Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Podle odborníků z King’s College London se podmínky pro ruskou eskalaci začínají nebezpečně srovnávat. Putin vnímá současnou únavu Západu a rozkolísanost evropských vlád jako ideální příležitost k prosazení svých dlouhodobých ambicí. Předpokládá se, že jakoukoli budoucí dohodu o příměří na Ukrajině využije pouze k tomu, aby získal čas na přezbrojení a regeneraci svých značně opotřebovaných jednotek.
Jedním z nejvíce skloňovaných cílů případné příští operace je estonské město Narva. Toto město leží přímo na hranici s Ruskem a jeho obyvatelstvo je z více než 90 procent ruskojazyčné. Pro Moskvu představuje Narva ideální místo, kde může vyvolat napětí a zpochybnit ochranu, kterou pobaltským státům poskytuje Severoatlantická aliance.
Experti upozorňují, že Putin by mohl v Narvě využít podobný scénář jako v minulosti na Krymu nebo Donbasu. Sázka na demografické složení města a hluboké kulturní vazby obyvatel na Rusko mu dává do rukou silný nástroj pro destabilizaci regionu. Otázkou zůstává, zda by Spojené státy a další spojenci byli ochotni riskovat přímý válečný konflikt s jadernou velmocí kvůli jednomu malému městu na okraji Estonska.
Ruský prezident se nijak netají tím, že Narvu považuje za historické ruské území. Již v roce 2022 veřejně naznačil, že je třeba si toto město „vzít zpět“. Tato vyjádření vyvolávají v Tallinnu i ostatních hlavních městech NATO značnou nervozitu, protože naznačují, že ukrajinské tažení není konečným bodem Putinových plánů, ale spíše jejich začátkem.
Pokud by došlo k uzavření mírové dohody na Ukrajině bez pevných bezpečnostních záruk, Putin by mohl svou pozornost obrátit také k Moldavsku nebo Gruzii. Moldavsko je v současnosti vnímáno jako velmi zranitelné, zejména kvůli přítomnosti ruských jednotek v Podněstří. Stabilita východní Evropy by tak po roce 2026 mohla být křehčí než kdykoliv předtím v tomto století.
Západní analytici varují, že ruská armáda bude potřebovat zhruba tři roky na plné obnovení svých sil po vyčerpávajících bojích na Ukrajině. To přesně odpovídá horizontu roku 2026, kdy by Putin mohl cítit dostatečnou sílu pro další vojenské dobrodružství. V mezidobí se očekává, že Rusko zintenzivní kybernetické útoky, sabotáže a politické ovlivňování v evropských zemích.
Velká část budoucího vývoje závisí na postoji Spojených států a rozhodnutích Donalda Trumpa. Pokud by se Washington rozhodl omezit svou roli v ochraně Evropy, Putin by dostal prakticky volnou ruku k další expanzi. Naopak tvrdý postoj USA by mohl ruského lídra přimět k dlouhodobému ústupu, během kterého by se musel soustředit na záchranu vlastní upadající ekonomiky.
Vnitropolitická situace v Rusku také hraje svou roli. Putin potřebuje pro domácí publikum velkolepé vítězství, které by ospravedlnilo obrovské ztráty na životech a drastický pokles životní úrovně. Pokud se mu podaří prosadit mírovou dohodu na Ukrajině za jeho podmínek, bude to v Rusku prezentováno jako triumf nad celým Západem, což mu dodá další politické body.
Mezitím Ukrajina čelí obrovskému tlaku na frontě i v zázemí. Ruské útoky na energetickou síť jsou v posledních měsících ničivější než kdy dříve. Používání moderních hypersonických raket a stovek dronů během jediné noci ukazuje, že Moskva je odhodlána zlomit ukrajinský odpor za každou cenu ještě předtím, než začnou vážná diplomatická vyjednávání.
Evropa se sice dohodla na finanční pomoci Ukrajině, ale podle mnoha odborníků je tato podpora pomalá a nedostatečná. Ukrajinský rozpočet se pohybuje na hraně bankrotu a země nutně potřebuje desítky miliard liber jen na to, aby přežila nadcházející měsíce. Bez silného zapojení evropských armád a průmyslu bude kyjevská vláda nucena k bolestivým ústupkům.
V diplomatických kruzích se mluví o možnosti vytvoření evropských mírových sil, které by dohlížely na linii příměří. Tato myšlenka má sice své zastánce, ale zároveň naráží na obavy z přímého střetu s ruskými jednotkami. Volodymyr Zelenskyj poprvé připustil, že by Ukrajina mohla dočasně odložit své ambice na vstup do NATO výměnou za záruky podobné těm, které mají členové Aliance.
Situace v hraničních městech, jako je Narva, zůstává napjatá. Estonsko se snaží oslabit ruský vliv odstraňováním sovětských památníků a zpřísňováním kontrol na hranicích, ale kulturní a rodinné vazby přes řeku Narvu nezmizely. Geopolitický zlom je zde cítit na každém kroku a obyvatelé si uvědomují, že se mohou stát prvními oběťmi případné nové krize.
Konečný výsledek roku 2026 tak nebude záviset pouze na Putinových plánech, ale především na akceschopnosti a jednotě západního světa. Pokud se Evropa a USA nedokážou shodnout na společné strategii, Vladimir Putin získá prostor pro realizaci svého nejambicióznějšího projektu – definitivního rozbití poválečného uspořádání kontinentu.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.