Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Žaloba byla podána u federálního soudu v Bostonu. Univerzita v ní tvrdí, že jednání vlády představuje „hrubé porušení“ zákona a je zcela neopodstatněné. Prezident Harvardu Alan Garber v oficiálním prohlášení označil krok vlády za „nezákonný a svévolný útok na akademickou svobodu“.
„Toto rozhodnutí zapadá do širšího vzorce vládních kroků, jejichž cílem je pomstít se Harvardu za to, že jsme odmítli vzdát se naší akademické nezávislosti a podřídit se nezákonným zásahům do našeho kurikula, výběru zaměstnanců a složení studentstva,“ uvedl Garber.
Univerzita současně oznámila, že požádá soud o vydání předběžného opatření, které by pozastavilo platnost rozhodnutí vlády, dokud nebude případ právně vyřešen.
Rozhodnutí přišlo pouhý den poté, co Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA oznámilo, že Harvardu bude odebrán přístup k vízovým programům, které umožňují přijetí studentů ze zahraničí. Důvodem má být údajné selhání univerzity v boji proti antisemitismu a neprůhledné postupy při přijímání studentů i zaměstnanců – obvinění, která Harvard důrazně odmítá.
Podle expertů by tento krok mohl postihnout tisíce zahraničních studentů, kteří se připravovali na studium na Harvardu v nadcházejícím akademickém roce. Harvard patří mezi instituce s největším počtem studentů ze zahraničí, kteří často hrají klíčovou roli nejen v akademickém prostředí, ale také v mezinárodní prestiži univerzity.
Administrativa prezidenta Trumpa opakovaně kritizuje některé elitní univerzity za údajné ideologické předsudky a nedostatek „patriotického ducha“. V posledních měsících zesílil tlak na vysoké školy, aby změnily své přijímací praktiky a více reflektovaly zájmy amerických daňových poplatníků.
Tento právní spor může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Harvard, ale pro celou oblast vyššího vzdělávání ve Spojených státech. Pokud soud rozhodne v neprospěch univerzity, hrozí, že se podobné kroky mohou rozšířit i na další akademické instituce.
Obhájci akademických svobod varují, že vláda se tímto krokem snaží zastrašit nezávislé instituce a vnutit jim politicky motivovaná rozhodnutí. Kritici prezidenta Trumpa tvrdí, že nejde o boj proti antisemitismu, ale o pokus umlčet instituce, které se staví proti jeho politice.
Bílý dům se k podání žaloby zatím oficiálně nevyjádřil. Dá se ale očekávat, že Harvard nebude jedinou institucí, která se rozhodne bránit své právo na samosprávu soudní cestou.
Donald Trump se nijak netají sympatiemi k britské královské rodině. Hlavního představitele monarchie momentálně hostí v USA, aniž by dosud věděl, že jsou vzdálení příbuzní. Alespoň to tedy tvrdí britští novináři.
Světová cena ropy dnes roste, i když Spojené arabské emiráty včera oznámily, že k zítřejšímu dni opouštějí kartel OPEC. Proč?
Prezident Petr Pavel bude mít na Pražském hradě nového spolupracovníka, který v minulosti pracoval na jiném z důležitých úřadů. Jde o bývalého mluvčího ministerstva zahraničí, jenž se stane novou posilou komunikačního odboru.
Česká hudba přišla o výraznou osobnost, jejíž písně znal snad opravdu každý, i když mnozí lidé možná ani netušili, že je jejich autorem právě on. Ve věku 73 let zemřel zpěvák, hudebník a skladatel Oskar Petr, někdejší člen skupiny Marsyas a autor nesmrtelných hitů kapely Lucie či Davida Kollera.
Nejlepší důvod, proč se máme těšit na blížící se prodloužený víkend, nám nabídli meteorologové. Ve volných dnech totiž v Česku zavládne nefalšované letní počasí. To přitom budeme teprve na začátku května.
Ve Washingtonu začalo napjaté slyšení před výborem Sněmovny reprezentantů pro ozbrojené síly, kterého se zúčastnili ministr obrany Pete Hegseth a předseda sboru náčelníků štábů generál Dan Caine. Už samotný příchod obou představitelů do budovy Kapitolu doprovázely protesty a přítomnost mnoha novinářů, přičemž demonstranti označovali Hegsetha za válečného zločince a požadovali veřejný přístup do jednacího sálu. Situace byla natolik vypjatá, že i během samotného slyšení byl v místnosti slyšet hluk z přilehlých chodeb, kde se shromáždily davy lidí.
Během státní večeře v Bílém domě došlo k neformálnímu diplomatickému pošťuchování mezi britským králem Karlem III., americkým prezidentem Donaldem Trumpem a francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Král Karel III. ve svém projevu vtipně reagoval na dřívější Trumpovy výroky o tom, že nebýt Spojených států, mluvilo by se v Evropě německy. Britský panovník s nadsázkou kontroval slovy, že nebýt Britů, mluvilo by se v Americe francouzsky. Na tento žert pohotově zareagoval Emmanuel Macron na sociální síti X komentářem, že by to bylo „šik“.
Evropská komise po téměř dvouletém vyšetřování dospěla k závěru, že společnost Meta porušuje legislativu Evropské unie. Problémem je nedostatečná ochrana dětí mladších třinácti let, kterým se nedaří efektivně bránit v přístupu na sociální sítě Facebook a Instagram. I když firma ve svých podmínkách stanovuje minimální věk třinácti let pro bezpečné používání služeb, realita je podle komise zcela odlišná a stávající opatření v praxi nefungují.
Kolumbijský prezident Gustavo Petro na summitu v Santa Martě varoval, že současný kapitalistický systém se chová sebedestruktivně. Podle něj tento model vede svět k válkám, vzestupu fašismu a ohrožuje samotné přežití lidstva. Zájmové skupiny spojené s fosilními palivy podle něj zoufale usilují o udržení své moci, i když to znamená blokování přechodu k čisté energii. Prezident vyslovil pochybnost, zda je stávající ekonomický systém vůbec schopen adaptace na energetiku bez využití fosilních zdrojů.
Evropská unie čelí masivním ekonomickým ztrátám v důsledku probíhajícího konfliktu na Blízkém východě. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen varovala, že současná situace a růst cen fosilních paliv stojí unii přibližně 500 milionů eur denně. Během pouhých šedesáti dnů konfliktu se účet za dovoz těchto surovin zvýšil o více než 27 miliard eur, přičemž tento nárůst neodráží vyšší objem dodávek, ale čistě cenové výkyvy na globálních trzích.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen zdůraznila, že Evropská unie musí snížit svou nadměrnou závislost na dovážených fosilních palivech. Místo toho by se měla zaměřit na posílení vlastních, cenově dostupných a čistých zdrojů energie. Tato strategie zahrnuje jak obnovitelné zdroje, tak jadernou energii, a to při plném respektování technologické neutrality.
Skandinávie byla loni v létě zasažena nebývalou vlnou veder, která v severních zemích jako Norsko, Švédsko a Finsko přinesla 21 dní extrémně horkého počasí. Tento jev zahrnoval i takzvané tropické noci, které jsou pro tyto obvykle chladné regiony velmi neobvyklé. Podle nové vědecké zprávy bylo toto extrémní horko součástí rekordního roku, během kterého nezvykle vysoké teploty zasáhly více než 95 procent evropského území.
