Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek zásadně omezila činnost jedné z nejprestižnějších univerzit světa – Harvardu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že škole odebralo certifikaci programu SEVP (Student and Exchange Visitor Program), čímž de facto zabránilo Harvardu přijímat nové zahraniční studenty a současným studentům na vízech F a J hrozí, že ztratí legální status, pokud nepřestoupí na jinou školu.
Rozhodnutí přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Trumpovou administrativou a Harvardem, který odmítl splnit požadavky vlády týkající se změn v politice školy, zajištění údajů o zahraničních studentech a zásahů do akademické autonomie. Podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem jde o důsledek "opakovaného neplnění zákonných povinností" a má být výstrahou pro ostatní vysoké školy.
„Toto rozhodnutí by mělo být varováním pro všechny univerzity a akademické instituce napříč Spojenými státy,“ napsala Noem na síti X. Současně uvedla, že Harvard má 72 hodin na to, aby splnil vládní požadavky, jinak nebude moci v příštím akademickém roce 2025/26 zapisovat žádné zahraniční studenty.
Harvard okamžitě reagoval prohlášením, ve kterém označil krok administrativy za „nezákonný“ a varoval, že jde o „odvetné opatření, které hrozí vážným poškozením nejen harvardské komunity, ale celé země“. Mluvčí univerzity zdůraznil, že zahraniční studenti a vědci, kteří pocházejí z více než 140 zemí, zásadně obohacují akademické prostředí školy i Spojené státy jako celek.
Tento zákaz se týká více než 6 700 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 % celé studentské populace Harvardu. Mnozí z nich nyní čelí nejisté budoucnosti a hrozbě nuceného odchodu ze Spojených států.
Zahraniční studenti se ozývají s obavami i frustrací. Leo Gerdén, švédský student, který měl za několik dní promovat, označil krok vlády za „dehumanizující“ a dodal, že „zahraniční studenti se stali figurkami v politické hře mezi Bílým domem a Harvardem“. Australanka Sarah Davis popsala atmosféru na kampusu jako plnou zmatku a nejistoty. „Jen čekáme, jestli dostaneme nějaké instrukce, co dál,“ uvedla.
Harvard v posledních měsících čelil opakovaným tlakům Trumpovy administrativy, která od něj požaduje rozsáhlé reformy – mimo jiné v oblasti přijímacího řízení, najímání akademiků, ale i zásahy do výuky. To vše pod záminkou boje proti antisemitismu. Harvard některé ústupky učinil, například přejmenoval kancelář pro diverzitu, rovnost a inkluzi. Nadále však odmítal vydat záznamy o chování zahraničních studentů, což podle školy zasahuje do jejích ústavních práv.
Ve čtvrtek Noem ve svém dopise požadovala, aby Harvard odevzdal veškeré disciplinární záznamy za posledních pět let týkající se zahraničních studentů, stejně jako video a audio materiály z jejich údajné „nelegální či násilné“ činnosti na kampusu. Zmínka o možném zrušení daňového osvobození a zmrazení více než 2 miliard dolarů ve federálních grantech dokresluje, jak vážný tento spor je.
Podle kritiků jde o další krok Trumpovy administrativy k omezení akademických svobod a zastrašení škol, které se odmítají podřídit jejímu ideologickému tlaku. Federální soud v Kalifornii mezitím ve čtvrtek předběžně zablokoval ztrátu legálního statusu pro zahraniční studenty na celostátní úrovni, zatímco právní spory pokračují.
Mezinárodní studenti a akademici varují, že bez nich Harvard ztratí svou podstatu. „Bez zahraničních studentů Harvard už nebude Harvardem,“ prohlásil Gerdén. Profesor ekonomie Jason Furman označil rozhodnutí vlády za „naprosto strašné“ a varoval, že by mohlo ochromit vědeckou a inovační sílu nejen Harvardu, ale i celého amerického akademického systému.
Trumpova administrativa svými kroky zřejmě usiluje o to, aby Harvard posloužil jako exemplární případ pro všechny ostatní univerzity. „Tohle je jen začátek,“ naznačila Noem.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu se bude v nadcházejících národních volbách, které jsou naplánovány na konec října, ucházet o znovuzvolení. Oznámila to jeho strana Likud na platformě Telegram s prohlášením, že premiér bude kandidovat a zvítězí. Reagovala tím na vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa v rozhovoru pro stanici ABC News, kde zpochybnil, zda se šestasedmdesátiletý politik do volebního klání zapojí, přičemž připomněl jeho dlouhou kariéru i pozici válečného premiéra a vyjádřil nejistotu ohledně jeho politických záměrů.
