V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
Grónsko je svou rozlohou šestkrát větší než Německo a představuje strategickou bránu do Arktidy. Přestože jde o autonomní území Dánska, Trump trvá na tom, že ho Spojené státy nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která se pařížské schůzky rovněž účastnila, se ocitla v nezáviděníhodné pozici. Jako klíčový spojenec v rámci NATO i EU musela balancovat mezi obranou vlastní suverenity a snahou nepohněvat nevyzpytatelného amerického prezidenta.
Během jednání v Paříži vydalo šest evropských mocností, včetně Británie, Francie a Německa, společné prohlášení. Uvedly v něm, že bezpečnost v Arktidě musí být řešena kolektivně v rámci NATO a že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze Dánsko a Grónsko sami. Tato diplomatická snaha o stanovení hranic však narazila jen o pár hodin později, když Bílý dům ústy Karoline Leavittové potvrdil, že pro získání ostrova jsou ve hře všechny možnosti – včetně nasazení americké armády.
Ironie celé situace je pro evropské lídry zdrcující. Zatímco se snaží s Trumpovou administrativou vyjednat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu proti ruským územním ambicím, sami čelí hrozbám ze strany svého největšího spojence. USA o víkendu vojensky zasáhly v suverénní Venezuele a zadržely tamního prezidenta, což v Evropě definitivně utnulo jakékoliv posměšky na adresu Trumpových plánů v Arktidě. Nikdo se už nesměje, protože Trump ukázal, že je ochoten jednat silou.
Dánsko varuje, že pokud by Washington přistoupil k jednostrannému ovládnutí Grónska, znamenalo by to faktický konec NATO. Aliance postavená na vzájemné obraně by ztratila smysl, pokud by její nejsilnější člen zaútočil na jiného člena. Trump přitom dlouhodobě dává najevo, že Grónsko považuje za kritické kvůli rostoucí přítomnosti ruských a čínských lodí v regionu. Podle něj Dánsko není schopno tuto hrozbu samo zvládnout, což Kodaň rázně odmítá a poukazuje na své miliardové investice do arktické obrany.
Evropa se tak ocitá v pozici slabšího hráče, který se bojí ozvat. I když se Británie, Francie a Německo k situaci vyjádřily, v jejich prohlášení chyběla jakákoliv přímá kritika Spojených států. Tento opatrný přístup je podle analytiků důsledkem hluboké závislosti Evropy na amerických zpravodajských a vojenských kapacitách. Evropští lídři se raději pokoušejí Trumpa „uklidnit“, než aby riskovali otevřený střet, který by mohl vést k zavedení drtivých cel nebo stažení amerických vojsk z kontinentu.
Julianne Smithová, bývalá velvyslankyně USA při NATO, varuje, že tato situace může rozbít nejen alianci, ale i samotnou Evropskou unii. Rozdílné postoje k Trumpovi a obava z jeho reakcí rozdělují členské státy v době, kdy by měly vystupovat jednotně. Pokud bude Washington pokračovat v tlaku, Evropa riskuje, že bude v nové éře velmocenské politiky jednoduše převálcován. Otázka Grónska tak už není jen o jednom ostrově, ale o samotném přežití západního bezpečnostního systému.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.