Napětí mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem prudce vzrostlo a svět sleduje vývoj s rostoucími obavami. Po úterních nočních raketových útocích Indie na území Pákistánu, které podle Dillí mířily na infrastrukturu militantů odpovědných za smrtící teroristický útok, vyzvala Evropská unie i jednotlivé evropské státy obě země k okamžitému zmírnění napětí.
Pákistán označil indické útoky za „nevyprovokovaný a flagrantní akt války“ a oznámil, že si útoky vyžádaly 26 mrtvých. Pákistánská armáda tvrdí, že v reakci sestřelila pět indických stíhaček. Indie uvedla, že v důsledku pákistánského ostřelování na své straně linie kontroly v Kašmíru zahynulo deset civilistů.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu v Paříži jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Šlo o jeho první zahraniční návštěvu ve funkci. Merz zdůraznil, že „útok byl vyvolán zákeřným teroristickým činem na nevinné turisty“ a dodal, že „společně s prezidentem Macronem považujeme noční střety mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi za krajně znepokojivé“.
„Nyní je důležitější než kdy jindy zachovat chladnou hlavu. Je nutná obezřetnost a rozvaha,“ řekl Merz a ujistil, že Paříž, Berlín a další regionální partneři se snaží využít svého vlivu k zastavení další eskalace.
Konflikt byl vyvolán 22. dubna, kdy ozbrojenci zavraždili 26 osob v indické části Kašmíru. Podle indických úřadů šlo o islamistické extremisty napojené na Pákistán a oběti byli převážně hinduisté. Islámábád jakoukoliv spojitost s útočníky popírá.
Následovala diplomatická odveta – Indie vyhostila pákistánské diplomaty, pozastavila klíčovou vodní dohodu a zrušila víza pro pákistánské občany. Pákistán odpověděl stejnými kroky. Úterní vojenské údery ale představují zatím nejvýraznější eskalaci.
Evropská komise ústy mluvčího Anouara El Anouniho vyzvala obě země ke zdrženlivosti a k přijetí okamžitých kroků ke zmírnění situace. Konflikt je podle něj předmětem mimořádného jednání ministrů zahraničí EU.
Britský ministr zahraničí David Lammy označil napětí mezi Indií a Pákistánem za vážné a ujistil, že Londýn vyzval obě strany k přímému diplomatickému dialogu. „Spojené království má se dvěma zeměmi jedinečné vztahy. Upozornil jsem své protějšky v Indii i Pákistánu, že pokud situace dále eskaluje, nebude to mít vítěze,“ dodal Lammy.
Evropa má s Indií i Pákistánem strategické zájmy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vedla v únoru delegaci do Indie kvůli chystané obchodní dohodě mezi EU a Indií. Velká Británie podepsala s Indií vlastní obchodní dohodu právě tento týden.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
