Otevření Hormuzského průlivu sice přineslo okamžitý pokles cen ropy na světových trzích, obnova globální námořní dopravy a dodavatelských řetězců však podle odborníků potrvá řadu měsíců.
Přestože politická dohoda mezi USA a Íránem uvolnila cestu pro obnovení provozu v této strategické vodní cestě, logistické, finanční a bezpečnostní důsledky několikaměsíční blokády se budou projevovat minimálně po zbytek roku. Průliv byl fakticky uzavřen od konce února po americko-izraelských úderech na Írán, na což Teherán reagoval zaminováním oblasti a útoky na komerční plavidla, čímž srazil denní provoz ze sta lodí na pouhých zhruba šest.
Prvním zásadním problémem, který brání okamžitému návratu k normálu, je přítomnost námořních min a s tím spojené extrémní náklady na pojištění. Likvidace minového nebezpečí může trvat až půl roku. Dokud nebude oblast prokazatelně bezpečná, pojišťovny nesníží válečné příplatky, které během krize stouply z původních 0,25 procenta hodnoty plavidla na tři až osm procent, což pro jeden tanker znamená dodatečné náklady až osm milionů dolarů za jedinou plavbu. Lodní giganti jako německý Hapag-Lloyd sice odhadují obnovení svých běžných sítí na šest týdnů od otevření, tento odhad se však jeví jako příliš optimistický.
Jakmile se plavidla do průlivu masivně vrátí, obrovský logistický tlak se pouze přesune do dalších významných přístavů, jako jsou Jebel Ali, Colombo, Singapur nebo Tanjung Pelepas. Tato překladiště už nyní fungují na hranici svých kapacit, protože v minulých měsících absorbovala odkloněnou dopravu. Náhlý příval stovek uvolněných lodí způsobí druhotné kongesce, jejichž vyčištění a návrat přístavů do běžného režimu potrvá podle propočtů tři až čtyři měsíce.
Návrat k původním trasám navíc komplikuje fakt, že čtyři největší světoví kontejneroví dopravci – Maersk, MSC, CMA CGM a Hapag-Lloyd – po únorových útocích kompletně restrukturalizovali své jízdní řády, palivové plány a smlouvy kolem dlouhé trasy kolem mysu Dobré naděje. Tyto změny byly naplánovány na celý zbytek roku a jejich rušení bude postupné. Historická zkušenost z listopadu minulého roku, kdy po zklidnění situace v průlivu Bab-al-Mandab zůstala doprava v Suezkém průplavu i po sto dnech o šedesát procent pod normálem, ukazuje, že dopravci s návratem do rizikových oblastí nespěchají.
V neposlední řadě globální dopravu ochromuje kritický nedostatek kontejnerů. Blokáda zcela narušila jejich přirozený oběh a v Perském zálivu zůstalo uvězněno obrovské množství naložených kontejnerů, zatímco evropské terminály jsou přeplněné prázdnými kontejnery a asijské přístavy naopak nemají do čeho zboží nakládat. Celkově bylo v globální síti takto dezorganizováno přibližně dva miliony kontejnerů. Zatímco první citelné zlepšení situace lze očekávat za tři až pět měsíců, úplná rovnováha v celosvětovém dodavatelském řetězci se neobnoví dříve než za devět až dvanáct měsíců.
Američtí vědci úspěšně vypěstovali myši, v jejichž mozcích fungují lidské buňky. Průlomový výzkum publikovaný v časopise Nature probíhal pod nezávislým etickým dohledem. Odborníci zdůrazňují, že ačkoliv část mozkové tkáně hlodavců pochází z člověka, nejedná se o zvířata myslící lidským způsobem.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie podrobně popsala klimatické a energetické problémy, kterým kontinent čelí. Ve svém vystoupení před Evropským parlamentem však nenabídla jasná řešení ani nové konkrétní kroky k jejich překonání. Projev se tak podle odborníků i ekologických organizací oslovených webem Politico soustředil především na pojmenování potíží a obhajobu dosavadní práce Komise.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí hluboké politické krizi a možnému tlaku na odstoupení pouhých šestnáct měsíců od nástupu do úřadu. Jeho pozici ohrožuje historický pokles veřejné podpory i nadcházející zemské volby v Mecklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Vysoce postavení členové Křesťanskodemokratické unie v zákulisí diskutují o možnosti výměny kancléře s cílem zastavit prudký propad preferencí.
