Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Přestože politická dohoda mezi USA a Íránem uvolnila cestu pro obnovení provozu v této strategické vodní cestě, logistické, finanční a bezpečnostní důsledky několikaměsíční blokády se budou projevovat minimálně po zbytek roku. Průliv byl fakticky uzavřen od konce února po americko-izraelských úderech na Írán, na což Teherán reagoval zaminováním oblasti a útoky na komerční plavidla, čímž srazil denní provoz ze sta lodí na pouhých zhruba šest.
Prvním zásadním problémem, který brání okamžitému návratu k normálu, je přítomnost námořních min a s tím spojené extrémní náklady na pojištění. Likvidace minového nebezpečí může trvat až půl roku. Dokud nebude oblast prokazatelně bezpečná, pojišťovny nesníží válečné příplatky, které během krize stouply z původních 0,25 procenta hodnoty plavidla na tři až osm procent, což pro jeden tanker znamená dodatečné náklady až osm milionů dolarů za jedinou plavbu. Lodní giganti jako německý Hapag-Lloyd sice odhadují obnovení svých běžných sítí na šest týdnů od otevření, tento odhad se však jeví jako příliš optimistický.
Jakmile se plavidla do průlivu masivně vrátí, obrovský logistický tlak se pouze přesune do dalších významných přístavů, jako jsou Jebel Ali, Colombo, Singapur nebo Tanjung Pelepas. Tato překladiště už nyní fungují na hranici svých kapacit, protože v minulých měsících absorbovala odkloněnou dopravu. Náhlý příval stovek uvolněných lodí způsobí druhotné kongesce, jejichž vyčištění a návrat přístavů do běžného režimu potrvá podle propočtů tři až čtyři měsíce.
Návrat k původním trasám navíc komplikuje fakt, že čtyři největší světoví kontejneroví dopravci – Maersk, MSC, CMA CGM a Hapag-Lloyd – po únorových útocích kompletně restrukturalizovali své jízdní řády, palivové plány a smlouvy kolem dlouhé trasy kolem mysu Dobré naděje. Tyto změny byly naplánovány na celý zbytek roku a jejich rušení bude postupné. Historická zkušenost z listopadu minulého roku, kdy po zklidnění situace v průlivu Bab-al-Mandab zůstala doprava v Suezkém průplavu i po sto dnech o šedesát procent pod normálem, ukazuje, že dopravci s návratem do rizikových oblastí nespěchají.
V neposlední řadě globální dopravu ochromuje kritický nedostatek kontejnerů. Blokáda zcela narušila jejich přirozený oběh a v Perském zálivu zůstalo uvězněno obrovské množství naložených kontejnerů, zatímco evropské terminály jsou přeplněné prázdnými kontejnery a asijské přístavy naopak nemají do čeho zboží nakládat. Celkově bylo v globální síti takto dezorganizováno přibližně dva miliony kontejnerů. Zatímco první citelné zlepšení situace lze očekávat za tři až pět měsíců, úplná rovnováha v celosvětovém dodavatelském řetězci se neobnoví dříve než za devět až dvanáct měsíců.
Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Spojené státy oficiálně ukončily námořní blokádu íránských přístavů poté, co obě země podepsaly přelomovou dohodu s cílem ukončit válku na Blízkém východě. Americké ústřední velitelství potvrdilo stažení lodí na základě přímého pokynu prezidenta Donalda Trumpa, zároveň však upřesnilo, že některá plavidla v oblasti prozatím zůstanou.
Viceprezident JD Vance se při čtvrtečním brífinku v Bílém domě energicky pustil do obhajoby americko-íránské dohody. Během vystoupení musel čelit dotazům, zda z něj prezident Donald Trump nedělá obětního beránka pro dohodu, která je mezi washingtonskými republikány velmi nepopulární. Vance tyto spekulace odmítl s tím, že prezident pouze žertoval, když o den dříve prohlásil, že v případě krachu dohody svalí vinu právě na svého viceprezidenta.
Nemocná norská korunní princezna Mette-Marit se podrobila transplantaci plic, informovala královská rodina. Podle lékařů byla operace úspěšná, princeznu teď čeká rekonvalescence, takže následující dny a týdny stráví v nemocnici.
V Olomouci se ve čtvrtek lidé rozloučili se Zdenou Mašínovou. Dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů zemřela minulý týden ve věku 92 let. Mašínová strávila závěr života v jednom domově pro seniory v Olomouci.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Meteorologové ve čtvrtek znovu varovali před vysokými a velmi vysokými teplotami. V pátek a sobotu mohou odpolední maxima místy překročit 34 stupňů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německo se zatím nehodlá zavázat k účasti na námořní bezpečnostní misi v Hormuzském průlivu, dokud Spojené státy a Írán nezveřejní kompletní znění své chystané mírové dohody.
Dopady dálkových úderů ukrajinské armády začínají čím dál citelněji zasahovat obyvatele největších ruských měst, což v tamní společnosti vyvolává rostoucí neklid a únavu z vleklého konfliktu.
Generální tajemník NATO Mark Rutte po skončení bruselského zasedání aliančních ministrů obrany vystoupil na tiskové konferenci, kde zhodnotil současný stav organizace a vyjádřil se k budoucímu směřování transatlantického partnerství. Aliance podle jeho slov v současnosti prochází masivní transformací, která je pravděpodobně největší v celé její historii. Tento proces s sebou přirozeně přináší bouřlivé debaty a složitá vyjednávání, což šéf Severoatlantické aliance označil za pochopitelnou součást současného vývoje.
Americký prezident Donald Trump na tiskové konferenci po skončení summitu G7 ve francouzském Evianu ostře zkritizoval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua kvůli pokračující vojenské kampani Izraele proti hnutí Hizballáh v Libanonu.
Letošní summit zemí G7 ve francouzském Evianu přinesl výraznou změnu v chování amerického prezidenta Donalda Trumpa, který vůbec poprvé během svých dvou prezidentských období nezpůsobil na tomto prestižním setkání diplomatický rozvrat. Ačkoli si tradičně stěžoval na příliš vysokou teplotu v jednacím sále, na jednu ze schůzek dorazil s hodinovým zpožděním a žertoval, že je šéfem ostatních lídrů, zástupci ostatních mocností hodnotí jeho celkové působení jako úspěch.