Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Agentura Bloomberg ve svém komentáři uvedla, že plán by "splňoval klíčové požadavky Ruska." Zároveň naznačuje, že "jen málo nasvědčuje tomu, že by byl Zelenskyj ochoten přijmout mnoho z jeho podmínek." Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) píše, že plán je roven kapitulaci Ukrajiny a realizaci Putinových válečných cílů, přičemž navrhované záruky jsou bezcenné. Vydavatel novin Berthold Kohler ostře poznamenal, že pokud je pravda to, co se říká o údajně vyjednaném "mírovém plánu" mezi Moskvou a Washingtonem, si zaslouží čestné místo hned vedle Versailleské smlouvy.
Kohler připomíná, že Versailleská smlouva uvalila veškerou vinu na Německo a donutila jej k územním ústupkům a odzbrojení. Komentátor zdůrazňuje, že rusko-americký návrh požaduje "všechno toto, a ještě více, s tím rozdílem, že tyto požadavky se netýkají agresora, nýbrž oběti agrese." Ukrajinci by byli potrestáni nepřijatelnými podmínkami za to, že Rusko porušilo mezinárodní právo a napadlo jejich zemi, zatímco Moskva by byla odměněna územními zisky a vyhlídkou na podřízení si zbytku Ukrajiny.
Podle Kohlera by Trumpovy záruky měly nějakou hodnotu pouze tehdy, pokud by byly spojeny se stacionováním amerických vojáků na Ukrajině, což však Trump, stejně jako Putin, kategoricky vylučuje. Ukrajina může žít v míru a svobodě jen jako člen NATO, což se však v dohledné době nestane. Jinou možností je pokračování západní pomoci, která umožní Ukrajině bránit se tak efektivně, že Putin nakonec uzná, že nemá šanci na vítězství. Kohler závěrem varuje: "Kdo Kremlu podává kapitulaci Kyjeva na stříbrném podnose, ten vytváří podmínky pro další útok – na zbytek Ukrajiny a možná i na jiné země. Stejně jako v Mnichovské dohodě (1938)."
Hubert Wetzel ze Süddeutsche Zeitung (SZ) píše, že ačkoliv se Trumpův plán údajně skládá z 28 bodů, zcela by stačil jediný: Ukrajina kapituluje. Plan v praxi znamená "kapitulaci Ukrajiny za podmínek agresora", vynucenou dvěma vládnoucími egocentrickými držiteli jaderných zbraní. To vše by bylo dohodnuto "přes hlavy napadených lidí," kteří téměř čtyři roky bojují a umírají, aby takovému výsledku zabránili.
Komentátor zdůrazňuje, že Evropané udělali v posledních měsících mnohé, aby si udrželi Trumpa na své straně, ale mírový plán ukazuje, že překážka mezi nimi a prezidentem USA je nepřekonatelná. Trump je ochoten vzdát se územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, jen aby Putin přestal útočit drony na Kyjev a Lvov. Novinář se domnívá, že Evropané si uvědomují, že pokud se Putinovi podaří bombardováním nemocnic a školek vynutit územní ústupky od sousedních zemí a navíc získá požehnání od USA, žádný stát na západě si nemůže být jistý svým osudem. Bezpečnostní záruky nabízené Trumpem jsou podle SZ jen "žertem," protože budou záviset na momentální náladě amerického prezidenta nebo na výsledku poslední golfové partie.
Christoph von Marschall v Tagesspiegel píše, že EU musí tomuto plánu zabránit, jelikož by jeho realizace zvýšila pravděpodobnost Putinova útoku na evropské státy NATO v blízké budoucnosti. Srovnává situaci s politikou appeasementu britského premiéra Chamberlaina v Mnichově v roce 1938, který se marně domníval, že ústupky Hitlera udobří. "Kdo vážně věří, že se Putin spokojí s Ukrajinou?" ptá se Marschall. Podle něj je Trump "zamilován do svého obrazu" jako "tvůrce míru, který si zaslouží Nobelovu cenu."
Marschall varuje, že na "mušce" Putina jsou i Pobaltské státy, což by pro Německo, které je v rámci NATO odpovědné za ochranu Litvy, znamenalo "smrtelně vážnou" situaci. "Dokud Ukrajina bojuje, Putin pravděpodobně nebude schopen vést souběžně druhou válku. Jakmile však na Ukrajině zavládne 'mír', Putin bude mít volné ruce," uzavírá Marschall s tím, že Německo a Evropa nesmí podlehnout Trumpovu diktátu.
Le Parisien píše, že Kyjev, ponořený do smrtelných bojů, má sice pokušení válku ukončit, ale upozorňuje na stanovisko Francie, které vyjádřil ministr zahraničí Jean-Noël Barrot: mír by neměl nastat "prostřednictvím kapitulace" Ukrajiny. Le Figaro předpovídá, že tato americká iniciativa je "odsouzena ke stejnému osudu" jako mnoho jiných "fantastických mírových plánů," které zůstaly mrtvou literou. Deník poukazuje na slabosti iniciativy, jako je jednání pouze s jednou stranou a účast kontroverzních vyjednávačů, jejichž zkušeností je "diplomacie v oblasti nemovitostí."
Washington Post a Financial Times citují evropské a ukrajinské úředníky, kteří plán odmítli. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že "neslyšeli o žádných ústupcích ze strany ruské strany." Rus obeznámený s plánem řekl pro Financial Times, že to "není plán, ale směsice reálných, praktických návrhů s dobrými úmysly," z nichž některé jsou pro Ukrajince "absolutně nepřijatelné." New York Times píše, že plán "navazuje na dlouholeté požadavky Ruska." Politico pak svůj komentář uzavírá slovy, že Trumpův návrh je "úderem pro znepokojené Evropany," kteří si mysleli, že Trump konečně pochopil, že Putinovi se nedá věřit.
