Změny klimatu přinášejí Evropě extrémní vlny veder, sucho i přívalové deště, ale velká část evropské vodní infrastruktury je na tyto výzvy žalostně nepřipravená. Příkladem je jižní Itálie, konkrétně region Basilicata, kde se až 70 % pitné vody ztrácí ještě dříve, než dorazí ke kohoutkům obyvatel. Důsledky tohoto selhání infrastruktury se naplno ukázaly v loňském létě, kdy oblast zasáhlo neobvykle tvrdé sucho, vyschla přehrada Camastra a téměř třicítka obcí přišla o pravidelný přísun vody.
Krize donutila italskou vládu vyhlásit stav nouze a zároveň upozornila na dlouho ignorovaný problém – extrémní ztráty vody způsobené děravými potrubími. Podle italského statistického úřadu ztrácí Basilicata více než dvě třetiny své vody v zastaralé síti, v hlavním městě regionu Potenza je to až 70 %. Podle Carmine Vaccara z odborů důchodců Itálie region „upadá do středověku“, a to kvůli letitému zanedbávání systému.
Basilicata však není ojedinělá. V podobné situaci se nachází řada regionů napříč EU. Infrastruktura z poloviny minulého století přestává zvládat moderní extrémy počasí. Problém netkví jen ve stáří potrubí – chybí systematická údržba a investice. Evropská komise chystá na červen novou strategii vodní odolnosti, která má na problém reagovat, ale kritici varují, že se příliš úzce soustředí pouze na opravy potrubí a digitální monitoring. Místo toho požadují větší důraz na přírodní řešení, která pomáhají zadržovat vodu v krajině.
Podle italského sdružení Federconsumatori je stárnutí infrastruktury národním problémem. Přes 60 % vodovodní sítě v zemi bylo položeno před více než 30 lety a čtvrtina před více než půl stoletím. V roce 2022 uniklo Itálii více než 42 % pitné vody.
Z fondů EU putuje na řešení tohoto problému 1,9 miliardy eur v rámci Plánu obnovy, ale podle odborníků to nestačí. Ekonom Mauro Grassi volá po systematické obnově sítě a cílených investicích s využitím moderních technologií, které umožní přesně určit nejzranitelnější místa.
Podobně vysoké ztráty hlásí i další státy – Bulharsko přichází o více než 60 % vody, ve městě Shumen dokonce až o 84 %. Irsko má ztráty nad 50 %, Rumunsko přes 40 %. V mnoha případech je obnova komplikovaná tím, že potrubí vede pod městy a zásahy jsou logisticky i finančně náročné.
Na opačné straně spektra stojí země jako Belgie, kde se dlouho bojovalo spíš s nadbytkem vody. Polovinu století zde převládala politika co nejrychlejšího odvodu dešťové vody do moře. Výsledkem je, že většina deště dnes z městské krajiny odtéká kanalizací a nedoplní zásoby podzemní vody. Vzhledem k vysoké hustotě zalidnění a zástavbě, která znemožňuje vsakování, se ale sucho stává stále vážnějším problémem.
Vláda západního Flander nyní pracuje na obnově původního koryta říčky Gaverbeek, odstraňuje betonové koryto a vrací vodě možnost vsakování. Tyto kroky jsou součástí regionálního programu Blue Deal, který klade důraz na zadržování vody v krajině. Financování projektu však visí ve vzduchu, a ekologové doufají v zásah EU.
Na evropské úrovni ale zájem o ekologická opatření kolísá. Evropská komise sice připravuje strategii vodní odolnosti, ale zatím bez konkrétních finančních závazků. Ve zveřejněném návrhu se objevuje pouze zmínka o investiční mezeře ve výši 23 miliard eur ročně. Dlouhodobý rozpočet EU pro roky 2028–2034 by mohl nabídnout prostor pro větší podporu, ale stále není jisté, zda na vodu zbudou peníze mezi konkurujícími si prioritami, jako jsou obrana nebo obchod.
Evropská investiční banka oznámila vznik nového vodního programu, ale konkrétní částky zatím chybí. Poslanci Evropského parlamentu jako Hildegard Bentele varují, že bez jasné priorizace hrozí, že investice do vodní odolnosti ustoupí jiným cílům.
Odborníci varují, že současný přístup EU se příliš zaměřuje na technická řešení jako jsou chytré měřiče a ignoruje zásadní roli přírodních ekosystémů v zadržování vody. „Pokud budeme vodu dál vnímat jen jako surovinu, kterou je třeba optimalizovat, mineme podstatu odolnosti úplně,“ říká Codruţa Savu z WWF.
V regionu Basilicata se sice chystají dílčí opravy a modernizace potrubí, ale podle úřadů i odborníků je nutná širší změna myšlení. „Potřebujeme změnit vztah, jakým se k vodě stavíme,“ říká Vera Corbelli z tamní vodohospodářské správy. „Paradigmatická změna v našem přístupu k tomuto zdroji je naprosto zásadní.“
Nejhorší stav za čtyři roky očekávají odborníci z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v následujících dnech. Aktuální tropická epizoda podle nich přispěje k dalšímu prohloubení hydrologického sucha v republice.
