Historie se opakuje a Spojené státy kráčejí v Íránu do stejné pasti, jakou si před dvěma dekádami připravily v Iráku, varují experti. Ačkoliv americká armáda tehdy dosáhla všech svých taktických cílů – Saddám Husajn byl dopaden a režim se zhroutil během tří týdnů – politický výsledek byl katastrofální. Irák je dnes autoritářským státem s hlubokými vazbami na Teherán. Tato propast mezi vojenským úspěchem a politickou realitou je přesně tím místem, kde americké strategie v uplynulých letech selhaly.
Lekce z historie, kterou sepsal už Thúkydidés, je jasná: ničení a vládnutí jsou dvě naprosto odlišné disciplíny. Impéria, která si tyto pojmy pletou, se nakonec sama vyčerpají. USA sice mohou íránský režim vojensky rozdrtit, ale precedent z Iráku dává brutálně jasnou odpověď na otázku, co vzniklé mocenské vakuum zaplní. Státy nedrží pohromadě ideologie, ale institucionální paměť a byrokracie. Pokud ji zničíte, nezískáte čistý stůl, nýbrž zhroucený stát.
V Iráku toto vakuum zaplnil Írán, který tam desítky let budoval své sítě. V dnešním Íránu je jedinou silou s dostatečnou organizační kapacitou a zbraněmi Islámské revoluční gardy (IRGC). Ty nejsou jen vojenskou složkou, ale ovládají téměř 40 % íránské ekonomiky. Od smrti ajatolláha Alího Chameneího na začátku letošního bombardování gardy fakticky převzaly kontrolu nad zemí.
Nástupnictví Mojtaby Chameneího 8. března 2026, podporované právě revolučními gardami, potvrzuje maximální kontinuitu starého řádu. Představa Washingtonu o „změně režimu“ naráží na realitu – IRGC nelze rozpustit, aniž by došlo ke kolapsu ekonomiky a vzniku „padlého státu“ podle vzoru Libye. Pokud naopak zůstanou gardy u moci, zůstane zachováno i represivní jádro režimu.
Exilová opozice, kterou Washington tak rád hostí, má v Íránu nulovou domácí legitimitu. Skupiny jako Mudžáhidé-e Chalka jsou v zemi nenáviděny a monarchisté nemají na vládnutí žádné vazby už od roku 1979. Demokratická hnutí, která v Íránu skutečně rostla, byla režimem rozdrcena už v lednu. Navíc vnější útoky na zemi mají tendenci národ s režimem stmelovat, i když občané své lídry původně nenáviděli.
Rozdíl v měřítku mezi Irákem a Íránem je přitom propastný. Zatímco Irák v roce 2003 měl 25 milionů obyvatel a žádný jaderný program, Írán má 92 milionů lidí a obří zásoby vysoce obohaceného uranu. O těchto zásobách nemá Mezinárodní agentura pro atomovou energii od americko-izraelských úderů v roce 2025 žádné ověřené zprávy. Útoky problém šíření jaderných zbraní nevyřešily, jen ho učinily nebezpečnějším.
Washington má sice jasnou preferenci, kdo by měl v Teheránu vládnout, ale nemá žádný reálný plán. Prezident Donald Trump trvá na tom, že budoucí vláda musí mít schválení USA, jenže chybí legitimní přechodná autorita i populace ochotná přijmout americký diktát. Bez fungujícího politického procesu je veto Bílého domu k ničemu.
Strategický horizont Washingtonu končí u destrukce. Osm měsíců po útocích z roku 2025 není jasné, jak zajistit bezpečnost jaderného materiálu, ani jak stabilizovat region, kde každé další kolo bombardování rozdmýchává širší válku. Otázka „kdo bude vládnout 92 milionům Íránců“ zůstává nezodpovězena, zatímco americká strategie míří k další politické katastrofě.
Sobotní incident během večeře korespondentů v Bílém domě, kdy se ozbrojený muž pokusil proniknout do sálu před projevem Donalda Trumpa, okamžitě rozpoutal vlnu konspiračních teorií. V éře hluboce rozpolcené politiky a intenzivní nedůvěry v instituce se spekulace o tom, zda byla celá událost zinscenovaná, šíří napříč celým politickým spektrem.
