Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Trump vyvolal obavy spekulacemi o možném odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Podle CNN o tom diskutoval se zákonodárci a zvažoval kroky, které by zásadně narušily nezávislost centrální banky. I když později prohlásil, že Powellovo odvolání je „velmi nepravděpodobné“, mnozí jeho slibům nevěří – právě kvůli jeho nevyzpytatelné povaze a touze trestat ty, kteří mu odporují.
Další kontroverze vyvolal na sociální síti Truth Social, kde obvinil některé známé postavy hnutí MAGA ze „slabosti“ kvůli kritice ohledně neochoty jeho administrativy zveřejnit dokumenty o Jeffrey Epsteinovi. Trump zaútočil na své dřívější příznivce a zároveň obvinil demokraty, že za kauzou stojí oni, přestože Epstein byl obviněn během jeho prvního prezidentského období.
Obě aféry – otázka centrální banky i Epsteinova kauza – podle CNN dobře ilustrují Trumpovu výjimečnost i rizika, která jeho styl vládnutí přináší. Zatímco šéf Fedu Powell je chválen za zvládnutí inflace bez recese, Trump usiluje o agresivní snižování úrokových sazeb – navzdory varování expertů, že by to mohlo destabilizovat ekonomiku. A Epsteinova kauza, do které se prezident sám zapletl, ukazuje důsledky dlouhodobého podrývání důvěry ve stát a pravdu.
Trumpovy excentrické výstupy ale zároveň zastírají jeho konkrétní úspěchy. Bílý dům stále oslavuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, které mu umožňuje výrazně omezit Ministerstvo školství – dlouhodobý republikánský cíl. Dalším úspěchem je pokrok v návrhu zákona, který ruší federální financování veřejnoprávních médií. A prezident také ve středu podepsal zákon HALT Fentanyl Act, který zpřísňuje tresty za obchod s tímto smrtícím opiátem.
Právě boj s fentanylem je důležitý pro Trumpovu voličskou základnu, zejména na venkově a v konzervativních státech. Jeho citlivý přístup během středečního ceremoniálu, na kterém se setkal s rodinami obětí, ukázal, proč je u této skupiny voličů tak oblíbený.
Přesto nové výsledky průzkumu CNN/SSRS naznačují, že jeho styl vlády má své limity. Trumpova celková podpora se drží na 42 %, ale jen 37 % dotázaných si myslí, že se zaměřuje na problémy, které lidi opravdu trápí – což je pokles o šest bodů oproti březnu. A například jeho klíčový legislativní balík, nazvaný „One Big Beautiful Bill Act“, který shrnuje většinu domácí agendy jeho druhého období, odmítá 61 % Američanů.
Mezi nezávislými voliči má Trump podporu jen 32 %, což může být problém pro republikány v příštích volbách, zejména v nerozhodných okresech. Guvernér Texasu Greg Abbott už navrhl přepracování kongresových okrsků ve snaze posílit šance republikánů udržet si většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Přesto Trump zůstává silnou postavou republikánského hnutí. V průzkumu CNN mu vyjádřilo podporu 88 % republikánů. A i když někteří z jeho nejradikálnějších příznivců nyní kvůli Epsteinovi zpochybňují jeho loajalitu ke „své pravdě“, většina zůstává na jeho straně.
Bouřlivý styl vlády, provázený silnými emocemi a konfrontacemi, zůstává jádrem jeho politické značky – a prozatím mu to mezi republikány pořád funguje.
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek oficiálně vyhlásil krátkodobé příměří na Ukrajině, které má pokrýt nadcházející pravoslavné velikonoční svátky. K tomuto kroku se Kreml odhodlal poté, co s návrhem na sváteční klid zbraní přišel Kyjev. Toto dočasné zastavení bojů představuje vzácný moment shody v jinak neúprosném konfliktu, který trvá již čtyři roky.
Blížící se parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na 12. dubna, se stávají zásadním testem nového geopolitického uspořádání. Současný premiér Viktor Orbán v nich čelí dosud nejvážnější výzvě v podobě Pétera Magyara. Zatímco administrativa Donalda Trumpa vidí v Orbánovi ideální model pro Evropu složenou ze suverénních vlasteneckých států, analytici upozorňují, že právě Magyar by mohl mnohem lépe ztělesňovat vizi, kterou hnutí MAGA ve skutečnosti prosazuje.