Dohoda o příměří v Gaze a navrácení zbývajících izraelských rukojmích, kterou prezident Donald Trump oznámil 8. října, představuje velký úspěch. Stejně jako předchozí příměří z ledna 2025 je i tato dohoda zatím schválena pouze v první fázi – propuštění rukojmích a částečné izraelské stažení. Mnoho složitějších problémů ale podle expertů zůstává odloženo na pozdější jednání.
Zásadní rozdíl oproti lednovému příměří, které skončilo, když se premiér Netanjahu rozhodl obnovit ofenzivu, je v tom, že všichni izraelští rukojmí mají být propuštěni hned na začátku. Hamás si tak neuchová žádnou páku pro pozdější vyjednávání. Ačkoliv to někteří připisují oslabené pozici Hamásu po nedávných vojenských úspěších Izraele, dohoda je také výsledkem toho, že Trump osobně nabídl záruky, že válka tentokrát skutečně definitivně skončí.
Rámcová dohoda obsahuje dvě zásadní, byť obecné, záruky pro Palestince: „Nikdo nebude nucen opustit Gazu…“ a „Izrael neokupuje ani neanektuje Gazu.“
Tato dohoda byla zjevně podpořena zvýšeným tlakem USA na obě strany, včetně výrazně silnějšího tlaku na Izrael. Ten přišel po neuváženém úderu Netanjahua na vůdce Hamásu v Dauhá, který Trumpa rozzlobil a podkopal důvěru arabských států Perského zálivu v USA jako bezpečnostního partnera. Záruky obsažené v rámcové dohodě ruší některé dřívější Trumpovy návrhy týkající se případné emigrace Palestinců z Gazy. To je však zcela nepřijatelné pro tvrdou izraelskou pravici.
Někteří koaliční partneři Netanjahua z řad tvrdé pravice jsou proti dohodě a budou hlasovat proti ní v kabinetu, ale očekává se, že vládu bezprostředně nesvrhnou. Ministr financí Bezalel Smotrich na síti X napsal, že cítí „obrovskou zodpovědnost zajistit, aby to, nedej bože, nebyla dohoda ,rukojmí výměnou za zastavení války…‘“. Zdůraznil, že Izrael bude nadále usilovat o „skutečné vykořenění Hamásu“.
Izraelský pravicový televizní komentátor Amit Segal, často považovaný za Netanjahuova mluvčího, v televizi uvedl, že „žádná Fáze Dvě neexistuje. To je každému jasné, že? Fáze Dvě se možná jednou stane, ale nemá nic společného s tím, co bylo podepsáno. Dohoda podepsaná nyní je dohodou o propuštění rukojmích.“
Toto tvrzení je ale v rozporu s textem 20bodové rámcové dohody, která poskytuje široké záruky do budoucna, konkrétně žádnou anexi, okupaci ani transfer populace. Vnímání na tvrdé pravici Izraele je zřejmě takové, že Izrael by mohl ve válce určitým způsobem pokračovat. Segal jako model uvádí Libanon.
Kvůli zjevné rozepři v očekáváních mezi Trumpem a částí izraelské pravice by měl prezident na svém plánovaném projevu v Knessetu začátkem příštího týdne sdělit jak ujištění, tak nepříjemné pravdy. Vedle ujištění o americkém závazku k bezpečnosti Izraele by měl Trump zmínit záruky nabízené Palestincům v kontextu dvou trvalých principů: Arabské obyvatelstvo Západního břehu Jordánu neopustí oblast a ačkoliv politické řešení zabere čas, nesmí být Palestincům odpírána politická práva na věky.
V době, kdy mnozí Izraelci mluví o „dobrovolné emigraci“ Palestinců, jako by šlo o reálnou možnost, musí prezident Trump pevně sdělit, že je to pro Spojené státy zcela nepřijatelné. USA mají v regionu jiné zájmy než jen úzký vztah s Izraelem, a tyto zájmy nejsou slučitelné se sny izraelské extrémní pravice o jednostranné anexi a transferu populace, které by podkopaly širší pozici USA v regionu.
Jako lídr, který se nebojí narušovat zavedené pořádky, je Trump vhodným člověkem, který to může udělat. Jak už ukázal v minulosti, dokázal prolomit přehnaně opatrné myšlení Washingtonu a dosáhnout výsledků, kde jiní selhali. Tuto schopnost by měl využít. Izraelci vědí, že prezident Trump za nimi stojí, a ti, kteří jeho pozorování považují za zradu, spíše než za nepříjemná fakta, jsou ideologicky rigidní menšinou.
Trump také lákavě hovořil o podpoře dohody ze strany Íránu a naznačil, že se Írán „skutečně stane součástí celé mírové situace“. To je přinejmenším překvapivé, ale je pravděpodobné, že Írán se nebude stavět proti příměří v Gaze. Bylo by rozumné, aby USA obnovily jednání s Íránem.
Naopak nebude dávat smysl, pokud Izrael s americkými zbraněmi a podporou bude pravidelně „sekat trávník“ (cyklicky provádět omezené vojenské operace bez trvalého řešení) všude od Gazy po Libanon, Írán a Jemen, a přitom nevyřeší základní problémy. Strategii Izraele ani USA neslouží dobře soustavné operace typu „sekání trávníku“.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.