V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
V 1:30 ráno 6. srpna 1945 vzlétl americký bombardér B-29 Superfortress Enola Gay z tichomořské základny Tinian, aby splnil příkaz amerického prezidenta Harryho Trumana – svrhnout na Hirošimu první atomovou bombu.
Na palubě bylo jen jedno neuvěřitelně ničivé zařízení, pojmenované Little Boy, které mělo sílu 20 000 tun TNT. Bombardér, jehož jméno pocházelo po matce pilota Paula Tibbetsa, letěl s vážně přetíženým nákladem, což znamenalo velké riziko i pro posádku.
Let měl trvat několik hodin, přičemž vzdušný prostor byl hlídaný a na zemi panoval tísnivý klid. Místní obyvatelé si mysleli, že americké bombardéry opět shodí "neškodné" zkušební bomby. To, co následovalo, však bylo nesrovnatelné.
Ve 7:09 ráno dorazil Enola Gay nad Hirošimu, město s více než 245 000 obyvateli. Když bombový zaměřovač majora Thomase Ferebeeho uvolnil v 8:15 bombu, atomová bomba spadla k zemi a v 8:16, ve výšce 500 metrů nad městem, explodovala. Výbuch byl tak intenzivní, že vytvořil ohnivou kouli s teplotou 5500 stupňů Fahrenheita, což je stejná teplota, jaká panuje na povrchu slunce.
Lidé, kteří byli v bezprostřední blízkosti výbuchu, zmizeli beze stopy, jiní byli spáleni, popáleni a vážně zraněni. Tisíce lidí byly okamžitě zabity. Mezi oběťmi bylo i mnoho dětí, které se nacházely na školních hřištích, a lidé, kteří se snažili přežít v ulicích Hirošimy. Mnozí zemřeli na následky popálenin a radiace.
Jedním z těch, kdo přežil, byl 14letý Akihiro Takahashi, který byl v době výbuchu na školním hřišti. Vyprávěl, jak byl v okamžiku exploze vyhozen do vzduchu, jak mu hořela kůže a jak po zasažení řeky se snažil uhasit popáleniny. Po této hrůze ve městě vládl děsivý chaos.
Kolem něj chodili lidé, kteří se již nikdy nezvedli, s ohořelými těly a očima vypadenýma z důlků. „Masivní kousky masa visely z kostí jako stuhy,“ vzpomíná 13letá Setsuko Nakamura, která přežila a s několika spolužáky opustila město, přičemž musela přeskakovat těla mrtvých.
Po zničení Hirošimy a několika dnech ticha, které nenaznačovaly žádnou kapitulaci, USA rozhodly o dalším atomovém úderu. 9. srpna 1945 byla na Nagasaki svržena ještě silnější plutoniový nálož, známá jako Fat Man. Tento výbuch, i když měl vyšší výbušnou sílu než Little Boy, měl nižší počet obětí, díky geografickému umístění města v údolí, které částečně omezilo šíření výbuchu. Přesto zahynulo okamžitě více než 40 000 lidí.
Zatímco na Tinianu a v Pacifiku se slavilo, Japonsko, zasaženo dvěma ničivými údery, čelilo rozhodujícímu okamžiku. 10. srpna 1945 vyjádřil japonský císař Hirohito vůli k bezpodmínečné kapitulaci, což bylo potvrzeno 15. srpna, kdy poprvé v historii Japonska přednesl projev prostřednictvím rádia. Tímto dnem byla oficiálně ukončena druhá světová válka.
Není pochyb o tom, že útoky na Hirošimu a Nagasaki změnily běh historie. Zatímco jaderné zbraně zůstávají nebezpečným dědictvím války, byly to právě obavy z jejich masivní destrukční síly, které zajistily více než osm dekád relativního míru mezi hlavními světovými mocnostmi. Tento mír byl udržován strachem z vzájemného zničení – ačkoli válka skončila, jaderná hrozba nikdy neodešla.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
Vyjádření úřadujícího šéfa NASA Seana Duffyho o možném vyřazení společnosti SpaceX z plánů na přistání na Měsíci otřáslo vesmírným průmyslem. Zatímco aktuální plán mise Artemis III počítá s využitím obří rakety Starship od SpaceX pro přepravu astronautů na Měsíc, agentura horečně hledá alternativní cesty. Důvodem jsou obavy ze zpoždění ve vývoji Starship a konkurenční tlak ze strany Číny, která má v úmyslu přistát na Měsíci do roku 2030. Duffy opakovaně zdůraznil, že porazit Čínu je otázkou národní bezpečnosti.
Izrael v sobotu oznámil, že tři těla, která mu v pátek předala militantní skupina Hamás prostřednictvím Červeného kříže, nepatří žádnému z rukojmích unesených při útoku ze 7. října 2023. Tato zpráva představuje další komplikaci v křehké dohodě o příměří, kterou zprostředkovaly Spojené státy v probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem.
Posádky „Lovců hurikánů“ spadající pod americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) strávily poslední týden v boji s hurikánem Melissa, jednou z historicky nejsilnějších bouří. Opakovaně a nepřetržitě se potápěli do oka Melissy, aby získali klíčová data pro záchranu životů. Dělali to proto, že jejich mise je považována za nezbytnou pro veřejnou bezpečnost, ovšem s jedním zásadním rozdílem: kvůli vládnímu shutdownu (uzavření) to dělali zcela bez platu.