Napětí mezi jadernými mocnostmi Indií a Pákistánem prudce vzrostlo a svět sleduje vývoj s rostoucími obavami. Po úterních nočních raketových útocích Indie na území Pákistánu, které podle Dillí mířily na infrastrukturu militantů odpovědných za smrtící teroristický útok, vyzvala Evropská unie i jednotlivé evropské státy obě země k okamžitému zmírnění napětí.
Pákistán označil indické útoky za „nevyprovokovaný a flagrantní akt války“ a oznámil, že si útoky vyžádaly 26 mrtvých. Pákistánská armáda tvrdí, že v reakci sestřelila pět indických stíhaček. Indie uvedla, že v důsledku pákistánského ostřelování na své straně linie kontroly v Kašmíru zahynulo deset civilistů.
Německý kancléř Friedrich Merz ve středu v Paříži jednal se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem. Šlo o jeho první zahraniční návštěvu ve funkci. Merz zdůraznil, že „útok byl vyvolán zákeřným teroristickým činem na nevinné turisty“ a dodal, že „společně s prezidentem Macronem považujeme noční střety mezi těmito dvěma jadernými mocnostmi za krajně znepokojivé“.
„Nyní je důležitější než kdy jindy zachovat chladnou hlavu. Je nutná obezřetnost a rozvaha,“ řekl Merz a ujistil, že Paříž, Berlín a další regionální partneři se snaží využít svého vlivu k zastavení další eskalace.
Konflikt byl vyvolán 22. dubna, kdy ozbrojenci zavraždili 26 osob v indické části Kašmíru. Podle indických úřadů šlo o islamistické extremisty napojené na Pákistán a oběti byli převážně hinduisté. Islámábád jakoukoliv spojitost s útočníky popírá.
Následovala diplomatická odveta – Indie vyhostila pákistánské diplomaty, pozastavila klíčovou vodní dohodu a zrušila víza pro pákistánské občany. Pákistán odpověděl stejnými kroky. Úterní vojenské údery ale představují zatím nejvýraznější eskalaci.
Evropská komise ústy mluvčího Anouara El Anouniho vyzvala obě země ke zdrženlivosti a k přijetí okamžitých kroků ke zmírnění situace. Konflikt je podle něj předmětem mimořádného jednání ministrů zahraničí EU.
Britský ministr zahraničí David Lammy označil napětí mezi Indií a Pákistánem za vážné a ujistil, že Londýn vyzval obě strany k přímému diplomatickému dialogu. „Spojené království má se dvěma zeměmi jedinečné vztahy. Upozornil jsem své protějšky v Indii i Pákistánu, že pokud situace dále eskaluje, nebude to mít vítěze,“ dodal Lammy.
Evropa má s Indií i Pákistánem strategické zájmy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen vedla v únoru delegaci do Indie kvůli chystané obchodní dohodě mezi EU a Indií. Velká Británie podepsala s Indií vlastní obchodní dohodu právě tento týden.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.
Ještě před summitem OSN COP30 se zdálo, že Čína má zájem převzít roli nového globálního lídra v oblasti klimatických změn. Tím by vyplnila mezeru, kterou zanechal odchod Spojených států z čelní pozice pod vedením Donalda Trumpa. Pro pochopení čínských záměrů v této roli je podle expertů užitečné prozkoumat tři hlavní motivace, které vedou Peking k převzetí vedení, a dvě oblasti, kterým se snaží vyhnout.
Rusko je údajně „připraveno“ na válku s Evropou, prohlásil tamní prezident Vladimir Putin předtím, než americké mírové rozhovory skončily bez pokroku. Kremlův poradce následně uvedl, že ukrajinská krize se k řešení nijak nepřiblížila po jednání s americkým vyslancem Stevem Witkoffem. Ruský prezident také obvinil evropské mocnosti ze sabotování mírového procesu.
I prosinec má oslavence v řadách celebrit. V úterý slaví moderátor Libor Bouček, jenž letos dosáhl půlkulatin. Při této příležitosti dal jasně najevo, že nejdůležitější je pro něj v současnosti rodina.
Začal prosinec a ruku v ruce s ním i meteorologická zima. Podle meteorologů se během měsíce očekávají nejvyšší teploty kolem šesti stupňů nad nulou. O Vánocích se budou teploty držet kolem nuly. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Může se princ Harry ještě někdy vrátit do Velké Británie? Poslední roky se to nezdálo být moc pravděpodobné, mladší ze synů krále Karla III. totiž žije s rodinou v USA. Pro tuto chvíli se na tom nic nemění, ale začíná se řešit, zda se princ nevrátí alespoň v budoucnosti.
Naděje, že Patrik Hezucký bude ještě před posledním listopadovým víkendem propuštěn do domácího léčení, pohasla. Hospitalizace pokračuje. Fanoušci stále nevědí, co přesně moderátorovi je. A pravidelné výstupy Hezuckého ve vysílání také ke zlepšení dojmu nepomáhají.
Ruský prezident Vladimir Putin v úterý, jen krátce před plánovaným setkáním s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem v Kremlu, pronesl ostré komentáře namířené proti Evropě. Putin uvedl, že požadavky Evropy na ukončení války jsou pro Rusko „nepřijatelné“. Zároveň obvinil evropské země, že se „samy vyřadily z evropského urovnání“ a nemají „žádnou mírovou agendu“. Místo toho prý brání snahám USA o vyřešení konfliktu na Ukrajině.
Evropská unie bude v budoucnu „dvakrát přemýšlet“, než podpoří slabé dohody na klimatických summitech COP. Toto varování zaznělo od Katarzyny Wrony, polské vyjednavačky a členky delegace EU na letošní konferenci COP30 v Brazílii.
Americký ministr obrany Pete Hegseth podle své vlastní knihy řekl vojákům pod svým velením v Iráku, aby ignorovali právní rady týkající se pravidel nasazení a toho, kdy jim je povoleno zabíjet nepřátelské bojovníky. Tato anekdota se objevuje v Hegsethově knize s názvem The War on Warriors, kde ministr opakovaně kritizuje omezení kladená na „americké bojovníky“ válečným právem a Ženevskými úmluvami.
Ukrajina čelí kruté zimě a rozpočtovému deficitu ve výši 65 miliard dolarů v příštích dvou letech, odhaduje Mezinárodní měnový fond. Jelikož téměř dvě třetiny rozpočtu země jdou na válku, spoléhá se Kyjev na zahraniční pomoc, která pokrývá každodenní potřeby, jako jsou důchody a platy ve veřejném sektoru. Zatímco Evropská komise slíbila mobilizovat až 100 miliard eur v dalším rozpočtovém období, získání peněz do té doby je složité, zvláště poté, co Spojené státy po návratu prezidenta Donalda Trumpa k moci nepřidělily nové fondy pro Ukrajinu.
Americká a ukrajinská delegace si sice v neděli vyměnily vřelé diplomatické formulace během klíčového jednání na Floridě o ukončení války s Ruskem, avšak Ukrajina má hluboké obavy, že Spojené státy naslouchají především Vladimiru Putinovi. Rozhovory byly pro Kyjev nejlepší příležitostí lobbovat u zvláštního zástupce USA Steva Witkoffa před jeho plánovanou cestou do Moskvy, kde má jednat i s ruským prezidentem.
