Napětí mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem prudce vzrostlo a svět sleduje vývoj s rostoucími obavami. Po úterních nočních raketových útocích Indie na území Pákistánu, které podle Dillí mířily na infrastrukturu militantů odpovědných za smrtící teroristický útok, vyzvala Evropská unie i jednotlivé evropské státy obě země k okamžitému zmírnění napětí.
Pákistán označil indické útoky za „nevyprovokovaný a flagrantní akt války“ a oznámil, že si útoky vyžádaly 26 mrtvých. Pákistánská armáda tvrdí, že v reakci sestřelila pět indických stíhaček. Indie uvedla, že v důsledku pákistánského ostřelování na své straně linie kontroly v Kašmíru zahynulo deset civilistů.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu v Paříži jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Šlo o jeho první zahraniční návštěvu ve funkci. Merz zdůraznil, že „útok byl vyvolán zákeřným teroristickým činem na nevinné turisty“ a dodal, že „společně s prezidentem Macronem považujeme noční střety mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi za krajně znepokojivé“.
„Nyní je důležitější než kdy jindy zachovat chladnou hlavu. Je nutná obezřetnost a rozvaha,“ řekl Merz a ujistil, že Paříž, Berlín a další regionální partneři se snaží využít svého vlivu k zastavení další eskalace.
Konflikt byl vyvolán 22. dubna, kdy ozbrojenci zavraždili 26 osob v indické části Kašmíru. Podle indických úřadů šlo o islamistické extremisty napojené na Pákistán a oběti byli převážně hinduisté. Islámábád jakoukoliv spojitost s útočníky popírá.
Následovala diplomatická odveta – Indie vyhostila pákistánské diplomaty, pozastavila klíčovou vodní dohodu a zrušila víza pro pákistánské občany. Pákistán odpověděl stejnými kroky. Úterní vojenské údery ale představují zatím nejvýraznější eskalaci.
Evropská komise ústy mluvčího Anouara El Anouniho vyzvala obě země ke zdrženlivosti a k přijetí okamžitých kroků ke zmírnění situace. Konflikt je podle něj předmětem mimořádného jednání ministrů zahraničí EU.
Britský ministr zahraničí David Lammy označil napětí mezi Indií a Pákistánem za vážné a ujistil, že Londýn vyzval obě strany k přímému diplomatickému dialogu. „Spojené království má se dvěma zeměmi jedinečné vztahy. Upozornil jsem své protějšky v Indii i Pákistánu, že pokud situace dále eskaluje, nebude to mít vítěze,“ dodal Lammy.
Evropa má s Indií i Pákistánem strategické zájmy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vedla v únoru delegaci do Indie kvůli chystané obchodní dohodě mezi EU a Indií. Velká Británie podepsala s Indií vlastní obchodní dohodu právě tento týden.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
