Evropská komise plánuje v červnu představit svou dlouho očekávanou Strategii odolnosti vůči vodním hrozbám, jejímž cílem je chránit vodní zdroje Evropské unie před důsledky klimatických změn, znečištěním a neudržitelným hospodařením. Už nyní je ale zřejmé, že náprava situace bude mimořádně obtížná.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) čelí více než 40 procent obyvatel EU problémům s nedostatkem vody. Pokud se rychle nepřijmou zásadní opatření, může milionům lidí hrozit omezený přístup k této základní surovině.
Trine Christiansenová, vedoucí oddělení sladkovodních zdrojů EEA, varuje, že EU se potýká se „závažnými výzvami v oblasti vodní bezpečnosti“. Dodává, že „vody v potřebném množství a kvalitě prostě nemusí být dost pro všechna zamýšlená využití“.
Zpráva EEA z roku 2024 potvrdila, že evropské vodní zdroje jsou stále více ohrožovány znečištěním, nadměrným čerpáním a klimatickými změnami. Podle agentury je nutné provést „zásadní změny v životním stylu a hospodářském systému Evropy“, aby bylo možné zabránit prohlubující se krizi.
Zemědělství je přitom hlavním viníkem. Představuje téměř 60 % celkové čisté spotřeby sladké vody v EU a zároveň je největším znečišťovatelem. Zvláště hnojiva s obsahem dusíku a fosforu způsobují přemnožení řas, které vytvářejí tzv. mrtvé zóny s nízkou hladinou kyslíku. Nitrátové znečištění pitné vody je navíc spojováno se zvýšeným rizikem rakoviny.
Navzdory existujícím směrnicím EU týkajícím se koncentrací dusičnanů se od roku 2000 situace téměř nezlepšila. Odborníci viní za selhání nedostatečné vymáhání pravidel. Komise od roku 2023 pravidla přezkoumává a zvažuje jejich zjednodušení, ale rozhodnutí se očekává až ke konci roku.
V jiných oblastech došlo k určitému pokroku. Koncentrace fosfátů v řekách klesla od roku 1992 do 2011 o více než polovinu, především díky přísnějším pravidlům pro odpadní vody a zákazu fosfátů v pracích prostředcích. V roce 2021 ovšem stále 10 % podzemních vod vykazovalo nadměrné koncentrace pesticidů.
EU podle EEA míří k dosažení cíle snížit používání a riziko chemických pesticidů o polovinu do roku 2030. U ztrát živin, včetně dusičnanů, do bezpečných podzemních vod však zůstává dosažení tohoto cíle velmi nepravděpodobné.
Klimatická změna mezitím celou situaci zhoršuje. Podle Společného výzkumného střediska Evropské komise (JRC) by až 65 milionů lidí v EU a Velké Británii mohlo do roku 2050 čelit sezónnímu nedostatku vody, pokud emise skleníkových plynů budou dále růst. Nejvíce postiženy budou středomořské státy, ale problémy se projeví i ve střední a severní Evropě.
Sucha způsobí nižší výnosy v zemědělství, zvýší náklady na zavlažování a chov zvířat. Omezí i výrobu energie – jaderné a tepelné elektrárny budou mít méně vody na chlazení, vodní elektrárny zase vyrobí méně elektřiny. Dlouhodobé sucho také poškodí budovy a infrastrukturu kvůli sesychání půdy.
Paradoxně ani přívalové deště situaci nezlepší. Dešťová voda nezůstává v půdě, ale rychle odtéká, což zvyšuje riziko záplav, aniž by doplnila zásoby spodních vod. Ekonomické škody jen ze sucha mohou podle JRC do roku 2050 dosáhnout 12 až 15 miliard eur ročně a do konce století až 45 miliard. Povodně mohou způsobit škody až 287 miliard eur ročně.
Naděje na zásadní reformu jsou ale nejisté. Návrh nové vodní strategie, do něhož nahlédl server Politico, sice zvažuje zavedení limitů na čerpání vody, ale ty by byly pravděpodobně jen dobrovolné. U zemědělství dokument navrhuje finanční odměny pro farmáře, kteří provedou strukturální změny k lepšímu hospodaření s vodou.
Vodní odolnost by se podle návrhu měla stát součástí Společné zemědělské politiky (CAP), ale o znečištění dusičnany či pesticidy se dokument zmiňuje jen okrajově. U tzv. věčných chemikálií (např. PFAS) navrhuje vznik veřejně-soukromého partnerství pro jejich detekci a odstranění.
