Jedna z nejprestižnějších amerických univerzit, Harvard, podala žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa poté, co federální úřady zrušily škole přístup k vízovým programům pro zahraniční studenty. Tento krok ještě více vyhrotil už tak napjaté vztahy mezi Bílým domem a akademickou elitou.
Žaloba byla podána u federálního soudu v Bostonu. Univerzita v ní tvrdí, že jednání vlády představuje „hrubé porušení“ zákona a je zcela neopodstatněné. Prezident Harvardu Alan Garber v oficiálním prohlášení označil krok vlády za „nezákonný a svévolný útok na akademickou svobodu“.
„Toto rozhodnutí zapadá do širšího vzorce vládních kroků, jejichž cílem je pomstít se Harvardu za to, že jsme odmítli vzdát se naší akademické nezávislosti a podřídit se nezákonným zásahům do našeho kurikula, výběru zaměstnanců a složení studentstva,“ uvedl Garber.
Univerzita současně oznámila, že požádá soud o vydání předběžného opatření, které by pozastavilo platnost rozhodnutí vlády, dokud nebude případ právně vyřešen.
Rozhodnutí přišlo pouhý den poté, co Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA oznámilo, že Harvardu bude odebrán přístup k vízovým programům, které umožňují přijetí studentů ze zahraničí. Důvodem má být údajné selhání univerzity v boji proti antisemitismu a neprůhledné postupy při přijímání studentů i zaměstnanců – obvinění, která Harvard důrazně odmítá.
Podle expertů by tento krok mohl postihnout tisíce zahraničních studentů, kteří se připravovali na studium na Harvardu v nadcházejícím akademickém roce. Harvard patří mezi instituce s největším počtem studentů ze zahraničí, kteří často hrají klíčovou roli nejen v akademickém prostředí, ale také v mezinárodní prestiži univerzity.
Administrativa prezidenta Trumpa opakovaně kritizuje některé elitní univerzity za údajné ideologické předsudky a nedostatek „patriotického ducha“. V posledních měsících zesílil tlak na vysoké školy, aby změnily své přijímací praktiky a více reflektovaly zájmy amerických daňových poplatníků.
Tento právní spor může mít dalekosáhlé důsledky nejen pro Harvard, ale pro celou oblast vyššího vzdělávání ve Spojených státech. Pokud soud rozhodne v neprospěch univerzity, hrozí, že se podobné kroky mohou rozšířit i na další akademické instituce.
Obhájci akademických svobod varují, že vláda se tímto krokem snaží zastrašit nezávislé instituce a vnutit jim politicky motivovaná rozhodnutí. Kritici prezidenta Trumpa tvrdí, že nejde o boj proti antisemitismu, ale o pokus umlčet instituce, které se staví proti jeho politice.
Bílý dům se k podání žaloby zatím oficiálně nevyjádřil. Dá se ale očekávat, že Harvard nebude jedinou institucí, která se rozhodne bránit své právo na samosprávu soudní cestou.
Přesně před rokem dorazil do Damašku Abú Muhammad al-Džulání, nyní známý jako Ahmad al-Šará. Vedl bleskovou ofenzívu, která porazila zbytky špatně placené Syrské arabské armády od Aleppa po Homs a nakonec s minimálním odporem vstoupila do hlavního města. Ačkoliv ti, kteří znali historii jeho skupiny vládnoucí v Idlibu posledních pět let, měli obavy, mnozí Syřané změnu oslavovali. Země byla paralyzována ekonomickými sankcemi a masivní devalvací měny.
Vědci si původně mysleli, že rostoucí koncentrace oxidu uhličitého (CO2) by mohly mít jeden pozitivní dopad na planetu. Vzhledem k tomu, že rostliny využívají oxid uhličitý k fotosyntéze, vyšší množství CO2 by teoreticky mohlo vést k rychlejšímu růstu rostlin a větší produkci potravin. Částečně to potvrdil i výzkum, který ukázal, že rostliny skutečně rostou rychleji při zvýšených úrovních CO2.
