Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) čelí více než 40 procent obyvatel EU problémům s nedostatkem vody. Pokud se rychle nepřijmou zásadní opatření, může milionům lidí hrozit omezený přístup k této základní surovině.
Trine Christiansenová, vedoucí oddělení sladkovodních zdrojů EEA, varuje, že EU se potýká se „závažnými výzvami v oblasti vodní bezpečnosti“. Dodává, že „vody v potřebném množství a kvalitě prostě nemusí být dost pro všechna zamýšlená využití“.
Zpráva EEA z roku 2024 potvrdila, že evropské vodní zdroje jsou stále více ohrožovány znečištěním, nadměrným čerpáním a klimatickými změnami. Podle agentury je nutné provést „zásadní změny v životním stylu a hospodářském systému Evropy“, aby bylo možné zabránit prohlubující se krizi.
Zemědělství je přitom hlavním viníkem. Představuje téměř 60 % celkové čisté spotřeby sladké vody v EU a zároveň je největším znečišťovatelem. Zvláště hnojiva s obsahem dusíku a fosforu způsobují přemnožení řas, které vytvářejí tzv. mrtvé zóny s nízkou hladinou kyslíku. Nitrátové znečištění pitné vody je navíc spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny.
Navzdory existujícím směrnicím EU týkajícím se koncentrací dusičnanů se od roku 2000 situace téměř nezlepšila. Odborníci viní za selhání nedostatečné vymáhání pravidel. Komise od roku 2023 pravidla přezkoumává a zvažuje jejich zjednodušení, ale rozhodnutí se očekává až ke konci roku.
V jiných oblastech došlo k určitému pokroku. Koncentrace fosfátů v řekách klesla od roku 1992 do 2011 o více než polovinu, především díky přísnějším pravidlům pro odpadní vody a zákazu fosfátů v pracích prostředcích. V roce 2021 ovšem stále 10 % podzemních vod vykazovalo nadměrné koncentrace pesticidů.
EU podle EEA míří k dosažení cíle snížit používání a riziko chemických pesticidů o polovinu do roku 2030. U ztrát živin, včetně dusičnanů, do bezpečných podzemních vod však zůstává dosažení tohoto cíle velmi nepravděpodobné.
Klimatická změna mezitím celou situaci zhoršuje. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) by až 65 milionů lidí v EU a Velké Británii mohlo do roku 2050 čelit sezónnímu nedostatku vody, pokud emise skleníkových plynů budou dále růst. Nejvíce postiženy budou středomořské státy, ale problémy se projeví i ve střední a severní Evropě.
Sucha způsobí nižší výnosy v zemědělství, zvýší náklady na zavlažování a chov zvířat. Omezí i výrobu energie – jaderné a tepelné elektrárny budou mít méně vody na chlazení, vodní elektrárny zase vyrobí méně elektřiny. Dlouhodobé sucho také poškodí budovy a infrastrukturu kvůli sesychání půdy.
Paradoxně ani přívalové deště situaci nezlepší. Dešťová voda nezůstává v půdě, ale rychle odtéká, což zvyšuje riziko záplav, aniž by doplnila zásoby spodních vod. Ekonomické škody jen ze sucha mohou podle JRC do roku 2050 dosáhnout 12 až 15 miliard eur ročně a do konce století až 45 miliard. Povodně mohou způsobit škody až 287 miliard eur ročně.
Naděje na zásadní reformu jsou ale nejisté. Návrh nové vodní strategie, do něhož nahlédl server Politico, sice zvažuje zavedení limitů na čerpání vody, ale ty by byly pravděpodobně jen dobrovolné. U zemědělství dokument navrhuje finanční odměny pro farmáře, kteří provedou strukturální změny k lepšímu hospodaření s vodou.
Vodní odolnost by se podle návrhu měla stát součástí Společné zemědělské politiky (CAP), ale o znečištění dusičnany či pesticidy se dokument zmiňuje jen okrajově. U tzv. věčných chemikálií (např. PFAS) navrhuje vznik veřejně-soukromého partnerství pro jejich detekci a odstranění.
Přestože se EU pokouší nastavit systémové změny, odborníci varují, že bez závazných cílů a důsledného vymáhání pravidel bude Evropa dál ztrácet své nejcennější přírodní bohatství – vodu.
