Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Teherán dlouhodobě trvá na tom, že jeho aktivity jsou mírové, ovšem od odhalení tajných provozů v roce 2002 čelí mezinárodnímu podezření. Situace se vyhrotila poté, co Donald Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody. Írán následně prudce navýšil obohacování uranu a do loňského léta nashromáždil přes 440 kg materiálu obohaceného na 60 %.
Z technického hlediska je přechod z 60% na 90% obohacení, které je nezbytné pro výrobu jaderné hlavice, poměrně snadným krokem. Odhaduje se, že stávající íránské zásoby by po dalším zpracování stačily na výrobu více než deseti hlavic. Právě strach z tohoto arzenálu vedl k zahájení operace Midnight Hammer, zaměřené na zničení íránských jaderných zařízení pomocí bomb proti bunkrům.
Ačkoliv prezident Trump prohlásil, že program byl „vyhlazen“, realita je složitější. Útoky sice způsobily rozsáhlé škody, ale nejhlubší podzemní prostory v Isfahánu a Natanzu, ukryté hluboko v horách, zůstaly nezničeny. Írán v reakci na agresi vykázal inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která tak ztratila přehled o osudu 440 kg vysoce obohaceného uranu.
Šéf MAAE Rafael Grossi v pondělí uvedl, že úřad sice nevidí „strukturovaný program“ na výrobu zbraní, ale zároveň nemůže ověřit aktuální velikost zásob ani stav aktivit v podzemních tunelech. Experti se obávají, že zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který dříve vydal náboženský dekret (fatvu) proti vlastnictví jaderné bomby, odstranilo poslední morální a právní bariéru pro militarizaci programu.
Jeffrey Lewis z Middlebury Institute upozorňuje, že technologie na výrobu bomby je desítky let stará a v Íránu zůstávají tisíce lidí schopných program obnovit. Pokud režim útoky přežije, může dospět ke stejnému závěru jako Severní Korea – že v konfrontaci s USA je jaderné odstrašení jedinou zárukou přežití. Pomstychtivý Írán by tak mohl jadernou kartu vynést velmi rychle.
Kelsey Davenportová z Arms Control Association varuje i před dalším scénářem: rozpadem režimu nebo občanskou válkou. V takovém případě by se osud zásob vysoce obohaceného uranu stal globální noční můrou. Existuje reálné riziko, že by materiál mohl být ukraden nebo zneužit k jadernému terorismu, což by mohlo donutit USA k masivní pozemní invazi.
Podle analytiků představuje Trumpův cíl na změnu režimu obrovský hazard. Nebezpečí jaderného terorismu a nekontrolovaného šíření štěpného materiálu v důsledku vnitřní destabilizace země je hrozbou, kterou současná americká administrativa zatím dostatečně veřejně nepřiznala.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.