Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pokud by však Trump takové údery nařídil, hrozí mu podle expertů vážné potíže spojené s roztříštěnou opozicí a vojenskými složkami připravenými na povstání. Navíc by čelil politické kritice doma, protože slíbil, že se Amerika vyhne nákladným zahraničním závazkům.
CNN informovala, že Trump tento týden obdržel brífink, na kterém se seznámil s aktualizovanými možnostmi vojenského zásahu ve Venezuele. I když administrativa dosud nerozhodla o zahájení úderů, americká armáda přesunula do regionu více než dvanáct válečných lodí a 15 000 vojáků v rámci Operace Southern Spear. Tato koncentrace vojenských prostředků má spolu s hrozbou dalších útoků, které by navázaly na probíhající kampaň proti lodím s drogami, zvýšit tlak na Madura. Cílem je donutit ho k rezignaci kvůli jeho údajným vazbám na gang Tren de Aragua a řízení obchodu s drogami.
Experty však nejvíce znepokojuje, že pokud by Maduro uprchl nebo byl zabit při cíleném útoku, mohlo by to vést k vojenskému převzetí moci nebo nastolení jiného diktátora podobného Madurovi. Juan Gonzalez, bývalý úředník Bidenovy administrativy, upozorňuje, že v rámci ideologie Chavismu existují další představitelé, kteří by mohli převzít otěže a uvalit na zemi ještě tvrdší vládu. Řekl, že Maduro by mohl být v rámci tohoto hnutí považován spíše za umírněného.
Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, John Bolton, se domnívá, že pokud by byl Maduro sesazen, armáda by zůstala soudržná, uplatnila vojenskou kontrolu a potlačila by jakékoli pouliční protesty. Maduro si v současné době udržuje pevnou kontrolu nad administrativou a dokáže stabilizovat soupeřící frakce složené z civilistů a armádních důstojníků. Pokud by zmizel, destabilizující síly, včetně kolumbijských povstaleckých skupin a kriminálních syndikátů napojených na obchod s kokainem a nerostnými surovinami, by mohly zemi roztrhat a uvrhnout ji do potenciální občanské války.
Trumpova administrativa doufala, že by po odstranění Madura mohly moc převzít venezuelské opoziční osobnosti, podobně jako tomu bylo v případě podpory Juana Guaidóa v roce 2019. Tato snaha, při níž USA uznaly Guaidóa jako legitimního vůdce, tehdy selhala.
Současná opoziční skupina vedená Edmundem Gonzalezem, který kandidoval v loňských volbách, tvrdí, že má stohodinový plán na přechod moci. Experti se však shodují, že bez trvalé podpory USA, a potenciálně i amerických vojáků na zemi, by neměl Gonzalez šanci na úspěch. Juan Gonzalez varuje, že představa, že by opoziční představitel mohl vládnout téměř okamžitě, je nemožná, protože bez amerického zajištění bezpečnosti nelze garantovat jeho bezpečnost ani schopnost vládnout.
Potřebná podpora USA by musela být dlouhodobá a zahrnovat rekonstrukci armády, uvolnění venezuelských státních fondů a výcvik policejních složek. Opozice by totiž čelila nepřátelství nejen ze strany venezuelské armády, ale také provládních polovojenských skupin (colectivos), kolumbijských guerill (ELN) a dalších aktivních kriminálních skupin.
Jakékoli prodloužené vojenské angažmá USA v Latinské Americe by mohlo rozvrátit politickou koalici, která Trumpa vynesla k moci na základě slibů, že Ameriku udrží mimo zámořské války. Republikánský kongresový pracovník podotkl, že američtí voliči nehlasovali pro to, aby Trump zatáhl USA do vleklého konfliktu v Latinské Americe, a bez dlouhodobé podpory to nebude fungovat.
Na druhou stranu, pokud by Trump nyní couvl, někteří to považují za promarněnou příležitost. Elliott Abrams, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí, varuje, že pokud by se Trump stáhl a Maduro přežil, ztratily by na významu řeči o „nové Monroeově doktríně“ a o nadvládě USA na vlastní polokouli.
