Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Lekce z historie, kterou sepsal už Thúkydidés, je jasná: ničení a vládnutí jsou dvě naprosto odlišné disciplíny. Impéria, která si tyto pojmy pletou, se nakonec sama vyčerpají. USA sice mohou íránský režim vojensky rozdrtit, ale precedent z Iráku dává brutálně jasnou odpověď na otázku, co vzniklé mocenské vakuum zaplní. Státy nedrží pohromadě ideologie, ale institucionální paměť a byrokracie. Pokud ji zničíte, nezískáte čistý stůl, nýbrž zhroucený stát.
V Iráku toto vakuum zaplnil Írán, který tam desítky let budoval své sítě. V dnešním Íránu je jedinou silou s dostatečnou organizační kapacitou a zbraněmi Islámské revoluční gardy (IRGC). Ty nejsou jen vojenskou složkou, ale ovládají téměř 40 % íránské ekonomiky. Od smrti ajatolláha Alího Chameneího na začátku letošního bombardování gardy fakticky převzaly kontrolu nad zemí.
Nástupnictví Mojtaby Chameneího 8. března 2026, podporované právě revolučními gardami, potvrzuje maximální kontinuitu starého řádu. Představa Washingtonu o „změně režimu“ naráží na realitu – IRGC nelze rozpustit, aniž by došlo ke kolapsu ekonomiky a vzniku „padlého státu“ podle vzoru Libye. Pokud naopak zůstanou gardy u moci, zůstane zachováno i represivní jádro režimu.
Exilová opozice, kterou Washington tak rád hostí, má v Íránu nulovou domácí legitimitu. Skupiny jako Mudžáhidé-e Chalka jsou v zemi nenáviděny a monarchisté nemají na vládnutí žádné vazby už od roku 1979. Demokratická hnutí, která v Íránu skutečně rostla, byla režimem rozdrcena už v lednu. Navíc vnější útoky na zemi mají tendenci národ s režimem stmelovat, i když občané své lídry původně nenáviděli.
Rozdíl v měřítku mezi Irákem a Íránem je přitom propastný. Zatímco Irák v roce 2003 měl 25 milionů obyvatel a žádný jaderný program, Írán má 92 milionů lidí a obří zásoby vysoce obohaceného uranu. O těchto zásobách nemá Mezinárodní agentura pro atomovou energii od americko-izraelských úderů v roce 2025 žádné ověřené zprávy. Útoky problém šíření jaderných zbraní nevyřešily, jen ho učinily nebezpečnějším.
Washington má sice jasnou preferenci, kdo by měl v Teheránu vládnout, ale nemá žádný reálný plán. Prezident Donald Trump trvá na tom, že budoucí vláda musí mít schválení USA, jenže chybí legitimní přechodná autorita i populace ochotná přijmout americký diktát. Bez fungujícího politického procesu je veto Bílého domu k ničemu.
Strategický horizont Washingtonu končí u destrukce. Osm měsíců po útocích z roku 2025 není jasné, jak zajistit bezpečnost jaderného materiálu, ani jak stabilizovat region, kde každé další kolo bombardování rozdmýchává širší válku. Otázka „kdo bude vládnout 92 milionům Íránců“ zůstává nezodpovězena, zatímco americká strategie míří k další politické katastrofě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli oznámil, že ruské ozbrojené síly podnikly v průběhu uplynulého týdne rozsáhlou a ničivou vlnu vzdušných útoků, při nichž proti ukrajinským cílům namířily tisíce pum a dronů. Podle jeho vyjádření Moskva nasadila přibližně 1600 naváděných leteckých bomb, téměř 2300 úderných bezpilotních letounů a osmačtyřicet raket včetně balistických systémů, píše Kyiv Post.
Evropská komise stanovila termín do konce letošního prosince pro nalezení spolehlivého řešení hlubokého rozpočtového schodku Ukrajiny na příští rok. Podle interního dokumentu, který má k dispozici redakce serveru Politico, usiluje unijní exekutiva o dosažení politické dohody v řádu několika příštích týdnů. Kyjev se totiž navzdory dřívějším finančním injekcím potýká s obří finanční propastí.
