Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Situace je podle dokumentu alarmující zejména na Slovensku pod vedením populistické a autoritářské vlády Roberta Fica. Zpráva uvádí, že k regresi došlo ve všech sledovaných oblastech – od soudnictví a boje proti korupci až po svobodu médií. Podobně kritický pohled nabízí analýza na Bulharsko a Maďarsko. Právě Maďarsko Viktora Orbána zůstává kategorií samo pro sebe, kde ani po šestnácti letech u moci nejsou patrné žádné známky ústupu od regresivních zákonů a politik.
Zajímavým zjištěním je identifikace takzvaných „hříšníků“ (sliders) mezi zeměmi se silnou demokratickou tradicí. Do této skupiny Liberties zařadila Belgii, Dánsko, Francii, Německo a Švédsko. V těchto státech sice dochází k oslabování právního státu v určitých dílčích oblastech, nicméně podle autorů zprávy nejde o součást širší, záměrné politické strategie, jako je tomu u výše zmíněné pětice.
Česká republika byla v tomto rozsáhlém, osmi set stránkovém dokumentu klasifikována jako „stagnátor“. Společně s Estonskem, Řeckem, Nizozemskem či Rumunskem patříme mezi země, kde se podmínky právního státu v roce 2025 ani nezlepšily, ani výrazně nezhoršily. Do této kategorie spadlo i Polsko pod vedením Donalda Tuska. To sice vyvíjí snahu o obnovu nezávislosti soudnictví, ale jeho pokroky brzdí prezidentská veta, což jen potvrzuje, jak křehká je obnova jednou poškozených institucí.
Jedinou zemí, která si vysloužila titul „poctivý pracovník“ (hard worker), je Lotyšsko. Jeho vláda jako jediná v rámci celé Unie aktivně a prokazatelně zlepšuje standardy právního státu. Tento kontrast zvýrazňuje neefektivitu kontrolních mechanismů samotné Evropské unie, které zpráva podrobuje ostré kritice. Doporučení Evropské komise totiž většina členských států dlouhodobě ignoruje.
Statistiky mluví jasně: 93 % všech doporučení z loňské zprávy Evropské komise se letos pouze opakovalo, často bez jediné změny ve formulaci. Z celkem stovky posuzovaných doporučení vykázalo 61 nulový pokrok a u dalších 13 se situace dokonce zhoršila. Podle výkonné ředitelky Liberties Iliny Neshikj je pouhé opakování výzev bez reálných důsledků neúčinné a nezvratí úmyslné úsilí některých vlád o podkopání systému.
Kritika směřuje i k samotným institucím EU. Ty v roce 2025 údajně často normalizovaly využívání zrychlených legislativních procesů a omezovaly ochranu základních práv. Podle Kersty McCourt, poradkyně Liberties, takové jednání podkopává důvěryhodnost Unie v očích veřejnosti i jejích vlastních kontrolních mechanismů. Instituce se podle ní v některých případech dopouštěly i koordinovaných kampaní proti dohledovým organizacím.
Nejvíce v uplynulém roce utrpěl pilíř demokratických brzd a rovnováh. Nezávislé nevládní organizace a občanská společnost narážejí na stále větší překážky při snaze volat vlády k odpovědnosti. Přibývá represivní legislativy a tvrdých trestů za účast na protestech. Jako příklad zpráva uvádí Maďarsko, kde byly zakázány pochody Pride a jejich organizátoři, včetně starosty Budapešti, se ocitli pod oficiálním vyšetřováním.
V Itálii byl zase přijat restriktivní bezpečnostní dekret, který kriminalizuje silniční blokády a další formy nesouhlasu, zatímco posiluje ochranu policie. Podobnému tlaku a kriminalizaci čelí v mnoha členských státech také ekologičtí aktivisté nebo účastníci propalestinských demonstrací. Právo na disent se tak v mnoha částech Evropy stává rizikovou aktivitou.
