Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) čelí více než 40 procent obyvatel EU problémům s nedostatkem vody. Pokud se rychle nepřijmou zásadní opatření, může milionům lidí hrozit omezený přístup k této základní surovině.
Trine Christiansenová, vedoucí oddělení sladkovodních zdrojů EEA, varuje, že EU se potýká se „závažnými výzvami v oblasti vodní bezpečnosti“. Dodává, že „vody v potřebném množství a kvalitě prostě nemusí být dost pro všechna zamýšlená využití“.
Zpráva EEA z roku 2024 potvrdila, že evropské vodní zdroje jsou stále více ohrožovány znečištěním, nadměrným čerpáním a klimatickými změnami. Podle agentury je nutné provést „zásadní změny v životním stylu a hospodářském systému Evropy“, aby bylo možné zabránit prohlubující se krizi.
Zemědělství je přitom hlavním viníkem. Představuje téměř 60 % celkové čisté spotřeby sladké vody v EU a zároveň je největším znečišťovatelem. Zvláště hnojiva s obsahem dusíku a fosforu způsobují přemnožení řas, které vytvářejí tzv. mrtvé zóny s nízkou hladinou kyslíku. Nitrátové znečištění pitné vody je navíc spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny.
Navzdory existujícím směrnicím EU týkajícím se koncentrací dusičnanů se od roku 2000 situace téměř nezlepšila. Odborníci viní za selhání nedostatečné vymáhání pravidel. Komise od roku 2023 pravidla přezkoumává a zvažuje jejich zjednodušení, ale rozhodnutí se očekává až ke konci roku.
V jiných oblastech došlo k určitému pokroku. Koncentrace fosfátů v řekách klesla od roku 1992 do 2011 o více než polovinu, především díky přísnějším pravidlům pro odpadní vody a zákazu fosfátů v pracích prostředcích. V roce 2021 ovšem stále 10 % podzemních vod vykazovalo nadměrné koncentrace pesticidů.
EU podle EEA míří k dosažení cíle snížit používání a riziko chemických pesticidů o polovinu do roku 2030. U ztrát živin, včetně dusičnanů, do bezpečných podzemních vod však zůstává dosažení tohoto cíle velmi nepravděpodobné.
Klimatická změna mezitím celou situaci zhoršuje. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) by až 65 milionů lidí v EU a Velké Británii mohlo do roku 2050 čelit sezónnímu nedostatku vody, pokud emise skleníkových plynů budou dále růst. Nejvíce postiženy budou středomořské státy, ale problémy se projeví i ve střední a severní Evropě.
Sucha způsobí nižší výnosy v zemědělství, zvýší náklady na zavlažování a chov zvířat. Omezí i výrobu energie – jaderné a tepelné elektrárny budou mít méně vody na chlazení, vodní elektrárny zase vyrobí méně elektřiny. Dlouhodobé sucho také poškodí budovy a infrastrukturu kvůli sesychání půdy.
Paradoxně ani přívalové deště situaci nezlepší. Dešťová voda nezůstává v půdě, ale rychle odtéká, což zvyšuje riziko záplav, aniž by doplnila zásoby spodních vod. Ekonomické škody jen ze sucha mohou podle JRC do roku 2050 dosáhnout 12 až 15 miliard eur ročně a do konce století až 45 miliard. Povodně mohou způsobit škody až 287 miliard eur ročně.
Naděje na zásadní reformu jsou ale nejisté. Návrh nové vodní strategie, do něhož nahlédl server Politico, sice zvažuje zavedení limitů na čerpání vody, ale ty by byly pravděpodobně jen dobrovolné. U zemědělství dokument navrhuje finanční odměny pro farmáře, kteří provedou strukturální změny k lepšímu hospodaření s vodou.
Vodní odolnost by se podle návrhu měla stát součástí Společné zemědělské politiky (CAP), ale o znečištění dusičnany či pesticidy se dokument zmiňuje jen okrajově. U tzv. věčných chemikálií (např. PFAS) navrhuje vznik veřejně-soukromého partnerství pro jejich detekci a odstranění.
Přestože se EU pokouší nastavit systémové změny, odborníci varují, že bez závazných cílů a důsledného vymáhání pravidel bude Evropa dál ztrácet své nejcennější přírodní bohatství – vodu.
Český premiér se po čase opět setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Poprvé to bude Andrej Babiš (ANO), který se do čela vlády vrátil na konci loňského roku po vítězství v říjnových parlamentních volbách.
Varování meteorologů před nebezpečím požárů se brzy naplnilo. Hasiči z Ústeckého kraje zasahují v sobotu odpoledne u požáru lesa v národním parku České Švýcarsko, kde v roce 2022 došlo k nejrozsáhlejšímu lesnímu požáru v historii České republiky. Platí zvláštní stupeň poplachu.
Britská královská rodina má během první květnové soboty důvod k oslavám. Na dnešek totiž připadají narozeniny princezny Charlotte, jediné dcery prince Williama a jeho manželky Kate. Gratulace od představitelů monarchie už dorazily.
Americký prezident Donald Trump hrozí fakticky vyhodit do koše loňskou obchodní dohodu s EU, jelikož dnes oznamuje brzké zvýšení cel na auta dovážená do USA z EU na 25 %. Přitom uvedená obchodní dohoda stropovala clo na úrovni 15 %. Trump však tvrdí, že EU nedostála svým závazkům.
Natočit film může být někdy dost náročné. Sedm let vznikal snímek Michael o legendárním zpěvákovi Michaelu Jacksonovi. Stálo to nicméně za to. Hollywoodští producenti opět prokázali, že své práci rozumí.
Česko trápí sucho, o víkendu se přidalo letní počasí. Dohromady to znamená nebezpečí, které meteorologové pojmenovali ve výstraze. V části země od soboty hrozí požáry, vyplývá z varování Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Německý kancléř Friedrich Merz začátkem týdne pronesl, že Írán u jednacího stolu ponižuje Ameriku, načež ještě před koncem toho samého týdne poznává hněv oné údajně ponížené Ameriky, resp. jejího prezidenta.
StarDance si v poslední době brali do úst i vysoce postavení politici, konkrétně ministr kultury Oto Klempíř a premiér Andrej Babiš. Někteří diváci už se začínali obávat o budoucnost show na obrazovce České televize. Podle nově uzavřených smluv ale nejsou obavy na místě.
Obchodní válka mezi USA a Evropskou unií je možná opět na obzoru. Americký prezident Donald Trump v pátek oznámil, že se zvýší cla na dovoz osobních i nákladních automobilů z Evropy, protože EU prý nedodržuje loňskou dohodu mezi oběma stranami.
Do Česka dorazilo léto, i když s námi zatím vydrží jen několik dní. Maxima každopádně během prvního květnového víkendu vyšplhají až na 27 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Slovenského premiéra Roberta Fica zjevně netrápí ruská invaze na sousední Ukrajině až tolik, když se i letos chystá na moskevské oslavy vítězství nad nacistickým Německem. Cesta se mu ale zkomplikovala, protože několik evropských zemí nechce pustit jeho letadlo do svého vzdušného prostoru. Patří k nim i Česko?
Jiřina Bohdalová je naprosto pochopitelně středem zájmu, protože se blíží její půlkulatiny. Jeden z jejích nejnovějších výroků se ale některým lidem nemusí líbit. Legendární herečka promluvila o tom, jak to bylo za minulého režimu.
