Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Hormuzský průliv představuje naprosto zásadní uzel pro globální energetiku, jelikož tudy prochází přibližně 20 % veškeré světové produkce ropy. Jen v roce 2025 tudy denně proteklo průměrně 20 milionů barelů této suroviny. Cesta je dostatečně hluboká pro největší ropné supertankery a její zablokování má okamžitý dopad na ceny pohonných hmot po celém světě.
Současná situace v oblasti je kritická. Od konce února bylo hlášeno nejméně 20 incidentů postihujících civilní plavidla v Perském a Ománském zálivu. Šestnáct lodí se stalo terčem přímého útoku. Mezi poslední oběti patří například loď Mayuree Naree plující pod thajskou vlajkou nebo americké plavidlo Safesea Vishnu, do kterého narazil výbušninami naložený dálkově ovládaný člun.
Íránský nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve svém prvním veřejném prohlášení tento čtvrtek potvrdil, že Teherán hodlá blokádu průlivu nadále využívat jako svou hlavní strategickou páku. Podle něj je uzavření této cesty legitimním nástrojem obrany proti americko-izraelské agresi. Toto prohlášení jen potvrdilo obavy, že se Írán nehodlá stáhnout bez masivního vojenského tlaku.
Donald Trump v reakci na íránské hrozby zvolil velmi agresivní rétoriku. Uvedl, že zatímco se připravuje mezinárodní operace, americké síly budou „nemilosrdně bombardovat pobřeží“ a systematicky potápět jakékoli íránské čluny či lodě, které by se pokusily narušit plavbu. Prezident tvrdí, že americká armáda již zničila veškeré podstatné vojenské kapacity Íránu, i když připustil, že hrozba v podobě dronů a min stále trvá.
Z Teheránu však zaznívají zcela opačné hlasy. Íránský zástupce v Ženevě Ali Bahrani označil Trumpova tvrzení o eliminaci íránské vojenské síly za „vykonstruované lži“. Podle něj je Írán stále schopen účinně bránit své vody a jakýkoliv pokus o násilné otevření průlivu povede k další eskalaci, která může mít pro útočníky katastrofální následky.
Trump zároveň vyzval klíčové světové mocnosti, jako jsou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie, aby do oblasti vyslaly své válečné lodě. Cílem je vytvořit širokou mezinárodní koalici, která by zajistila, že Hormuzský průliv přestane být pro svět hrozbou. Podle Trumpa by se na ochraně této trasy měly podílet všechny země, které jsou na tamních dodávkách ropy závislé.
Zatímco se diplomaté a generálové přou o další postup, v severní části zálivu v iráckých vodách byly spatřeny další dva hořící tankery, zasažené neznámými projektily. Tato svědectví jen podtrhují naprostou nepředvídatelnost a nebezpečnost plavby v regionu, kde se měsíčně běžně pohybuje kolem 3 000 lodí.
Bitva o Hormuzský průliv se tak stává rozhodujícím bodem celého konfliktu. Pokud se Trumpovi podaří trasu stabilizovat, zasadí Íránu citelnou ránu. Pokud však blokáda přetrvá, hrozí, že energetická krize přeroste v globální hospodářskou recesi. Odhodlání Washingtonu otevřít cestu „za každou cenu“ naznačuje, že nás v nejbližších dnech čekají další rozsáhlé vojenské operace.
V Česku začal týden, od kterého se očekává návrat tropického počasí. Nejvyšší teploty mají po vlně veder pozvolna klesat, avšak nijak výrazně. Pršet bude zejména v bouřkách a přeháňkách, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Jihočeši by měli zpozornět. V jejich regionu se totiž může nacházet nebezpečné zvíře, které nepatří do české přírody. Případem se zabývá policie, která za poslední dny přijala několik oznámení o černé kočkovité šelmě. Jedna svědkyně dokonce natočila video.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.