Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Prezident Trump v rozhovoru po operaci v Caracasu prohlásil, že americké ropné společnosti „vezmou ropu zpět“, což se podle něj mělo stát už dávno. Plán počítá s tím, že giganti jako Exxon a Chevron investují miliardy do zchátralé venezuelské infrastruktury a výměnou za to získají plnou kontrolu nad těžbou. Trumpova administrativa již nyní tlačí na prozatímní venezuelskou vládu, aby zrušila zákon vyžadující nadpoloviční vlastnictví státu v ropných projektech.
Ekologické náklady takové expanze jsou podle vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) alarmující. Pokud by se těžba zvýšila jen o půl milionu barelů denně na celkových 1,5 milionu, vyprodukovalo by se ročně dodatečných 550 milionů tun oxidu uhličitého. To je více emisí, než kolik za rok vyprodukuje celá Velká Británie nebo Brazílie. Situaci zhoršuje fakt, že venezuelská ropa patří k „nejšpinavějším“ na světě – její těžba i rafinace jsou extrémně náročné na emise metanu a uhlíku.
Kritici obviňují Trumpa z „fosilního imperialismu“. Podle nich americký prezident využívá armádu k zajištění surovin pro americké rafinérie, zatímco ignoruje dopady na klima, které pocítí i samotní Venezuelané v podobě extrémních veder a sucha. „Na zvýšené těžbě prodělají všichni,“ varuje John Sterman z MIT. Dodává, že zaplavení trhu levnou venezuelskou ropou srazí ceny a zpomalí nezbytný přechod k obnovitelným zdrojům a elektromobilitě.
Z ekonomického hlediska je však Trumpova vize komplikovaná. I když jsou zásoby obrovské, infrastruktura v zemi je po letech zanedbávání a sankcí v troskách. Podle analýzy Rystad Energy by návrat k těžbě 2 milionů barelů denně vyžadoval investice přesahující 110 miliard dolarů. Ropné společnosti mohou váhat s tak masivními výdaji, které se nevrátí dříve než za deset let, což dalece přesahuje Trumpovo funkční období.
Přesto existují faktory, které mohou těžaře zlákat. Těžba ve Venezuele je díky geologickým podmínkám potenciálně mnohem levnější než například v americké břidlicové pánvi Permian Basin. Navíc Chevron, který v zemi jako jediný americký hráč zůstal i během krize, má nyní ideální startovní pozici pro rychlou expanzi. Pro ExxonMobil zase odstranění Madura znamená konec hrozeb vůči jejich projektům v sousední Guyaně.
Zatímco Bílý dům oslavuje zajetí Madura jako vítězství v „válce proti drogám“, jeho kroky v ropném sektoru naznačují jinou motivaci. Strategické ovládnutí Venezuely, spolu s hrozbami anexí vůči Kanadě a Grónsku, vykresluje obraz nové americké zahraniční politiky zaměřené výhradně na dominanci v oblasti fosilních paliv. Pro klima planety a mezinárodní politickou stabilitu však tento „ropný mír“ může znamenat začátek velmi nebezpečné éry.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.