Slovensko bylo jedinou členskou zemí Evropské unie, která měla zastoupení na páteční vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti oslav výročí konce druhé světové války. Premiér Robert Fico (Smer-SD) se zachoval podobně jako před lety tehdejší český prezident Miloš Zeman.
Upozornil na to web aktuality.sk, který uvedl, že Fico nebyl během přehlídky na čestné tribuně a neobjevil se ani na televizních záběrech. "Zajímavostí je, že účasti na tribuně se během oslav v Moskvě vyhnul v roce 2015 i český prezident Miloš Zeman," píše zmíněný server.
Slovenský premiér si také nepřipnul známou svatojiřskou stuhu, tradiční ruský symbol vojenské statečnosti. Web nicméně připomněl, že před cestou do Moskvy varovali Fica nejvyšší představitelé Evropské unie. Někteří europoslanci dokonce naznačili, že by mohli na předsedu vlády uvalit sankce.
Fico se během návštěvy setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem u hrobu neznámého vojína. Dalšími zahraničními účastníky páteční akce byli například prezidenti Číny, Brazílie, Srbska nebo Venezuely.
Podle informací Denníku N musel Fico cestovat do Ruska delší jižní cestou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii. Odklon způsobily pobaltské státy, konkrétně Estonsko, Litva a Lotyšsko, které neumožnily přelet slovenského vládního letounu nad svým územím. Slovenský premiér si na to předem stěžoval na sociální síti.
"Estonsko nám před pár minutami oznámilo, že nám nedovolí přeletět přes jeho území. Navzdory tomu, že Slovenská republika má celoroční povolení používat vzdušný prostor Estonska pro naší vládní letku," uvedl ve středu večer ve videu, které zveřejnil na facebooku.
"Samozřejmě, že jde o úmyslný pokus zmařit moji návštěvu Moskvy při příležitosti oficiálních oslav 80. výročí konce druhé světové války. Mimořádně nám to narušuje a komplikuje celý program, protože už nejsme schopni stihnout plánované termíny," sdělil.
Podle Fica se hledala alternativní trasa do Ruska, která by zajistila účast na oslavách v ruské metropoli a čtyřech bilaterálních jednáních, která premiér označil za "mimořádně důležitá".
Fico do Moskvy odletěl ve čtvrtek po oslavě vítězství ve druhé světové válce v Piešťanech. Už v neděli přitom naznačoval, že některé evropské země mají s jeho cestou do Moskvy problém. Podle informací deníku Pravda mu sice dalo zelenou Polsko, ale od Lotyšska se povolení nedočkal.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.
Donald Trump se pravděpodobně domnívá, že mu pokus o ovládnutí Grónska projde, i když jde o území jeho spojence v NATO. Americký prezident totiž velmi dobře ví, že žádná evropská země by se mu neodvážila postavit silou, protože by v přímém střetu neměla šanci uspět. Tato nebezpečná kalkulace vychází z prosté reality, že zbytek Severoatlantické aliance potřebuje Spojené státy mnohem více, než Trump potřebuje je.
Extrémní zimní počasí doprovázené sněžením a mrazy si v Evropě vyžádalo již nejméně šest lidských životů. Tragické zprávy přicházejí především z Francie, kde v jihozápadním departementu Landes zahynuli tři lidé při dopravních nehodách na namrzlých silnicích. Další dvě oběti hlásí okolí Paříže, přičemž v jednom případě řidič s vozem sjel do řeky Marny a v druhém došlo ke střetu s nákladním automobilem. Šestou obětí se stala žena v bosenském Sarajevu, na kterou spadla větev stromu pod tíhou čerstvého sněhu.
Severoatlantická aliance čelí dosud nepředstavitelné hrozbě, která nepochází zvenčí, ale zevnitř. Možnost, že by jeden členský stát napadl druhý, konkrétně americký pokus o ovládnutí Grónska, staví NATO před právní i existenční propast. Zakládající smlouva z roku 1949 totiž vůbec nepočítala se scénářem, kdy by se nejsilnější člen aliance obrátil proti jinému spojenci.
Soudní proces s bývalým venezuelským vůdcem Nicolásem Madurem, který v pondělí stanul před federálním soudem na Manhattanu, slibuje jednu z nejkomplexnějších právních bitev v historii USA. Přestože Maduro i jeho manželka Cilia Floresová vinu popírají, jejich právní tým již nyní připravuje sérii strategií, které by mohly proces zdržet o roky nebo jej zcela zastavit. Podle odborníků na mezinárodní právo bude obhajoba sázet především na procesní pochybení a diplomatickou imunitu.
Spojené státy znovu sází na osvědčený, ale hluboce problematický a systematicky neúspěšný recept. Po pokusech „stabilizovat“ Afghánistán a Irák nyní vstoupily do Venezuely, kde zadržely prezidenta Nicoláse Madura a oznámily, že zemi budou dočasně řídit. Vojenská správa cizího státu přitom zpochybňuje mezinárodní právo, posiluje antiamerikanismus a hrozí, že místo obnovy přinese regionu ještě hlubší chaos.
Donald Trump vystoupil před republikánskými zákonodárci ve Washingtonu a nešetřil chválou na adresu víkendové vojenské operace v Caracasu. Zásah, který vedl k dopadení Nicoláse Madura, označil za „úžasný“, „brilantní“ a takticky naprosto neuvěřitelný. Prezident vyzdvihl zejména to, že na straně USA nedošlo k žádným ztrátám na životech, zatímco na straně obránců režimu zahynulo mnoho lidí, zejména Kubánců, kteří Madura chránili. Podle Trumpa se ukázalo, že americká armáda je nejmocnější silou na planetě, které se nikdo nemůže rovnat.
Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.