Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Agentura Bloomberg ve svém komentáři uvedla, že plán by "splňoval klíčové požadavky Ruska." Zároveň naznačuje, že "jen málo nasvědčuje tomu, že by byl Zelenskyj ochoten přijmout mnoho z jeho podmínek." Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) píše, že plán je roven kapitulaci Ukrajiny a realizaci Putinových válečných cílů, přičemž navrhované záruky jsou bezcenné. Vydavatel novin Berthold Kohler ostře poznamenal, že pokud je pravda to, co se říká o údajně vyjednaném "mírovém plánu" mezi Moskvou a Washingtonem, si zaslouží čestné místo hned vedle Versailleské smlouvy.
Kohler připomíná, že Versailleská smlouva uvalila veškerou vinu na Německo a donutila jej k územním ústupkům a odzbrojení. Komentátor zdůrazňuje, že rusko-americký návrh požaduje "všechno toto, a ještě více, s tím rozdílem, že tyto požadavky se netýkají agresora, nýbrž oběti agrese." Ukrajinci by byli potrestáni nepřijatelnými podmínkami za to, že Rusko porušilo mezinárodní právo a napadlo jejich zemi, zatímco Moskva by byla odměněna územními zisky a vyhlídkou na podřízení si zbytku Ukrajiny.
Podle Kohlera by Trumpovy záruky měly nějakou hodnotu pouze tehdy, pokud by byly spojeny se stacionováním amerických vojáků na Ukrajině, což však Trump, stejně jako Putin, kategoricky vylučuje. Ukrajina může žít v míru a svobodě jen jako člen NATO, což se však v dohledné době nestane. Jinou možností je pokračování západní pomoci, která umožní Ukrajině bránit se tak efektivně, že Putin nakonec uzná, že nemá šanci na vítězství. Kohler závěrem varuje: "Kdo Kremlu podává kapitulaci Kyjeva na stříbrném podnose, ten vytváří podmínky pro další útok – na zbytek Ukrajiny a možná i na jiné země. Stejně jako v Mnichovské dohodě (1938)."
Hubert Wetzel ze Süddeutsche Zeitung (SZ) píše, že ačkoliv se Trumpův plán údajně skládá z 28 bodů, zcela by stačil jediný: Ukrajina kapituluje. Plan v praxi znamená "kapitulaci Ukrajiny za podmínek agresora", vynucenou dvěma vládnoucími egocentrickými držiteli jaderných zbraní. To vše by bylo dohodnuto "přes hlavy napadených lidí," kteří téměř čtyři roky bojují a umírají, aby takovému výsledku zabránili.
Komentátor zdůrazňuje, že Evropané udělali v posledních měsících mnohé, aby si udrželi Trumpa na své straně, ale mírový plán ukazuje, že překážka mezi nimi a prezidentem USA je nepřekonatelná. Trump je ochoten vzdát se územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, jen aby Putin přestal útočit drony na Kyjev a Lvov. Novinář se domnívá, že Evropané si uvědomují, že pokud se Putinovi podaří bombardováním nemocnic a školek vynutit územní ústupky od sousedních zemí a navíc získá požehnání od USA, žádný stát na západě si nemůže být jistý svým osudem. Bezpečnostní záruky nabízené Trumpem jsou podle SZ jen "žertem," protože budou záviset na momentální náladě amerického prezidenta nebo na výsledku poslední golfové partie.
Christoph von Marschall v Tagesspiegel píše, že EU musí tomuto plánu zabránit, jelikož by jeho realizace zvýšila pravděpodobnost Putinova útoku na evropské státy NATO v blízké budoucnosti. Srovnává situaci s politikou appeasementu britského premiéra Chamberlaina v Mnichově v roce 1938, který se marně domníval, že ústupky Hitlera udobří. "Kdo vážně věří, že se Putin spokojí s Ukrajinou?" ptá se Marschall. Podle něj je Trump "zamilován do svého obrazu" jako "tvůrce míru, který si zaslouží Nobelovu cenu."
Marschall varuje, že na "mušce" Putina jsou i Pobaltské státy, což by pro Německo, které je v rámci NATO odpovědné za ochranu Litvy, znamenalo "smrtelně vážnou" situaci. "Dokud Ukrajina bojuje, Putin pravděpodobně nebude schopen vést souběžně druhou válku. Jakmile však na Ukrajině zavládne 'mír', Putin bude mít volné ruce," uzavírá Marschall s tím, že Německo a Evropa nesmí podlehnout Trumpovu diktátu.
Le Parisien píše, že Kyjev, ponořený do smrtelných bojů, má sice pokušení válku ukončit, ale upozorňuje na stanovisko Francie, které vyjádřil ministr zahraničí Jean-Noël Barrot: mír by neměl nastat "prostřednictvím kapitulace" Ukrajiny. Le Figaro předpovídá, že tato americká iniciativa je "odsouzena ke stejnému osudu" jako mnoho jiných "fantastických mírových plánů," které zůstaly mrtvou literou. Deník poukazuje na slabosti iniciativy, jako je jednání pouze s jednou stranou a účast kontroverzních vyjednávačů, jejichž zkušeností je "diplomacie v oblasti nemovitostí."
Washington Post a Financial Times citují evropské a ukrajinské úředníky, kteří plán odmítli. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že "neslyšeli o žádných ústupcích ze strany ruské strany." Rus obeznámený s plánem řekl pro Financial Times, že to "není plán, ale směsice reálných, praktických návrhů s dobrými úmysly," z nichž některé jsou pro Ukrajince "absolutně nepřijatelné." New York Times píše, že plán "navazuje na dlouholeté požadavky Ruska." Politico pak svůj komentář uzavírá slovy, že Trumpův návrh je "úderem pro znepokojené Evropany," kteří si mysleli, že Trump konečně pochopil, že Putinovi se nedá věřit.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.