Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Situace je podle dokumentu alarmující zejména na Slovensku pod vedením populistické a autoritářské vlády Roberta Fica. Zpráva uvádí, že k regresi došlo ve všech sledovaných oblastech – od soudnictví a boje proti korupci až po svobodu médií. Podobně kritický pohled nabízí analýza na Bulharsko a Maďarsko. Právě Maďarsko Viktora Orbána zůstává kategorií samo pro sebe, kde ani po šestnácti letech u moci nejsou patrné žádné známky ústupu od regresivních zákonů a politik.
Zajímavým zjištěním je identifikace takzvaných „hříšníků“ (sliders) mezi zeměmi se silnou demokratickou tradicí. Do této skupiny Liberties zařadila Belgii, Dánsko, Francii, Německo a Švédsko. V těchto státech sice dochází k oslabování právního státu v určitých dílčích oblastech, nicméně podle autorů zprávy nejde o součást širší, záměrné politické strategie, jako je tomu u výše zmíněné pětice.
Česká republika byla v tomto rozsáhlém, osmi set stránkovém dokumentu klasifikována jako „stagnátor“. Společně s Estonskem, Řeckem, Nizozemskem či Rumunskem patříme mezi země, kde se podmínky právního státu v roce 2025 ani nezlepšily, ani výrazně nezhoršily. Do této kategorie spadlo i Polsko pod vedením Donalda Tuska. To sice vyvíjí snahu o obnovu nezávislosti soudnictví, ale jeho pokroky brzdí prezidentská veta, což jen potvrzuje, jak křehká je obnova jednou poškozených institucí.
Jedinou zemí, která si vysloužila titul „poctivý pracovník“ (hard worker), je Lotyšsko. Jeho vláda jako jediná v rámci celé Unie aktivně a prokazatelně zlepšuje standardy právního státu. Tento kontrast zvýrazňuje neefektivitu kontrolních mechanismů samotné Evropské unie, které zpráva podrobuje ostré kritice. Doporučení Evropské komise totiž většina členských států dlouhodobě ignoruje.
Statistiky mluví jasně: 93 % všech doporučení z loňské zprávy Evropské komise se letos pouze opakovalo, často bez jediné změny ve formulaci. Z celkem stovky posuzovaných doporučení vykázalo 61 nulový pokrok a u dalších 13 se situace dokonce zhoršila. Podle výkonné ředitelky Liberties Iliny Neshikj je pouhé opakování výzev bez reálných důsledků neúčinné a nezvratí úmyslné úsilí některých vlád o podkopání systému.
Kritika směřuje i k samotným institucím EU. Ty v roce 2025 údajně často normalizovaly využívání zrychlených legislativních procesů a omezovaly ochranu základních práv. Podle Kersty McCourt, poradkyně Liberties, takové jednání podkopává důvěryhodnost Unie v očích veřejnosti i jejích vlastních kontrolních mechanismů. Instituce se podle ní v některých případech dopouštěly i koordinovaných kampaní proti dohledovým organizacím.
Nejvíce v uplynulém roce utrpěl pilíř demokratických brzd a rovnováh. Nezávislé nevládní organizace a občanská společnost narážejí na stále větší překážky při snaze volat vlády k odpovědnosti. Přibývá represivní legislativy a tvrdých trestů za účast na protestech. Jako příklad zpráva uvádí Maďarsko, kde byly zakázány pochody Pride a jejich organizátoři, včetně starosty Budapešti, se ocitli pod oficiálním vyšetřováním.
V Itálii byl zase přijat restriktivní bezpečnostní dekret, který kriminalizuje silniční blokády a další formy nesouhlasu, zatímco posiluje ochranu policie. Podobnému tlaku a kriminalizaci čelí v mnoha členských státech také ekologičtí aktivisté nebo účastníci propalestinských demonstrací. Právo na disent se tak v mnoha částech Evropy stává rizikovou aktivitou.
Stagnuje také boj proti korupci a situace v soudnictví. Objevuje se nebezpečný trend nepřátelské politické rétoriky namířené proti soudcům a institucím na ochranu lidských práv. Pokud jde o svobodu médií, jen malý počet států dosáhl měřitelného zlepšení. Útoky na novináře naopak přibyly v Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Nizozemsku a zcela nejvýrazněji opět na Slovensku.
Evropa se tak nachází v situaci, kdy se nůžky mezi státy ctícími pravidla a těmi, které je aktivně demontují, stále více rozevírají. Bez razantnějšího přístupu evropských institucí hrozí, že se eroze práva stane v některých částech kontinentu trvalým stavem.
V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.