Stagnuje také boj proti korupci a situace v soudnictví. Objevuje se nebezpečný trend nepřátelské politické rétoriky namířené proti soudcům a institucím na ochranu lidských práv. Pokud jde o svobodu médií, jen malý počet států dosáhl měřitelného zlepšení. Útoky na novináře naopak přibyly v Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Nizozemsku a zcela nejvýrazněji opět na Slovensku.
Evropa se tak nachází v situaci, kdy se nůžky mezi státy ctícími pravidla a těmi, které je aktivně demontují, stále více rozevírají. Bez razantnějšího přístupu evropských institucí hrozí, že se eroze práva stane v některých částech kontinentu trvalým stavem.
Česko zažilo den, jaký tu nikdo nepamatuje. Důkazem je nové teplotní maximum, které činí 41,9 °C. Padlo v Doksanech, kde bylo přes 40 stupňů již v sobotu. O novém rekordu informoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Česko bude letos volit do obecních zastupitelstev a Senátu, přesto se stále sledují i preference sněmovních stran. Parlamentní volby by momentálně suverénně vyhrálo vládní hnutí ANO, kterému by dala hlas téměř třetina voličů. Do Poslanecké sněmovny by se dostalo šest stran či hnutí, vyplývá z nového volebního průzkumu agentury STEM pro stanici CNN Prima News.
Epidemie eboly v Africe nadále probíhá. V Demokratické republice Kongo se od poloviny května potvrdilo více než 1200 případů smrtelně nebezpečného onemocnění. Přes tři sta lidí přišlo kvůli obávané nemoci o život.
Karel Gott patřil k nejpopulárnějším osobnostem, které se kdy narodily v Česku. Neuvěřitelný počet vítězství v anketě popularity Zlatý slavík je toho důkazem. Mohl se ale stát prezidentem? Všichni víme, že hlavou státu nikdy nebyl, přestože jedna neuvěřitelná kampaň proběhla.
Americký prezident Donald Trump opět pohrozil Íránu obnovením války na Blízkém východě. Teherán totiž podle jeho slov opakovaně porušil platné příměří. Komplikují se tak i pokračující diplomatická jednání mezi oběma státy.
Česká vláda by po víkendovém zesílení střetů v Perském zálivu neměla stropování cen pohonných hmot k 30. červnu prostě vypnout a tvářit se, že mimořádné riziko pominulo. Současně by však neměla cenovou regulaci jen mechanicky prodloužit na celý červenec. Nejrozumnějším řešením je krátké technické prodloužení, například o týden až dva, doplněné o jasnou výstupní klauzuli.
Česko zažívá nejteplejší den v historii, ale již dnes se může počasí na některých místech projevit i jinak než vedrem. Meteorologové v neděli územně upravili varování před velmi vysokými a extrémními teplotami a přidali varování před bouřkami, které hrozí v neděli i v pondělí. Nadále platná je i výstraha před požáry.
Školákům v pátek odstartovaly letní prázdniny, které začaly dříve, než podle původního harmonogramu měly. Termínových změn by do budoucna mohly doznat i podzimní prázdniny. Počítá s tím návrh jedné ze sněmovních stran. Nebude ale jednoduché ho prosadit.
Česko má za sebou další velmi teplou a na mnoha místech i rekordní tropickou noc. Na sedmi místech neklesla teplota pod 25 stupňů. Meteorologové nicméně očekávají, že nadcházející noc bude ještě teplejší.
Po posledním červnovém víkendu, který právě probíhá, bude následovat první červencový. Bude delší o volný sváteční den v pondělí. Volno ale nebudou mít někteří zaměstnanci v obchodech. Další z tuzemských řetězců totiž oznámil, jak bude mít během červencových svátků otevřeno.
Loni to byla Poslanecká sněmovna, letos jsou to obecní zastupitelstva a Senát. Pokud jste to do pátku neviděli, tak i letos nás v Česku čekají volby. Prezident Petr Pavel stanovil jejich termín na druhý říjnový víkend.
Americký prezident Donald Trump po čase opět pohrozil Evropě celní odvetou. Tentokrát mu vadí daně, které musí v některých státech platit americké technologické firmy, například Apple, Google, Amazon nebo Meta.