Změny klimatu přinášejí Evropě extrémní vlny veder, sucho i přívalové deště, ale velká část evropské vodní infrastruktury je na tyto výzvy žalostně nepřipravená. Příkladem je jižní Itálie, konkrétně region Basilicata, kde se až 70 % pitné vody ztrácí ještě dříve, než dorazí ke kohoutkům obyvatel. Důsledky tohoto selhání infrastruktury se naplno ukázaly v loňském létě, kdy oblast zasáhlo neobvykle tvrdé sucho, vyschla přehrada Camastra a téměř třicítka obcí přišla o pravidelný přísun vody.
Krize donutila italskou vládu vyhlásit stav nouze a zároveň upozornila na dlouho ignorovaný problém – extrémní ztráty vody způsobené děravými potrubími. Podle italského statistického úřadu ztrácí Basilicata více než dvě třetiny své vody v zastaralé síti, v hlavním městě regionu Potenza je to až 70 %. Podle Carmine Vaccara z odborů důchodců Itálie region „upadá do středověku“, a to kvůli letitému zanedbávání systému.
Basilicata však není ojedinělá. V podobné situaci se nachází řada regionů napříč EU. Infrastruktura z poloviny minulého století přestává zvládat moderní extrémy počasí. Problém netkví jen ve stáří potrubí – chybí systematická údržba a investice. Evropská komise chystá na červen novou strategii vodní odolnosti, která má na problém reagovat, ale kritici varují, že se příliš úzce soustředí pouze na opravy potrubí a digitální monitoring. Místo toho požadují větší důraz na přírodní řešení, která pomáhají zadržovat vodu v krajině.
Podle italského sdružení Federconsumatori je stárnutí infrastruktury národním problémem. Přes 60 % vodovodní sítě v zemi bylo položeno před více než 30 lety a čtvrtina před více než půl stoletím. V roce 2022 uniklo Itálii více než 42 % pitné vody.
Z fondů EU putuje na řešení tohoto problému 1,9 miliardy eur v rámci Plánu obnovy, ale podle odborníků to nestačí. Ekonom Mauro Grassi volá po systematické obnově sítě a cílených investicích s využitím moderních technologií, které umožní přesně určit nejzranitelnější místa.
Podobně vysoké ztráty hlásí i další státy – Bulharsko přichází o více než 60 % vody, ve městě Shumen dokonce až o 84 %. Irsko má ztráty nad 50 %, Rumunsko přes 40 %. V mnoha případech je obnova komplikovaná tím, že potrubí vede pod městy a zásahy jsou logisticky i finančně náročné.
Na opačné straně spektra stojí země jako Belgie, kde se dlouho bojovalo spíš s nadbytkem vody. Polovinu století zde převládala politika co nejrychlejšího odvodu dešťové vody do moře. Výsledkem je, že většina deště dnes z městské krajiny odtéká kanalizací a nedoplní zásoby podzemní vody. Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění a zástavbě, která znemožňuje vsakování, se ale sucho stává stále vážnějším problémem.
Vláda západního Flander nyní pracuje na obnově původního koryta říčky Gaverbeek, odstraňuje betonové koryto a vrací vodě možnost vsakování. Tyto kroky jsou součástí regionálního programu Blue Deal, který klade důraz na zadržování vody v krajině. Financování projektu však visí ve vzduchu, a ekologové doufají v zásah EU.
Na evropské úrovni ale zájem o ekologická opatření kolísá. Evropská komise sice připravuje strategii vodní odolnosti, ale zatím bez konkrétních finančních závazků. Ve zveřejněném návrhu se objevuje pouze zmínka o investiční mezeře ve výši 23 miliard eur ročně. Dlouhodobý rozpočet EU pro roky 2028–2034 by mohl nabídnout prostor pro větší podporu, ale stále není jisté, zda na vodu zbudou peníze mezi konkurujícími si prioritami, jako jsou obrana nebo obchod.
Evropská investiční banka oznámila vznik nového vodního programu, ale konkrétní částky zatím chybí. Poslanci Evropského parlamentu jako Hildegard Bentele varují, že bez jasné priorizace hrozí, že investice do vodní odolnosti ustoupí jiným cílům.
Odborníci varují, že současný přístup EU se příliš zaměřuje na technická řešení jako jsou chytré měřiče a ignoruje zásadní roli přírodních ekosystémů v zadržování vody. „Pokud budeme vodu dál vnímat jen jako surovinu, kterou je třeba optimalizovat, mineme podstatu odolnosti úplně,“ říká Codruţa Savu z WWF.
V regionu Basilicata se sice chystají dílčí opravy a modernizace potrubí, ale podle úřadů i odborníků je nutná širší změna myšlení. „Potřebujeme změnit vztah, jakým se k vodě stavíme,“ říká Vera Corbelli z tamní vodohospodářské správy. „Paradigmatická změna v našem přístupu k tomuto zdroji je naprosto zásadní.“
Rusko v uplynulých hodinách čelilo masivnímu útoku ukrajinských dronů, podle ruského ministerstva zahraničí jich ve vzduchu bylo přes tisíc. K dispozici nejsou žádné informace o škodách či obětech. Rusové ale obvinili Ukrajince z útoku na některá školská zařízení.
Největší kryptoměnová krádež v historii má zásadní geopolitický rozměr. Severokorejští hackeři podle amerických analytiků připravili největší světovou kryptoměnovou burzu Binance o digitální aktiva za více než 137 miliard korun. Část výnosu může posloužit k financování severokorejského zbrojního průmyslu, který patří mezi významné dodavatele munice a raket pro ruskou armádu. Kybernetická kriminalita se tak může proměňovat ve zdroj financování války proti Ukrajině.
Podzimní prázdniny jsou v plném proudu a vyvrcholí během nadcházejícího víkendu na přelomu října a listopadu. Pozor by si lidé měli dát především na horách, kde je mohou překvapit sněhové vločky. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Evropská spolupráce na posilování civilní ochrany, její financování a další posilování vnitřní bezpečnosti. Zástupci ministerstev vnitra zemí Salcburského fóra jednali v Polsku. Nechyběl tam ani zástupce Česka.
Z Hollywoodu přišla ve čtvrtek večer velmi smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel legendární britský herec Patrick Stewart, jehož nejvíce proslavila role kapitána Picarda ve Star Treku. Stewart se v závěru života potýkal se zdravotními problémy.
Polský ministr zahraničí Radosław Sikorski ostře kritizoval amerického podnikatele Elona Muska kvůli omezením satelitního systému Starlink na Ukrajině a vyjádřil naději, že miliardář jednoho dne odletí na Mars. Během pátečního vystoupení na konferenci v Lodži varoval před nebezpečím míchání byznysu do mezinárodní politiky.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.