Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Tato myšlenka je vysoce aktuální zejména pro Černou Horu, která je nejvážnějším kandidátem z devíti oficiálních uchazečských zemí. Bývalá jugoslávská republika s 624 000 obyvateli usiluje o to, aby se do roku 2028 stala 28. členským státem unie. Tento měsíc se poprvé sešla technická skupina pověřená vypracováním přístupové smlouvy Černé Hory, což jasně signalizuje, že čtrnáct let trvající rozhovory vstoupily do své závěrečné fáze.
Představitelé unie se snaží zavést pojistky vůči nově příchozím zemím, aby zabránili situacím, kdy by klíčová rozhodnutí blokoval jediný stát. Záměr se zrodil po náročné zkušenosti s Maďarskem, jehož předchozí proruská vláda vedená Viktorem Orbánem vetovala několik zásadních unijních usnesení, z nichž nejvýznamnější byla půjčka pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Časově omezený zákaz uplatňování veta by mohl být zakomponován přímo do přístupové smlouvy Černé Hory, čímž by vznikl vzor pro další státy čekající v pořadí.
Zavedení takové pojistky se pohybuje na samé hraně unijního práva a mohlo by mít pouze dočasný charakter. Unie se tímto omezením chce vyhnout tomu, aby uvnitř bloku natrvalo stvořila druhořadé členy. Německý kancléř Friedrich Merz v dopise unijním lídrům vyzval k nalezení inovativních řešení, která by urychlila integraci západobalkánských států. Rozšiřování unie označil za geopolitickou nutnost a současně navrhl vytvoření přidruženého členství pro Ukrajinu, což by byl rozhodující mezikrok na její cestě k plnohodnotnému začlenění.
Přidružené členství by Ukrajině zajistilo účast na unijních schůzkách a zastoupení v institucích bloku, avšak bez hlasovacího práva. Německý návrh podle Merze reflektuje specifickou situaci země, která se nachází ve válečném stavu, a mohl by napomoci probíhajícím mírovým rozhovorům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však tuto myšlenku odmítl a na sociálních sítích uvedl, že pozice Ukrajiny v Evropské unii musí být kompletní, plnohodnotná a naprosto rovnoprávná.
Rozšiřování unie se téměř zastavilo až do roku 2022, kdy ruská invaze na Ukrajinu dodala přístupovým rozhovorům se sestry ze stávajícího východního sousedství novou dynamiku. Evropská komise loni deklarovala, že by nové členy mohla přijmout do roku 2030, přičemž jako nejrychleji postupující označila Černou Horu a Albánii. Komise rovněž ocenila rychlý progres Moldavska a naznačila, že samotné členství v EU by pro Ukrajinu mohlo fungovat jako významná bezpečnostní záruka.
Odklad práva veta představuje jeden z nástrojů, jak učinit zvětšování unie akceptovatelnějším pro stávající členy, kteří musí s přijetím každé nové země vyslovit jednomyslný souhlas. Unijní představitelé mají obavy zejména z ratifikačního procesu ve Francii, kde se v roce 2027 uskuteční prezidentské volby a kde roste skepticismus vůči unijní expanzi. Podle průzkumu Eurobarometr podporuje rozšiřování pouze 43 procent francouzských respondentů, zatímco 48 procent se staví proti němu.
Diplomaté z unijního prostředí proto zdůrazňují nutnost kreativního myšlení, které by umožnilo integraci západního Balkánu. V tomto regionu s 17,4 milionu obyvatel se totiž Rusko a Čína dlouhodobě snaží posilovat svůj vlastní vliv. Podle vyjádření unijních diplomatů je odklad veta konstruktivním řešením v rámci debat o vnitřních reformách a o specifických vlastnostech přístupových smluv, které mají zajistit, aby byl budoucí proces rozšiřování prospěšný jak pro kandidátské země, tak pro samotnou Evropskou unii.
Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Evropské země se intenzivně snaží připravit na situaci, kdy Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa představují pro Severoatlantickou alianci prvek značné nepředvídatelnosti. Hlavním tématem bezpečnostního fóra GLOBSEC v Praze se staly náhlé zvraty Washingtonu ohledně vojenské přítomnosti v Polsku.
