Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
Lídři Dánska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Velké Británie vydali společné prohlášení, v němž varují před „nebezpečnou sestupnou spirálou“. Podle nich Trumpovy plány přímo ohrožují transatlantické vztahy a stabilitu celého západního spojenectví. Všech osm dotčených zemí zdůraznilo, že pevně stojí za principy suverenity a územní celistvosti Grónska, a to i navzdory hrozbě ekonomických sankcí.
V ulicích dánských a grónských měst mezitím propukly masové protesty. Tisíce lidí demonstrovaly proti americkým ambicím a na podporu samosprávy největšího ostrova světa. Pro mnohé obyvatele je Trumpův požadavek nepřípustným zásahem do jejich identity a práva na sebeurčení. Situace je o to napjatější, že cla mají vstoupit v platnost již 1. února a od června by se mohla zvýšit až na 25 procent.
Trumpova nová celní hrozba přichází v době, kdy už evropské trhy trpí dřívějšími restrikcemi. V současnosti platí desetiprocentní clo na většinu britského zboží a na dovoz automobilů nad stanovenou kvótu se vztahuje až pětadvacetiprocentní přirážka. Ocel a hliník z Evropy podléhají dokonce padesátiprocentnímu odvodu, což vážně poškozuje průmyslovou výrobu na starém kontinentu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen zvolil netradiční diplomatickou cestu a založil si účet na Trumpově sociální síti Truth Social. Chce tak komunikovat přímo s americkou veřejností a vysvětlovat dánské postoje. Rasmussen vyjádřil nad oznámením cel hluboké překvapení, zejména proto, že nedávná jednání ve Washingtonu s viceprezidentem JD Vancem a Marcem Rubiem označil za konstruktivní.
Podporu Dánsku vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který na tiskové konferenci v Dauhá potvrdil plný závazek partnerů NATO k bezpečnosti Grónska. Carney zdůraznil, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat výhradně Grónsko a Dánsko. Kanada sama čelí podobnému tlaku, přičemž Trump v minulosti označil svého souseda za „51. stát Unie“, což vyvolalo bouři nevole v Ottawě.
Trump svůj tlak zdůvodňuje národní bezpečností a nutností vybudovat v Arktidě protiraketový systém „Golden Dome“. Tvrdí, že pokud ostrov neovládnou USA, udělají to Rusko nebo Čína. Evropští spojenci však argumentují, že bezpečnost Arktidy lze zajistit společně v rámci NATO, nikoliv cestou anexe území spojence. Podle nich Trumpův přístup nahrává právě nepřátelům aliance, kteří chtějí vidět Západ rozdělený.
Ekonomičtí experti varují, že nová cla by mohla mít drtivý dopad na globální obchod. Pokud se evropské země rozhodnou pro odvetná opatření, hrozí obchodní válka, a navíc je v ohrožení i nedávno dojednaná dohoda o nulových clech na léčiva, což by mohlo zvýšit náklady na zdravotní péči pro občany na obou stranách Atlantiku.
Mette Frederiksenová uvedla, že je v intenzivním kontaktu s klíčovými evropskými lídry, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze. Podle ní je podpora z celého kontinentu konzistentní a jednotná. „Chceme spolupracovat, nejsme to my, kdo vyhledává konflikt,“ zdůraznila dánská premiérka s tím, že základní hodnoty evropského společenství nejsou na prodej.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.