Probíhá propouštění dosud žijících izraelských rukojmích z Gazy. Prvních sedm rukojmích bylo právě osvobozeno a patří mezi dvacet osob, u kterých se očekává návrat domů v průběhu dnešního dne. Součástí této zásadní, Spojenými státy zprostředkované dohody o příměří je také propuštění téměř dvou tisíc palestinských vězňů a zadržených osob z Izraele.
Do Izraele v té době dorazil i americký prezident Donald Trump. Dnes by se měl setkat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a poté vystoupit v izraelském parlamentu. V plánu má také schůzku s některými rodinami rukojmích. Z Izraele se prezident Trump přesune do Egypta, kde proběhne summit o budoucnosti Gazy, kterého se zúčastní více než dvacet světových lídrů, včetně Emmanuela Macrona z Francie a Keira Starmera ze Spojeného království.
Před odletem Trump uvedl, že v době, kdy příměří, které pomohl zprostředkovat, vstupuje v platnost, jde o "výjimečný okamžik". Dodal, že "všichni jásají najednou, což se nikdy předtím nestalo." Při přistávání letounu Air Force One na letišti Ben Gurion, kam přiletěl z Washingtonu, si cestující na palubě všimli velkého nápisu "Děkujeme" na pláži v Tel Avivu.
Na letišti na něj čekala početná delegace izraelských představitelů, kterou vedl premiér Benjamin Netanjahu s manželkou Sarou. Přítomen byl také izraelský prezident Isaac Herzog, americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee a Jared Kushner s manželkou Ivankou Trumpovou. Kushner se podílel na zprostředkování konečné dohody o příměří. Na ranveji byl připraven červený koberec a slavnostní ceremoniál doprovázely řady izraelských vojáků.
Podle izraelské armády dorazilo do Izraele prvních sedm rukojmích propuštěných z Gazy. Projdou úvodním lékařským vyšetřením v polní nemocnici Re'im, kde se po dvou letech poprvé setkají se svými nejbližšími příbuznými. Poté budou převezeni do nemocnic na komplexní vyšetření.
Zpravodajská síť CNN přinesla zprávu o emocionálních videohovorech mezi některými rodinami a rukojmími, které proběhly, když byli ještě v zajetí Hamásu. Rodiny předem obdržely informace, že k těmto hovorům může dojít, přičemž se jednalo o jediný hovor, který byl přepojován mezi rodinami. Na jednom z videí je například vidět, jak Einav Zangauker, matka rukojmího Matana Zangaukera, mluví se svým synem a říká mu, že válka skončila a že se vrací domů. Matan, který byl unesen z kibucu Nir Oz spolu se svou partnerkou Illanou Gritzewsky (která byla propuštěna již v listopadu 2023), se tak dozvěděl radostnou novinu.
Další záběry ukazují rodinu Cunio, jak sleduje první fotografie bratrů Davida a Ariela Cunio po jejich shledání, které sdílela jejich matka Silvia Cunio. Také rukojmí Nimrod Cohen hovořil se svými rodiči Vicki a Yehudou Cohenovými přes videohovor. Rachel Goldberg-Polin, jejíž syn Hersh byl sice v zajetí zabit, nicméně pro CNN uvedla, že propuštění živých rukojmích je pro ni "dnem jásotu, úlevy a radosti". Hersh Goldberg-Polin byl jednou ze stovek mladých lidí, kteří se 7. října účastnili hudebního festivalu Nova, a jeho tělo bylo nalezeno v tunelech pod Gazou v září 2024.
Hrozba Donalda Trumpa, že ovládne Grónsko „tak či onak“, uvrhla Dánsko do stavu nejvyšší pohotovosti a zbytek Evropy donutila k horečnému hledání způsobu, jak amerického prezidenta zastavit. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele už nikdo v Bruselu ani v Berlíně nebere Trumpovy ambice jako pouhé chvástání. Jde o vážně míněný záměr hnaný ideologií, touhou po nerostném bohatství a neoimperiální expanzí.
Americký prezident Donald Trump před klíčovým vyjednáváním s dánskými a grónskými zástupci znovu zaplavil sociální sítě příspěvky, v nichž zpochybňuje schopnost Dánska ubránit Grónsko před vlivem Ruska a Číny. S typickou nadsázkou vzkázal vedení NATO, aby Kodaň z ostrova „vyprovodilo“, protože dvě psí spřežení k ochraně strategického území rozhodně nestačí.
Válka v Pásmu Gazy má ničivý dopad na nejzranitelnější část populace – těhotné ženy a novorozence. Podle dvou nových zpráv organizace Physicians for Human Rights (PHR) došlo v regionu k dramatickému propadu porodnosti o 41 % ve srovnání s rokem 2022. Výzkumníci dokumentují otřesné nárůsty úmrtnosti matek, potratů a předčasných porodů, což označují za důsledek systematického ničení zdravotnické infrastruktury a záměrného omezování reprodukčních schopností palestinské populace.