Nová odborná analýza ukazuje, že New Orleans čelí nevyhnutelné vodní budoucnosti, která by mohla město izolovat uprostřed oceánu již v tomto století. Vědci podle CNN proto varují, že je nezbytné zahájit proces stěhování obyvatel co nejdříve, aby se předešlo budoucímu chaosu. Pobřežní oblasti Louisiany patří k nejníže položeným regionům na světě, což zhruba 360tisícové město vystavuje extrémnímu riziku, jelikož se nachází v pánvi pod úrovní mořské hladiny uprostřed rychle se zmenšující delty.
Běloruská armáda přistoupila k posílení svých vojenských sil v bezprostřední blízkosti ukrajinských hranic, kde zahájila budování zcela nové výsadkové brigády. Tento strategický krok se odehrává v Gomelské oblasti zhruba čtyřicet kilometrů od státní hranice a má podle oficiálních vyjádření reagovat na údajné bezpečnostní hrozby přicházející z jihovýchodního směru.
Moskevský primátor označil sobotní ničivý výbuch před luxusní kavárnou na Kudrinském náměstí za brutální teroristický čin a přislíbil, že všichni viníci budou dopadeni a potrestáni.
Maďarsko se ocitá v situaci vážného ohrožení dodávek elektřiny, kterou způsobuje extrémní nedostatek vody v přírodě. Kvůli hlubokému suchu v regionu klesla hladina Dunaje natolik, že klíčová jaderná elektrárna přichází o nezbytné chlazení. Výsledkem je nutnost odstavit zařízení, které pokrývá čtyřicet procent celkové tuzemské spotřeby proudu.
Německý spolkový kancléř Friedrich Merz čelí během letní parlamentní přestávky hluboké vnitřní krizi, která zásadním způsobem oslabuje jeho autoritu v čele vlády i uvnitř mateřské křesťanskodemokratické unie. Místo plánovaného zklidnění situace se nad německou politickou scénou vznášejí pochybnosti o dalším setrvání kancléře ve funkci. Nespokojenost v řadách konzervativců navíc výrazně roste s blížícími se klíčovými zářijovými volbami v několika spolkových zemích.
Generální tajemník OSN António Guterres varoval před dramatickým stupňováním globální klimatické krize, k níž výrazně přispívá zesilující fenomén El Niño. Podle jeho slov tento přírodní jev doslova přilévá olej do ohně na již tak zasažené planetě a může v nejbližší době způsobit dosud nezaznamenané teplotní rekordy. Situace se tak dostává do zcela neprozkoumaných rozměrů, které mohou mít devastační následky pro lidstvo i přírodní ekosystémy.
Masivní migrační krize v severoafrické enklávě Ceuta okamžitě zasáhla do politického diskurzu ve Španělsku a posílila pozice tamní krajní pravice. Kolaps hranic, přes kterou se během krátké chvíle dostaly desítky tisíc lidí, zanechal veřejnost v šoku. Přestože španělské úřady uvádějí, že se většina běženců již vrátila do Maroka a událost si vyžádala nejméně padesát sedm obětí, veřejný prostor zaplavily emotivní záběry plavců a lidí překonávajících hraniční zátarasy.
Propadající se preference ruského prezidenta Vladimira Putina zaznamenávají dokonce i státní výzkumné agentury, jejichž výsledky bývají dlouhodobě zkreslené. Podle Fondu veřejného mínění klesla podpora jeho výkonu funkce během jednoho týdne z 71 na 66 procent. Jde o nejvýraznější propad od vyhlášení částečné mobilizace na podzim roku 2022.
Španělský premiér Pedro Sánchez po letech znovu otevřeně varuje před tragickými dopady globálního oteplování. Reaguje tak na rozsáhlé lesní požáry, které během prvních sedmi měsíců letošního roku spálily v zemi již přes 180 tisíc hektarů půdy. Předseda vlády zdůraznil, že nestačí pouze řešit následky katastrof, ale je nutné zaměřit se na jejich příčiny a lépe připravit celou společnost na ochranu lidských životů.
V sobotu večer otřásla ruským hlavním městem tragická událost. V jedné z kaváren nedaleko centra Moskvy došlo k silnému výbuchu, který si podle dosavadních informací vyžádal nejméně tři lidské životy. Dalších patnáct osob utrpělo při explozi různě závažná zranění.