V srpnu 1945 svět zažil neuvěřitelný okamžik, který navždy změnil dějiny lidstva – bombardování japonských měst Hirošima a Nagasaki atomovými bombami. Tento strašlivý čin, jenž ukončil druhou světovou válku, stále rezonuje v kolektivní paměti jako varování před ničivou silou jaderného konfliktu. Příběh o útoku na Hirošimu a Nagasaki, jak jej odhalují novější historické a filmové práce, například oscarový film Oppenheimer, je jedním z nejtemnějších v dějinách války.
V 1:30 ráno 6. srpna 1945 vzlétl americký bombardér B-29 Superfortress Enola Gay z tichomořské základny Tinian, aby splnil příkaz amerického prezidenta Harryho Trumana – svrhnout na Hirošimu první atomovou bombu.
Na palubě bylo jen jedno neuvěřitelně ničivé zařízení, pojmenované Little Boy, které mělo sílu 20 000 tun TNT. Bombardér, jehož jméno pocházelo po matce pilota Paula Tibbetsa, letěl s vážně přetíženým nákladem, což znamenalo velké riziko i pro posádku.
Let měl trvat několik hodin, přičemž vzdušný prostor byl hlídaný a na zemi panoval tísnivý klid. Místní obyvatelé si mysleli, že americké bombardéry opět shodí "neškodné" zkušební bomby. To, co následovalo, však bylo nesrovnatelné.
Ve 7:09 ráno dorazil Enola Gay nad Hirošimu, město s více než 245 000 obyvateli. Když bombový zaměřovač majora Thomase Ferebeeho uvolnil v 8:15 bombu, atomová bomba spadla k zemi a v 8:16, ve výšce 500 metrů nad městem, explodovala. Výbuch byl tak intenzivní, že vytvořil ohnivou kouli s teplotou 5500 stupňů Fahrenheita, což je stejná teplota, jaká panuje na povrchu slunce.
Lidé, kteří byli v bezprostřední blízkosti výbuchu, zmizeli beze stopy, jiní byli spáleni, popáleni a vážně zraněni. Tisíce lidí byly okamžitě zabity. Mezi oběťmi bylo i mnoho dětí, které se nacházely na školních hřištích, a lidé, kteří se snažili přežít v ulicích Hirošimy. Mnozí zemřeli na následky popálenin a radiace.
Jedním z těch, kdo přežil, byl 14letý Akihiro Takahashi, který byl v době výbuchu na školním hřišti. Vyprávěl, jak byl v okamžiku exploze vyhozen do vzduchu, jak mu hořela kůže a jak po zasažení řeky se snažil uhasit popáleniny. Po této hrůze ve městě vládl děsivý chaos.
Kolem něj chodili lidé, kteří se již nikdy nezvedli, s ohořelými těly a očima vypadenýma z důlků. „Masivní kousky masa visely z kostí jako stuhy,“ vzpomíná 13letá Setsuko Nakamura, která přežila a s několika spolužáky opustila město, přičemž musela přeskakovat těla mrtvých.
Po zničení Hirošimy a několika dnech ticha, které nenaznačovaly žádnou kapitulaci, USA rozhodly o dalším atomovém úderu. 9. srpna 1945 byla na Nagasaki svržena ještě silnější plutoniový nálož, známá jako Fat Man. Tento výbuch, i když měl vyšší výbušnou sílu než Little Boy, měl nižší počet obětí, díky geografickému umístění města v údolí, které částečně omezilo šíření výbuchu. Přesto zahynulo okamžitě více než 40 000 lidí.
Zatímco na Tinianu a v Pacifiku se slavilo, Japonsko, zasaženo dvěma ničivými údery, čelilo rozhodujícímu okamžiku. 10. srpna 1945 vyjádřil japonský císař Hirohito vůli k bezpodmínečné kapitulaci, což bylo potvrzeno 15. srpna, kdy poprvé v historii Japonska přednesl projev prostřednictvím rádia. Tímto dnem byla oficiálně ukončena druhá světová válka.
Není pochyb o tom, že útoky na Hirošimu a Nagasaki změnily běh historie. Zatímco jaderné zbraně zůstávají nebezpečným dědictvím války, byly to právě obavy z jejich masivní destrukční síly, které zajistily více než osm dekád relativního míru mezi hlavními světovými mocnostmi. Tento mír byl udržován strachem z vzájemného zničení – ačkoli válka skončila, jaderná hrozba nikdy neodešla.