Exprezident Miloš Zeman využil dobrého počasí a během dovolené vyrazil na legendární žlutý člun. Češi se tak opět dočkali scény, kterou si dobře pamatují z let, kdy Zeman seděl na Pražském hradě.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) zveřejnil esemesku od prezidenta Petra Pavla, která mu přišla, když se řešilo případné jmenování poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem. Podle Macinky ze zprávy jasně nevyplývá, že Pavel nehodlá jmenovat Turka členem vlády za žádných okolností.
Vládní regulace cen pohonných hmot sice předminulý týden skončila, její ekonomické důsledky však přetrvávají. Dálniční čerpací stanice totiž zatím neobnovily marže na úroveň běžnou před regulací. Rozdíl mezi cenami velkých řetězců a nízkomaržové sítě Tank ONO se stále pohybuje jen kolem tří korun za litr, zatímco dříve činil běžně pět korun i více. Současně však platí zdánlivý paradox: pohonné hmoty v ČR jsou ve vztahu k ceně ropy Brent téměř nejdražší v novodobé historii.
Vůbec poprvé od začátku americké ropné blokády, která trvá již pět měsíců a drasticky vyčerpává celý ostrov, zasáhly nekonečné a masivní výpadky dodávek elektrické energie i samotné srdce kubánského hlavního města. Zatímco ještě před třemi měsíci obyvatelé Havany hovořili o tom, že situace je výrazně horší na venkově, nyní se s kritickým nedostatkem potýkají sami. Ve čtvrti Centro Habana i v dalších částech metropole se kvůli tmě a horku stal běžnou součástí noci takzvaný cacerolazo, tedy tradiční protest, při kterém lidé z oken tlučou hrnci o pánve. Bez elektřiny navíc kolabují také dodávky vody a v bytech se bleskově šíří komáři.
Bývalý americký prezident Barack Obama reagoval v soukromí na výsledek britského referenda o opuštění Evropské unie zděšením. Podle tehdejšího velvyslance Velké Británie ve Spojených státech Kima Darrocha si Obama myslel, že se Spojené království kompletně odepsalo.
Organizace spojených národů varovala, že se svět musí připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší nárůst globálních teplot a extrémní výkyvy počasí. Odborníci vyjadřují znepokojení zejména proto, že El Niño přichází v době probíhající změny klimatu způsobené člověkem, což může výrazně zesílit jeho dopady. Zatímco Evropa má plné ruce se současnou vlnou veder a na příchod klimatického jevu se nijak zvlášť nepřipravuje, Asie se chystá na intenzivní vlny veder a sucha, které vystaví obrovskému tlaku tamní zemědělství, energetické sítě a zásoby vody.
Vědci z Cambridgeské univerzity vyvinuli za pomoci umělé inteligence zcela nový typ vakcíny, která by mohla poskytnout ochranu před širokou škálou virů a zabránit vzniku budoucích pandemií. Podle výzkumného týmu je to vůbec poprvé v historii, kdy byla klíčová složka vakcíny kompletně navržena umělou inteligencí a následně otestována na lidech.
Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která překonala květnové a červnové teplotní rekordy, celý region nyní spaluje další extrémní vlna veder.
Pokud by si nynější Rusko mělo vybrat oficiální slogan, mohl by znít podobně jako slova šéfa tamní diplomacie Sergeje Lavrova, který v minulosti prohlásil, že Rusko je zkrátka takové, jaké je, a nestydí se to ukazovat. Podobně nekompromisní tón nedávno v Kremlu zvolila i folková zpěvačka Naděžda Babkina. Po převzetí státního vyznamenání z rukou Vladimira Putina publiku řekla, že země se nikdy nevzdá díky svému jedinečnému multietnickému genetickému kódu, a dodala, že komu se to nelíbí, může jít klidně spáchat samovraždu. Tento výrok v mnoha ohledech ilustruje současnou ruskou tvář, která odmítá jakékoliv omluvy či ústupky, což přesně odpovídá postoji samotného prezidenta.
Po nedávném summitu amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem se pozornost opět obrátila k podpoře, kterou Washington poskytuje Tchaj-wanu, a k dodávkám amerických zbraní tamní vládě. Hned v první den rozhovorů adresoval Si Ťin-pching svému americkému protějšku varování, že Tchaj-wan představuje nejvýznamnější otevřenou otázku mezi oběma mocnostmi a při nesprávném přístupu může vyústit ve velmi nebezpečnou situaci. Prezident Trump následně odložil podpis zbrojního kontraktu za 14 miliard dolarů, který nedávno schválil Kongres, a označil ho za velmi dobrou vyjednávací kartu pro svá jednání s Pekingem.
Bývalá první dáma USA Jill Bidenová v rozhovoru pro stanici CBS News přiznala, že během nechvalně známé prezidentské debaty v roce 2024 měla strach, zda její manžel Joe Biden neprožívá mozkovou mrtvici. Uvedla, že byla k smrti vyděšená, protože současného prezidenta v takovém stavu nikdy předtím ani potom neviděla, a dodala, že vůbec netuší, co se tehdy stalo. Celý rozhovor s novinářkou Ritou Braverovou odvysílá stanice v pořadu Sunday Morning tuto neděli.