Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
Lídři Dánska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska, Norska, Švédska a Velké Británie vydali společné prohlášení, v němž varují před „nebezpečnou sestupnou spirálou“. Podle nich Trumpovy plány přímo ohrožují transatlantické vztahy a stabilitu celého západního spojenectví. Všech osm dotčených zemí zdůraznilo, že pevně stojí za principy suverenity a územní celistvosti Grónska, a to i navzdory hrozbě ekonomických sankcí.
V ulicích dánských a grónských měst mezitím propukly masové protesty. Tisíce lidí demonstrovaly proti americkým ambicím a na podporu samosprávy největšího ostrova světa. Pro mnohé obyvatele je Trumpův požadavek nepřípustným zásahem do jejich identity a práva na sebeurčení. Situace je o to napjatější, že cla mají vstoupit v platnost již 1. února a od června by se mohla zvýšit až na 25 procent.
Trumpova nová celní hrozba přichází v době, kdy už evropské trhy trpí dřívějšími restrikcemi. V současnosti platí desetiprocentní clo na většinu britského zboží a na dovoz automobilů nad stanovenou kvótu se vztahuje až pětadvacetiprocentní přirážka. Ocel a hliník z Evropy podléhají dokonce padesátiprocentnímu odvodu, což vážně poškozuje průmyslovou výrobu na starém kontinentu.
Dánský ministr zahraničí Lars Løkke Rasmussen zvolil netradiční diplomatickou cestu a založil si účet na Trumpově sociální síti Truth Social. Chce tak komunikovat přímo s americkou veřejností a vysvětlovat dánské postoje. Rasmussen vyjádřil nad oznámením cel hluboké překvapení, zejména proto, že nedávná jednání ve Washingtonu s viceprezidentem JD Vancem a Marcem Rubiem označil za konstruktivní.
Podporu Dánsku vyjádřil i kanadský premiér Mark Carney, který na tiskové konferenci v Dauhá potvrdil plný závazek partnerů NATO k bezpečnosti Grónska. Carney zdůraznil, že o budoucnosti ostrova musí rozhodovat výhradně Grónsko a Dánsko. Kanada sama čelí podobnému tlaku, přičemž Trump v minulosti označil svého souseda za „51. stát Unie“, což vyvolalo bouři nevole v Ottawě.
Trump svůj tlak zdůvodňuje národní bezpečností a nutností vybudovat v Arktidě protiraketový systém „Golden Dome“. Tvrdí, že pokud ostrov neovládnou USA, udělají to Rusko nebo Čína. Evropští spojenci však argumentují, že bezpečnost Arktidy lze zajistit společně v rámci NATO, nikoliv cestou anexe území spojence. Podle nich Trumpův přístup nahrává právě nepřátelům aliance, kteří chtějí vidět Západ rozdělený.
Ekonomičtí experti varují, že nová cla by mohla mít drtivý dopad na globální obchod. Pokud se evropské země rozhodnou pro odvetná opatření, hrozí obchodní válka, a navíc je v ohrožení i nedávno dojednaná dohoda o nulových clech na léčiva, což by mohlo zvýšit náklady na zdravotní péči pro občany na obou stranách Atlantiku.
Mette Frederiksenová uvedla, že je v intenzivním kontaktu s klíčovými evropskými lídry, včetně britského premiéra Keira Starmera a německého kancléře Friedricha Merze. Podle ní je podpora z celého kontinentu konzistentní a jednotná. „Chceme spolupracovat, nejsme to my, kdo vyhledává konflikt,“ zdůraznila dánská premiérka s tím, že základní hodnoty evropského společenství nejsou na prodej.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