Více než 1000 obytných domů v Kyjevě zůstalo v úterý bez vytápění poté, co Rusko podniklo masivní letecký útok během jedné z nejmrazivějších nocí letošní zimy. Teploty v ukrajinské metropoli klesly až k -20 stupňům Celsia, v některých částech země dokonce k -25 stupňům Celsia. Kreml během noci vyslal nad Ukrajinu 450 útočných dronů a více než 70 raket, které zasáhly pět kyjevských obvodů a zranily nejméně 9 lidí.
Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru vyzval republikány, aby „znárodnili hlasování“. Toto prohlášení přichází v době, kdy se jeho administrativa snaží o zásadní revizi pravidel voleb před klíčovými podzimními volbami do Kongresu. Trump v podcastu Dana Bongina uvedla, že by strana měla převzít kontrolu nad procesem hlasování nejméně v patnácti klíčových oblastech.
Zatímco americký prezident Donald Trump svými nepředvídatelnými kroky otřásá dlouholetými aliancemi, Čína se chopila příležitosti k posílení svého globálního vlivu. V posledních týdnech se v Pekingu doslova střídají lídři západních zemí, kteří se snaží resetovat vztahy s druhou největší ekonomikou světa. Peking tento trend interpretuje jako vítězství své vize nového světového řádu, ve kterém už Spojené státy nehrají roli neotřesitelného hegemona.
Pařížská prokuratura v úterý oznámila, že v tamních kancelářích sociální platformy X, kterou vlastní Elon Musk, proběhla razie. Prohlídka je součástí rozsáhlého vyšetřování zahájeného v lednu 2025. Na zásahu se podílí pařížská jednotka pro kybernetickou kriminalitu ve spolupráci s Europolem.
Zveřejnění více než tří milionů dokumentů souvisejících s Jeffrey Epsteinem americkou vládou vyvolalo v Británii politické zemětřesení. Nová fakta vrhají stín na tři prominentní osobnosti britského veřejného života, které měly mít k usvědčenému sexuálnímu delikventovi blízko. Pod palbou otázek se ocitl Andrew Mountbatten-Windsor, jeho bývalá manželka Sarah Ferguson a někdejší velvyslanec ve Spojených státech Peter Mandelson.
Nová vědecká studie naznačuje, že vysoce průmyslově zpracované potraviny mají více společného s cigaretami než s ovocem či zeleninou. Výzkumníci ze tří amerických univerzit – Harvardu, Michiganu a Duke – ve své zprávě uvádějí, že tyto produkty jsou navrženy tak, aby podporovaly závislost a nadměrnou konzumaci. Vzhledem k rozsahu zdravotních škod, které způsobují, autoři volají po jejich mnohem přísnější regulaci po vzoru tabákového průmyslu.
Donald Trump oznámil, že po Harvardově univerzitě bude požadovat odškodné ve výši jedné miliardy dolarů. Toto prohlášení představuje další vyostření dlouhodobého sporu mezi jeho administrativou a prestižní institucí. Krok přichází poté, co deník New York Times informoval o tom, že americká vláda musela během vyjednávání s univerzitou ustoupit od svého původního požadavku na zaplacení 200 milionů dolarů.
Čína se stala první zemí na světě, která zakázala používání skrytých klik u elektromobilů. Tento kontroverzní designový prvek, který zpopularizovala společnost Tesla miliardáře Elona Muska, nyní čelí restrikcím kvůli bezpečnosti. Rozhodnutí přichází v době, kdy jsou elektrická vozidla pod přísným dohledem regulátorů po několika tragických nehodách. V Číně došlo mimo jiné ke dvěma smrtelným haváriím vozů značky Xiaomi, u nichž existuje podezření, že výpadek proudu zabránil otevření dveří.
Už několik dní vyhlíželi posluchači Evropy 2 pondělní ráno. Moderátor Leoš Mareš je totiž navnadil na avizovanou účast legendární herečky Jiřiny Bohdalové, která lidi nepochybně nezklamala. Do vysílání dorazila i s výrazně mladším kolegou Jakubem Prachařem a dalším moderátorem Liborem Boučkem.
Tisíce Čechů v neděli demonstrovaly v centru Prahy na podporu prezidenta Petra Pavla v souvislosti se sporem mezi hlavou státu a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé). Na pódiu vystoupili i několik umělců, se kterými si chce promluvit ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé).
Důležitým aktérem sporu mezi prezidentem Petrem Pavlem a ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé) je poradce hlavy státu Petr Kolář. Právě na jeho telefon dorazily tolik diskutované esemesky. Kolář se nyní poprvé od začátku kauzy vyjádřil.
V USA se předávaly hudební ceny Grammy a ke slavnostnímu ceremoniálu se vyjádřil i americký prezident Donald Trump. Moderátorovi Trevoru Noahovi dokonce za některé výroky ohledně údajných Trumpových kontaktů s finančníkem Jeffreym Epsteinem pohrozil žalobou.