Evropská unie zvažuje, že by budoucím členským státům na několik let odepřela právo veta. Tento krok má učinit rozšiřování unijního bloku politicky přijatelnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových zemí ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle plánů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské státy, jako je Moldavsko nebo země západního Balkánu, po svém vstupu do EU automaticky nezískaly právo vetovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti schvalované jednomyslně, například otázky zdanění.
Tato myšlenka je vysoce aktuální zejména pro Černou Horu, která je nejvážnějším kandidátem z devíti oficiálních uchazečských zemí. Bývalá jugoslávská republika s 624 000 obyvateli usiluje o to, aby se do roku 2028 stala 28. členským státem unie. Tento měsíc se poprvé sešla technická skupina pověřená vypracováním přístupové smlouvy Černé Hory, což jasně signalizuje, že čtrnáct let trvající rozhovory vstoupily do své závěrečné fáze.
Představitelé unie se snaží zavést pojistky vůči nově příchozím zemím, aby zabránili situacím, kdy by klíčová rozhodnutí blokoval jediný stát. Záměr se zrodil po náročné zkušenosti s Maďarskem, jehož předchozí proruská vláda vedená Viktorem Orbánem vetovala několik zásadních unijních usnesení, z nichž nejvýznamnější byla půjčka pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Časově omezený zákaz uplatňování veta by mohl být zakomponován přímo do přístupové smlouvy Černé Hory, čímž by vznikl vzor pro další státy čekající v pořadí.
Zavedení takové pojistky se pohybuje na samé hraně unijního práva a mohlo by mít pouze dočasný charakter. Unie se tímto omezením chce vyhnout tomu, aby uvnitř bloku natrvalo stvořila druhořadé členy. Německý kancléř Friedrich Merz v dopise unijním lídrům vyzval k nalezení inovativních řešení, která by urychlila integraci západobalkánských států. Rozšiřování unie označil za geopolitickou nutnost a současně navrhl vytvoření přidruženého členství pro Ukrajinu, což by byl rozhodující mezikrok na její cestě k plnohodnotnému začlenění.
Přidružené členství by Ukrajině zajistilo účast na unijních schůzkách a zastoupení v institucích bloku, avšak bez hlasovacího práva. Německý návrh podle Merze reflektuje specifickou situaci země, která se nachází ve válečném stavu, a mohl by napomoci probíhajícím mírovým rozhovorům. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však tuto myšlenku odmítl a na sociálních sítích uvedl, že pozice Ukrajiny v Evropské unii musí být kompletní, plnohodnotná a naprosto rovnoprávná.
Rozšiřování unie se téměř zastavilo až do roku 2022, kdy ruská invaze na Ukrajinu dodala přístupovým rozhovorům se sestry ze stávajícího východního sousedství novou dynamiku. Evropská komise loni deklarovala, že by nové členy mohla přijmout do roku 2030, přičemž jako nejrychleji postupující označila Černou Horu a Albánii. Komise rovněž ocenila rychlý progres Moldavska a naznačila, že samotné členství v EU by pro Ukrajinu mohlo fungovat jako významná bezpečnostní záruka.
Odklad práva veta představuje jeden z nástrojů, jak učinit zvětšování unie akceptovatelnějším pro stávající členy, kteří musí s přijetím každé nové země vyslovit jednomyslný souhlas. Unijní představitelé mají obavy zejména z ratifikačního procesu ve Francii, kde se v roce 2027 uskuteční prezidentské volby a kde roste skepticismus vůči unijní expanzi. Podle průzkumu Eurobarometr podporuje rozšiřování pouze 43 procent francouzských respondentů, zatímco 48 procent se staví proti němu.
Diplomaté z unijního prostředí proto zdůrazňují nutnost kreativního myšlení, které by umožnilo integraci západního Balkánu. V tomto regionu s 17,4 milionu obyvatel se totiž Rusko a Čína dlouhodobě snaží posilovat svůj vlastní vliv. Podle vyjádření unijních diplomatů je odklad veta konstruktivním řešením v rámci debat o vnitřních reformách a o specifických vlastnostech přístupových smluv, které mají zajistit, aby byl budoucí proces rozšiřování prospěšný jak pro kandidátské země, tak pro samotnou Evropskou unii.
