Dohoda o příměří v Gaze a navrácení zbývajících izraelských rukojmích, kterou prezident Donald Trump oznámil 8. října, představuje velký úspěch. Stejně jako předchozí příměří z ledna 2025 je i tato dohoda zatím schválena pouze v první fázi – propuštění rukojmích a částečné izraelské stažení. Mnoho složitějších problémů ale podle expertů zůstává odloženo na pozdější jednání.
Zásadní rozdíl oproti lednovému příměří, které skončilo, když se premiér Netanjahu rozhodl obnovit ofenzivu, je v tom, že všichni izraelští rukojmí mají být propuštěni hned na začátku. Hamás si tak neuchová žádnou páku pro pozdější vyjednávání. Ačkoliv to někteří připisují oslabené pozici Hamásu po nedávných vojenských úspěších Izraele, dohoda je také výsledkem toho, že Trump osobně nabídl záruky, že válka tentokrát skutečně definitivně skončí.
Rámcová dohoda obsahuje dvě zásadní, byť obecné, záruky pro Palestince: „Nikdo nebude nucen opustit Gazu…“ a „Izrael neokupuje ani neanektuje Gazu.“
Tato dohoda byla zjevně podpořena zvýšeným tlakem USA na obě strany, včetně výrazně silnějšího tlaku na Izrael. Ten přišel po neuváženém úderu Netanjahua na vůdce Hamásu v Dauhá, který Trumpa rozzlobil a podkopal důvěru arabských států Perského zálivu v USA jako bezpečnostního partnera. Záruky obsažené v rámcové dohodě ruší některé dřívější Trumpovy návrhy týkající se případné emigrace Palestinců z Gazy. To je však zcela nepřijatelné pro tvrdou izraelskou pravici.
Někteří koaliční partneři Netanjahua z řad tvrdé pravice jsou proti dohodě a budou hlasovat proti ní v kabinetu, ale očekává se, že vládu bezprostředně nesvrhnou. Ministr financí Bezalel Smotrich na síti X napsal, že cítí „obrovskou zodpovědnost zajistit, aby to, nedej bože, nebyla dohoda ,rukojmí výměnou za zastavení války…‘“. Zdůraznil, že Izrael bude nadále usilovat o „skutečné vykořenění Hamásu“.
Izraelský pravicový televizní komentátor Amit Segal, často považovaný za Netanjahuova mluvčího, v televizi uvedl, že „žádná Fáze Dvě neexistuje. To je každému jasné, že? Fáze Dvě se možná jednou stane, ale nemá nic společného s tím, co bylo podepsáno. Dohoda podepsaná nyní je dohodou o propuštění rukojmích.“
Toto tvrzení je ale v rozporu s textem 20bodové rámcové dohody, která poskytuje široké záruky do budoucna, konkrétně žádnou anexi, okupaci ani transfer populace. Vnímání na tvrdé pravici Izraele je zřejmě takové, že Izrael by mohl ve válce určitým způsobem pokračovat. Segal jako model uvádí Libanon.
Kvůli zjevné rozepři v očekáváních mezi Trumpem a částí izraelské pravice by měl prezident na svém plánovaném projevu v Knessetu začátkem příštího týdne sdělit jak ujištění, tak nepříjemné pravdy. Vedle ujištění o americkém závazku k bezpečnosti Izraele by měl Trump zmínit záruky nabízené Palestincům v kontextu dvou trvalých principů: Arabské obyvatelstvo Západního břehu Jordánu neopustí oblast a ačkoliv politické řešení zabere čas, nesmí být Palestincům odpírána politická práva na věky.
V době, kdy mnozí Izraelci mluví o „dobrovolné emigraci“ Palestinců, jako by šlo o reálnou možnost, musí prezident Trump pevně sdělit, že je to pro Spojené státy zcela nepřijatelné. USA mají v regionu jiné zájmy než jen úzký vztah s Izraelem, a tyto zájmy nejsou slučitelné se sny izraelské extrémní pravice o jednostranné anexi a transferu populace, které by podkopaly širší pozici USA v regionu.
Jako lídr, který se nebojí narušovat zavedené pořádky, je Trump vhodným člověkem, který to může udělat. Jak už ukázal v minulosti, dokázal prolomit přehnaně opatrné myšlení Washingtonu a dosáhnout výsledků, kde jiní selhali. Tuto schopnost by měl využít. Izraelci vědí, že prezident Trump za nimi stojí, a ti, kteří jeho pozorování považují za zradu, spíše než za nepříjemná fakta, jsou ideologicky rigidní menšinou.
Trump také lákavě hovořil o podpoře dohody ze strany Íránu a naznačil, že se Írán „skutečně stane součástí celé mírové situace“. To je přinejmenším překvapivé, ale je pravděpodobné, že Írán se nebude stavět proti příměří v Gaze. Bylo by rozumné, aby USA obnovily jednání s Íránem.
Naopak nebude dávat smysl, pokud Izrael s americkými zbraněmi a podporou bude pravidelně „sekat trávník“ (cyklicky provádět omezené vojenské operace bez trvalého řešení) všude od Gazy po Libanon, Írán a Jemen, a přitom nevyřeší základní problémy. Strategii Izraele ani USA neslouží dobře soustavné operace typu „sekání trávníku“.
