V neděli odpoledne dorazil do České republiky na oficiální státní návštěvu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Doprovázela ho první dáma Olena Zelenská. Hlavní částí prvního dne návštěvy se stal slavnostní ceremoniál na Pražském hradě, kde ukrajinský prezidentský pár přivítal v 15:00 prezident Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou.
Tato návštěva je vnímána jako další potvrzení pevného a strategického partnerství mezi oběma zeměmi. Ukrajina čelí již více než tři roky ruské vojenské agresi a Česká republika patří mezi její nejvýznamnější evropské spojence. Podpora z Prahy se týká nejen politických prohlášení, ale především konkrétních kroků, jako je česká muniční iniciativa, která má za cíl zrychlit a posílit dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu.
Během slavnostního aktu zazněly státní hymny Ukrajiny i České republiky. Prezident Zelenskyj s manželkou stáli při tónech ukrajinské hymny s rukou položenou na srdci, čímž vyjádřili úctu a oddanost své zemi. Prezident Pavel stál s manželkou po jejich boku, a celý ceremoniál se nesl v duchu důstojnosti a hlubokého vzájemného respektu.
Na sociální síti X se prezident Zelenskyj krátce po příletu vyjádřil slovy: „Vyjadřujeme svůj vděk Česku za jeho zásadovou podporu a posilování naší spolupráce. Česká muniční iniciativa se ukázala jako účinná a budeme v ní pokračovat.“ Tento výrok potvrzuje, že vojenská pomoc a mezinárodní koordinace jsou i nadále klíčovými tématy vzájemného dialogu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský se přidal k ocenění ukrajinského lídra a označil ho za „lídra svobodného světa“. Podle něj představuje Volodymyr Zelenskyj symbol neochvějné odvahy a vytrvalosti, což z něj činí důležitou postavu mezinárodní politiky v současné době.
Po oficiálním ceremoniálu se obě prezidentské dvojice odebraly na neformální setkání. V 16:00 pak začalo jednání národních delegací. Diskutována byla zejména témata obranné spolupráce, poválečné obnovy Ukrajiny a podpora její evropské integrace. Česká republika dlouhodobě podporuje snahy Ukrajiny o vstup do Evropské unie a další prohloubení vazeb s demokratickým světem.
Závěr nedělního programu bude patřit společné tiskové konferenci prezidentů Pavla a Zelenského, která byla naplánována na 16:45. Očekává se, že na ní oba lídři shrnou dosavadní výsledky jednání a představí další kroky k posílení spolupráce.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.