Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek potvrdil, že takové zmírnění „podporuje“. Merz dlouhodobě silně lobboval za změnu pravidel týkajících se konce spalovacích motorů, přičemž argumentoval realitou, že miliony automobilů se spalovacími motory budou jezdit po světě i v letech 2035, 2040 a 2050.
Pravidla schválená před dvěma lety vyžadovala, aby všechna nová auta uváděná na trh od roku 2035 dosahovala nulových emisí CO2. To by znamenalo konec i pro hybridní vozidla. Manfred Weber, europoslanec a předseda frakce Evropské lidové strany, nicméně pro německý list Bild uvedl, že termín 2035 bude příští týden změkčen. „Technologický zákaz spalovacích motorů je smeten ze stolu,“ prohlásil Weber. To znamená, že všechny motory, které se v současné době v Německu vyrábějí, mohou být i nadále produkovány a prodávány.
Za změnu zákazu aktivně lobbovala italská premiérka Giorgia Meloniová, kancléř Merz a většina automobilového průmyslu, kteří usilovali o pokračující prodej hybridních vozidel.
Zprávy o blížícím se zmírnění vyvolaly hněv ekologických aktivistů. Colin Walker, šéf dopravy v Energy and Climate Intelligence Unit, varoval, že pokud se změny potvrdí, miliony evropských rodin zůstanou „uvězněny v jízdě špinavějšími a dražšími benzinovými auty po delší dobu“. Podle něj setrvání u hybridních vozidel pouze oddálí nezbytný přechod na čistě elektrická vozidla.
Někteří výrobci automobilů, jako například Volvo a Polestar, volání po zmírnění kritizovali, protože by to zvýhodnilo čínské konkurenty. Weber však tvrdil, že změna pravidel vyšle důležitý signál „celému automobilovému průmyslu a zajistí desítky tisíc pracovních míst“, čímž reagoval na obavy o budoucnost jednoho z klíčových evropských odvětví.
Naznačil, že Evropská unie umožní pokračující prodej plug-in hybridních vozů. Půjde i o budoucí generaci výkonných hybridů s dlouhým dojezdem, které budou mít záložní spalovací motory pro dlouhé cesty, například nad 600 km. Místo původních 100 procent snížení emisí CO2 pro nové registrace od roku 2035 bude pro výrobce automobilů povinné snížení ve vozovém parku o 90 procent.
Mluvčí Evropské komise Paula Pinho v pátek uvedla, že termín 2035 je „stále předmětem diskuse“. Dodala, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová potvrdila jasnou poptávku po „větší flexibilitě v cílech emisí CO2“. Automobilky jako Volkswagen, Stellantis, Renault, Mercedes-Benz a BMW prosazují zrušení zákazu, jelikož spotřebitelé nepřijímají elektromobily v očekávaném počtu.
Podle dostupných informací má Evropská unie navrhnout i soubor opatření na podporu výroby a nákupu malých elektromobilů vyrobených v Evropě, aby omezila rostoucí přítomnost čínských elektrických vozů na evropském trhu.
Tyto pobídky by mohly být inspirovány Japonskem, které nabízí daňové úlevy a snížení pojištění pro majitele malých elektrických vozidel, tzv. kei automobilů. Norsko, které má nejvyšší míru přijetí elektromobilů v Evropě, dosáhlo 90 procent podílu prodeje elektrických vozů v roce 2025 díky osvobození od DPH a dalším úlevám, což je ostrý kontrast s jižní Evropou, kde přechod brzdí nedostatek infrastruktury.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.
V Česku je teď stále relativně chladno, ale před námi jsou tři volné dny s příjemnějším počasím. V sobotu má odstartovat babí léto, které podle nejnovějších odhadů jen tak neskončí. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Předpoklad je takový, že přes 20 stupňů bude i během prvního říjnového víkendu.
