Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
Lídři Dánska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Velké Británie vydali společné prohlášení, v němž varují před „nebezpečnou sestupnou spirálou“. Podle nich Trumpovy plány přímo ohrožují transatlantické vztahy a stabilitu celého západního spojenectví. Všech osm dotčených zemí zdůraznilo, že pevně stojí za principy suverenity a územní celistvosti Grónska, a to i navzdory hrozbě ekonomických sankcí.
V ulicích dánských a grónských měst mezitím propukly masové protesty. Tisíce lidí demonstrovaly proti americkým ambicím a na podporu samosprávy největšího ostrova světa. Pro mnohé obyvatele je Trumpův požadavek nepřípustným zásahem do jejich identity a práva na sebeurčení. Situace je o to napjatější, že cla mají vstoupit v platnost již 1. února a od června by se mohla zvýšit až na 25 procent.
Trumpova nová celní hrozba přichází v době, kdy už evropské trhy trpí dřívějšími restrikcemi. V současnosti platí desetiprocentní clo na většinu britského zboží a na dovoz automobilů nad stanovenou kvótu se vztahuje až pětadvacetiprocentní přirážka. Ocel a hliník z Evropy podléhají dokonce padesátiprocentnímu odvodu, což vážně poškozuje průmyslovou výrobu na starém kontinentu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen zvolil netradiční diplomatickou cestu a založil si účet na Trumpově sociální síti Truth Social. Chce tak komunikovat přímo s americkou veřejností a vysvětlovat dánské postoje. Rasmussen vyjádřil nad oznámením cel hluboké překvapení, zejména proto, že nedávná jednání ve Washingtonu s viceprezidentem JD Vancem a Marcem Rubiem označil za konstruktivní.
Podporu Dánsku vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který na tiskové konferenci v Dauhá potvrdil plný závazek partnerů NATO k bezpečnosti Grónska. Carney zdůraznil, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat výhradně Grónsko a Dánsko. Kanada sama čelí podobnému tlaku, přičemž Trump v minulosti označil svého souseda za „51. stát Unie“, což vyvolalo bouři nevole v Ottawě.
Trump svůj tlak zdůvodňuje národní bezpečností a nutností vybudovat v Arktidě protiraketový systém „Golden Dome“. Tvrdí, že pokud ostrov neovládnou USA, udělají to Rusko nebo Čína. Evropští spojenci však argumentují, že bezpečnost Arktidy lze zajistit společně v rámci NATO, nikoliv cestou anexe území spojence. Podle nich Trumpův přístup nahrává právě nepřátelům aliance, kteří chtějí vidět Západ rozdělený.
Ekonomičtí experti varují, že nová cla by mohla mít drtivý dopad na globální obchod. Pokud se evropské země rozhodnou pro odvetná opatření, hrozí obchodní válka, a navíc je v ohrožení i nedávno dojednaná dohoda o nulových clech na léčiva, což by mohlo zvýšit náklady na zdravotní péči pro občany na obou stranách Atlantiku.
Mette Frederiksenová uvedla, že je v intenzivním kontaktu s klíčovými evropskými lídry, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze. Podle ní je podpora z celého kontinentu konzistentní a jednotná. „Chceme spolupracovat, nejsme to my, kdo vyhledává konflikt,“ zdůraznila dánská premiérka s tím, že základní hodnoty evropského společenství nejsou na prodej.
Íránské ozbrojené síly zahájily rozsáhlé raketové a dronové útoky na americké vojenské cíle v Jordánsku, Kuvajtu, Iráku a Bahrajnu. Tento vojenský úder následoval poté, co americká armáda v úterý obnovila své letecké operace proti íránskému území. K opětovnému vyostření konfliktu došlo v důsledku zpráv o zásahu civilního domu na jihu Íránu během svatební oslavy. Teherán reagoval sérií odvetných akcí namířených na americké základny napříč celým Blízkým východem.
V kanadské provincii Britská Kolumbie byl opět lokalizován malý plovoucí ostrov, jehož stopy úřady na čas ztratily. Zalesněný útvar poprvé zaznamenaly posádky lodí uprostřed nádrže Williston, která je největším sladkovodním jezerem v této oblasti. Satelitní snímky následně potvrdily existenci ostrova o rozloze odpovídající zhruba jednomu a půl amerického fotbalového hřiště. O několik týdnů později však z původního místa zcela zmizel a vyvolal značný rozruch. Zástupci úřadů nyní potvrdili, že se ostrov podařilo znovu najít poblíž břehu.
Pobřežní silnice v jižním Libanonu v blízkosti izraelských hranic zůstává pustá a lemovaná zničenými budovami i opuštěnou zemědělskou půdou. Posledním viditelným symbolem libanonské státní moci je stanoviště národní armády u města Nakúra, kde vojáci hlídkují za betonovými zátarasami. Jen o několik minut jízdy dále na jih však již vlají izraelské vlajky, které označují počátek okupovaného území. Vstup do této zóny je možný pouze s výslovným povolením izraelské armády.
Řidiči na ulicích Japonskacmusejí výrazně zvolnit tempo, protože maximální povolená rychlost zde klesla ze 60 km/h na 30 km/h. Cílem tohoto opatření je snížit počet úmrtí a zranění mezi chodci na úzkých městských komunikacích. Nový limit se týká obytných ulic bez středové čáry a bez dopravních značek určujících vyšší rychlost.
V Česku dnes započal meteorologický podzim a pomalu se blíží i první víkend během tohoto ročního období. Podle předpovědi nabídne přeháňky, ale zároveň i poměrně teplé počasí. Vyplývá to z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Írán je mrtvý, prohlásil americký prezident Donald Trump na sociálních sítích. Teherán podle jeho slov přišel o námořnictvo i letectvo a nemá prostředky na výplaty pro vojáky či policisty. Trump se navezl také do íránského politického vedení.
Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu.
Americký prezident Donald Trump měl vždy blízko i k šoubyznysu, jemuž se zcela nevyhýbá ani jako nejvyšší představitel Spojených států amerických. Důkazem je jeho nejnovější iniciativa, kdy se chce pokusit Hollywoodu vrátit zašlou slávu.
ODS představila část reformy vzdělávání 8+2, která počítá se zkrácením základní školy na osm let a nejméně dvěma povinnými roky na střední škole. Dnes představená část reformy se věnuje změně financování. Jen zrušení devátých tříd může podle ODS přinést úsporu přibližně 9 miliard korun.
Kriminalisté Národní centrály proti organizovanému zločinu služby kriminální policie a vyšetřování (NCOZ) navrhli obžalobu cizince, který porušoval mezinárodní sankce. Policisté zajistili přes 60 milionů korun.
Babišova vláda schválila návrh Ministerstva práce a sociálních věcí, který od 1. ledna příštího roku upraví parametry podpory v nezaměstnanosti a podpory při rekvalifikaci. O detailech informuje ministerstvo v tiskové zprávě.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.