Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
Maďarský premiér Viktor Orbán se opět setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě, a to jen několik dní předtím, než se v Rusku mají konat rozhovory o americkém plánu na ukončení války na Ukrajině. Orbán je považován za jednoho z nejbližších Putinových spojenců v Evropě a svou neochotou dodržovat společnou solidaritu neustále popuzuje spojence v NATO a Evropské unii.
Lídři německé koalice pod vedením kancléře Friedricha Merze v pátek oznámili, že se dohodli na klíčových otázkách, které v posledních týdnech rozdělovaly jeho vládu. Vnitřní neshody týkající se důchodové reformy a postupného ukončení spalovacích motorů se staly zkouškou životaschopnosti Merzovy relativně křehké a ideologicky rozdílné koaliční vlády. Nové dohody, kterých bylo dosaženo po celonočním vyjednávání, pravděpodobně zažehnaly větší krizi důvěry.
Kyjev musí stíhat zkorumpované osoby v politice a podnikání, pokud si přeje vstoupit do Evropské unie. Takto důrazně varoval vrcholný představitel Bruselu v době, kdy na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenskyho sílí tlak kvůli narůstajícím obviněním z korupce. Evropský komisař pro spravedlnost, Michael McGrath, v rozhovoru pro Politico uvedl, že evropské vlády nepodpoří kandidátskou zemi, jako je Ukrajina, dokud neprokáže, že má účinný systém pro odhalování zločinu na nejvyšších místech společnosti.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy "trvale pozastaví migraci" ze všech takzvaných "zemí třetího světa". Prezident to uvedl v příspěvku na sociální síti Truth Social. Dodal, že toto rozhodnutí má "umožnit plné zotavení amerického systému" z imigračních politik, které podle něj narušily "zisky a životní podmínky" mnoha Američanů. Trump však neposkytl podrobnosti o svém plánu, ani neuvedl, které země by se opatření mohlo týkat.
Návrhy amerického mírového plánu, jejichž detaily unikly do médií, vyvolaly mezi ukrajinskými vojáky na frontě směs vzdoru, hněvu a rezignace. Někteří vojáci, které oslovila BBC, vyjádřili své názory prostřednictvím sociálních médií a e-mailu. Například Jaroslav z východní Ukrajiny prohlásil, že plán "je hrozný a nikdo ho nepodpoří," zatímco armádní medik s volacím znakem Štutser ho odmítl jako "absolutně hanebný návrh mírového plánu, nehodný naší pozornosti". Voják s volacím znakem Had naopak uvedl: "Je načase se dohodnout alespoň na něčem."
Po skončení klimatických rozhovorů COP30 v Brazílii se objevila kolektivní skepse. Opět se ukázalo, že Goliášové z odvětví fosilních paliv světu předvedli, kdo skutečně drží kontrolu. Zatímco tichomořští ostrovní sousedé Austrálie naléhavě prosili o záchranu jejich existence, více než 1 600 průmyslových lobbistů se připojilo k Saúdské Arábii a Rusku, aby zmařili postupné ukončení využívání fosilních paliv.
Více než 733 000 žen a dívek je v současné době zadržováno v trestních zařízeních po celém světě, ať už ve vazbě, nebo po odsouzení. Podle Institutu pro výzkum kriminality a spravedlnosti se předpokládá, že skutečný celkový počet je vyšší. Chybí totiž údaje pro pět zemí a data pro Čínu jsou neúplná.
Šok se v Hongkongu mění ve vztek a volání po odpovědnosti poté, co mohutný požár zachvátil ve středu hustě obydlený komplex dotovaných bytů. Oheň si vyžádal nejménve 128 obětí a desítky kriticky zraněných osob. Úřady naznačují, že požár, který zuřil více než den, mohly rozšířit podřadné sítě a plastové plachty na oknech budov. Hasičské operace jsou již u konce, ale desítky obyvatel jsou stále pohřešovány.
Úřady v Hongkongu potvrdily, že požár v obytném komplexu v tomto týdnu si vyžádal nejméně 128 lidských životů. K tomuto tragickému incidentu, při kterém oheň zachvátil budovy, došlo ve středu. Na tiskové konferenci úředníci uvedli, že zraněno bylo 79 lidí a 16 těl se stále nachází uvnitř budov. Nadále je pohřešováno několik desítek osob.
Ruský prezident Vladimir Putin v předvečer očekávaných jednání s americkou delegací potvrdil své hlavní požadavky pro ukončení války na Ukrajině. Prohlásil, že Rusko složí zbraně jedině v případě, že ukrajinské jednotky opustí území, která si nárokuje Moskva. Putin dlouhodobě usiluje o právní uznání ukrajinských území, jež Rusko dobylo silou.
Historicky běžné spory o řeky dnes vstupují do nové fáze. Kombinace klimatické změny, populačního růstu a politické fragmentace mění vodu ze základní lidské potřeby v nástroj moci a zdroj dlouhodobé nestability. Spor o Nil, napětí v mezopotámském povodí i konflikt mezi Spojenými státy a Mexikem ukazují stejný vzorec. Kdo kontroluje vodu, získává páku. Otázka už nezní zda, ale jak těmto vodním konfliktům řízeně čelit.
Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek varoval, že jeho vláda připravuje balíček odvetných opatření pro případ, že se Evropská unie rozhodne využít zmrazená ruská aktiva k financování půjčky Ukrajině ve výši 140 miliard eur. Putin to oznámil novinářům během brífinku v kyrgyzském Biškeku. Na můj pokyn vyvíjí vláda Ruské federace balíček recipročních opatření pro případ, že k tomuto kroku dojde, sdělil Putin.