Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pokud by však Trump takové údery nařídil, hrozí mu podle expertů vážné potíže spojené s roztříštěnou opozicí a vojenskými složkami připravenými na povstání. Navíc by čelil politické kritice doma, protože slíbil, že se Amerika vyhne nákladným zahraničním závazkům.
CNN informovala, že Trump tento týden obdržel brífink, na kterém se seznámil s aktualizovanými možnostmi vojenského zásahu ve Venezuele. I když administrativa dosud nerozhodla o zahájení úderů, americká armáda přesunula do regionu více než dvanáct válečných lodí a 15 000 vojáků v rámci Operace Southern Spear. Tato koncentrace vojenských prostředků má spolu s hrozbou dalších útoků, které by navázaly na probíhající kampaň proti lodím s drogami, zvýšit tlak na Madura. Cílem je donutit ho k rezignaci kvůli jeho údajným vazbám na gang Tren de Aragua a řízení obchodu s drogami.
Experty však nejvíce znepokojuje, že pokud by Maduro uprchl nebo byl zabit při cíleném útoku, mohlo by to vést k vojenskému převzetí moci nebo nastolení jiného diktátora podobného Madurovi. Juan Gonzalez, bývalý úředník Bidenovy administrativy, upozorňuje, že v rámci ideologie Chavismu existují další představitelé, kteří by mohli převzít otěže a uvalit na zemi ještě tvrdší vládu. Řekl, že Maduro by mohl být v rámci tohoto hnutí považován spíše za umírněného.
Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, John Bolton, se domnívá, že pokud by byl Maduro sesazen, armáda by zůstala soudržná, uplatnila vojenskou kontrolu a potlačila by jakékoli pouliční protesty. Maduro si v současné době udržuje pevnou kontrolu nad administrativou a dokáže stabilizovat soupeřící frakce složené z civilistů a armádních důstojníků. Pokud by zmizel, destabilizující síly, včetně kolumbijských povstaleckých skupin a kriminálních syndikátů napojených na obchod s kokainem a nerostnými surovinami, by mohly zemi roztrhat a uvrhnout ji do potenciální občanské války.
Trumpova administrativa doufala, že by po odstranění Madura mohly moc převzít venezuelské opoziční osobnosti, podobně jako tomu bylo v případě podpory Juana Guaidóa v roce 2019. Tato snaha, při níž USA uznaly Guaidóa jako legitimního vůdce, tehdy selhala.
Současná opoziční skupina vedená Edmundem Gonzalezem, který kandidoval v loňských volbách, tvrdí, že má stohodinový plán na přechod moci. Experti se však shodují, že bez trvalé podpory USA, a potenciálně i amerických vojáků na zemi, by neměl Gonzalez šanci na úspěch. Juan Gonzalez varuje, že představa, že by opoziční představitel mohl vládnout téměř okamžitě, je nemožná, protože bez amerického zajištění bezpečnosti nelze garantovat jeho bezpečnost ani schopnost vládnout.
Potřebná podpora USA by musela být dlouhodobá a zahrnovat rekonstrukci armády, uvolnění venezuelských státních fondů a výcvik policejních složek. Opozice by totiž čelila nepřátelství nejen ze strany venezuelské armády, ale také provládních polovojenských skupin (colectivos), kolumbijských guerill (ELN) a dalších aktivních kriminálních skupin.
Jakékoli prodloužené vojenské angažmá USA v Latinské Americe by mohlo rozvrátit politickou koalici, která Trumpa vynesla k moci na základě slibů, že Ameriku udrží mimo zámořské války. Republikánský kongresový pracovník podotkl, že američtí voliči nehlasovali pro to, aby Trump zatáhl USA do vleklého konfliktu v Latinské Americe, a bez dlouhodobé podpory to nebude fungovat.
Na druhou stranu, pokud by Trump nyní couvl, někteří to považují za promarněnou příležitost. Elliott Abrams, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí, varuje, že pokud by se Trump stáhl a Maduro přežil, ztratily by na významu řeči o „nové Monroeově doktríně“ a o nadvládě USA na vlastní polokouli.
Expertní pohledy se shodují, že i když by se Madura podařilo sesadit bez dlouhodobé přítomnosti amerických vojáků, závazek USA by musel být dlouhodobý, aby se celá snaha nerozpadla. Regionální diplomat řekl, že jakékoli použití síly musí být spojeno s politickým řešením a americkou podporou plánovanou na pět až deset let.
Další hrozbu představují státy Rusko, Čína a Kuba, které podporují Madurov režim. Experti se obávají, že pokud by americké údery zasáhly majetek těchto zemí, konflikt by mohl rychle eskalovat. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by tyto státy poslaly do regionu své vojáky, jejich podpora režimu by mohla otupit účinek amerických úderů. Existuje také riziko, že by se Maduro mohl pokusit zaútočit na americké zájmy v regionu, například na ropné plošiny v Karibském moři.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.
Navzdory vlně právních sporů, nelichotivým titulkům v médiích a nízké popularitě svého zakladatele Marka Zuckerberga prožívá technologický gigant Meta jedno z nejúspěšnějších období. Zatímco se společnost potýká s obviněními z negativního dopadu svých sociálních sítí na duševní zdraví dětí a mládeže, její tržní hodnota dosahuje dvou bilionů dolarů. Růst počtu uživatelů i finančních výsledků ukazuje, že komerční síla firmy zůstává do značné míry imunní vůči reputačním šrámům.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
