V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
V 1:30 ráno 6. srpna 1945 vzlétl americký bombardér B-29 Superfortress Enola Gay z tichomořské základny Tinian, aby splnil příkaz amerického prezidenta Harryho Trumana – svrhnout na Hirošimu první atomovou bombu.
Na palubě bylo jen jedno neuvěřitelně ničivé zařízení, pojmenované Little Boy, které mělo sílu 20 000 tun TNT. Bombardér, jehož jméno pocházelo po matce pilota Paula Tibbetsa, letěl s vážně přetíženým nákladem, což znamenalo velké riziko i pro posádku.
Let měl trvat několik hodin, přičemž vzdušný prostor byl hlídaný a na zemi panoval tísnivý klid. Místní obyvatelé si mysleli, že americké bombardéry opět shodí "neškodné" zkušební bomby. To, co následovalo, však bylo nesrovnatelné.
Ve 7:09 ráno dorazil Enola Gay nad Hirošimu, město s více než 245 000 obyvateli. Když bombový zaměřovač majora Thomase Ferebeeho uvolnil v 8:15 bombu, atomová bomba spadla k zemi a v 8:16, ve výšce 500 metrů nad městem, explodovala. Výbuch byl tak intenzivní, že vytvořil ohnivou kouli s teplotou 5500 stupňů Fahrenheita, což je stejná teplota, jaká panuje na povrchu slunce.
Lidé, kteří byli v bezprostřední blízkosti výbuchu, zmizeli beze stopy, jiní byli spáleni, popáleni a vážně zraněni. Tisíce lidí byly okamžitě zabity. Mezi oběťmi bylo i mnoho dětí, které se nacházely na školních hřištích, a lidé, kteří se snažili přežít v ulicích Hirošimy. Mnozí zemřeli na následky popálenin a radiace.
Jedním z těch, kdo přežil, byl 14letý Akihiro Takahashi, který byl v době výbuchu na školním hřišti. Vyprávěl, jak byl v okamžiku exploze vyhozen do vzduchu, jak mu hořela kůže a jak po zasažení řeky se snažil uhasit popáleniny. Po této hrůze ve městě vládl děsivý chaos.
Kolem něj chodili lidé, kteří se již nikdy nezvedli, s ohořelými těly a očima vypadenýma z důlků. „Masivní kousky masa visely z kostí jako stuhy,“ vzpomíná 13letá Setsuko Nakamura, která přežila a s několika spolužáky opustila město, přičemž musela přeskakovat těla mrtvých.
Po zničení Hirošimy a několika dnech ticha, které nenaznačovaly žádnou kapitulaci, USA rozhodly o dalším atomovém úderu. 9. srpna 1945 byla na Nagasaki svržena ještě silnější plutoniový nálož, známá jako Fat Man. Tento výbuch, i když měl vyšší výbušnou sílu než Little Boy, měl nižší počet obětí, díky geografickému umístění města v údolí, které částečně omezilo šíření výbuchu. Přesto zahynulo okamžitě více než 40 000 lidí.
Zatímco na Tinianu a v Pacifiku se slavilo, Japonsko, zasaženo dvěma ničivými údery, čelilo rozhodujícímu okamžiku. 10. srpna 1945 vyjádřil japonský císař Hirohito vůli k bezpodmínečné kapitulaci, což bylo potvrzeno 15. srpna, kdy poprvé v historii Japonska přednesl projev prostřednictvím rádia. Tímto dnem byla oficiálně ukončena druhá světová válka.
Není pochyb o tom, že útoky na Hirošimu a Nagasaki změnily běh historie. Zatímco jaderné zbraně zůstávají nebezpečným dědictvím války, byly to právě obavy z jejich masivní destrukční síly, které zajistily více než osm dekád relativního míru mezi hlavními světovými mocnostmi. Tento mír byl udržován strachem z vzájemného zničení – ačkoli válka skončila, jaderná hrozba nikdy neodešla.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
