Dohoda o příměří v Gaze a navrácení zbývajících izraelských rukojmích, kterou prezident Donald Trump oznámil 8. října, představuje velký úspěch. Stejně jako předchozí příměří z ledna 2025 je i tato dohoda zatím schválena pouze v první fázi – propuštění rukojmích a částečné izraelské stažení. Mnoho složitějších problémů ale podle expertů zůstává odloženo na pozdější jednání.
Zásadní rozdíl oproti lednovému příměří, které skončilo, když se premiér Netanjahu rozhodl obnovit ofenzivu, je v tom, že všichni izraelští rukojmí mají být propuštěni hned na začátku. Hamás si tak neuchová žádnou páku pro pozdější vyjednávání. Ačkoliv to někteří připisují oslabené pozici Hamásu po nedávných vojenských úspěších Izraele, dohoda je také výsledkem toho, že Trump osobně nabídl záruky, že válka tentokrát skutečně definitivně skončí.
Rámcová dohoda obsahuje dvě zásadní, byť obecné, záruky pro Palestince: „Nikdo nebude nucen opustit Gazu…“ a „Izrael neokupuje ani neanektuje Gazu.“
Tato dohoda byla zjevně podpořena zvýšeným tlakem USA na obě strany, včetně výrazně silnějšího tlaku na Izrael. Ten přišel po neuváženém úderu Netanjahua na vůdce Hamásu v Dauhá, který Trumpa rozzlobil a podkopal důvěru arabských států Perského zálivu v USA jako bezpečnostního partnera. Záruky obsažené v rámcové dohodě ruší některé dřívější Trumpovy návrhy týkající se případné emigrace Palestinců z Gazy. To je však zcela nepřijatelné pro tvrdou izraelskou pravici.
Někteří koaliční partneři Netanjahua z řad tvrdé pravice jsou proti dohodě a budou hlasovat proti ní v kabinetu, ale očekává se, že vládu bezprostředně nesvrhnou. Ministr financí Bezalel Smotrich na síti X napsal, že cítí „obrovskou zodpovědnost zajistit, aby to, nedej bože, nebyla dohoda ,rukojmí výměnou za zastavení války…‘“. Zdůraznil, že Izrael bude nadále usilovat o „skutečné vykořenění Hamásu“.
Izraelský pravicový televizní komentátor Amit Segal, často považovaný za Netanjahuova mluvčího, v televizi uvedl, že „žádná Fáze Dvě neexistuje. To je každému jasné, že? Fáze Dvě se možná jednou stane, ale nemá nic společného s tím, co bylo podepsáno. Dohoda podepsaná nyní je dohodou o propuštění rukojmích.“
Toto tvrzení je ale v rozporu s textem 20bodové rámcové dohody, která poskytuje široké záruky do budoucna, konkrétně žádnou anexi, okupaci ani transfer populace. Vnímání na tvrdé pravici Izraele je zřejmě takové, že Izrael by mohl ve válce určitým způsobem pokračovat. Segal jako model uvádí Libanon.
Kvůli zjevné rozepři v očekáváních mezi Trumpem a částí izraelské pravice by měl prezident na svém plánovaném projevu v Knessetu začátkem příštího týdne sdělit jak ujištění, tak nepříjemné pravdy. Vedle ujištění o americkém závazku k bezpečnosti Izraele by měl Trump zmínit záruky nabízené Palestincům v kontextu dvou trvalých principů: Arabské obyvatelstvo Západního břehu Jordánu neopustí oblast a ačkoliv politické řešení zabere čas, nesmí být Palestincům odpírána politická práva na věky.
V době, kdy mnozí Izraelci mluví o „dobrovolné emigraci“ Palestinců, jako by šlo o reálnou možnost, musí prezident Trump pevně sdělit, že je to pro Spojené státy zcela nepřijatelné. USA mají v regionu jiné zájmy než jen úzký vztah s Izraelem, a tyto zájmy nejsou slučitelné se sny izraelské extrémní pravice o jednostranné anexi a transferu populace, které by podkopaly širší pozici USA v regionu.
Jako lídr, který se nebojí narušovat zavedené pořádky, je Trump vhodným člověkem, který to může udělat. Jak už ukázal v minulosti, dokázal prolomit přehnaně opatrné myšlení Washingtonu a dosáhnout výsledků, kde jiní selhali. Tuto schopnost by měl využít. Izraelci vědí, že prezident Trump za nimi stojí, a ti, kteří jeho pozorování považují za zradu, spíše než za nepříjemná fakta, jsou ideologicky rigidní menšinou.
Trump také lákavě hovořil o podpoře dohody ze strany Íránu a naznačil, že se Írán „skutečně stane součástí celé mírové situace“. To je přinejmenším překvapivé, ale je pravděpodobné, že Írán se nebude stavět proti příměří v Gaze. Bylo by rozumné, aby USA obnovily jednání s Íránem.
Naopak nebude dávat smysl, pokud Izrael s americkými zbraněmi a podporou bude pravidelně „sekat trávník“ (cyklicky provádět omezené vojenské operace bez trvalého řešení) všude od Gazy po Libanon, Írán a Jemen, a přitom nevyřeší základní problémy. Strategii Izraele ani USA neslouží dobře soustavné operace typu „sekání trávníku“.
