Donald Trump přenesl své proslulé heslo „drill, baby, drill“ (těžte, miláčkové, těžte) na globální úroveň. Poté, co americké síly bleskově zajaly Nicoláse Madura, začal Bílý dům otevřeně plánovat masivní navýšení produkce venezuelské ropy. Podle odborníků však tento krok představuje „klimatickou katastrofu“, která by mohla definitivně pohřbít globální snahy o omezení oteplování planety, neboť Venezuela disponuje největšími známými zásobami ropy na světě, odhadovanými na 300 miliard barelů.
Prezident Trump v rozhovoru po operaci v Caracasu prohlásil, že americké ropné společnosti „vezmou ropu zpět“, což se podle něj mělo stát už dávno. Plán počítá s tím, že giganti jako Exxon a Chevron investují miliardy do zchátralé venezuelské infrastruktury a výměnou za to získají plnou kontrolu nad těžbou. Trumpova administrativa již nyní tlačí na prozatímní venezuelskou vládu, aby zrušila zákon vyžadující nadpoloviční vlastnictví státu v ropných projektech.
Ekologické náklady takové expanze jsou podle vědců z Massachusettského technologického institutu (MIT) alarmující. Pokud by se těžba zvýšila jen o půl milionu barelů denně na celkových 1,5 milionu, vyprodukovalo by se ročně dodatečných 550 milionů tun oxidu uhličitého. To je více emisí, než kolik za rok vyprodukuje celá Velká Británie nebo Brazílie. Situaci zhoršuje fakt, že venezuelská ropa patří k „nejšpinavějším“ na světě – její těžba i rafinace jsou extrémně náročné na emise metanu a uhlíku.
Kritici obviňují Trumpa z „fosilního imperialismu“. Podle nich americký prezident využívá armádu k zajištění surovin pro americké rafinérie, zatímco ignoruje dopady na klima, které pocítí i samotní Venezuelané v podobě extrémních veder a sucha. „Na zvýšené těžbě prodělají všichni,“ varuje John Sterman z MIT. Dodává, že zaplavení trhu levnou venezuelskou ropou srazí ceny a zpomalí nezbytný přechod k obnovitelným zdrojům a elektromobilitě.
Z ekonomického hlediska je však Trumpova vize komplikovaná. I když jsou zásoby obrovské, infrastruktura v zemi je po letech zanedbávání a sankcí v troskách. Podle analýzy Rystad Energy by návrat k těžbě 2 milionů barelů denně vyžadoval investice přesahující 110 miliard dolarů. Ropné společnosti mohou váhat s tak masivními výdaji, které se nevrátí dříve než za deset let, což dalece přesahuje Trumpovo funkční období.
Přesto existují faktory, které mohou těžaře zlákat. Těžba ve Venezuele je díky geologickým podmínkám potenciálně mnohem levnější než například v americké břidlicové pánvi Permian Basin. Navíc Chevron, který v zemi jako jediný americký hráč zůstal i během krize, má nyní ideální startovní pozici pro rychlou expanzi. Pro ExxonMobil zase odstranění Madura znamená konec hrozeb vůči jejich projektům v sousední Guyaně.
Zatímco Bílý dům oslavuje zajetí Madura jako vítězství v „válce proti drogám“, jeho kroky v ropném sektoru naznačují jinou motivaci. Strategické ovládnutí Venezuely, spolu s hrozbami anexí vůči Kanadě a Grónsku, vykresluje obraz nové americké zahraniční politiky zaměřené výhradně na dominanci v oblasti fosilních paliv. Pro klima planety a mezinárodní politickou stabilitu však tento „ropný mír“ může znamenat začátek velmi nebezpečné éry.
Válka na Ukrajině, která se blíží ke svému čtvrtému výročí, vstoupila do kritické fáze diplomatických vyjednávání. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu otevřeně přiznal, že i přes intenzivní rozhovory v Paříži stále nemá od svých západních spojenců jasné a právně závazné bezpečnostní záruky. Ty jsou přitom pro Kyjev klíčovou podmínkou pro uzavření jakékoli mírové dohody s Ruskem.
Letecká doprava by mohla snížit svůj dopad na klima o polovinu, aniž by se lidé museli vzdát cestování. Podle nové analýzy zveřejněné v časopise Communications Earth & Environment spočívá klíč k radikálnímu omezení emisí ve třech faktorech: zrušení luxusních sedadel, maximálním zaplnění letadel a využívání nejmodernějších strojů. Výzkumníci tvrdí, že tato provozní opatření jsou mnohem účinnější než spoléhání se na udržitelná paliva nebo kontroverzní uhlíkové kompenzace.
