Zapomeňte na Irák — ráj Adama a Evy mohl podle nové odvážné teorie ležet uprostřed egyptských pyramid. Po staletí uznávaná domněnka, že se biblický Eden nacházel v Mezopotámii, dostává trhliny.
Počítačový inženýr Konstantin Borisov zveřejnil v odborném časopise Archaeological Discovery studii, která tvrdí, že skutečná Rajská zahrada mohla vyrůst na egyptské půdě – konkrétně v okolí Velké pyramidy v Gíze, která by mohla být poslední dochovanou památkou biblického ráje.
Bible popisuje řeku vytékající z Edenu, která se dělila do čtyř větví – Gíchon, Pišón, Tigris a Eufrat. Dosavadní teorie tyto řeky spojovala s oblastí dnešního Iráku. Borisov ale tvrdí, že starověké prameny mohou odpovídat jiným řekám: Nilu (Gíchon), Eufratu, Tigridu a Indu (Pišón).
„Mapa z období kolem roku 500 př. n. l. jasně ukazuje čtyři řeky vycházející z oceánu zvaného Oceanus – Nil, Tigris, Eufrat a Indus,“ uvádí Borisov ve své práci.
Vědec zašel ještě dál a tvrdí, že posvátný Strom života mohl stát přímo u pyramidy. Její vnitřní struktura podle něj připomíná tvar stromu – konkrétně větvení nabitých částic, které simulace z roku 2012 ukázaly jako fialovo-zelené světelné jevy ve vrcholové části monumentu.
„Částice vytvářejí paralelní větve vycházející z centrální osy – jako by šlo o strom,“ píše Borisov. „A jejich záření při interakci s atomy dusíku a kyslíku vytváří efekty podobné zářícímu stromu života.“
Pět větví v simulaci prý odpovídá pěti vrstvám nad tzv. Královou komorou uvnitř pyramidy.
Aby podpořil svou teorii, Borisov analyzoval i starověké texty a středověké mapy, včetně slavné Hereford Mappa Mundi ze 13. století, která zobrazuje kulatou Zemi obklopenou mytickou řekou Oceanus, s Rájem umístěným na jejím okraji.
Podporu našel i u římského historika Josepha Flavia, který ve svém díle Židovské starožitnosti zmiňuje, že Gíchon je „řeka protékající Egyptem“ — což by odpovídalo Nilu. Pišón prý teče do Indie, a Eufrat s Tigridem směřují k Rudému moři.
„Veškeré biblické řeky už byly identifikovány,“ tvrdí Borisov. „Teď už jen musíme přesně určit tok Oceanusu.“
Pokud má pravdu, Velká pyramida v Gíze by nebyla jen zázrakem starověkého světa — ale zároveň poslední dochovanou památkou ztraceného ráje.
Přestože si většina stran přeje rychlý konec bojů, jejich představy o podmínkách příměří se zásadně rozcházejí. Co si která strana od války s Íránem slibuje?
Sobotní výzva Donalda Trumpa, aby se Británie, Čína, Francie nebo Japonsko zapojily do námořního doprovodu tankerů v Hormuzském průlivu, naplno odhalila absenci ucelené americké strategie vůči Íránu. Bílý dům spolu s Izraelem sice zahájil útoky, ale zdá se, že dostatečně nepředvídal íránskou odvetu. Teherán se podle očekávání zaměřil na asymetrické údery proti americkým základnám, spojencům a obchodním lodím v Perském zálivu.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.