Ve středu prezident Donald Trump znovu ukázal, proč ho velká část Američanů odmítá – a proč se ho jeho nejvěrnější příznivci nevzdají za žádných okolností. Jeho den byl plný dramat, výbušných výroků a sporů, které málo souvisely s problémy běžných voličů. Přesto si udržuje silnou oporu u republikánského jádra.
Trump vyvolal obavy spekulacemi o možném odvolání předsedy Federálního rezervního systému Jeroma Powella. Podle CNN o tom diskutoval se zákonodárci a zvažoval kroky, které by zásadně narušily nezávislost centrální banky. I když později prohlásil, že Powellovo odvolání je „velmi nepravděpodobné“, mnozí jeho slibům nevěří – právě kvůli jeho nevyzpytatelné povaze a touze trestat ty, kteří mu odporují.
Další kontroverze vyvolal na sociální síti Truth Social, kde obvinil některé známé postavy hnutí MAGA ze „slabosti“ kvůli kritice ohledně neochoty jeho administrativy zveřejnit dokumenty o Jeffrey Epsteinovi. Trump zaútočil na své dřívější příznivce a zároveň obvinil demokraty, že za kauzou stojí oni, přestože Epstein byl obviněn během jeho prvního prezidentského období.
Obě aféry – otázka centrální banky i Epsteinova kauza – podle CNN dobře ilustrují Trumpovu výjimečnost i rizika, která jeho styl vládnutí přináší. Zatímco šéf Fedu Powell je chválen za zvládnutí inflace bez recese, Trump usiluje o agresivní snižování úrokových sazeb – navzdory varování expertů, že by to mohlo destabilizovat ekonomiku. A Epsteinova kauza, do které se prezident sám zapletl, ukazuje důsledky dlouhodobého podrývání důvěry ve stát a pravdu.
Trumpovy excentrické výstupy ale zároveň zastírají jeho konkrétní úspěchy. Bílý dům stále oslavuje rozhodnutí Nejvyššího soudu, které mu umožňuje výrazně omezit Ministerstvo školství – dlouhodobý republikánský cíl. Dalším úspěchem je pokrok v návrhu zákona, který ruší federální financování veřejnoprávních médií. A prezident také ve středu podepsal zákon HALT Fentanyl Act, který zpřísňuje tresty za obchod s tímto smrtícím opiátem.
Právě boj s fentanylem je důležitý pro Trumpovu voličskou základnu, zejména na venkově a v konzervativních státech. Jeho citlivý přístup během středečního ceremoniálu, na kterém se setkal s rodinami obětí, ukázal, proč je u této skupiny voličů tak oblíbený.
Přesto nové výsledky průzkumu CNN/SSRS naznačují, že jeho styl vlády má své limity. Trumpova celková podpora se drží na 42 %, ale jen 37 % dotázaných si myslí, že se zaměřuje na problémy, které lidi opravdu trápí – což je pokles o šest bodů oproti březnu. A například jeho klíčový legislativní balík, nazvaný „One Big Beautiful Bill Act“, který shrnuje většinu domácí agendy jeho druhého období, odmítá 61 % Američanů.
Mezi nezávislými voliči má Trump podporu jen 32 %, což může být problém pro republikány v příštích volbách, zejména v nerozhodných okresech. Guvernér Texasu Greg Abbott už navrhl přepracování kongresových okrsků ve snaze posílit šance republikánů udržet si většinu ve Sněmovně reprezentantů.
Přesto Trump zůstává silnou postavou republikánského hnutí. V průzkumu CNN mu vyjádřilo podporu 88 % republikánů. A i když někteří z jeho nejradikálnějších příznivců nyní kvůli Epsteinovi zpochybňují jeho loajalitu ke „své pravdě“, většina zůstává na jeho straně.
Bouřlivý styl vlády, provázený silnými emocemi a konfrontacemi, zůstává jádrem jeho politické značky – a prozatím mu to mezi republikány pořád funguje.
Evropská unie a Spojené státy připravují rozsáhlý „plán prosperity“ pro Ukrajinu, jehož hodnota má dosáhnout 800 miliard dolarů. Podrobnosti osmnáctistránkového návrhu zveřejnil server Politico s tím, že dokument počítá s desetiletým obdobím obnovy a výrazným urychlením cesty země do Evropské unie. Strategie financování je rozvržena až do roku 2040 a zahrnuje také úvodní stomidenní operativní plán pro zahájení celého projektu.
Ministr zahraničí Petr Macinka uspořádal tiskovou konferenci, na které se vyjádřil k obviněním z vydírání hlavy státu. Na brífink, kam nebyli vpuštěni někteří novináři, dorazil ministr s ironickou omluvou veřejnosti, že musí sledovat jeho spor místo nápadů opozice. Macinka rezolutně odmítl, že by jeho zprávy byly vydíráním, a označil je za standardní politické vyjednávání. Podle něj je snaha o ovlivnění postoje druhého politika, kterým se podle něj prezident už stal, naprostým základem politické práce.
