Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) čelí více než 40 procent obyvatel EU problémům s nedostatkem vody. Pokud se rychle nepřijmou zásadní opatření, může milionům lidí hrozit omezený přístup k této základní surovině.
Trine Christiansenová, vedoucí oddělení sladkovodních zdrojů EEA, varuje, že EU se potýká se „závažnými výzvami v oblasti vodní bezpečnosti“. Dodává, že „vody v potřebném množství a kvalitě prostě nemusí být dost pro všechna zamýšlená využití“.
Zpráva EEA z roku 2024 potvrdila, že evropské vodní zdroje jsou stále více ohrožovány znečištěním, nadměrným čerpáním a klimatickými změnami. Podle agentury je nutné provést „zásadní změny v životním stylu a hospodářském systému Evropy“, aby bylo možné zabránit prohlubující se krizi.
Zemědělství je přitom hlavním viníkem. Představuje téměř 60 % celkové čisté spotřeby sladké vody v EU a zároveň je největším znečišťovatelem. Zvláště hnojiva s obsahem dusíku a fosforu způsobují přemnožení řas, které vytvářejí tzv. mrtvé zóny s nízkou hladinou kyslíku. Nitrátové znečištění pitné vody je navíc spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny.
Navzdory existujícím směrnicím EU týkajícím se koncentrací dusičnanů se od roku 2000 situace téměř nezlepšila. Odborníci viní za selhání nedostatečné vymáhání pravidel. Komise od roku 2023 pravidla přezkoumává a zvažuje jejich zjednodušení, ale rozhodnutí se očekává až ke konci roku.
V jiných oblastech došlo k určitému pokroku. Koncentrace fosfátů v řekách klesla od roku 1992 do 2011 o více než polovinu, především díky přísnějším pravidlům pro odpadní vody a zákazu fosfátů v pracích prostředcích. V roce 2021 ovšem stále 10 % podzemních vod vykazovalo nadměrné koncentrace pesticidů.
EU podle EEA míří k dosažení cíle snížit používání a riziko chemických pesticidů o polovinu do roku 2030. U ztrát živin, včetně dusičnanů, do bezpečných podzemních vod však zůstává dosažení tohoto cíle velmi nepravděpodobné.
Klimatická změna mezitím celou situaci zhoršuje. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) by až 65 milionů lidí v EU a Velké Británii mohlo do roku 2050 čelit sezónnímu nedostatku vody, pokud emise skleníkových plynů budou dále růst. Nejvíce postiženy budou středomořské státy, ale problémy se projeví i ve střední a severní Evropě.
Sucha způsobí nižší výnosy v zemědělství, zvýší náklady na zavlažování a chov zvířat. Omezí i výrobu energie – jaderné a tepelné elektrárny budou mít méně vody na chlazení, vodní elektrárny zase vyrobí méně elektřiny. Dlouhodobé sucho také poškodí budovy a infrastrukturu kvůli sesychání půdy.
Paradoxně ani přívalové deště situaci nezlepší. Dešťová voda nezůstává v půdě, ale rychle odtéká, což zvyšuje riziko záplav, aniž by doplnila zásoby spodních vod. Ekonomické škody jen ze sucha mohou podle JRC do roku 2050 dosáhnout 12 až 15 miliard eur ročně a do konce století až 45 miliard. Povodně mohou způsobit škody až 287 miliard eur ročně.
Naděje na zásadní reformu jsou ale nejisté. Návrh nové vodní strategie, do něhož nahlédl server Politico, sice zvažuje zavedení limitů na čerpání vody, ale ty by byly pravděpodobně jen dobrovolné. U zemědělství dokument navrhuje finanční odměny pro farmáře, kteří provedou strukturální změny k lepšímu hospodaření s vodou.
Vodní odolnost by se podle návrhu měla stát součástí Společné zemědělské politiky (CAP), ale o znečištění dusičnany či pesticidy se dokument zmiňuje jen okrajově. U tzv. věčných chemikálií (např. PFAS) navrhuje vznik veřejně-soukromého partnerství pro jejich detekci a odstranění.
Přestože se EU pokouší nastavit systémové změny, odborníci varují, že bez závazných cílů a důsledného vymáhání pravidel bude Evropa dál ztrácet své nejcennější přírodní bohatství – vodu.
Moderní špionáž prochází zásadní proměnou. Cizí zpravodajské služby, zejména ty z Ruska nebo Íránu, stále častěji k provádění špionáže a sabotáží na evropské půdě nevyužívají profesionální agenty, ale běžné občany. Podle Youssefa Aita Daouda, ředitele oddělení zpravodajství a národních hrozeb v nizozemské policejní jednotce pro vyšetřování a speciální operace, se tento trend stává pro bezpečnostní složky novou a složitou výzvou.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třetího týdne a život v Teheránu se proměnil v boj o zachování zbytků normality pod neustálou hrozbou náletů. Agentura OSN pro uprchlíky odhaduje, že od začátku kampaně bylo v zemi vysídleno již 3,2 milionu lidí. Zatímco mnozí uprchli do hor nebo na venkov, miliony dalších zůstávají v hlavním městě, kde se zvuk explozí stal kulisou jejich každodenní existence.
Írán ve středu v časných ranních hodinách zahájil masivní raketový útok na Izrael, který označil za přímou odplatu za zabití svých vrcholných představitelů.
Vesmírný dalekohled Jamese Webba, nejvýkonnější přístroj svého druhu, nepřestává astronomy fascinovat i mást. Od svého spuštění před čtyřmi lety zachytil na stovkách snímků neobvyklý úkaz: drobné, jasně červené body, které se objevují téměř v každém hlubokém pohledu do vzdáleného vesmíru. Vědci pro ně začali používat prostý název „malé červené tečky“ (LRDs), ovšem shoda na tom, co tyto objekty ve skutečnosti představují, zatím neexistuje.
Světová zdravotnická organizace (WHO) bije na poplach kvůli hrozící jaderné katastrofě v důsledku eskalujícího konfliktu mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Regionální ředitelka WHO pro východní Středomoří Hanan Balkhy v rozhovoru pro Politico uvedla, že personál OSN je v nejvyšším stupni pohotovosti a bedlivě monitoruje dopady útoků na íránská jaderná zařízení. Obavy vzbuzuje především „scénář nejhoršího případu“, tedy přímý jaderný incident, jehož následky by svět pociťoval celá desetiletí.
Cesta k ničivé válce mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem nebyla nevyhnutelná. Jak ukazují detaily z diplomatického zákulisí, vyjednavači byli podle webu The Guardian jen krůček od historické dohody, kterou však pohřbila kombinace neznalosti, vzájemného nepochopení a neortodoxního přístupu týmu Donalda Trumpa. Pouhé dva dny před zahájením útoků přitom na stole ležel návrh, který mohl změnit kurz dějin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro BBC varoval, že jeho země bude kvůli válce na Blízkém východě čelit kritickému nedostatku raket. Podle jeho slov Vladimir Putin usiluje o dlouhotrvající konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, protože takové dění oslabuje Kyjev a odčerpává americké zdroje. Zelenskyj vyjádřil velmi špatný pocit z dopadů tohoto střetu na Ukrajinu a poznamenal, že mírová jednání jsou kvůli situaci v Íránu neustále odkládána.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
