V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
Grónsko je svou rozlohou šestkrát větší než Německo a představuje strategickou bránu do Arktidy. Přestože jde o autonomní území Dánska, Trump trvá na tom, že ho Spojené státy nezbytně potřebují pro svou národní bezpečnost. Dánská premiérka Mette Frederiksenová, která se pařížské schůzky rovněž účastnila, se ocitla v nezáviděníhodné pozici. Jako klíčový spojenec v rámci NATO i EU musela balancovat mezi obranou vlastní suverenity a snahou nepohněvat nevyzpytatelného amerického prezidenta.
Během jednání v Paříži vydalo šest evropských mocností, včetně Británie, Francie a Německa, společné prohlášení. Uvedly v něm, že bezpečnost v Arktidě musí být řešena kolektivně v rámci NATO a že o budoucnosti Grónska mohou rozhodovat pouze Dánsko a Grónsko sami. Tato diplomatická snaha o stanovení hranic však narazila jen o pár hodin později, když Bílý dům ústy Karoline Leavittové potvrdil, že pro získání ostrova jsou ve hře všechny možnosti – včetně nasazení americké armády.
Ironie celé situace je pro evropské lídry zdrcující. Zatímco se snaží s Trumpovou administrativou vyjednat bezpečnostní záruky pro Ukrajinu proti ruským územním ambicím, sami čelí hrozbám ze strany svého největšího spojence. USA o víkendu vojensky zasáhly v suverénní Venezuele a zadržely tamního prezidenta, což v Evropě definitivně utnulo jakékoliv posměšky na adresu Trumpových plánů v Arktidě. Nikdo se už nesměje, protože Trump ukázal, že je ochoten jednat silou.
Dánsko varuje, že pokud by Washington přistoupil k jednostrannému ovládnutí Grónska, znamenalo by to faktický konec NATO. Aliance postavená na vzájemné obraně by ztratila smysl, pokud by její nejsilnější člen zaútočil na jiného člena. Trump přitom dlouhodobě dává najevo, že Grónsko považuje za kritické kvůli rostoucí přítomnosti ruských a čínských lodí v regionu. Podle něj Dánsko není schopno tuto hrozbu samo zvládnout, což Kodaň rázně odmítá a poukazuje na své miliardové investice do arktické obrany.
Evropa se tak ocitá v pozici slabšího hráče, který se bojí ozvat. I když se Británie, Francie a Německo k situaci vyjádřily, v jejich prohlášení chyběla jakákoliv přímá kritika Spojených států. Tento opatrný přístup je podle analytiků důsledkem hluboké závislosti Evropy na amerických zpravodajských a vojenských kapacitách. Evropští lídři se raději pokoušejí Trumpa „uklidnit“, než aby riskovali otevřený střet, který by mohl vést k zavedení drtivých cel nebo stažení amerických vojsk z kontinentu.
Julianne Smithová, bývalá velvyslankyně USA při NATO, varuje, že tato situace může rozbít nejen alianci, ale i samotnou Evropskou unii. Rozdílné postoje k Trumpovi a obava z jeho reakcí rozdělují členské státy v době, kdy by měly vystupovat jednotně. Pokud bude Washington pokračovat v tlaku, Evropa riskuje, že bude v nové éře velmocenské politiky jednoduše převálcován. Otázka Grónska tak už není jen o jednom ostrově, ale o samotném přežití západního bezpečnostního systému.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.