Nový britský premiér Andy Burnham si poprvé promluvil s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Podle svých slov je připraven mu oponovat, pokud budou zájmy Londýna jiné než zájmy Washingtonu. Burnham zároveň slíbil občanům, že se v nejvyšší politické funkci nezmění.
Írán se dostává do konfliktu i s Ukrajinou. Šéf íránské diplomacie Abbás Arakčí obvinil Ukrajince z útoku na íránskou komerční loď a pohrozil Kyjevu odvetou. Ostře se zároveň pustil do ukrajinského lídra Volodymyra Zelenského.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se vyjádřil k jednáním s německým kancléřem Friedrichem Merzem ohledně myšlenky přidruženého členství v Evropské unii. Merze ocenil s tím, že stojí jasně na straně Kyjeva a dobře ví, že Ukrajina doufá v nějakou formu zrychleného postupu při integraci do sedmadvacítky.
Převoz uznávaného palestinského lékaře Husáma Abú Safíji do samovazby opět otevřel otázku podmínek, v jakých jsou držení zdravotničtí pracovníci zadržení v Pásmu Gazy. Třiapadesátiletý ředitel nemocnice Kamála Advána v severní části pásma je bez formálního obvinění držen již přes pět set dní. Podle lidskoprávní organizace Physicians for Human Rights Israel byl nedávno přesunut do přísně střeženého komplexu, kde byl umístěn na samotku.
Americký prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro pořad „The Axios Show“ prohlásil, že od začátku války s Íránem nenarazil na žádné limity své moci. Podle informací z chystané knihy se navíc intenzivně zabývá myšlenkou, že by mohl být nejmocnějším mužem v lidských dějinách. Šéf Bílého domu tak už pouze netestuje hranice svého úřadu, ale popisuje svou sílu v celosvětovém historickém kontextu a staví se po bok vojevůdců, diktátorů a silných vůdců, kteří si v minulosti dokázali podmanit celé národy.
Státní zdravotní ústav vydal komplexní sadu doporučení, která mají veřejnosti pomoci bezpečně zvládnout letošní vlny tropických veder. Extrémní vysoké teploty zasáhly Česko již v červnu a podle meteorologických předpovědí se vrátí i tento týden. Odborníci proto zdůrazňují nutnost preventivních opatření, neboť horko představuje výraznou zátěž pro celkovou stabilitu lidského organismu.
Kreml ve snaze nahradit vysoké ztráty z válečného konfliktu na Ukrajině zaměřil svou pozornost na akademickou půdu a odborná učiliště. Počátkem letošního roku odstartovala masivní kampaň, která cílíc především na studenty s horšími studijními výsledky nebo na ty, kteří zvažují odchod ze školy, nabízí možnost vstoupit do armády. Hlavním lákadlem se stala služba u nově budovaných jednotek bezpilotních prostředků, jež úřady prezentují jako bezpečnou, prestižní a moderní cestu, jak projít službou v armádě bez přímého ohrožení života.
Představte si možnost okamžitě získat padesát tisíc liber, tedy v přepočtu více než jeden a čtvrt milionu korun, nebo si hodit mincí o milion liber s padesátiprocentní šancí na úspěch i na úplnou ztrátu. Průzkum společnosti YouGov provedený mezi více než čtyřmi tisícovkami britských respondentů ukázal, že drtivá většina lidí dává přednost jistotě před vysokým rizikem. Téměř tři čtvrtiny dotázaných zvolily bez váhání převzetí nižší sumy, zatímco pro riskantní sázku na milionovou výhru se rozhodla pouze pětina účastníků.
Španělsko od začátku letošního roku čelí ničivým lesním požárům, které podle předběžných údajů zasáhly již přes 170 tisíc hektarů půdy. Tento rozsah představuje téměř šestinásobný nárůst oproti stejnému období minulého roku, kdy bylo zaznamenáno necelých 29 tisíc shořelých hektarů. Krizové složky v zemi dosud registrovaly 35 velkých požárů, což je výrazný skok naproti pouhým 11 z předchozího roku.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí zavítá do Velké Británie, kde se setká s novým britským premiérem Andym Burnhamem. Zástupce Kyjeva se tak stane vůbec prvním zahraničním státníkem, kterého britský ministerský předseda přijme od svého nástupu do funkce před týdnem. Londýnský kabinet tímto krokem zdůrazňuje trvající spojenectví obou zemí a jasně deklaruje, že změna ve vedení britské vlády nepřinesla žádné oslabení podpory napadenému státu.
Ebola se v africké Demokratické republice Kongo nadále šíří dosud nevídaným tempem. Potvrzeno je již 3000 případů smrtelně nebezpečné nemoci, informovala britská stanice Sky News. Zároveň přibylo několik set mrtvých.
Tropy už se tento týden nevyhnou ani Česku. Maximální teploty budou atakovat čtyřicítku, potvrzuje předpověď Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Lidé se opět musí připravit na extrémní tepelnou zátěž.