Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Teherán si je vědom svého pákového efektu a díky blokádě vyvolal raketový nárůst cen ropy, které překonaly hranici 100 dolarů za barel. Ačkoliv Trump tvrdí, že chce dát šanci diplomacii, jeho nedělní prohlášení, že chce „vzít ropu v Íránu“, naznačuje ochotu k radikálnímu řešení. Bombardování íránských cílů přitom pokračuje i v době, kdy se zvažují další kroky.
Podle vojenských analytiků má Trump v podstatě dvě hlavní možnosti, jak průliv silou uvolnit: buď obsadit strategická území, nebo nasadit masivní námořní přítomnost přímo v koridoru. Odborníci však varují, že i omezená pozemní operace s sebou nese riziko vysokých ztrát na životech, které by mohly politicky zlomit vaz celému Trumpovu prezidentství. Pro Írán je přítomnost cizích bot na jeho půdě absolutní „červenou linií“.
Zprostředkovatelé už z Teheránu přinesli mrazivé varování: Írán je připraven kobercově bombardovat vlastní území, aby zlikvidoval jakékoliv americké vojáky, kterým by se podařilo vylodit. Diplomaté uvádějí, že íránské vedení neváhá vyhodit do povětří vlastní infrastrukturu, jen aby zasáhlo invazní síly. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf otevřeně prohlásil, že jejich muži čekají, až budou moci Američany „potrestat jednou provždy“.
V sobotu do regionu dorazila polovina kontingentu 5 000 mariňáků specializovaných na obojživelné operace, které mají doplnit 2 000 výsadkářů. Nejlogičtějším cílem se zdá být ostrov Charg, kde se nachází hlavní íránský exportní ropný terminál. Obsazení malého ostrova by bylo technicky snazší částí operace, skutečné nebezpečí by však nastalo vzápětí, kdy by se americké síly staly terčem neustálých útoků íránských raket a dronů.
Dosavadní počty nasazených vojáků jsou zatím hluboko pod stavem potřebným pro rozsáhlou invazi – pro srovnání, při útoku na Irák v roce 2003 bylo nasazeno 150 000 vojáků, přičemž Írán je třikrát větší. Spekuluje se však o vyslání třetí letadlové lodi a dalších 10 000 vojáků. Trump navíc zvažuje extrémně nebezpečnou misi: bleskový úder do vnitrozemí s cílem zajistit íránské zásoby vysoce obohaceného uranu.
V samotném průlivu leží několik íránských ostrovů, které kontrolují plavbu. Jde především o největší Gešm a menší ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb. Podle vojenských expertů z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) může být nynější nasazení vojsk spíše demonstrací síly pro posílení vyjednávací pozice, protože udržet tyto ostrovy déle než několik dní by bylo logisticky nesmírně náročné.
Samotné vylodění navíc nemusí hrozbu pro námořní dopravu ukončit. Pro bezpečné otevření průlivu by bylo nutné zajistit neustálý doprovod komerčních plavidel válečnými loděmi, provádět odminování a zajistit trvalou leteckou podporu. K takové misi by USA potřebovaly pomoc spojenců, zejména Velké Británie a dalších evropských zemí, protože samy nemají dostatek prostředků, například minolovek.
Celá situace se může v nejbližších dnech ještě zkomplikovat. V sobotu do konfliktu vstoupili íránští spojenci, jemenští Húthíové, kteří odpálili rakety na Izrael. Existuje vážné riziko, že začnou útočit na lodě v průlivu Báb al-Mandab na jihu Rudého moře. Spojené státy by tak byly nuceny zajišťovat bezpečnost na dvou kritických námořních trasách najednou, což by jejich kapacity vytížilo na maximum. ?
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.