Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Situace je podle dokumentu alarmující zejména na Slovensku pod vedením populistické a autoritářské vlády Roberta Fica. Zpráva uvádí, že k regresi došlo ve všech sledovaných oblastech – od soudnictví a boje proti korupci až po svobodu médií. Podobně kritický pohled nabízí analýza na Bulharsko a Maďarsko. Právě Maďarsko Viktora Orbána zůstává kategorií samo pro sebe, kde ani po šestnácti letech u moci nejsou patrné žádné známky ústupu od regresivních zákonů a politik.
Zajímavým zjištěním je identifikace takzvaných „hříšníků“ (sliders) mezi zeměmi se silnou demokratickou tradicí. Do této skupiny Liberties zařadila Belgii, Dánsko, Francii, Německo a Švédsko. V těchto státech sice dochází k oslabování právního státu v určitých dílčích oblastech, nicméně podle autorů zprávy nejde o součást širší, záměrné politické strategie, jako je tomu u výše zmíněné pětice.
Česká republika byla v tomto rozsáhlém, osmi set stránkovém dokumentu klasifikována jako „stagnátor“. Společně s Estonskem, Řeckem, Nizozemskem či Rumunskem patříme mezi země, kde se podmínky právního státu v roce 2025 ani nezlepšily, ani výrazně nezhoršily. Do této kategorie spadlo i Polsko pod vedením Donalda Tuska. To sice vyvíjí snahu o obnovu nezávislosti soudnictví, ale jeho pokroky brzdí prezidentská veta, což jen potvrzuje, jak křehká je obnova jednou poškozených institucí.
Jedinou zemí, která si vysloužila titul „poctivý pracovník“ (hard worker), je Lotyšsko. Jeho vláda jako jediná v rámci celé Unie aktivně a prokazatelně zlepšuje standardy právního státu. Tento kontrast zvýrazňuje neefektivitu kontrolních mechanismů samotné Evropské unie, které zpráva podrobuje ostré kritice. Doporučení Evropské komise totiž většina členských států dlouhodobě ignoruje.
Statistiky mluví jasně: 93 % všech doporučení z loňské zprávy Evropské komise se letos pouze opakovalo, často bez jediné změny ve formulaci. Z celkem stovky posuzovaných doporučení vykázalo 61 nulový pokrok a u dalších 13 se situace dokonce zhoršila. Podle výkonné ředitelky Liberties Iliny Neshikj je pouhé opakování výzev bez reálných důsledků neúčinné a nezvratí úmyslné úsilí některých vlád o podkopání systému.
Kritika směřuje i k samotným institucím EU. Ty v roce 2025 údajně často normalizovaly využívání zrychlených legislativních procesů a omezovaly ochranu základních práv. Podle Kersty McCourt, poradkyně Liberties, takové jednání podkopává důvěryhodnost Unie v očích veřejnosti i jejích vlastních kontrolních mechanismů. Instituce se podle ní v některých případech dopouštěly i koordinovaných kampaní proti dohledovým organizacím.
Nejvíce v uplynulém roce utrpěl pilíř demokratických brzd a rovnováh. Nezávislé nevládní organizace a občanská společnost narážejí na stále větší překážky při snaze volat vlády k odpovědnosti. Přibývá represivní legislativy a tvrdých trestů za účast na protestech. Jako příklad zpráva uvádí Maďarsko, kde byly zakázány pochody Pride a jejich organizátoři, včetně starosty Budapešti, se ocitli pod oficiálním vyšetřováním.
V Itálii byl zase přijat restriktivní bezpečnostní dekret, který kriminalizuje silniční blokády a další formy nesouhlasu, zatímco posiluje ochranu policie. Podobnému tlaku a kriminalizaci čelí v mnoha členských státech také ekologičtí aktivisté nebo účastníci propalestinských demonstrací. Právo na disent se tak v mnoha částech Evropy stává rizikovou aktivitou.
Stagnuje také boj proti korupci a situace v soudnictví. Objevuje se nebezpečný trend nepřátelské politické rétoriky namířené proti soudcům a institucím na ochranu lidských práv. Pokud jde o svobodu médií, jen malý počet států dosáhl měřitelného zlepšení. Útoky na novináře naopak přibyly v Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Nizozemsku a zcela nejvýrazněji opět na Slovensku.
Evropa se tak nachází v situaci, kdy se nůžky mezi státy ctícími pravidla a těmi, které je aktivně demontují, stále více rozevírají. Bez razantnějšího přístupu evropských institucí hrozí, že se eroze práva stane v některých částech kontinentu trvalým stavem.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.