Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Žaloba byla podána u federálního soudu v Bostonu. Univerzita v ní tvrdí, že jednání vlády představuje „hrubé porušení“ zákona a je zcela neopodstatněné. Prezident Harvardu Alan Garber v oficiálním prohlášení označil krok vlády za „nezákonný a svévolný útok na akademickou svobodu“.
„Toto rozhodnutí zapadá do širšího vzorce vládních kroků, jejichž cílem je pomstít se Harvardu za to, že jsme odmítli vzdát se naší akademické nezávislosti a podřídit se nezákonným zásahům do našeho kurikula, výběru zaměstnanců a složení studentstva,“ uvedl Garber.
Univerzita současně oznámila, že požádá soud o vydání předběžného opatření, které by pozastavilo platnost rozhodnutí vlády, dokud nebude případ právně vyřešen.
Rozhodnutí přišlo pouhý den poté, co Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA oznámilo, že Harvardu bude odebrán přístup k vízovým programům, které umožňují přijetí studentů ze zahraničí. Důvodem má být údajné selhání univerzity v boji proti antisemitismu a neprůhledné postupy při přijímání studentů i zaměstnanců – obvinění, která Harvard důrazně odmítá.
Podle expertů by tento krok mohl postihnout tisíce zahraničních studentů, kteří se připravovali na studium na Harvardu v nadcházejícím akademickém roce. Harvard patří mezi instituce s největším počtem studentů ze zahraničí, kteří často hrají klíčovou roli nejen v akademickém prostředí, ale také v mezinárodní prestiži univerzity.
Administrativa prezidenta Trumpa opakovaně kritizuje některé elitní univerzity za údajné ideologické předsudky a nedostatek „patriotického ducha“. V posledních měsících zesílil tlak na vysoké školy, aby změnily své přijímací praktiky a více reflektovaly zájmy amerických daňových poplatníků.
Tento právní spor může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Harvard, ale pro celou oblast vyššího vzdělávání ve Spojených státech. Pokud soud rozhodne v neprospěch univerzity, hrozí, že se podobné kroky mohou rozšířit i na další akademické instituce.
Obhájci akademických svobod varují, že vláda se tímto krokem snaží zastrašit nezávislé instituce a vnutit jim politicky motivovaná rozhodnutí. Kritici prezidenta Trumpa tvrdí, že nejde o boj proti antisemitismu, ale o pokus umlčet instituce, které se staví proti jeho politice.
Bílý dům se k podání žaloby zatím oficiálně nevyjádřil. Dá se ale očekávat, že Harvard nebude jedinou institucí, která se rozhodne bránit své právo na samosprávu soudní cestou.
Bývalý prezident a někdejší velitel letectva Rumen Radev dosáhl výrazného volebního vítězství. Jeho strana Progresivní Bulharsko získala 44,7 procenta hlasů, což jí v dvousetčtyřicetičlenném národním shromáždění zajistilo odhadem 131 křesel. Jde o první případ od roku 1997, kdy jedna politická formace získala v zemi absolutní většinu. Tento výsledek by mohl ukončit roky politické nestability a střídání krátkodobých koalic, které následovaly po pádu vlády dlouholetého premiéra Bojka Borisova.
Skotský ministr Douglas Alexander se zastal premiéra Keira Starmera v souvislosti s kontroverzním jmenováním Petera Mandelsona velvyslancem v USA. Podle Alexandera šlo o chybu, za kterou se premiér již omluvil, ale vyloučil, že by Starmer v této věci lhal, neboť o selhání při bezpečnostní prověrce nebyl informován.
Esmail Baghaei z íránského ministerstva zahraničí oznámil, že Teherán momentálně neplánuje další kolo rozhovorů se Spojenými státy. Podle jeho slov Washington porušil předchozí dohody, což znemožňuje konstruktivní diplomatický posun. Baghaei zdůraznil, že Írán nemůže ignorovat útoky ze strany USA, které probíhaly i během dřívějších jednání, a hodlá nadále hájit své národní zájmy. Íránská strana považuje americké návrhy za neseriózní a jejich požadavky za nerealistické, přičemž odmítá akceptovat jakákoli ultimáta.
Oblast u pobřeží regionu Sanriku zasáhly silné otřesy o síle 7,5 magnituda, jejichž hypocentrum se nacházelo deset kilometrů pod zemským povrchem. Jak informovala stanice NHK, mořská hladina vykazuje známky tsunami asi 50 kilometrů od břehů prefektury Aomori. Seismická aktivita byla citelná i ve vzdálených oblastech, včetně metropole Tokia.
V kanadské observatoři Churchill Marine Observatory se vědci během loňské zimy pokusili najít nové řešení pro znečištěné arktické vody. Do bazénu naplněného surovou mořskou vodou z Hudsonova zálivu, který byl pokryt ledem, vypustili 130 litrů nafty a přidali mikroby, kteří se živí ropou. Tato metoda byla úspěšně využita při úniku ropy z vrtu Deepwater Horizon v Mexickém zálivu, ale v chladnějších vodách se její účinnost musela teprve ověřit.
Podle analýzy deníku Guardian generuje současný ozbrojený konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem obrovské zisky pro globální těžařské společnosti. Stovka největších firem v tomto odvětví si během prvního měsíce války přišla v průměru na 30 milionů dolarů za každou hodinu, a to nad rámec svých standardních výnosů. Mezi hlavními těžaři, kteří na situaci profitují, figurují giganti jako Saudi Aramco, ruský Gazprom či americký ExxonMobil.
Představitelé amerického ministerstva obrany jasně deklarovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině se nemůže nadále opírat primárně o zdroje Spojených států. Elbridge Colby, klíčový činitel Pentagonu pro strategii, během setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil nutnost změny dosavadního kurzu. Evropské státy podle něj musí urychleně převzít hlavní díl odpovědnosti za obranu vlastního kontinentu. Tato transformace není otázkou politické preference, nýbrž nevyhnutelnou strategickou potřebou.
Počasí v příštím týdnu bude mít střídavý charakter, avizují meteorologové v předpovědi, kterou dnes zveřejnili na sociálních sítích. Opět nejsou vyloučeny noční mrazy, odpoledne mohou zároveň maxima dosahovat až 18 stupňů.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se opět vložil do žádosti předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS) o využití vládního či armádního letounu pro zahraniční cestu. Konkrétně mu odmítl poskytnout stroj pro let na Tchajwan. Jak to odůvodnil?
Nejde jen o prince Andrewa. V poslední době se zvýšil i tlak na jeho bývalou manželku Sarah, po které se slehla zem. Teď se ji ale povedlo vypátrat britskému bulvárnímu deníku The Sun. Ukázalo se, že Fergusonová se momentálně zdržuje mimo Velkou Británii.
Americký prezident Donald Trump je jako kolovrátek. Poté, co Teherán opět uzavřel klíčový Hormuzský průliv, opět nepříteli pohrozil útokem na elektrárny či klíčovou dopravní infrastrukturu. Írán zároveň nařkl z porušení dohody o příměří.
Agáta Hanychová se zdá být tou pravou osobou, pokud chceme někoho v Česku označit za profesionální celebritu. Zatímco mnohým by jistě takové označení vadilo, influencerka a dcera jedné ze známých hereček neváhá přiznat, že by bez slávy snad ani nedokázala žít.
