Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Trump vyvolal obavy spekulacemi o možném odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Podle CNN o tom diskutoval se zákonodárci a zvažoval kroky, které by zásadně narušily nezávislost centrální banky. I když později prohlásil, že Powellovo odvolání je „velmi nepravděpodobné“, mnozí jeho slibům nevěří – právě kvůli jeho nevyzpytatelné povaze a touze trestat ty, kteří mu odporují.
Další kontroverze vyvolal na sociální síti Truth Social, kde obvinil některé známé postavy hnutí MAGA ze „slabosti“ kvůli kritice ohledně neochoty jeho administrativy zveřejnit dokumenty o Jeffrey Epsteinovi. Trump zaútočil na své dřívější příznivce a zároveň obvinil demokraty, že za kauzou stojí oni, přestože Epstein byl obviněn během jeho prvního prezidentského období.
Obě aféry – otázka centrální banky i Epsteinova kauza – podle CNN dobře ilustrují Trumpovu výjimečnost i rizika, která jeho styl vládnutí přináší. Zatímco šéf Fedu Powell je chválen za zvládnutí inflace bez recese, Trump usiluje o agresivní snižování úrokových sazeb – navzdory varování expertů, že by to mohlo destabilizovat ekonomiku. A Epsteinova kauza, do které se prezident sám zapletl, ukazuje důsledky dlouhodobého podrývání důvěry ve stát a pravdu.
Trumpovy excentrické výstupy ale zároveň zastírají jeho konkrétní úspěchy. Bílý dům stále oslavuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, které mu umožňuje výrazně omezit Ministerstvo školství – dlouhodobý republikánský cíl. Dalším úspěchem je pokrok v návrhu zákona, který ruší federální financování veřejnoprávních médií. A prezident také ve středu podepsal zákon HALT Fentanyl Act, který zpřísňuje tresty za obchod s tímto smrtícím opiátem.
Právě boj s fentanylem je důležitý pro Trumpovu voličskou základnu, zejména na venkově a v konzervativních státech. Jeho citlivý přístup během středečního ceremoniálu, na kterém se setkal s rodinami obětí, ukázal, proč je u této skupiny voličů tak oblíbený.
Přesto nové výsledky průzkumu CNN/SSRS naznačují, že jeho styl vlády má své limity. Trumpova celková podpora se drží na 42 %, ale jen 37 % dotázaných si myslí, že se zaměřuje na problémy, které lidi opravdu trápí – což je pokles o šest bodů oproti březnu. A například jeho klíčový legislativní balík, nazvaný „One Big Beautiful Bill Act“, který shrnuje většinu domácí agendy jeho druhého období, odmítá 61 % Američanů.
Mezi nezávislými voliči má Trump podporu jen 32 %, což může být problém pro republikány v příštích volbách, zejména v nerozhodných okresech. Guvernér Texasu Greg Abbott už navrhl přepracování kongresových okrsků ve snaze posílit šance republikánů udržet si většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Přesto Trump zůstává silnou postavou republikánského hnutí. V průzkumu CNN mu vyjádřilo podporu 88 % republikánů. A i když někteří z jeho nejradikálnějších příznivců nyní kvůli Epsteinovi zpochybňují jeho loajalitu ke „své pravdě“, většina zůstává na jeho straně.
Bouřlivý styl vlády, provázený silnými emocemi a konfrontacemi, zůstává jádrem jeho politické značky – a prozatím mu to mezi republikány pořád funguje.
Válka v Íránu, která naplno propukla po zahájení amerických a izraelských úderů 28. února 2026, uvrhla světové trhy do chaosu. Ceny energií vyletěly strmě vzhůru a ropa typu Brent, která se ještě koncem února prodávala za zhruba 70 dolarů za barel, bleskově překonala hranici 100 dolarů. I když cena k 10. březnu mírně klesla na 90 dolarů díky prohlášení Donalda Trumpa o brzkém konci války, nejistota v Evropě trvá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu stojí před zásadním politickým testem. Poté, co dekády budoval svou kariéru na slibu bránit Izrael před íránským nepřítelem a označoval současný střet za „osudové tažení za samotnou existenci“, se nyní zdá, že válka s Íránem skončí dříve, než dojde k pádu tamního režimu. Přestože se Izraeli podařilo při leteckém úderu zlikvidovat nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, naděje na okamžitou změnu režimu v Teheránu slábnou.
Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek ostře napadl novináře za to, že podle něj nedostatečně pozitivně informují o vojenském tažení Spojených států proti Íránu. Během tiskové konference v Pentagonu označil dosavadní kampaň za bezprecedentní úspěch a obvinil média ze záměrného zlehčování zisků, kterých Washington na bojišti dosáhl.
Íránské islámské revoluční gardy (IRGC) v pátek odpoledne oznámily, že zahájily rozsáhlý raketový útok na Izrael. Tato operace je podle íránské státní agentury Tasním vedena jako společný úder s libanonským hnutím Hizballáh. Do útoku se zapojilo námořnictvo IRGC i jednotky operující s drony, které spolupracují s touto ozbrojenou skupinou napojenou na Teherán.
Americký prezident Donald Trump se v souvislosti s probíhajícím konfliktem s Íránem ocitá na komplikované křižovatce. Ačkoliv se v úvodních fázích operace „Epic Fury“ (Epický hněv) neváhal prohlásit za vítěze, objektivní pohled na situaci naznačuje, že Spojené státy mají k definitivnímu triumfu daleko.
Budoucnost íránského vedení je po dvou týdnech intenzivních amerických a izraelských útoků zahalena nejistotou. Americký ministr obrany Pete Hegseth v pátek prohlásil, že nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí byl při náletech zraněn a je pravděpodobně znetvořen. Tato tvrzení vyvolávají vážné pochybnosti o jeho skutečné schopnosti ovládat zemi v době vrcholícího válečného konfliktu.
Vztah mezi Spojenými státy a Izraelem bývá ve Washingtonu často vykreslován jako naprosto jednotný, zejména pokud jde o přístup k Íránu. Analytik Leon Hadar však upozorňuje, že tato „tradiční moudrost“ je mýtem. Ačkoliv obě země sdílejí určité obavy, jejich skutečné válečné cíle a strategické priority se v mnoha ohledech zásadně rozcházejí.
Severní Korea reagovala na nedávné americko-izraelské útoky proti Íránu sice odsuzujícím, ale překvapivě zdrženlivým tónem. Ačkoliv se Pchjongjang ještě před týdnem tvářil otevřeně k dialogu s Washingtonem, vojenská operace zaměřená na změnu režimu v Íránu jej postavila do složité situace. Írán je totiž dlouhodobým diplomatickým a vojenským partnerem režimu Kim Čong-una.
V íránských městech dnes ráno propukly masivní demonstrace u příležitosti Dne Al-Quds, kterým Írán každoročně vyjadřuje podporu Palestincům. Letošní ročník však provází mimořádné napětí. Ulice Teheránu, Mašhadu i dalších center zaplnily davy lidí třímajících portréty nového nejvyššího vůdce ajatolláha Modžtaby Chameneího a jeho zesnulého otce Alího.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil pochybnosti o zdravotním stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího. V rozhovoru pro stanici Fox News uvedl, že je lídr pravděpodobně „poškozen“, i když v nějaké formě zřejmě stále žije. Reagoval tak na první oficiální projev nového vůdce, který ovšem Chameneí nepřednesl osobně, nýbrž prostřednictvím hlasatele státní televize za doprovodu statických snímků.
Bývalý německý ministr hospodářství Robert Habeck varuje, že po znovuzvolení Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil svět do éry, kdy se politickou zbraní stává naprosto vše. Zatímco během ruské invaze na Ukrajinu byla hlavní zbraní energetika, nyní se podle něj útoky vedou skrze cla, technologie a další strategické oblasti.
Počasí bylo v posledních dnech na březen poměrně teplé. Nadcházející víkend by to měl změnit, vyplývá z předpovědiČeského hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Místy může dokonce napadnout až sedm centimetrů nového sněhu.