Expertní pohledy se shodují, že i když by se Madura podařilo sesadit bez dlouhodobé přítomnosti amerických vojáků, závazek USA by musel být dlouhodobý, aby se celá snaha nerozpadla. Regionální diplomat řekl, že jakékoli použití síly musí být spojeno s politickým řešením a americkou podporou plánovanou na pět až deset let.
Další hrozbu představují státy Rusko, Čína a Kuba, které podporují Madurov režim. Experti se obávají, že pokud by americké údery zasáhly majetek těchto zemí, konflikt by mohl rychle eskalovat. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by tyto státy poslaly do regionu své vojáky, jejich podpora režimu by mohla otupit účinek amerických úderů. Existuje také riziko, že by se Maduro mohl pokusit zaútočit na americké zájmy v regionu, například na ropné plošiny v Karibském moři.
Česko dnes na trhu rychlého občerstvení zažívá situaci, kterou tuzemský maloobchod nepamatuje. Nadnárodní řetězec KFC se rozhodl k radikálnímu kroku: úderem ranní otevírací doby nechal zamčené dveře všech svých 140 poboček po celé České republice. Provoz se plošně zastavil. Zaměstnanci místo smažení kuřat fasují školící manuály a programátoři narychlo nahazují nový digitální systém pro kontrolu bezpečnosti potravin.
Do Česka již během uplynulého víkendu dorazilo tropické počasí, které si užijeme i v tomto týdnu. O to méně ale bude deště, problémy se suchem se mají prohlubovat. Meteorologové poukazují na souvislost s klimatickou změnou.
Severoatlantická aliance se před svým červencovým summitem v Turecku ocitá v situaci, kdy musí řešit jednu z největších výzev ve své historii. Evropští spojenci čelí reálné možnosti, že se budou muset obejít bez bezpečnostních záruk a přítomnosti Spojených států. Washington totiž v uplynulých týdnech přistoupil k odsunu části vojáků z Německa i Polska a uvažoval dokonce o pozastavení členství Španělska, což je v Evropě vnímáno jako odveta za vlažnou podporu amerických postojů ve válce s Íránem.
Ukrajina kvůli nutnosti šetřit omezené zásoby protivzdušných raket stále častěji spoléhá na domácí systém elektronického boje Lima. Tento prostředek slouží k narušování a odklánění ruských bezpilotních letounů a střel. Na rozdíl od klasické protivzdušné obrany, která útočící cíle fyzicky likviduje svými antiraketami, funguje tento systém tak, že ruší a podvrhuje satelitní navigační signály. Vzhledem k tomu, že Rusko zintenzivňuje své údery s dlouhým doletem a Kyjev se potýká s trvalým nedostatkem drahé munice, stala se tato technologie klíčovou vrstvou ukrajinské obranné architektury.
Íránské ministerstvo zahraničí obvinilo Spojené státy z hrubého porušení příměří, k němuž mělo dojít během uplynulých 48 hodin v regionu Hormozgán v blízkosti strategického Hormuzského průlivu. Teherán podle oficiálního prohlášení považuje americký režim za plně odpovědný za veškeré následky těchto útočných a neoprávněných akcí. Ministerstvo zároveň zdůraznilo, že Írán bude na tyto kroky reagovat a nebude váhat při obraně svého vlastního území.
Demokratická republika Kongo se potýká se svou sedmnáctou epidemií nebezpečné eboly. Humanitární organizace i zdravotníci upozorňují na její alarmující šíření a dodávají, že oficiální statistiky neodrážejí skutečnou závažnost situace. Místní podfinancované zdravotnictví čelí enormnímu náporu, kvůli čemuž zástupci neziskového sektoru naléhavě apelují na mezinárodní společenství s žádostí o koordinovanou finanční a materiální pomoc, neboť situace v terénu se nadále vymyká kontrole.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.