Slovensko bylo jedinou členskou zemí Evropské unie, která měla zastoupení na páteční vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti oslav výročí konce druhé světové války. Premiér Robert Fico (Smer-SD) se zachoval podobně jako před lety tehdejší český prezident Miloš Zeman.
Upozornil na to web aktuality.sk, který uvedl, že Fico nebyl během přehlídky na čestné tribuně a neobjevil se ani na televizních záběrech. "Zajímavostí je, že účasti na tribuně se během oslav v Moskvě vyhnul v roce 2015 i český prezident Miloš Zeman," píše zmíněný server.
Slovenský premiér si také nepřipnul známou svatojiřskou stuhu, tradiční ruský symbol vojenské statečnosti. Web nicméně připomněl, že před cestou do Moskvy varovali Fica nejvyšší představitelé Evropské unie. Někteří europoslanci dokonce naznačili, že by mohli na předsedu vlády uvalit sankce.
Fico se během návštěvy setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem u hrobu neznámého vojína. Dalšími zahraničními účastníky páteční akce byli například prezidenti Číny, Brazílie, Srbska nebo Venezuely.
Podle informací Denníku N musel Fico cestovat do Ruska delší jižní cestou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii. Odklon způsobily pobaltské státy, konkrétně Estonsko, Litva a Lotyšsko, které neumožnily přelet slovenského vládního letounu nad svým územím. Slovenský premiér si na to předem stěžoval na sociální síti.
"Estonsko nám před pár minutami oznámilo, že nám nedovolí přeletět přes jeho území. Navzdory tomu, že Slovenská republika má celoroční povolení používat vzdušný prostor Estonska pro naší vládní letku," uvedl ve středu večer ve videu, které zveřejnil na facebooku.
"Samozřejmě, že jde o úmyslný pokus zmařit moji návštěvu Moskvy při příležitosti oficiálních oslav 80. výročí konce druhé světové války. Mimořádně nám to narušuje a komplikuje celý program, protože už nejsme schopni stihnout plánované termíny," sdělil.
Podle Fica se hledala alternativní trasa do Ruska, která by zajistila účast na oslavách v ruské metropoli a čtyřech bilaterálních jednáních, která premiér označil za "mimořádně důležitá".
Fico do Moskvy odletěl ve čtvrtek po oslavě vítězství ve druhé světové válce v Piešťanech. Už v neděli přitom naznačoval, že některé evropské země mají s jeho cestou do Moskvy problém. Podle informací deníku Pravda mu sice dalo zelenou Polsko, ale od Lotyšska se povolení nedočkal.
Americký prezident Donald Trump podepsal exekutivní příkaz, kterým oficiálně prohlásil slavnou Oválnou pracovnu Bílého domu za národní památku. Cílem tohoto opatření je podle jeho vyjádření zabránit budoucím prezidentům v provádění výrazných stavebních či demoličních změn. Dokument se vztahuje také na sousední zasedací místnost kabinetu.
Americký prezident Donald Trump poskytl rozsáhlý rozhovor v pořadu 60 Minutes televizní stanice CBS, v němž poprvé podrobně zhodnotil výsledky nedávných voleb do poloviny mandátu a vyjádřil se k řadě aktuálních politických i osobních témat. V hodnocení volebního neúspěchu republikánů prezident otevřeně přiznal, že imigrační politika jeho administrativy a rozsáhlé deportace nelegálních migrantů zašly příliš daleko.
V tureckém pobřežním městě Antalya začal v pondělí klimatický summit OSN známý jako COP31, který provázejí varovné zprávy Světové meteorologické organizace. Podle nejnovějších údajů se na Zemi hromadí teplo dosud nevídaným a neustále zrychlujícím se tempem.
Nedávné volby do Kongresu ve Spojených státech přinesly obrovskou vlnu nespokojenosti amerických voličů, která těžce zasáhla Republikánskou stranu napříč celou zemí a vedla k historickým úspěchům demokratů. Výsledky voleb ukázaly hlubokou nespokojenost veřejnosti s druhým mandátem prezidenta Donald Trumpa, jehož popularita klesla na historická minima.
Francouzský ministr zahraničních věcí Jean-Noël Barrot oznámil, že Evropa a Francie budou mít své zástupce u jednacího stolu na nadcházejících mírových rozhovorech mezi Ukrajinou a Ruskem, které se uskuteční tento týden v Abú Dhabí pod záštitou Spojených států.
Evropská unie se poučila z chyb v oblasti umělé inteligence a připravuje novou legislativní strategii s názvem Quantum Act, která má zajistit, že kontinent neprospí další technologickou revoluci. Podle listopadového návrhu získaného redakcí serveru Politico se Bruselu podařilo identifikovat faktory, které dříve omezovaly evropské ambice, včetně nedostatku financí na komercializaci výzkumu a globální škálování.
Výsledky nedávných amerických voleb přinesly výrazný posun politické moci ve Washingtonu, který zásadně ovlivní také mapu potenciálních kandidátů na úřad prezidenta pro rok 2028. Úspěch demokratů v řadě tradičně republikánských států otevřel nové cesty k zisku potřebných volitelských hlasů a přiměl obě politické strany k přehodnocení dosavadních strategií pro nadcházející prezidentskou kampaň.
Válka na Ukrajině stále výrazněji proniká do vesmírného prostoru, který se stal klíčovou boční frontou probíhajícího konfliktu. Vzhledem k vysoké závislosti moderních vojsk na dronech a sledovacích senzorech se přístup k satelitním systémům ukázal jako zcela zásadní pro vedení operací. Schopnost narušit protivníkovu orbitální infrastrukturu navíc v této fázi přímo ovlivňuje celkovou rovnováhu sil na bojišti, píše The Guardian.
Nové vědecké poznatky ukazují, že lék zvaný baxdrostat, původně vyvíjený proti vysokému krevnímu tlaku, by mohl představovat trvalý lék na častou a specifickou formu hypertenze. Výzkum publikovaný v odborném časopise New England Journal of Medicine přinesl překvapivé zjištění, že příznivý účinek léku na pacienty přetrvával dokonce až dva roky po ukončení jeho pravidelného užívání.
V tureckém pobřežním městě Antalyi začíná v pondělí jednadvacáté zasedání konference OSN o změně klimatu známé pod označením COP31, na němž se scházejí představitelé téměř sto devadesáti států a řada světových lídrů. Cílem těchto vysoce sledovaných rozhovorů je řešit prohlubující se globální klimatickou krizi v době, kdy svět čelí nejsilnějšímu meteorologickému jevu El Niño v historii, jenž je navíc umocněn využíváním fosilních paliv.
Šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová oznámila, že odstoupí ze své funkce o devět měsíců dříve, než jí řádně vyprší mandát. Vedení ECB ve čtvrtek potvrdilo, že Lagardeová opustí post prezidentky instituce 7. února 2027, přičemž původně měla ve funkci setrvat do konce října téhož roku.
Izraelský prezident Isaac Herzog pověřil sestavením nové vlády Gadiho Eisenkota, hlavního rivala dosavadního premiéra Benjamina Netanjahua, čímž úřadujícího dlouholetého předsedu vlády o krok přiblížil možnému odchodu z moci po nedávných parlamentních volbách.