Společnost Meta v pondělí jmenovala Dinu Powell McCormickovou do nově vytvořené role prezidentky a místopředsedkyně správní rady. Tento krok je vnímán jako dosud nejvýraznější snaha technologického giganta o sblížení s Bílým domem po znovuzvolení Donalda Trumpa. McCormicková, která má za sebou bohatou kariéru na Wall Street i v nejvyšších patrech americké politiky, se stává klíčovou spojkou mezi Markem Zuckerbergem a republikánskou administrativou.
Dina Powell McCormicková není v Trumpově okolí žádným nováčkem. Během jeho prvního funkčního období působila jako zástupkyně poradce pro národní bezpečnost a má silné vazby na republikánské špičky. Její jmenování přichází jen několik týdnů poté, co rezignovala na svou pozici v představenstvu Mety, aby mohla převzít plnohodnotnou exekutivní roli. Kromě politického vlivu přináší i šestnáctiletou zkušenost z vedení banky Goldman Sachs.
Mark Zuckerberg ve svém prohlášení vyzdvihl její schopnost orientovat se v globálních financích a budovat strategické vztahy po celém světě. Právě tyto dovednosti jsou pro Metu v roce 2026 naprosto zásadní. Společnost totiž plánuje investovat stovky miliard dolarů do masivní výstavby infrastruktury pro umělou inteligenci, včetně obřích datových center, jejichž velikost Zuckerberg přirovnává k rozloze Manhattanu.
Nová prezidentka bude mít na starosti především zajišťování kapitálu pro tyto ambiciózní projekty a vyjednávání s vládami o strategických partnerstvích. Její přítomnost ve vedení má firmě zajistit hladší průběh schvalovacích procesů u projektů, o které má Trumpova administrativa zvýšený zájem – zejména v oblasti posilování americké technologické dominance a energetické nezávislosti.
Samotný prezident USA Donald Trump jmenování McCormickové přivítal a na své síti Truth Social jej označil za „skvělou volbu“. Ocenil ji jako fantastickou a velmi talentovanou osobu, která v jeho administrativě sloužila s velkým nasazením. Tato veřejná pochvala jen potvrzuje, že se Metě daří budovat mosty k moci, které byly v minulosti značně narušeny.
Nejde o ojedinělý krok, Meta v posledním roce prošla výraznou personální proměnou směrem doprava. Do vysokých funkcí v oblasti globální politiky byli již dříve jmenováni zkušení republikáni jako Joel Kaplan nebo Kevin Martin. Firma se tak snaží minimalizovat rizika spojená s regulací technologií a zároveň získat podporu Bílého domu v právních bitvách, které vede například s Evropskou unií.
Pod tlakem republikánů Meta již dříve uvolnila některá pravidla pro moderování obsahu a omluvila se za postupy během pandemie covidu-19. Jmenování McCormickové je tak vyvrcholením dlouhodobé strategie, jak se vymanit z nálepky „liberálního nepřítele“ a stát se pro Trumpovu vládu strategickým spojencem v rozvoji umělé inteligence.
Zajímavým detailem je i rodinné propojení McCormickové s americkou politikou. Jejím manželem je vlivný republikánský senátor z Pensylvánie Dave McCormick, což jen podtrhuje její hluboké zakořenění v konzervativních strukturách. Meta díky ní získává přístup k informacím a kontaktům, které mohou být v nadcházejících letech pro její byznys rozhodující.
Odborníci se shodují, že Zuckerberg sází vše na jednu kartu – na umělou inteligenci. Aby mohl konkurovat gigantům jako Microsoft nebo OpenAI, potřebuje nejen technologii, ale i politické krytí a obrovské množství levné energie a pozemků pro datová centra. Dina Powell McCormicková má být tou osobou, která tyto zdroje „odemkne“.
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety bylo zabito téměř půl milionu ruských vojáků. Tento nový odhad zveřejnila šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová. Ve svém vůbec prvním projevu v této funkci uvedla, že ruské jednotky poprvé od konce roku 2022 začínají na ukrajinském bojišti viditelně ustupovat.
Kanada oznámila plány na nákup flotily letounů včasné výstrahy od švédské společnosti Saab. V tomto strategickém tendru dala přednost evropskému řešení před konkurenční nabídkou amerického koncernu Boeing. Tento krok představuje pro Ottawu jasný posun v její obranné politice, jelikož se země snaží výrazně snížit svou dosavadní závislost na amerických zbrojařských firmách.
Evropské státy zavádějí zvýšený dohled a monitorování možných příznaků eboly u cestujících, kteří přilétají leteckými linkami z Demokratické republiky Kongo. Evropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) nechce nic riskovat, protože smrtící virus se v Africe aktuálně šíří rychleji, než ho tamní zdravotníci zvládají izolovat. Podle posledních pondělních údajů přesáhl počet podezřelých případů v Kongu hranici 900, přičemž úřady evidují nejméně 223 úmrtí. Skutečný rozsah epidemie se však odhaduje jako daleko vyšší, přičemž nákazu hlásí už i sousední Uganda.
