Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Dina Powell McCormicková není v Trumpově okolí žádným nováčkem. Během jeho prvního funkčního období působila jako zástupkyně poradce pro národní bezpečnost a má silné vazby na republikánské špičky. Její jmenování přichází jen několik týdnů poté, co rezignovala na svou pozici v představenstvu Mety, aby mohla převzít plnohodnotnou exekutivní roli. Kromě politického vlivu přináší i šestnáctiletou zkušenost z vedení banky Goldman Sachs.
Mark Zuckerberg ve svém prohlášení vyzdvihl její schopnost orientovat se v globálních financích a budovat strategické vztahy po celém světě. Právě tyto dovednosti jsou pro Metu v roce 2026 naprosto zásadní. Společnost totiž plánuje investovat stovky miliard dolarů do masivní výstavby infrastruktury pro umělou inteligenci, včetně obřích datových center, jejichž velikost Zuckerberg přirovnává k rozloze Manhattanu.
Nová prezidentka bude mít na starosti především zajišťování kapitálu pro tyto ambiciózní projekty a vyjednávání s vládami o strategických partnerstvích. Její přítomnost ve vedení má firmě zajistit hladší průběh schvalovacích procesů u projektů, o které má Trumpova administrativa zvýšený zájem – zejména v oblasti posilování americké technologické dominance a energetické nezávislosti.
Samotný prezident USA Donald Trump jmenování McCormickové přivítal a na své síti Truth Social jej označil za „skvělou volbu“. Ocenil ji jako fantastickou a velmi talentovanou osobu, která v jeho administrativě sloužila s velkým nasazením. Tato veřejná pochvala jen potvrzuje, že se Metě daří budovat mosty k moci, které byly v minulosti značně narušeny.
Nejde o ojedinělý krok, Meta v posledním roce prošla výraznou personální proměnou směrem doprava. Do vysokých funkcí v oblasti globální politiky byli již dříve jmenováni zkušení republikáni jako Joel Kaplan nebo Kevin Martin. Firma se tak snaží minimalizovat rizika spojená s regulací technologií a zároveň získat podporu Bílého domu v právních bitvách, které vede například s Evropskou unií.
Pod tlakem republikánů Meta již dříve uvolnila některá pravidla pro moderování obsahu a omluvila se za postupy během pandemie covidu-19. Jmenování McCormickové je tak vyvrcholením dlouhodobé strategie, jak se vymanit z nálepky „liberálního nepřítele“ a stát se pro Trumpovu vládu strategickým spojencem v rozvoji umělé inteligence.
Zajímavým detailem je i rodinné propojení McCormickové s americkou politikou. Jejím manželem je vlivný republikánský senátor z Pensylvánie Dave McCormick, což jen podtrhuje její hluboké zakořenění v konzervativních strukturách. Meta díky ní získává přístup k informacím a kontaktům, které mohou být v nadcházejících letech pro její byznys rozhodující.
Odborníci se shodují, že Zuckerberg sází vše na jednu kartu – na umělou inteligenci. Aby mohl konkurovat gigantům jako Microsoft nebo OpenAI, potřebuje nejen technologii, ale i politické krytí a obrovské množství levné energie a pozemků pro datová centra. Dina Powell McCormicková má být tou osobou, která tyto zdroje „odemkne“.
Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.
Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.
Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.
Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.
Průběžné sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách potvrzuje zásadní politický zvrat, kdy opoziční hnutí Tisza směřuje k přesvědčivému triumfu. Po zpracování přibližně 22,05 % hlasů drží Tisza přes 50 % hlasů, zatímco vládní blok Fidesz-KDNP prozatím získal 40 %. Tento trend naznačuje, že maďarská politická scéna se ostře rozdělila mezi tyto dva nejsilnější subjekty.
V Maďarsku se v neděli v 19 hodin uzavřely volební místnosti a země se nyní připravuje na zásadní politickou proměnu. Parlamentní volby roku 2026 provázela mimořádná aktivita občanů, kvůli které bude ruční sčítání hlasovacích lístků trvat pravděpodobně až do rána. Komisaři musí v jednotlivých okrscích pečlivě prověřit tisíce odevzdaných hlasů.
Maďarské parlamentní volby doprovází historicky nejvyšší zájem voličů, který boří veškeré dosavadní demokratické rekordy země. Tato vlna občanské angažovanosti přichází ve chvíli, kdy se rozhoduje o tom, zda bude po šestnácti letech ukončena vláda premiéra Viktora Orbána. Vysoká účast naznačuje, že obyvatelé vnímají letošní hlasování jako klíčový zlom pro budoucnost státu.
Mírová jednání mezi Spojenými státy a Íránem se ocitla na pokraji úplného kolapsu. Americký prezident Donald Trump v reakci na neúspěšné rozhovory v Pákistánu, kde se delegacím pod vedením viceprezidenta JD Vancea nepodařilo dosáhnout dohody, oznámil zahájení námořní blokády Hormuzského průlivu.
Papež Lev XIV. se během sobotní modlitební vigilie v bazilice svatého Petra ve Vatikánu ostře opřel do současného světového dění. Ve svém projevu odsoudil to, co nazval „bludem všemohoucnosti“, který nás obklopuje a stává se podle něj stále nepředvídatelnějším a agresivnějším. Modlitba za mír je podle hlavy katolické církve jedinou hrází proti tomuto nebezpečnému trendu.
Izraelská armáda v rámci své invaze do jižního Libanonu likviduje celé vesnice. Izraelské jednotky používají taktiku řízených demolic, kdy domy v pohraničních oblastech podminují výbušninami a následně je dálkovým odpálením srovnají se zemí. Tento postup vyvolává u lidskoprávních organizací obavy, že Izrael v Libanonu uplatňuje strategii takzvané domicidy, kterou dříve použil v Gaze.
Po šedesáti čtyřech letech od chvíle, kdy karibská krize málem rozpoutala jaderný konflikt, se pozornost Washingtonu opět upírá na Kubu. Poté, co se Donald Trump snaží uzavřít válečnou kapitolu v Íránu, se zdá, že ostrovní soused Spojených států je dalším na seznamu jeho cílů. Podle odborníků jsou nyní veškeré podmínky pro americký zásah proti tamnímu režimu příznivější než kdykoli dříve v posledních desetiletích.
Běžná preventivní prohlídka u zubaře se pro čtyřiatřicetiletého Davona Vanterpoola z Texasu změnila v nepředstavitelnou noční můru. Muž, který byl do té doby plný síly a vedl aktivní život jako otec a pracující člověk, skončil v komatu a lékaři mu museli amputovat všechny čtyři končetiny. Celá tragédie odstartovala koncem loňského prosince po rutinním vyšetření chrupu.