Administrativa prezidenta Donalda Trumpa ve čtvrtek zásadně omezila činnost jedné z nejprestižnějších univerzit světa – Harvardu. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti oznámilo, že škole odebralo certifikaci programu SEVP (Student and Exchange Visitor Program), čímž de facto zabránilo Harvardu přijímat nové zahraniční studenty a současným studentům na vízech F a J hrozí, že ztratí legální status, pokud nepřestoupí na jinou školu.
Rozhodnutí přichází v době vyhroceného konfliktu mezi Trumpovou administrativou a Harvardem, který odmítl splnit požadavky vlády týkající se změn v politice školy, zajištění údajů o zahraničních studentech a zásahů do akademické autonomie. Podle ministryně vnitřní bezpečnosti Kristi Noem jde o důsledek "opakovaného neplnění zákonných povinností" a má být výstrahou pro ostatní vysoké školy.
„Toto rozhodnutí by mělo být varováním pro všechny univerzity a akademické instituce napříč Spojenými státy,“ napsala Noem na síti X. Současně uvedla, že Harvard má 72 hodin na to, aby splnil vládní požadavky, jinak nebude moci v příštím akademickém roce 2025/26 zapisovat žádné zahraniční studenty.
Harvard okamžitě reagoval prohlášením, ve kterém označil krok administrativy za „nezákonný“ a varoval, že jde o „odvetné opatření, které hrozí vážným poškozením nejen harvardské komunity, ale celé země“. Mluvčí univerzity zdůraznil, že zahraniční studenti a vědci, kteří pocházejí z více než 140 zemí, zásadně obohacují akademické prostředí školy i Spojené státy jako celek.
Tento zákaz se týká více než 6 700 zahraničních studentů, což představuje přibližně 27 % celé studentské populace Harvardu. Mnozí z nich nyní čelí nejisté budoucnosti a hrozbě nuceného odchodu ze Spojených států.
Zahraniční studenti se ozývají s obavami i frustrací. Leo Gerdén, švédský student, který měl za několik dní promovat, označil krok vlády za „dehumanizující“ a dodal, že „zahraniční studenti se stali figurkami v politické hře mezi Bílým domem a Harvardem“. Australanka Sarah Davis popsala atmosféru na kampusu jako plnou zmatku a nejistoty. „Jen čekáme, jestli dostaneme nějaké instrukce, co dál,“ uvedla.
Harvard v posledních měsících čelil opakovaným tlakům Trumpovy administrativy, která od něj požaduje rozsáhlé reformy – mimo jiné v oblasti přijímacího řízení, najímání akademiků, ale i zásahy do výuky. To vše pod záminkou boje proti antisemitismu. Harvard některé ústupky učinil, například přejmenoval kancelář pro diverzitu, rovnost a inkluzi. Nadále však odmítal vydat záznamy o chování zahraničních studentů, což podle školy zasahuje do jejích ústavních práv.
Ve čtvrtek Noem ve svém dopise požadovala, aby Harvard odevzdal veškeré disciplinární záznamy za posledních pět let týkající se zahraničních studentů, stejně jako video a audio materiály z jejich údajné „nelegální či násilné“ činnosti na kampusu. Zmínka o možném zrušení daňového osvobození a zmrazení více než 2 miliard dolarů ve federálních grantech dokresluje, jak vážný tento spor je.
Podle kritiků jde o další krok Trumpovy administrativy k omezení akademických svobod a zastrašení škol, které se odmítají podřídit jejímu ideologickému tlaku. Federální soud v Kalifornii mezitím ve čtvrtek předběžně zablokoval ztrátu legálního statusu pro zahraniční studenty na celostátní úrovni, zatímco právní spory pokračují.
Mezinárodní studenti a akademici varují, že bez nich Harvard ztratí svou podstatu. „Bez zahraničních studentů Harvard už nebude Harvardem,“ prohlásil Gerdén. Profesor ekonomie Jason Furman označil rozhodnutí vlády za „naprosto strašné“ a varoval, že by mohlo ochromit vědeckou a inovační sílu nejen Harvardu, ale i celého amerického akademického systému.
Trumpova administrativa svými kroky zřejmě usiluje o to, aby Harvard posloužil jako exemplární případ pro všechny ostatní univerzity. „Tohle je jen začátek,“ naznačila Noem.
