Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Studie vedená profesorem Stefanem Gösslingem ze švédské Linného univerzity analyzovala data z více než 27 milionů komerčních letů uskutečněných v roce 2023. Zjistila, že emise na kilometr sice mírně klesají díky modernějším motorům, ale nárůst počtu letů tento pokrok zcela smazal. Pokud nedojde k zásadní změně, emise z letectví by se do roku 2050 mohly zdvojnásobit nebo dokonce ztrojnásobit.
Podle Gösslinga jsou dnešní lety v průměru velmi neefektivní. Letecké společnosti sice deklarují snahu o úspory, ale v praxi stále provozují stará letadla a velkou část prostoru v kabinách věnují prémiovým třídám. Cestující v první a byznysové třídě jsou zodpovědní za více než trojnásobek emisí oproti lidem v ekonomické třídě, v některých případech je tento rozdíl až třináctinásobný.
Analýza ukázala velké regionální rozdíly v efektivitě. Nejméně ekologické lety jsou běžné ve Spojených státech, Austrálii, částech Afriky a na Středním východě. Naopak letiště v Indii, Brazílii nebo jihovýchodní Asii vykazují mnohem vyšší efektivitu. Například lety z New Yorku nebo Atlanty jsou o 50 % horší než spoje z letišť v Abú Zabí nebo Madridu, kde převažují plně vytížená moderní letadla.
Pokud by všechna letadla měla pouze ekonomickou třídu, byla obsazena z 95 % a aerolinky využívaly nejúspornější současné modely, spotřeba paliva by klesla o 50 až 75 %. To by zároveň znamenalo, že k dosažení bezemisního letectví budeme v budoucnu potřebovat mnohem menší množství drahých a nedostatkových alternativních paliv.
Současné snahy mezinárodních organizací jsou podle výzkumníků nedostatečné. OSN se spoléhá na systém Corsia, který dosud nikoho k reálným škrtům nedonutil, a Evropská unie sice zavádí povinné podíly biopaliv, ale jejich výroba je nákladná a omezená surovinami, jako je použitý kuchyňský olej.
Zlepšení by mohla přinést přísnější regulace. Gössling navrhuje zavedení energetických štítků pro konkrétní linky – podobně jako u domácích spotřebičů. Lidé by si pak mohli vybrat, zda chtějí letět s aerolinkou s hodnocením A, nebo se vyhnout těm s hodnocením F. Letiště by také mohla účtovat vyšší poplatky za přistání neefektivních strojů, které navíc znečišťují ovzduší v okolních komunitách.
Letecký průmysl se brání tím, že snížení spotřeby paliva je v jeho vlastním ekonomickém zájmu, ale brzdí ho problémy v dodavatelských řetězcích, kvůli kterým váznou dodávky tisíců nových letadel. Experti však oponují, že současný byznys model postavený na levných letenkách a uměle vyvolané poptávce je neudržitelný. Pokud by ceny letenek vzrostly, lidé by si podle nich prostě vybrali jiný typ dovolené.
Zajímavým faktem zůstává, že létání je výsadou bohatých. Pouhé 1 % světové populace je zodpovědné za polovinu všech emisí z letectví. Přestože emise z letadel ohrožují celou planetu, jen asi 10 % lidí na světě se za rok vůbec dostane do letadla a pouhá 4 % cestují letecky do zahraničí.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.