Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Trump vyvolal obavy spekulacemi o možném odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Podle CNN o tom diskutoval se zákonodárci a zvažoval kroky, které by zásadně narušily nezávislost centrální banky. I když později prohlásil, že Powellovo odvolání je „velmi nepravděpodobné“, mnozí jeho slibům nevěří – právě kvůli jeho nevyzpytatelné povaze a touze trestat ty, kteří mu odporují.
Další kontroverze vyvolal na sociální síti Truth Social, kde obvinil některé známé postavy hnutí MAGA ze „slabosti“ kvůli kritice ohledně neochoty jeho administrativy zveřejnit dokumenty o Jeffrey Epsteinovi. Trump zaútočil na své dřívější příznivce a zároveň obvinil demokraty, že za kauzou stojí oni, přestože Epstein byl obviněn během jeho prvního prezidentského období.
Obě aféry – otázka centrální banky i Epsteinova kauza – podle CNN dobře ilustrují Trumpovu výjimečnost i rizika, která jeho styl vládnutí přináší. Zatímco šéf Fedu Powell je chválen za zvládnutí inflace bez recese, Trump usiluje o agresivní snižování úrokových sazeb – navzdory varování expertů, že by to mohlo destabilizovat ekonomiku. A Epsteinova kauza, do které se prezident sám zapletl, ukazuje důsledky dlouhodobého podrývání důvěry ve stát a pravdu.
Trumpovy excentrické výstupy ale zároveň zastírají jeho konkrétní úspěchy. Bílý dům stále oslavuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, které mu umožňuje výrazně omezit Ministerstvo školství – dlouhodobý republikánský cíl. Dalším úspěchem je pokrok v návrhu zákona, který ruší federální financování veřejnoprávních médií. A prezident také ve středu podepsal zákon HALT Fentanyl Act, který zpřísňuje tresty za obchod s tímto smrtícím opiátem.
Právě boj s fentanylem je důležitý pro Trumpovu voličskou základnu, zejména na venkově a v konzervativních státech. Jeho citlivý přístup během středečního ceremoniálu, na kterém se setkal s rodinami obětí, ukázal, proč je u této skupiny voličů tak oblíbený.
Přesto nové výsledky průzkumu CNN/SSRS naznačují, že jeho styl vlády má své limity. Trumpova celková podpora se drží na 42 %, ale jen 37 % dotázaných si myslí, že se zaměřuje na problémy, které lidi opravdu trápí – což je pokles o šest bodů oproti březnu. A například jeho klíčový legislativní balík, nazvaný „One Big Beautiful Bill Act“, který shrnuje většinu domácí agendy jeho druhého období, odmítá 61 % Američanů.
Mezi nezávislými voliči má Trump podporu jen 32 %, což může být problém pro republikány v příštích volbách, zejména v nerozhodných okresech. Guvernér Texasu Greg Abbott už navrhl přepracování kongresových okrsků ve snaze posílit šance republikánů udržet si většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Přesto Trump zůstává silnou postavou republikánského hnutí. V průzkumu CNN mu vyjádřilo podporu 88 % republikánů. A i když někteří z jeho nejradikálnějších příznivců nyní kvůli Epsteinovi zpochybňují jeho loajalitu ke „své pravdě“, většina zůstává na jeho straně.
Bouřlivý styl vlády, provázený silnými emocemi a konfrontacemi, zůstává jádrem jeho politické značky – a prozatím mu to mezi republikány pořád funguje.
Pokud by současné napětí mezi Čínou a Japonskem eskalovalo v otevřený konflikt, jen stěží by z něj vzešel skutečný vítěz. Tokio dnes jasně ukazuje, že není pouhým regionálním přívěskem americké moci, ale plnohodnotnou asijskou velmocí schopnou účinně čelit čínskému tlaku. Peking proto volí obezřetný postup – a to nejen kvůli současné vojenské realitě, ale i kvůli hluboce zakořeněné historické zkušenosti. Vzájemné vztahy jsou poznamenány extrémně brutálním konfliktem, v němž Japonsko vystupovalo jako agresor. Tento faktor dodnes významně formuje čínské strategické myšlení i vnímání rizika případné konfrontace.
Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Vlády zemí Evropské unie se dohodly na trvalém zmrazení ruských aktiv v hodnotě až 210 miliard eur, která byla zablokována v EU od začátku ruské invaze na Ukrajinu. Většina těchto finančních prostředků je držena v belgické centrále cenných papírů Euroclear. Evropští lídři doufají, že na nadcházejícím klíčovém summitu EU příští týden schválí dohodu, která by umožnila využít tyto peníze jako záruku pro velký úvěr na podporu ukrajinské armády a ekonomiky.
