Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Teherán si je vědom svého pákového efektu a díky blokádě vyvolal raketový nárůst cen ropy, které překonaly hranici 100 dolarů za barel. Ačkoliv Trump tvrdí, že chce dát šanci diplomacii, jeho nedělní prohlášení, že chce „vzít ropu v Íránu“, naznačuje ochotu k radikálnímu řešení. Bombardování íránských cílů přitom pokračuje i v době, kdy se zvažují další kroky.
Podle vojenských analytiků má Trump v podstatě dvě hlavní možnosti, jak průliv silou uvolnit: buď obsadit strategická území, nebo nasadit masivní námořní přítomnost přímo v koridoru. Odborníci však varují, že i omezená pozemní operace s sebou nese riziko vysokých ztrát na životech, které by mohly politicky zlomit vaz celému Trumpovu prezidentství. Pro Írán je přítomnost cizích bot na jeho půdě absolutní „červenou linií“.
Zprostředkovatelé už z Teheránu přinesli mrazivé varování: Írán je připraven kobercově bombardovat vlastní území, aby zlikvidoval jakékoliv americké vojáky, kterým by se podařilo vylodit. Diplomaté uvádějí, že íránské vedení neváhá vyhodit do povětří vlastní infrastrukturu, jen aby zasáhlo invazní síly. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf otevřeně prohlásil, že jejich muži čekají, až budou moci Američany „potrestat jednou provždy“.
V sobotu do regionu dorazila polovina kontingentu 5 000 mariňáků specializovaných na obojživelné operace, které mají doplnit 2 000 výsadkářů. Nejlogičtějším cílem se zdá být ostrov Charg, kde se nachází hlavní íránský exportní ropný terminál. Obsazení malého ostrova by bylo technicky snazší částí operace, skutečné nebezpečí by však nastalo vzápětí, kdy by se americké síly staly terčem neustálých útoků íránských raket a dronů.
Dosavadní počty nasazených vojáků jsou zatím hluboko pod stavem potřebným pro rozsáhlou invazi – pro srovnání, při útoku na Irák v roce 2003 bylo nasazeno 150 000 vojáků, přičemž Írán je třikrát větší. Spekuluje se však o vyslání třetí letadlové lodi a dalších 10 000 vojáků. Trump navíc zvažuje extrémně nebezpečnou misi: bleskový úder do vnitrozemí s cílem zajistit íránské zásoby vysoce obohaceného uranu.
V samotném průlivu leží několik íránských ostrovů, které kontrolují plavbu. Jde především o největší Gešm a menší ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb. Podle vojenských expertů z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) může být nynější nasazení vojsk spíše demonstrací síly pro posílení vyjednávací pozice, protože udržet tyto ostrovy déle než několik dní by bylo logisticky nesmírně náročné.
Samotné vylodění navíc nemusí hrozbu pro námořní dopravu ukončit. Pro bezpečné otevření průlivu by bylo nutné zajistit neustálý doprovod komerčních plavidel válečnými loděmi, provádět odminování a zajistit trvalou leteckou podporu. K takové misi by USA potřebovaly pomoc spojenců, zejména Velké Británie a dalších evropských zemí, protože samy nemají dostatek prostředků, například minolovek.
Celá situace se může v nejbližších dnech ještě zkomplikovat. V sobotu do konfliktu vstoupili íránští spojenci, jemenští Húthíové, kteří odpálili rakety na Izrael. Existuje vážné riziko, že začnou útočit na lodě v průlivu Báb al-Mandab na jihu Rudého moře. Spojené státy by tak byly nuceny zajišťovat bezpečnost na dvou kritických námořních trasách najednou, což by jejich kapacity vytížilo na maximum. ?
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.