Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
Využívání nejmodernějších stíhaček k likvidaci levných íránských dronů se stává jedním z největších strategických a ekonomických rébusů současného konfliktu. Přestože nasazení špičkových letounů pomohlo snížit frekvenci íránských útoků až o 83 %, experti i bývalí piloti varují, že současná taktika je dlouhodobě neudržitelná. Situaci trefně přirovnal jeden z britských důstojníků k „používání perlíku na rozbití ořechu“.
Ukrajina oficiálně přijala technickou a finanční pomoc od Evropské unie na opravu poškozeného ropovodu Družba. Tento krok má za cíl obnovit plynulé dodávky suroviny do Maďarska a na Slovensko. Dohoda byla oznámena pouhé dva dny před summitem lídrů EU v Bruselu a mohla by výrazně přispět ke zmírnění diplomatického napětí, kvůli němuž Maďarsko dosud blokovalo unijní půjčku pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur.
Mezinárodní fotbalová federace FIFA podle všeho odmítla možnost, že by se zápasy íránské reprezentace na nadcházejícím mistrovství světa přesunuly ze Spojených států do Mexika. Reagovala tak na vyjádření íránské strany, která o změnu dějiště usilovala s odkazem na bezpečnost svých hráčů. Celá situace je důsledkem probíhajícího válečného konfliktu, v němž proti sobě stojí USA, Izrael a Írán.
Šéf íránské diplomacie Abbás Arákčí v nedávném rozhovoru otevřeně přiznal, že Teherán se v nynějším střetu s USA a Izraelem opírá o vojenskou kooperaci s Ruskem a Čínou. Obě země nazval klíčovými spojenci a potvrdil, že jejich spolupráce dalece přesahuje běžnou politiku či obchod a zahrnuje i přímé vazby mezi ozbrojenými složkami.
Mezi Maltou a italskými ostrovy Linosa a Lampedusa se nekontrolovaně unáší ruský tanker Arctic Metagaz, který námořní úřady označují za „tikající časovanou bombu“. Plavidlo o délce 277 metrů se stalo 3. března terčem útoku námořních a vzdušných dronů v mezinárodních vodách Středozemního moře. Podle ruského ministerstva zahraničí nesou za tento čin odpovědnost ukrajinské síly, Kyjev se však k incidentu nevyjádřil. Třicetičlenná posádka loď po vypuknutí požáru opustila a byla zachráněna libyjskou pobřežní stráží.
Řady administrativy Donalda Trumpa opustil jeden z klíčových bezpečnostních představitelů. Joe Kent, ředitel Národního protiteroristického centra (NCTC), v úterý rezignoval na svou funkci na protest proti probíhající válce v Íránu. Pětačtyřicetiletý veterán speciálních sil a CIA své rozhodnutí oznámil v otevřeném dopise zveřejněném na sociální síti X, ve kterém prezidenta vyzval k okamžité změně kurzu a ukončení konfliktu.
Výkonný ředitel společnosti Netflix Ted Sarandos se v úterý vydává do Bruselu, aby jednal s představiteli Evropské unie o budoucí podobě regulace streamovacích služeb. Jeho návštěva přichází v době, kdy se Komise chystá revidovat směrnici o audiovizuálních mediálních službách. Sarandos v rozhovoru pro Politico varoval, že přílišná složitost a roztříštěnost pravidel mezi jednotlivé členské státy by mohla vážně poškodit jednotný trh a zdravé podnikatelské prostředí v Evropě.
Tři týdny po vypuknutí války v Íránu čelí turecký prezident Recep Tayyip Erdogan zásadnímu dilematu, které může ovlivnit politickou budoucnost jeho hnutí i důvěryhodnost země v zahraničí. Turecký vzdušný prostor již dvakrát narušily íránské rakety, které musela zneškodnit protivzdušná obrana NATO.
Donald Trump se při obvinění Íránu z tragického útoku na základní školu opíral o neověřené a následně vyvrácené zpravodajské informace. Podle zdrojů webu The Guardian obeznámených se situací CIA původně prezidentovi sdělila, že raketa pravděpodobně není americké výroby, protože podle prvních záběrů neodpovídala konstrukci střel Tomahawk. Během pouhých 24 hodin však tajné služby po analýze dalších videí toto hodnocení přehodnotily a dospěly k závěru, že školu skutečně zasáhl americký Tomahawk.
Vedení nejvýznamnějších amerických ropných společností varovalo administrativu prezidenta Donalda Trumpa před dalším zhoršováním energetické krize. Šéfové gigantů jako Exxon Mobil, Chevron a ConocoPhillips se podle webu Wall Street Journal minulou středu sešli v Bílém domě s ministrem pro energetiku Chrisem Wrightem a ministrem vnitra Dougem Burgumem. Podle nich konflikt s Íránem a zablokování strategického Hormuzského průlivu povedou k pokračující nestabilitě a vysoké volatilitě na světových trzích.
Válka s Íránem, která trvá třetí týden, už nyní drasticky zatěžuje americkou státní kasu. Podle představitelů Trumpovy administrativy vynaložily Spojené státy na tento konflikt za prvních čtrnáct dní minimálně 12 miliard dolarů. Toto číslo se okamžitě stalo středem ostré kritiky ze strany demokratů i zastánců rozpočtové odpovědnosti, kteří upozorňují, že astronomické sumy mizející v raketových útocích by mohly zásadně proměnit životy milionů Američanů v oblastech zdravotnictví či školství.
Americký prezident Donald Trump v pondělí oznámil, že hodlá o zhruba měsíc odložit svou vysoce sledovanou březnovou návštěvu Číny. Jako hlavní důvod uvedl nutnost osobního dohledu nad probíhající válkou v Íránu. Setkání s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, které mělo původně proběhnout od 31. března do 2. dubna, se tak pravděpodobně uskuteční až v pozdějším termínu.