Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Trump vyvolal obavy spekulacemi o možném odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Podle CNN o tom diskutoval se zákonodárci a zvažoval kroky, které by zásadně narušily nezávislost centrální banky. I když později prohlásil, že Powellovo odvolání je „velmi nepravděpodobné“, mnozí jeho slibům nevěří – právě kvůli jeho nevyzpytatelné povaze a touze trestat ty, kteří mu odporují.
Další kontroverze vyvolal na sociální síti Truth Social, kde obvinil některé známé postavy hnutí MAGA ze „slabosti“ kvůli kritice ohledně neochoty jeho administrativy zveřejnit dokumenty o Jeffrey Epsteinovi. Trump zaútočil na své dřívější příznivce a zároveň obvinil demokraty, že za kauzou stojí oni, přestože Epstein byl obviněn během jeho prvního prezidentského období.
Obě aféry – otázka centrální banky i Epsteinova kauza – podle CNN dobře ilustrují Trumpovu výjimečnost i rizika, která jeho styl vládnutí přináší. Zatímco šéf Fedu Powell je chválen za zvládnutí inflace bez recese, Trump usiluje o agresivní snižování úrokových sazeb – navzdory varování expertů, že by to mohlo destabilizovat ekonomiku. A Epsteinova kauza, do které se prezident sám zapletl, ukazuje důsledky dlouhodobého podrývání důvěry ve stát a pravdu.
Trumpovy excentrické výstupy ale zároveň zastírají jeho konkrétní úspěchy. Bílý dům stále oslavuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, které mu umožňuje výrazně omezit Ministerstvo školství – dlouhodobý republikánský cíl. Dalším úspěchem je pokrok v návrhu zákona, který ruší federální financování veřejnoprávních médií. A prezident také ve středu podepsal zákon HALT Fentanyl Act, který zpřísňuje tresty za obchod s tímto smrtícím opiátem.
Právě boj s fentanylem je důležitý pro Trumpovu voličskou základnu, zejména na venkově a v konzervativních státech. Jeho citlivý přístup během středečního ceremoniálu, na kterém se setkal s rodinami obětí, ukázal, proč je u této skupiny voličů tak oblíbený.
Přesto nové výsledky průzkumu CNN/SSRS naznačují, že jeho styl vlády má své limity. Trumpova celková podpora se drží na 42 %, ale jen 37 % dotázaných si myslí, že se zaměřuje na problémy, které lidi opravdu trápí – což je pokles o šest bodů oproti březnu. A například jeho klíčový legislativní balík, nazvaný „One Big Beautiful Bill Act“, který shrnuje většinu domácí agendy jeho druhého období, odmítá 61 % Američanů.
Mezi nezávislými voliči má Trump podporu jen 32 %, což může být problém pro republikány v příštích volbách, zejména v nerozhodných okresech. Guvernér Texasu Greg Abbott už navrhl přepracování kongresových okrsků ve snaze posílit šance republikánů udržet si většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Přesto Trump zůstává silnou postavou republikánského hnutí. V průzkumu CNN mu vyjádřilo podporu 88 % republikánů. A i když někteří z jeho nejradikálnějších příznivců nyní kvůli Epsteinovi zpochybňují jeho loajalitu ke „své pravdě“, většina zůstává na jeho straně.
Bouřlivý styl vlády, provázený silnými emocemi a konfrontacemi, zůstává jádrem jeho politické značky – a prozatím mu to mezi republikány pořád funguje.
Na Mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru nový dokumentární snímek s názvem NAZA, který odhaluje tajné praktiky izraelské armády během vojenských operací v Pásmu Gazy. Film držitelů Oscara Yuvala Abrahama a Rachel Szorové vznikl v produkci deníku The Guardian a jako jediný dokumentární počin soutěží o prestižní cenu Zlatý lev.
Francouzská fotbalová federace oficiálně odebrala svou podporu současnému předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací Giannimu Infantinovi v jeho snaze o opětovné zvolení. Rozhodnutí padlo na jednání výkonného výboru této organizace. Informaci původně přinesl francouzský deník Le Monde a následně ji ve svém veřejném prohlášení potvrdil šéf francouzského fotbalu Philippe Diallo. Tento krok představuje další vážnou ránu pro současného šéfa světového fotbalu, který v posledních týdnech čelí rozsáhlé kritice.
Americký prezident Donald Trump přišel na stranickém shromáždění v Dallasu s neobvyklým finančním příslibem pro voliče. Každému dospělému americkému občanovi přislíbil vyplacení pěti tisíc dolarů v případě, že si Republikánská strana udrží kontrolu nad Kongresem. Zároveň své stoupence vyzval, aby u nadcházejících průběžných voleb předstírali, že je na kandidátní listině přímo jeho jméno. Prezident tímto způsobem reaguje na nízkou míru veřejné podpory v období ekonomických těžkostí.