V Tichém oceánu se zformoval klimatický jev El Niño, u kterého meteorologové předpovídají, že by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus v rovníkové oblasti Pacifiku ovlivňuje počasí na celé planetě.
Americká fotbalová reprezentace se připravuje na úvodní zápas mistrovství světa v Inglewoodu v Kalifornii, kde v pátek nastoupí proti Paraguayi. Pro Spojené státy, které hostí zápasy mužského šampionátu poprvé od roku 1994, to bude zcela jiná zkušenost než před čtyřmi lety v Kataru.
Vědecké experimenty prováděné od Španělska až po Japonsko opakovaně prokázaly, že lidé mají při chůzi přirozenou tendenci stáčet se doleva a pohybovat se proti směru hodinových ručiček. Podle doktora Iñakiho Echeverríi Huarteho z Navarrské univerzity v této dráze lidé podvědomě driftují, ať už se procházejí v muzeu, supermarketu, nebo dokonce v prázdné místnosti.
Americká armáda v rámci návrhu rozpočtu na fiskální rok 2027 požaduje nákup 857 obranných střel pro systém protiraketové obrany THAAD (Terminal High Altitude Area Defense). Tento záměr představuje zásadní navýšení zásob s cílem vybudovat robustní deštník schopný čelit nepřátelským hrozbám.
Britská politická scéna i veřejnost ostře odsuzují pokračující protipřistěhovalecké nepokoje v Severním Irsku, přičemž vlna kritiky se nyní masivně obrací také proti miliardáři Elonu Muskovi. Během druhé noci násilností v Belfastu maskovaní muži opět zapalovali domy a automobily při cíleném vyhledávání osob, které považovali za imigranty. Britský ministr pro Severní Irsko Hilary Benn označil tyto incidenty za čisté rasistické hrdlořezství.
Vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem ukazují, jak výrazně se proměnila povaha mezinárodní diplomacie. Americká armáda v úterý 9. června zaútočila na cíle v Íránu v reakci na sestřelení vrtulníku poblíž Hormuzského průlivu.
Kvůli uzavření Hormuzského průlivu v důsledku války s Íránem se řada států snaží oslovit americkou vládu s projekty, které by mohly nabídnout alternativní zdroje energie. Země od Surinamu až po Sýrii v současné situaci spatřují příležitost zařadit se mezi bezpečné dodavatele. Vzhledem k tomu, že rostoucí ceny pohonných hmot negativně ovlivňují popularitu prezidenta Donalda Trumpa, nacházejí tyto státy ve Washingtonu otevřené dveře. Spojené státy se podle vyjádření zástupců Bílého domu a ministra energetiky Chrise Wrighta snaží ve spolupráci se spojenci diverzifikovat dodavatelské řetězce a omezit závislost na rizikových dopravních uzlech.
Americká administrativa se znovu pokouší potvrdit svůj základní předpoklad, který dosavadní průběh války v Íránu spíše vyvrací, a sice že tvrdé údery ze strany vojensky podstatně silnějších Spojených států donutí Teherán ke kapitulaci. Prezident Donald Trump nařídil ve středu nové útoky na řadu íránských cílů jen několik hodin poté, co Islámskou republiku obvinil z natahování času a odmítání dohody s tím, že z Američanů dělají hlupáky.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že „miluje inflaci“, zatímco spotřebitelské ceny ve Spojených státech minulý měsíc rostly nejrychlejším tempem za poslední tři roky. Údaje Úřadu pro statistiku práce ukázaly, že ceny v květnu meziročně vzrostly o 4,2 procenta. Tento nárůst oproti dubnovým 3,8 procenta byl způsoben především stoupajícími náklady na energie v důsledku americko-izraelské války v Íránu. Prezident v Bílém domě doslova řekl, že tato čísla jsou skvělá a že inflaci opravdu miluje, zároveň však slíbil, že po skončení konfliktu s Íránem poletí ceny dolů jako kámen, načež americká armáda provedla další noční bombardování íránského území.
Spojené státy a Írán spolu již druhý den v řadě svádějí vzdušné souboje napříč Blízkým východem, čímž vážně ohrožují křehké příměří uzavřené v letošním dubnu. Americké ústřední velitelství Centcom oznámilo, že dokončilo vlnu sebeobranných úderů zaměřených na vojenská, sledovací a radarová stanoviště v jižním Íránu. K této akci došlo poté, co prezident Donald Trump pohrozil tvrdým úderem a prohlásil, že Teheránu trvá vyjednání trvalé mírové dohody příliš dlouho.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
