Probíhá propouštění dosud žijících izraelských rukojmích z Gazy. Prvních sedm rukojmích bylo právě osvobozeno a patří mezi dvacet osob, u kterých se očekává návrat domů v průběhu dnešního dne. Součástí této zásadní, Spojenými státy zprostředkované dohody o příměří je také propuštění téměř dvou tisíc palestinských vězňů a zadržených osob z Izraele.
Do Izraele v té době dorazil i americký prezident Donald Trump. Dnes by se měl setkat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a poté vystoupit v izraelském parlamentu. V plánu má také schůzku s některými rodinami rukojmích. Z Izraele se prezident Trump přesune do Egypta, kde proběhne summit o budoucnosti Gazy, kterého se zúčastní více než dvacet světových lídrů, včetně Emmanuela Macrona z Francie a Keira Starmera ze Spojeného království.
Před odletem Trump uvedl, že v době, kdy příměří, které pomohl zprostředkovat, vstupuje v platnost, jde o "výjimečný okamžik". Dodal, že "všichni jásají najednou, což se nikdy předtím nestalo." Při přistávání letounu Air Force One na letišti Ben Gurion, kam přiletěl z Washingtonu, si cestující na palubě všimli velkého nápisu "Děkujeme" na pláži v Tel Avivu.
Na letišti na něj čekala početná delegace izraelských představitelů, kterou vedl premiér Benjamin Netanjahu s manželkou Sarou. Přítomen byl také izraelský prezident Isaac Herzog, americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee a Jared Kushner s manželkou Ivankou Trumpovou. Kushner se podílel na zprostředkování konečné dohody o příměří. Na ranveji byl připraven červený koberec a slavnostní ceremoniál doprovázely řady izraelských vojáků.
Podle izraelské armády dorazilo do Izraele prvních sedm rukojmích propuštěných z Gazy. Projdou úvodním lékařským vyšetřením v polní nemocnici Re'im, kde se po dvou letech poprvé setkají se svými nejbližšími příbuznými. Poté budou převezeni do nemocnic na komplexní vyšetření.
Zpravodajská síť CNN přinesla zprávu o emocionálních videohovorech mezi některými rodinami a rukojmími, které proběhly, když byli ještě v zajetí Hamásu. Rodiny předem obdržely informace, že k těmto hovorům může dojít, přičemž se jednalo o jediný hovor, který byl přepojován mezi rodinami. Na jednom z videí je například vidět, jak Einav Zangauker, matka rukojmího Matana Zangaukera, mluví se svým synem a říká mu, že válka skončila a že se vrací domů. Matan, který byl unesen z kibucu Nir Oz spolu se svou partnerkou Illanou Gritzewsky (která byla propuštěna již v listopadu 2023), se tak dozvěděl radostnou novinu.
Další záběry ukazují rodinu Cunio, jak sleduje první fotografie bratrů Davida a Ariela Cunio po jejich shledání, které sdílela jejich matka Silvia Cunio. Také rukojmí Nimrod Cohen hovořil se svými rodiči Vicki a Yehudou Cohenovými přes videohovor. Rachel Goldberg-Polin, jejíž syn Hersh byl sice v zajetí zabit, nicméně pro CNN uvedla, že propuštění živých rukojmích je pro ni "dnem jásotu, úlevy a radosti". Hersh Goldberg-Polin byl jednou ze stovek mladých lidí, kteří se 7. října účastnili hudebního festivalu Nova, a jeho tělo bylo nalezeno v tunelech pod Gazou v září 2024.
Rostoucí intenzita a frekvence extrémních projevů počasí způsobených změnou klimatu vede v Evropě i ve světě ke vzniku takzvaných nepojistitelných oblastí. Jde o místa, kde se pojištění majetku stalo buď zcela nedostupným, nebo finančně neúnosným. K tomuto stavu dochází buď proto, že pojišťovny kvůli vysokému klimatickému riziku z určitých regionů úplně odcházejí, nebo nabízejí smlouvy s tak vysokým pojistným, že si je většina místních obyvatel nemůže dovolit. Tradiční pojišťovací mechanismy se tak ukazují jako strukturálně nepřipravené na novou klimatickou éru.
Ruská federace se potýká s výrazným překročením plánovaných výdajů na vedení války na Ukrajině, což nutí tamní vládu k rozsáhlým škrtům v jiných oblastech. Moskva předpokládá, že její vojenské výdaje v letošním roce překročí schválený rozpočet o nejméně 28 miliard dolarů. Tento nepříznivý finanční vývoj přichází v době, kdy se ruský postup na frontě výrazně zpomalil a Kyjev naopak stupňuje své údery na ruském území.
