Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.
Veřejné i soukromé plavecké bazény jsou v létě oblíbeným místem pro relaxaci i sport, přesto mohou být zdrojem zdravotních rizik, pokud nejsou správně udržovány. Ačkoliv plavání má mnoho přínosů – je šetrné k pohybovému aparátu, posiluje celé tělo i srdce – voda v bazénech může ukrývat více, než by si kdo přál. Paraziti, bakterie, viry i chemické látky mohou být neviditelnými "spoluplavci".
Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC), nejdůležitější světový vědecký orgán zabývající se klimatickou změnou, čelí vnitřnímu napětí a ostré kritice. Důvodem je nominace dlouholetého zaměstnance saúdskoarabské ropné společnosti Aramco na jednu z klíčových pozic ve vznikající vědecké zprávě a současné oslabování americké účasti pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Evropu zasáhla ničivá vlna veder, která podle expertů může mít fatální následky. V následujících dnech by mohla připravit o život až 4 500 lidí. Teploty přesahující 40 stupňů Celsia lámou rekordy a znepokojují klimatology i zdravotníky, kteří volají po urychlených opatřeních na ochranu veřejnosti.
Veganství je v některých částech světa na vzestupu. Zatímco celosvětová data jsou omezená, odhady z roku 2018 uváděly, že přibližně 3 % světové populace se hlásí k veganství. V USA podle průzkumu Gallup z roku 2023 dodržuje veganskou stravu zhruba 1 % obyvatel. Ve Velké Británii pak podle údajů Vegan Society žije přibližně 3 % populace na rostlinné stravě, což odpovídá asi dvěma milionům lidí.
Americký miliardář Elon Musk v pondělí ostře zaútočil na zákonodárce, kteří podporují rozpočtový návrh prezidenta Donalda Trumpa, přezdívaný „jeden velký nádherný zákon“. Tento návrh by podle rozpočtového úřadu Kongresu zvýšil deficit USA o téměř 3,3 bilionu dolarů během příští dekády. Musk, který dříve patřil k blízkým spojencům prezidenta, se nyní ostře vymezil nejen vůči zákonu samotnému, ale i vůči těm, kteří jej podporují.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.