Trump se mstí: Harvardu zakázal přijímat zahraniční studenty, stávajícím hrozí, že je vyhodí z USA

Harvardova univerzita
Harvardova univerzita, foto: Pixabay
Klára Marková 23. května 2025 08:34
Sdílej:

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek zásadně omezila činnost jedné z nejprestižnějších univerzit světa – Harvardu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že škole odebralo certifikaci programu SEVP (Student and Exchange Visitor Program), čímž de facto zabránilo Harvardu přijímat nové zahraniční studenty a současným studentům na vízech F a J hrozí, že ztratí legální status, pokud nepřestoupí na jinou školu.

Rozhodnutí přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Trumpovou administrativou a Harvardem, který odmítl splnit požadavky vlády týkající se změn v politice školy, zajištění údajů o zahraničních studentech a zásahů do akademické autonomie. Podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem jde o důsledek "opakovaného neplnění zákonných povinností" a má být výstrahou pro ostatní vysoké školy.

„Toto rozhodnutí by mělo být varováním pro všechny univerzity a akademické instituce napříč Spojenými státy,“ napsala Noem na síti X. Současně uvedla, že Harvard má 72 hodin na to, aby splnil vládní požadavky, jinak nebude moci v příštím akademickém roce 2025/26 zapisovat žádné zahraniční studenty.

Harvard okamžitě reagoval prohlášením, ve kterém označil krok administrativy za „nezákonný“ a varoval, že jde o „odvetné opatření, které hrozí vážným poškozením nejen harvardské komunity, ale celé země“. Mluvčí univerzity zdůraznil, že zahraniční studenti a vědci, kteří pocházejí z více než 140 zemí, zásadně obohacují akademické prostředí školy i Spojené státy jako celek.

Tento zákaz se týká více než 6 700 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 % celé studentské populace Harvardu. Mnozí z nich nyní čelí nejisté budoucnosti a hrozbě nuceného odchodu ze Spojených států.

Zahraniční studenti se ozývají s obavami i frustrací. Leo Gerdén, švédský student, který měl za několik dní promovat, označil krok vlády za „dehumanizující“ a dodal, že „zahraniční studenti se stali figurkami v politické hře mezi Bílým domem a Harvardem“. Australanka Sarah Davis popsala atmosféru na kampusu jako plnou zmatku a nejistoty. „Jen čekáme, jestli dostaneme nějaké instrukce, co dál,“ uvedla.

Harvard v posledních měsících čelil opakovaným tlakům Trumpovy administrativy, která od něj požaduje rozsáhlé reformy – mimo jiné v oblasti přijímacího řízení, najímání akademiků, ale i zásahy do výuky. To vše pod záminkou boje proti antisemitismu. Harvard některé ústupky učinil, například přejmenoval kancelář pro diverzitu, rovnost a inkluzi. Nadále však odmítal vydat záznamy o chování zahraničních studentů, což podle školy zasahuje do jejích ústavních práv.

Ve čtvrtek Noem ve svém dopise požadovala, aby Harvard odevzdal veškeré disciplinární záznamy za posledních pět let týkající se zahraničních studentů, stejně jako video a audio materiály z jejich údajné „nelegální či násilné“ činnosti na kampusu. Zmínka o možném zrušení daňového osvobození a zmrazení více než 2 miliard dolarů ve federálních grantech dokresluje, jak vážný tento spor je.

Podle kritiků jde o další krok Trumpovy administrativy k omezení akademických svobod a zastrašení škol, které se odmítají podřídit jejímu ideologickému tlaku. Federální soud v Kalifornii mezitím ve čtvrtek předběžně zablokoval ztrátu legálního statusu pro zahraniční studenty na celostátní úrovni, zatímco právní spory pokračují.

Mezinárodní studenti a akademici varují, že bez nich Harvard ztratí svou podstatu. „Bez zahraničních studentů Harvard už nebude Harvardem,“ prohlásil Gerdén. Profesor ekonomie Jason Furman označil rozhodnutí vlády za „naprosto strašné“ a varoval, že by mohlo ochromit vědeckou a inovační sílu nejen Harvardu, ale i celého amerického akademického systému.

Trumpova administrativa svými kroky zřejmě usiluje o to, aby Harvard posloužil jako exemplární případ pro všechny ostatní univerzity. „Tohle je jen začátek,“ naznačila Noem. 

Stalo se
Novinky
Těžba geotermální energie

Zastaví frakování devastaci počasí? Svět má na dosah svatý grál mezi obnovitelnými zdroji

Hluboko pod vyprahlou půdou státu Utah se letos na jaře roztočila vrtná souprava, která prorážela tvrdou žulu neuvěřitelnou rychlostí – zhruba 90 metrů za hodinu. Vrt, dlouhý téměř pět kilometrů, prorazil až k místům, kde teplota dosahuje 260 °C. Jenže místo hledání ropy či zemního plynu tu firma Fervo Energy míří za něčím jiným: za budoucností bez fosilních paliv.

Novinky
Donald Trump

USA odchází z UNESCO, oznámil Trump

Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa oznámily, že znovu vystoupí z Organizace OSN pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO). Tento krok přichází jako důsledek tří měsíce trvajícího přezkumu, který se zaměřil na ideologické směřování organizace a její postoje k Izraeli, Číně a společenským otázkám, jako je diverzita či genderová rovnost. Podle Bílého domu je současné působení UNESCO v rozporu s americkými národními zájmy a s hodnotami, které Trumpova administrativa označuje za klíčové. 

Novinky
Zřícení letu AI171 společnosti Air India

Nespí, nevychází z domu, vidí mrtvé. Jediný přeživší letecké havárie v Indii dodnes prožívá děsivé chvíle

I měsíc po tragické havárii letadla společnosti Air India, při níž zahynulo 241 lidí, je pro jediného přeživšího, čtyřicetiletého Vishwashe Kumara Rameshe, zážitek stále živý. Podle jeho příbuzného Krunala Keshaveho muž trpí nočními můrami a stále znovu prožívá okamžiky hrůzy z osudného dne.

Novinky
Chalífa Haftar

Nepřítel mého nepřítele. EU chce kvůli Rusku jednat s tyranem

Evropská unie musí být připravena obnovit jednání s libyjským vojenským vůdcem Chalífou Haftarem, přestože jej většina evropských lídrů považuje za problematického partnera. Důvodem je obava, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v Libyi zopakovat taktiku „zbraně migrace“, jakou už použil na východě Evropy. To v rozhovoru pro Politico uvedl eurokomisař pro migraci Magnus Brunner.