Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Studie vedená profesorem Stefanem Gösslingem ze švédské Linného univerzity analyzovala data z více než 27 milionů komerčních letů uskutečněných v roce 2023. Zjistila, že emise na kilometr sice mírně klesají díky modernějším motorům, ale nárůst počtu letů tento pokrok zcela smazal. Pokud nedojde k zásadní změně, emise z letectví by se do roku 2050 mohly zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit.
Podle Gösslinga jsou dnešní lety v průměru velmi neefektivní. Letecké společnosti sice deklarují snahu o úspory, ale v praxi stále provozují stará letadla a velkou část prostoru v kabinách věnují prémiovým třídám. Cestující v první a byznysové třídě jsou zodpovědní za více než trojnásobek emisí oproti lidem v ekonomické třídě, v některých případech je tento rozdíl až třináctinásobný.
Analýza ukázala velké regionální rozdíly v efektivitě. Nejméně ekologické lety jsou běžné ve Spojených státech, Austrálii, částech Afriky a na Středním východě. Naopak letiště v Indii, Brazílii nebo jihovýchodní Asii vykazují mnohem vyšší efektivitu. Například lety z New Yorku nebo Atlanty jsou o 50 % horší než spoje z letišť v Abú Zabí nebo Madridu, kde převažují plně vytížená moderní letadla.
Pokud by všechna letadla měla pouze ekonomickou třídu, byla obsazena z 95 % a aerolinky využívaly nejúspornější současné modely, spotřeba paliva by klesla o 50 až 75 %. To by zároveň znamenalo, že k dosažení bezemisního letectví budeme v budoucnu potřebovat mnohem menší množství drahých a nedostatkových alternativních paliv.
Současné snahy mezinárodních organizací jsou podle výzkumníků nedostatečné. OSN se spoléhá na systém Corsia, který dosud nikoho k reálným škrtům nedonutil, a Evropská unie sice zavádí povinné podíly biopaliv, ale jejich výroba je nákladná a omezená surovinami, jako je použitý kuchyňský olej.
Zlepšení by mohla přinést přísnější regulace. Gössling navrhuje zavedení energetických štítků pro konkrétní linky – podobně jako u domácích spotřebičů. Lidé by si pak mohli vybrat, zda chtějí letět s aerolinkou s hodnocením A, nebo se vyhnout těm s hodnocením F. Letiště by také mohla účtovat vyšší poplatky za přistání neefektivních strojů, které navíc znečišťují ovzduší v okolních komunitách.
Letecký průmysl se brání tím, že snížení spotřeby paliva je v jeho vlastním ekonomickém zájmu, ale brzdí ho problémy v dodavatelských řetězcích, kvůli kterým váznou dodávky tisíců nových letadel. Experti však oponují, že současný byznys model postavený na levných letenkách a uměle vyvolané poptávce je neudržitelný. Pokud by ceny letenek vzrostly, lidé by si podle nich prostě vybrali jiný typ dovolené.
Zajímavým faktem zůstává, že létání je výsadou bohatých. Pouhé 1 % světové populace je zodpovědné za polovinu všech emisí z letectví. Přestože emise z letadel ohrožují celou planetu, jen asi 10 % lidí na světě se za rok vůbec dostane do letadla a pouhá 4 % cestují letecky do zahraničí.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.