Zajímavou meteorologickou situaci přinese podle expertů nadcházející květnový víkend. Až 70 milimetrů srážek může místy spadnout na východě země, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropa prochází masivním přezbrojením, které je přímou reakcí na ruskou invazi na Ukrajinu i na nevyzpytatelnou politiku druhé Trumpovy administrativy. Zatímco však vojenské rozpočty prudce rostou, evropští lídři podle odborné analýzy přehlížejí hluboké politické důsledky tohoto procesu. Bez reformy politického uspořádání hrozí, že se evropský řád destabilizuje a EU ztratí svůj charakter mírového projektu.
Západní vnímání Číny je často omezeno na optiku „čínské hrozby“ nebo kritiku tamního politického systému. Přestože média podrobně analyzují každý krok Pekingu, stále nám uniká podstata toho, jak Čína vysvětluje a ospravedlňuje své kroky. Nový výzkum, zveřejněný v souvislosti s aktuálním summitem Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga, naznačuje, že klíč k pochopení čínské strategie neleží v suchých datech, ale v umění vyprávění příběhů.
Členské státy OSN se příští týden sejdou v New Yorku k hlasování, které může zásadním způsobem změnit mezinárodní přístup ke klimatické krizi. Valné shromáždění bude 20. května rozhodovat o nové politické rezoluci vycházející z přelomového stanoviska Mezinárodního soudního dvora (ICJ). Pokud bude tento dokument schválen, vlády po celém světě tím oficiálně uznají svou právní odpovědnost za snižování emisí skleníkových plynů a omezování fosilních paliv.
Setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu se neslo ve znamení okázalosti a pečlivě naplánovaných ceremonií. Pro čínskou stranu však tento summit neznamenal pouze diplomatickou zdvořilost, ale především potvrzení mocenského postavení, po kterém Peking dlouhodobě touží. Celý den byl vizuálně koncipován tak, aby ukázal Čínu jako rovnocenného partnera Spojených států na globální scéně.
Federální soudce zablokoval sankce, které administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila na představitelku Organizace spojených národů Francescu Albaneseovou. Zvláštní zpravodajka OSN pro lidská práva na palestinských územích čelila postihům kvůli svým výzvám k trestnímu stíhání izraelských představitelů za válečné zločiny v Gaze. Rozhodnutí soudu je vnímáno jako významné vítězství v otázce svobody projevu.
Evropské cestující čeká v blízké budoucnosti citelné zdražování letenek. Podle šéfa Mezinárodního sdružení pro leteckou dopravu (IATA) Willieho Walshe je tento nárůst cen „nevyhnutelný“ kvůli dramatickému zvýšení nákladů na letecké palivo. Přestože některé aerolinky v posledních týdnech ceny na evropských trasách snižovaly, aby podpořily slabou poptávku, Walsh varuje, že z dlouhodobého hlediska není možné tyto dodatečné výdaje absorbovat.
Britský premiér Keir Starmer čelí po necelých dvou letech u moci zdrcující kritice. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který pro server Politico zpracovala agentura Public First, selhal v naplnění svého slibu o „změně“ natolik, že je jeho Labouristická strana v současnosti považována za prakticky nevolitelnou. Průzkum provedený po neúspěšných místních volbách ukazuje, že Britové nyní v klíčových otázkách důvěřují spíše straně Reform UK Nigela Farage.
Rozpor mezi oficiálními prohlášeními administrativy Donalda Trumpa a utajovanými zprávami zpravodajských služeb ohledně vojenských schopností Íránu vyvolává ve Washingtonu značné napětí. Zatímco prezident Trump veřejně prohlašuje, že íránské vojenské kapacity byly americko-izraelským bombardováním prakticky vymazány, zpravodajské analýzy naznačují, že realita na bojišti je odlišná. Podle těchto neveřejných hodnocení si Teherán uchoval podstatnou část svého raketového arzenálu i flotily bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump a čínský vůdce Si Ťin-pching absolvovali v Pekingu zásadní dvouhodinové jednání, které oba státníci navenek prezentovali ve velmi optimistickém duchu. Zatímco Trump označil rozhovory za skvělé a svého hostitele nešetřil chválou, v pozadí summitu zůstala nevyjasněná a výbušná témata. Hlavním bodem napětí je otázka Tchaj-wanu, o které Trump odmítl před novináři hovořit, přestože čínská strana varovala před rizikem otevřeného konfliktu.
Nárůst obezity ve světě nemusí být nevyhnutelným trendem. Nová vědecká studie naznačuje, že v některých zemích dochází ke stabilizaci nebo dokonce k mírnému poklesu počtu lidí s nadváhou. Výzkumníci zdůrazňují, že označování obezity za globální epidemii často přehlíží zásadní rozdíly mezi jednotlivými státy, pohlavími i věkovými skupinami.