Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Podle odborníků z King’s College London se podmínky pro ruskou eskalaci začínají nebezpečně srovnávat. Putin vnímá současnou únavu Západu a rozkolísanost evropských vlád jako ideální příležitost k prosazení svých dlouhodobých ambicí. Předpokládá se, že jakoukoli budoucí dohodu o příměří na Ukrajině využije pouze k tomu, aby získal čas na přezbrojení a regeneraci svých značně opotřebovaných jednotek.
Jedním z nejvíce skloňovaných cílů případné příští operace je estonské město Narva. Toto město leží přímo na hranici s Ruskem a jeho obyvatelstvo je z více než 90 procent ruskojazyčné. Pro Moskvu představuje Narva ideální místo, kde může vyvolat napětí a zpochybnit ochranu, kterou pobaltským státům poskytuje Severoatlantická aliance.
Experti upozorňují, že Putin by mohl v Narvě využít podobný scénář jako v minulosti na Krymu nebo Donbasu. Sázka na demografické složení města a hluboké kulturní vazby obyvatel na Rusko mu dává do rukou silný nástroj pro destabilizaci regionu. Otázkou zůstává, zda by Spojené státy a další spojenci byli ochotni riskovat přímý válečný konflikt s jadernou velmocí kvůli jednomu malému městu na okraji Estonska.
Ruský prezident se nijak netají tím, že Narvu považuje za historické ruské území. Již v roce 2022 veřejně naznačil, že je třeba si toto město „vzít zpět“. Tato vyjádření vyvolávají v Tallinnu i ostatních hlavních městech NATO značnou nervozitu, protože naznačují, že ukrajinské tažení není konečným bodem Putinových plánů, ale spíše jejich začátkem.
Pokud by došlo k uzavření mírové dohody na Ukrajině bez pevných bezpečnostních záruk, Putin by mohl svou pozornost obrátit také k Moldavsku nebo Gruzii. Moldavsko je v současnosti vnímáno jako velmi zranitelné, zejména kvůli přítomnosti ruských jednotek v Podněstří. Stabilita východní Evropy by tak po roce 2026 mohla být křehčí než kdykoliv předtím v tomto století.
Západní analytici varují, že ruská armáda bude potřebovat zhruba tři roky na plné obnovení svých sil po vyčerpávajících bojích na Ukrajině. To přesně odpovídá horizontu roku 2026, kdy by Putin mohl cítit dostatečnou sílu pro další vojenské dobrodružství. V mezidobí se očekává, že Rusko zintenzivní kybernetické útoky, sabotáže a politické ovlivňování v evropských zemích.
Velká část budoucího vývoje závisí na postoji Spojených států a rozhodnutích Donalda Trumpa. Pokud by se Washington rozhodl omezit svou roli v ochraně Evropy, Putin by dostal prakticky volnou ruku k další expanzi. Naopak tvrdý postoj USA by mohl ruského lídra přimět k dlouhodobému ústupu, během kterého by se musel soustředit na záchranu vlastní upadající ekonomiky.
Vnitropolitická situace v Rusku také hraje svou roli. Putin potřebuje pro domácí publikum velkolepé vítězství, které by ospravedlnilo obrovské ztráty na životech a drastický pokles životní úrovně. Pokud se mu podaří prosadit mírovou dohodu na Ukrajině za jeho podmínek, bude to v Rusku prezentováno jako triumf nad celým Západem, což mu dodá další politické body.
Mezitím Ukrajina čelí obrovskému tlaku na frontě i v zázemí. Ruské útoky na energetickou síť jsou v posledních měsících ničivější než kdy dříve. Používání moderních hypersonických raket a stovek dronů během jediné noci ukazuje, že Moskva je odhodlána zlomit ukrajinský odpor za každou cenu ještě předtím, než začnou vážná diplomatická vyjednávání.
Evropa se sice dohodla na finanční pomoci Ukrajině, ale podle mnoha odborníků je tato podpora pomalá a nedostatečná. Ukrajinský rozpočet se pohybuje na hraně bankrotu a země nutně potřebuje desítky miliard liber jen na to, aby přežila nadcházející měsíce. Bez silného zapojení evropských armád a průmyslu bude kyjevská vláda nucena k bolestivým ústupkům.
V diplomatických kruzích se mluví o možnosti vytvoření evropských mírových sil, které by dohlížely na linii příměří. Tato myšlenka má sice své zastánce, ale zároveň naráží na obavy z přímého střetu s ruskými jednotkami. Volodymyr Zelenskyj poprvé připustil, že by Ukrajina mohla dočasně odložit své ambice na vstup do NATO výměnou za záruky podobné těm, které mají členové Aliance.
Situace v hraničních městech, jako je Narva, zůstává napjatá. Estonsko se snaží oslabit ruský vliv odstraňováním sovětských památníků a zpřísňováním kontrol na hranicích, ale kulturní a rodinné vazby přes řeku Narvu nezmizely. Geopolitický zlom je zde cítit na každém kroku a obyvatelé si uvědomují, že se mohou stát prvními oběťmi případné nové krize.
Konečný výsledek roku 2026 tak nebude záviset pouze na Putinových plánech, ale především na akceschopnosti a jednotě západního světa. Pokud se Evropa a USA nedokážou shodnout na společné strategii, Vladimir Putin získá prostor pro realizaci svého nejambicióznějšího projektu – definitivního rozbití poválečného uspořádání kontinentu.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.