Spojené státy odmítly udělit vstupní vízum palestinskému prezidentovi Mahmúdu Abbásovi, který se chtěl zúčastnit zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku. Americké ministerstvo zahraničí současně oznámilo, že odepře víza řadě dalších představitelů Palestinské samosprávy a Organizace pro osvobození Palestiny. Jako hlavní důvod Washington uvedl neplnění závazků v oblasti reforem a kroky, které podle něj maří naděje na mírové urovnání. Rozhodnutí americké administrativy potvrdily zahraniční zdroje.
Řeky po celém světě čelily v roce 2025 jednomu z nejsušších období za více než tři desetiletí. Komplexní studie Světové meteorologické organizace ukázala, že celosvětové zásoby sladké vody prudce klesají pod dlouhodobé normály. Dopady klimatické krize vedou k extrémnímu počasí a vytvářejí stále nevyzpytatelnější koloběh vody. Světové toky tak kolísají mezi extrémním suchem a prudkými záplavami.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých chystaných pamětech tvrdí, že mu současný král Karel III. několik dní po její smrti řekl, že na ni veřejnost brzy zapomene. Uvedl to server CNN.
Íránská lidskoprávní aktivistka a nositelka Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiová vydává paměti s názvem Žena nikdy nepřestává bojovat, v nichž popisuje mučení a špatné zacházení v teheránské věznici Evín. Části rukopisu se jí dařilo ze zařízení tajně vynášet s pomocí spoluvězeňkyň a přátel během návštěvních dnů. Čtyřiapadesátiletá aktivistka poskytla rozhovor stanici CNN poté, co byla ze zdravotních důvodů dočasně propuštěna z výkonu trestu. Vydání knihy v několika evropských zemích představuje pro aktivistku značné riziko, vězněná žena je však podle svých slov připravena čelit jakýmkoliv následkům.
Britský král Karel III. vstupuje do debaty o budoucnosti umělé inteligence a pořádá v Londýně vrcholné setkání lídrů technologického sektoru. Z pozice britského panovníka vystupuje jako zprostředkovatel diskuse, který zůstává nad politikou a nesnaží se předkládat konkrétní řešení. Hlavním cílem setkání je projednat využití nových technologií tak, aby přinášely užitek celé společnosti i planetě.
Americký prezident Donald Trump označil návrh Evropské unie udělit Kanadě status přidruženého člena za směšný a pohrozil zavedením tvrdých cel na evropské zboží. Podle jeho slov by tento krok mohl být ze strany Unie vnímán jako nepřátelský akt vůči Spojeným státům. Trump novinářům sdělil, že v případě špatných úmyslů je Washington připraven uvalit velmi vysoká cla nebo dokonce zcela zastavit obchodování s Evropou. Výhrůžky přicházejí v době, kdy se Ottawa snaží prohloubit hospodářské a obranné vazby s evropskými partnery.
Bývalý výzkumník společnosti Anthropic Jacob Coxon vyvolal v Silicon Valley silnou vlnu obav poté, co veřejně rezignoval na svou funkci. Ve svém široce sdíleném prohlášení obvinil technologické firmy z neodpovědného přístupu k vývoji umělé inteligence, která podle něj může ohrozit samotnou existenci lidstva.
Britský vládní program výměny žadatelů o azyl s Francií stojí v přepočtu přibližně 56 tisíc liber za každou navrácenou osobu¨, tedy zhruba 1,5 milionu korun. Tuto částku zveřejnila britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová při slyšení před parlamentním výborem pro vnitřní záležitosti. Šéfka resortu obhajovala vysoké náklady s tím, že vyhoštění jedné osoby vyjde nastejno nebo levněji než její roční ubytování v hotelu. Systém fungující na principu výměny kus za kus má za cíl omezit nelegální migraci přes Lamanšský průliv.
Ruský bezpilotní letoun, který byl nalezen u severozápadního pobřeží Polska v Baltském moři, nesl bojovou hlavici s roznětkou. Informaci oficiálně oznámila státní prokuratura pověřená vyšetřováním případu. Polská armáda lokalizovala a vyzvedla stroj z moře v blízkosti pláže v obci Rusinowo nedaleko Jarosławce. Specialisté ruský dron typu Gerbera 2 přímo na pláži zneškodnili a následně jej přepravili k podrobnějšímu zkoumání.