Americký prezident Donald Trump na sociální síti Truth Social prohlásil, že ho Teherán informoval o svém údajném stavu kolapsu. Podle Trumpa má íránský režim zájem na co nejrychlejším otevření Hormuzského průlivu, zatímco se snaží vyřešit svou vnitřní krizi vedení. Prezident dodal, že věří ve schopnost íránské strany tuto situaci zvládnout. Tato tvrzení se však nepodařilo nezávisle ověřit a Teherán je zatím oficiálně nekomentoval.
Světové ceny ropy dnes poprvé po třech týdnech překonaly hranici 110 dolarů za barel. Hlavním důvodem jsou narůstající obavy, že průtahy v plném znovuotevření klíčového Hormuzského průlivu představují vážné riziko pro globální plynulost dodávek.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj pohrozil zavedením sankcí proti izraelským jednotlivcům a firmám, které kupují obilí vypěstované v oblastech okupovaných Ruskem. Kyjev podle jeho slov připravuje sankční balíček, který se zaměří jak na přepravce ukradeného obilí, tak na subjekty v Izraeli, které figurují na druhé straně těchto transakcí. Tento krok prohlubuje napětí mezi oběma zeměmi, jejichž vztahy jsou dlouhodobě napjaté kvůli pokračujícím vazbám Izraele na Rusko.
Vůdce komunistů Gennadij Zjuganov vystoupil ve Státní dumě s varováním, že pokud se ruská ekonomika rychle neobrátí k lepšímu, zemi čeká na podzim nová revoluce. Zjuganov ostře kritizoval vládu za to, že ignoruje návrhy komunistů na řešení hospodářských problémů či otázek znečištění Černého moře, zatímco na podněty od blogerky žijící v Monaku reaguje okamžitě. Podle komunistického lídra je dosavadní hospodářská politika v troskách a první čtvrtletí roku označil za naprosté selhání. Pokud stát nezačne urychleně konat a přijímat stabilizační opatření, může se podle něj opakovat scénář z roku 1917, kdy neřešené problémy vyústily v rozsáhlý rozvrat společnosti.
Moderátor Late night show Jimmy Kimmel se brání kritice, které čelí ze strany Bílého domu. Důvodem je jeho vtip na adresu první dámy Melanie Trumpové, ve kterém ji označil za „očekávající vdovu“. Tento výrok zazněl v rámci skeče jen několik dní předtím, než došlo ke střelbě během slavnostní večeře novinářů v Bílém domě. Bílý dům v reakci na to vyzval televizní stanici ABC, aby komika propustila, přičemž první dáma označila jeho vystoupení za nenávistné a násilné.
Vyšetřování americké skupiny The Sentry odhalilo, že vedení súdánských Sil rychlé podpory (RSF) vybudovalo v Dubaji rozsáhlé portfolio nemovitostí. Členové rodiny, sankcionované osoby a subjekty napojené na vůdce RSF Mohameda Hamdana Dagala, známého jako Hemedti, získali ve Spojených arabských emirátech více než 20 luxusních nemovitostí v celkové hodnotě zhruba půl miliardy korun.
Luxusní superjachta Nord, jejíž hodnota se odhaduje na 500 milionů dolarů, o víkendu proplula Hormuzským průlivem. Toto plavidlo je spojováno s jedním z klíčových spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, miliardářem Alexejem Mordašovem. Jachta Nord absolvovala trasu z Dubaje do ománského Maskatu navzdory probíhající blokádě této strategické námořní cesty.
Česko vstoupilo do nového kalendářního týdne, který má pouze čtyři pracovní dny. Následovat po nich bude prodloužený víkend. Státní svátek ovlivní i výplatní termíny důchodů. Senioři by se tak měli informovat o změnách.
Češi dnes na poslední cestu vyprovodí jedinečného herce Jana Potměšila, ale jedno poslední rozloučení proběhlo již v pondělí. Zpěváci, hudebníci či herci dali sbohem kapelníkovi Václavu Hybšovi, který v průběhu dubna zemřel ve věku 90 let.
Česká republika zažívá v oblasti památek a kulturních institucí paradox. Na jedné straně stojí rekordní zájem návštěvníků, na straně druhé experiment státu s bezplatným vstupem, který tento zájem dále uměle zesiluje.
Král popu ožívá. Na koncert Michaela Jacksona, který během veleúspěšné kariéry zazpíval i v Praze, už sice nezajdete, ale po celém Česku můžete zajít na jeho životní příběh do kina. Ve čtvrtek měl totiž premiéru nový a netrpělivě očekávaný film Michael.