Napětí mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem prudce vzrostlo a svět sleduje vývoj s rostoucími obavami. Po úterních nočních raketových útocích Indie na území Pákistánu, které podle Dillí mířily na infrastrukturu militantů odpovědných za smrtící teroristický útok, vyzvala Evropská unie i jednotlivé evropské státy obě země k okamžitému zmírnění napětí.
Pákistán označil indické útoky za „nevyprovokovaný a flagrantní akt války“ a oznámil, že si útoky vyžádaly 26 mrtvých. Pákistánská armáda tvrdí, že v reakci sestřelila pět indických stíhaček. Indie uvedla, že v důsledku pákistánského ostřelování na své straně linie kontroly v Kašmíru zahynulo deset civilistů.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu v Paříži jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Šlo o jeho první zahraniční návštěvu ve funkci. Merz zdůraznil, že „útok byl vyvolán zákeřným teroristickým činem na nevinné turisty“ a dodal, že „společně s prezidentem Macronem považujeme noční střety mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi za krajně znepokojivé“.
„Nyní je důležitější než kdy jindy zachovat chladnou hlavu. Je nutná obezřetnost a rozvaha,“ řekl Merz a ujistil, že Paříž, Berlín a další regionální partneři se snaží využít svého vlivu k zastavení další eskalace.
Konflikt byl vyvolán 22. dubna, kdy ozbrojenci zavraždili 26 osob v indické části Kašmíru. Podle indických úřadů šlo o islamistické extremisty napojené na Pákistán a oběti byli převážně hinduisté. Islámábád jakoukoliv spojitost s útočníky popírá.
Následovala diplomatická odveta – Indie vyhostila pákistánské diplomaty, pozastavila klíčovou vodní dohodu a zrušila víza pro pákistánské občany. Pákistán odpověděl stejnými kroky. Úterní vojenské údery ale představují zatím nejvýraznější eskalaci.
Evropská komise ústy mluvčího Anouara El Anouniho vyzvala obě země ke zdrženlivosti a k přijetí okamžitých kroků ke zmírnění situace. Konflikt je podle něj předmětem mimořádného jednání ministrů zahraničí EU.
Britský ministr zahraničí David Lammy označil napětí mezi Indií a Pákistánem za vážné a ujistil, že Londýn vyzval obě strany k přímému diplomatickému dialogu. „Spojené království má se dvěma zeměmi jedinečné vztahy. Upozornil jsem své protějšky v Indii i Pákistánu, že pokud situace dále eskaluje, nebude to mít vítěze,“ dodal Lammy.
Evropa má s Indií i Pákistánem strategické zájmy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vedla v únoru delegaci do Indie kvůli chystané obchodní dohodě mezi EU a Indií. Velká Británie podepsala s Indií vlastní obchodní dohodu právě tento týden.
V průběhu dne došlo k prudkému zhoršení vztahů mezi Washingtonem a Madridem, když Donald Trump označil Španělsko za velmi špatného partnera. Rozbuškou se stal zákaz využívání strategických základen Morón a Rota pro americké vojenské lety v rámci probíhající války v Íránu. Prezident USA při jednání s německým kancléřem Friedrichem Merzem oznámil, že hodlá se Španělskem kompletně zastavit veškerou obchodní výměnu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v Oválné pracovně poprvé od začátku konfliktu veřejně odpovídal na dotazy novinářů týkající se války s Íránem. Během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem prohlásil, že většina íránských vojenských zařízení již byla zničena. Podle prezidentových slov nemá Írán po americké vojenské operaci žádné námořnictvo, letectvo, radarové systémy ani schopnost detekce vzdušných cílů.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil v úterý nespokojenost s postojem britského premiéra Keira Starmera v souvislosti s konfliktem v Íránu. Přestože Starmer povolil americkým silám využívat britské základny, Spojené království se k přímému americko-izraelskému útoku nepřipojilo. Trump své rozhořčení neskrýval během setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem v Bílém domě.
Izraelská armáda oznámila omezený přesun svých jednotek do jižního Libanonu, jehož cílem je rozšířit kontrolu nad rámec pěti pozic udržovaných od příměří na konci roku 2024.
Izraelské ozbrojené složky v úterý potvrdily, že jejich oddíly postoupily hlouběji na území jižního Libanonu. Tento manévr rozšiřuje dosavadní kontrolu pěti strategických pozic a armáda jej popisuje jako upevnění obranného postavení. K posílení pozemních operací došlo kvůli narůstající agresivitě hnutí Hizballáh, které od začátku týdne cílí na severní části Izraele pomocí bezpilotních letounů a raketové palby.
Izraelská armáda v úterý odpoledne oznámila zahájení rozsáhlé vlny leteckých úderů na íránské hlavní město. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Teheránu zaměřují na klíčovou infrastrukturu režimu. Armáda uvedla, že podrobnosti o konkrétních cílech a rozsahu operace budou následovat, zatímco nad íránskou metropolí pokračují operace letectva.
Íránská vláda s okamžitou platností zakázala vývoz veškerých potravin a zemědělských produktů. Rozhodnutí, které má platit až do odvolání, odůvodnily úřady snahou prioritně zajistit základní životní potřeby pro vlastní obyvatelstvo. V Teheránu se mezi lidmi šíří obavy z vleklého válečného konfliktu, což vede k masivnímu hromadění zásob jídla a nezbytného zboží.
Americký prezident Donald Trump v úterý rázně odmítl možnost dalšího vyjednávání s Íránem, přestože Teherán podle jeho slov o rozhovory sám požádal. Trump na své sociální síti Truth Social uvedl, že po drtivých úderech amerických a izraelských sil už není o čem jednat. Podle šéfa Bílého domu je íránská protivzdušná obrana, letectvo i námořnictvo v troskách a politické vedení země je paralyzováno.
Eskalující konflikt na Blízkém východě začal citelně zasahovat globální energetický trh. Poté, co Írán odpověděl na americké a izraelské útoky sérií protiúderů, se pozornost světa upřela na Hormuzský průliv. Tato strategická námořní cesta, která je v nejužším bodě široká pouhých 32 kilometrů, je naprosto klíčovým hrdlem světového obchodu, jímž protéká přibližně 20 % veškeré světové ropy.
I když válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem trvá teprve čtyři dny, už nyní je jasné, že jde o plnohodnotný regionální konflikt. Íránské rozhodnutí zaútočit na arabské státy, které jsou spojenci USA, a zapojení Velké Británie, jež povolila využití svých základen, situaci dramaticky vyhrotilo. Eskalace pokračuje každou hodinou, což potvrzuje i tragický incident, při kterém kuvajtská protivzdušná obrana omylem sestřelila tři americké stíhačky F-15E Strike Eagle v rámci takzvané přátelské palby.
Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že letectvo zasáhlo cíle režimu v Teheránu „významnou silou“. Podle jeho vyjádření Izrael pokračuje v systematické degradaci íránských schopností odpalovat rakety. Katz zdůraznil, že celá operace bude se vší rozhodností pokračovat tak dlouho, dokud to bude nutné k dosažení stanovených cílů.
Írán v rámci svých odvetných úderů v Perském zálivu překvapil mezinárodní společenství tím, že se přestal soustředit výhradně na vojenské objekty. Útoky se nyní zaměřují i na civilní infrastrukturu, což podle Mezinárodního výboru Červeného kříže zahrnuje vše, co není vojenským cílem. Pokud jsou taková místa napadena v době, kdy neslouží k armádním účelům, jde o porušení mezinárodního humanitárního práva.