Ruská vláda požádala své přední bankovní domy, aby samy sestřelovaly ukrajinské drony. Moskva se totiž potýká s vážnými problémy při obraně klíčových objektů před vzdušnými útoky a její systémy protivzdušné obrany jsou přetížené.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vydala naléhavé varování, že rychle se šířící epidemie eboly ve východní části Demokratické republiky Kongo a v sousední Ugandě v současné době předstihuje veškeré záchranné kapacity. Podle oficiálního prohlášení bylo v oblasti zaznamenáno již nejméně 220 podezřelých úmrtí. Místní zdravotníci v konfliktem zmítané konžské provincii Ituri navíc čelí opakovaným útokům na tamní lékařská zařízení. Tyto incidenty zásadním způsobem komplikují jakékoliv snahy o potlačení nákazy, kterou způsobuje vzácný kmen viru označovaný jako Bundibugyo.
Čínské vedení zastává jednostrannou teorii míru, podle které je stabilita ve vzájemných vztazích možná pouze za předpokladu, že Spojené státy americké zásadně změní své dosavadní chování. Tento postoj se naplno projevil během dvoudenního státního summitu v Pekingu, kde se v polovině května 2026 sešel americký prezident Donald Trump se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem. Čína dala hostům jasně najevo, že odpovědnost za budoucí vývoj leží plně na Washingtonu, který se musí přizpůsobit rostoucí technické, ekonomické a vojenské síle asijské velmoci.
Vystavení vysokým teplotám během letních měsíců prokazatelně zvyšuje riziko předčasného porodu. Nová vědecká studie publikovaná v časopise Environment International přináší dosud nejrozsáhlejší analýzu tohoto fenoménu, když zkoumala data o 36,6 milionu porodů ve 250 městech napříč 13 zeměmi světa mezi lety 1979 a 2019. Výzkum se zaměřil na porody realizované v letním období v zemích jako Austrálie, Brazílie, Kanada, Chile, Ekvádor, Estonsko, Izrael, Itálie, Japonsko, Paraguay, Španělsko, Švýcarsko a Spojené státy americké. Výsledky jasně ukazují, že s rostoucí teplotou lineárně stoupá i pravděpodobnost dřívějšího nástupu porodních bolestí.
Bývalá šéfka zakázané ruské televizní stanice RT France Xenia Fedorová si v zemi našla nové působiště a stala se pravidelným hostem tamních konzervativních zpravodajských pořadů. Její proruské komentáře týkající se konfliktu na Ukrajině, Severoatlantické aliance a evropské bezpečnosti nyní vyvolávají značné znepokojení mezi francouzskými zákonodárci i odborníky na dezinformace. K této situaci dochází v citlivém období, kdy se Francie začíná připravovat na prezidentské volby plánované na rok 2027.
Mimořádně vysoké teploty, které v současné době panují napříč evropským kontinentem, jsou důsledkem meteorologického jevu známého jako tepelná kupole. Tento fenomén, při němž se horký vzduch ze severní Afriky udržuje pod tlakovou výší nad západní Evropou, vyhnal rtuť teploměrů vysoko nad běžné sezónní průměry. Nezvyklé vedro, které se obvykle objevuje až v plném létě, již přepsalo květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a ve Francii. Vědci v této souvislosti upozorňují, že lidskou činností poháněná změna klimatu tyto extrémní projevy počasí zesiluje, přičemž Evropa se otepluje rychleji než celosvětový průměr.
Izraelská armáda oznámila, že se jí během nočního náletu v Gaze podařilo zlikvidovat Mohammeda Odeha, nově jmenovaného nejvyššího velitele ozbrojeného křídla hnutí Hamas. Pokud se tato informace oficiálně potvrdí, půjde o zásadní zásah do struktury velení této organizace, jelikož k usmrcení Odeha došlo pouhých jedenáct dní poté, co izraelské síly zneškodnily jeho předchůdce. Společné prohlášení izraelské armády a tajné služby Šin Bet uvádí, co přesně bylo terčem této operace. Cílem v severní části Pásma Gazy se stalo několik budov, které Odeh využíval jako svůj úkryt.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy americkými a Íránem, který rozpoutal prezident Donald Trump, se z pohledu dosavadního vývoje nedá označit za jednoznačný úspěch. S přibývajícím časem navíc velká část americké veřejnosti ztrácí naději, že by se na tomto hodnocení mohlo něco zásadního změnit, ať už válka skončí kdykoliv. Výzkumy veřejného mínění z posledních týdnů jasně ukazují, že obyvatelé Spojených států jsou z celého konfliktu již unavení. Většina lidí s vojenským zásahem nesouhlasila od samého počátku, nevěří v jeho pozitivní přínos a neočekává, že by Washington od Teheránu získal ústupky, které by vyvážily vynaložené náklady.
V Evropě - a Česká republika není výjimkou - v posledních dnech zavládlo tropické počasí, přestože jsme teprve na konci května. Na západě dokonce padají historické rekordy. Podle meteorologů je pravděpodobné, že takových epizod bude v dalších letech jen a jen více.