Probíhá propouštění dosud žijících izraelských rukojmích z Gazy. Prvních sedm rukojmích bylo právě osvobozeno a patří mezi dvacet osob, u kterých se očekává návrat domů v průběhu dnešního dne. Součástí této zásadní, Spojenými státy zprostředkované dohody o příměří je také propuštění téměř dvou tisíc palestinských vězňů a zadržených osob z Izraele.
Do Izraele v té době dorazil i americký prezident Donald Trump. Dnes by se měl setkat s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem a poté vystoupit v izraelském parlamentu. V plánu má také schůzku s některými rodinami rukojmích. Z Izraele se prezident Trump přesune do Egypta, kde proběhne summit o budoucnosti Gazy, kterého se zúčastní více než dvacet světových lídrů, včetně Emmanuela Macrona z Francie a Keira Starmera ze Spojeného království.
Před odletem Trump uvedl, že v době, kdy příměří, které pomohl zprostředkovat, vstupuje v platnost, jde o "výjimečný okamžik". Dodal, že "všichni jásají najednou, což se nikdy předtím nestalo." Při přistávání letounu Air Force One na letišti Ben Gurion, kam přiletěl z Washingtonu, si cestující na palubě všimli velkého nápisu "Děkujeme" na pláži v Tel Avivu.
Na letišti na něj čekala početná delegace izraelských představitelů, kterou vedl premiér Benjamin Netanjahu s manželkou Sarou. Přítomen byl také izraelský prezident Isaac Herzog, americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee a Jared Kushner s manželkou Ivankou Trumpovou. Kushner se podílel na zprostředkování konečné dohody o příměří. Na ranveji byl připraven červený koberec a slavnostní ceremoniál doprovázely řady izraelských vojáků.
Podle izraelské armády dorazilo do Izraele prvních sedm rukojmích propuštěných z Gazy. Projdou úvodním lékařským vyšetřením v polní nemocnici Re'im, kde se po dvou letech poprvé setkají se svými nejbližšími příbuznými. Poté budou převezeni do nemocnic na komplexní vyšetření.
Zpravodajská síť CNN přinesla zprávu o emocionálních videohovorech mezi některými rodinami a rukojmími, které proběhly, když byli ještě v zajetí Hamásu. Rodiny předem obdržely informace, že k těmto hovorům může dojít, přičemž se jednalo o jediný hovor, který byl přepojován mezi rodinami. Na jednom z videí je například vidět, jak Einav Zangauker, matka rukojmího Matana Zangaukera, mluví se svým synem a říká mu, že válka skončila a že se vrací domů. Matan, který byl unesen z kibucu Nir Oz spolu se svou partnerkou Illanou Gritzewsky (která byla propuštěna již v listopadu 2023), se tak dozvěděl radostnou novinu.
Další záběry ukazují rodinu Cunio, jak sleduje první fotografie bratrů Davida a Ariela Cunio po jejich shledání, které sdílela jejich matka Silvia Cunio. Také rukojmí Nimrod Cohen hovořil se svými rodiči Vicki a Yehudou Cohenovými přes videohovor. Rachel Goldberg-Polin, jejíž syn Hersh byl sice v zajetí zabit, nicméně pro CNN uvedla, že propuštění živých rukojmích je pro ni "dnem jásotu, úlevy a radosti". Hersh Goldberg-Polin byl jednou ze stovek mladých lidí, kteří se 7. října účastnili hudebního festivalu Nova, a jeho tělo bylo nalezeno v tunelech pod Gazou v září 2024.
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer na své platformě Truth Social oznámil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí byl zabit při masivním společném úderu Spojených států a Izraele. Trump ve svém prohlášení označil Chameneího za jednu z nejvíce zločinných postav historie a uvedl, že jeho smrt přináší spravedlnost nejen Íráncům, ale i Američanům a lidem po celém světě. Operace byla podle něj vedena s využitím špičkových sledovacích systémů, kterým vůdce nedokázal uniknout.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu během sobotního večera vystoupil s prohlášením, ve kterém naznačil, že íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí pravděpodobně zahynul. Netanjahu hovořil o úspěšném zásahu jeho teheránského sídla a íránského duchovního vůdce popsal jako diktátora, který je již po smrti. Izraelský vládní činitel následně pro média potvrdil, že Chameneí byl skutečně zabit během ranního náletu na Írán.
