Americký 28bodový mírový plán pro Ukrajinu, který ve čtvrtek zveřejnil portál Axios, se setkal s ostrou kritikou světových médií. Plán mimo jiné počítá s tím, že Ukrajina nevstoupí do NATO, omezí počet svých vojsk a předá Rusku značnou část svého území. Mnoho komentátorů zdůrazňuje, že navrhované podmínky jsou nepřijatelné. Německé deníky srovnávají plán s Mnichovskou dohodou z roku 1938 a Versailleskou smlouvou. Politico zase zdůrazňuje, že návrh amerického prezidenta je "úderem pro znepokojené Evropany," upozornil polský tisk.
Agentura Bloomberg ve svém komentáři uvedla, že plán by "splňoval klíčové požadavky Ruska." Zároveň naznačuje, že "jen málo nasvědčuje tomu, že by byl Zelenskyj ochoten přijmout mnoho z jeho podmínek." Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) píše, že plán je roven kapitulaci Ukrajiny a realizaci Putinových válečných cílů, přičemž navrhované záruky jsou bezcenné. Vydavatel novin Berthold Kohler ostře poznamenal, že pokud je pravda to, co se říká o údajně vyjednaném "mírovém plánu" mezi Moskvou a Washingtonem, si zaslouží čestné místo hned vedle Versailleské smlouvy.
Kohler připomíná, že Versailleská smlouva uvalila veškerou vinu na Německo a donutila jej k územním ústupkům a odzbrojení. Komentátor zdůrazňuje, že rusko-americký návrh požaduje "všechno toto, a ještě více, s tím rozdílem, že tyto požadavky se netýkají agresora, nýbrž oběti agrese." Ukrajinci by byli potrestáni nepřijatelnými podmínkami za to, že Rusko porušilo mezinárodní právo a napadlo jejich zemi, zatímco Moskva by byla odměněna územními zisky a vyhlídkou na podřízení si zbytku Ukrajiny.
Podle Kohlera by Trumpovy záruky měly nějakou hodnotu pouze tehdy, pokud by byly spojeny se stacionováním amerických vojáků na Ukrajině, což však Trump, stejně jako Putin, kategoricky vylučuje. Ukrajina může žít v míru a svobodě jen jako člen NATO, což se však v dohledné době nestane. Jinou možností je pokračování západní pomoci, která umožní Ukrajině bránit se tak efektivně, že Putin nakonec uzná, že nemá šanci na vítězství. Kohler závěrem varuje: "Kdo Kremlu podává kapitulaci Kyjeva na stříbrném podnose, ten vytváří podmínky pro další útok – na zbytek Ukrajiny a možná i na jiné země. Stejně jako v Mnichovské dohodě (1938)."
Hubert Wetzel ze Süddeutsche Zeitung (SZ) píše, že ačkoliv se Trumpův plán údajně skládá z 28 bodů, zcela by stačil jediný: Ukrajina kapituluje. Plan v praxi znamená "kapitulaci Ukrajiny za podmínek agresora", vynucenou dvěma vládnoucími egocentrickými držiteli jaderných zbraní. To vše by bylo dohodnuto "přes hlavy napadených lidí," kteří téměř čtyři roky bojují a umírají, aby takovému výsledku zabránili.
Komentátor zdůrazňuje, že Evropané udělali v posledních měsících mnohé, aby si udrželi Trumpa na své straně, ale mírový plán ukazuje, že překážka mezi nimi a prezidentem USA je nepřekonatelná. Trump je ochoten vzdát se územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, jen aby Putin přestal útočit drony na Kyjev a Lvov. Novinář se domnívá, že Evropané si uvědomují, že pokud se Putinovi podaří bombardováním nemocnic a školek vynutit územní ústupky od sousedních zemí a navíc získá požehnání od USA, žádný stát na západě si nemůže být jistý svým osudem. Bezpečnostní záruky nabízené Trumpem jsou podle SZ jen "žertem," protože budou záviset na momentální náladě amerického prezidenta nebo na výsledku poslední golfové partie.
