Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Prezident Trump v rozhovoru po operaci v Caracasu prohlásil, že americké ropné společnosti „vezmou ropu zpět“, což se podle něj mělo stát už dávno. Plán počítá s tím, že giganti jako Exxon a Chevron investují miliardy do zchátralé venezuelské infrastruktury a výměnou za to získají plnou kontrolu nad těžbou. Trumpova administrativa již nyní tlačí na prozatímní venezuelskou vládu, aby zrušila zákon vyžadující nadpoloviční vlastnictví státu v ropných projektech.
Ekologické náklady takové expanze jsou podle vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) alarmující. Pokud by se těžba zvýšila jen o půl milionu barelů denně na celkových 1,5 milionu, vyprodukovalo by se ročně dodatečných 550 milionů tun oxidu uhličitého. To je více emisí, než kolik za rok vyprodukuje celá Velká Británie nebo Brazílie. Situaci zhoršuje fakt, že venezuelská ropa patří k „nejšpinavějším“ na světě – její těžba i rafinace jsou extrémně náročné na emise metanu a uhlíku.
Kritici obviňují Trumpa z „fosilního imperialismu“. Podle nich americký prezident využívá armádu k zajištění surovin pro americké rafinérie, zatímco ignoruje dopady na klima, které pocítí i samotní Venezuelané v podobě extrémních veder a sucha. „Na zvýšené těžbě prodělají všichni,“ varuje John Sterman z MIT. Dodává, že zaplavení trhu levnou venezuelskou ropou srazí ceny a zpomalí nezbytný přechod k obnovitelným zdrojům a elektromobilitě.
Z ekonomického hlediska je však Trumpova vize komplikovaná. I když jsou zásoby obrovské, infrastruktura v zemi je po letech zanedbávání a sankcí v troskách. Podle analýzy Rystad Energy by návrat k těžbě 2 milionů barelů denně vyžadoval investice přesahující 110 miliard dolarů. Ropné společnosti mohou váhat s tak masivními výdaji, které se nevrátí dříve než za deset let, což dalece přesahuje Trumpovo funkční období.
Přesto existují faktory, které mohou těžaře zlákat. Těžba ve Venezuele je díky geologickým podmínkám potenciálně mnohem levnější než například v americké břidlicové pánvi Permian Basin. Navíc Chevron, který v zemi jako jediný americký hráč zůstal i během krize, má nyní ideální startovní pozici pro rychlou expanzi. Pro ExxonMobil zase odstranění Madura znamená konec hrozeb vůči jejich projektům v sousední Guyaně.
Zatímco Bílý dům oslavuje zajetí Madura jako vítězství v „válce proti drogám“, jeho kroky v ropném sektoru naznačují jinou motivaci. Strategické ovládnutí Venezuely, spolu s hrozbami anexí vůči Kanadě a Grónsku, vykresluje obraz nové americké zahraniční politiky zaměřené výhradně na dominanci v oblasti fosilních paliv. Pro klima planety a mezinárodní politickou stabilitu však tento „ropný mír“ může znamenat začátek velmi nebezpečné éry.
Vlna extrémních veder, která v úvodu léta zasáhla velkou část západní Evropy, si ve Francii vyžádala již sedm lidských životů. Francie a Velká Británie v pondělí zaznamenaly historické teplotní rekordy pro měsíc květen. Vládní mluvčí Maud Bregeonová v televizním vysílání potvrdila, že těchto sedm úmrtí přímo či nepřímo souvisí s vysokými teplotami, přičemž v pěti případech se jednalo o utonutí. Podle meteorologů z Météo France byla nejvyšší pondělní teplota naměřena v departementu Les Landes na jihozápadě země, kde rtuť teploměru vyšplhala na 37,1 stupně Celsia.
Bohatší státy Evropské unie, které financují výdaje celého bloku, zintenzivňují své úsilí o omezení navrhovaného dlouhodobého rozpočtu. Evropská komise totiž navrhuje, aby unijní pokladna pro období let 2028 až 2034 disponovala částkou dosahující až 1,8 bilionu eur. Ministři zastupující devět čistých plátců, tedy zemí, které do unijního rozpočtu odvádějí více peněz, než z něho samy získávají, se proto rozhodli zorganizovat společnou opoziční kampaň. Před zasedáním Rady pro obecné záležitosti v Bruselu, kde se má o víceletém finančním rámci jednat, naplánovali společné jednání s cílem postavit se proti tomuto návrhu.
Americké lety zajišťující vyhoštění a přesuny migrantů produkují stovky tisíc metrických tun emisí oxidu uhličitého, které poškozují klima. Federální úředníci totiž přepravují bezprecedentní množství lidí do záchytných center daleko od jejich domovů a následně je deportují do zemí po celém světě. Masivní deportační kampaň Donalda Trumpa podnítila minimálně osmdesátiprocentní meziroční nárůst těchto letů, což podle exkluzivní analýzy dat poskytnuté deníku The Guardian výrazně urychluje klimatickou krizi. Ředitelka výzkumu v organizaci Human Rights First Savitri Arveyová potvrdila, že u všech těchto letů došlo k ohromujícímu nárůstu jak v počtu, tak v množství cílových destinací.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.