Přestože se EU pokouší nastavit systémové změny, odborníci varují, že bez závazných cílů a důsledného vymáhání pravidel bude Evropa dál ztrácet své nejcennější přírodní bohatství – vodu.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.
Ukrajina se po letech konfliktu potýká s tichým, ale neuvěřitelně zákeřným nepřítelem – minami, které zůstaly ukryté v polích, lesích a městech po celé zemi. V jihoukrajinském městečku Bezymenne se Viktoria Šynkar, bývalá kadeřnice, pohybuje po poli s detektorem kovů. Každý její krok je rozhodující – může jít o otázku života, jejího nebo těch, kteří se sem v budoucnu vrátí. Dnes, místo nůžek, používá detektor kovů a ochranný oblek. Pracuje pro britskou organizaci Halo Trust, která patří mezi 80 týmů, které se podílejí na odminování Ukrajiny.
Politická mapa světa se neustále mění a vyvíjí. V příštích letech může dojít k zásadním změnám, které přetvoří hranice, jak je dnes známe. Súdán se nachází na prahu rozpadu, Tchaj-wan osciluje mezi faktickou nezávislostí a hrozbou invaze, Skotsko a Katalánsko neustále volají po odtržení. Separatistická hnutí nabírají na síle, vznikají nové „de facto státy“ a význam státních hranic se postupně rozplývá. Současně ale může dojít i k opačnému trendu – vzniku rozsáhlých nadnárodních celků, které spojí desítky států pod jednu střechu.
Izraelská bezpečnostní schůzka, která měla projednat plán premiéra Benjamina Netanjahua na „plnou okupaci“ Gazy, byla odložena kvůli rostoucímu napětí ohledně proveditelnosti tohoto záměru.
Ukrajina čelí neúprosným útokům ruských dronů a její spojenci jí neposkytují dostatečnou ochranu proti vzdušným hrozbám, což vede Kyjev k vývoji vlastních střel. Ty budou součástí neustálého technologického závodu, kde každá strana vylepšuje své drony a rakety tak, aby reagovala na krok toho druhého, v nekonečném a smrtícím cyklu.
Předseda krymskotatarského Medžlisu Refat Čubarov vyzval národy žijící pod nadvládou Moskvy k povstání a boji za svobodu. Pro britský deník Express prohlásil, že jedině úplná porážka Ruska na Ukrajině a následný rozpad Ruské federace mohou zabránit vypuknutí další světové války. Jeho slova přicházejí v okamžiku, kdy svět stále více vnímá hrozbu eskalace napětí, nejen v Evropě, ale i v Asii.
Tři roky války změnily každodenní život obyvatel Ukrajiny. Zvuk nočních sirén se stal stejně běžnou součástí jejich života jako ranní káva nebo cesta do práce. Zvláště v Kyjevě, kde lidé dlouho věřili, že díky moderním západním systémům protivzdušné obrany, zejména americkým Patriotům, budou relativně v bezpečí. Tato iluze bezpečí však začala mizet s návratem Donalda Trumpa do Bílého domu, který výrazně změnil kurz americké politiky vůči Ukrajině.
Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Nedávné prohlášení prezidenta Donalda Trumpa o plánovaných dodávkách amerických systémů protivzdušné obrany Patriot na Ukrajinu vyvolalo v Kyjevě naději. Není divu, v době, kdy Ukrajina čelí každodenním nočním útokům ruských dronů a raket, jsou tyto systémy spásou, po které dlouhodobě volá nejen prezident Volodymyr Zelenskyj.
Pokroky v oblasti umělé inteligence (AI) podle nedávného výzkumu výrazně zvyšují hrozbu, že se biologické zbraně stanou dostupnými širšímu okruhu lidí, což by mohlo pětinásobně zvýšit pravděpodobnost globální katastrofy. Odborníci upozorňují, že současné generace AI, jako jsou modely vyvinuté firmami OpenAI a Anthropic, mohou poskytovat velmi přesné rady v oblasti virologie – dokonce i laikům, kteří by mohli zkoušet vytvořit smrtící virus.
Vladimir Putin válku na Ukrajině začal, Joe Biden ji nezastavil. Ale jak týdny plynou, stává se stále jasnější, že tato válka se postupně mění v konflikt, který nyní patří prezidentovi USA Donaldu Trumpovi. Tento týden se podle analýzy CNN ukazuje, že válka mezi Ruskem a Ukrajinou, ačkoli ji Trump nevyvolal, se stala výzvou, kterou nyní musí řešit. I když ji nezahájil, Trumpova rozhodnutí formují její vývoj a pravděpodobně definují jeho prezidentství způsoby, které nikdo nečekal.
