Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
Lídři Dánska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Velké Británie vydali společné prohlášení, v němž varují před „nebezpečnou sestupnou spirálou“. Podle nich Trumpovy plány přímo ohrožují transatlantické vztahy a stabilitu celého západního spojenectví. Všech osm dotčených zemí zdůraznilo, že pevně stojí za principy suverenity a územní celistvosti Grónska, a to i navzdory hrozbě ekonomických sankcí.
V ulicích dánských a grónských měst mezitím propukly masové protesty. Tisíce lidí demonstrovaly proti americkým ambicím a na podporu samosprávy největšího ostrova světa. Pro mnohé obyvatele je Trumpův požadavek nepřípustným zásahem do jejich identity a práva na sebeurčení. Situace je o to napjatější, že cla mají vstoupit v platnost již 1. února a od června by se mohla zvýšit až na 25 procent.
Trumpova nová celní hrozba přichází v době, kdy už evropské trhy trpí dřívějšími restrikcemi. V současnosti platí desetiprocentní clo na většinu britského zboží a na dovoz automobilů nad stanovenou kvótu se vztahuje až pětadvacetiprocentní přirážka. Ocel a hliník z Evropy podléhají dokonce padesátiprocentnímu odvodu, což vážně poškozuje průmyslovou výrobu na starém kontinentu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen zvolil netradiční diplomatickou cestu a založil si účet na Trumpově sociální síti Truth Social. Chce tak komunikovat přímo s americkou veřejností a vysvětlovat dánské postoje. Rasmussen vyjádřil nad oznámením cel hluboké překvapení, zejména proto, že nedávná jednání ve Washingtonu s viceprezidentem JD Vancem a Marcem Rubiem označil za konstruktivní.
Podporu Dánsku vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který na tiskové konferenci v Dauhá potvrdil plný závazek partnerů NATO k bezpečnosti Grónska. Carney zdůraznil, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat výhradně Grónsko a Dánsko. Kanada sama čelí podobnému tlaku, přičemž Trump v minulosti označil svého souseda za „51. stát Unie“, což vyvolalo bouři nevole v Ottawě.
Trump svůj tlak zdůvodňuje národní bezpečností a nutností vybudovat v Arktidě protiraketový systém „Golden Dome“. Tvrdí, že pokud ostrov neovládnou USA, udělají to Rusko nebo Čína. Evropští spojenci však argumentují, že bezpečnost Arktidy lze zajistit společně v rámci NATO, nikoliv cestou anexe území spojence. Podle nich Trumpův přístup nahrává právě nepřátelům aliance, kteří chtějí vidět Západ rozdělený.
Ekonomičtí experti varují, že nová cla by mohla mít drtivý dopad na globální obchod. Pokud se evropské země rozhodnou pro odvetná opatření, hrozí obchodní válka, a navíc je v ohrožení i nedávno dojednaná dohoda o nulových clech na léčiva, což by mohlo zvýšit náklady na zdravotní péči pro občany na obou stranách Atlantiku.
Mette Frederiksenová uvedla, že je v intenzivním kontaktu s klíčovými evropskými lídry, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze. Podle ní je podpora z celého kontinentu konzistentní a jednotná. „Chceme spolupracovat, nejsme to my, kdo vyhledává konflikt,“ zdůraznila dánská premiérka s tím, že základní hodnoty evropského společenství nejsou na prodej.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.