Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pokud by však Trump takové údery nařídil, hrozí mu podle expertů vážné potíže spojené s roztříštěnou opozicí a vojenskými složkami připravenými na povstání. Navíc by čelil politické kritice doma, protože slíbil, že se Amerika vyhne nákladným zahraničním závazkům.
CNN informovala, že Trump tento týden obdržel brífink, na kterém se seznámil s aktualizovanými možnostmi vojenského zásahu ve Venezuele. I když administrativa dosud nerozhodla o zahájení úderů, americká armáda přesunula do regionu více než dvanáct válečných lodí a 15 000 vojáků v rámci Operace Southern Spear. Tato koncentrace vojenských prostředků má spolu s hrozbou dalších útoků, které by navázaly na probíhající kampaň proti lodím s drogami, zvýšit tlak na Madura. Cílem je donutit ho k rezignaci kvůli jeho údajným vazbám na gang Tren de Aragua a řízení obchodu s drogami.
Experty však nejvíce znepokojuje, že pokud by Maduro uprchl nebo byl zabit při cíleném útoku, mohlo by to vést k vojenskému převzetí moci nebo nastolení jiného diktátora podobného Madurovi. Juan Gonzalez, bývalý úředník Bidenovy administrativy, upozorňuje, že v rámci ideologie Chavismu existují další představitelé, kteří by mohli převzít otěže a uvalit na zemi ještě tvrdší vládu. Řekl, že Maduro by mohl být v rámci tohoto hnutí považován spíše za umírněného.
Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, John Bolton, se domnívá, že pokud by byl Maduro sesazen, armáda by zůstala soudržná, uplatnila vojenskou kontrolu a potlačila by jakékoli pouliční protesty. Maduro si v současné době udržuje pevnou kontrolu nad administrativou a dokáže stabilizovat soupeřící frakce složené z civilistů a armádních důstojníků. Pokud by zmizel, destabilizující síly, včetně kolumbijských povstaleckých skupin a kriminálních syndikátů napojených na obchod s kokainem a nerostnými surovinami, by mohly zemi roztrhat a uvrhnout ji do potenciální občanské války.
Trumpova administrativa doufala, že by po odstranění Madura mohly moc převzít venezuelské opoziční osobnosti, podobně jako tomu bylo v případě podpory Juana Guaidóa v roce 2019. Tato snaha, při níž USA uznaly Guaidóa jako legitimního vůdce, tehdy selhala.
Současná opoziční skupina vedená Edmundem Gonzalezem, který kandidoval v loňských volbách, tvrdí, že má stohodinový plán na přechod moci. Experti se však shodují, že bez trvalé podpory USA, a potenciálně i amerických vojáků na zemi, by neměl Gonzalez šanci na úspěch. Juan Gonzalez varuje, že představa, že by opoziční představitel mohl vládnout téměř okamžitě, je nemožná, protože bez amerického zajištění bezpečnosti nelze garantovat jeho bezpečnost ani schopnost vládnout.
Potřebná podpora USA by musela být dlouhodobá a zahrnovat rekonstrukci armády, uvolnění venezuelských státních fondů a výcvik policejních složek. Opozice by totiž čelila nepřátelství nejen ze strany venezuelské armády, ale také provládních polovojenských skupin (colectivos), kolumbijských guerill (ELN) a dalších aktivních kriminálních skupin.
Jakékoli prodloužené vojenské angažmá USA v Latinské Americe by mohlo rozvrátit politickou koalici, která Trumpa vynesla k moci na základě slibů, že Ameriku udrží mimo zámořské války. Republikánský kongresový pracovník podotkl, že američtí voliči nehlasovali pro to, aby Trump zatáhl USA do vleklého konfliktu v Latinské Americe, a bez dlouhodobé podpory to nebude fungovat.
Na druhou stranu, pokud by Trump nyní couvl, někteří to považují za promarněnou příležitost. Elliott Abrams, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí, varuje, že pokud by se Trump stáhl a Maduro přežil, ztratily by na významu řeči o „nové Monroeově doktríně“ a o nadvládě USA na vlastní polokouli.
Expertní pohledy se shodují, že i když by se Madura podařilo sesadit bez dlouhodobé přítomnosti amerických vojáků, závazek USA by musel být dlouhodobý, aby se celá snaha nerozpadla. Regionální diplomat řekl, že jakékoli použití síly musí být spojeno s politickým řešením a americkou podporou plánovanou na pět až deset let.
Další hrozbu představují státy Rusko, Čína a Kuba, které podporují Madurov režim. Experti se obávají, že pokud by americké údery zasáhly majetek těchto zemí, konflikt by mohl rychle eskalovat. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by tyto státy poslaly do regionu své vojáky, jejich podpora režimu by mohla otupit účinek amerických úderů. Existuje také riziko, že by se Maduro mohl pokusit zaútočit na americké zájmy v regionu, například na ropné plošiny v Karibském moři.
V brazilském Belému se v sobotu konal první velký protest za poslední čtyři roky, který doprovodil výroční konferenci OSN o změně klimatu COP30. Tisíce domorodých obyvatel a environmentálních aktivistů zaplnily ulice s vlajkami a transparenty, přičemž nechyběla ani nelichotivá socha amerického prezidenta Donalda Trumpa. Demonstranti z celého světa, včetně domorodých aktivistů z Amazonie, se navzdory tropickému horku dožadovali, aby vlády urychlily boj proti klimatickým změnám a chránily přírodu. Místní média citovala policii s odhadem, že se protestu zúčastnilo 20 000 lidí.
