Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Hormuzský průliv představuje naprosto zásadní uzel pro globální energetiku, jelikož tudy prochází přibližně 20 % veškeré světové produkce ropy. Jen v roce 2025 tudy denně proteklo průměrně 20 milionů barelů této suroviny. Cesta je dostatečně hluboká pro největší ropné supertankery a její zablokování má okamžitý dopad na ceny pohonných hmot po celém světě.
Současná situace v oblasti je kritická. Od konce února bylo hlášeno nejméně 20 incidentů postihujících civilní plavidla v Perském a Ománském zálivu. Šestnáct lodí se stalo terčem přímého útoku. Mezi poslední oběti patří například loď Mayuree Naree plující pod thajskou vlajkou nebo americké plavidlo Safesea Vishnu, do kterého narazil výbušninami naložený dálkově ovládaný člun.
Íránský nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve svém prvním veřejném prohlášení tento čtvrtek potvrdil, že Teherán hodlá blokádu průlivu nadále využívat jako svou hlavní strategickou páku. Podle něj je uzavření této cesty legitimním nástrojem obrany proti americko-izraelské agresi. Toto prohlášení jen potvrdilo obavy, že se Írán nehodlá stáhnout bez masivního vojenského tlaku.
Donald Trump v reakci na íránské hrozby zvolil velmi agresivní rétoriku. Uvedl, že zatímco se připravuje mezinárodní operace, americké síly budou „nemilosrdně bombardovat pobřeží“ a systematicky potápět jakékoli íránské čluny či lodě, které by se pokusily narušit plavbu. Prezident tvrdí, že americká armáda již zničila veškeré podstatné vojenské kapacity Íránu, i když připustil, že hrozba v podobě dronů a min stále trvá.
Z Teheránu však zaznívají zcela opačné hlasy. Íránský zástupce v Ženevě Ali Bahrani označil Trumpova tvrzení o eliminaci íránské vojenské síly za „vykonstruované lži“. Podle něj je Írán stále schopen účinně bránit své vody a jakýkoliv pokus o násilné otevření průlivu povede k další eskalaci, která může mít pro útočníky katastrofální následky.
Trump zároveň vyzval klíčové světové mocnosti, jako jsou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie, aby do oblasti vyslaly své válečné lodě. Cílem je vytvořit širokou mezinárodní koalici, která by zajistila, že Hormuzský průliv přestane být pro svět hrozbou. Podle Trumpa by se na ochraně této trasy měly podílet všechny země, které jsou na tamních dodávkách ropy závislé.
Zatímco se diplomaté a generálové přou o další postup, v severní části zálivu v iráckých vodách byly spatřeny další dva hořící tankery, zasažené neznámými projektily. Tato svědectví jen podtrhují naprostou nepředvídatelnost a nebezpečnost plavby v regionu, kde se měsíčně běžně pohybuje kolem 3 000 lodí.
Bitva o Hormuzský průliv se tak stává rozhodujícím bodem celého konfliktu. Pokud se Trumpovi podaří trasu stabilizovat, zasadí Íránu citelnou ránu. Pokud však blokáda přetrvá, hrozí, že energetická krize přeroste v globální hospodářskou recesi. Odhodlání Washingtonu otevřít cestu „za každou cenu“ naznačuje, že nás v nejbližších dnech čekají další rozsáhlé vojenské operace.
V průmyslovém přístavu Rás al-Chajma ve Spojených arabských emirátech se rozhostilo tísnivé ticho. Tam, kde obvykle vládne čilý námořní ruch, nyní nehybně kotví lodě. Na obzoru se v oparu rýsují stovky tankerů, které v posledních dnech vytvořily nekonečnou frontu podél vodní cesty, jež se stala nejnebezpečnějším místem pro světovou plavbu – Hormuzského průlivu.
Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Americké letectvo provedlo v noci na sobotu rozsáhlý úder na íránský ostrov Charg, který tvoří pilíř tamního hospodářství. Právě z tohoto strategického místa v Perském zálivu totiž proudí do světa přes 90 % íránské ropy.
Zatímco se pozornost světa od konce února 2026 upírá k americkým a izraelským úderům v Íránu, v jeho stínu se rozhořel další zásadní konflikt. Vztahy mezi Pákistánem a afghánským hnutím Tálibán dosáhly bodu mrazu, což vyvrcholilo 27. února vyhlášením „otevřené války“ ze strany Islámábádu. Tato situace vyvolává zásadní otázku: Co vlastně Pákistán v Afghánistánu sleduje?
Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Mezi Evropskou unií a Spojenými státy nebezpečně houstne atmosféra a hrozba návratu k otevřené obchodní válce je čím dál reálnější. Washingtonu dochází trpělivost s Bruselem, který podle amerických představitelů neplní dohodu uzavřenou loni v červenci v Turnberry. Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer si podle webu Politico postěžoval, že zatímco USA své závazky splnily, EU neimplementovala prakticky nic a příslušná legislativa o clech zůstává měsíce zablokovaná.
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních dnech výrazně přehodnotil svůj postoj k válce v Íránu a začal se otevřeně vymezovat proti strategii amerického prezidenta Donalda Trumpa. Zatímco ještě minulý týden během návštěvy v Bílém domě Merz ujišťoval Trumpa o své plné podpoře a shodě na cíli svrhnout režim v Teheránu, jeho nadšení nyní vystřídala ostrá kritika. Tento obrat přichází ve chvíli, kdy se naplno projevují ničivé dopady konfliktu na německou ekonomiku a bezpečnost.
Hamas v sobotním prohlášení nečekaně vyzval Teherán, aby se při svých vojenských operacích vyvaroval útoků na sousední země. Ačkoliv hnutí plně uznává právo Íránské islámské republiky reagovat na agresi všemi dostupnými prostředky v souladu s mezinárodním právem, apeluje na své „íránské bratry“, aby do konfliktu nezatahovali okolní státy. Tento diplomatický apel přichází v době extrémního napětí, které zachvátilo celý region Perského zálivu.
Americké námořnictvo a námořní pěchota se připravují na posílení své přítomnosti na Blízkém východě, což pro CBS News potvrdili dva vládní představitelé. Očekává se, že do regionu dorazí obojživelná pohotovostní skupina a její expediční jednotka, kterou by měla vést výsadková loď USS Tripoli se základnou v Japonsku. Tato formace obvykle zahrnuje přibližně 5 000 námořníků a příslušníků námořní pěchoty rozmístěných na několika plavidlech.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.