Agáta Hanychová umí překvapit, což se nyní opět potvrdilo. Letos totiž oslavila kulaté čtyřicáté narozeniny, ale už loni udělala něco, co by jste od osoby jejího věku nečekali. Popravdě byste to možná nečekali ani od její maminky Veroniky Žilkové.
Pravděpodobný příští premiér Andrej Babiš v nedělním videu potvrdil, že zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů v pondělí podepíší koaliční smlouvu. Babiš zároveň reagoval na kritiku toho, že koaliční smlouvu budou podepisovat všichni poslanci trojice uskupení. Vyjádřil se i k odeslání programového prohlášení do datové schránky Pražského hradu.
Od čtvrtka vyšetřují kriminalisté vraždu ve věznici v Plzni, kde měl jeden z vězňů připravit o život jiného odsouzeného. Podle nejnovějších informací ho uškrtil a k činu se přiznal. Pobyt za mřížemi si tak nejspíš výrazně prodlouží.
Lenka Filipová se v letošním roce už na pódia nevrátí, vyplývá z nejnovějších vyjádření její dcery a jejích spolupracovníků. Listopadové a prosincové koncerty se odkládají, nové termíny budou zveřejněny.
Někdy to vypadá, že americký prezident Donald Trump trpí schizofrenií. Po úspěšném jednání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem sice slibuje trvalý mír, ale vzápětí připouští další vojenský zásah. Pentagon se podle jeho slov má připravit na případnou akci v Nigérii. Vadí mu vraždění tamních křesťanů.
Štefan Margita se v příštím roce na svém velkém koncertě chystá "oživit" zesnulou manželku Hanu Zagorovou, která zazpívá přítomným lidem sama i s ním. Nebude to levná záležitost. Operní pěvec musí vytáhnout z kapsy pořádný balík.
Devět lidí má být v ohrožení života po útoku nožem ve vlaku na východě Anglie. Policie v případu zadržela dva muže, o příčinách události ale zatím nechce spekulovat. Kvůli incidentu se dnes očekávají potíže v britské železniční dopravě.
Českou státní správou otřásla před víkendem smutná zpráva. Ve věku pouhých 46 let zemřel úřadující generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof. Úřad vedl v posledních dvou letech. Podle dostupných informací podlehl těžké nemoci.
Pouhý jeden procent světových pobřežních vod by teoreticky dokázalo generovat dostatek větrné a solární energie na moři k pokrytí třetiny celosvětové spotřeby elektřiny do roku 2050. Takový slib přináší nová studie vědeckého týmu ze Singapuru a Číny, který systematicky mapoval globální potenciál obnovitelných zdrojů na moři. Přeměna tohoto potenciálu v realitu je však složitá. Zrychlení rozvoje obnovitelných zdrojů na moři čelí značným technickým, ekonomickým i politickým překážkám.
Izraelská armáda (IDF) začala v Pásmu Gazy vyznačovat takzvanou „žlutou linii“, za kterou se má stáhnout v rámci první fáze mírové dohody podepsané s Hamásem. Toto vymezení, které má pokrýt zhruba 53 procent enklávy, je součástí mírového plánu navrženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Armáda zveřejnila 20. října na síti X snímky, jak těžká technika osazuje v zničené krajině obří žluté betonové bloky s naváděcími sloupy a vlajkami, aby vytvořila „taktickou jasnost v terénu“.
Rozkaz prezidenta Donalda Trumpa obnovit po třiceti letech zkoušky jaderných zbraní vyvolal obavy z návratu nejhorších dnů studené války a nástupu „nebezpečné“ nové éry. Experti varují, že vstupujeme do období, kde už přestávají platit pravidla. Obranný expert Philip Ingram MBE v pořadu Battle Plans Exposed analyzuje rostoucí jaderné soupeření mezi velmocemi a odhaluje, která z nich představuje pro Západ největší hrozbu.
Rusko připravuje přesun moderní balistické střely, která je schopna zasáhnout i Spojené království. Prezident Běloruska a spojenec Vladimira Putina, Alexandr Lukašenko, oznámil, že Rusko v prosinci 2025 rozmístí na území Běloruska raketový systém Orešnik. Tato balistická střela středního doletu je schopna nést několik jaderných hlavic.
