Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek potvrdil, že takové zmírnění „podporuje“. Merz dlouhodobě silně lobboval za změnu pravidel týkajících se konce spalovacích motorů, přičemž argumentoval realitou, že miliony automobilů se spalovacími motory budou jezdit po světě i v letech 2035, 2040 a 2050.
Pravidla schválená před dvěma lety vyžadovala, aby všechna nová auta uváděná na trh od roku 2035 dosahovala nulových emisí CO2. To by znamenalo konec i pro hybridní vozidla. Manfred Weber, europoslanec a předseda frakce Evropské lidové strany, nicméně pro německý list Bild uvedl, že termín 2035 bude příští týden změkčen. „Technologický zákaz spalovacích motorů je smeten ze stolu,“ prohlásil Weber. To znamená, že všechny motory, které se v současné době v Německu vyrábějí, mohou být i nadále produkovány a prodávány.
Za změnu zákazu aktivně lobbovala italská premiérka Giorgia Meloniová, kancléř Merz a většina automobilového průmyslu, kteří usilovali o pokračující prodej hybridních vozidel.
Zprávy o blížícím se zmírnění vyvolaly hněv ekologických aktivistů. Colin Walker, šéf dopravy v Energy and Climate Intelligence Unit, varoval, že pokud se změny potvrdí, miliony evropských rodin zůstanou „uvězněny v jízdě špinavějšími a dražšími benzinovými auty po delší dobu“. Podle něj setrvání u hybridních vozidel pouze oddálí nezbytný přechod na čistě elektrická vozidla.
Někteří výrobci automobilů, jako například Volvo a Polestar, volání po zmírnění kritizovali, protože by to zvýhodnilo čínské konkurenty. Weber však tvrdil, že změna pravidel vyšle důležitý signál „celému automobilovému průmyslu a zajistí desítky tisíc pracovních míst“, čímž reagoval na obavy o budoucnost jednoho z klíčových evropských odvětví.
Naznačil, že Evropská unie umožní pokračující prodej plug-in hybridních vozů. Půjde i o budoucí generaci výkonných hybridů s dlouhým dojezdem, které budou mít záložní spalovací motory pro dlouhé cesty, například nad 600 km. Místo původních 100 procent snížení emisí CO2 pro nové registrace od roku 2035 bude pro výrobce automobilů povinné snížení ve vozovém parku o 90 procent.
Mluvčí Evropské komise Paula Pinho v pátek uvedla, že termín 2035 je „stále předmětem diskuse“. Dodala, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová potvrdila jasnou poptávku po „větší flexibilitě v cílech emisí CO2“. Automobilky jako Volkswagen, Stellantis, Renault, Mercedes-Benz a BMW prosazují zrušení zákazu, jelikož spotřebitelé nepřijímají elektromobily v očekávaném počtu.
Podle dostupných informací má Evropská unie navrhnout i soubor opatření na podporu výroby a nákupu malých elektromobilů vyrobených v Evropě, aby omezila rostoucí přítomnost čínských elektrických vozů na evropském trhu.
Tyto pobídky by mohly být inspirovány Japonskem, které nabízí daňové úlevy a snížení pojištění pro majitele malých elektrických vozidel, tzv. kei automobilů. Norsko, které má nejvyšší míru přijetí elektromobilů v Evropě, dosáhlo 90 procent podílu prodeje elektrických vozů v roce 2025 díky osvobození od DPH a dalším úlevám, což je ostrý kontrast s jižní Evropou, kde přechod brzdí nedostatek infrastruktury.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.