Napětí mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem prudce vzrostlo a svět sleduje vývoj s rostoucími obavami. Po úterních nočních raketových útocích Indie na území Pákistánu, které podle Dillí mířily na infrastrukturu militantů odpovědných za smrtící teroristický útok, vyzvala Evropská unie i jednotlivé evropské státy obě země k okamžitému zmírnění napětí.
Pákistán označil indické útoky za „nevyprovokovaný a flagrantní akt války“ a oznámil, že si útoky vyžádaly 26 mrtvých. Pákistánská armáda tvrdí, že v reakci sestřelila pět indických stíhaček. Indie uvedla, že v důsledku pákistánského ostřelování na své straně linie kontroly v Kašmíru zahynulo deset civilistů.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu v Paříži jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Šlo o jeho první zahraniční návštěvu ve funkci. Merz zdůraznil, že „útok byl vyvolán zákeřným teroristickým činem na nevinné turisty“ a dodal, že „společně s prezidentem Macronem považujeme noční střety mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi za krajně znepokojivé“.
„Nyní je důležitější než kdy jindy zachovat chladnou hlavu. Je nutná obezřetnost a rozvaha,“ řekl Merz a ujistil, že Paříž, Berlín a další regionální partneři se snaží využít svého vlivu k zastavení další eskalace.
Konflikt byl vyvolán 22. dubna, kdy ozbrojenci zavraždili 26 osob v indické části Kašmíru. Podle indických úřadů šlo o islamistické extremisty napojené na Pákistán a oběti byli převážně hinduisté. Islámábád jakoukoliv spojitost s útočníky popírá.
Následovala diplomatická odveta – Indie vyhostila pákistánské diplomaty, pozastavila klíčovou vodní dohodu a zrušila víza pro pákistánské občany. Pákistán odpověděl stejnými kroky. Úterní vojenské údery ale představují zatím nejvýraznější eskalaci.
Evropská komise ústy mluvčího Anouara El Anouniho vyzvala obě země ke zdrženlivosti a k přijetí okamžitých kroků ke zmírnění situace. Konflikt je podle něj předmětem mimořádného jednání ministrů zahraničí EU.
Britský ministr zahraničí David Lammy označil napětí mezi Indií a Pákistánem za vážné a ujistil, že Londýn vyzval obě strany k přímému diplomatickému dialogu. „Spojené království má se dvěma zeměmi jedinečné vztahy. Upozornil jsem své protějšky v Indii i Pákistánu, že pokud situace dále eskaluje, nebude to mít vítěze,“ dodal Lammy.
Evropa má s Indií i Pákistánem strategické zájmy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vedla v únoru delegaci do Indie kvůli chystané obchodní dohodě mezi EU a Indií. Velká Británie podepsala s Indií vlastní obchodní dohodu právě tento týden.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj informoval po hlášení vrchního velitele ozbrojených sil Oleksandra Syrského o aktuální situaci na frontě. Podle jeho slov se ukrajinským jednotkám daří úspěšně držet pozice a odrážet ruské útoky, díky čemuž si Rusko nedokázalo vybojovat iniciativu. Prezident vyzdvihl zejména vysoké tempo likvidace okupačních sil, které přetrvává i v měsíci dubnu.
Přestože íránské úřady i americký prezident Donald Trump oficiálně ohlásili znovuotevření Hormuzského průlivu pro komerční dopravu, největší světoví námořní přepravci zůstávají v otázce návratu do oblasti velmi opatrní. Společnosti jako Maersk či Hapag-Lloyd vnímají oznámení jako pozitivní signál, jedním dechem však dodávají, že bezpečnost posádek a nákladu zůstává prioritou. Aktuální data ze sledování lodního provozu potvrzují, že doprava v průlivu je zatím minimální a většina firem vyčkává na další vývoj.
Otřesy na světových trzích s ropou, vyvolané válečným konfliktem mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, vyvolávají zásadní otázku, zda se ceny této suroviny ještě někdy vrátí k normálu. Hlavním problémem není jen uzavření a opětovné otevření Hormuzského průlivu, kterým běžně proudí pětina světové produkce, ale především hluboká nejistota. Ta do cen vnesla trvalou rizikovou přirážku, která v kombinaci s rostoucími náklady na pojištění a delšími přepravními trasami mimo Blízký východ zásadně prodražuje celý dodavatelský řetězec.
