Americký prezident Donald Trump ohlásil začátek boje za uvolnění strategického Hormuzského průlivu, který je momentálně ochromen probíhajícím konfliktem s Íránem. Na své sociální síti Truth Social Trump zdůraznil, že Spojené státy zajistí bezpečný a volný průjezd touto klíčovou obchodní tepnou „tak či onak“. Podle jeho slov je nepřijatelné, aby byla světová ekonomika rukojmím teheránského režimu.
Hormuzský průliv představuje naprosto zásadní uzel pro globální energetiku, jelikož tudy prochází přibližně 20 % veškeré světové produkce ropy. Jen v roce 2025 tudy denně proteklo průměrně 20 milionů barelů této suroviny. Cesta je dostatečně hluboká pro největší ropné supertankery a její zablokování má okamžitý dopad na ceny pohonných hmot po celém světě.
Současná situace v oblasti je kritická. Od konce února bylo hlášeno nejméně 20 incidentů postihujících civilní plavidla v Perském a Ománském zálivu. Šestnáct lodí se stalo terčem přímého útoku. Mezi poslední oběti patří například loď Mayuree Naree plující pod thajskou vlajkou nebo americké plavidlo Safesea Vishnu, do kterého narazil výbušninami naložený dálkově ovládaný člun.
Íránský nový nejvyšší vůdce Mojtaba Chameneí ve svém prvním veřejném prohlášení tento čtvrtek potvrdil, že Teherán hodlá blokádu průlivu nadále využívat jako svou hlavní strategickou páku. Podle něj je uzavření této cesty legitimním nástrojem obrany proti americko-izraelské agresi. Toto prohlášení jen potvrdilo obavy, že se Írán nehodlá stáhnout bez masivního vojenského tlaku.
Donald Trump v reakci na íránské hrozby zvolil velmi agresivní rétoriku. Uvedl, že zatímco se připravuje mezinárodní operace, americké síly budou „nemilosrdně bombardovat pobřeží“ a systematicky potápět jakékoli íránské čluny či lodě, které by se pokusily narušit plavbu. Prezident tvrdí, že americká armáda již zničila veškeré podstatné vojenské kapacity Íránu, i když připustil, že hrozba v podobě dronů a min stále trvá.
Z Teheránu však zaznívají zcela opačné hlasy. Íránský zástupce v Ženevě Ali Bahrani označil Trumpova tvrzení o eliminaci íránské vojenské síly za „vykonstruované lži“. Podle něj je Írán stále schopen účinně bránit své vody a jakýkoliv pokus o násilné otevření průlivu povede k další eskalaci, která může mít pro útočníky katastrofální následky.
Trump zároveň vyzval klíčové světové mocnosti, jako jsou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea a Velká Británie, aby do oblasti vyslaly své válečné lodě. Cílem je vytvořit širokou mezinárodní koalici, která by zajistila, že Hormuzský průliv přestane být pro svět hrozbou. Podle Trumpa by se na ochraně této trasy měly podílet všechny země, které jsou na tamních dodávkách ropy závislé.
Zatímco se diplomaté a generálové přou o další postup, v severní části zálivu v iráckých vodách byly spatřeny další dva hořící tankery, zasažené neznámými projektily. Tato svědectví jen podtrhují naprostou nepředvídatelnost a nebezpečnost plavby v regionu, kde se měsíčně běžně pohybuje kolem 3 000 lodí.
Bitva o Hormuzský průliv se tak stává rozhodujícím bodem celého konfliktu. Pokud se Trumpovi podaří trasu stabilizovat, zasadí Íránu citelnou ránu. Pokud však blokáda přetrvá, hrozí, že energetická krize přeroste v globální hospodářskou recesi. Odhodlání Washingtonu otevřít cestu „za každou cenu“ naznačuje, že nás v nejbližších dnech čekají další rozsáhlé vojenské operace.
Polský ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski v rozhovoru pro americkou televizní stanici CNN uvedl, že Rusko vede po celé Evropě neustálou hybridní kampaň. Tato kampaň zahrnuje řadu destruktivních činů včetně vražd, žhářství, kybernetických útoků a sabotáží, které probíhají navzdory tomu, že zůstávají pod prahem otevřené ozbrojené invaze.
Největší město na Západním břehu Jordánu, Hebron, se náhle ocitlo v centru předvolebního dění v Izraeli, kde slouží jako zkušební polygon pro bezpečnostní kroky premiéra Benjamina Netanjahua. Ozbrojený útok na izraelský vojenský kontrolní bod, při němž minulý týden přišli o život dva vojáci, vyvolal okamžitou návštěvu vládních představitelů včetně ministra financí Bezalela Smotricha. Premiér v reakci na incident přislíbil rázné a rozsáhlé vojenské operace, jaké oblast za téměř šedesát let okupace nezažila.
Tři čtvrtiny evropských dopravních pilotů zažily v kokpitu mikrospánek a téměř čtvrtina z nich pravidelně létá navzdory velké únavě, která je činí neschopnými bezpečné práce. Vyplývá to z rozsáhlého průzkumu Evropské asociace pilotů, jenž poukazuje na vážné nedostatky v oblasti bezpečnosti letového provozu. Průzkum se uskutečnil v srpnu a zúčastnilo se ho téměř sedm tisíc kapitánů a důstojníků z celé Evropy.
V čínském Pekingu začalo v pondělí páté plénum ústředního výboru Komunistické strany Číny, které se zaměřuje na otázky přísné vnitrostranické governance a disciplíny. Čínský prezident Si Ťin-pching pokračuje v rozsáhlém protikorupčním tažení, jehož cílem je upevnění kontroly a politické loajality uvnitř státního aparátu. Setkání představuje poslední významnou schůzi před příštím sjezdem strany, na němž se očekává obhajoba čtvrtého funkčního období čínského lídra.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.