Hiroshima a Nagasaki: Dvě města, která navždy změnila svět

V 1:30 ráno 6. srpna 1945 vzlétl americký bombardér B-29 Superfortress Enola Gay z tichomořské základny Tinian, aby splnil příkaz amerického prezidenta Harryho Trumana – svrhnout na Hirošimu první atomovou bombu.

Na palubě bylo jen jedno neuvěřitelně ničivé zařízení, pojmenované Little Boy, které mělo sílu 20 000 tun TNT. Bombardér, jehož jméno pocházelo po matce pilota Paula Tibbetsa, letěl s vážně přetíženým nákladem, což znamenalo velké riziko i pro posádku.

Let měl trvat několik hodin, přičemž vzdušný prostor byl hlídaný a na zemi panoval tísnivý klid. Místní obyvatelé si mysleli, že americké bombardéry opět shodí "neškodné" zkušební bomby. To, co následovalo, však bylo nesrovnatelné.

Ve 7:09 ráno dorazil Enola Gay nad Hirošimu, město s více než 245 000 obyvateli. Když bombový zaměřovač majora Thomase Ferebeeho uvolnil v 8:15  bombu, atomová bomba spadla k zemi a v 8:16, ve výšce 500 metrů nad městem, explodovala. Výbuch byl tak intenzivní, že vytvořil ohnivou kouli s teplotou 5500 stupňů Fahrenheita, což je stejná teplota, jaká panuje na povrchu slunce.

Lidé, kteří byli v bezprostřední blízkosti výbuchu, zmizeli beze stopy, jiní byli spáleni, popáleni a vážně zraněni. Tisíce lidí byly okamžitě zabity. Mezi oběťmi bylo i mnoho dětí, které se nacházely na školních hřištích, a lidé, kteří se snažili přežít v ulicích Hirošimy. Mnozí zemřeli na následky popálenin a radiace.

Jedním z těch, kdo přežil, byl 14letý Akihiro Takahashi, který byl v době výbuchu na školním hřišti. Vyprávěl, jak byl v okamžiku exploze vyhozen do vzduchu, jak mu hořela kůže a jak po zasažení řeky se snažil uhasit popáleniny. Po této hrůze ve městě vládl děsivý chaos.

Kolem něj chodili lidé, kteří se již nikdy nezvedli, s ohořelými těly a očima vypadenýma z důlků. „Masivní kousky masa visely z kostí jako stuhy,“ vzpomíná 13letá Setsuko Nakamura, která přežila a s několika spolužáky opustila město, přičemž musela přeskakovat těla mrtvých.

Po zničení Hirošimy a několika dnech ticha, které nenaznačovaly žádnou kapitulaci, USA rozhodly o dalším atomovém úderu. 9. srpna 1945 byla na Nagasaki svržena ještě silnější plutoniový nálož, známá jako Fat Man. Tento výbuch, i když měl vyšší výbušnou sílu než Little Boy, měl nižší počet obětí, díky geografickému umístění města v údolí, které částečně omezilo šíření výbuchu. Přesto zahynulo okamžitě více než 40 000 lidí.

Zatímco na Tinianu a v Pacifiku se slavilo, Japonsko, zasaženo dvěma ničivými údery, čelilo rozhodujícímu okamžiku. 10. srpna 1945 vyjádřil japonský císař Hirohito vůli k bezpodmínečné kapitulaci, což bylo potvrzeno 15. srpna, kdy poprvé v historii Japonska přednesl projev prostřednictvím rádia. Tímto dnem byla oficiálně ukončena druhá světová válka.

Není pochyb o tom, že útoky na Hirošimu a Nagasaki změnily běh historie. Zatímco jaderné zbraně zůstávají nebezpečným dědictvím války, byly to právě obavy z jejich masivní destrukční síly, které zajistily více než osm dekád relativního míru mezi hlavními světovými mocnostmi. Tento mír byl udržován strachem z vzájemného zničení – ačkoli válka skončila, jaderná hrozba nikdy neodešla.