Experti: USA nemají na kapacity na odstranění Madura

Pokud by však Trump takové údery nařídil, hrozí mu podle expertů vážné potíže spojené s roztříštěnou opozicí a vojenskými složkami připravenými na povstání. Navíc by čelil politické kritice doma, protože slíbil, že se Amerika vyhne nákladným zahraničním závazkům.

CNN informovala, že Trump tento týden obdržel brífink, na kterém se seznámil s aktualizovanými možnostmi vojenského zásahu ve Venezuele. I když administrativa dosud nerozhodla o zahájení úderů, americká armáda přesunula do regionu více než dvanáct válečných lodí a 15 000 vojáků v rámci Operace Southern Spear. Tato koncentrace vojenských prostředků má spolu s hrozbou dalších útoků, které by navázaly na probíhající kampaň proti lodím s drogami, zvýšit tlak na Madura. Cílem je donutit ho k rezignaci kvůli jeho údajným vazbám na gang Tren de Aragua a řízení obchodu s drogami.

Experty však nejvíce znepokojuje, že pokud by Maduro uprchl nebo byl zabit při cíleném útoku, mohlo by to vést k vojenskému převzetí moci nebo nastolení jiného diktátora podobného Madurovi. Juan Gonzalez, bývalý úředník Bidenovy administrativy, upozorňuje, že v rámci ideologie Chavismu existují další představitelé, kteří by mohli převzít otěže a uvalit na zemi ještě tvrdší vládu. Řekl, že Maduro by mohl být v rámci tohoto hnutí považován spíše za umírněného.

Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost, John Bolton, se domnívá, že pokud by byl Maduro sesazen, armáda by zůstala soudržná, uplatnila vojenskou kontrolu a potlačila by jakékoli pouliční protesty. Maduro si v současné době udržuje pevnou kontrolu nad administrativou a dokáže stabilizovat soupeřící frakce složené z civilistů a armádních důstojníků. Pokud by zmizel, destabilizující síly, včetně kolumbijských povstaleckých skupin a kriminálních syndikátů napojených na obchod s kokainem a nerostnými surovinami, by mohly zemi roztrhat a uvrhnout ji do potenciální občanské války.

Trumpova administrativa doufala, že by po odstranění Madura mohly moc převzít venezuelské opoziční osobnosti, podobně jako tomu bylo v případě podpory Juana Guaidóa v roce 2019. Tato snaha, při níž USA uznaly Guaidóa jako legitimního vůdce, tehdy selhala.

Současná opoziční skupina vedená Edmundem Gonzalezem, který kandidoval v loňských volbách, tvrdí, že má stohodinový plán na přechod moci. Experti se však shodují, že bez trvalé podpory USA, a potenciálně i amerických vojáků na zemi, by neměl Gonzalez šanci na úspěch. Juan Gonzalez varuje, že představa, že by opoziční představitel mohl vládnout téměř okamžitě, je nemožná, protože bez amerického zajištění bezpečnosti nelze garantovat jeho bezpečnost ani schopnost vládnout.

Potřebná podpora USA by musela být dlouhodobá a zahrnovat rekonstrukci armády, uvolnění venezuelských státních fondů a výcvik policejních složek. Opozice by totiž čelila nepřátelství nejen ze strany venezuelské armády, ale také provládních polovojenských skupin (colectivos), kolumbijských guerill (ELN) a dalších aktivních kriminálních skupin.

Jakékoli prodloužené vojenské angažmá USA v Latinské Americe by mohlo rozvrátit politickou koalici, která Trumpa vynesla k moci na základě slibů, že Ameriku udrží mimo zámořské války. Republikánský kongresový pracovník podotkl, že američtí voliči nehlasovali pro to, aby Trump zatáhl USA do vleklého konfliktu v Latinské Americe, a bez dlouhodobé podpory to nebude fungovat.

Na druhou stranu, pokud by Trump nyní couvl, někteří to považují za promarněnou příležitost. Elliott Abrams, bývalý vysoký úředník ministerstva zahraničí, varuje, že pokud by se Trump stáhl a Maduro přežil, ztratily by na významu řeči o „nové Monroeově doktríně“ a o nadvládě USA na vlastní polokouli.

Expertní pohledy se shodují, že i když by se Madura podařilo sesadit bez dlouhodobé přítomnosti amerických vojáků, závazek USA by musel být dlouhodobý, aby se celá snaha nerozpadla. Regionální diplomat řekl, že jakékoli použití síly musí být spojeno s politickým řešením a americkou podporou plánovanou na pět až deset let.

Další hrozbu představují státy Rusko, Čína a Kuba, které podporují Madurov režim. Experti se obávají, že pokud by americké údery zasáhly majetek těchto zemí, konflikt by mohl rychle eskalovat. Ačkoliv je nepravděpodobné, že by tyto státy poslaly do regionu své vojáky, jejich podpora režimu by mohla otupit účinek amerických úderů. Existuje také riziko, že by se Maduro mohl pokusit zaútočit na americké zájmy v regionu, například na ropné plošiny v Karibském moři.