Hrozba nejen pro NATO. Trumpova touha po Grónsku může podle diplomatky rozbít i Evropskou unii

Evropská unie
Evropská unie, foto: Pixabay
Klára Marková 7. ledna 2026 11:16
Sdílej:

V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.

Grónsko je svou rozlohou šestkrát větší než Německo a představuje strategickou bránu do Arktidy. Přestože jde o autonomní území Dánska, Trump trvá na tom, že ho Spojené státy nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která se pařížské schůzky rovněž účastnila, se ocitla v nezáviděníhodné pozici. Jako klíčový spojenec v rámci NATO i EU musela balancovat mezi obranou vlastní suverenity a snahou nepohněvat nevyzpytatelného amerického prezidenta.

Během jednání v Paříži vydalo šest evropských mocností, včetně Británie, Francie a Německa, společné prohlášení. Uvedly v něm, že bezpečnost v Arktidě musí být řešena kolektivně v rámci NATO a že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze Dánsko a Grónsko sami. Tato diplomatická snaha o stanovení hranic však narazila jen o pár hodin později, když Bílý dům ústy Karoline Leavittové potvrdil, že pro získání ostrova jsou ve hře všechny možnosti – včetně nasazení americké armády.

Ironie celé situace je pro evropské lídry zdrcující. Zatímco se snaží s Trumpovou administrativou vyjednat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu proti ruským územním ambicím, sami čelí hrozbám ze strany svého největšího spojence. USA o víkendu vojensky zasáhly v suverénní Venezuele a zadržely tamního prezidenta, což v Evropě definitivně utnulo jakékoliv posměšky na adresu Trumpových plánů v Arktidě. Nikdo se už nesměje, protože Trump ukázal, že je ochoten jednat silou.

Dánsko varuje, že pokud by Washington přistoupil k jednostrannému ovládnutí Grónska, znamenalo by to faktický konec NATO. Aliance postavená na vzájemné obraně by ztratila smysl, pokud by její nejsilnější člen zaútočil na jiného člena. Trump přitom dlouhodobě dává najevo, že Grónsko považuje za kritické kvůli rostoucí přítomnosti ruských a čínských lodí v regionu. Podle něj Dánsko není schopno tuto hrozbu samo zvládnout, což Kodaň rázně odmítá a poukazuje na své miliardové investice do arktické obrany.

Evropa se tak ocitá v pozici slabšího hráče, který se bojí ozvat. I když se Británie, Francie a Německo k situaci vyjádřily, v jejich prohlášení chyběla jakákoliv přímá kritika Spojených států. Tento opatrný přístup je podle analytiků důsledkem hluboké závislosti Evropy na amerických zpravodajských a vojenských kapacitách. Evropští lídři se raději pokoušejí Trumpa „uklidnit“, než aby riskovali otevřený střet, který by mohl vést k zavedení drtivých cel nebo stažení amerických vojsk z kontinentu.

Julianne Smithová, bývalá velvyslankyně USA při NATO, varuje, že tato situace může rozbít nejen alianci, ale i samotnou Evropskou unii. Rozdílné postoje k Trumpovi a obava z jeho reakcí rozdělují členské státy v době, kdy by měly vystupovat jednotně. Pokud bude Washington pokračovat v tlaku, Evropa riskuje, že bude v nové éře velmocenské politiky jednoduše převálcován. Otázka Grónska tak už není jen o jednom ostrově, ale o samotném přežití západního bezpečnostního systému.

Stalo se
Novinky
Komentář
Volkswagen

Volkswagen odhalil nový plán! Zásadní obrat k lepšímu se zatím nedostavil

Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.

Novinky
Hormuzský průliv

Průliv plný problémů: Dostat se přes Hormuz je opět složitější!

Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy. 

Počasí
Ilustrační fotografie.

Víkendové počasí: Třicítka padne, naznačuje nejnovější předpověď!

Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

Celebrity
Petr Pavel (prezident ČR)

Prezident Pavel radí Ukrajině! Co má Kyjev zkusit v následujících měsících?

Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.