Situace na Blízkém východě se v sobotu večer dramaticky vyostřila poté, co západní částí Teheránu otřásla série silných explozí. Podle informací agentury AFP a íránské státní agentury IRNA se pod palbou ocitla nejen metropole, ale také jih země. Konkrétně byly hlášeny útoky na dvě čtvrti v přístavním městě Búšehr, které leží v bezprostřední blízkosti strategicky významné íránské jaderné elektrárny.
Blízký východ se ocitl pod útokem poté, co Íránské revoluční gardy (IRGC) oficiálně potvrdily zahájení další rozsáhlé raketové ofenzivy proti americkým základnám v regionu. Podle íránské státní televize jde o přímou reakci na předchozí společné údery Spojených států a Izraele. Situace v oblasti je kritická a provází ji přímé vojenské střety, které již vedly k citelným ztrátám v nejvyšších patrech íránské moci.
Prezident Donald Trump svými posledními výroky vyvolal značný rozruch, když varoval před íránskými raketami schopnými v blízké době zasáhnout americké území. Tato tvrzení, která přednesl ve videu i v projevu o stavu Unie, se však podle zjištění stanice CNN rozcházejí s oficiálními daty tajných služeb. Podle dostupných zpravodajských informací totiž nic nenasvědčuje tomu, že by Teherán v současnosti disponoval technologií mezikontinentálních střel namířených na USA.
Spojené státy se znovu ocitají na pokraji války s Íránem, ale tentokrát je situace v mnoha ohledech odlišná. V měsících, které uplynuly od posledních úderů na íránské jaderné lokality, se svět změnil a prezident Donald Trump se zdá být po úspěších ve Venezuele a předchozích akcích proti Teheránu výrazně sebevědomější. Podle expertů oslovených deníkem Politico však Trumpova ochota riskovat může vést k nepředvídatelným a mnohem krvavějším následkům než jeho dřívější operace.
Vojenské údery Spojených států a Izraele proti Íránu, které byly zahájeny v sobotu brzy ráno, vyvolaly ve washingtonském Kapitolu okamžitou vlnu kritiky i podpory. Odpůrci prezidenta Donalda Trumpa z řad kongresmanů tyto kroky označili za neoprávněné válečné akty, ke kterým chybí souhlas Kongresu. Senátor Ruben Gallego v reakci uvedl, že je možné podporovat íránský lid a demokratické hnutí, aniž by byli američtí vojáci posíláni na smrt.
Izraelská armáda vydala naléhavé varování před další vlnou raket směřujících z Íránu. Jedná se již o nejméně šestou výstrahu tohoto druhu od sobotního rána, kdy Spojené státy a Izrael zahájily společné údery na íránské cíle. Napětí v celém regionu tak nadále eskaluje a obranné systémy zůstávají v plné pohotovosti.
Izrael v reakci na ranní údery proti Íránu výrazně posiluje vojenskou přítomnost podél svých hranic s Libanonem a Sýrií. Izraelský vojenský představitel v sobotu potvrdil, že armáda navyšuje počty jednotek a posiluje obranné pozice. V komunitách v blízkosti severních hranic byli aktivováni místní záchranáři a byly posíleny hlídky i bezpečnostní složky.
Pákistán a Afghánistán se ocitly v přímém vojenském střetu, který provází intenzivní ostřelování a raketové nálety v pohraničních horách. Khawaja Asif, pákistánský ministr obrany, oznámil, že jeho země již nebude situaci tolerovat a vyhlásil sousednímu režimu pod vedením Tálibánu otevřený válečný stav. Současná krize je výsledkem dlouhodobých rozporů mezi jaderně vyzbrojeným Pákistánem a afghánskými ozbrojenci.
Spojené státy americké v sobotu oficiálně zahájily „rozsáhlé bojové operace“ na území Íránu. Prezident Donald Trump v prohlášení na sociálních sítích uvedl, že cílem této ofenzivy je eliminovat bezprostřední hrozby ze strany tamního režimu. Podle jeho slov jde o masivní a stále probíhající akci, při které hodlá využít zdrcující sílu ke zničení íránského raketového arzenálu.
Během sobotního rána podnikly izraelské a americké síly nálety na íránské území. Zahájení vojenské operace potvrdily zdroje z USA i izraelský ministr obrany Israel Katz. Přímo nad Teheránem byly po sérii výbuchů zaznamenány stoupající mraky kouře.