V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
Grónsko je svou rozlohou šestkrát větší než Německo a představuje strategickou bránu do Arktidy. Přestože jde o autonomní území Dánska, Trump trvá na tom, že ho Spojené státy nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která se pařížské schůzky rovněž účastnila, se ocitla v nezáviděníhodné pozici. Jako klíčový spojenec v rámci NATO i EU musela balancovat mezi obranou vlastní suverenity a snahou nepohněvat nevyzpytatelného amerického prezidenta.
Během jednání v Paříži vydalo šest evropských mocností, včetně Británie, Francie a Německa, společné prohlášení. Uvedly v něm, že bezpečnost v Arktidě musí být řešena kolektivně v rámci NATO a že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze Dánsko a Grónsko sami. Tato diplomatická snaha o stanovení hranic však narazila jen o pár hodin později, když Bílý dům ústy Karoline Leavittové potvrdil, že pro získání ostrova jsou ve hře všechny možnosti – včetně nasazení americké armády.
Ironie celé situace je pro evropské lídry zdrcující. Zatímco se snaží s Trumpovou administrativou vyjednat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu proti ruským územním ambicím, sami čelí hrozbám ze strany svého největšího spojence. USA o víkendu vojensky zasáhly v suverénní Venezuele a zadržely tamního prezidenta, což v Evropě definitivně utnulo jakékoliv posměšky na adresu Trumpových plánů v Arktidě. Nikdo se už nesměje, protože Trump ukázal, že je ochoten jednat silou.
Dánsko varuje, že pokud by Washington přistoupil k jednostrannému ovládnutí Grónska, znamenalo by to faktický konec NATO. Aliance postavená na vzájemné obraně by ztratila smysl, pokud by její nejsilnější člen zaútočil na jiného člena. Trump přitom dlouhodobě dává najevo, že Grónsko považuje za kritické kvůli rostoucí přítomnosti ruských a čínských lodí v regionu. Podle něj Dánsko není schopno tuto hrozbu samo zvládnout, což Kodaň rázně odmítá a poukazuje na své miliardové investice do arktické obrany.
Evropa se tak ocitá v pozici slabšího hráče, který se bojí ozvat. I když se Británie, Francie a Německo k situaci vyjádřily, v jejich prohlášení chyběla jakákoliv přímá kritika Spojených států. Tento opatrný přístup je podle analytiků důsledkem hluboké závislosti Evropy na amerických zpravodajských a vojenských kapacitách. Evropští lídři se raději pokoušejí Trumpa „uklidnit“, než aby riskovali otevřený střet, který by mohl vést k zavedení drtivých cel nebo stažení amerických vojsk z kontinentu.
Julianne Smithová, bývalá velvyslankyně USA při NATO, varuje, že tato situace může rozbít nejen alianci, ale i samotnou Evropskou unii. Rozdílné postoje k Trumpovi a obava z jeho reakcí rozdělují členské státy v době, kdy by měly vystupovat jednotně. Pokud bude Washington pokračovat v tlaku, Evropa riskuje, že bude v nové éře velmocenské politiky jednoduše převálcován. Otázka Grónska tak už není jen o jednom ostrově, ale o samotném přežití západního bezpečnostního systému.
V předvečer maďarských voleb, které mohou ukončit šestnáctiletou nadvládu Viktora Orbána, se atmosféra v zemi vyostřila na maximum. Úřadující premiér a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar se v posledních hodinách kampaně vzájemně obviňují z využívání cizích zpravodajských služeb a nepřípustného ovlivňování voleb ze zahraničí. Zatímco průzkumy favorizují opoziční stranu Tisza, Orbán varuje před chaosem a ohrožením všeho, co Maďarsko pod jeho vedením vybudovalo.
Americký viceprezident JD Vance stojí před dosud největší výzvou své politické kariéry. Prezident Donald Trump ho totiž pověřil vedením americké delegace v Pákistánu, která má za úkol vyjednat ukončení války s Íránem. Pro Vanceho jde o misi, ve které může získat jen málo, ale ztratit téměř vše, zejména pokud rozhovory skončí neúspěchem.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.