Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) čelí více než 40 procent obyvatel EU problémům s nedostatkem vody. Pokud se rychle nepřijmou zásadní opatření, může milionům lidí hrozit omezený přístup k této základní surovině.
Trine Christiansenová, vedoucí oddělení sladkovodních zdrojů EEA, varuje, že EU se potýká se „závažnými výzvami v oblasti vodní bezpečnosti“. Dodává, že „vody v potřebném množství a kvalitě prostě nemusí být dost pro všechna zamýšlená využití“.
Zpráva EEA z roku 2024 potvrdila, že evropské vodní zdroje jsou stále více ohrožovány znečištěním, nadměrným čerpáním a klimatickými změnami. Podle agentury je nutné provést „zásadní změny v životním stylu a hospodářském systému Evropy“, aby bylo možné zabránit prohlubující se krizi.
Zemědělství je přitom hlavním viníkem. Představuje téměř 60 % celkové čisté spotřeby sladké vody v EU a zároveň je největším znečišťovatelem. Zvláště hnojiva s obsahem dusíku a fosforu způsobují přemnožení řas, které vytvářejí tzv. mrtvé zóny s nízkou hladinou kyslíku. Nitrátové znečištění pitné vody je navíc spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny.
Navzdory existujícím směrnicím EU týkajícím se koncentrací dusičnanů se od roku 2000 situace téměř nezlepšila. Odborníci viní za selhání nedostatečné vymáhání pravidel. Komise od roku 2023 pravidla přezkoumává a zvažuje jejich zjednodušení, ale rozhodnutí se očekává až ke konci roku.
V jiných oblastech došlo k určitému pokroku. Koncentrace fosfátů v řekách klesla od roku 1992 do 2011 o více než polovinu, především díky přísnějším pravidlům pro odpadní vody a zákazu fosfátů v pracích prostředcích. V roce 2021 ovšem stále 10 % podzemních vod vykazovalo nadměrné koncentrace pesticidů.
EU podle EEA míří k dosažení cíle snížit používání a riziko chemických pesticidů o polovinu do roku 2030. U ztrát živin, včetně dusičnanů, do bezpečných podzemních vod však zůstává dosažení tohoto cíle velmi nepravděpodobné.
Klimatická změna mezitím celou situaci zhoršuje. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) by až 65 milionů lidí v EU a Velké Británii mohlo do roku 2050 čelit sezónnímu nedostatku vody, pokud emise skleníkových plynů budou dále růst. Nejvíce postiženy budou středomořské státy, ale problémy se projeví i ve střední a severní Evropě.
Sucha způsobí nižší výnosy v zemědělství, zvýší náklady na zavlažování a chov zvířat. Omezí i výrobu energie – jaderné a tepelné elektrárny budou mít méně vody na chlazení, vodní elektrárny zase vyrobí méně elektřiny. Dlouhodobé sucho také poškodí budovy a infrastrukturu kvůli sesychání půdy.
Paradoxně ani přívalové deště situaci nezlepší. Dešťová voda nezůstává v půdě, ale rychle odtéká, což zvyšuje riziko záplav, aniž by doplnila zásoby spodních vod. Ekonomické škody jen ze sucha mohou podle JRC do roku 2050 dosáhnout 12 až 15 miliard eur ročně a do konce století až 45 miliard. Povodně mohou způsobit škody až 287 miliard eur ročně.
Naděje na zásadní reformu jsou ale nejisté. Návrh nové vodní strategie, do něhož nahlédl server Politico, sice zvažuje zavedení limitů na čerpání vody, ale ty by byly pravděpodobně jen dobrovolné. U zemědělství dokument navrhuje finanční odměny pro farmáře, kteří provedou strukturální změny k lepšímu hospodaření s vodou.
Vodní odolnost by se podle návrhu měla stát součástí Společné zemědělské politiky (CAP), ale o znečištění dusičnany či pesticidy se dokument zmiňuje jen okrajově. U tzv. věčných chemikálií (např. PFAS) navrhuje vznik veřejně-soukromého partnerství pro jejich detekci a odstranění.
Přestože se EU pokouší nastavit systémové změny, odborníci varují, že bez závazných cílů a důsledného vymáhání pravidel bude Evropa dál ztrácet své nejcennější přírodní bohatství – vodu.
Evropská unie v úterý uznala porážku v boji proti vydavatelům videoher, kteří své starší tituly záměrně znefunkčňují. Brusel oficiálně oznámil, že v současné době nemůže firmám legálně nařídit, aby udržovaly ukončené online hry při životě. Reagoval tím na evropskou občanskou iniciativu s názvem „Stop Destroying Videogames“ (Zastavte ničení videoher), kterou podpořil více než milion lidí z celé Evropy a která požadovala zavedení přísných pravidel pro ochranu digitálního vlastnictví hráčů.
Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o uzavření dohody s Íránem a okamžitém otevření strategického Hormuzského průlivu doprovázela na sociálních sítích výzva, aby lodě celého světa nastartovaly motory a nechaly ropu opět proudit. Realita na vodě je však o poznání složitější. Analýza satelitních dat a sledování lodního provozu ukazují, že od nedělního prohlášení proplulo touto klíčovou tepnou pouhých sedm plavidel, zatímco stovky dalších dál vyčkávají.
Americký miliardář a majitel sociální sítě X Elon Musk donutil německou veřejnoprávní televizi ZDF stáhnout tvrzení, že pomáhal podněcovat protimigrantské násilí v severoirském Belfastu. Stanice ve svém vysílání původně uvedla, že Musk vyzýval k honu na migranty, což podnikatel označil za pobuřující lži a okamžitě proti médiu zahájil právní kroky.
Předseda výboru pro mezinárodní obchod Evropského parlamentu Bernd Lange se v posledních měsících stal hlavní interní překážkou pro schválení transatlantické obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Tento sedmdesátiletý německý sociální demokrat, známý spíše svým metodickým a mírným vystupováním, dokázal na půdě parlamentu zformovat silnou koalici složenou ze středolevých, liberálních a zelených zákonodárců. Společně vyjádřili hlubokou nedůvěru vůči americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi a postavili se proti dohodě, kterou považovali za jednostrannou a pro Evropu nebezpečnou.
Nová vědecká studie publikovaná v časopise Current Biology potvrdila, že ničivý cyklon Senyar, který loni v listopadu zasáhl indonéský ostrov Sumatra, zlikvidoval více než sedm procent globální populace orangutana tapanulijského.
Globální nejistota se stala trvalým rysem současného světa, ve kterém selhávají tradiční ekonomické modely založené na minulých datech a předpokladech racionálního chování. Na rozdíl od běžného rizika, u něhož lze statisticky spočítat pravděpodobnost výsledku, představuje nejistota situace, kde šance a dopady nelze předem kvantifikovat. Současný stav trvalé nouze potvrzuje i Světový index nejistoty Mezinárodního měnového fondu, který se dlouhodobě drží na historických maximech.
Americký prezident Donald Trump během jednání se svým emirátským protějškem šejchem Muhammadem bin Zajdem na summitu G7 ve Francii prohlásil, že v otázce zabavení obohaceného uranu v Íránu není kam spěchat.
Americká příměřím zaštítěná dohoda s Íránem vystavila izraelského premiéra Benjamina Netanjahua hluboké politické krizi, která nabourává dlouhodobé pilíře jeho kariéry. Šéf Bílého domu Donald Trump navíc o víkendu Netanjahua ostře zkritizoval za schválení úderu v Bejrútu, přičemž prohlásil, že izraelský premiér při tomto rozhodování neprojevil žádný soudný úsudek. Šéf izraelské opozice Jair Lapid situaci v Knesetu popsal jako volbu mezi destruktivní konfrontací s nejbližším spojencem a kapitulací před izraelskými zájmy.
Americký prezident Donald Trump na summitu zemí G7 ve Francii oznámil posun mírové dohody mezi USA a Íránem do druhé fáze, přičemž potvrdil, že text memoranda o porozumění je již kompletně podepsán.
Premiér Andrej Babiš (ANO) po pondělním zasedání kabinetu zhodnotil první půlrok činnosti vlády. Kabinet zároveň rozšířil seznamy návykových a psychoaktivních látek o dalších celkem 19 položek a podpořil návrh na zavedení nového trestného činu neoprávněného podání návykové látky jiné osobě bez jejího vědomí nebo proti její vůli.
Česko vydalo v letech 2022 a 2023 více než stovku licenčních oprávnění na vývoz sledovacích technologií do zemí, které porušují lidská práva. Uvádí to nejnovější zpráva organizace Human Rights Watch. Mezi problematickými zeměmi figuruje například Irák, Egypt, Pákistán nebo Somálsko. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové existuje vážné riziko zneužití těchto technologií proti vlastním obyvatelům.
Letní prázdniny pomalu klepou na dveře, vždyť se v dalších dnech očekává výrazné oteplení. Tropy ale nejspíš až do začátku července nevydrží. Podle meteorologů se má v úvodu prvního z prázdninových měsíců ochladit.
