Experti: Masivní americký a izraelský útok může Írán dotlačit k tajné výrobě jaderné bomby

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 4. března 2026 17:14
Sdílej:

Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.

Teherán dlouhodobě trvá na tom, že jeho aktivity jsou mírové, ovšem od odhalení tajných provozů v roce 2002 čelí mezinárodnímu podezření. Situace se vyhrotila poté, co Donald Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody. Írán následně prudce navýšil obohacování uranu a do loňského léta nashromáždil přes 440 kg materiálu obohaceného na 60 %.

Z technického hlediska je přechod z 60% na 90% obohacení, které je nezbytné pro výrobu jaderné hlavice, poměrně snadným krokem. Odhaduje se, že stávající íránské zásoby by po dalším zpracování stačily na výrobu více než deseti hlavic. Právě strach z tohoto arzenálu vedl k zahájení operace Midnight Hammer, zaměřené na zničení íránských jaderných zařízení pomocí bomb proti bunkrům.

Ačkoliv prezident Trump prohlásil, že program byl „vyhlazen“, realita je složitější. Útoky sice způsobily rozsáhlé škody, ale nejhlubší podzemní prostory v Isfahánu a Natanzu, ukryté hluboko v horách, zůstaly nezničeny. Írán v reakci na agresi vykázal inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která tak ztratila přehled o osudu 440 kg vysoce obohaceného uranu.

Šéf MAAE Rafael Grossi v pondělí uvedl, že úřad sice nevidí „strukturovaný program“ na výrobu zbraní, ale zároveň nemůže ověřit aktuální velikost zásob ani stav aktivit v podzemních tunelech. Experti se obávají, že zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který dříve vydal náboženský dekret (fatvu) proti vlastnictví jaderné bomby, odstranilo poslední morální a právní bariéru pro militarizaci programu.

Jeffrey Lewis z Middlebury Institute upozorňuje, že technologie na výrobu bomby je desítky let stará a v Íránu zůstávají tisíce lidí schopných program obnovit. Pokud režim útoky přežije, může dospět ke stejnému závěru jako Severní Korea – že v konfrontaci s USA je jaderné odstrašení jedinou zárukou přežití. Pomstychtivý Írán by tak mohl jadernou kartu vynést velmi rychle.

Kelsey Davenportová z Arms Control Association varuje i před dalším scénářem: rozpadem režimu nebo občanskou válkou. V takovém případě by se osud zásob vysoce obohaceného uranu stal globální noční můrou. Existuje reálné riziko, že by materiál mohl být ukraden nebo zneužit k jadernému terorismu, což by mohlo donutit USA k masivní pozemní invazi.

Podle analytiků představuje Trumpův cíl na změnu režimu obrovský hazard. Nebezpečí jaderného terorismu a nekontrolovaného šíření štěpného materiálu v důsledku vnitřní destabilizace země je hrozbou, kterou současná americká administrativa zatím dostatečně veřejně nepřiznala. 

Stalo se