Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
V Británii se po nedávném zadržení bývalého prince Andrewa začíná intenzivněji řešit, co se dělo, když mladší bratr současného panovníka byl v roli zvláštního zástupce pro mezinárodní obchod. Podle tvrzení bývalého státního úředníka mu platili daňoví poplatníci za masáže a drahé zahraniční cesty.
Americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee řekl zaměstnancům velvyslanectví, aby Izrael opustili dnes, pokud o tom uvažují. Uvedl to americký deník New York Times. Výzva diplomata k jeho podřízeným může souviset s očekáváním, že se bude stupňovat napětí v regionu.
Další dějství války mezi Agátou Hanychovou a Jaromírem Soukupem je na spadnutí. I když už se bývalí partneři neměli znovu setkávat u soudu, zřejmě se justice opět bude zabývat tím, k čemu mezi nimi došlo. Potvrzují to slova právního zástupce jednoho z aktérů.
Předseda poslanecké Sněmovny Tomio Okamura (SPD) by se v březnu mohl po devíti letech objevit v politickém diskuzním pořadu Otázky Václava Moravce na obrazovkách České televize. Podle dostupných informací obdržel pozvánku do druhého březnového vydání relace.
V Česku už na přelomu února a března panuje jarní počasí. Nic se na tom nezmění ani o víkendu, kdy se navíc nad území republiky dostane saharský prach. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Dádu Patrasovou potkalo něco, s čím rozhodně nepočítala. Na sociálních sítích se totiž začala šířit zpráva o jejím údajném úmrtí. V takovém případě existuje jediná možná obrana. Patrasová se ozvala, aby uklidnila všechny fanoušky v Česku i na Slovensku.
Česko podle premiéra Andreje Babiše (ANO) neplánuje navyšovat obranné výdaje až tak, aby naplnilo závazky v rámci NATO. Za prioritu kabinetu označil zdraví občanů. Babiše následně zkritizoval předseda předchozí české vlády.
Poté, co americký Nejvyšší soud rozhodl proti celním opatřením prezidenta Trumpa s tím, že překročil své pravomoci, následovala okamžitá a tvrdá reakce. Trump nejenže ostře kritizoval soudce, ale obratem oznámil zavedení nových globálních cel ve výši 10 %, přičemž vzápětí pohrozil jejich zvýšením na 15 %. Tento krok opět uvrhl světové trhy do chaosu a nejistoty, která má podle ekonomů potenciál výrazně ochromit globální investice.
Šéf Světového hospodářského fóra (WEF) Børge Brende rezignoval na svou funkci poté, co se na veřejnost dostaly informace o jeho vazbách na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Brende opouští post prezidenta a výkonného ředitele po více než osmi letech vedení organizace, která je známá především pořádáním každoročního lednového setkání světových lídrů ve švýcarském Davosu.
Maďarský premiér Viktor Orbán ve středu prostřednictvím dopisu vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby znovu pustil ropu do Maďarska. Kyjev si také má podle Orbána odpustit jakékoliv další útoky na maďarskou energetickou bezpečnost.
Princ Harry a jeho žena Meghan ve středu dorazili na ostře sledovanou návštěvu Jordánska, kde zavítali mezi děti v uprchlickém táboře. Navštívili také nemocnici, uvedla britská stanice BBC. Cesta probíhá v době vážné krize uvnitř královské rodiny, protože bývalý princ Andrew, strýc Harryho, je vyšetřován pro podezření ze zneužití pravomoci.
Pokrovsk je zcela v rukou ruských vojáků, míní experti z Institutu pro studium války (ISW). Neplatí však domněnky Moskvy, že po pádu města se invazní armádě otevře cesta k zásadnímu postupu dále na západ. Nic takového se podle odborníků neděje.