Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
Lídři Dánska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Velké Británie vydali společné prohlášení, v němž varují před „nebezpečnou sestupnou spirálou“. Podle nich Trumpovy plány přímo ohrožují transatlantické vztahy a stabilitu celého západního spojenectví. Všech osm dotčených zemí zdůraznilo, že pevně stojí za principy suverenity a územní celistvosti Grónska, a to i navzdory hrozbě ekonomických sankcí.
V ulicích dánských a grónských měst mezitím propukly masové protesty. Tisíce lidí demonstrovaly proti americkým ambicím a na podporu samosprávy největšího ostrova světa. Pro mnohé obyvatele je Trumpův požadavek nepřípustným zásahem do jejich identity a práva na sebeurčení. Situace je o to napjatější, že cla mají vstoupit v platnost již 1. února a od června by se mohla zvýšit až na 25 procent.
Trumpova nová celní hrozba přichází v době, kdy už evropské trhy trpí dřívějšími restrikcemi. V současnosti platí desetiprocentní clo na většinu britského zboží a na dovoz automobilů nad stanovenou kvótu se vztahuje až pětadvacetiprocentní přirážka. Ocel a hliník z Evropy podléhají dokonce padesátiprocentnímu odvodu, což vážně poškozuje průmyslovou výrobu na starém kontinentu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen zvolil netradiční diplomatickou cestu a založil si účet na Trumpově sociální síti Truth Social. Chce tak komunikovat přímo s americkou veřejností a vysvětlovat dánské postoje. Rasmussen vyjádřil nad oznámením cel hluboké překvapení, zejména proto, že nedávná jednání ve Washingtonu s viceprezidentem JD Vancem a Marcem Rubiem označil za konstruktivní.
Podporu Dánsku vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který na tiskové konferenci v Dauhá potvrdil plný závazek partnerů NATO k bezpečnosti Grónska. Carney zdůraznil, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat výhradně Grónsko a Dánsko. Kanada sama čelí podobnému tlaku, přičemž Trump v minulosti označil svého souseda za „51. stát Unie“, což vyvolalo bouři nevole v Ottawě.
Trump svůj tlak zdůvodňuje národní bezpečností a nutností vybudovat v Arktidě protiraketový systém „Golden Dome“. Tvrdí, že pokud ostrov neovládnou USA, udělají to Rusko nebo Čína. Evropští spojenci však argumentují, že bezpečnost Arktidy lze zajistit společně v rámci NATO, nikoliv cestou anexe území spojence. Podle nich Trumpův přístup nahrává právě nepřátelům aliance, kteří chtějí vidět Západ rozdělený.
Ekonomičtí experti varují, že nová cla by mohla mít drtivý dopad na globální obchod. Pokud se evropské země rozhodnou pro odvetná opatření, hrozí obchodní válka, a navíc je v ohrožení i nedávno dojednaná dohoda o nulových clech na léčiva, což by mohlo zvýšit náklady na zdravotní péči pro občany na obou stranách Atlantiku.
Mette Frederiksenová uvedla, že je v intenzivním kontaktu s klíčovými evropskými lídry, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze. Podle ní je podpora z celého kontinentu konzistentní a jednotná. „Chceme spolupracovat, nejsme to my, kdo vyhledává konflikt,“ zdůraznila dánská premiérka s tím, že základní hodnoty evropského společenství nejsou na prodej.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.