Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Studie vedená profesorem Stefanem Gösslingem ze švédské Linného univerzity analyzovala data z více než 27 milionů komerčních letů uskutečněných v roce 2023. Zjistila, že emise na kilometr sice mírně klesají díky modernějším motorům, ale nárůst počtu letů tento pokrok zcela smazal. Pokud nedojde k zásadní změně, emise z letectví by se do roku 2050 mohly zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit.
Podle Gösslinga jsou dnešní lety v průměru velmi neefektivní. Letecké společnosti sice deklarují snahu o úspory, ale v praxi stále provozují stará letadla a velkou část prostoru v kabinách věnují prémiovým třídám. Cestující v první a byznysové třídě jsou zodpovědní za více než trojnásobek emisí oproti lidem v ekonomické třídě, v některých případech je tento rozdíl až třináctinásobný.
Analýza ukázala velké regionální rozdíly v efektivitě. Nejméně ekologické lety jsou běžné ve Spojených státech, Austrálii, částech Afriky a na Středním východě. Naopak letiště v Indii, Brazílii nebo jihovýchodní Asii vykazují mnohem vyšší efektivitu. Například lety z New Yorku nebo Atlanty jsou o 50 % horší než spoje z letišť v Abú Zabí nebo Madridu, kde převažují plně vytížená moderní letadla.
Pokud by všechna letadla měla pouze ekonomickou třídu, byla obsazena z 95 % a aerolinky využívaly nejúspornější současné modely, spotřeba paliva by klesla o 50 až 75 %. To by zároveň znamenalo, že k dosažení bezemisního letectví budeme v budoucnu potřebovat mnohem menší množství drahých a nedostatkových alternativních paliv.
Současné snahy mezinárodních organizací jsou podle výzkumníků nedostatečné. OSN se spoléhá na systém Corsia, který dosud nikoho k reálným škrtům nedonutil, a Evropská unie sice zavádí povinné podíly biopaliv, ale jejich výroba je nákladná a omezená surovinami, jako je použitý kuchyňský olej.
Zlepšení by mohla přinést přísnější regulace. Gössling navrhuje zavedení energetických štítků pro konkrétní linky – podobně jako u domácích spotřebičů. Lidé by si pak mohli vybrat, zda chtějí letět s aerolinkou s hodnocením A, nebo se vyhnout těm s hodnocením F. Letiště by také mohla účtovat vyšší poplatky za přistání neefektivních strojů, které navíc znečišťují ovzduší v okolních komunitách.
Letecký průmysl se brání tím, že snížení spotřeby paliva je v jeho vlastním ekonomickém zájmu, ale brzdí ho problémy v dodavatelských řetězcích, kvůli kterým váznou dodávky tisíců nových letadel. Experti však oponují, že současný byznys model postavený na levných letenkách a uměle vyvolané poptávce je neudržitelný. Pokud by ceny letenek vzrostly, lidé by si podle nich prostě vybrali jiný typ dovolené.
Zajímavým faktem zůstává, že létání je výsadou bohatých. Pouhé 1 % světové populace je zodpovědné za polovinu všech emisí z letectví. Přestože emise z letadel ohrožují celou planetu, jen asi 10 % lidí na světě se za rok vůbec dostane do letadla a pouhá 4 % cestují letecky do zahraničí.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.