Christoph von Marschall v Tagesspiegel píše, že EU musí tomuto plánu zabránit, jelikož by jeho realizace zvýšila pravděpodobnost Putinova útoku na evropské státy NATO v blízké budoucnosti. Srovnává situaci s politikou appeasementu britského premiéra Chamberlaina v Mnichově v roce 1938, který se marně domníval, že ústupky Hitlera udobří. "Kdo vážně věří, že se Putin spokojí s Ukrajinou?" ptá se Marschall. Podle něj je Trump "zamilován do svého obrazu" jako "tvůrce míru, který si zaslouží Nobelovu cenu."
Marschall varuje, že na "mušce" Putina jsou i Pobaltské státy, což by pro Německo, které je v rámci NATO odpovědné za ochranu Litvy, znamenalo "smrtelně vážnou" situaci. "Dokud Ukrajina bojuje, Putin pravděpodobně nebude schopen vést souběžně druhou válku. Jakmile však na Ukrajině zavládne 'mír', Putin bude mít volné ruce," uzavírá Marschall s tím, že Německo a Evropa nesmí podlehnout Trumpovu diktátu.
Le Parisien píše, že Kyjev, ponořený do smrtelných bojů, má sice pokušení válku ukončit, ale upozorňuje na stanovisko Francie, které vyjádřil ministr zahraničí Jean-Noël Barrot: mír by neměl nastat "prostřednictvím kapitulace" Ukrajiny. Le Figaro předpovídá, že tato americká iniciativa je "odsouzena ke stejnému osudu" jako mnoho jiných "fantastických mírových plánů," které zůstaly mrtvou literou. Deník poukazuje na slabosti iniciativy, jako je jednání pouze s jednou stranou a účast kontroverzních vyjednávačů, jejichž zkušeností je "diplomacie v oblasti nemovitostí."
Washington Post a Financial Times citují evropské a ukrajinské úředníky, kteří plán odmítli. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že "neslyšeli o žádných ústupcích ze strany ruské strany." Rus obeznámený s plánem řekl pro Financial Times, že to "není plán, ale směsice reálných, praktických návrhů s dobrými úmysly," z nichž některé jsou pro Ukrajince "absolutně nepřijatelné." New York Times píše, že plán "navazuje na dlouholeté požadavky Ruska." Politico pak svůj komentář uzavírá slovy, že Trumpův návrh je "úderem pro znepokojené Evropany," kteří si mysleli, že Trump konečně pochopil, že Putinovi se nedá věřit.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.
Přes léto se jméno Jiřiny Bohdalové nezmiňuje až tak často. Nyní jsme ale dostali fotku jako důkaz, že legendární herečka se má dobře. Dokonce si k sobě zve zajímavé hosty. Tentokrát si několik hodin povídala se známým politikem.
Poslední hodiny zbývají do začátku posledního ryze prázdninového týdne. Do Česka opět dorazí teplý vzduch z jihu, takže teploty v průběhu pracovního týdne porostou, až místy dosáhnou tropických hodnot. Na víkend se pak znovu ochladí.
Ruský prezident Vladimir Putin označil ukrajinský pokus porazit Rusko během 40 dnů prostřednictvím masivních dronových a raketových útoků za riskantní a provokativní krok. Podle Putina skončila tato ukrajinská operace neúspěchem už před více než dvěma týdny.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou představuje pro Česko zatím hlavně nepřímé riziko, ale zároveň ukazuje, jak rychle se může světový obchodní systém dále drolit. Kanada od 8. září zavede odvetná cla na americké zboží v reakci na nová padesátiprocentní americká cla na zhruba 20 miliard dolarů kanadského vývozu. Ottawa chce odpovědět „dolar za dolar“ a zasáhnout mimo jiné americkou ocel, mléčné výrobky, elektroniku, spotřebiče, zemědělské stroje či papír.