Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Studie vedená profesorem Stefanem Gösslingem ze švédské Linného univerzity analyzovala data z více než 27 milionů komerčních letů uskutečněných v roce 2023. Zjistila, že emise na kilometr sice mírně klesají díky modernějším motorům, ale nárůst počtu letů tento pokrok zcela smazal. Pokud nedojde k zásadní změně, emise z letectví by se do roku 2050 mohly zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit.
Podle Gösslinga jsou dnešní lety v průměru velmi neefektivní. Letecké společnosti sice deklarují snahu o úspory, ale v praxi stále provozují stará letadla a velkou část prostoru v kabinách věnují prémiovým třídám. Cestující v první a byznysové třídě jsou zodpovědní za více než trojnásobek emisí oproti lidem v ekonomické třídě, v některých případech je tento rozdíl až třináctinásobný.
Analýza ukázala velké regionální rozdíly v efektivitě. Nejméně ekologické lety jsou běžné ve Spojených státech, Austrálii, částech Afriky a na Středním východě. Naopak letiště v Indii, Brazílii nebo jihovýchodní Asii vykazují mnohem vyšší efektivitu. Například lety z New Yorku nebo Atlanty jsou o 50 % horší než spoje z letišť v Abú Zabí nebo Madridu, kde převažují plně vytížená moderní letadla.
Pokud by všechna letadla měla pouze ekonomickou třídu, byla obsazena z 95 % a aerolinky využívaly nejúspornější současné modely, spotřeba paliva by klesla o 50 až 75 %. To by zároveň znamenalo, že k dosažení bezemisního letectví budeme v budoucnu potřebovat mnohem menší množství drahých a nedostatkových alternativních paliv.
Současné snahy mezinárodních organizací jsou podle výzkumníků nedostatečné. OSN se spoléhá na systém Corsia, který dosud nikoho k reálným škrtům nedonutil, a Evropská unie sice zavádí povinné podíly biopaliv, ale jejich výroba je nákladná a omezená surovinami, jako je použitý kuchyňský olej.
Zlepšení by mohla přinést přísnější regulace. Gössling navrhuje zavedení energetických štítků pro konkrétní linky – podobně jako u domácích spotřebičů. Lidé by si pak mohli vybrat, zda chtějí letět s aerolinkou s hodnocením A, nebo se vyhnout těm s hodnocením F. Letiště by také mohla účtovat vyšší poplatky za přistání neefektivních strojů, které navíc znečišťují ovzduší v okolních komunitách.
Letecký průmysl se brání tím, že snížení spotřeby paliva je v jeho vlastním ekonomickém zájmu, ale brzdí ho problémy v dodavatelských řetězcích, kvůli kterým váznou dodávky tisíců nových letadel. Experti však oponují, že současný byznys model postavený na levných letenkách a uměle vyvolané poptávce je neudržitelný. Pokud by ceny letenek vzrostly, lidé by si podle nich prostě vybrali jiný typ dovolené.
Zajímavým faktem zůstává, že létání je výsadou bohatých. Pouhé 1 % světové populace je zodpovědné za polovinu všech emisí z letectví. Přestože emise z letadel ohrožují celou planetu, jen asi 10 % lidí na světě se za rok vůbec dostane do letadla a pouhá 4 % cestují letecky do zahraničí.
Karel Šíp se naposledy představil v televizním vysílání v minulém týdnu. Diváci si přitom ještě nebyli jistí, že se mohou na svého oblíbence těšit v novém kalendářním roce. Nyní už se zdá být rozhodnuto.
Prezident Petr Pavel navštíví na začátku přespříštího týdne Vatikán. Hlavu státu doprovodí manželka, hlavním bodem programu bude setkání s papežem Lvem XIV. Pavel jej už loni pozval na návštěvu Česka.
Jiřina Bohdalová nepochodila u Ústavního soudu, kde si stěžovala na zajištění obrazu, který zakoupila za půldruhého milionu. Následně se ukázalo, že jde o padělek. Dílo bude i nadále v soudní úschově, informovala o tom Česká televize.
