Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Teherán dlouhodobě trvá na tom, že jeho aktivity jsou mírové, ovšem od odhalení tajných provozů v roce 2002 čelí mezinárodnímu podezření. Situace se vyhrotila poté, co Donald Trump v roce 2018 odstoupil od jaderné dohody. Írán následně prudce navýšil obohacování uranu a do loňského léta nashromáždil přes 440 kg materiálu obohaceného na 60 %.
Z technického hlediska je přechod z 60% na 90% obohacení, které je nezbytné pro výrobu jaderné hlavice, poměrně snadným krokem. Odhaduje se, že stávající íránské zásoby by po dalším zpracování stačily na výrobu více než deseti hlavic. Právě strach z tohoto arzenálu vedl k zahájení operace Midnight Hammer, zaměřené na zničení íránských jaderných zařízení pomocí bomb proti bunkrům.
Ačkoliv prezident Trump prohlásil, že program byl „vyhlazen“, realita je složitější. Útoky sice způsobily rozsáhlé škody, ale nejhlubší podzemní prostory v Isfahánu a Natanzu, ukryté hluboko v horách, zůstaly nezničeny. Írán v reakci na agresi vykázal inspektory Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE), která tak ztratila přehled o osudu 440 kg vysoce obohaceného uranu.
Šéf MAAE Rafael Grossi v pondělí uvedl, že úřad sice nevidí „strukturovaný program“ na výrobu zbraní, ale zároveň nemůže ověřit aktuální velikost zásob ani stav aktivit v podzemních tunelech. Experti se obávají, že zabití nejvyššího vůdce Alího Chameneího, který dříve vydal náboženský dekret (fatvu) proti vlastnictví jaderné bomby, odstranilo poslední morální a právní bariéru pro militarizaci programu.
Jeffrey Lewis z Middlebury Institute upozorňuje, že technologie na výrobu bomby je desítky let stará a v Íránu zůstávají tisíce lidí schopných program obnovit. Pokud režim útoky přežije, může dospět ke stejnému závěru jako Severní Korea – že v konfrontaci s USA je jaderné odstrašení jedinou zárukou přežití. Pomstychtivý Írán by tak mohl jadernou kartu vynést velmi rychle.
Kelsey Davenportová z Arms Control Association varuje i před dalším scénářem: rozpadem režimu nebo občanskou válkou. V takovém případě by se osud zásob vysoce obohaceného uranu stal globální noční můrou. Existuje reálné riziko, že by materiál mohl být ukraden nebo zneužit k jadernému terorismu, což by mohlo donutit USA k masivní pozemní invazi.
Podle analytiků představuje Trumpův cíl na změnu režimu obrovský hazard. Nebezpečí jaderného terorismu a nekontrolovaného šíření štěpného materiálu v důsledku vnitřní destabilizace země je hrozbou, kterou současná americká administrativa zatím dostatečně veřejně nepřiznala.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.