Americký miliardář Elon Musk potvrdil, že jeho společnost SpaceX omezila ukrajinské připojení k satelitní síti Starlink. Stalo se tak poté, co ukrajinští představitelé oznámili obnovení stabilního provozu a vyřešení dřívějších problémů s konektivitou, které podle Kyjeva omezovaly obranné operace armády.
Americká politická scéna se nachází v závěrečné fázi kampaně před blížícími se listopadovými volbami do Kongresu, což o uplynulém víkendu potvrdila ostrá konfrontace dvou významných politických osobností. Současná hlava státu Donald Trump a bývalý prezident Barack Obama uspořádali souběžné předvolební mítinky v klíčových státech, kde navzájem hájili zájmy svých politických stran a ostře kritizovali protistranu.
Severní Korea pokročila v přesnosti balistických raket a zřídila sériovou výrobu úderných dronů díky technické a operační pomoci z Ruské federace. Oznámil to list Kyiv Post s odvoláním na zprávy západních zpravodajských služeb a deníku The New York Times. Moskva poskytuje Pchjongjangu vojenské technologie výměnou za severokorejskou munici, dělníky a tisíce bojových vojáků nasazených v ruské Kurské oblasti.
Britský premiér Andy Burnham vyzval k otevřené a věcné diskusi s veřejností o možném návratu k volnému pohybu osob mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií. Podle jeho vyjádření je na čase přehodnotit dosavadní vztahy s unijním blokem a předložit voličům různé budoucí varianty. Tyto záměry zazněly v kontextu příprav na nadcházející summit v Bruselu.
Rozsáhlý únik vnitřní komunikace německé pravicově populistické strany Alternativa pro Německo odhalil radikální obrat její spolupředsedkyně Alice Weidelové. Hackeři podle webu Politico zveřejnili statisíce interních e-mailů a dokumentů, které zachycují její dřívější ostrou kritiku kontroverzního stranického kolegy Björna Höckeho. Zveřejněné materiály poskytují vzácný pohled do zákulisí nejsilnější německé pravicové formace.
Izrael se připravuje na nadcházející parlamentní volby, avšak Palestinci v Gaze pohlížejí na výsledek s velkými obavami a pesimismem. Humanitární katastrofa v oblasti zůstává během volební kampaně zcela ignorována hlavními politickými soupeři. Budoucnost území, které z velké části skončilo v troskách, tak závisí na politické reprezentaci státu, jenž konflikt vedl.
Během sobotních celonárodních protestů ve Francii bylo zadrženo téměř tisíc lidí poté, co do ulic vyrazily stovky tisíc demonstrantů. Po převážně pokojných shromážděních vypukly v řadě velkých měst včetně Paříže, Marseille a Bordeaux prudké střety. Úřady proti účastníkům protestů nasadily slzný plyn i vodní děla.
Evropa se před nadcházející zimní sezónou ocitá na prahu hluboké společenské krize, kterou provázejí prudce rostoucí životní náklady, vysoká inflace, drahé energie a stagnující ekonomický růst. Růst cen nájmů a základních potřeb vede k vyčerpání rodinných rozpočtů a sílící frustraci obyvatel, která se čím dál častěji projevuje masovými protesty, stávkami a střety s policií napříč celým kontinentem, píše Politico.
Izrael stojí na prahu mimořádně napjatých parlamentních voleb, které rozhodnou o politické budoucnosti země a možná i o definitivním konci jedné éry. V centru veškerého dění stojí premiér Benjamin Netanjahu, jenž zemi dominoval po tři desetiletí a v úřadu premiéra strávil dohromady více než devatenáct let.
V noci ze soboty na neděli se v České republice i ve většině evropských zemí uskutečnil tradiční podzimní posun času, který ukončil období letního režimu. Přesně ve tři hodiny ráno se ručičky hodin posunuly o jednu hodinu zpět na druhou hodinu středoevropského času. Zatímco na mobilních telefonech, počítačích či chytrých hodinkách se změna aplikovala automaticky, např. u nástěnných analogových hodin je potřeba změnu provést ručně.