Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek zásadně omezila činnost jedné z nejprestižnějších univerzit světa – Harvardu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že škole odebralo certifikaci programu SEVP (Student and Exchange Visitor Program), čímž de facto zabránilo Harvardu přijímat nové zahraniční studenty a současným studentům na vízech F a J hrozí, že ztratí legální status, pokud nepřestoupí na jinou školu.
Rozhodnutí přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Trumpovou administrativou a Harvardem, který odmítl splnit požadavky vlády týkající se změn v politice školy, zajištění údajů o zahraničních studentech a zásahů do akademické autonomie. Podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem jde o důsledek "opakovaného neplnění zákonných povinností" a má být výstrahou pro ostatní vysoké školy.
„Toto rozhodnutí by mělo být varováním pro všechny univerzity a akademické instituce napříč Spojenými státy,“ napsala Noem na síti X. Současně uvedla, že Harvard má 72 hodin na to, aby splnil vládní požadavky, jinak nebude moci v příštím akademickém roce 2025/26 zapisovat žádné zahraniční studenty.
Harvard okamžitě reagoval prohlášením, ve kterém označil krok administrativy za „nezákonný“ a varoval, že jde o „odvetné opatření, které hrozí vážným poškozením nejen harvardské komunity, ale celé země“. Mluvčí univerzity zdůraznil, že zahraniční studenti a vědci, kteří pocházejí z více než 140 zemí, zásadně obohacují akademické prostředí školy i Spojené státy jako celek.
Tento zákaz se týká více než 6 700 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 % celé studentské populace Harvardu. Mnozí z nich nyní čelí nejisté budoucnosti a hrozbě nuceného odchodu ze Spojených států.
Zahraniční studenti se ozývají s obavami i frustrací. Leo Gerdén, švédský student, který měl za několik dní promovat, označil krok vlády za „dehumanizující“ a dodal, že „zahraniční studenti se stali figurkami v politické hře mezi Bílým domem a Harvardem“. Australanka Sarah Davis popsala atmosféru na kampusu jako plnou zmatku a nejistoty. „Jen čekáme, jestli dostaneme nějaké instrukce, co dál,“ uvedla.
Harvard v posledních měsících čelil opakovaným tlakům Trumpovy administrativy, která od něj požaduje rozsáhlé reformy – mimo jiné v oblasti přijímacího řízení, najímání akademiků, ale i zásahy do výuky. To vše pod záminkou boje proti antisemitismu. Harvard některé ústupky učinil, například přejmenoval kancelář pro diverzitu, rovnost a inkluzi. Nadále však odmítal vydat záznamy o chování zahraničních studentů, což podle školy zasahuje do jejích ústavních práv.
Ve čtvrtek Noem ve svém dopise požadovala, aby Harvard odevzdal veškeré disciplinární záznamy za posledních pět let týkající se zahraničních studentů, stejně jako video a audio materiály z jejich údajné „nelegální či násilné“ činnosti na kampusu. Zmínka o možném zrušení daňového osvobození a zmrazení více než 2 miliard dolarů ve federálních grantech dokresluje, jak vážný tento spor je.
Podle kritiků jde o další krok Trumpovy administrativy k omezení akademických svobod a zastrašení škol, které se odmítají podřídit jejímu ideologickému tlaku. Federální soud v Kalifornii mezitím ve čtvrtek předběžně zablokoval ztrátu legálního statusu pro zahraniční studenty na celostátní úrovni, zatímco právní spory pokračují.
Mezinárodní studenti a akademici varují, že bez nich Harvard ztratí svou podstatu. „Bez zahraničních studentů Harvard už nebude Harvardem,“ prohlásil Gerdén. Profesor ekonomie Jason Furman označil rozhodnutí vlády za „naprosto strašné“ a varoval, že by mohlo ochromit vědeckou a inovační sílu nejen Harvardu, ale i celého amerického akademického systému.
Trumpova administrativa svými kroky zřejmě usiluje o to, aby Harvard posloužil jako exemplární případ pro všechny ostatní univerzity. „Tohle je jen začátek,“ naznačila Noem.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.
Americká jednotka námořní pěchoty Navy Seals zabila několik severokorejských civilistů během nezdařené tajné mise, při níž měla umístit odposlouchávací zařízení. Podle informací listu New York Times operaci schválil tehdejší prezident Donald Trump v roce 2019, v době, kdy probíhala diplomatická jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem.
Izraelská armáda se chystá na rozsáhlý útok na Gazu. Po téměř dvou letech konfliktu však čelí náročné situaci, kterou komplikuje vyčerpanost, klesající motivace a nedostatek vojáků, uvádí CNN.
Navzdory tomu, že se nezdá, že by v dohledné době mělo dojít k mírové dohodě o ukončení bojů na Ukrajině, je čím dál zjevnější, že trvalý mír je ještě hůře dosažitelný. Hlavním sporným bodem jakéhokoli jednání bude budoucí bezpečnost Ukrajiny.
Na obrovské vojenské přehlídce v Číně se objevil nový a důležitý vojenský prvek, na který upozornili experti z webu Defense one. Jde o rostoucí ekosystém menších a flexibilních firem, které vyvíjejí umělou inteligenci s duálním využitím, a spolupracují s čínskou armádou.
Znečištění ovzduší může být příčinou zhoubné formy demence. Nejnovější výzkumy naznačují, že částice ve vzduchu způsobují vznik toxických shluků bílkovin v mozku, které jsou charakteristickým znakem Lewyho demence.
Ruský prezident Vladimir Putin se nedávno v Pekingu sešel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a severokorejským lídrem Kim Čong-unem. Během vojenské přehlídky se oba autokraté v soukromém rozhovoru dotkli tématu, jak dlouho by ještě mohli zůstat u moci. Zachycený rozhovor odhalil Putinovy myšlenky na nesmrtelnost.
