Horší než Mnichovská dohoda a Versailleská smlouva. Trumpův plán má jediný bod: Prohru Kyjeva, píše světový tisk

Agentura Bloomberg ve svém komentáři uvedla, že plán by "splňoval klíčové požadavky Ruska." Zároveň naznačuje, že "jen málo nasvědčuje tomu, že by byl Zelenskyj ochoten přijmout mnoho z jeho podmínek." Německý deník Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) píše, že plán je roven kapitulaci Ukrajiny a realizaci Putinových válečných cílů, přičemž navrhované záruky jsou bezcenné. Vydavatel novin Berthold Kohler ostře poznamenal, že pokud je pravda to, co se říká o údajně vyjednaném "mírovém plánu" mezi Moskvou a Washingtonem, si zaslouží čestné místo hned vedle Versailleské smlouvy.

Kohler připomíná, že Versailleská smlouva uvalila veškerou vinu na Německo a donutila jej k územním ústupkům a odzbrojení. Komentátor zdůrazňuje, že rusko-americký návrh požaduje "všechno toto, a ještě více, s tím rozdílem, že tyto požadavky se netýkají agresora, nýbrž oběti agrese." Ukrajinci by byli potrestáni nepřijatelnými podmínkami za to, že Rusko porušilo mezinárodní právo a napadlo jejich zemi, zatímco Moskva by byla odměněna územními zisky a vyhlídkou na podřízení si zbytku Ukrajiny.

Podle Kohlera by Trumpovy záruky měly nějakou hodnotu pouze tehdy, pokud by byly spojeny se stacionováním amerických vojáků na Ukrajině, což však Trump, stejně jako Putin, kategoricky vylučuje. Ukrajina může žít v míru a svobodě jen jako člen NATO, což se však v dohledné době nestane. Jinou možností je pokračování západní pomoci, která umožní Ukrajině bránit se tak efektivně, že Putin nakonec uzná, že nemá šanci na vítězství. Kohler závěrem varuje: "Kdo Kremlu podává kapitulaci Kyjeva na stříbrném podnose, ten vytváří podmínky pro další útok – na zbytek Ukrajiny a možná i na jiné země. Stejně jako v Mnichovské dohodě (1938)."

Hubert Wetzel ze Süddeutsche Zeitung (SZ) píše, že ačkoliv se Trumpův plán údajně skládá z 28 bodů, zcela by stačil jediný: Ukrajina kapituluje. Plan v praxi znamená "kapitulaci Ukrajiny za podmínek agresora", vynucenou dvěma vládnoucími egocentrickými držiteli jaderných zbraní. To vše by bylo dohodnuto "přes hlavy napadených lidí," kteří téměř čtyři roky bojují a umírají, aby takovému výsledku zabránili.

Komentátor zdůrazňuje, že Evropané udělali v posledních měsících mnohé, aby si udrželi Trumpa na své straně, ale mírový plán ukazuje, že překážka mezi nimi a prezidentem USA je nepřekonatelná. Trump je ochoten vzdát se územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, jen aby Putin přestal útočit drony na Kyjev a Lvov. Novinář se domnívá, že Evropané si uvědomují, že pokud se Putinovi podaří bombardováním nemocnic a školek vynutit územní ústupky od sousedních zemí a navíc získá požehnání od USA, žádný stát na západě si nemůže být jistý svým osudem. Bezpečnostní záruky nabízené Trumpem jsou podle SZ jen "žertem," protože budou záviset na momentální náladě amerického prezidenta nebo na výsledku poslední golfové partie.

Christoph von Marschall v Tagesspiegel píše, že EU musí tomuto plánu zabránit, jelikož by jeho realizace zvýšila pravděpodobnost Putinova útoku na evropské státy NATO v blízké budoucnosti. Srovnává situaci s politikou appeasementu britského premiéra Chamberlaina v Mnichově v roce 1938, který se marně domníval, že ústupky Hitlera udobří. "Kdo vážně věří, že se Putin spokojí s Ukrajinou?" ptá se Marschall. Podle něj je Trump "zamilován do svého obrazu" jako "tvůrce míru, který si zaslouží Nobelovu cenu."

Marschall varuje, že na "mušce" Putina jsou i Pobaltské státy, což by pro Německo, které je v rámci NATO odpovědné za ochranu Litvy, znamenalo "smrtelně vážnou" situaci. "Dokud Ukrajina bojuje, Putin pravděpodobně nebude schopen vést souběžně druhou válku. Jakmile však na Ukrajině zavládne 'mír', Putin bude mít volné ruce," uzavírá Marschall s tím, že Německo a Evropa nesmí podlehnout Trumpovu diktátu.

Le Parisien píše, že Kyjev, ponořený do smrtelných bojů, má sice pokušení válku ukončit, ale upozorňuje na stanovisko Francie, které vyjádřil ministr zahraničí Jean-Noël Barrot: mír by neměl nastat "prostřednictvím kapitulace" Ukrajiny. Le Figaro předpovídá, že tato americká iniciativa je "odsouzena ke stejnému osudu" jako mnoho jiných "fantastických mírových plánů," které zůstaly mrtvou literou. Deník poukazuje na slabosti iniciativy, jako je jednání pouze s jednou stranou a účast kontroverzních vyjednávačů, jejichž zkušeností je "diplomacie v oblasti nemovitostí."

Washington Post a Financial Times citují evropské a ukrajinské úředníky, kteří plán odmítli. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že "neslyšeli o žádných ústupcích ze strany ruské strany." Rus obeznámený s plánem řekl pro Financial Times, že to "není plán, ale směsice reálných, praktických návrhů s dobrými úmysly," z nichž některé jsou pro Ukrajince "absolutně nepřijatelné." New York Times píše, že plán "navazuje na dlouholeté požadavky Ruska." Politico pak svůj komentář uzavírá slovy, že Trumpův návrh je "úderem pro znepokojené Evropany," kteří si mysleli, že Trump konečně pochopil, že Putinovi se nedá věřit.