Vztahy mezi Kodaní a Washingtonem čelí nejvážnější zkoušce v moderní historii. Dánská vláda společně se samosprávou Grónska oznámila masivní posílení vojenské přítomnosti na ostrově. Tento krok je přímou odpovědí na stupňující se nátlak amerického prezidenta Donalda Trumpa, který neustále opakuje, že Spojené státy musí nad Grónskem převzít kontrolu, aby zabránily jeho ovládnutí Ruskem a Čínou. Dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen potvrdil, že armáda v nejbližších týdnech zahájí rozsáhlá cvičení s evropskými spojenci z NATO.
Zatímco se svět s obavami dívá na stupňující se násilí v íránských ulicích a americký prezident Donald Trump hrozí „velmi tvrdou akcí“, íránský režim bojuje s nepřítelem, kterého sám stvořil – s totálním digitálním blackoutem. Přestože vypnutí internetu slouží jako mocný nástroj kontroly a zakrývání brutálních represí, Teherán si podle expertů nemůže dovolit udržovat zemi v offline režimu dlouho. Důvod je prostý: každá hodina bez spojení prohlubuje právě tu ekonomickou krizi, která lidi do ulic vyhnala.
Situace v Íránu nabírá na tragických rozměrech. Podle nejnovějších údajů lidskoprávní organizace HRANA bylo během posledních dvou týdnů při potlačování protivládních protestů zabito nejméně 2 403 lidí. Kromě samotného násilí se však objevují svědectví o šokujících praktikách bezpečnostních složek. Příbuzní obětí uvádějí, že úřady po nich vyžadují finanční úhradu za to, že jim vydají těla jejich blízkých z nemocnic a márnic.
Šéf Bílého domu Donald Trump naznačil možnost přímého vojenského zásahu proti íránskému vedení. Reaguje tím na krvavé potlačení tamních nepokojů, při kterých podle odhadů zahynulo až dva tisíce lidí. Prezident na své platformě Truth Social povzbudil íránské demonstranty k obsazování státních úřadů a přislíbil jim brzkou podporu.
Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání Grónska naráží na silný odpor i u samotné americké veřejnosti. Podle čerstvého průzkumu agentur Reuters a Ipsos schvaluje pokusy o ovládnutí tohoto strategického ostrova pouze 17 % Američanů. Téměř polovina dotázaných s tímto záměrem nesouhlasí a zbývajících 35 % si není jisto. Tyto výsledky přicházejí ve chvíli, kdy Trump přitvrzuje v rétorice a označuje kontrolu nad Grónskem za nezbytnou pro národní bezpečnost USA.
Čínská ekonomika potvrdila svou roli globální exportní velmoci. I přes rozsáhlou obchodní válku a drakonická cla uvalená administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa vykázal Peking historicky nejvyšší obchodní přebytek ve výši 1,19 bilionu dolarů. Tato rekordní suma, která vůbec poprvé překonala magickou hranici jednoho bilionu dolarů, je jasným signálem, že se čínským výrobcům podařilo úspěšně přeorientovat na nové trhy.
Podle polského prezidenta Karola Nawrockého je Donald Trump jediným světovým lídrem, který je schopen zabránit Vladimiru Putinovi v dalším ohrožování Evropy. V rozhovoru pro ranní program stanice BBC Nawrocki zdůraznil, že ruskému vůdci nelze věřit a že Evropa musí vyvinout maximální úsilí, aby podpořila Trumpovu snahu o ukončení konfliktu na Ukrajině. Polský prezident, který je znám jako dlouholetý a vytrvalý stoupenec amerického prezidenta, tato slova pronesl během své návštěvy Velké Británie, kde jednal s premiérem Keirem Starmerem.
Svět se nebezpečně rychle přibližuje kritické hranici oteplení o 1,5 stupně Celsia, kterou si státy stanovily jako cíl v Pařížské dohodě. Podle nejnovějších dat evropské služby Copernicus dosáhlo globální oteplení v loňském roce úrovně přibližně 1,4 stupně nad hodnotami z předprůmyslové éry. Vědci zároveň potvrdili, že rok 2025 se stal třetím nejteplejším rokem v historii měření, hned za rekordními lety 2024 a 2023.
Záměr amerického prezidenta Donalda Trumpa získat Grónsko pod kontrolu Spojených států vyvolal ostrou reakci napříč evropskými metropolemi. Německý ministr obrany Boris Pistorius varoval, že takový krok by uvrhl Severoatlantickou alianci do zcela bezprecedentní situace. Podle jeho slov by šlo o moment, který nemá v historii NATO ani žádné jiné světové obranné aliance obdoby. Pistorius tak podpořil dřívější obavy evropského komisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse ohledně narušení stability mezi historickými spojenci.