Absolutní zákaz prodeje nových osobních a naftových automobilů v Evropské unii, původně plánovaný na rok 2035, se má výrazně zmírnit. Oznámení vlivného politika Evropského parlamentu naznačuje kontroverzní obrat v klimatické politice. Ekologičtí aktivisté tvrdí, že jde o „vykuchání“ stěžejního klimatického plánu Evropské unie zvaného Green deal.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek potvrdil, že takové zmírnění „podporuje“. Merz dlouhodobě silně lobboval za změnu pravidel týkajících se konce spalovacích motorů, přičemž argumentoval realitou, že miliony automobilů se spalovacími motory budou jezdit po světě i v letech 2035, 2040 a 2050.
Pravidla schválená před dvěma lety vyžadovala, aby všechna nová auta uváděná na trh od roku 2035 dosahovala nulových emisí CO2. To by znamenalo konec i pro hybridní vozidla. Manfred Weber, europoslanec a předseda frakce Evropské lidové strany, nicméně pro německý list Bild uvedl, že termín 2035 bude příští týden změkčen. „Technologický zákaz spalovacích motorů je smeten ze stolu,“ prohlásil Weber. To znamená, že všechny motory, které se v současné době v Německu vyrábějí, mohou být i nadále produkovány a prodávány.
Za změnu zákazu aktivně lobbovala italská premiérka Giorgia Meloniová, kancléř Merz a většina automobilového průmyslu, kteří usilovali o pokračující prodej hybridních vozidel.
Zprávy o blížícím se zmírnění vyvolaly hněv ekologických aktivistů. Colin Walker, šéf dopravy v Energy and Climate Intelligence Unit, varoval, že pokud se změny potvrdí, miliony evropských rodin zůstanou „uvězněny v jízdě špinavějšími a dražšími benzinovými auty po delší dobu“. Podle něj setrvání u hybridních vozidel pouze oddálí nezbytný přechod na čistě elektrická vozidla.
Někteří výrobci automobilů, jako například Volvo a Polestar, volání po zmírnění kritizovali, protože by to zvýhodnilo čínské konkurenty. Weber však tvrdil, že změna pravidel vyšle důležitý signál „celému automobilovému průmyslu a zajistí desítky tisíc pracovních míst“, čímž reagoval na obavy o budoucnost jednoho z klíčových evropských odvětví.
Naznačil, že Evropská unie umožní pokračující prodej plug-in hybridních vozů. Půjde i o budoucí generaci výkonných hybridů s dlouhým dojezdem, které budou mít záložní spalovací motory pro dlouhé cesty, například nad 600 km. Místo původních 100 procent snížení emisí CO2 pro nové registrace od roku 2035 bude pro výrobce automobilů povinné snížení ve vozovém parku o 90 procent.
Mluvčí Evropské komise Paula Pinho v pátek uvedla, že termín 2035 je „stále předmětem diskuse“. Dodala, že předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová potvrdila jasnou poptávku po „větší flexibilitě v cílech emisí CO2“. Automobilky jako Volkswagen, Stellantis, Renault, Mercedes-Benz a BMW prosazují zrušení zákazu, jelikož spotřebitelé nepřijímají elektromobily v očekávaném počtu.
Podle dostupných informací má Evropská unie navrhnout i soubor opatření na podporu výroby a nákupu malých elektromobilů vyrobených v Evropě, aby omezila rostoucí přítomnost čínských elektrických vozů na evropském trhu.
Tyto pobídky by mohly být inspirovány Japonskem, které nabízí daňové úlevy a snížení pojištění pro majitele malých elektrických vozidel, tzv. kei automobilů. Norsko, které má nejvyšší míru přijetí elektromobilů v Evropě, dosáhlo 90 procent podílu prodeje elektrických vozů v roce 2025 díky osvobození od DPH a dalším úlevám, což je ostrý kontrast s jižní Evropou, kde přechod brzdí nedostatek infrastruktury.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
Evropská unie připravuje bezprecedentní plán, který by mohl Ukrajině zajistit částečné členství v bloku již v příštím roce. Brusel se tímto krokem snaží upevnit pozici Kyjeva v Evropě a zajistit jeho trvalé odklonění od Moskvy. Podle informací webu Politico od deseti úředníků a diplomatů se jedná o dramatickou změnu v dosavadních procesech rozšiřování Unie. Ukrajina by díky tomu mohla získat místo u jednacího stolu dříve, než dokončí všechny reformy nutné pro právoplatné členství.
Nová studie Postupimského institutu pro výzkum dopadů klimatu (PIK) přináší varovné zjištění pro globální zemědělství. Do roku 2100 by se v důsledku klimatických změn mohla plocha vhodná pro chov hospodářských zvířat zmenšit o 36 až 50 %. Tento největší systém produkce potravin na světě je tak paradoxně ohrožen právě krizí, ke které sám významně přispívá emisemi skleníkových plynů.
Ruská armáda pokračuje v ofenzivě na východě Ukrajiny a stupňuje tlak na strategicky významné město Pokrovsk. Podle informací ukrajinského generálního štábu však tyto snahy provázejí mimořádně vysoké ztráty na straně útočníků. Jen za poslední dva dny zaznamenaly Moskvou vedené síly více než 2 000 obětí, zatímco se snaží prolomit silně opevněné obranné linie ukrajinské armády.