Írán kvůli přítomnosti amerických vojáků zvyšuje cenu ropy. Dokáží USA násilně otevřít Hormuzský průliv?

U.S. Army, ilustrační fotografie
U.S. Army, ilustrační fotografie, foto: U.S. Army
Klára Marková 30. března 2026 14:27
Sdílej:

Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.

Teherán si je vědom svého pákového efektu a díky blokádě vyvolal raketový nárůst cen ropy, které překonaly hranici 100 dolarů za barel. Ačkoliv Trump tvrdí, že chce dát šanci diplomacii, jeho nedělní prohlášení, že chce „vzít ropu v Íránu“, naznačuje ochotu k radikálnímu řešení. Bombardování íránských cílů přitom pokračuje i v době, kdy se zvažují další kroky.

Podle vojenských analytiků má Trump v podstatě dvě hlavní možnosti, jak průliv silou uvolnit: buď obsadit strategická území, nebo nasadit masivní námořní přítomnost přímo v koridoru. Odborníci však varují, že i omezená pozemní operace s sebou nese riziko vysokých ztrát na životech, které by mohly politicky zlomit vaz celému Trumpovu prezidentství. Pro Írán je přítomnost cizích bot na jeho půdě absolutní „červenou linií“.

Zprostředkovatelé už z Teheránu přinesli mrazivé varování: Írán je připraven kobercově bombardovat vlastní území, aby zlikvidoval jakékoliv americké vojáky, kterým by se podařilo vylodit. Diplomaté uvádějí, že íránské vedení neváhá vyhodit do povětří vlastní infrastrukturu, jen aby zasáhlo invazní síly. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf otevřeně prohlásil, že jejich muži čekají, až budou moci Američany „potrestat jednou provždy“.

V sobotu do regionu dorazila polovina kontingentu 5 000 mariňáků specializovaných na obojživelné operace, které mají doplnit 2 000 výsadkářů. Nejlogičtějším cílem se zdá být ostrov Charg, kde se nachází hlavní íránský exportní ropný terminál. Obsazení malého ostrova by bylo technicky snazší částí operace, skutečné nebezpečí by však nastalo vzápětí, kdy by se americké síly staly terčem neustálých útoků íránských raket a dronů.

Dosavadní počty nasazených vojáků jsou zatím hluboko pod stavem potřebným pro rozsáhlou invazi – pro srovnání, při útoku na Irák v roce 2003 bylo nasazeno 150 000 vojáků, přičemž Írán je třikrát větší. Spekuluje se však o vyslání třetí letadlové lodi a dalších 10 000 vojáků. Trump navíc zvažuje extrémně nebezpečnou misi: bleskový úder do vnitrozemí s cílem zajistit íránské zásoby vysoce obohaceného uranu.

V samotném průlivu leží několik íránských ostrovů, které kontrolují plavbu. Jde především o největší Gešm a menší ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb. Podle vojenských expertů z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) může být nynější nasazení vojsk spíše demonstrací síly pro posílení vyjednávací pozice, protože udržet tyto ostrovy déle než několik dní by bylo logisticky nesmírně náročné.

Samotné vylodění navíc nemusí hrozbu pro námořní dopravu ukončit. Pro bezpečné otevření průlivu by bylo nutné zajistit neustálý doprovod komerčních plavidel válečnými loděmi, provádět odminování a zajistit trvalou leteckou podporu. K takové misi by USA potřebovaly pomoc spojenců, zejména Velké Británie a dalších evropských zemí, protože samy nemají dostatek prostředků, například minolovek.

Celá situace se může v nejbližších dnech ještě zkomplikovat. V sobotu do konfliktu vstoupili íránští spojenci, jemenští Húthíové, kteří odpálili rakety na Izrael. Existuje vážné riziko, že začnou útočit na lodě v průlivu Báb al-Mandab na jihu Rudého moře. Spojené státy by tak byly nuceny zajišťovat bezpečnost na dvou kritických námořních trasách najednou, což by jejich kapacity vytížilo na maximum. ?

Témata:
Stalo se
Počasí
Ilustrační foto

Počasí mění Evropu k nepoznání. Starý kontinent doslova vysychá

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

Novinky
Vladimir Putin

Kreml už neuvažuje o navrácení okupovaného území Ukrajině. Požadavky naopak přitvrdil

Kreml již neuvažuje o navrácení žádného okupovaného ukrajinského území v rámci případné mírové dohody. Namísto toho trvá na úplném ovládnutí Doněcké oblasti, tvrdí agentura Bloomberg s odvoláním na informované zdroje.

Novinky
Friedrich Merz

Německo po nedávných incidentech výrazně posiluje pravomoci tajných služeb

Německá vláda schválila návrh zákona, který výrazně rozvolňuje omezení uvalená na tamní zpravodajské služby v poválečném období. K tomuto kroku kabinet přistoupil v reakci na dva závažné útoky z posledního měsíce, jež poukázaly na trhliny v bezpečnostním systému země. Kontroverzní změny, které ještě musí projít parlamentem, plně odpovídají požadavkům civilní i vojenské rozvědky. Obě složky si dlouhodobě stěžovaly, že Německo v bezpečnostních možnostech zaostává za svými spojenci i protivníky.

Novinky
Ilustrační foto

IEA vydala důrazné varování: Světu rychle dochází zásoby ropy

Mezinárodní energetická agentura (IEA) varovala před rychlým úbytkem globálních zásob ropy, což výrazně zvyšuje tlak na co nejrychlejší otevření Hormuzského průlivu. Ve své nejnovější zprávě agentura uvedla, že sledované světové zásoby poprvé od dubna 2025 klesly pod hranici 7,9 miliardy barelů. Přestože se v závěru letošního roku očekává návrat trhu k přebytku, rizika zůstávají nadále značná. Hlavním důvodem vyhrocené situace je skutečnost, že dosud dostupné skladovací rezervy se v důsledku trvajících zmatků rychle vyčerpávají.