V neděli odpoledne dorazil do České republiky na oficiální státní návštěvu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Doprovázela ho první dáma Olena Zelenská. Hlavní částí prvního dne návštěvy se stal slavnostní ceremoniál na Pražském hradě, kde ukrajinský prezidentský pár přivítal v 15:00 prezident Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou.
Tato návštěva je vnímána jako další potvrzení pevného a strategického partnerství mezi oběma zeměmi. Ukrajina čelí již více než tři roky ruské vojenské agresi a Česká republika patří mezi její nejvýznamnější evropské spojence. Podpora z Prahy se týká nejen politických prohlášení, ale především konkrétních kroků, jako je česká muniční iniciativa, která má za cíl zrychlit a posílit dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu.
Během slavnostního aktu zazněly státní hymny Ukrajiny i České republiky. Prezident Zelenskyj s manželkou stáli při tónech ukrajinské hymny s rukou položenou na srdci, čímž vyjádřili úctu a oddanost své zemi. Prezident Pavel stál s manželkou po jejich boku, a celý ceremoniál se nesl v duchu důstojnosti a hlubokého vzájemného respektu.
Na sociální síti X se prezident Zelenskyj krátce po příletu vyjádřil slovy: „Vyjadřujeme svůj vděk Česku za jeho zásadovou podporu a posilování naší spolupráce. Česká muniční iniciativa se ukázala jako účinná a budeme v ní pokračovat.“ Tento výrok potvrzuje, že vojenská pomoc a mezinárodní koordinace jsou i nadále klíčovými tématy vzájemného dialogu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský se přidal k ocenění ukrajinského lídra a označil ho za „lídra svobodného světa“. Podle něj představuje Volodymyr Zelenskyj symbol neochvějné odvahy a vytrvalosti, což z něj činí důležitou postavu mezinárodní politiky v současné době.
Po oficiálním ceremoniálu se obě prezidentské dvojice odebraly na neformální setkání. V 16:00 pak začalo jednání národních delegací. Diskutována byla zejména témata obranné spolupráce, poválečné obnovy Ukrajiny a podpora její evropské integrace. Česká republika dlouhodobě podporuje snahy Ukrajiny o vstup do Evropské unie a další prohloubení vazeb s demokratickým světem.
Závěr nedělního programu bude patřit společné tiskové konferenci prezidentů Pavla a Zelenského, která byla naplánována na 16:45. Očekává se, že na ní oba lídři shrnou dosavadní výsledky jednání a představí další kroky k posílení spolupráce.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.