Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Situace je podle dokumentu alarmující zejména na Slovensku pod vedením populistické a autoritářské vlády Roberta Fica. Zpráva uvádí, že k regresi došlo ve všech sledovaných oblastech – od soudnictví a boje proti korupci až po svobodu médií. Podobně kritický pohled nabízí analýza na Bulharsko a Maďarsko. Právě Maďarsko Viktora Orbána zůstává kategorií samo pro sebe, kde ani po šestnácti letech u moci nejsou patrné žádné známky ústupu od regresivních zákonů a politik.
Zajímavým zjištěním je identifikace takzvaných „hříšníků“ (sliders) mezi zeměmi se silnou demokratickou tradicí. Do této skupiny Liberties zařadila Belgii, Dánsko, Francii, Německo a Švédsko. V těchto státech sice dochází k oslabování právního státu v určitých dílčích oblastech, nicméně podle autorů zprávy nejde o součást širší, záměrné politické strategie, jako je tomu u výše zmíněné pětice.
Česká republika byla v tomto rozsáhlém, osmi set stránkovém dokumentu klasifikována jako „stagnátor“. Společně s Estonskem, Řeckem, Nizozemskem či Rumunskem patříme mezi země, kde se podmínky právního státu v roce 2025 ani nezlepšily, ani výrazně nezhoršily. Do této kategorie spadlo i Polsko pod vedením Donalda Tuska. To sice vyvíjí snahu o obnovu nezávislosti soudnictví, ale jeho pokroky brzdí prezidentská veta, což jen potvrzuje, jak křehká je obnova jednou poškozených institucí.
Jedinou zemí, která si vysloužila titul „poctivý pracovník“ (hard worker), je Lotyšsko. Jeho vláda jako jediná v rámci celé Unie aktivně a prokazatelně zlepšuje standardy právního státu. Tento kontrast zvýrazňuje neefektivitu kontrolních mechanismů samotné Evropské unie, které zpráva podrobuje ostré kritice. Doporučení Evropské komise totiž většina členských států dlouhodobě ignoruje.
Statistiky mluví jasně: 93 % všech doporučení z loňské zprávy Evropské komise se letos pouze opakovalo, často bez jediné změny ve formulaci. Z celkem stovky posuzovaných doporučení vykázalo 61 nulový pokrok a u dalších 13 se situace dokonce zhoršila. Podle výkonné ředitelky Liberties Iliny Neshikj je pouhé opakování výzev bez reálných důsledků neúčinné a nezvratí úmyslné úsilí některých vlád o podkopání systému.
Kritika směřuje i k samotným institucím EU. Ty v roce 2025 údajně často normalizovaly využívání zrychlených legislativních procesů a omezovaly ochranu základních práv. Podle Kersty McCourt, poradkyně Liberties, takové jednání podkopává důvěryhodnost Unie v očích veřejnosti i jejích vlastních kontrolních mechanismů. Instituce se podle ní v některých případech dopouštěly i koordinovaných kampaní proti dohledovým organizacím.
Nejvíce v uplynulém roce utrpěl pilíř demokratických brzd a rovnováh. Nezávislé nevládní organizace a občanská společnost narážejí na stále větší překážky při snaze volat vlády k odpovědnosti. Přibývá represivní legislativy a tvrdých trestů za účast na protestech. Jako příklad zpráva uvádí Maďarsko, kde byly zakázány pochody Pride a jejich organizátoři, včetně starosty Budapešti, se ocitli pod oficiálním vyšetřováním.
V Itálii byl zase přijat restriktivní bezpečnostní dekret, který kriminalizuje silniční blokády a další formy nesouhlasu, zatímco posiluje ochranu policie. Podobnému tlaku a kriminalizaci čelí v mnoha členských státech také ekologičtí aktivisté nebo účastníci propalestinských demonstrací. Právo na disent se tak v mnoha částech Evropy stává rizikovou aktivitou.
Stagnuje také boj proti korupci a situace v soudnictví. Objevuje se nebezpečný trend nepřátelské politické rétoriky namířené proti soudcům a institucím na ochranu lidských práv. Pokud jde o svobodu médií, jen malý počet států dosáhl měřitelného zlepšení. Útoky na novináře naopak přibyly v Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Nizozemsku a zcela nejvýrazněji opět na Slovensku.
Evropa se tak nachází v situaci, kdy se nůžky mezi státy ctícími pravidla a těmi, které je aktivně demontují, stále více rozevírají. Bez razantnějšího přístupu evropských institucí hrozí, že se eroze práva stane v některých částech kontinentu trvalým stavem.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.
Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Rusko nařídilo britskému diplomatovi opustit zemi kvůli obvinění ze špionáže. Jde o další incident v rámci dlouhé řady vzájemného vyhošťování personálu ambasád, které provází napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi.
Cíl amerického prezidenta Donalda Trumpa je na první pohled prostý a srozumitelný: zajistit, aby Írán nikdy nezískal jadernou zbraň. Podle mnohých analytiků však může mít současná válka v Íránu přesně opačný efekt. Namísto světa bez jaderných hrozeb by výsledkem mohl být bezprecedentní nárůst počtu států, které se rozhodnou pořídit si vlastní atomový arzenál jako jedinou pojistku své existence.
Čínské nezávislé rafinerie, kterým se pro jejich menší rozsah přezdívá „čajníky“ (teapots), se staly nečekaným pilířem energetické bezpečnosti země v době vrcholící globální krize. Zatímco zbytek světa čelí rekordním cenám ropy a energetickému kolapsu, provincie Šan-tung na severovýchodě Číny stále zpracovává miliony barelů suroviny. Aktuální vývoj na Blízkém východě a rostoucí ceny surové ropy však začínají tyto soukromé podniky, fungující na velmi nízkých maržích, nebezpečně vyčerpávat.
Izraelská armáda přistoupila k nevídanému disciplinárnímu kroku, když v pondělí pozastavila veškerou operační činnost celého záložního praporu. Toto rozhodnutí následuje po incidentu z minulého týdne, kdy vojáci na okupovaném Západním břehu napadli a zadrželi štáb americké televize CNN. Podle vyjádření vojenských představitelů bude jednotka čítající stovky rezervistů okamžitě stažena z oblasti a převelena k přeškolení, dokud nebude rozhodnuto o jejím dalším osudu.
Řecké protivzdušné jednotky se přímo zapojily do probíhajícího konfliktu na Blízkém východě, když nad územím Saúdské Arábie sestřelily íránské rakety. Tato událost podtrhuje fakt, že válka, která začala koncem února precizními údery USA a Izraele na íránské cíle, již dávno překročila hranice původních tří aktérů. Do bojových operací se nyní fakticky zapojilo i Řecko, které v regionu dlouhodobě udržuje své obranné kapacity.
Zatímco v roce 1989 stál Viktor Orbán na náměstí a nekompromisně vyzýval sovětská vojska k odchodu z Maďarska, dnes je vnímán jako nejbližší spojenec Vladimira Putina v Evropské unii. Tato proměna z liberálního disidenta v zastánce neliberalismu nebyla náhlá, ale probíhala v několika logických etapách. Pamětníci a bývalí spolustraníci vzpomínají na mladého politika jako na odhodlaného muže, který věřil v sílu národa svrhnout komunistickou diktaturu a nastolit svobodné volby.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vznesl závažné obvinění na adresu Moskvy, kterou viní z aktivní spolupráce s Íránem při útocích na americké vojenské cíle na Blízkém východě. Podle Zelenského Rusko poskytuje Teheránu detailní satelitní snímky základen a strategické infrastruktury, což íránským silám umožňuje přesněji zaměřovat balistické rakety a drony.
Napětí na Blízkém východě dosahuje nového vrcholu. Zatímco do regionu dorazilo dalších 3 500 amerických vojáků, íránské špičky vysílají do Washingtonu ostrá varování. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf v neděli prohlásil, že tamní ozbrojené síly na Američany doslova „čekají“ a jsou připraveny na jakýkoli pokus o vstup na své území odpovědět „ohnivým deštěm“.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v nedělním videoprohlášení z centrály Severního velitelství oznámil, že nařídil armádě další rozšíření pozemní invaze v jižním Libanonu. Cílem je zvětšit takzvanou „nárazníkovou zónu“ a podle premiérových slov zásadně změnit bezpečnostní situaci v této nestabilní oblasti.
Papež Lev se během svatodušní bohoslužby na Svatopetrském náměstí nezvykle ostře ohradil proti zneužívání náboženství k ospravedlňování válečných konfliktů. Ačkoliv pontifik přímo nejmenoval žádnou konkrétní vládu, jeho slova jsou vnímána jako jasná kritika administrativy Donalda Trumpa a nedávných kontroverzních výroků amerického ministra obrany Petea Hegsetha.