V neděli odpoledne dorazil do České republiky na oficiální státní návštěvu prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj. Doprovázela ho první dáma Olena Zelenská. Hlavní částí prvního dne návštěvy se stal slavnostní ceremoniál na Pražském hradě, kde ukrajinský prezidentský pár přivítal v 15:00 prezident Petr Pavel spolu se svou manželkou Evou Pavlovou.
Tato návštěva je vnímána jako další potvrzení pevného a strategického partnerství mezi oběma zeměmi. Ukrajina čelí již více než tři roky ruské vojenské agresi a Česká republika patří mezi její nejvýznamnější evropské spojence. Podpora z Prahy se týká nejen politických prohlášení, ale především konkrétních kroků, jako je česká muniční iniciativa, která má za cíl zrychlit a posílit dodávky dělostřelecké munice na Ukrajinu.
Během slavnostního aktu zazněly státní hymny Ukrajiny i České republiky. Prezident Zelenskyj s manželkou stáli při tónech ukrajinské hymny s rukou položenou na srdci, čímž vyjádřili úctu a oddanost své zemi. Prezident Pavel stál s manželkou po jejich boku, a celý ceremoniál se nesl v duchu důstojnosti a hlubokého vzájemného respektu.
Na sociální síti X se prezident Zelenskyj krátce po příletu vyjádřil slovy: „Vyjadřujeme svůj vděk Česku za jeho zásadovou podporu a posilování naší spolupráce. Česká muniční iniciativa se ukázala jako účinná a budeme v ní pokračovat.“ Tento výrok potvrzuje, že vojenská pomoc a mezinárodní koordinace jsou i nadále klíčovými tématy vzájemného dialogu.
Ministr zahraničí Jan Lipavský se přidal k ocenění ukrajinského lídra a označil ho za „lídra svobodného světa“. Podle něj představuje Volodymyr Zelenskyj symbol neochvějné odvahy a vytrvalosti, což z něj činí důležitou postavu mezinárodní politiky v současné době.
Po oficiálním ceremoniálu se obě prezidentské dvojice odebraly na neformální setkání. V 16:00 pak začalo jednání národních delegací. Diskutována byla zejména témata obranné spolupráce, poválečné obnovy Ukrajiny a podpora její evropské integrace. Česká republika dlouhodobě podporuje snahy Ukrajiny o vstup do Evropské unie a další prohloubení vazeb s demokratickým světem.
Závěr nedělního programu bude patřit společné tiskové konferenci prezidentů Pavla a Zelenského, která byla naplánována na 16:45. Očekává se, že na ní oba lídři shrnou dosavadní výsledky jednání a představí další kroky k posílení spolupráce.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.