Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Studie vedená profesorem Stefanem Gösslingem ze švédské Linného univerzity analyzovala data z více než 27 milionů komerčních letů uskutečněných v roce 2023. Zjistila, že emise na kilometr sice mírně klesají díky modernějším motorům, ale nárůst počtu letů tento pokrok zcela smazal. Pokud nedojde k zásadní změně, emise z letectví by se do roku 2050 mohly zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit.
Podle Gösslinga jsou dnešní lety v průměru velmi neefektivní. Letecké společnosti sice deklarují snahu o úspory, ale v praxi stále provozují stará letadla a velkou část prostoru v kabinách věnují prémiovým třídám. Cestující v první a byznysové třídě jsou zodpovědní za více než trojnásobek emisí oproti lidem v ekonomické třídě, v některých případech je tento rozdíl až třináctinásobný.
Analýza ukázala velké regionální rozdíly v efektivitě. Nejméně ekologické lety jsou běžné ve Spojených státech, Austrálii, částech Afriky a na Středním východě. Naopak letiště v Indii, Brazílii nebo jihovýchodní Asii vykazují mnohem vyšší efektivitu. Například lety z New Yorku nebo Atlanty jsou o 50 % horší než spoje z letišť v Abú Zabí nebo Madridu, kde převažují plně vytížená moderní letadla.
Pokud by všechna letadla měla pouze ekonomickou třídu, byla obsazena z 95 % a aerolinky využívaly nejúspornější současné modely, spotřeba paliva by klesla o 50 až 75 %. To by zároveň znamenalo, že k dosažení bezemisního letectví budeme v budoucnu potřebovat mnohem menší množství drahých a nedostatkových alternativních paliv.
Současné snahy mezinárodních organizací jsou podle výzkumníků nedostatečné. OSN se spoléhá na systém Corsia, který dosud nikoho k reálným škrtům nedonutil, a Evropská unie sice zavádí povinné podíly biopaliv, ale jejich výroba je nákladná a omezená surovinami, jako je použitý kuchyňský olej.
Zlepšení by mohla přinést přísnější regulace. Gössling navrhuje zavedení energetických štítků pro konkrétní linky – podobně jako u domácích spotřebičů. Lidé by si pak mohli vybrat, zda chtějí letět s aerolinkou s hodnocením A, nebo se vyhnout těm s hodnocením F. Letiště by také mohla účtovat vyšší poplatky za přistání neefektivních strojů, které navíc znečišťují ovzduší v okolních komunitách.
Letecký průmysl se brání tím, že snížení spotřeby paliva je v jeho vlastním ekonomickém zájmu, ale brzdí ho problémy v dodavatelských řetězcích, kvůli kterým váznou dodávky tisíců nových letadel. Experti však oponují, že současný byznys model postavený na levných letenkách a uměle vyvolané poptávce je neudržitelný. Pokud by ceny letenek vzrostly, lidé by si podle nich prostě vybrali jiný typ dovolené.
Zajímavým faktem zůstává, že létání je výsadou bohatých. Pouhé 1 % světové populace je zodpovědné za polovinu všech emisí z letectví. Přestože emise z letadel ohrožují celou planetu, jen asi 10 % lidí na světě se za rok vůbec dostane do letadla a pouhá 4 % cestují letecky do zahraničí.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.