Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Žaloba byla podána u federálního soudu v Bostonu. Univerzita v ní tvrdí, že jednání vlády představuje „hrubé porušení“ zákona a je zcela neopodstatněné. Prezident Harvardu Alan Garber v oficiálním prohlášení označil krok vlády za „nezákonný a svévolný útok na akademickou svobodu“.
„Toto rozhodnutí zapadá do širšího vzorce vládních kroků, jejichž cílem je pomstít se Harvardu za to, že jsme odmítli vzdát se naší akademické nezávislosti a podřídit se nezákonným zásahům do našeho kurikula, výběru zaměstnanců a složení studentstva,“ uvedl Garber.
Univerzita současně oznámila, že požádá soud o vydání předběžného opatření, které by pozastavilo platnost rozhodnutí vlády, dokud nebude případ právně vyřešen.
Rozhodnutí přišlo pouhý den poté, co Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA oznámilo, že Harvardu bude odebrán přístup k vízovým programům, které umožňují přijetí studentů ze zahraničí. Důvodem má být údajné selhání univerzity v boji proti antisemitismu a neprůhledné postupy při přijímání studentů i zaměstnanců – obvinění, která Harvard důrazně odmítá.
Podle expertů by tento krok mohl postihnout tisíce zahraničních studentů, kteří se připravovali na studium na Harvardu v nadcházejícím akademickém roce. Harvard patří mezi instituce s největším počtem studentů ze zahraničí, kteří často hrají klíčovou roli nejen v akademickém prostředí, ale také v mezinárodní prestiži univerzity.
Administrativa prezidenta Trumpa opakovaně kritizuje některé elitní univerzity za údajné ideologické předsudky a nedostatek „patriotického ducha“. V posledních měsících zesílil tlak na vysoké školy, aby změnily své přijímací praktiky a více reflektovaly zájmy amerických daňových poplatníků.
Tento právní spor může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Harvard, ale pro celou oblast vyššího vzdělávání ve Spojených státech. Pokud soud rozhodne v neprospěch univerzity, hrozí, že se podobné kroky mohou rozšířit i na další akademické instituce.
Obhájci akademických svobod varují, že vláda se tímto krokem snaží zastrašit nezávislé instituce a vnutit jim politicky motivovaná rozhodnutí. Kritici prezidenta Trumpa tvrdí, že nejde o boj proti antisemitismu, ale o pokus umlčet instituce, které se staví proti jeho politice.
Bílý dům se k podání žaloby zatím oficiálně nevyjádřil. Dá se ale očekávat, že Harvard nebude jedinou institucí, která se rozhodne bránit své právo na samosprávu soudní cestou.
Českou politikou od úterního odpoledne otřásá kauza esemesek, jejichž prostřednictvím vyvíjel ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) nátlak na prezidenta Petra Pavla ve věci jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Hlavy státu se veřejně zastala i první dáma Eva Pavlová.
Ivana Gottová měla v uplynulém lednovém týdnu kulaté padesáté narozeniny. Dlouho se nevědělo, jestli je vůbec nějak oslavila. Až v těchto dnech se objevily první informace o večírku, na kterém ale platila přísná pravidla.
Očekávání meteorologů z posledních dní se mají naplnit. V Česku bude ve čtvrtek na některých místech sněžit tak vydatně, že si to žádá výstrahu, kterou vydal Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Napadne až 10 centimetrů nového sněhu.
Šéf české diplomacie Petr Macinka (AUTO) se den po vyhrocení sporu s prezidentem Petrem Pavlem setkal s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem. Podle svých slov se s ním nakonec nebavil o aktuálním napětí mezi sebou a hlavou státu. Zdůraznil také, že je zcela na Česku, koho pošle na summit aliance.
Jiřina Bohdalová byla hvězdou v divadle a stále je filmovou a televizní celebritou. Momentálně se chystá zazářit i v rádiu. Prsty v tom mají tvůrci nejslavnější rádiové show v České republice. Asi tušíte, o koho jde.
Mapy z období rané studené války zažívají nečekaný návrat do veřejného diskurzu. Profesor kartografie James Cheshire z UCL upozorňuje, že dramatická díla z přelomu 40. a 50. let minulého století, kdy kartografové v časopisech jako Time nebo Life vysvětlovali geopolitiku masám, mohou být klíčem k pochopení dnešního přístupu Donalda Trumpa k Arktidě. Tehdejší mapy nebyly jen ilustracemi, ale strategickými nástroji, které vykreslovaly svět jako soubor hrozeb a příležitostí, přičemž Arktida v nich figurovala jako hlavní „globální aréna“.
Konfrontace mezi USA a Íránem se nebezpečně vyostřuje po jasném vzkazu Donalda Trumpa, že prostor pro diplomatickou dohodu s Teheránem se uzavírá. Do regionu právě míří mohutná americká flotila v čele s letadlovou lodí USS Abraham Lincoln. Šéf Bílého domu na síti X konstatoval, že toto uskupení svou silou překonává i nedávnou misi ve Venezuele a je odhodláno prosadit americké zájmy s využitím značné síly.
Americká administrativa je připravena nasadit vojenskou sílu proti Venezuele v případě, že tamní prozatímní vedení nebude spolupracovat podle představ Washingtonu. Vyplývá to z připraveného projevu ministra zahraničí Marka Rubia, který má přednést před výborem pro zahraniční vztahy amerického Senátu. Rubio v něm zdůrazňuje, že ačkoliv Spojené státy nejsou s Venezuelou ve válce, po nedávném dopadení Nicoláse Madura nevylučují další ozbrojené akce k zajištění svých cílů.
Americký dolar se propadl na nejnižší úroveň za poslední čtyři roky poté, co prezident Donald Trump bagatelizoval obavy z jeho oslabování. Během návštěvy státu Iowa, kde propagoval své hospodářské výsledky, označil slabší měnu za skvělou zprávu a vyzdvihl objem obchodů, které USA realizují. Trhy však na jeho slova zareagovaly bleskovým výprodejem, kdy dolar během úterý ztratil 1,3 % vůči koši hlavních světových měn a v poklesu pokračoval i ve středu dopoledne.
Ruská armáda utrpěla od začátku invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety ztráty, které svou magnitudou nemají u světové mocnosti od konce druhé světové války obdoby. Nová zpráva uznávaného institutu Center for Strategic and International Studies (CSIS) uvádí, že počet zabitých, zraněných nebo pohřešovaných ruských vojáků dosáhl přibližně 1,2 milionu. Tento enormní lidský dar přitom přinesl Moskvě jen velmi omezené územní zisky, když od roku 2022 rozšířila kontrolované území o pouhých 12 %.
Italská vláda se v posledních dnech ocitla pod silným tlakem kvůli informaci, že agenti amerického Úřadu pro imigraci a cla (ICE) budou asistovat při zajištění bezpečnosti na únorových zimních olympijských hrách. Opozice i veřejnost reagovaly s rozhořčením, které pramení především z kontroverzí obklopujících tento úřad ve Spojených státech, kde jeho zásahy v Minneapolis nedávno vyústily v úmrtí dvou amerických občanů.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v Paříži jasně vymezil nepřekročitelné „červené linie“ pro nadcházející rozhovory se Spojenými státy. Během společného vystoupení s dánskou premiérkou Mette Frederiksenovou zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda o Arktidě musí striktně respektovat demokratické hodnoty a územní celistvost jeho země. Nielsen uvedl, že ačkoli je Grónsko připraveno hledat konstruktivní řešení, suverenita ostrova zůstává absolutní prioritou, o které se nevyjednává.