Celosvětový systém humanitární pomoci čelí hluboké krizi v důsledku výrazného úbytku finančních prostředků a rostoucího tlaku ze strany vlád. Desítky milionů lidí po celém světě přicházejí o přístup k základním životním potřebám. Současné rozsáhlé škrty představují jeden z největších propadů v tomto odvětví od období po druhé světové válce. Selhávání ochrany civilního obyvatelstva ze strany státních orgánů navíc celou situaci v krizových oblastech dále zhoršuje.
Americký prezident Donald Trump vystoupil s klíčovým projevem na prvním kongresovém sjezdu Republikánské strany v texaském Dallasu zaměřeném na nadcházející průběžné volby do Kongresu. Před plným sálem své věrné základny představil řadu politických sdělení i několik nečekaných příslibů pro americké voliče. Událost měla za cíl především mobilizovat stranické příznivce a pomoci udržet kontrolu nad oběma komorami zákonodárného sboru. Jedním z hlavních témat se stala ekonomická situace v zemi a mezinárodní napětí.
Ruská armáda výrazně stupňuje své útoky na ukrajinské území za pomoci nových bezpilotních letounů s proudovým pohonem. Podle analýz dat ukrajinského letectva nasazují ruské síly tyto vylepšené drony typu Geran téměř na denní bázi. Výrazně vyšší rychlost nových strojů představuje závažný problém pro ukrajinskou protivzdušnou obranu, která na jejich zachycení často nestačí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v souvislosti s těmito masivními údery hovoří o rozvíjející se hrůze na obloze nad Kyjevem.
Mezinárodní agentura pro atomovou energii vyjádřila vážné znepokojení nad novými důkazy o rozšiřování severokorejského jaderného programu. Severní Korea vybudovala v komplexu Jonbjon nové zařízení určené k obohacování uranu pro vojenské účely. Cílem tohoto kroku je výrazné posílení a rozšíření stávajícího jaderného arzenálu země. Podle mezinárodních inspektorů nová budova výrazně zvyšuje schopnost režimu produkovat štěpný materiál.
Evropská služba pro sledování změny klimatu Copernicus zaznamenala nejteplejší srpen v historii měření, které vyrovnalo dosavadní globální teplotní rekord. Průměrná teplota během tohoto období překročila předindustriální úroveň o 1,65 stupně Celsia, čímž byla pokořena kritická hranice určená k odvrácení nejhorších dopadů klimatické krize. Jediné období s takto vysokými teplotami sice neznamená trvalé překročení stanoveného limitu, ukazuje však jasný trend směrem k jeho narušení. Tento vývoj zároveň završil nejteplejší léto v západní Evropě, které svými teplotami překonalo i dosavadní extrémní vlny veder.
Jemenský ostrov Perim, ležící v úzkém průlivu Báb al-Mandab, se stal klíčovým strategickým bodem v rozšiřujícím se konfliktu v oblasti Blízkého východu. Tato skalnatá a neúrodná lokalita získala mimořádný geopolitický význam poté, co napětí mezi Spojenými státy a Íránem fakticky uzavřelo Hormuzský průliv. Aby Saúdská Arábie udržela plynulost globálních dodávek ropy a stabilní ceny paliv, přesměrovala své vývozy právě do Rudého moře. Nyní však jemenští povstalci Hútíové zahájili rozsáhlou ofenzívu, jejímž cílem je tento strategický ostrov ovládnout.
V Ženevě probíhají jednání vládních expertů, jejichž cílem je dojednat mandát pro celosvětovou regulaci autonomních zbraňových systémů. Tato vojenská zařízení dokáží vyhledávat a zasahovat cíle bez jakéhokoli zásahu lidské obsluhy. Mezinárodní setkání navazuje na naléhavou výzvu Organizace spojených národů a Mezinárodního výboru Červeného kříže, které požadují zavedení právně závazných pravidel pro tyto prostředky. Rychlý technologický vývoj totiž zásadně zlevňuje i usnadňuje konstrukci plně autonomních zbraní.
Ruský proudový bezpilotní letoun typu Šáhid narušil vzdušný prostor Rumunska a pronikl nejméně padesát kilometrů do vnitrozemí členského státu Severoatlantické aliance. Stroj se v rumunském vzdušném prostoru pohyboval zhruba půl hodiny, aniž by proti němu vojenské síly zasáhly. Po ztrátě radarového kontaktu se dron vrátil nad území Moldavska, kde následně havaroval a explodoval na poli. K incidentu došlo v době, kdy v blízkém regionu probíhalo rozsáhlé letecké cvičení aliančních sil za účasti několika členských zemí.
Americká armáda se v současnosti nachází v obtížné situaci, kdy čelí tlaku na dvou odlišných frontách zároveň. Na jedné straně se pod vedením prezidenta Donalda Trumpa účastní ozbrojeného konfliktu s Íránem v oblasti Hormuzského průlivu, kam stahuje síly z celého světa. Na straně druhé probíhá přímo uvnitř Pentagonu intenzivní kulturní válka spojená s masivní reorganizací velení. Tyto hluboké změny vedou k vyhroceným sporům i k vlně odchodů klíčových představitelů amerických ozbrojených sil.