Demokraté ve Sněmovním dohlížecím výboru v pátek zveřejnili soubor fotografií pocházejících z pozůstalosti Jeffreyho Epsteina. Snímky ukazují řadu vysoce postavených a vlivných osobností, které se pohybovaly v orbitě tohoto zesnulého odsouzeného obchodníka se sexem. Mezi zachycenými figurami jsou například prezident Donald Trump, bývalý prezident Bill Clinton, Steve Bannon, Bill Gates, Richard Branson a další.
Žádost premiéra Benjamina Netanjahua o milost podaná k prezidentovi Isaaku Herzogovi ve třech korupčních kauzách, za které je momentálně souzen, uvrhla Izrael do další ústavní a právní krize. Podle odborníků je neexistence přiznání viny nebo pochybení v premiérově žádosti klíčovým faktorem, který staví jeho požadavek na právně nejistou půdu. Tento tah je vnímán jako „zoufalá přihrávka“ (Hail Mary), po které je udělení milosti vysoce nepravděpodobné.
Vědci hlásí významný pokrok ve vývoji vakcíny proti viru Nipah, smrtícímu onemocnění s úmrtností až 75 %, pro které v současné době neexistuje žádná schválená vakcína ani léčba. Vakcína je nyní připravena na zkoušky fáze II. Tento krok je považován za „důležitý posun vpřed“ v ochraně zranitelných populací proti tomuto fatálnímu viru, který Světová zdravotnická organizace (WHO) považuje za výzkumnou prioritu kvůli jeho pandemickému potenciálu.
Ukrajina v rámci nejnovějšího mírového plánu navrhuje vytvoření demilitarizované „svobodné ekonomické zóny“ v oblasti Donbasu, kde by mohly působit americké obchodní zájmy. Tento krok má být pokusem, jak přimět amerického prezidenta Donalda Trumpa k podpoře návrhu. Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové je Trump, který ve středu vyjádřil skepsi ohledně vyhlídek na průlom v jednáních, s revidovaným, 20bodovým plánem seznámen.
Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně.
Inflace se stala klíčovým tématem v rétorice Bílého domu po návratu Donalda Trumpa do úřadu. Roční míra inflace (měřená indexem spotřebitelských cen – CPI) byla v lednu, kdy prezident Trump převzal Bílý dům, 3,0 %. V září, v posledním měsíci, za který jsou k dispozici údaje CPI, byla tato míra taktéž 3,0 %. Skutečnost, že míra inflace zůstala během prvních osmi měsíců Trumpova funkčního období nezměněna, vyvrací jeho triumfální tvrzení o tom, že „inflace se zastavila“, přestože „zdědil nejhorší inflaci v historii naší země“.
Vývojáři umělé inteligence na africkém kontinentu čelí zásadní výzvě: jak trénovat modely, aby rozuměly a odpovídaly v místních jazycích, když neexistují téměř žádné psané zdroje k přečtení. Zatímco pro angličtinu existuje přes 7 milionů článků na Wikipedii, u většiny z odhadovaných 1500 až 3000 afrických jazyků je dostupnost dat minimální. Například tigriňa, kterou mluví asi 9 milionů lidí v Etiopii a Eritrei, má pouze 335 článků, a pro akan, nejpoužívanější rodný jazyk v Ghaně, není na Wikipedii žádný.
Ukrajina se v nadcházejících dvou letech potýká s obrovským rozpočtovým schodkem, který podle odhadů Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosahuje až 65 miliard dolarů. Většinu rozpočtu pohltí financování vleklé války, na základní potřeby, jako jsou penze a platy ve veřejném sektoru, je Kyjev závislý na zahraniční pomoci. Po návratu Donalda Trumpa do úřadu, kdy USA jako dosud největší podporovatel Ukrajiny nealokovaly žádné nové finanční prostředky, je Evropa pod tlakem, aby tuto mezeru zaplnila.
Prezident míru je zpět, prohlásil Donald Trump, který předsedal podpisu dohody, která měla ukončit „jeden z nejdéle trvajících konfliktů na světě“ mezi Rwandou a Demokratickou republikou Kongo. A to navzdory tomu, že ve stejné době hrozil bombardováním Venezuely a čelil obviněním z možného válečného zločinu v souvislosti s útoky americké armády na údajné lodě s drogami v Pacifiku, připomíná CNN.