Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Agentura Bloomberg ve svém komentáři uvedla, že plán by "splňoval klíčové požadavky Ruska." Zároveň naznačuje, že "jen málo nasvědčuje tomu, že by byl Zelenskyj ochoten přijmout mnoho z jeho podmínek." Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) píše, že plán je roven kapitulaci Ukrajiny a realizaci Putinových válečných cílů, přičemž navrhované záruky jsou bezcenné. Vydavatel novin Berthold Kohler ostře poznamenal, že pokud je pravda to, co se říká o údajně vyjednaném "mírovém plánu" mezi Moskvou a Washingtonem, si zaslouží čestné místo hned vedle Versailleské smlouvy.
Kohler připomíná, že Versailleská smlouva uvalila veškerou vinu na Německo a donutila jej k územním ústupkům a odzbrojení. Komentátor zdůrazňuje, že rusko-americký návrh požaduje "všechno toto, a ještě více, s tím rozdílem, že tyto požadavky se netýkají agresora, nýbrž oběti agrese." Ukrajinci by byli potrestáni nepřijatelnými podmínkami za to, že Rusko porušilo mezinárodní právo a napadlo jejich zemi, zatímco Moskva by byla odměněna územními zisky a vyhlídkou na podřízení si zbytku Ukrajiny.
Podle Kohlera by Trumpovy záruky měly nějakou hodnotu pouze tehdy, pokud by byly spojeny se stacionováním amerických vojáků na Ukrajině, což však Trump, stejně jako Putin, kategoricky vylučuje. Ukrajina může žít v míru a svobodě jen jako člen NATO, což se však v dohledné době nestane. Jinou možností je pokračování západní pomoci, která umožní Ukrajině bránit se tak efektivně, že Putin nakonec uzná, že nemá šanci na vítězství. Kohler závěrem varuje: "Kdo Kremlu podává kapitulaci Kyjeva na stříbrném podnose, ten vytváří podmínky pro další útok – na zbytek Ukrajiny a možná i na jiné země. Stejně jako v Mnichovské dohodě (1938)."
Hubert Wetzel ze Süddeutsche Zeitung (SZ) píše, že ačkoliv se Trumpův plán údajně skládá z 28 bodů, zcela by stačil jediný: Ukrajina kapituluje. Plan v praxi znamená "kapitulaci Ukrajiny za podmínek agresora", vynucenou dvěma vládnoucími egocentrickými držiteli jaderných zbraní. To vše by bylo dohodnuto "přes hlavy napadených lidí," kteří téměř čtyři roky bojují a umírají, aby takovému výsledku zabránili.
Komentátor zdůrazňuje, že Evropané udělali v posledních měsících mnohé, aby si udrželi Trumpa na své straně, ale mírový plán ukazuje, že překážka mezi nimi a prezidentem USA je nepřekonatelná. Trump je ochoten vzdát se územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, jen aby Putin přestal útočit drony na Kyjev a Lvov. Novinář se domnívá, že Evropané si uvědomují, že pokud se Putinovi podaří bombardováním nemocnic a školek vynutit územní ústupky od sousedních zemí a navíc získá požehnání od USA, žádný stát na západě si nemůže být jistý svým osudem. Bezpečnostní záruky nabízené Trumpem jsou podle SZ jen "žertem," protože budou záviset na momentální náladě amerického prezidenta nebo na výsledku poslední golfové partie.
Christoph von Marschall v Tagesspiegel píše, že EU musí tomuto plánu zabránit, jelikož by jeho realizace zvýšila pravděpodobnost Putinova útoku na evropské státy NATO v blízké budoucnosti. Srovnává situaci s politikou appeasementu britského premiéra Chamberlaina v Mnichově v roce 1938, který se marně domníval, že ústupky Hitlera udobří. "Kdo vážně věří, že se Putin spokojí s Ukrajinou?" ptá se Marschall. Podle něj je Trump "zamilován do svého obrazu" jako "tvůrce míru, který si zaslouží Nobelovu cenu."
Marschall varuje, že na "mušce" Putina jsou i Pobaltské státy, což by pro Německo, které je v rámci NATO odpovědné za ochranu Litvy, znamenalo "smrtelně vážnou" situaci. "Dokud Ukrajina bojuje, Putin pravděpodobně nebude schopen vést souběžně druhou válku. Jakmile však na Ukrajině zavládne 'mír', Putin bude mít volné ruce," uzavírá Marschall s tím, že Německo a Evropa nesmí podlehnout Trumpovu diktátu.
Le Parisien píše, že Kyjev, ponořený do smrtelných bojů, má sice pokušení válku ukončit, ale upozorňuje na stanovisko Francie, které vyjádřil ministr zahraničí Jean-Noël Barrot: mír by neměl nastat "prostřednictvím kapitulace" Ukrajiny. Le Figaro předpovídá, že tato americká iniciativa je "odsouzena ke stejnému osudu" jako mnoho jiných "fantastických mírových plánů," které zůstaly mrtvou literou. Deník poukazuje na slabosti iniciativy, jako je jednání pouze s jednou stranou a účast kontroverzních vyjednávačů, jejichž zkušeností je "diplomacie v oblasti nemovitostí."
Washington Post a Financial Times citují evropské a ukrajinské úředníky, kteří plán odmítli. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že "neslyšeli o žádných ústupcích ze strany ruské strany." Rus obeznámený s plánem řekl pro Financial Times, že to "není plán, ale směsice reálných, praktických návrhů s dobrými úmysly," z nichž některé jsou pro Ukrajince "absolutně nepřijatelné." New York Times píše, že plán "navazuje na dlouholeté požadavky Ruska." Politico pak svůj komentář uzavírá slovy, že Trumpův návrh je "úderem pro znepokojené Evropany," kteří si mysleli, že Trump konečně pochopil, že Putinovi se nedá věřit.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.