Skotští policisté se nově zabývají okolnostmi pobytu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina na královském zámku Balmoral, kde byl finančník hostem bývalého prince Andrewa. Informoval o tom britský deník Guardian.
Nejočekávanější důchodovou změnou v příštím roce, která se dotkne opravdu každého, bude lednová změna výše penzí během pravidelné valorizace. Hodně lidí ale zajímají i záměry vlády ohledně výchovného. Co s ním bude?
Meteorologické modely už vidí až do příštího víkendu, který bude prvním ryze listopadovým. Podzim zkrátka pokročí do další fáze, což se projeví například na nočních teplotách. Budou totiž klesat pod nulu, vyplývá z předpovědi ČHMÚ.
Od 1. listopadu se nákupy na asijských tržištích znovu prodraží. K tříeurovému clu, které Evropská unie zavedla v červenci, přibude manipulační poplatek ve výši dvou eur. Zásilky s několika druhy levného zboží se tak prodraží až o stovky korun. Podle Celní správy v červenci a srpnu klesl objem zboží, které do Česka putuje ze zemí mimo EU, meziročně o dvě třetiny. Asijská tržiště ale část zboží přesouvají do evropských skladů, odkud ho mohou zákazníkům posílat rychleji.
Akcie francouzsko-italské společnosti EssilorLuxottica, která vyrábí například světoznámé brýle Ray-Ban, zakončily říjen nejlepším měsíčním výsledkem od svého vzniku v roce 2018. Přispěla k tomu i předvčerejší nabídka českého miliardáře Michala Strnada na převzetí holdingu Delfin, který je největším akcionářem společnosti. Zatímco část italských dědiců nabídku za zhruba 730 miliard korun odmítá jako ohrožení národního průmyslového dědictví, burzovní investoři ji přijali příznivě.
Premiér Andrej Babiš (ANO) by se bez toho jistě obešel, ale na pondělním jednání vlády se musí připravit na nečekaného hosta. Pražský hrad předem oznámil, že se jednání zúčastní také prezident Petr Pavel.
Premiér Donald Tusk se rozhodl konat ve věci letitých sporů o obsazení polského ústavního soudu. Situace se vyhrotila v pátek večer, kdy k soudní budově museli dorazit policisté. Prezident Karol Nawrocki se zároveň narychlo vrátil ze zahraniční cesty. Informovala o tom britská stanice BBC.
Světovou hereckou obec rozesmutnila již ve čtvrtek informace, že ve věku 86 let zemřel legendární herec Patrick Stewart. Mezi kolegy, kteří reagovali na smutnou zprávu, nechyběl jeho britský kolega Ian McKellen.
Podzim se sice ještě ani zdaleka nechýlí ke svému konci, ale aktuální předpověď počítá v Česku i s projevy zimního počasí. Meteorologové předpokládají, že v dalších hodinách či dnech naměří dosud nejvyšší sněhovou pokrývku této sezóny.
Evropská komise předběžně schválila závěrečnou žádost o výplatu z Nástroje pro oživení a odolnost (RRF). Česko v ní žádá o zbývající prostředky z celkové alokace 214,6 miliardy korun určené na realizaci Národního plánu obnovy (NPO).
Neměla by Evropa vyvinout vlastní alternativu k Muskovu Starlinku? Možná vás to napadlo, když Američané v uplynulých dnech ochromili ukrajinskou protivzdušnou obranu. Evropská unie pracuje na svém satelitním systému. Funkční ale nebude dřív než na přelomu dekády, kvůli nedostatku raket však hrozí další zpoždění.
Ani opozičním politikům se nelíbí pravděpodobný návrat ruských hokejistů na největší světové turnaje. Předseda ODS Martin Kupka označil rozhodnutí Mezinárodní sportovní arbitráže (CAS) za ohavnost. Český hokej již dal najevo, že s ruskou účastí na akcích nadále nesouhlasí.