Hormuzský průliv je otevřený. Proč se do něj ale doprava vrátí až za řadu měsíců?

Přestože politická dohoda mezi USA a Íránem uvolnila cestu pro obnovení provozu v této strategické vodní cestě, logistické, finanční a bezpečnostní důsledky několikaměsíční blokády se budou projevovat minimálně po zbytek roku. Průliv byl fakticky uzavřen od konce února po americko-izraelských úderech na Írán, na což Teherán reagoval zaminováním oblasti a útoky na komerční plavidla, čímž srazil denní provoz ze sta lodí na pouhých zhruba šest.

Prvním zásadním problémem, který brání okamžitému návratu k normálu, je přítomnost námořních min a s tím spojené extrémní náklady na pojištění. Likvidace minového nebezpečí může trvat až půl roku. Dokud nebude oblast prokazatelně bezpečná, pojišťovny nesníží válečné příplatky, které během krize stouply z původních 0,25 procenta hodnoty plavidla na tři až osm procent, což pro jeden tanker znamená dodatečné náklady až osm milionů dolarů za jedinou plavbu. Lodní giganti jako německý Hapag-Lloyd sice odhadují obnovení svých běžných sítí na šest týdnů od otevření, tento odhad se však jeví jako příliš optimistický.

Jakmile se plavidla do průlivu masivně vrátí, obrovský logistický tlak se pouze přesune do dalších významných přístavů, jako jsou Jebel Ali, Colombo, Singapur nebo Tanjung Pelepas. Tato překladiště už nyní fungují na hranici svých kapacit, protože v minulých měsících absorbovala odkloněnou dopravu. Náhlý příval stovek uvolněných lodí způsobí druhotné kongesce, jejichž vyčištění a návrat přístavů do běžného režimu potrvá podle propočtů tři až čtyři měsíce.

Návrat k původním trasám navíc komplikuje fakt, že čtyři největší světoví kontejneroví dopravci – Maersk, MSC, CMA CGM a Hapag-Lloyd – po únorových útocích kompletně restrukturalizovali své jízdní řády, palivové plány a smlouvy kolem dlouhé trasy kolem mysu Dobré naděje. Tyto změny byly naplánovány na celý zbytek roku a jejich rušení bude postupné. Historická zkušenost z listopadu minulého roku, kdy po zklidnění situace v průlivu Bab-al-Mandab zůstala doprava v Suezkém průplavu i po sto dnech o šedesát procent pod normálem, ukazuje, že dopravci s návratem do rizikových oblastí nespěchají.

V neposlední řadě globální dopravu ochromuje kritický nedostatek kontejnerů. Blokáda zcela narušila jejich přirozený oběh a v Perském zálivu zůstalo uvězněno obrovské množství naložených kontejnerů, zatímco evropské terminály jsou přeplněné prázdnými kontejnery a asijské přístavy naopak nemají do čeho zboží nakládat. Celkově bylo v globální síti takto dezorganizováno přibližně dva miliony kontejnerů. Zatímco první citelné zlepšení situace lze očekávat za tři až pět měsíců, úplná rovnováha v celosvětovém dodavatelském řetězci se neobnoví dříve než za devět až dvanáct měsíců.