Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) čelí více než 40 procent obyvatel EU problémům s nedostatkem vody. Pokud se rychle nepřijmou zásadní opatření, může milionům lidí hrozit omezený přístup k této základní surovině.
Trine Christiansenová, vedoucí oddělení sladkovodních zdrojů EEA, varuje, že EU se potýká se „závažnými výzvami v oblasti vodní bezpečnosti“. Dodává, že „vody v potřebném množství a kvalitě prostě nemusí být dost pro všechna zamýšlená využití“.
Zpráva EEA z roku 2024 potvrdila, že evropské vodní zdroje jsou stále více ohrožovány znečištěním, nadměrným čerpáním a klimatickými změnami. Podle agentury je nutné provést „zásadní změny v životním stylu a hospodářském systému Evropy“, aby bylo možné zabránit prohlubující se krizi.
Zemědělství je přitom hlavním viníkem. Představuje téměř 60 % celkové čisté spotřeby sladké vody v EU a zároveň je největším znečišťovatelem. Zvláště hnojiva s obsahem dusíku a fosforu způsobují přemnožení řas, které vytvářejí tzv. mrtvé zóny s nízkou hladinou kyslíku. Nitrátové znečištění pitné vody je navíc spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny.
Navzdory existujícím směrnicím EU týkajícím se koncentrací dusičnanů se od roku 2000 situace téměř nezlepšila. Odborníci viní za selhání nedostatečné vymáhání pravidel. Komise od roku 2023 pravidla přezkoumává a zvažuje jejich zjednodušení, ale rozhodnutí se očekává až ke konci roku.
V jiných oblastech došlo k určitému pokroku. Koncentrace fosfátů v řekách klesla od roku 1992 do 2011 o více než polovinu, především díky přísnějším pravidlům pro odpadní vody a zákazu fosfátů v pracích prostředcích. V roce 2021 ovšem stále 10 % podzemních vod vykazovalo nadměrné koncentrace pesticidů.
EU podle EEA míří k dosažení cíle snížit používání a riziko chemických pesticidů o polovinu do roku 2030. U ztrát živin, včetně dusičnanů, do bezpečných podzemních vod však zůstává dosažení tohoto cíle velmi nepravděpodobné.
Klimatická změna mezitím celou situaci zhoršuje. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) by až 65 milionů lidí v EU a Velké Británii mohlo do roku 2050 čelit sezónnímu nedostatku vody, pokud emise skleníkových plynů budou dále růst. Nejvíce postiženy budou středomořské státy, ale problémy se projeví i ve střední a severní Evropě.
Sucha způsobí nižší výnosy v zemědělství, zvýší náklady na zavlažování a chov zvířat. Omezí i výrobu energie – jaderné a tepelné elektrárny budou mít méně vody na chlazení, vodní elektrárny zase vyrobí méně elektřiny. Dlouhodobé sucho také poškodí budovy a infrastrukturu kvůli sesychání půdy.
Paradoxně ani přívalové deště situaci nezlepší. Dešťová voda nezůstává v půdě, ale rychle odtéká, což zvyšuje riziko záplav, aniž by doplnila zásoby spodních vod. Ekonomické škody jen ze sucha mohou podle JRC do roku 2050 dosáhnout 12 až 15 miliard eur ročně a do konce století až 45 miliard. Povodně mohou způsobit škody až 287 miliard eur ročně.
Naděje na zásadní reformu jsou ale nejisté. Návrh nové vodní strategie, do něhož nahlédl server Politico, sice zvažuje zavedení limitů na čerpání vody, ale ty by byly pravděpodobně jen dobrovolné. U zemědělství dokument navrhuje finanční odměny pro farmáře, kteří provedou strukturální změny k lepšímu hospodaření s vodou.
Vodní odolnost by se podle návrhu měla stát součástí Společné zemědělské politiky (CAP), ale o znečištění dusičnany či pesticidy se dokument zmiňuje jen okrajově. U tzv. věčných chemikálií (např. PFAS) navrhuje vznik veřejně-soukromého partnerství pro jejich detekci a odstranění.
Přestože se EU pokouší nastavit systémové změny, odborníci varují, že bez závazných cílů a důsledného vymáhání pravidel bude Evropa dál ztrácet své nejcennější přírodní bohatství – vodu.