Prezident Donald Trump opakovaně prohlásil, že dny venezuelského prezidenta Nicoláse Madura jsou sečteny, a připustil možnost pozemních úderů uvnitř Venezuely. Odborníci nicméně upozorňují, že ačkoli Trump schválil tajné akce v zemi, USA v současné době nemají dostatečné vojenské prostředky k zahájení rozsáhlé operace na odstranění Madura od moci.
Pohled na konvoj ruských vojáků vynořující se z husté mlhy u východoukrajinského města Pokrovsk působí téměř apokalypticky. Někteří vojáci se tam pohybují na motorkách a mopedech, jiní stojí na korbě opotřebovaného pickupu. Jeden z vozů má dokonce podivnou klecovitou konstrukci. Ačkoliv se to zdá bizarní, tento krátký videozáznam, jehož geolokaci potvrdila CNN jen pár kilometrů od Pokrovsku, jasně ukazuje na proměnu ruské bojové taktiky na Ukrajině.
Týdny po vstupu v platnost dohody o příměří v Pásmu Gazy není válka u konce pro stovky bojovníků Hamásu, kteří zůstávají uvězněni v tunelech pod troskami jihu Gazy, v oblasti obsazené izraelskými silami. Tito izolovaní radikálové, rozdělení do nezávislých buněk, představují citlivý diplomatický problém pro Izrael i mezinárodní mediátory, přičemž hrozí kolapsem měsíc trvající dohody.
Maďarský premiér Viktor Orbán zahájil několik týdnů trvající „protiválečnou roadshow“. Před parlamentními volbami plánovanými na duben příštího roku tak proměňuje kritiku evropské podpory Ukrajině v ústřední téma své předvolební kampaně. Předseda pravicové strany Fidesz zahájil sérii shromáždění, během nichž by měl do konce roku navštívit pět měst, sobotním setkáním v severozápadním Győru.
Nedávno odhalená tajná raketová instalace v Severní Koreji naznačuje, že Pchjongjang nemá vůbec v úmyslu zapojit se do upřímných jednání o kontrole zbrojení. Nově objevená základna jaderných raket se nachází v blízkosti čínských hranic a její existenci potvrdila zpráva think tanku Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se sídlem ve Washingtonu, D.C.
Island se rozhodl pro neobvyklý krok a potenciální kolaps klíčového systému oceánských proudů označil za hrozbu pro národní bezpečnost. Pro zemi, jejíž relativně mírné klima je zásadně formováno sítí proudů Atlantiku, které transportují teplo na sever, se jedná o existenciální hrozbu. Bez tohoto proudění by byl Island podstatně chladnější a bouřlivější.
Ruský server Vzglyad zveřejnil nový „Žebříček nepřátelských vlád“, který má podle Kremlu odrážet tvrdost jednotlivých kabinetů vůči Rusku. Na vrcholu stojí Velká Británie, zatímco Česko spolu se Spojenými státy obsadilo nepříliš čestné čtvrté místo. Moskva tak nepřímo naznačuje, že dřívější razance západních států slábne. Pro Česko jde o varování. Menší „nepřátelství“ v očích Kremlu neznamená úspěch, ale riziko, že povolujeme vlastní obranný a zahraničně-politický postoj.
Skupina více než 500 předních ekonomů a vědců navrhuje koordinovanou globální akci k řešení problému nerovnosti, který se stal stejně naléhavým jako boj proti změně klimatu. Mezi signatáři otevřeného dopisu jsou taková jména jako bývalá ministryně financí a předsedkyně Federálního rezervního systému Janet Yellen, francouzský ekonom Thomas Piketty a nositel Nobelovy ceny Daren Acemoglu.
V sobotu proběhlo v katedrále svatého Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě poslední rozloučení s kardinálem Dominikem Dukou, emeritním pražským arcibiskupem, který zemřel 4. listopadu ve věku 82 let. Zádušní mše, která začala v 11 hodin, byla sloužena pod vedením současného pražského arcibiskupa Jana Graubnera. Celý obřad vedl papežský nuncius Jude Thaddeus Okolo a do liturgie se aktivně zapojili i přátelé a blízcí zesnulého.
Na konci roku 2023 vyvolala fentanylová zdravotní krize ve Spojených státech velký poplach. Situace se však může ještě zhoršit s příchodem další skupiny syntetických opioidů, známých jako nitazeny. Tato droga sice není úplnou novinkou, neboť chemik Alexander Šulgin varoval před potenciálním zneužitím benzimidazolových sloučenin již v 70. letech, ale jeho slova se ukázala jako prorocká až o půl století později. Nitazeny, syntetické opioidy s benzimidazolovým jádrem, se staly jednou z nejnebezpečnějších tříd nových psychoaktivních látek. Způsobují tak rostoucí počet otrav a úmrtí.
Tisíce diplomatů, aktivistů, novinářů a lobbistů se shromažďují v tropickém horku Belému, u ústí Amazonky, na klimatické rozhovory COP30. Poté, co Brazílie získala pořadatelství před třemi lety, byly naděje vysoké. Očekávalo se, že amazonský summit, konaný v zemi, která hostila první globální klimatický summit Země, by mohl představovat zlomový bod v boji proti klimatické krizi.