Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Lekce z historie, kterou sepsal už Thúkydidés, je jasná: ničení a vládnutí jsou dvě naprosto odlišné disciplíny. Impéria, která si tyto pojmy pletou, se nakonec sama vyčerpají. USA sice mohou íránský režim vojensky rozdrtit, ale precedent z Iráku dává brutálně jasnou odpověď na otázku, co vzniklé mocenské vakuum zaplní. Státy nedrží pohromadě ideologie, ale institucionální paměť a byrokracie. Pokud ji zničíte, nezískáte čistý stůl, nýbrž zhroucený stát.
V Iráku toto vakuum zaplnil Írán, který tam desítky let budoval své sítě. V dnešním Íránu je jedinou silou s dostatečnou organizační kapacitou a zbraněmi Islámské revoluční gardy (IRGC). Ty nejsou jen vojenskou složkou, ale ovládají téměř 40 % íránské ekonomiky. Od smrti ajatolláha Alího Chameneího na začátku letošního bombardování gardy fakticky převzaly kontrolu nad zemí.
Nástupnictví Mojtaby Chameneího 8. března 2026, podporované právě revolučními gardami, potvrzuje maximální kontinuitu starého řádu. Představa Washingtonu o „změně režimu“ naráží na realitu – IRGC nelze rozpustit, aniž by došlo ke kolapsu ekonomiky a vzniku „padlého státu“ podle vzoru Libye. Pokud naopak zůstanou gardy u moci, zůstane zachováno i represivní jádro režimu.
Exilová opozice, kterou Washington tak rád hostí, má v Íránu nulovou domácí legitimitu. Skupiny jako Mudžáhidé-e Chalka jsou v zemi nenáviděny a monarchisté nemají na vládnutí žádné vazby už od roku 1979. Demokratická hnutí, která v Íránu skutečně rostla, byla režimem rozdrcena už v lednu. Navíc vnější útoky na zemi mají tendenci národ s režimem stmelovat, i když občané své lídry původně nenáviděli.
Rozdíl v měřítku mezi Irákem a Íránem je přitom propastný. Zatímco Irák v roce 2003 měl 25 milionů obyvatel a žádný jaderný program, Írán má 92 milionů lidí a obří zásoby vysoce obohaceného uranu. O těchto zásobách nemá Mezinárodní agentura pro atomovou energii od americko-izraelských úderů v roce 2025 žádné ověřené zprávy. Útoky problém šíření jaderných zbraní nevyřešily, jen ho učinily nebezpečnějším.
Washington má sice jasnou preferenci, kdo by měl v Teheránu vládnout, ale nemá žádný reálný plán. Prezident Donald Trump trvá na tom, že budoucí vláda musí mít schválení USA, jenže chybí legitimní přechodná autorita i populace ochotná přijmout americký diktát. Bez fungujícího politického procesu je veto Bílého domu k ničemu.
Strategický horizont Washingtonu končí u destrukce. Osm měsíců po útocích z roku 2025 není jasné, jak zajistit bezpečnost jaderného materiálu, ani jak stabilizovat region, kde každé další kolo bombardování rozdmýchává širší válku. Otázka „kdo bude vládnout 92 milionům Íránců“ zůstává nezodpovězena, zatímco americká strategie míří k další politické katastrofě.
Hlavní houbařská sezóna, která byla přes léto kvůli nedostatku srážek velmi slabá, pokračuje i v září. Počasí se v poslední době umoudřilo, takže sběračům přibývá míst, kde mohou přijít k pěknému úlovku.
Daňová válka o pohonné hmoty ve střední Evropě dostává obrysy. A může snadno skončit ne tím, že budou rafinerie vyrábět levněji nebo čerpací stanice sníží marže, ale tím, že si jednotlivé vlády začnou levnější benzin a naftu kupovat na (další) dluh.
Spojené státy a prozatímní venezuelská vláda podepsaly v Caracasu rozsáhlou dohodu o těžbě ropy. Tento krok navazuje na vojenskou operaci amerických jednotek, které počátkem roku násilně odstranily z funkce prezidenta Nicoláse Madura. Americký prezident Donald Trump již tehdy deklaroval záměr převzít kontrolu nad ropným bohatstvím země. Nově uzavřený pakt uděluje americké společnosti dlouhodobé koncese na klíčová ropná pole.
Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.
Ruské ministerstvo zahraničí ve své nejnovější zprávě označilo situaci v Pobaltí, Polsku a České republice za mimořádně znepokojivou z hlediska šíření neonacismu a glorifikace nacismu. Podle tvrzení moskevského diplomatického rezortu dochází v těchto zemích k otevřenému oslavování nacistické minulosti, prosazování protiruských nálad a odstraňování památníků věnovaných protifašistickým bojovníkům. Dokument zveřejněný na oficiálních webových stránkách ruské diplomacie řadí mezi problematické oblasti také Ukrajinu a Moldavsko. Smyšlené tvrzení o vládnutí nacistů je přitom klíčovým argumentem ruské státní propagandy, který má ospravedlnit vojenskou invazi proti Ukrajině.
Válka na Ukrajině trvá již pátým rokem a dosavadní lidské ztráty v podobě dvou milionů mrtvých a zraněných představují obrovskou tragédii. Frontová linie ve východní části země se výrazně neposunula, zatímco ruský prezident Vladimir Putin stále více převádí celou zemi na válečnou ekonomiku.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.