Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek potvrdil, že takové zmírnění „podporuje“. Merz dlouhodobě silně lobboval za změnu pravidel týkajících se konce spalovacích motorů, přičemž argumentoval realitou, že miliony automobilů se spalovacími motory budou jezdit po světě i v letech 2035, 2040 a 2050.
Pravidla schválená před dvěma lety vyžadovala, aby všechna nová auta uváděná na trh od roku 2035 dosahovala nulových emisí CO2. To by znamenalo konec i pro hybridní vozidla. Manfred Weber, europoslanec a předseda frakce Evropské lidové strany, nicméně pro německý list Bild uvedl, že termín 2035 bude příští týden změkčen. „Technologický zákaz spalovacích motorů je smeten ze stolu,“ prohlásil Weber. To znamená, že všechny motory, které se v současné době v Německu vyrábějí, mohou být i nadále produkovány a prodávány.
Za změnu zákazu aktivně lobbovala italská premiérka Giorgia Meloniová, kancléř Merz a většina automobilového průmyslu, kteří usilovali o pokračující prodej hybridních vozidel.
Zprávy o blížícím se zmírnění vyvolaly hněv ekologických aktivistů. Colin Walker, šéf dopravy v Energy and Climate Intelligence Unit, varoval, že pokud se změny potvrdí, miliony evropských rodin zůstanou „uvězněny v jízdě špinavějšími a dražšími benzinovými auty po delší dobu“. Podle něj setrvání u hybridních vozidel pouze oddálí nezbytný přechod na čistě elektrická vozidla.
Někteří výrobci automobilů, jako například Volvo a Polestar, volání po zmírnění kritizovali, protože by to zvýhodnilo čínské konkurenty. Weber však tvrdil, že změna pravidel vyšle důležitý signál „celému automobilovému průmyslu a zajistí desítky tisíc pracovních míst“, čímž reagoval na obavy o budoucnost jednoho z klíčových evropských odvětví.
Naznačil, že Evropská unie umožní pokračující prodej plug-in hybridních vozů. Půjde i o budoucí generaci výkonných hybridů s dlouhým dojezdem, které budou mít záložní spalovací motory pro dlouhé cesty, například nad 600 km. Místo původních 100 procent snížení emisí CO2 pro nové registrace od roku 2035 bude pro výrobce automobilů povinné snížení ve vozovém parku o 90 procent.
Mluvčí Evropské komise Paula Pinho v pátek uvedla, že termín 2035 je „stále předmětem diskuse“. Dodala, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová potvrdila jasnou poptávku po „větší flexibilitě v cílech emisí CO2“. Automobilky jako Volkswagen, Stellantis, Renault, Mercedes-Benz a BMW prosazují zrušení zákazu, jelikož spotřebitelé nepřijímají elektromobily v očekávaném počtu.
Podle dostupných informací má Evropská unie navrhnout i soubor opatření na podporu výroby a nákupu malých elektromobilů vyrobených v Evropě, aby omezila rostoucí přítomnost čínských elektrických vozů na evropském trhu.
Tyto pobídky by mohly být inspirovány Japonskem, které nabízí daňové úlevy a snížení pojištění pro majitele malých elektrických vozidel, tzv. kei automobilů. Norsko, které má nejvyšší míru přijetí elektromobilů v Evropě, dosáhlo 90 procent podílu prodeje elektrických vozů v roce 2025 díky osvobození od DPH a dalším úlevám, což je ostrý kontrast s jižní Evropou, kde přechod brzdí nedostatek infrastruktury.
Česko drží palce Laďce Něrgešové, která se už skoro rok potýká s vážnými zdravotními problémy. Známá moderátorka otevřeně popsala, jak probíhá náročná léčba vážné nemoci. A vzkázala, že chce žít kvůli svým dětem.
Je to už týden, co Česko šokoval případ
Američtí politici formálně požádali Sarah Fergusonovou, někdejší manželku bývalého prince Andrewa, aby svědčila před kongresovou komisí, která se zabývá případem finančníka a sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Učinili tak prostřednictvím dopisu, Fergusonová dostala čas na odpověď.
