V neděli odpoledne dorazil do České republiky na oficiální státní návštěvu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Doprovázela ho první dáma Olena Zelenská. Hlavní částí prvního dne návštěvy se stal slavnostní ceremoniál na Pražském hradě, kde ukrajinský prezidentský pár přivítal v 15:00 prezident Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou.
Tato návštěva je vnímána jako další potvrzení pevného a strategického partnerství mezi oběma zeměmi. Ukrajina čelí již více než tři roky ruské vojenské agresi a Česká republika patří mezi její nejvýznamnější evropské spojence. Podpora z Prahy se týká nejen politických prohlášení, ale především konkrétních kroků, jako je česká muniční iniciativa, která má za cíl zrychlit a posílit dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu.
Během slavnostního aktu zazněly státní hymny Ukrajiny i České republiky. Prezident Zelenskyj s manželkou stáli při tónech ukrajinské hymny s rukou položenou na srdci, čímž vyjádřili úctu a oddanost své zemi. Prezident Pavel stál s manželkou po jejich boku, a celý ceremoniál se nesl v duchu důstojnosti a hlubokého vzájemného respektu.
Na sociální síti X se prezident Zelenskyj krátce po příletu vyjádřil slovy: „Vyjadřujeme svůj vděk Česku za jeho zásadovou podporu a posilování naší spolupráce. Česká muniční iniciativa se ukázala jako účinná a budeme v ní pokračovat.“ Tento výrok potvrzuje, že vojenská pomoc a mezinárodní koordinace jsou i nadále klíčovými tématy vzájemného dialogu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský se přidal k ocenění ukrajinského lídra a označil ho za „lídra svobodného světa“. Podle něj představuje Volodymyr Zelenskyj symbol neochvějné odvahy a vytrvalosti, což z něj činí důležitou postavu mezinárodní politiky v současné době.
Po oficiálním ceremoniálu se obě prezidentské dvojice odebraly na neformální setkání. V 16:00 pak začalo jednání národních delegací. Diskutována byla zejména témata obranné spolupráce, poválečné obnovy Ukrajiny a podpora její evropské integrace. Česká republika dlouhodobě podporuje snahy Ukrajiny o vstup do Evropské unie a další prohloubení vazeb s demokratickým světem.
Závěr nedělního programu bude patřit společné tiskové konferenci prezidentů Pavla a Zelenského, která byla naplánována na 16:45. Očekává se, že na ní oba lídři shrnou dosavadní výsledky jednání a představí další kroky k posílení spolupráce.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.