Německo se připravuje na extrémní meteorologický jev, který může v závěru týdne ochromit velkou část země. Meteorolog Karsten Brandt z portálu Wetternet varuje před blížícím se blizzardem, který v pátek přinese masivní přívaly sněhu a vítr o rychlosti přesahující 100 km/h. Podle odborníků bude situace natolik vážná, že může dojít k bezprostřednímu ohrožení života, zejména pro lidi na cestách.
V americkém Kongresu dnes proběhl utajovaný brífink, po kterém republikánští zákonodárci neskrývali nadšení z asertivního kurzu prezidenta Donalda Trumpa. Senátor Markwayne Mullin po setkání s vládními představiteli označil bleskové zajetí Nicoláse Madura za „mimořádný výkon“ amerických zpravodajských služeb a armády. Podle něj měl pouze Trump dostatečnou odvahu k tomu, aby odstranil nelegitimního vůdce, který držel Venezuelu jako rukojmí.
Představitelé takzvané „koalice ochotných“, zahrnující 35 zemí včetně USA, se v úterý dohodli na rámci bezpečnostních záruk, které mají vstoupit v platnost po dosažení příměří. Klíčovým bodem je nasazení mezinárodních sil a vytvoření monitorovacího mechanismu pod vedením Spojených států, který by dohlížel na klid zbraní.
Po bleskové operaci v Caracasu a svržení Madura se zrak Donalda Trumpa upírá k dalšímu cíli. To, co bylo v jeho prvním funkčním období považováno za bizarní vtip, se nyní mění v realitu moderního budování impéria. Evropští lídři, kteří ještě nedávno brali Trumpovy ambice ovládnout Grónsko jako trolling, nyní s neskrývanými obavami sledují, jak Washington označuje celou západní polokouli za svou sféru vlivu.
V severním Atlantiku se schyluje k nebezpečnému námořnímu střetu mezi Spojenými státy a Ruskem. Moskva vyslala ponorku a další válečná plavidla, aby poskytla ochranu ropnému tankeru Marinera, který se snaží zadržet americké námořnictvo. Loď, která se momentálně nachází v mezinárodních vodách jižně od Islandu, čelí obvinění z porušování sankcí a přepravy íránské ropy.
V souvislosti s nedávným dramatickým zajetím venezuelského prezidenta Nicoláse Madura americkými speciálními silami se na veřejnost znovu dostávají informace o kontroverzních nabídkách, které Moskva v minulosti adresovala Washingtonu.
V Paříži se v úterý sešli lídři takzvané „koalice ochotných“, aby pod záštitou amerických vyjednavačů doladili mírovou dohodu pro Ukrajinu. Zatímco ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj optimisticky hlásil, že plán na ukončení války s Ruskem je hotov z devadesáti procent, v honosných sálech se vznášel stín mnohem kontroverznějšího tématu. Tím byl neutuchající zájem Donalda Trumpa o Grónsko, který nyní, po nedávné americké intervenci ve Venezuele, nabral na nečekané a mrazivé vážnosti.
V Íránu se v posledních dnech rozhořely protesty, které svou intenzitou a geografickým rozsahem vážně otřásají tamním režimem. Spouštěčem nepokojů se stala hluboká hospodářská krize a drastický propad národní měny, který vyhnal lidi do ulic už v 88 městech po celé zemi. Zatímco Teherán bojuje s vnitřní nestabilitou, íránští představitelé s rostoucím znepokojením sledují dění ve Venezuele, kde americké speciální síly bleskovou operací svrhly a zajaly prezidenta Nicoláse Madura.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Venezuela předá Spojeným státům ropu v hodnotě zhruba 2 miliard dolarů. Tento krok je přímým důsledkem stupňujícího se tlaku Washingtonu na novou venezuelskou vládu poté, co americké speciální jednotky o víkendu zajaly a ze země odvlekly autoritářského vůdce Nicoláse Madura. Podle Trumpa má jít o 30 až 50 milionů barelů ropy, která byla dosud blokována v zásobnících a na tankerech kvůli americkému embargu.
Bílý dům v úterý potvrdil, že získání Grónska zůstává jednou z hlavních priorit národní bezpečnosti Spojených států. Podle prohlášení mluvčí Karoline Leavittové zvažuje tým prezidenta Donalda Trumpa širokou škálu kroků k ovládnutí tohoto strategického arktického území. Mezi zmíněnými variantami figuruje i nasazení americké armády, které má mít vrchní velitel podle slov mluvčí vždy k dispozici.