Slovensko bylo jedinou členskou zemí Evropské unie, která měla zastoupení na páteční vojenské přehlídce v Moskvě u příležitosti oslav výročí konce druhé světové války. Premiér Robert Fico (Smer-SD) se zachoval podobně jako před lety tehdejší český prezident Miloš Zeman.
Upozornil na to web aktuality.sk, který uvedl, že Fico nebyl během přehlídky na čestné tribuně a neobjevil se ani na televizních záběrech. "Zajímavostí je, že účasti na tribuně se během oslav v Moskvě vyhnul v roce 2015 i český prezident Miloš Zeman," píše zmíněný server.
Slovenský premiér si také nepřipnul známou svatojiřskou stuhu, tradiční ruský symbol vojenské statečnosti. Web nicméně připomněl, že před cestou do Moskvy varovali Fica nejvyšší představitelé Evropské unie. Někteří europoslanci dokonce naznačili, že by mohli na předsedu vlády uvalit sankce.
Fico se během návštěvy setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem u hrobu neznámého vojína. Dalšími zahraničními účastníky páteční akce byli například prezidenti Číny, Brazílie, Srbska nebo Venezuely.
Podle informací Denníku N musel Fico cestovat do Ruska delší jižní cestou přes Maďarsko, Rumunsko, Černé moře a Gruzii. Odklon způsobily pobaltské státy, konkrétně Estonsko, Litva a Lotyšsko, které neumožnily přelet slovenského vládního letounu nad svým územím. Slovenský premiér si na to předem stěžoval na sociální síti.
"Estonsko nám před pár minutami oznámilo, že nám nedovolí přeletět přes jeho území. Navzdory tomu, že Slovenská republika má celoroční povolení používat vzdušný prostor Estonska pro naší vládní letku," uvedl ve středu večer ve videu, které zveřejnil na facebooku.
"Samozřejmě, že jde o úmyslný pokus zmařit moji návštěvu Moskvy při příležitosti oficiálních oslav 80. výročí konce druhé světové války. Mimořádně nám to narušuje a komplikuje celý program, protože už nejsme schopni stihnout plánované termíny," sdělil.
Podle Fica se hledala alternativní trasa do Ruska, která by zajistila účast na oslavách v ruské metropoli a čtyřech bilaterálních jednáních, která premiér označil za "mimořádně důležitá".
Fico do Moskvy odletěl ve čtvrtek po oslavě vítězství ve druhé světové válce v Piešťanech. Už v neděli přitom naznačoval, že některé evropské země mají s jeho cestou do Moskvy problém. Podle informací deníku Pravda mu sice dalo zelenou Polsko, ale od Lotyšska se povolení nedočkal.
Zatímco německá Alternativa pro Německo (AfD) nadšeně vítá novou bezpečnostní strategii USA, která varuje před „civilizačním vymazáním“ Evropy, ostatní nacionalistické strany na kontinentu zachovávají chladný odstup. Nový dokument Trumpovy administrativy totiž vrazil klín mezi evropské pravicové populisty, kteří nyní váhají, zda přijmout americkou pomoc, nebo si zachovat národní suverenitu.
Světem filmu otřásla tragická zpráva. Legendární režisér Rob Reiner (78), tvůrce klasik jako Když Harry potkal Sally nebo Princezna Nevěsta, a jeho manželka, fotografka Michele Singer Reiner (68), byli v neděli nalezeni mrtví ve svém domě v Brentwoodu. Podle policie se stali oběťmi vraždy – oba podlehli četným bodným ranám.
Zatímco vyjednavači amerického prezidenta Donalda Trumpa hýří optimismem ohledně brzkého konce války na Ukrajině, v Kyjevě i evropských metropolích panuje značná skepse. Intenzivní diplomatické úsilí posledních dní se totiž podle analytiků čím dál více podobá snaze naklonit si Bílý dům a vyhnout se nálepce „viníka“ v případě, že vyjednávání ztroskotají.
Arktická krajina se mění tempem, které nemá v historii obdoby. Kromě postupného globálního oteplování čelí oblast stále častějším epizodám tzv. „extrémního tání“. Jde o jevy, kdy úbytek ledu, který dříve trval týdny nebo měsíce, proběhne během pouhých několika dní.
Tři roky války na Ukrajině přinesly brutální připomenutí staré pravdy, že o výsledku konfliktů rozhoduje především výroba, nikoliv diplomatické sliby. Zatímco evropské summity produkují nekonečné řady deklarací, na skutečném bojišti hraje hlavní roli počet dělostřeleckých granátů, dostupnost dronů a rychlost dodávek náhradních dílů. Podle expertů Emiliana Kavalského a Maximiliana Mayera však evropský obranný průmysl stále setrvává v mírovém nastavení, které je v éře vleklých a intenzivních válečných střetů zcela neudržitelné.
Zatímco hlavní zprávy často plní zprávy o stoupajících emisích a úbytku biodiverzity, rok 2025 přinesl i řadu zásadních, byť nenápadných úspěchů. Cílené kroky v oblasti čisté energie, ochrany oceánů a práv domorodých obyvatel ukazují, že ochrana planety přináší hmatatelné výsledky. BBC vybrala sedm klíčových milníků tohoto roku.
Americká Sněmovna reprezentantů vyslala jasný vzkaz Bílému domu. Navzdory nové národní bezpečnostní strategii Donalda Trumpa, která Evropu vykresluje jako kontinent v úpadku, schválili zákonodárci drtivou většinou obranný zákon (NDAA) pro rok 2026. Ten nejenže navyšuje rozpočet na obranu, ale přímo svazuje prezidentovi ruce v jeho snaze oslabit vazby na NATO.
Před dvěma týdny se v Bílém domě odehrála scéna, která by mohla být začátkem nové kapitoly americké politiky. Prezident Donald Trump se při zasedání kabinetu rozhlédl po místnosti a pronesl předpověď: „Příští republikánský kandidát na prezidenta pravděpodobně sedí u tohoto stolu.“
Německý kancléř Friedrich Merz v posledních týdnech radikálně mění tvář německé zahraniční politiky. Na rozdíl od svých předchůdců, Olafa Scholze a Angely Merkelové, kteří byli často kritizováni za váhavost (pro kterou se v Německu vžilo slovo „merkeln“), se Merz podle webu Politico staví do role nesmlouvavého lídra a ochránce zájmů celé Evropy.
Evropští lídři vyjádřili připravenost postavit se do čela „mnohonárodních sil“, které by v rámci nového amerického mírového plánu operovaly přímo na území Ukrajiny. Tento návrh, podporovaný Bílým domem, představuje zásadní průlom v diplomatickém úsilí o ukončení války mezi Ruskem a Ukrajinou.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.