Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
Příběh Jaber al-Attara, padesátiletého lékaře z Gazy, ilustruje propast mezi diplomatickými proklamacemi a krutou realitou v terénu. Když v říjnu americký prezident Donald Trump oznámil uzavření příměří mezi Izraelem a Hamásem a sliboval mír na věčné časy, Jaber pocítil po dvou letech neustálého bombardování obrovskou úlevu. Jen o čtyři týdny později mu však během cesty do práce telefonát oznámil tragickou zprávu: jeho dcera Maysaa byla zabita střelbou z izraelského dronu, když se ukrývala ve stanu.
Letecká doprava se po letech turbulencí připravuje na rok 2026, který by mohl přinést vytouženou stabilitu. Cestující se však musí připravit na to, že létání bude vypadat jinak než doposud. Hlavním trendem se stává takzvaná „premiumizace“, tedy masivní rozšiřování nadstandardních služeb, které dříve byly dostupné jen na vybraných dálkových linkách. Zároveň se mění i samotná letiště a struktura trhu, na kterém probíhá vlna fúzí velkých dopravců.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v těchto chvílích míří na Floridu k jednomu z nejdůležitějších diplomatických setkání posledních let. V neděli se tam sejde s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, aby projednali nejnovější verzi mírového plánu, který by mohl ukončit vleklou válku s Ruskem. Ještě předtím, než jeho letadlo přistane v USA, čeká Zelenského zastávka v Kanadě u tamního premiéra Marka Carneyho a série krizových telefonátů s klíčovými evropskými spojenci, včetně Ursuly von der Leyen.
Meteorologové vydali varování před tvorbou ledovky. Nebezpečí hrozí zejména během sobotního večera na severu a severovýchodě Čech, konkrétně v Ústeckém a Libereckém kraji. Kombinace studené fronty a mrznoucích srážek může během pár okamžiků proměnit silnice i chodníky v nebezpečné kluziště, i když by situace měla polevit už během noci na neděli.
Rok 2025 se do historie zapíše jako rok fascinujících kulturních kontrastů – od nečekaného triumfu Beyoncé v Nashvillu až po celosvětové šílenství kolem gumových příšerek s devíti zuby. Zatímco se svět bavil bizarními reklamami a virálními trendy na TikToku, hvězdy jako Sydney Sweeney nebo Rachel Zegler zakoušely, jak tenká je hranice mezi internetovým zbožštěním a totálním zatracením.
Víkend 27. a 28. prosince 2025 se nese ve znamení vrcholné diplomacie i brutální vojenské eskalace. Zatímco se ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj připravuje na nedělní klíčovou cestu na Floridu za Donaldem Trumpem, Kyjev čelí jednomu z nejničivějších útoků poslední doby.
Letošní rok se do historie zapíše jako jeden z nejnákladnějších z hlediska klimatických katastrof, které zasáhly prakticky všechny kouty planety. Výroční zpráva charitativní organizace Christian Aid uvádí, že deset nejničivějších událostí způsobilo pojištěné škody přesahující 120 miliard dolarů. Odborníci však varují, že skutečné ekonomické ztráty jsou mnohem vyšší, protože mnoho škod v rozvojových zemích není pojištěno a lidské utrpení zůstává v těchto číslech nevyčísleno.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v noci na dnešek potvrdil, že se v neděli 28. prosince vydá na Floridu, aby se v rezidenci Mar-a-Lago osobně setkal s Donaldem Trumpem. Klíčovým tématem jejich rozhovorů bude finalizace mírového plánu, o kterém Zelenskyj prohlásil, že je v tuto chvíli hotov z devadesáti procent.
Vánoce si nepochybně představoval jinak. Karlos Vémola skončil jako obviněný ve vazbě, přesto se dokázal ozvat svým fanouškům. První vyjádření k aktuální kauze se objevilo v pátek vpodvečer na instagramovém profilu Terminátora, jak se zápasníkovi přezdívá.
Ani Štědrý den se v Česku neobešel bez násilného trestného činu. Kriminalisté z Moravskoslezského kraje se od středy zabývají vraždou ve Vratimově. Muž, který si již vyslechl obvinění, tam měl připravit o život známého.
Známí čeští MMA zápasníci nemají o Vánocích klid. A nejde jen o Karlose Vémolu. Právníky hledá i Zdeněk Polívka, který se v očích veřejnosti proslavil jako bývalý partner Lucie Vondráčkové. Proč?
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pátek pochlubil, že mu během Vánoc zavolal americký prezident Donald Trump. Hovor se podle předsedy české vlády připravoval několik dní. Oba politici řešili válku na Ukrajině či současnou situaci v Evropě.