Po měsících intenzivního tlaku, během kterého americká armáda přesunula do Karibiku tisíce vojáků a letadlovou loď a prezident Donald Trump opakovaně hrozil venezuelskému vůdci Nicolási Madurovi, pracuje Trumpova administrativa na plánech pro případ, že by došlo ke svržení Madura. Tyto plány jsou v tichosti připravovány a přísně střeženy v Bílém domě.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová varovala evropské země před „ruskými pastmi“ v souvislosti s mírovými rozhovory o Ukrajině. Reagovala na dotazy europoslanců v Bruselu a vyjádřila obavy z tlaku USA na dosažení mírové dohody za každou cenu. Podle Kallasové Moskva jen předstírá, že má zájem o mírová jednání. Zároveň se zvyšuje tlak na Ukrajinu, aby učinila ústupky, protože Rusko jinak k jednacímu stolu nezasedne.
Nově jmenovanému českému premiérovi Andrejovi Babišovi (ANO) přišla gratulace i z Ukrajiny. Prezident Volodymyr Zelenskyj ho na sociální síti X osobně oslovil a popřál mu úspěch v nové funkci. Ukrajinský lídr zdůraznil, že vztahy mezi oběma zeměmi mají strategický význam.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Ukrajinou uvázla na mrtvém bodě kvůli zásadní neshodě: Washington požaduje, aby se Ukrajina vzdala území Donbasu, které se Rusku nepodařilo během války plně ovládnout. Podle vysoce postaveného evropského úředníka, který je obeznámen s procesem vyjednávání, jsou Američané v otázce území nekompromisní. „Američané trvají na tom, že Ukrajina musí opustit Donbas... tak či onak,“ uvedl pro Politico zdroj, který si nepřál být jmenován vzhledem k citlivosti tématu.
Německý kancléř Friedrich Merz vyjádřil v pondělí v Londýně pochybnosti ohledně detailů mírového plánu pro Ukrajinu, který iniciovaly Spojené státy. Merz tak učinil před klíčovým jednáním o budoucnosti Kyjeva, které se konalo v Downing Street. Britský premiér Keir Starmer hostil Merze, francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského krátce po tom, co USA vedly rozhovory jak s Moskvou, tak s Kyjevem o ukončení války.
Neudržitelný způsob výroby potravin a fosilních paliv způsobuje každou hodinu ekologické škody ve výši 5 miliard amerických dolarů (přibližně 115 miliard korun). Odhalila to zásadní zpráva Globální environmentální výhled (GEO), kterou připravilo dvě stě výzkumníků pro Program OSN pro životní prostředí. Experti varují, že ukončení tohoto ničení je klíčové pro globální transformaci řízení, ekonomiky a financí, která je nutná „než se kolaps stane nevyhnutelným“.
Petr Pavel, prezident České republiky, formálně jmenoval v úterý dopoledne na Pražském hradě Andreje Babiše, předsedu hnutí ANO, do funkce premiéra. Toto jmenování nastalo přibližně dva měsíce po sněmovních volbách. Nová koaliční vláda by měla být sestavena ze zástupců hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě, přičemž prezident očekává, že celý kabinet jmenuje během několika následujících dní.
„Žlutá linie“, která dělí Pásmo Gazy podle plánu příměří Donalda Trumpa, představuje pro Izrael „novou hranici“. To oznámil svým vojákům nasazeným na tomto území náčelník generálního štábu Eyal Zamir. Izrael si podle Zamira udrží své současné vojenské pozice, což mu fakticky zajistí kontrolu nad více než polovinou Pásma Gazy. Tato oblast zahrnuje většinu zemědělské půdy a také hraniční přechod s Egyptem.
Česko v prvním prosincovém týdnu zaskočila i zpráva o rozchodu Lucie Vondráčkové a Zdeňka Polívky, ke kterému došlo již před několika měsíci. Jako první ji oznámil zápasník a herečka a zpěvačka ji pouze potvrdila. Nakonec se i ona vyjádřila obsáhleji.
Jiřině Bohdalové je sice už 94 let, ale nejšťastnější dny ve svém životě možná zažívá právě na začátku letošního prosince. Splnilo se jí totiž přání, když se stala prababičkou. Syn její dcery Simony Stašové přivítal na světě prvního potomka. Co tomu legendární herečka říká?