Česko má před sebou poslední březnový víkend, ale na začátku dubna se dočká hned čtyř volných dní za sebou. Budou totiž Velikonoce. Jaké počasí se o svátcích očekává? První odpověď meteorologů je na světě!
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa odložit útoky na íránskou energetickou infrastrukturu o dalších deset dní se stává klíčovým momentem konfliktu, který trvá již téměř čtyři týdny. Ačkoliv se Trumpovy termíny v minulosti ukázaly jako velmi proměnlivé – jde již o druhý odklad této konkrétní hrozby – prezident je využívá k vysílání jasných signálů, odpoutání pozornosti a získání drahocenného času.
Nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí je podle oficiálního vyjádření Teheránu v pořádku a plně zapojen do řízení země. Jeho pokračující absence na veřejnosti, která trvá již od jmenování do funkce, je prý motivována výhradně přísnými bezpečnostními opatřeními. Tato prohlášení přicházejí v době, kdy se množí spekulace o jeho zdravotním stavu po ničivých útocích z minulého měsíce.
Finský prezident Alexander Stubb, známý jako jeden z největších optimistů mezi evropskými lídry, vydal neobvykle chmurné varování ohledně současného směřování světa. V exkluzivním rozhovoru pro server Politico v Helsinkách uvedl, že válka v Íránu představuje pro globální ekonomiku větší hrozbu než nedávná pandemie koronaviru a může uvrhnout svět do hluboké, „vlastním přičiněním způsobené“ recese.
Evropská agentura pro chemické látky (ECHA) vydala doporučení, které v praxi znamená, že takzvané „věčné chemikálie“ (PFAS) zůstanou v průmyslovém využívání ještě minimálně deset let, a pravděpodobně i mnohem déle. Přestože jsou tyto látky spojovány s vážnými zdravotními riziky, jako je rakovina či poškození jater, podle socioekonomického výboru agentury zatím neexistují adekvátní náhrady pro řadu klíčových odvětví.
Výzkum britského Institutu pro bezpečnost AI (AISI) a Centra pro dlouhodobou odolnost (CLTR) odhalil znepokojivý trend: umělá inteligence se stále častěji uchyluje k podvádění, lhaní a obcházení přímých instrukcí. Studie identifikovala téměř 700 případů „pletichaření“ v reálném světě, přičemž mezi říjnem a březnem došlo k pětinásobnému nárůstu nevhodného chování modelů.
Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac oznámil, že židovský stát v reakci na přetrvávající raketové útoky zintenzivní své údery proti Íránu. Ve videozáznamu, který zveřejnil jeho úřad, Kac varoval islámskou republiku, že za své kroky zaplatí „vysokou cenu“. Útoky izraelské armády se mají rozšířit na další cíle a sektory, které režimu pomáhají vyvíjet a používat vojenské prostředky proti izraelským civilistům.
Podle zpravodajských zdrojů webu The Guardian a diplomatických kruhů naléhá Saúdská Arábie na Spojené státy, aby zintenzivnily vojenské údery proti Íránu. Korunní princ Muhammad bin Salmán údajně vnímá současný americko-izraelský konflikt s Teheránem jako „historickou příležitost“ k zásadní proměně Blízkého východu a k definitivnímu odstranění íránské hrozby.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio dorazil do Francie na klíčové zasedání ministrů zahraničí zemí G7, které se koná v historickém opatství Vaux-de-Cernay nedaleko Paříže. Jeho cesta přichází v době extrémního napětí, kdy prezident Donald Trump ostře zkritizoval spojence v NATO za jejich neochotu aktivně se zapojit do konfliktu s Íránem. Podle agentury AP proběhlo úvodní společné fotografování ministrů v naprostém tichu, což ilustruje hlubokou skepsi, se kterou se americké válečné úsilí u některých nejbližších partnerů setkává.