Italská vláda schválila dekret, který zavádí třicetiprocentní limit pro nově příchozí zahraniční žáky v jednotlivých školních třídách a zakazuje nošení burek a nikábů ve školách. Premiérka Giorgia Meloniová označila tato opatření za krok vycházející z běžného rozumu, který má podpořit skutečnou integraci a zabránit vzniku takzvaných "ghet ve třídách". Krok však vyvolal vlnu kritiky ze strany opozice i lidskoprávních aktivistů. Odpůrci tvrdí, že se ministerská předsedkyně snaží oslovit krajně pravicové voliče před nadcházejícími parlamentními volbami.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že dosud neobdržel zpětnou vazbu od americké strany ohledně své žádosti adresované prezidentu Donaldu Trumpovi. Zelenskyj po svém americkém protějšku požadoval, aby během jednání přiměl čínského lídra Si Ťin-pchinga k využití jeho vlivu na ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války. Kyjev vnímá Peking jako klíčového aktéra, který disponuje páky na moskevský režim. Ukrajinská hlava státu své vyjádření poskytla novinářům prostřednictvím aplikace WhatsApp.
Čínský prezident Si Ťin-pching se ve Washingtonu setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a vyzval k rozsáhlé spolupráci mezi oběma mocnostmi. Cílem jeho návrhů je zabránit vojenskému střetu a vyhnout se takzvané Tukydidově pasti v období rostoucího napětí kolem umělé inteligence, obchodu a Tchaj-wanu. Čínská hlava státu předložila podmínky pro vzájemné porozumění hned na počátku summitu v Bílém domě. Podle něj mohou obě supervelmoci zamířit ke společnému prospěchu namísto přímé konfrontace.
Papež Lev XIV. zahájil oficiální návštěvu Francie projevem v Elysejském paláci v Paříži, kde vystoupil po boku prezidenta Emmanuela Macrona. Hlava katolické církve ve svém vystoupení varovala před riziky spojenými s překotným rozvojem umělé inteligence. Podle něj může nekontrolovaný technologický pokrok vést k vytvoření takzvaného ráje strojů, v němž lidstvo riskuje ztrátu své vlastní lidskosti. Jedná se o první papežskou návštěvu v této zemi po osmnácti letech.
Před nadcházejícími průběžnými volbami do amerického Kongresu čelí Republikánská strana složité politické situaci. Podle nejnovějších průzkumů veřejného mínění společnosti CNN a SSRS dávají voliči jasně najevo, jaké kroky od vedení země očekávají. Prezident Donald Trump však zastává postoje, které jdou přímo proti přáním většiny Američanů. Tento rozpor mezi očekáváním obyvatel a politikou Bílého domu vytváří pro republikánské kandidáty značně nepříznivé prostředí.
Finský prezident Alexander Stubb vyzval majitele společnosti SpaceX Elona Muska k rozšíření pokrytí satelitní internetové sítě Starlink nad území Ruska. Tento krok by podle finského státníka umožnil ukrajinským silám zasahovat ruská odpalovací zařízení balistických raket přímo na ruském území. Ukrajina v současnosti čelí kritickému nedostatku systémů protivzdušné obrany, které by dokázaly balistické střely efektivně odrážet. Kyjev věří, že zprovoznění satelitní sítě nad Ruskem by pomohlo přesně zaměřit odpalovací zařízení ještě před odpálením střel.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa čím dál více využívá argumenty národní bezpečnosti k rozsáhlým proměnám hlavního města Washingtonu a vytvoření ochranného pásma v okolí Bílého domu. Argumentace národní bezpečností slouží jako univerzální odůvodnění pro rozšiřování prezidentských pravomocí i čerpání veřejných prostředků. V minulosti byla tato rétorika využita například při zavádění cel, deportacích či plánech na získání Grónska. Nyní se však pozornost soustředí přímo na samotné centrum americké vlády, které se podle CNN postupně mění v opevněnou pevnost.
Nepálský premiér Balendra Šah na Valném shromáždění OSN ostrým způsobem zkritizoval světové lídry v souvislosti s klimatickou krizí. Vztáhl se k nedávným ničivým bleskovým povodním, které postihly jeho zemi, a označil je za varování pro celý svět. Podle něj tato přírodní katastrofa ukázala, že dopady globálního oteplování nejvíce zasahují obyvatele, kteří krizi nezpůsobili.