Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Hormuzský průliv představuje naprosto zásadní uzel pro globální energetiku, jelikož tudy prochází přibližně 20 % veškeré světové produkce ropy. Jen v roce 2025 tudy denně proteklo průměrně 20 milionů barelů této suroviny. Cesta je dostatečně hluboká pro největší ropné supertankery a její zablokování má okamžitý dopad na ceny pohonných hmot po celém světě.
Současná situace v oblasti je kritická. Od konce února bylo hlášeno nejméně 20 incidentů postihujících civilní plavidla v Perském a Ománském zálivu. Šestnáct lodí se stalo terčem přímého útoku. Mezi poslední oběti patří například loď Mayuree Naree plující pod thajskou vlajkou nebo americké plavidlo Safesea Vishnu, do kterého narazil výbušninami naložený dálkově ovládaný člun.
Íránský nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve svém prvním veřejném prohlášení tento čtvrtek potvrdil, že Teherán hodlá blokádu průlivu nadále využívat jako svou hlavní strategickou páku. Podle něj je uzavření této cesty legitimním nástrojem obrany proti americko-izraelské agresi. Toto prohlášení jen potvrdilo obavy, že se Írán nehodlá stáhnout bez masivního vojenského tlaku.
Donald Trump v reakci na íránské hrozby zvolil velmi agresivní rétoriku. Uvedl, že zatímco se připravuje mezinárodní operace, americké síly budou „nemilosrdně bombardovat pobřeží“ a systematicky potápět jakékoli íránské čluny či lodě, které by se pokusily narušit plavbu. Prezident tvrdí, že americká armáda již zničila veškeré podstatné vojenské kapacity Íránu, i když připustil, že hrozba v podobě dronů a min stále trvá.
Z Teheránu však zaznívají zcela opačné hlasy. Íránský zástupce v Ženevě Ali Bahrani označil Trumpova tvrzení o eliminaci íránské vojenské síly za „vykonstruované lži“. Podle něj je Írán stále schopen účinně bránit své vody a jakýkoliv pokus o násilné otevření průlivu povede k další eskalaci, která může mít pro útočníky katastrofální následky.
Trump zároveň vyzval klíčové světové mocnosti, jako jsou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie, aby do oblasti vyslaly své válečné lodě. Cílem je vytvořit širokou mezinárodní koalici, která by zajistila, že Hormuzský průliv přestane být pro svět hrozbou. Podle Trumpa by se na ochraně této trasy měly podílet všechny země, které jsou na tamních dodávkách ropy závislé.
Zatímco se diplomaté a generálové přou o další postup, v severní části zálivu v iráckých vodách byly spatřeny další dva hořící tankery, zasažené neznámými projektily. Tato svědectví jen podtrhují naprostou nepředvídatelnost a nebezpečnost plavby v regionu, kde se měsíčně běžně pohybuje kolem 3 000 lodí.
Bitva o Hormuzský průliv se tak stává rozhodujícím bodem celého konfliktu. Pokud se Trumpovi podaří trasu stabilizovat, zasadí Íránu citelnou ránu. Pokud však blokáda přetrvá, hrozí, že energetická krize přeroste v globální hospodářskou recesi. Odhodlání Washingtonu otevřít cestu „za každou cenu“ naznačuje, že nás v nejbližších dnech čekají další rozsáhlé vojenské operace.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.