Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
Asteroid o velikosti jednoho až dvou školních autobusů v pondělí těsně mine Zemi. Podle Evropské vesmírné agentury se k naší planetě přiblíží na vzdálenost 91593 kilometrů, což odpovídá přibližně jedné čtvrtině vzdálenosti mezi Zemí a Měsícem. Těleso objevili astronomové v Arizoně teprve 10. května a dostalo označení 2026JH2. Objekt patří do skupiny Apollo, což jsou asteroidy obíhající Slunce po drahách, které protínají oběžnou dráhu Země.
Evropa se pravděpodobně nikdy plně neoprostí od závislosti na cizích technologiích, protože se až příliš spoléhá na software ze Spojených států a hardware z Číny. V rozhovoru pro server Politico to uvedl šéf finské bezpečnostní a zpravodajské služby Juha Martelius. Situaci na evropském kontinentu přirovnal k tělu napadenému dvěma druhy rakoviny s tím, že operace je sice nejspíš nemožná, ale dá se s tím žít.
Tvrdé zásahy Trumpovy administrativy proti nelegální imigraci by mohly Spojené státy v následujících deseti letech připravit až o 479 miliard dolarů na ušlých daňových příjmech. Podle daňových odborníků totiž represe a obavy ze zátahů imigračních úřadů odrazují lidi bez legálního statusu od podávání daňových přiznání.
Kreml ústy svých představitelů oznámil, že v současné době považuje mírový proces s Ukrajinou za pozastavený. Ruské úřady nicméně podle tiskové agentury Reuters dodaly, že očekávají jeho brzké obnovení.
Britský premiér Keir Starmer neplánuje stanovit žádný časový harmonogram pro svůj odchod z Downing Street. Uvedl to jeden z jeho nejbližších vládních spojenců, vicepremiér a ministr spravedlnosti David Lammy. Zároveň vyzval Labouristickou stranu, aby hodila za hlavu opakované spekulace o výměně lídra, které označil za velkolepý vlastní gól.
Po celá poslední tři desetiletí byla Čína národem vlastníků nemovitostí. Tento trend výrazně poháněl druhou největší ekonomiku světa a plnil sny milionů lidí. Po útlumu a následném ukončení politiky sociálního bydlení v devadesátých letech minulých let se vládní plánování spojilo s hluboce zakořeněnými kulturními normami. Výsledkem byl vznik takové úrovně soukromého vlastnictví, která je v západních zemích naprosto nepředstavitelná.
Tchajwanský prezident Laj Čching-te v neděli na svém facebookovém profilu vyzval administrativu Donalda Trumpa, aby pokračovala v prodeji zbraní tomuto samosprávnému ostrovu. Podle jeho vyjádření je americká podpora naprosto nezbytná pro zajištění regionálního míru a bezpečnosti a pro odražení stále agresivnější vojenské přítomnosti Pekingu v oblasti.
Čínský vůdce Si Ťin-pching se připravuje na přijetí ruského prezidenta Vladimira Putina v Pekingu. Tato významná státní návštěva se uskuteční pouhé čtyři dny poté, co Čínu po náročném a ostře sledovaném summitu opustil americký prezident Donald Trump. Obě hlavy státu si před nadcházejícím setkáním vyměnily gratulační dopisy.
Tři lidé zemřeli při nočním ukrajinském útoku na ruskou Moskvu a její okolí. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského šlo o reakci na prodlužování konfliktu ze strany Ruska a jeho útoky na ukrajinská města.
Policie se setkává i s podvody, kterým se skoro nechce uvěřit. Momentálně jde například o případ, kdy žena z Vysočiny naletěla osobě vydávající se za populárního slovenského rockera Paľa Haberu. Vznikla škoda ve výši desítek tisíc korun.
Květnové počasí v Česku přineslo první záchvěv léta a zřejmě i poslední záchvěv zimy. Uplynulé dny totiž přinesly ochlazení, na hory se dokonce vrátil sníh. Na hřebenech vydržel i několik dní, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Donald Trump by se jako americký prezident měl starat především o blaho občanů, ale zjevně nezapomíná ani na sebe. V prvním letošním čtvrtletí čile obchodoval s akciemi, denně prováděl v průměru 59 obchodů. Ve velkém nakupoval akcie Nvidie, Oraclu, Microsoftu či Boeingu.