Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Žaloba byla podána u federálního soudu v Bostonu. Univerzita v ní tvrdí, že jednání vlády představuje „hrubé porušení“ zákona a je zcela neopodstatněné. Prezident Harvardu Alan Garber v oficiálním prohlášení označil krok vlády za „nezákonný a svévolný útok na akademickou svobodu“.
„Toto rozhodnutí zapadá do širšího vzorce vládních kroků, jejichž cílem je pomstít se Harvardu za to, že jsme odmítli vzdát se naší akademické nezávislosti a podřídit se nezákonným zásahům do našeho kurikula, výběru zaměstnanců a složení studentstva,“ uvedl Garber.
Univerzita současně oznámila, že požádá soud o vydání předběžného opatření, které by pozastavilo platnost rozhodnutí vlády, dokud nebude případ právně vyřešen.
Rozhodnutí přišlo pouhý den poté, co Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA oznámilo, že Harvardu bude odebrán přístup k vízovým programům, které umožňují přijetí studentů ze zahraničí. Důvodem má být údajné selhání univerzity v boji proti antisemitismu a neprůhledné postupy při přijímání studentů i zaměstnanců – obvinění, která Harvard důrazně odmítá.
Podle expertů by tento krok mohl postihnout tisíce zahraničních studentů, kteří se připravovali na studium na Harvardu v nadcházejícím akademickém roce. Harvard patří mezi instituce s největším počtem studentů ze zahraničí, kteří často hrají klíčovou roli nejen v akademickém prostředí, ale také v mezinárodní prestiži univerzity.
Administrativa prezidenta Trumpa opakovaně kritizuje některé elitní univerzity za údajné ideologické předsudky a nedostatek „patriotického ducha“. V posledních měsících zesílil tlak na vysoké školy, aby změnily své přijímací praktiky a více reflektovaly zájmy amerických daňových poplatníků.
Tento právní spor může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Harvard, ale pro celou oblast vyššího vzdělávání ve Spojených státech. Pokud soud rozhodne v neprospěch univerzity, hrozí, že se podobné kroky mohou rozšířit i na další akademické instituce.
Obhájci akademických svobod varují, že vláda se tímto krokem snaží zastrašit nezávislé instituce a vnutit jim politicky motivovaná rozhodnutí. Kritici prezidenta Trumpa tvrdí, že nejde o boj proti antisemitismu, ale o pokus umlčet instituce, které se staví proti jeho politice.
Bílý dům se k podání žaloby zatím oficiálně nevyjádřil. Dá se ale očekávat, že Harvard nebude jedinou institucí, která se rozhodne bránit své právo na samosprávu soudní cestou.
Je možné, a především správné, vzkřísit živočišné druhy, které ze světa zmizely před tisíci lety? Otázky, které dříve patřily do žánru science-fiction, se dnes stávají realitou v nenápadné cihlové budově v texaském Dallasu. Právě zde sídlí společnost Colossal Biosciences, jejíž ambice sahají od oživení dodo (blbouna nejapného) až po návrat mamutů.
Představitelé administrativy prezidenta Donalda Trumpa vyjádřili přesvědčení, že válečný konflikt v Íránu skončí během několika týdnů, nebo dokonce dříve. Toto optimistické očekávání přichází v době, kdy ekonomové varují, že narušení dodávek ropy z Blízkého východu by mohlo vyvolat globální recesi.
Ruská armáda prochází po čtyřech letech války na Ukrajině zásadní restrukturalizací svých pozemních sil. Únor roku 2026 znamenal vstup konfliktu do pátého roku trvání, což Kreml přimělo k definitivnímu opuštění dřívějších taktických konceptů. Nejdůležitější změnou v organizační struktuře je postupný přechod od takzvaných praporních taktických skupin zpět k tradičnímu diviznímu modelu.
Válka s Íránem začíná citelně doléhat na letecký průmysl a cestující po celém světě by se měli připravit na to, že si za letenky brzy připlatí. Prudký nárůst cen ropy, která se po americko-izraelských útocích poprvé po téměř čtyřech letech vyšplhala nad hranici 100 dolarů za barel, přímo ovlivňuje náklady na letecké palivo. To tvoří po mzdách druhou největší nákladovou položku aerolinek, obvykle v rozmezí 20 až 30 % celkových výdajů.
Izraelská armáda plánuje pokračovat ve své ofenzivě proti Íránu nejméně další tři týdny. Mluvčí izraelských obranných sil (IDF) brigádní generál Effie Defrin pro stanici CNN uvedl, že armáda má před sebou stále „tisíce cílů“. Podle jeho slov jsou plány, koordinované s americkými spojenci, připraveny minimálně do židovského svátku Pesach, tedy zhruba na příštích 21 dní, přičemž existují i hlubší plány na další období po těchto svátcích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil své evropské spojence z vydírání v souvislosti se sporem o obnovení provozu ropovodu Družba. Podle Zelenského se někteří partneři v Evropské unii snaží dotlačit Kyjev k opětovnému spuštění tranzitu ruské ropy do Maďarska a Slovenska. Ukrajina uvádí, že ropovod z dob Sovětského svazu byl v lednu poškozen ruskými nálety a opravy dosud nebyly dokončeny.
Americké zpravodajské služby předložily prezidentu Donaldu Trumpovi a jeho nejbližšímu okolí analýzu, podle které měl zesnulý íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí vážné pochybnosti o tom, zda by ho měl v čele země nahradit jeho syn. Podle několika zdrojů serveru CBS News blízkých administrativě se tyto interní dokumenty zakládají na informacích o dlouhodobé nedůvěře, kterou otec ke svému nástupci choval. Starší Chameneí se údajně obával, že jeho syn postrádá potřebné schopnosti pro vedení teokratického státu.
Velení americké armády pro Blízký východ (CENTCOM) obvinilo íránské revoluční gardy z šíření lživých informací týkajících se letadlové lodi USS Abraham Lincoln. Teherán opakovaně tvrdil, že se mu podařilo toto plavidlo vyřadit z provozu, což však Američané důrazně popřeli. Podle prohlášení CENTCOM si úderná skupina kolem letadlové lodi Abraham Lincoln i nadále udržuje naprostou nadvládu nad íránským vzdušným prostorem.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v rozhovoru pro web Al-Araby al-Jadeed prohlásil, že nový nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je v dobrém zdravotním stavu a plně kontroluje probíhající situaci. Šestapadesátiletý Chameneí, který nastoupil do čela země po smrti svého otce, se od převzetí moci neobjevil na veřejnosti, což vyvolalo vlnu spekulací o jeho skutečné kondici.
Válečné tažení Donalda Trumpa proti Íránu a s ním spojené ekonomické otřesy by se mohly stát rozhodujícím faktorem jeho politické porážky. Přestože prezident v posledních týdnech slavil úspěchy, jako bylo například dopadení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura, situace na Blízkém východě začíná představovat hrozbu, kterou ani americká energetická soběstačnost nemusí zastavit. Trump je sice přesvědčen o neporazitelnosti své společné ofenzivy s Izraelem, ale nálada americké veřejnosti se začíná obracet proti němu.
Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy by mohly provést další údery na klíčový íránský terminál pro vývoz ropy na ostrově Charg „jen tak pro radost“. Prezident v rozhovoru odmítl vyhlídky na rychlou mírovou dohodu s Teheránem a uvedl, že současné podmínky nejsou pro USA dostatečně dobré.
V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.