Dohoda o zřízení takzvaného fondu proti zneužívání úřadů (anti-weaponization fund), kterou americký prezident Donald Trump uzavřel se svou vlastní administrativou, ukazuje snahu jeho druhé vlády omezit kontrolu prezidentské moci. Tento krok má ochránit Trumpa a jeho spojence před budoucím vyšetřováním ze strany budoucích vlád nebo kongresových Demokratů. Právní experti a bývalí vládní právníci oslovení stanicí CNN uvádějí, že Trump systematicky ruší transparentní pravidla zavedená po aféře Watergate, útočí na rozpočtové pravomoci Kongresu a odměňuje své věrné příznivce, kteří čelí obviněním z trestných činů spáchaných v jeho zájmu.
Šéf Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že smrtící epidemii eboly v Demokratické republice Kongo lze stále zastavit a dostat pod kontrolu. Podle jeho slov je potlačení nákazy možné i navzdory přetrvávajícímu ozbrojenému konfliktu, který sužuje východní část této africké země. Generální ředitel organizace v této souvislosti důrazně vyzval všechny tamní bojující skupiny, aby okamžitě vyhlásily příměří a umožnily bezpečné poskytování zdravotnické pomoci.
Japonsko v pátek oznámilo, že vyšle čtyři příslušníky svých ozbrojených sil do Německa, kde se zapojí do činnosti ukrajinské mise Severoatlantické aliance. Vojáci japonských sil sebeobrany budou působit přímo na základně ve Wiesbadenu. Cílem tohoto kroku je posílení strategické spolupráce mezi Tokiem a NATO v oblasti sdílení vojenských poznatků a obranných strategií.
V indické metropoli Dillí se během horkých letních dní střetávají dva naprosto odlišné světy. Zatímco zákazníci luxusních obchodů korzují mezi regály v klimatizovaných showroomech, venku pod spalujícím sluncem pokračují v práci pouliční prodavači, řidiči rikš či provozovatelé vozíků se zmrzlinou. Teploty ve městě běžně přesahují 40 °C, avšak pro miliony lidí zaměstnaných v neoficiálním sektoru, který tvoří téměř 90 % indické pracovní síly, odpočinek v chladu nepředstavuje reálnou možnost. Bezpečí před horkem musí ustoupit každodennímu boji o obživu.
Keňský soud dočasně zablokoval plány vlády Spojených států na otevření nového karanténního centra pro americké občany vystavené viru Ebola. Tento záměr, který původně schválil keňský prezident William Ruto, počítal se zřízením stanoviště na letecké základně Laikipia, nacházející se přibližně 125 mil severně od hlavního města Nairobi. Zařízení s kapacitou 50 lůžek mělo zahájit provoz v pátek, přičemž o společném přístupu k němu jednala s Američany také Velká Británie.
Írán získává zpět přístup k obrovskému množství raket uložených v podzemních objektech, jak vyplývá z analýzy nových satelitních snímků, kterou zveřejnila stanice CNN. Tato zjištění vyvolávají pochybnosti o prohlášeních amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že arzenál Teheránu byl již téměř zcela zlikvidován.
Stabilní vztahy mezi Spojenými státy a Čínou by neměly být vykupovány oslabením amerického závazku vůči obraně Tchaj-wanu. Během poloviny května se americký prezident Donald Trump setkal s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem, aby projednali otázky obchodu, války v Íránu a celkovou budoucnost vzájemných vazeb. Pekingský vůdce se však soustředil především na Tchaj-wan, který se stává ústředním bodem stability mezi oběma mocnostmi. Si Ťin-pching v podstatě nabídl, že pokud Washington touží po klidnějších vztazích s Čínou, musí výměnou za to omezit svou podporu tomuto ostrovnímu státu.
Indie a Pákistán sice vysoké teploty dobře znají, přičemž toto období před příchodem monzunů v červnu bývá tradičně nejhorší, avšak letošní vlna veder je zcela mimořádná. Intenzivní a vytrvalé horko začalo již v polovině dubna a denní maxima na mnoha místech přesahují 46 °C, což je zhruba o 5 až 8 °C více než sezónní normy. Neutichající vedra navíc vyhnala v Indii poptávku po elektřině na rekordní úroveň kvůli masivnímu používání klimatizací a zároveň zhoršila sucho, které postihlo území o rozloze přes milion kilometrů čtverečních napříč oběma státy.
Evropská komise ostře zkritizovala Turecko za to, že v uplynulých měsících vynechalo Kypr z neformálních přípravných schůzek před letošní klimatickou konferencí Organizace spojených národů COP31, kterou bude v listopadu hostit turecká Antalya.
Spojené státy a Írán se výrazně přiblížily k dohodě, která by mohla prodloužit stávající příměří o 60 dní a zahájit rozhovory o budoucnosti íránského jaderného programu. Americký viceprezident JD Vance však pro stanici BBC uvedl, že v současné době je stále příliš brzy na to říci, kdy nebo zda vůbec obě strany dokument definitivně potvrdí. Podle jeho slov je před dokončením shody nutné vyřešit ještě několik sporných bodů, přičemž vyjednavači v současnosti ladí přesné formulace textu.