Žhářské útoky radikálních izraelských osadníků na palestinské obce na okupovaném Západním břehu Jordánu v noci ze soboty na neděli vyvolaly v Izraeli politický spor a odsoudil je opoziční předák Gadi Eisenkot, jenž je označil za židovský terorismus. Desítky osadníků napadly nejméně čtyři komunity, zapálily zhruba tucet vozidel i několik domů a zanechaly rasistické nápisy, zatímco izraelská policie oznámila zahájení vyšetřování s forenzními týmy.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov označil Kyjev za součást takzvaných prastarých ruských zemí. Vyjádřil se tak v době, kdy obě strany hlásily vzájemné útoky. V rozhovoru pro východoevropský kanál Nexta prohlásil, že jihovýchodní i střední části Ukrajiny jsou nepochybně historicky ruské, čímž stupňoval rétoriku, kterou Moskva používá k ospravedlnění své plnohodnotné invaze.
Ukrajinská armáda podnikla překvapivý a vícestupňový útok na Krymský most, který spojuje Ruskem okupovaný polostrov s ruskou pevninou. Akce proběhla v noci na úterý a zanechala za sebou vážné škody na silniční i železniční části této monumentální stavby. Kyjev přitom operaci načasoval záměrně tak, aby demonstroval zranitelnost režimu ruského prezidenta Vladimira Putina před nadcházejícím mezinárodním summitem.
Globální klimatická konference COP31 v turecké Antalyi v neděli ztroskotala, protože se více než sto devadesáti zúčastněným zemím nepodařilo shodnout na zastřešující dohodě po více než dvou týdnech sporných jednání. Zlomovým bodem se stala samotná příčina změny klimatu, tedy fosilní paliva, kolem nichž se státy nedokázaly dohodnout na odklonu.
Mezinárodní výbor Červeného kříže a organizace na ochranu lidských práv varovaly, že brzy bude příliš pozdě na to, aby se podařilo vrátit džina zpět do láhve, protože vývoj autonomních zbraní podle nich předbíhá snahy o jejich regulaci. Výrazné varování zaznělo v neděli na závěr týdenní konference v Ženevě, které se zúčastnilo více než sto dvacet členských států Úmluvy OSN o některých konvenčních zbraních.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské síly během uplynulého týdne vypustily proti dvaceti ukrajinským regionům přibližně 2700 útočných dronů, téměř 1460 naváděných leteckých pum a 165 raket různých typů. Zároveň vyzval Spojené státy, aby schválily předání střel protivzdušné obrany Patriot již zaplacených spojenci v rámci programu PURL, a informoval, že po nočním útoku dronu na pětipatrový bytový dům v Dymeru v Kyjevské oblasti zůstává čtrnáct obyvatel nezvěstných.
Evropu čeká mezi koncem letošního listopadu a koncem příštího roku mimořádná série voleb, která může podle The Guardian otřást samotnými základy Evropské unie a narušit poválečný evropský konsenzus. Volební vlna se dotkne čtyř z pěti největších členských států unie podle počtu obyvatel i ekonomické síly, přičemž hlasování se uskuteční také v Estonsku, Finsku, Řecku či na Slovensku a regionální volby proběhnou v Německu. Posilování nacionalistických a euroskeptických stran v řadě velkých zemí unie může v nadcházejícím roce prověřit odolnost evropského společenství jako nikdy dříve.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v sobotu prohlásila, že hybridní hrozby ze strany Ruska jsou stále méně hybridní. Uvedla to poté co dánské úřady oznámily zmaření ruského plánu na zavraždění ukrajinského rappera v Dánsku ze září. Von der Leyenová na síti X uvedla, že šlo o útok na půdě Evropské unie, což je nepřijatelné.
Matematik a zaměstnanec společnosti zabývající se umělou inteligencí Anthropic Levent Alpöge oznámil, že pomocí velkého jazykového modelu dokázal nejslavnější dosud nevyřešený problém celé matematiky, Riemannovu hypotézu. Na svých webových stránkách uvedl, že ve spolupráci s modelem Claude pravděpodobně objevil důkaz této hypotézy, pouhý den po rekordním vstupu společnosti Anthropic na burzu.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že systémy řízení letového provozu spravující lety po celých Spojených státech jsou prastaré, ale bezpečné, a vyzval Kongres, aby uvolnil nákladné prostředky na jejich modernizaci. Jeho slova zazněla týden po rozsáhlém pozastavení provozu, které na celé hodiny zastavilo lety napříč USA a bylo nejdelší takovou událostí od teroristických útoků z 11. září 2001.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu během brífinku s novináři prohlásil, že plné členství v Severoatlantické alianci zůstává nejjasnější a nákladově nejvýhodnější bezpečnostní zárukou pro Ukrajinu, přičemž upozornil, že Kyjev zatím nedostal žádné formální písemné nabídky záruk kolektivní obrany po vzoru článku pět Severoatlantické smlouvy. Zároveň uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin na summitu v čínském Šen-čenu neuspěl se snahou o jakousi druhou Jaltu a překreslování hranic, a jmenoval možné kandidáty na příštího ukrajinského velvyslance ve Washingtonu.
Polsko začíná na základě licenční dohody se švédskou zbrojovkou Saab vyrábět minometnou munici, čímž posiluje domácí zbrojní výrobu tváří v tvář ruské agresi. Dohoda navazuje na snahu Varšavy rozvíjet vlastní obranný průmysl a snižovat závislost na zahraničních dodávkách.