Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Prezident Trump v rozhovoru po operaci v Caracasu prohlásil, že americké ropné společnosti „vezmou ropu zpět“, což se podle něj mělo stát už dávno. Plán počítá s tím, že giganti jako Exxon a Chevron investují miliardy do zchátralé venezuelské infrastruktury a výměnou za to získají plnou kontrolu nad těžbou. Trumpova administrativa již nyní tlačí na prozatímní venezuelskou vládu, aby zrušila zákon vyžadující nadpoloviční vlastnictví státu v ropných projektech.
Ekologické náklady takové expanze jsou podle vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) alarmující. Pokud by se těžba zvýšila jen o půl milionu barelů denně na celkových 1,5 milionu, vyprodukovalo by se ročně dodatečných 550 milionů tun oxidu uhličitého. To je více emisí, než kolik za rok vyprodukuje celá Velká Británie nebo Brazílie. Situaci zhoršuje fakt, že venezuelská ropa patří k „nejšpinavějším“ na světě – její těžba i rafinace jsou extrémně náročné na emise metanu a uhlíku.
Kritici obviňují Trumpa z „fosilního imperialismu“. Podle nich americký prezident využívá armádu k zajištění surovin pro americké rafinérie, zatímco ignoruje dopady na klima, které pocítí i samotní Venezuelané v podobě extrémních veder a sucha. „Na zvýšené těžbě prodělají všichni,“ varuje John Sterman z MIT. Dodává, že zaplavení trhu levnou venezuelskou ropou srazí ceny a zpomalí nezbytný přechod k obnovitelným zdrojům a elektromobilitě.
Z ekonomického hlediska je však Trumpova vize komplikovaná. I když jsou zásoby obrovské, infrastruktura v zemi je po letech zanedbávání a sankcí v troskách. Podle analýzy Rystad Energy by návrat k těžbě 2 milionů barelů denně vyžadoval investice přesahující 110 miliard dolarů. Ropné společnosti mohou váhat s tak masivními výdaji, které se nevrátí dříve než za deset let, což dalece přesahuje Trumpovo funkční období.
Přesto existují faktory, které mohou těžaře zlákat. Těžba ve Venezuele je díky geologickým podmínkám potenciálně mnohem levnější než například v americké břidlicové pánvi Permian Basin. Navíc Chevron, který v zemi jako jediný americký hráč zůstal i během krize, má nyní ideální startovní pozici pro rychlou expanzi. Pro ExxonMobil zase odstranění Madura znamená konec hrozeb vůči jejich projektům v sousední Guyaně.
Zatímco Bílý dům oslavuje zajetí Madura jako vítězství v „válce proti drogám“, jeho kroky v ropném sektoru naznačují jinou motivaci. Strategické ovládnutí Venezuely, spolu s hrozbami anexí vůči Kanadě a Grónsku, vykresluje obraz nové americké zahraniční politiky zaměřené výhradně na dominanci v oblasti fosilních paliv. Pro klima planety a mezinárodní politickou stabilitu však tento „ropný mír“ může znamenat začátek velmi nebezpečné éry.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.