Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Teherán si je vědom svého pákového efektu a díky blokádě vyvolal raketový nárůst cen ropy, které překonaly hranici 100 dolarů za barel. Ačkoliv Trump tvrdí, že chce dát šanci diplomacii, jeho nedělní prohlášení, že chce „vzít ropu v Íránu“, naznačuje ochotu k radikálnímu řešení. Bombardování íránských cílů přitom pokračuje i v době, kdy se zvažují další kroky.
Podle vojenských analytiků má Trump v podstatě dvě hlavní možnosti, jak průliv silou uvolnit: buď obsadit strategická území, nebo nasadit masivní námořní přítomnost přímo v koridoru. Odborníci však varují, že i omezená pozemní operace s sebou nese riziko vysokých ztrát na životech, které by mohly politicky zlomit vaz celému Trumpovu prezidentství. Pro Írán je přítomnost cizích bot na jeho půdě absolutní „červenou linií“.
Zprostředkovatelé už z Teheránu přinesli mrazivé varování: Írán je připraven kobercově bombardovat vlastní území, aby zlikvidoval jakékoliv americké vojáky, kterým by se podařilo vylodit. Diplomaté uvádějí, že íránské vedení neváhá vyhodit do povětří vlastní infrastrukturu, jen aby zasáhlo invazní síly. Předseda íránského parlamentu Mohammad Bagher Ghalibaf otevřeně prohlásil, že jejich muži čekají, až budou moci Američany „potrestat jednou provždy“.
V sobotu do regionu dorazila polovina kontingentu 5 000 mariňáků specializovaných na obojživelné operace, které mají doplnit 2 000 výsadkářů. Nejlogičtějším cílem se zdá být ostrov Charg, kde se nachází hlavní íránský exportní ropný terminál. Obsazení malého ostrova by bylo technicky snazší částí operace, skutečné nebezpečí by však nastalo vzápětí, kdy by se americké síly staly terčem neustálých útoků íránských raket a dronů.
Dosavadní počty nasazených vojáků jsou zatím hluboko pod stavem potřebným pro rozsáhlou invazi – pro srovnání, při útoku na Irák v roce 2003 bylo nasazeno 150 000 vojáků, přičemž Írán je třikrát větší. Spekuluje se však o vyslání třetí letadlové lodi a dalších 10 000 vojáků. Trump navíc zvažuje extrémně nebezpečnou misi: bleskový úder do vnitrozemí s cílem zajistit íránské zásoby vysoce obohaceného uranu.
V samotném průlivu leží několik íránských ostrovů, které kontrolují plavbu. Jde především o největší Gešm a menší ostrovy Abú Músá a Velký a Malý Tunb. Podle vojenských expertů z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) může být nynější nasazení vojsk spíše demonstrací síly pro posílení vyjednávací pozice, protože udržet tyto ostrovy déle než několik dní by bylo logisticky nesmírně náročné.
Samotné vylodění navíc nemusí hrozbu pro námořní dopravu ukončit. Pro bezpečné otevření průlivu by bylo nutné zajistit neustálý doprovod komerčních plavidel válečnými loděmi, provádět odminování a zajistit trvalou leteckou podporu. K takové misi by USA potřebovaly pomoc spojenců, zejména Velké Británie a dalších evropských zemí, protože samy nemají dostatek prostředků, například minolovek.
Celá situace se může v nejbližších dnech ještě zkomplikovat. V sobotu do konfliktu vstoupili íránští spojenci, jemenští Húthíové, kteří odpálili rakety na Izrael. Existuje vážné riziko, že začnou útočit na lodě v průlivu Báb al-Mandab na jihu Rudého moře. Spojené státy by tak byly nuceny zajišťovat bezpečnost na dvou kritických námořních trasách najednou, což by jejich kapacity vytížilo na maximum. ?
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.