Světové trhy s ropou zaznamenaly prudký otřes poté, co Írán oznámil úplné otevření Hormuzského průlivu pro komerční plavidla po zbytek trvání sjednaného příměří. Cena severomořské ropy Brent se propadla na 88 dolarů za barel, přestože se ještě během pátku obchodovala za více než 98 dolarů. Průliv, kterým běžně protéká pětina světové produkce ropy a zkapalněného zemního plynu, byl fakticky uzavřen od konce února v důsledku vojenských střetů mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy.
Kremelské ambice na oslabení evropské jednoty utrpěly vážnou trhlinu po historické porážce Viktora Orbána v maďarských parlamentních volbách. Po šestnácti letech u moci končí éra politika, který byl pro Moskvu klíčovým spojencem při blokování pomoci Ukrajině. Vítězství Pétera Magyara a jeho strany Tisza, která v Národním shromáždění získala ústavní dvoutřetinovou většinu, znamená pro Rusko ztrátu nejcennějšího trumfu v rámci Evropské unie.
Podle řady zkušených diplomatů se americký prezident Donald Trump stal obětí vlastního úspěchu v Jižní Americe. Jeho přesvědčení, že svržení íránského režimu bude stejně hladké jako blesková operace ve Venezuele, se nyní ukazuje jako zásadní strategický omyl. Bývalý velvyslanec v Panamě John Feeley upozorňuje, že lednové zajetí Nicoláse Madura speciálními jednotkami vyvolalo v Bílém domě falešný pocit neporazitelnosti, který vedl k únorovému útoku na Írán a následnému globálnímu chaosu.
Americký prezident Donald Trump potvrdil, že Hormuzský průliv je plně otevřen a připraven pro komerční dopravu. Reagoval tak na prohlášení íránského ministra zahraničí Abbáse Araghčího, který uvedl, že v souladu s příměřím v Libanonu je tato klíčová vodní cesta přístupná všem obchodním lodím.
Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí v pátek potvrdil, že Hormuzský průliv se s okamžitou platností otevírá pro veškerou komerční lodní dopravu. Toto opatření má platit po zbytek desetidenního příměří, které bylo nedávno sjednáno mezi Izraelem a Libanonem. Strategická námořní cesta byla od vypuknutí válečného konfliktu s Íránem v podstatě neprůchodná, nyní se však lodě mohou vracet na trasy určené íránskou námořní správou.
Prezident Donald Trump nominoval na post ředitelky Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doktorku Eriku Schwartz, veteránku v oblasti veřejného zdraví. Tento krok je vnímán jako snaha administrativy stabilizovat klíčovou zdravotnickou instituci a zároveň jako signál posunu v dosavadní vládní rétorice ohledně očkování. Schwartz v minulosti vedla vakcinační programy a za první Trumpovy vlády působila jako zástupkyně hlavního chirurga USA.
Po oznámení desetidenního příměří, které má zastavit izraelskou vojenskou operaci proti hnutí Hizballáh, se tisíce vysídlených rodin vydaly na cestu zpět do svých domovů v jižním Libanonu. Aktuální vlna bojů, která propukla 2. března, si v Libanonu vyžádala přes 2 100 obětí a vyhnala z domovů více než milion lidí. I přes počáteční optimismus však situaci provází značná nejistota a hlášení o porušování klidu zbraní.
Dosavadní maďarský premiér Viktor Orbán ve čtvrtek poprvé od své historické volební porážky veřejně promluvil. V rozhovoru pro provládní server Patrióta viditelně otřesený politik uznal, že v Maďarsku skončila jedna politická éra. Orbán otevřeně přiznal, že výsledek hlasování představuje jasnou a drtivou prohru jeho strany Fidesz, která po šestnácti letech u moci odchází do opozice.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že izraelští vojáci zůstanou v Libanonu i přes vyhlášení dočasného příměří mezi oběma zeměmi. Ve svém videoposelství potvrdil dohodu o desetidenním klidu zbraní, který dříve avizoval americký prezident Donald Trump. Netanjahu zdůraznil, že vidí příležitost k uzavření historické mírové dohody, nicméně izraelské jednotky si udrží pozice v rozšířené bezpečnostní zóně v jižním Libanonu poblíž hranic se Sýrií.
