V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
V 1:30 ráno 6. srpna 1945 vzlétl americký bombardér B-29 Superfortress Enola Gay z tichomořské základny Tinian, aby splnil příkaz amerického prezidenta Harryho Trumana – svrhnout na Hirošimu první atomovou bombu.
Na palubě bylo jen jedno neuvěřitelně ničivé zařízení, pojmenované Little Boy, které mělo sílu 20 000 tun TNT. Bombardér, jehož jméno pocházelo po matce pilota Paula Tibbetsa, letěl s vážně přetíženým nákladem, což znamenalo velké riziko i pro posádku.
Let měl trvat několik hodin, přičemž vzdušný prostor byl hlídaný a na zemi panoval tísnivý klid. Místní obyvatelé si mysleli, že americké bombardéry opět shodí "neškodné" zkušební bomby. To, co následovalo, však bylo nesrovnatelné.
Ve 7:09 ráno dorazil Enola Gay nad Hirošimu, město s více než 245 000 obyvateli. Když bombový zaměřovač majora Thomase Ferebeeho uvolnil v 8:15 bombu, atomová bomba spadla k zemi a v 8:16, ve výšce 500 metrů nad městem, explodovala. Výbuch byl tak intenzivní, že vytvořil ohnivou kouli s teplotou 5500 stupňů Fahrenheita, což je stejná teplota, jaká panuje na povrchu slunce.
Lidé, kteří byli v bezprostřední blízkosti výbuchu, zmizeli beze stopy, jiní byli spáleni, popáleni a vážně zraněni. Tisíce lidí byly okamžitě zabity. Mezi oběťmi bylo i mnoho dětí, které se nacházely na školních hřištích, a lidé, kteří se snažili přežít v ulicích Hirošimy. Mnozí zemřeli na následky popálenin a radiace.
Jedním z těch, kdo přežil, byl 14letý Akihiro Takahashi, který byl v době výbuchu na školním hřišti. Vyprávěl, jak byl v okamžiku exploze vyhozen do vzduchu, jak mu hořela kůže a jak po zasažení řeky se snažil uhasit popáleniny. Po této hrůze ve městě vládl děsivý chaos.
Kolem něj chodili lidé, kteří se již nikdy nezvedli, s ohořelými těly a očima vypadenýma z důlků. „Masivní kousky masa visely z kostí jako stuhy,“ vzpomíná 13letá Setsuko Nakamura, která přežila a s několika spolužáky opustila město, přičemž musela přeskakovat těla mrtvých.
Po zničení Hirošimy a několika dnech ticha, které nenaznačovaly žádnou kapitulaci, USA rozhodly o dalším atomovém úderu. 9. srpna 1945 byla na Nagasaki svržena ještě silnější plutoniový nálož, známá jako Fat Man. Tento výbuch, i když měl vyšší výbušnou sílu než Little Boy, měl nižší počet obětí, díky geografickému umístění města v údolí, které částečně omezilo šíření výbuchu. Přesto zahynulo okamžitě více než 40 000 lidí.
Zatímco na Tinianu a v Pacifiku se slavilo, Japonsko, zasaženo dvěma ničivými údery, čelilo rozhodujícímu okamžiku. 10. srpna 1945 vyjádřil japonský císař Hirohito vůli k bezpodmínečné kapitulaci, což bylo potvrzeno 15. srpna, kdy poprvé v historii Japonska přednesl projev prostřednictvím rádia. Tímto dnem byla oficiálně ukončena druhá světová válka.
Není pochyb o tom, že útoky na Hirošimu a Nagasaki změnily běh historie. Zatímco jaderné zbraně zůstávají nebezpečným dědictvím války, byly to právě obavy z jejich masivní destrukční síly, které zajistily více než osm dekád relativního míru mezi hlavními světovými mocnostmi. Tento mír byl udržován strachem z vzájemného zničení – ačkoli válka skončila, jaderná hrozba nikdy neodešla.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Politická mapa světa se neustále mění a vyvíjí. V příštích letech může dojít k zásadním změnám, které přetvoří hranice, jak je dnes známe. Súdán se nachází na prahu rozpadu, Tchaj-wan osciluje mezi faktickou nezávislostí a hrozbou invaze, Skotsko a Katalánsko neustále volají po odtržení. Separatistická hnutí nabírají na síle, vznikají nové „de facto státy“ a význam státních hranic se postupně rozplývá. Současně ale může dojít i k opačnému trendu – vzniku rozsáhlých nadnárodních celků, které spojí desítky států pod jednu střechu.
Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.