Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Hormuzský průliv představuje naprosto zásadní uzel pro globální energetiku, jelikož tudy prochází přibližně 20 % veškeré světové produkce ropy. Jen v roce 2025 tudy denně proteklo průměrně 20 milionů barelů této suroviny. Cesta je dostatečně hluboká pro největší ropné supertankery a její zablokování má okamžitý dopad na ceny pohonných hmot po celém světě.
Současná situace v oblasti je kritická. Od konce února bylo hlášeno nejméně 20 incidentů postihujících civilní plavidla v Perském a Ománském zálivu. Šestnáct lodí se stalo terčem přímého útoku. Mezi poslední oběti patří například loď Mayuree Naree plující pod thajskou vlajkou nebo americké plavidlo Safesea Vishnu, do kterého narazil výbušninami naložený dálkově ovládaný člun.
Íránský nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve svém prvním veřejném prohlášení tento čtvrtek potvrdil, že Teherán hodlá blokádu průlivu nadále využívat jako svou hlavní strategickou páku. Podle něj je uzavření této cesty legitimním nástrojem obrany proti americko-izraelské agresi. Toto prohlášení jen potvrdilo obavy, že se Írán nehodlá stáhnout bez masivního vojenského tlaku.
Donald Trump v reakci na íránské hrozby zvolil velmi agresivní rétoriku. Uvedl, že zatímco se připravuje mezinárodní operace, americké síly budou „nemilosrdně bombardovat pobřeží“ a systematicky potápět jakékoli íránské čluny či lodě, které by se pokusily narušit plavbu. Prezident tvrdí, že americká armáda již zničila veškeré podstatné vojenské kapacity Íránu, i když připustil, že hrozba v podobě dronů a min stále trvá.
Z Teheránu však zaznívají zcela opačné hlasy. Íránský zástupce v Ženevě Ali Bahrani označil Trumpova tvrzení o eliminaci íránské vojenské síly za „vykonstruované lži“. Podle něj je Írán stále schopen účinně bránit své vody a jakýkoliv pokus o násilné otevření průlivu povede k další eskalaci, která může mít pro útočníky katastrofální následky.
Trump zároveň vyzval klíčové světové mocnosti, jako jsou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie, aby do oblasti vyslaly své válečné lodě. Cílem je vytvořit širokou mezinárodní koalici, která by zajistila, že Hormuzský průliv přestane být pro svět hrozbou. Podle Trumpa by se na ochraně této trasy měly podílet všechny země, které jsou na tamních dodávkách ropy závislé.
Zatímco se diplomaté a generálové přou o další postup, v severní části zálivu v iráckých vodách byly spatřeny další dva hořící tankery, zasažené neznámými projektily. Tato svědectví jen podtrhují naprostou nepředvídatelnost a nebezpečnost plavby v regionu, kde se měsíčně běžně pohybuje kolem 3 000 lodí.
Bitva o Hormuzský průliv se tak stává rozhodujícím bodem celého konfliktu. Pokud se Trumpovi podaří trasu stabilizovat, zasadí Íránu citelnou ránu. Pokud však blokáda přetrvá, hrozí, že energetická krize přeroste v globální hospodářskou recesi. Odhodlání Washingtonu otevřít cestu „za každou cenu“ naznačuje, že nás v nejbližších dnech čekají další rozsáhlé vojenské operace.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.