Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pokud by však Trump takové údery nařídil, hrozí mu podle expertů vážné potíže spojené s roztříštěnou opozicí a vojenskými složkami připravenými na povstání. Navíc by čelil politické kritice doma, protože slíbil, že se Amerika vyhne nákladným zahraničním závazkům.
CNN informovala, že Trump tento týden obdržel brífink, na kterém se seznámil s aktualizovanými možnostmi vojenského zásahu ve Venezuele. I když administrativa dosud nerozhodla o zahájení úderů, americká armáda přesunula do regionu více než dvanáct válečných lodí a 15 000 vojáků v rámci Operace Southern Spear. Tato koncentrace vojenských prostředků má spolu s hrozbou dalších útoků, které by navázaly na probíhající kampaň proti lodím s drogami, zvýšit tlak na Madura. Cílem je donutit ho k rezignaci kvůli jeho údajným vazbám na gang Tren de Aragua a řízení obchodu s drogami.
Experty však nejvíce znepokojuje, že pokud by Maduro uprchl nebo byl zabit při cíleném útoku, mohlo by to vést k vojenskému převzetí moci nebo nastolení jiného diktátora podobného Madurovi. Juan Gonzalez, bývalý úředník Bidenovy administrativy, upozorňuje, že v rámci ideologie Chavismu existují další představitelé, kteří by mohli převzít otěže a uvalit na zemi ještě tvrdší vládu. Řekl, že Maduro by mohl být v rámci tohoto hnutí považován spíše za umírněného.
Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, John Bolton, se domnívá, že pokud by byl Maduro sesazen, armáda by zůstala soudržná, uplatnila vojenskou kontrolu a potlačila by jakékoli pouliční protesty. Maduro si v současné době udržuje pevnou kontrolu nad administrativou a dokáže stabilizovat soupeřící frakce složené z civilistů a armádních důstojníků. Pokud by zmizel, destabilizující síly, včetně kolumbijských povstaleckých skupin a kriminálních syndikátů napojených na obchod s kokainem a nerostnými surovinami, by mohly zemi roztrhat a uvrhnout ji do potenciální občanské války.
Trumpova administrativa doufala, že by po odstranění Madura mohly moc převzít venezuelské opoziční osobnosti, podobně jako tomu bylo v případě podpory Juana Guaidóa v roce 2019. Tato snaha, při níž USA uznaly Guaidóa jako legitimního vůdce, tehdy selhala.
Současná opoziční skupina vedená Edmundem Gonzalezem, který kandidoval v loňských volbách, tvrdí, že má stohodinový plán na přechod moci. Experti se však shodují, že bez trvalé podpory USA, a potenciálně i amerických vojáků na zemi, by neměl Gonzalez šanci na úspěch. Juan Gonzalez varuje, že představa, že by opoziční představitel mohl vládnout téměř okamžitě, je nemožná, protože bez amerického zajištění bezpečnosti nelze garantovat jeho bezpečnost ani schopnost vládnout.
Potřebná podpora USA by musela být dlouhodobá a zahrnovat rekonstrukci armády, uvolnění venezuelských státních fondů a výcvik policejních složek. Opozice by totiž čelila nepřátelství nejen ze strany venezuelské armády, ale také provládních polovojenských skupin (colectivos), kolumbijských guerill (ELN) a dalších aktivních kriminálních skupin.
Jakékoli prodloužené vojenské angažmá USA v Latinské Americe by mohlo rozvrátit politickou koalici, která Trumpa vynesla k moci na základě slibů, že Ameriku udrží mimo zámořské války. Republikánský kongresový pracovník podotkl, že američtí voliči nehlasovali pro to, aby Trump zatáhl USA do vleklého konfliktu v Latinské Americe, a bez dlouhodobé podpory to nebude fungovat.
Na druhou stranu, pokud by Trump nyní couvl, někteří to považují za promarněnou příležitost. Elliott Abrams, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí, varuje, že pokud by se Trump stáhl a Maduro přežil, ztratily by na významu řeči o „nové Monroeově doktríně“ a o nadvládě USA na vlastní polokouli.
Expertní pohledy se shodují, že i když by se Madura podařilo sesadit bez dlouhodobé přítomnosti amerických vojáků, závazek USA by musel být dlouhodobý, aby se celá snaha nerozpadla. Regionální diplomat řekl, že jakékoli použití síly musí být spojeno s politickým řešením a americkou podporou plánovanou na pět až deset let.
Další hrozbu představují státy Rusko, Čína a Kuba, které podporují Madurov režim. Experti se obávají, že pokud by americké údery zasáhly majetek těchto zemí, konflikt by mohl rychle eskalovat. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by tyto státy poslaly do regionu své vojáky, jejich podpora režimu by mohla otupit účinek amerických úderů. Existuje také riziko, že by se Maduro mohl pokusit zaútočit na americké zájmy v regionu, například na ropné plošiny v Karibském moři.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.