Demokracie v Evropské unii prochází vážnou zkouškou. Podle nejnovější zprávy přední organizace pro lidská práva Civil Liberties Union for Europe (Liberties) dochází v pěti členských státech k „soustavnému a úmyslnému“ rozkladu právního státu. Tato zpráva, čerpající z dat více než 40 nevládních organizací, označuje vlády v Bulharsku, Chorvatsku, Maďarsku, Itálii a na Slovensku za přímé „likvidátory“ demokratických standardů.
Situace je podle dokumentu alarmující zejména na Slovensku pod vedením populistické a autoritářské vlády Roberta Fica. Zpráva uvádí, že k regresi došlo ve všech sledovaných oblastech – od soudnictví a boje proti korupci až po svobodu médií. Podobně kritický pohled nabízí analýza na Bulharsko a Maďarsko. Právě Maďarsko Viktora Orbána zůstává kategorií samo pro sebe, kde ani po šestnácti letech u moci nejsou patrné žádné známky ústupu od regresivních zákonů a politik.
Zajímavým zjištěním je identifikace takzvaných „hříšníků“ (sliders) mezi zeměmi se silnou demokratickou tradicí. Do této skupiny Liberties zařadila Belgii, Dánsko, Francii, Německo a Švédsko. V těchto státech sice dochází k oslabování právního státu v určitých dílčích oblastech, nicméně podle autorů zprávy nejde o součást širší, záměrné politické strategie, jako je tomu u výše zmíněné pětice.
Česká republika byla v tomto rozsáhlém, osmi set stránkovém dokumentu klasifikována jako „stagnátor“. Společně s Estonskem, Řeckem, Nizozemskem či Rumunskem patříme mezi země, kde se podmínky právního státu v roce 2025 ani nezlepšily, ani výrazně nezhoršily. Do této kategorie spadlo i Polsko pod vedením Donalda Tuska. To sice vyvíjí snahu o obnovu nezávislosti soudnictví, ale jeho pokroky brzdí prezidentská veta, což jen potvrzuje, jak křehká je obnova jednou poškozených institucí.
Jedinou zemí, která si vysloužila titul „poctivý pracovník“ (hard worker), je Lotyšsko. Jeho vláda jako jediná v rámci celé Unie aktivně a prokazatelně zlepšuje standardy právního státu. Tento kontrast zvýrazňuje neefektivitu kontrolních mechanismů samotné Evropské unie, které zpráva podrobuje ostré kritice. Doporučení Evropské komise totiž většina členských států dlouhodobě ignoruje.
Statistiky mluví jasně: 93 % všech doporučení z loňské zprávy Evropské komise se letos pouze opakovalo, často bez jediné změny ve formulaci. Z celkem stovky posuzovaných doporučení vykázalo 61 nulový pokrok a u dalších 13 se situace dokonce zhoršila. Podle výkonné ředitelky Liberties Iliny Neshikj je pouhé opakování výzev bez reálných důsledků neúčinné a nezvratí úmyslné úsilí některých vlád o podkopání systému.
Kritika směřuje i k samotným institucím EU. Ty v roce 2025 údajně často normalizovaly využívání zrychlených legislativních procesů a omezovaly ochranu základních práv. Podle Kersty McCourt, poradkyně Liberties, takové jednání podkopává důvěryhodnost Unie v očích veřejnosti i jejích vlastních kontrolních mechanismů. Instituce se podle ní v některých případech dopouštěly i koordinovaných kampaní proti dohledovým organizacím.
Nejvíce v uplynulém roce utrpěl pilíř demokratických brzd a rovnováh. Nezávislé nevládní organizace a občanská společnost narážejí na stále větší překážky při snaze volat vlády k odpovědnosti. Přibývá represivní legislativy a tvrdých trestů za účast na protestech. Jako příklad zpráva uvádí Maďarsko, kde byly zakázány pochody Pride a jejich organizátoři, včetně starosty Budapešti, se ocitli pod oficiálním vyšetřováním.
V Itálii byl zase přijat restriktivní bezpečnostní dekret, který kriminalizuje silniční blokády a další formy nesouhlasu, zatímco posiluje ochranu policie. Podobnému tlaku a kriminalizaci čelí v mnoha členských státech také ekologičtí aktivisté nebo účastníci propalestinských demonstrací. Právo na disent se tak v mnoha částech Evropy stává rizikovou aktivitou.
Stagnuje také boj proti korupci a situace v soudnictví. Objevuje se nebezpečný trend nepřátelské politické rétoriky namířené proti soudcům a institucím na ochranu lidských práv. Pokud jde o svobodu médií, jen malý počet států dosáhl měřitelného zlepšení. Útoky na novináře naopak přibyly v Bulharsku, Chorvatsku, Itálii, Nizozemsku a zcela nejvýrazněji opět na Slovensku.
Evropa se tak nachází v situaci, kdy se nůžky mezi státy ctícími pravidla a těmi, které je aktivně demontují, stále více rozevírají. Bez razantnějšího přístupu evropských institucí hrozí, že se eroze práva stane v některých částech kontinentu trvalým stavem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.