Norský ministr zahraničních věcí Espen Barth Eide prohlásil, že evropské členské státy NATO jsou pevně přesvědčeny o nepřípustnosti jakýchkoli schémat na rozdělení Evropy, podobných poválečným Jaltským dohodám z roku 1945.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že první fáze plánu na příměří v Gaze, který podpořila OSN, se blíží ke svému závěru. Podle jeho slov musí druhá fáze nutně zahrnovat odzbrojení Hamásu. Netanjahu uvedl, že o dalších krocích bude jednat koncem tohoto měsíce ve Washingtonu s Donaldem Trumpem, jehož návrhy pro Gazu byly kodifikovány v rezoluci Rady bezpečnosti OSN ze 17. listopadu.
I v roce 2025, který je poznamenaný eskalací globálních konfliktů, zpřísněnou ochranou hranic a obchodním napětím, zůstává mír vzácnou komoditou. Podle Globálního indexu míru (GPI) 2025, který sestavuje Institut pro ekonomiku a mír, dosáhl počet státních konfliktů nejvyšší úrovně od druhé světové války, přičemž jen letos propukly tři nové. Mnoho států reaguje zvýšenou militarizací.
Každý ví, že klíčem k dlouhému a zdravému životu je správná strava a dostatek pohybu. Ale co dělat, když jednoduše nemáte čas na hodiny v posilovně nebo na denní metu deseti tisíc kroků? Dobrou zprávou je, že zvýšením intenzity každodenních činností lze dosáhnout obrovských zdravotních přínosů. Mějte na mysli například rychlý výšlap schodů, rychlou chůzi po domě při vyřizování věcí nebo intenzivnější hraní si s dětmi či domácími mazlíčky.
Dva dny po skonu Patrika Hezuckého, oblíbeného hlasu z rádia Evropa 2, se jeho žena Nikola rozhodla sdílet veřejnosti detaily ohledně jeho zdravotního stavu. Zdravotní komplikace moderátora byly až doposud zahaleny přísným tajemstvím. Nikola na sociálních sítích popsala, jak se život jejich rodiny po náhlé diagnóze radikálně změnil.
Nepřátelské špionážní agentury se v současnosti zaměřují na pronikání do západních univerzit a soukromých společností stejně intenzivně, jako se zaměřují na vládní instituce. Toto varování zaznělo od Davida Vigneaulta, bývalého šéfa kanadské zpravodajské služby. Vigneault konkrétně upozornil na „průmyslově rozsáhlé“ pokusy Číny o krádež nových technologií, což podle něj vyžaduje zvýšenou ostražitost akademiků.
Prezident USA Donald Trump, který neustále tlačí na odstoupení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a vyhrožuje vojenskou akcí, opakovaně obviňuje jihoamerického vůdce ze dvou problémů: drog a migrantů. Trump sice tvrdí, že Venezuela „vyhodila do naší země statisíce lidí z vězení“, neexistují o však žádné důkazy.
V Asii se po sérii neobvyklých bouří a klimatickém chaosu dramaticky zvýšil počet obětí, který přesáhl 1 700 lidí. Když klimatolog Fredolin Tangang na svém počítači koncem listopadu pozoroval, jak se nad Asií formují hned tři tropické bouře současně, jeho myšlenky zabloudily k filmu Den poté. I když filmové události přesahují realitu, formace, kterou viděl na obrazovce, ho znepokojila.
Evropané by se měli přestat pouze táhnout za Donaldem Trumpem a místo toho by měli navrhnout vlastní mírový plán pro Ukrajinu. To je názor eurokomisaře pro obranu, Andriuse Kubiliuse, který ho sdělil serveru Politico. Evropská unie „musí být nezávislá nebo alespoň připravená být silná v geopolitickém vývoji,“ uvedl Kubilius. Dále dodal, že to zahrnuje také to, aby měla vlastní plány, jak dosáhnout míru na Ukrajině, a aby je mohla projednávat se svými transatlantickými partnery.
Útoky izraelských osadníků na Palestince na Západním břehu dosáhly historického maxima. Oběti, izraelští aktivisté a skupiny pro lidská práva tvrdí, že navzdory tvrzení Izraele, že jde pouze o činy několika radikálů, státem podporovaný systém chrání a umožňuje těmto pachatelům jednat.
Třídenní rozhovory mezi ukrajinskými a americkými představiteli, které proběhly na Floridě v Miami, neskončily do sobotního večera žádným zjevným průlomem. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nicméně řekl, že se připojil ke svým vyjednavačům při „velmi věcném a konstruktivním“ telefonátu s americkými vyslanci Stevem Witkoffem a Jaredem Kushnerem.
Zpráva o pátečním úmrtí moderátora Patrika Hezuckého ve věku 55 let hluboce zasáhla nespočet jeho příznivců. Lidé okamžitě začali spontánně směřovat k budově rádia Evropa 2 v Praze, kde Hezucký strávil většinu své profesní kariéry, aby zde vyjádřili svůj zármutek a vděčnost. Tímto způsobem vzniklo před sídlem stanice improvizované pietní místo.