Policie ČR potvrdila, že od Hradu převzala podnět k prošetření SMS zpráv, které odeslal ministr zahraničí Petr Macinka. Vyšetřovatelé nyní analyzují texty, aby zjistili, zda došlo k porušení zákona. Nejdříve musí určit, který konkrétní útvar se bude případem údajného nátlaku na prezidenta zabývat.
Reakce na zveřejněnou SMS komunikaci mezi ministrem zahraničí Petrem Macinkou a Hradem na sebe nenechala dlouho čekat. Premiér Andrej Babiš se pokusil napjatou atmosféru uklidnit, když označil ministrova slova za nešťastná a distancoval se od zvoleného stylu s tím, že on sám by takto určitě nekomunikoval. Zároveň se však Macinky zastal v otázce právní kvalifikace celého sporu; podle Babiše o vydírání jít nemůže, protože se jednalo o soukromou konverzaci s poradcem.
Zveřejněná textová komunikace mezi šéfem diplomacie Petrem Macinkou a prezidentovým poradcem Petrem Kolářem odhaluje hlubokou politickou roztržku provázenou nebývale útočným tónem. Ministr Macinka ve svých nočních zprávách otevřeně vyhrožuje totální destrukcí vztahů mezi ústavními institucemi, pokud nedojde ke jmenování Filipa Turka ministrem životního prostředí. Prezident Petr Pavel tuto nominaci dlouhodobě odmítá, což vedlo ministra k formulaci ultimáta, které vyprší tuto středu před jeho odletem na jednání do Bruselu.
Hlava státu Petr Pavel těsně před odjezdem na soukromou cestu do ciziny zorganizovala nečekaný brífink, na kterém ostře kritizovala chování šéfa diplomacie Petra Macinky. Podle vyjádření prezidenta se ministr již delší dobu pokouší nátlakem změnit jeho postoj k obsazení vládního postu. Zatímco dřívější snahy o ovlivňování bral prezident s nadhledem, dvě textové zprávy zaslané v noci situaci zcela vyhrotily.
Ruská federace se poprvé od roku 2020 ujala rotujícího předsednictví v Organizaci Smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO). Tato euroasijská vojenská aliance, zahrnující Rusko, Bělorusko a většinu Střední Asie, se však nachází v kritickém bodě. Vladimir Putin na summitu v Biškeku představil ambiciózní program rozsáhlých dodávek moderních ruských zbraní, které se osvědčily v reálných bojových operacích, a navrhl hlubší spolupráci v oblasti protivzdušné obrany a kybernetické bezpečnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil plošné zvýšení cel na jihokorejské zboží z dosavadních 15 % na 25 %. Své rozhodnutí odůvodnil tím, že tamní zákonodárný sbor dosud neratifikoval dříve dohodnutou „historickou obchodní dohodu“. Trump svůj krok oznámil prostřednictvím sítě Truth Social, kde zdůraznil, že nová cla se dotknou především automobilů, řeziva, farmaceutických výrobků a dalšího zboží podléhajícího vzájemnému zdanění.
Německý generálporučík Gerald Funke, který stojí v čele Velitelství společné podpory Bundeswehru, varoval, že Rusko by mohlo zaútočit na země NATO během příštích dvou až tří let. V takovém případě by se Německo stalo centrálním logistickým uzlem celého konfliktu. Hlavní výzvou by podle něj byl přesun desítek tisíc spojeneckých vojáků na linii dotyku v situaci, kdy by klíčové silniční a železniční trasy mohly být poškozeny ruskými sabotážemi, kybernetickými útoky nebo raketovými údery.
Administrativa prezidenta Trumpa narychlo opustila svou obvyklou strategii popírání a útoků v souvislosti se sobotní smrtí Alexe Prettiho v Minneapolis. Sedmatřicetiletého zdravotního bratra zastřelili federální agenti, což vyvolalo vlnu odporu, která donutila Bílý dům změnit rétoriku. Zatímco první reakce úřadů vykreslovaly Prettiho jako domácího teroristu, unikající videozáznamy začaly tyto tvrzení rychle vyvracet.
Hospodářské křídlo německé Křesťanskodemokratické unie (CDU) navrhuje zrušení zákonného nároku na zkrácený pracovní úvazek. Podle tohoto návrhu by lidé, kteří si přejí pracovat méně hodin, museli o povolení žádat. V současné době má přitom každý zaměstnanec v největší evropské ekonomice základní právo na částečný úvazek, čehož využívají zejména ženy kvůli péči o děti nebo starší příbuzné.
Velení čínské lidové armády prochází hlubokým otřesem, který vyvolal víkendový pád pětasedmdesátiletého generála Čang Jou-siaa. Tento nejvýše postavený uniformovaný důstojník v zemi a místopředseda mocné Ústřední vojenské komise byl společně s dalším vysokým funkcionářem, generálem Liou Čen-lim, oficiálně označen za vyšetřovaného. Podle čínského ministerstva obrany čelí oba muži podezření ze závažného porušení disciplíny a zákona, což je v tamním politickém systému běžný eufemismus pro korupční jednání.