Jiřina Bohdalová v uplynulých dnech vyděsila fanoušky, protože ji po čase zase potrápilo zdraví. Dokonce vynechala dvě akce, na nichž by za běžných okolností nechyběla. Jak mluví o jejím aktuálním stavu lidé z okolí slavné herečky?
S podvody na komunikační platformě WhatsApp se v poslední době roztrhl pytel. Uvědomují si to i sami podvodníci, což ukazuje jejich nová metoda, na kterou upozornila policie. V případě, že ji dotyčný odhalí, hrozí mu ztráta účtu.
Kolem osoby Veroniky Žilkové se v posledních dnech objevily spekulace ohledně možné nové lásky, ačkoliv to před časem vypadalo, že na muže definitivně zanevřela. Herečka každopádně mlží, takže jejím posledním známým partnerem zůstává hudebník Josef Holomáč. Ten se nyní rozhodl říct svou pravdu o jejich rozchodu.
Na tenhle červnový let z Prahy do Abú Dhabí se jen tak nezapomene. Na palubě se totiž strhl konflikt, jehož aktérem byl i Jakub Prachař. Někteří lidé dokonce tvrdili, že jej z letounu vyváděli v poutech. Čím dál víc to ale vypadá, že to až tak dramatické nebylo.
Z případu násilné smrti ženy na Pardubicku se vyklubala nájemná vražda. Kriminalisté zjistili, že jeden z obviněných si najal toho druhého, aby usmrtil blízkou osobu. Dvojice mužů byla obviněna z vraždy.
Prezident USA Donald Trump dnes v rozhovoru pro CNN prohlásil, že nemá v úmyslu se v nejbližší době bavit s miliardářem Elonem Muskem a že o něm momentálně ani nepřemýšlí. „Nepřemýšlím o Elonovi. Chudák má problém,“ řekl prezident v krátkém telefonátu s novináři. Na dotaz, zda s Muskem hovořil, odpověděl: „Ne. Asi s ním nějakou dobu mluvit nebudu, ale přeju mu vše nejlepší.“
Válka na Ukrajině dál eskaluje a situace se v mnoha ohledech dramaticky zhoršuje. Intenzivní boje, ničivé útoky a vysoké ztráty na obou stranách přinášejí civilistům utrpení a destabilizují celý region. Diplomacie zatím selhává, protože ruské podmínky míru připomínají kapitulaci. Ukrajinská odveta mezitím zasáhla i strategická místa jaderné triády Ruské federace. Nyní hrozí ještě nebezpečnější eskalace konfliktu – jaderná.
Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Vztah Elona Muska a prezidenta Donalda Trumpa se v posledních dnech změnil z pevného spojenectví na veřejný konflikt, který má čím dál větší dopad nejen na politickou scénu, ale především na Muskovo podnikání. Ztráta federální podpory a zákaznické základny na obou stranách amerického politického spektra může mít pro jeho firmy, zejména Teslu a SpaceX, dalekosáhlé následky.
Zajímá vás, jak víme, že loňské léto bylo nejteplejší v historii? Nebo že se srážkové poměry mění? Odpověď se skrývá v nenápadné, ale důležité databázi, kterou meteorologové buduje už téměř dvě století.
Významný úder ukrajinských dronů na ruské vojenské cíle o víkendu způsobil nejen šok v Moskvě, ale i nečekaně ostrou reakci ve Washingtonu. Zatímco Ukrajina slavila taktický úspěch hluboko na území nepřítele, prezident Spojených států Donald Trump zuřil. Podle informací z Bílého domu má za to, že útok může ohrozit mírová jednání a zbytečně prodloužit válku, kterou chce co nejrychleji ukončit.
Přestože si to možná nepřipouštíme, většina z nás má v kuchyni zlozvyky, které mohou zvyšovat riziko kontaminace potravin. Ať už jde o používání jedné houbičky celý týden, nebo o ponechání zbytků jídla na lince přes noc, podle mikrobiologů si těmito zdánlivě nevinnými chybami koledujeme o přítomnost nebezpečných bakterií a toxinů. Vědci proto sestavili přehled základních zásad, které nám pomohou udržet kuchyni bezpečnou.
