Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Teherán dlouhodobě trvá na tom, že jeho aktivity jsou mírové, ovšem od odhalení tajných provozů v roce 2002 čelí mezinárodnímu podezření. Situace se vyhrotila poté, co Donald Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody. Írán následně prudce navýšil obohacování uranu a do loňského léta nashromáždil přes 440 kg materiálu obohaceného na 60 %.
Z technického hlediska je přechod z 60% na 90% obohacení, které je nezbytné pro výrobu jaderné hlavice, poměrně snadným krokem. Odhaduje se, že stávající íránské zásoby by po dalším zpracování stačily na výrobu více než deseti hlavic. Právě strach z tohoto arzenálu vedl k zahájení operace Midnight Hammer, zaměřené na zničení íránských jaderných zařízení pomocí bomb proti bunkrům.
Ačkoliv prezident Trump prohlásil, že program byl „vyhlazen“, realita je složitější. Útoky sice způsobily rozsáhlé škody, ale nejhlubší podzemní prostory v Isfahánu a Natanzu, ukryté hluboko v horách, zůstaly nezničeny. Írán v reakci na agresi vykázal inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která tak ztratila přehled o osudu 440 kg vysoce obohaceného uranu.
Šéf MAAE Rafael Grossi v pondělí uvedl, že úřad sice nevidí „strukturovaný program“ na výrobu zbraní, ale zároveň nemůže ověřit aktuální velikost zásob ani stav aktivit v podzemních tunelech. Experti se obávají, že zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který dříve vydal náboženský dekret (fatvu) proti vlastnictví jaderné bomby, odstranilo poslední morální a právní bariéru pro militarizaci programu.
Jeffrey Lewis z Middlebury Institute upozorňuje, že technologie na výrobu bomby je desítky let stará a v Íránu zůstávají tisíce lidí schopných program obnovit. Pokud režim útoky přežije, může dospět ke stejnému závěru jako Severní Korea – že v konfrontaci s USA je jaderné odstrašení jedinou zárukou přežití. Pomstychtivý Írán by tak mohl jadernou kartu vynést velmi rychle.
Kelsey Davenportová z Arms Control Association varuje i před dalším scénářem: rozpadem režimu nebo občanskou válkou. V takovém případě by se osud zásob vysoce obohaceného uranu stal globální noční můrou. Existuje reálné riziko, že by materiál mohl být ukraden nebo zneužit k jadernému terorismu, což by mohlo donutit USA k masivní pozemní invazi.
Podle analytiků představuje Trumpův cíl na změnu režimu obrovský hazard. Nebezpečí jaderného terorismu a nekontrolovaného šíření štěpného materiálu v důsledku vnitřní destabilizace země je hrozbou, kterou současná americká administrativa zatím dostatečně veřejně nepřiznala.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.