Slovensko bylo jedinou členskou zemí Evropské unie, která měla zastoupení na páteční vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti oslav výročí konce druhé světové války. Premiér Robert Fico (Smer-SD) se zachoval podobně jako před lety tehdejší český prezident Miloš Zeman.
Upozornil na to web aktuality.sk, který uvedl, že Fico nebyl během přehlídky na čestné tribuně a neobjevil se ani na televizních záběrech. "Zajímavostí je, že účasti na tribuně se během oslav v Moskvě vyhnul v roce 2015 i český prezident Miloš Zeman," píše zmíněný server.
Slovenský premiér si také nepřipnul známou svatojiřskou stuhu, tradiční ruský symbol vojenské statečnosti. Web nicméně připomněl, že před cestou do Moskvy varovali Fica nejvyšší představitelé Evropské unie. Někteří europoslanci dokonce naznačili, že by mohli na předsedu vlády uvalit sankce.
Fico se během návštěvy setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem u hrobu neznámého vojína. Dalšími zahraničními účastníky páteční akce byli například prezidenti Číny, Brazílie, Srbska nebo Venezuely.
Podle informací Denníku N musel Fico cestovat do Ruska delší jižní cestou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii. Odklon způsobily pobaltské státy, konkrétně Estonsko, Litva a Lotyšsko, které neumožnily přelet slovenského vládního letounu nad svým územím. Slovenský premiér si na to předem stěžoval na sociální síti.
"Estonsko nám před pár minutami oznámilo, že nám nedovolí přeletět přes jeho území. Navzdory tomu, že Slovenská republika má celoroční povolení používat vzdušný prostor Estonska pro naší vládní letku," uvedl ve středu večer ve videu, které zveřejnil na facebooku.
"Samozřejmě, že jde o úmyslný pokus zmařit moji návštěvu Moskvy při příležitosti oficiálních oslav 80. výročí konce druhé světové války. Mimořádně nám to narušuje a komplikuje celý program, protože už nejsme schopni stihnout plánované termíny," sdělil.
Podle Fica se hledala alternativní trasa do Ruska, která by zajistila účast na oslavách v ruské metropoli a čtyřech bilaterálních jednáních, která premiér označil za "mimořádně důležitá".
Fico do Moskvy odletěl ve čtvrtek po oslavě vítězství ve druhé světové válce v Piešťanech. Už v neděli přitom naznačoval, že některé evropské země mají s jeho cestou do Moskvy problém. Podle informací deníku Pravda mu sice dalo zelenou Polsko, ale od Lotyšska se povolení nedočkal.
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.