Francouzská města, zejména Paříž, Marseille, Lyon či Toulouse, zažívají další vlnu masových protestů provázenou přísnými bezpečnostními opatřeními a plošnými restrikcemi ze strany státních orgánů. Demonstrace reagují na dlouhodobou nespokojenost občanů s politikou vlády, klesající kupní silou a stavem veřejných služeb. Ulice velkých měst zaplnily tisíce lidí, kteří požadují hluboké sociální a fiskální změny.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že provozní rychlosti satelitních sítí Starlink a Starshield byly plně obnoveny na úroveň před zavedením restrikcí. To ukrajinským obranným silám opět umožňuje efektivně čelit dronovým útokům a bezpečně zajišťovat logistiku na frontové linii.
Evropský mlékárenský sektor se podle webu Politico v současnosti potýká s nečekanými komplikacemi, které výrazně doléhají na dvě tradiční velmoci sýrařské kultury, kterými jsou Itálie a Francie. Zatímco francouzští zemědělci se snaží vyrovnat s dopady klimatických změn na produkci vyhlášených regionálních specialit, Itálii ochromila stávka dopravců a prudký růst cen energií, který ohrožuje výrobu světoznámé mozzarelly.
Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou procházejí kvůli postoji amerického prezidenta Donalda Trumpa a omezování vojenské pomoci kritickým obdobím, což vyvolává zásadní otázku, jak silná je současná závislost Kyjeva na americké podpoře a zda dokáže v obraně proti ruské agresi pokračovat zcela bez ní. Nejnovější diplomatické napětí a vzájemná nedůvěra mezi oběma představiteli se projevují v době, kdy Ukrajina nadále čelí ničivým vzdušným útokům a hlubokým výpadkům v dodávkách klíčového vojenského materiálu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátečním rozhovoru pro televizi ABC News prohlásil, že jeho země je připravena uzavřít mírovou dohodu co nejdříve a nadále podporuje zmrazení konfliktu na současných frontových liniích s cílem ukončit téměř pět let trvající válku s Ruskem.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un podnikl cestu do Číny, kam dorazil přes nově otevřený most přes řeku Jalu, čímž uskutečnil svoji první známou cestu do zahraničí za více než rok. Tuto informaci potvrdily jihokorejské oficiální zdroje s odvoláním na vládní zpravodajství, přičemž pobyt severokorejského představitele nebyl z pchjongjangské ani pekingské strany předem oficiálně oznámen.
Napříč evropskými státy v současnosti sílí masivní vlna protivládních a sociálních protestů, v jejichž čele stojí mladá generace. Generace Z dává hlasitě a důrazně najevo své hluboké rozhořčení nad dlouhodobě zanedbaným financováním vzdělávacího systému, stoupajícími životními náklady a hlubokou krizí v oblasti dostupného bydlení, což představuje vážnou a bezprecedentní výzvu pro evropské vlády již tak zmítané silným ekonomickým tlakem.
Americká první dáma Melania Trumpová oznámila, že se jí podařilo úspěšně vyjednat lokální příměří mezi Ruskem a Ukrajinou v jihoukrajinském městě Olešky. Cílem této dohody je umožnit humanitární evakuaci převážně starších civilistů a zajistit nezbytné dodávky potravin, léků a čisté vody do oblasti odříznuté od okolního světa.
Americký Pentagon zveřejnil novou sadu odtajněných dokumentů o neidentifikovaných létajících objektech, která přináší svědectví o slavném incidentu v Roswellu z roku 1947. Zveřejněný materiál obsahuje dosud utajované prohlášení někdejšího tiskového mluvčího základny, jenž popisuje nález havarovaného tělesa a těl mimozemského původu.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že nařídil ministerstvu spravedlnosti podat žalobu s cílem zablokovat oficiální potvrzení výsledků senátních voleb na Aljašce pro případ, že by v nich neuspěl dosavadní republikánský senátor Dan S. Sullivan. Tento rázný krok přichází v době mimořádně vyostřeného politického souboje, jehož výsledek může klíčovým způsobem ovlivnit rozložení sil v americkém Senátu.
Izraelské síly začaly v pátek demolovat budovy a nutit obyvatele k evakuaci v pobřežním městě Hebron poté, co dva palestinští útočníci zahájili palbu na vojenském kontrolním stanovišti a usmrtili dva izraelské vojáky. Při incidentu utrpěli další tři vojáci lehká zranění, přičemž oba útočníci byli na místě zastřeleni.
Další nepříjemná kauza dopadá i na britskou královskou rodinu, ačkoliv vévodkyně Meghan se k monarchii s manželem Harrym moc nehlásí. Bez komentáře ale nemohla nechat aktuální obvinění, jimž čelí její otec Thomas.