Série výstrah kvůli zimnímu počasí pokračuje. Další varování vydali meteorologové pro nadcházející noc a páteční den. Očekává se sněhová nadílka i pokračování krutých nočních mrazů. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americký viceprezident JD Vance ostře zkritizoval Dánsko a zbytek Evropy za to, jakým způsobem přistupují k bezpečnosti Grónska. V rozhovoru pro televizi Fox News prohlásil, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro obranu Spojených států i celého světa před případnými raketovými útoky z Ruska nebo Číny. Podle Vance dánská vláda v této oblasti „neodvedla dobrou práci“ a nedostatečně investovala do zabezpečení regionu.
Trumpova nová éra „diplomacie dělových člunů“ staví Vladimira Putina do nejednoznačné pozice. Na jednu stranu představuje pád Nicoláse Madura další geopolitickou ránu pro Moskvu, na stranu druhou však Trumpův agresivní přístup paradoxně potvrzuje Putinův dlouhodobý narativ o světě ovládaném hrubou silou, píše CNN. Ještě loni v květnu přitom oba vůdci v Kremlu okázale podepisovali smlouvu o strategickém partnerství, která měla symbolizovat ruský vliv na západní polokouli.
Ruská armáda v noci na čtvrtek zaútočila na Ukrajinu více než devadesáti bezpilotními letouny, což způsobilo rozsáhlé výpadky elektřiny v klíčových průmyslových oblastech. Podle ukrajinského ministerstva energetiky byla nejhůře zasažena Dněpropetrovská a Záporožská oblast. Zatímco v Záporoží se podařilo dodávky během rána částečně obnovit, v dněperském regionu zůstalo bez proudu a tepla zhruba 800 000 domácností.
Operace „Absolutní odhodlání“, při níž americké jednotky vnikly do Venezuely a zajaly prezidenta Nicoláse Madura, oficiálně potvrdila smrt mezinárodního právního řádu. Ačkoliv byl tento systém nemocný již dlouho, venezuelský incident představuje překročení červené linie. Zatímco i při invazi do Panamy v roce 1989 se Spojené státy snažily zachovat alespoň zdání legality a čelily ostrému odsouzení OSN i Evropského parlamentu, v případě Venezuely je ticho mezinárodního společenství ohlušující.
Donald Trump prohlásil, že Spojené státy získaly plnou kontrolu nad Venezuelou a jejími obrovskými zásobami ropy. Podle amerického prezidenta spolupracuje dočasná vláda Delcy Rodríguezové naprosto příkladně a plní veškeré požadavky Washingtonu. Trump v rozhovoru pro New York Times uvedl, že USA budou na zemi politicky i ekonomicky dohlížet po neurčitou dobu, přičemž na dotaz, zda půjde o více než rok, odpověděl, že očekává mnohem delší období.
Evropské metropole už neberou hrozby Donalda Trumpa ohledně ovládnutí Grónska na lehkou váhu. Po nedávném vojenském zásahu USA ve Venezuele, který ukázal, že americký prezident se nezdráhá použít sílu, hledají diplomaté a experti způsoby, jak tomuto scénáři zabránit. Podle informací serveru Politico se v Bruselu a Kodani aktuálně rýsují čtyři hlavní strategie, jak čelit americkému tlaku a ochránit suverenitu největšího ostrova světa.
Venezuelská ložiska ropy, která se odhadují na více než 300 miliard barelů, představují největší zásoby této suroviny na světě. Poté, co americké síly zajaly prezidenta Nicoláse Madura, začal si na toto obrovské bohatství činit nárok Donald Trump. Jeho vizí je zapojení amerických těžařských gigantů, které by do země investovaly miliardy dolarů s cílem uvolnit toto „černé zlato“. Klimatičtí experti však před tímto krokem důrazně varují, protože venezuelská ropa patří k těm nejšpinavějším na planetě.
Francie se ve středu v letovisku Saint-Tropez rozloučila s legendární herečkou a zpěvačkou Brigitte Bardotovou. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela v neděli 28. prosince ve věku 91 let.