Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Teherán si je vědom svého pákového efektu a díky blokádě vyvolal raketový nárůst cen ropy, které překonaly hranici 100 dolarů za barel. Ačkoliv Trump tvrdí, že chce dát šanci diplomacii, jeho nedělní prohlášení, že chce „vzít ropu v Íránu“, naznačuje ochotu k radikálnímu řešení. Bombardování íránských cílů přitom pokračuje i v době, kdy se zvažují další kroky.
Podle vojenských analytiků má Trump v podstatě dvě hlavní možnosti, jak průliv silou uvolnit: buď obsadit strategická území, nebo nasadit masivní námořní přítomnost přímo v koridoru. Odborníci však varují, že i omezená pozemní operace s sebou nese riziko vysokých ztrát na životech, které by mohly politicky zlomit vaz celému Trumpovu prezidentství. Pro Írán je přítomnost cizích bot na jeho půdě absolutní „červenou linií“.
Zprostředkovatelé už z Teheránu přinesli mrazivé varování: Írán je připraven kobercově bombardovat vlastní území, aby zlikvidoval jakékoliv americké vojáky, kterým by se podařilo vylodit. Diplomaté uvádějí, že íránské vedení neváhá vyhodit do povětří vlastní infrastrukturu, jen aby zasáhlo invazní síly. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf otevřeně prohlásil, že jejich muži čekají, až budou moci Američany „potrestat jednou provždy“.
V sobotu do regionu dorazila polovina kontingentu 5 000 mariňáků specializovaných na obojživelné operace, které mají doplnit 2 000 výsadkářů. Nejlogičtějším cílem se zdá být ostrov Charg, kde se nachází hlavní íránský exportní ropný terminál. Obsazení malého ostrova by bylo technicky snazší částí operace, skutečné nebezpečí by však nastalo vzápětí, kdy by se americké síly staly terčem neustálých útoků íránských raket a dronů.
Dosavadní počty nasazených vojáků jsou zatím hluboko pod stavem potřebným pro rozsáhlou invazi – pro srovnání, při útoku na Irák v roce 2003 bylo nasazeno 150 000 vojáků, přičemž Írán je třikrát větší. Spekuluje se však o vyslání třetí letadlové lodi a dalších 10 000 vojáků. Trump navíc zvažuje extrémně nebezpečnou misi: bleskový úder do vnitrozemí s cílem zajistit íránské zásoby vysoce obohaceného uranu.
V samotném průlivu leží několik íránských ostrovů, které kontrolují plavbu. Jde především o největší Gešm a menší ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb. Podle vojenských expertů z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) může být nynější nasazení vojsk spíše demonstrací síly pro posílení vyjednávací pozice, protože udržet tyto ostrovy déle než několik dní by bylo logisticky nesmírně náročné.
Samotné vylodění navíc nemusí hrozbu pro námořní dopravu ukončit. Pro bezpečné otevření průlivu by bylo nutné zajistit neustálý doprovod komerčních plavidel válečnými loděmi, provádět odminování a zajistit trvalou leteckou podporu. K takové misi by USA potřebovaly pomoc spojenců, zejména Velké Británie a dalších evropských zemí, protože samy nemají dostatek prostředků, například minolovek.
Celá situace se může v nejbližších dnech ještě zkomplikovat. V sobotu do konfliktu vstoupili íránští spojenci, jemenští Húthíové, kteří odpálili rakety na Izrael. Existuje vážné riziko, že začnou útočit na lodě v průlivu Báb al-Mandab na jihu Rudého moře. Spojené státy by tak byly nuceny zajišťovat bezpečnost na dvou kritických námořních trasách najednou, což by jejich kapacity vytížilo na maximum. ?
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.