Evropské státy intenzivně pracují na nouzovém plánu B, aby zabránily Ukrajině v nedostatku finančních prostředků na začátku příštího roku. K tomuto kroku se uchylují pro případ, že se nepodaří včas dosáhnout dohody o využití zmrazených ruských státních aktiv k financování válečného úsilí Kyjeva.
Lídři Evropské unie na summitu před měsícem doufali, že se dohodnou na návrhu využít ruské imobilizované rezervy na „reparační půjčku“ Ukrajině v hodnotě 140 miliard eur. Tato myšlenka však narazila na silný odpor Barta De Wevera, předsedy vlády Belgie, kde je většina peněz uložena.
Vzhledem k rostoucí intenzitě mírových jednání a kritickému nedostatku hotovosti na ukrajinské straně, se otázka využití ruských aktiv stala nově naléhavou. Někteří představitelé EU se domnívají, že nová mírová snaha Trumpovy administrativy by mohla pomoci upevnit podporu plánu na reparační půjčku ze zmrazených fondů. Podle tohoto plánu by se půjčka stala splatnou Moskvě pouze v nepravděpodobném budoucím scénáři, kdy by Rusko samo souhlasilo s úhradou válečných škod.
Očekává se, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová brzy nařídí svým úředníkům, aby předložili návrh právního textu k reparační půjčce. Naznačila to i sama v prohlášení europoslancům ve Štrasburku, i když neuvedla konkrétní termín. Přes intenzivní jednání mezi Belgií a Komisí přetrvávají u belgického premiéra obavy z právní odpovědnosti a rizika odvety ze strany Moskvy, pokud by byly ruské fondy použity k úvěru.
V důsledku těchto neshod se nyní bruselští specialisté obracejí k otázce, jak Ukrajině pomoci, pokud nebude návrh reparační půjčky schválen včas na summitu EU, který se má konat 18. prosince. Jednou z variant, která získává podporu, je „překlenovací úvěr“ financovaný z unijních půjček. Tento úvěr by udržel Ukrajinu v chodu během prvních měsíců roku 2026. Tím by se získal čas na vytvoření plnohodnotné reparační půjčky z ruských aktiv, která by byla pro Belgii přijatelná a představovala by dlouhodobější řešení.
Podle diplomatů by mohla být Ukrajina požádána, aby počáteční překlenovací půjčku splatila EU ve chvíli, kdy obdrží prostředky z dlouhodobé reparační půjčky. Další možností je dlouhodobé řešení kombinující reparační úvěr a společné půjčky EU. Předsedkyně Komise Von der Leyenová nicméně zdůraznila, že nevidí žádný scénář, ve kterém by účet platili pouze evropští daňoví poplatníci.
Zástupci členských zemí, včetně Francie, Německa, Nizozemska, Litvy a Lucemburska, naléhali na Komisi, aby pokročila s návrhy financování Ukrajiny. Klíčové je však získat na palubu Belgii, protože panuje shoda, že reparační půjčka je jediná dlouhodobá možnost.
Vytvoření překlenovacího úvěru s využitím společných půjček EU, které jsou někdy označovány jako „eurobondy“, má však své překážky. Takový typ půjčky vyžaduje jednomyslnou podporu všech 27 členských států a Maďarsko dlouhodobě vystupuje proti novým opatřením na financování ukrajinského válečného úsilí. Bylo by proto nutné, aby byl překlenovací úvěr prezentován spíše jako podpora rekonstrukce, než jako financování válečné mašinérie.
Dalším faktorem je nově nabytá dynamika mírové dohody, kterou se snaží prosadit Trumpův tým. Vyvíjející se návrhy mírového plánu odkazují na využití zmrazených aktiv na financování obnovy Ukrajiny. Evropští lídři nyní doufají, že přesvědčili Trumpův tým o tom, že konečné slovo ohledně nakládání s těmito aktivy a také ohledně zrušení evropských sankcí vůči Rusku a cesty Ukrajiny do EU, musí mít Evropa.
Britská zemědělská sféra se v současnosti potýká s hlubokou krizí, kterou vyvolalo extrémní sucho a předchozí nepříznivé počasí. Prezident Národní unie farmářů varoval, že zemi mohou brzy postihnout nedostatky některých potravin, protože tuzemská produkce čelí masivním výpadkům způsobeným nedostatkem vody pro závlahu.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.