Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek zásadně omezila činnost jedné z nejprestižnějších univerzit světa – Harvardu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že škole odebralo certifikaci programu SEVP (Student and Exchange Visitor Program), čímž de facto zabránilo Harvardu přijímat nové zahraniční studenty a současným studentům na vízech F a J hrozí, že ztratí legální status, pokud nepřestoupí na jinou školu.
Rozhodnutí přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Trumpovou administrativou a Harvardem, který odmítl splnit požadavky vlády týkající se změn v politice školy, zajištění údajů o zahraničních studentech a zásahů do akademické autonomie. Podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem jde o důsledek "opakovaného neplnění zákonných povinností" a má být výstrahou pro ostatní vysoké školy.
„Toto rozhodnutí by mělo být varováním pro všechny univerzity a akademické instituce napříč Spojenými státy,“ napsala Noem na síti X. Současně uvedla, že Harvard má 72 hodin na to, aby splnil vládní požadavky, jinak nebude moci v příštím akademickém roce 2025/26 zapisovat žádné zahraniční studenty.
Harvard okamžitě reagoval prohlášením, ve kterém označil krok administrativy za „nezákonný“ a varoval, že jde o „odvetné opatření, které hrozí vážným poškozením nejen harvardské komunity, ale celé země“. Mluvčí univerzity zdůraznil, že zahraniční studenti a vědci, kteří pocházejí z více než 140 zemí, zásadně obohacují akademické prostředí školy i Spojené státy jako celek.
Tento zákaz se týká více než 6 700 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 % celé studentské populace Harvardu. Mnozí z nich nyní čelí nejisté budoucnosti a hrozbě nuceného odchodu ze Spojených států.
Zahraniční studenti se ozývají s obavami i frustrací. Leo Gerdén, švédský student, který měl za několik dní promovat, označil krok vlády za „dehumanizující“ a dodal, že „zahraniční studenti se stali figurkami v politické hře mezi Bílým domem a Harvardem“. Australanka Sarah Davis popsala atmosféru na kampusu jako plnou zmatku a nejistoty. „Jen čekáme, jestli dostaneme nějaké instrukce, co dál,“ uvedla.
Harvard v posledních měsících čelil opakovaným tlakům Trumpovy administrativy, která od něj požaduje rozsáhlé reformy – mimo jiné v oblasti přijímacího řízení, najímání akademiků, ale i zásahy do výuky. To vše pod záminkou boje proti antisemitismu. Harvard některé ústupky učinil, například přejmenoval kancelář pro diverzitu, rovnost a inkluzi. Nadále však odmítal vydat záznamy o chování zahraničních studentů, což podle školy zasahuje do jejích ústavních práv.
Ve čtvrtek Noem ve svém dopise požadovala, aby Harvard odevzdal veškeré disciplinární záznamy za posledních pět let týkající se zahraničních studentů, stejně jako video a audio materiály z jejich údajné „nelegální či násilné“ činnosti na kampusu. Zmínka o možném zrušení daňového osvobození a zmrazení více než 2 miliard dolarů ve federálních grantech dokresluje, jak vážný tento spor je.
Podle kritiků jde o další krok Trumpovy administrativy k omezení akademických svobod a zastrašení škol, které se odmítají podřídit jejímu ideologickému tlaku. Federální soud v Kalifornii mezitím ve čtvrtek předběžně zablokoval ztrátu legálního statusu pro zahraniční studenty na celostátní úrovni, zatímco právní spory pokračují.
Mezinárodní studenti a akademici varují, že bez nich Harvard ztratí svou podstatu. „Bez zahraničních studentů Harvard už nebude Harvardem,“ prohlásil Gerdén. Profesor ekonomie Jason Furman označil rozhodnutí vlády za „naprosto strašné“ a varoval, že by mohlo ochromit vědeckou a inovační sílu nejen Harvardu, ale i celého amerického akademického systému.
Trumpova administrativa svými kroky zřejmě usiluje o to, aby Harvard posloužil jako exemplární případ pro všechny ostatní univerzity. „Tohle je jen začátek,“ naznačila Noem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí před nadcházejícími volbami vážné výzvě v podobě nové politické síly. Dva jeho nejvýraznější rivalové, pravicový politik Naftali Bennett a centrista Jair Lapid, se rozhodli spojit síly s cílem ukončit jeho dlouholeté působení v čele vlády. Společně oznámili fúzi svých stran a otevřeně vyzvali ke spolupráci dalšího lídra, Gadiho Eisenkota. Tento krok má podle mnoha analytiků potenciál zásadně zamíchat rozložením sil v izraelském Knesetu.
Světově proslulý kouzelník David Blaine se v rámci přípravy na jeden ze svých nebezpečných kousků rozhodl spolknout vodu se dvěma živými zlatými rybkami. Ačkoliv se tento záběr objevil ve speciálu stanice ABC z roku 2013, záznam nikdy nezmínil, že vznikl přímo v newyorském domě odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Tato skutečnost vyšla najevo při zkoumání dokumentů ministerstva spravedlnosti, které odhalují desítky zpráv a telefonátů mezi oběma muži.
Podezřelým ze střelby na večeři Asociace korespondentů Bílého domu je jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z kalifornského Torrance. Tento vysoce vzdělaný učitel a amatérský vývojář videoher byl podle dostupných informací odpůrcem politiky prezidenta Donalda Trumpa. Allen byl zadržen poté, co došlo k incidentu na slavnostní akci, které se účastnil prezident i další představitelé administrativy.
Státní návštěva krále Karla III. ve Spojených státech, která začíná v pondělí, je britskými historiky a analytiky označována za diplomaticky nejnáročnější cestu britského panovníka za poslední desetiletí. Král se ocitá v roli vyslance britské vlády s úkolem „obnovit a upevnit“ bilaterální vazby v době, kdy je tzv. „výjimečný vztah“ obou zemí pod značným tlakem. Před panovníkem však stojí několik zásadních rizik, která by mohla celou misi zkomplikovat.
Situace s dostupností čisté vody v Pásmu Gazy se v posledních týdnech výrazně zhoršila. Vojenské operace, při nichž přišel o život vodohospodářský inženýr a dva řidiči zajišťující přepravu vody pro vysídlené rodiny, dále prohloubily humanitární krizi. Nedostatek čisté vody přímo přispívá k šíření preventabilních onemocnění, kterým místní obyvatelé čelí v přelidněných táborech a provizorních přístřešcích.
Britský velvyslanec ve Spojených státech, sir Christian Turner, uvedl, že nadcházející státní návštěva krále Karla III. a královny Camilly má za cíl „obnovit a oživit jedinečné přátelství“ mezi oběma zeměmi. Královský pár dorazí do Washingtonu v pondělí, a to v době, kdy jsou diplomatické vztahy mezi USA a Británií vystaveny značnému napětí.
Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Magyar, velí ukrajinským jednotkám bezpilotních systémů. Jeho vojáci nyní zintenzivnili hluboké údery na ruské území, aby se tamní obyvatelé i armáda cítili ohroženi stejně jako Ukrajinci. Sestavování dronů s dlouhým doletem probíhá v přísném utajení, protože tyto stroje vnímají jako prostředek, kterým přenášejí válku přímo k nepříteli.
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
