Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
Tajenka kolem dědictví po Jiřím Krampolovi je zřejmě konečně rozluštěna. Náročné pátrání, pro které se rozhodla notářka, přineslo ovoce. Kde se vzal příbuzný slavného herce, jenž by nakonec mohl dědit?
Americký prezident Donald Trump vzkázal Britům, že jejich letadlové lodě už na Blízkém východě nejsou potřeba. Britského premiéra Keira Starmera nařkl z toho, že se chce přiživit na úspěchu aktuálně vojenské kampaně proti Íránu.
Česko si během probíhajícího víkendu užívá krásné jarní počasí. Nic by se na tom nemělo změnit ani v příštím týdnu. Meteorologové proto očekávají, že i následující víkend bude téměř beze srážek. Maxima pak opět výrazně překročí 10 stupňů.
Hodně se napsalo o tom, jak bude vypadat pohřeb zesnulého hudebníka Jiřího Valenty. Nejvíce pak rezonovalo, že na něm mají chybět členové kapely Olympic. Mezi nimi a vdovou ale zlá krev rozhodně nepanuje. Středeční vyjádření o smutečním obřadu je toho důkazem.
Írán by si podle nejnovějších zpráv mohl během následujících hodin zvolit nového vůdce, který nahradí zesnulého ajatolláha Chameneího. Dá se přitom očekávat, že dotyčný se po zvolení stane terčem pro americké a izraelské vojáky.
Jsou to již dva měsíce, co Česko šokovala zpráva o náhlém úmrtí Pavla Nečase. Lidé si ho opět připomněli ve čtvrtek. Došlo totiž na první nedožité narozeniny zesnulého herce. Nečasovi by bylo kulatých 60 let.
Americký prezident Donald Trump uvedl, že Írán bude v následujících hodinách opět tvrdě zasažen. Teherán zároveň znovu vyzval k bezpodmínečné kapitulaci. Americké a izraelské údery pak označil za hlavní důvod íránské omluvy sousedním zemím za útoky.
Dara Rolins sdílí s fanoušky hodně věcí, ale tentokrát je možná úplně nepotěší. Populární zpěvačka totiž prozradila, že pro tuto chvíli pozastavuje svou uměleckou činnost. Příznivcům se ale tento nečekaný krok snaží vysvětlit.
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) se rozhodl povolat českého velvyslance v Íránu ke konzultacím na ministerstvu. Místopředseda vlády argumentuje íránskými nepřátelskými a nevyprovokovanými akcemi vůči zemím Perského zálivu a českým spojencům.
Nejasná byla po prosincovém úmrtí Patrika Hezuckého budoucnost podcastu, v němž si povídal s kolegou Milošem Pokorným a kuchařem Zdeňkem Pohlreichem. Dvojice ve čtvrtek oznámila, zda se rozhodla ve výrobě pořadu pokračovat.
Írán poprvé reagoval na páteční výzvu amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby bezpodmínečně kapituloval. Teherán dal alespoň pro tuto chvíli jasně najevo, že se Washingtonu vzdávat nehodlá.
Mnoho lidí si myslelo, že spor mezi Agátou Hanychovou a Ornellou Koktovou je takové divadelní představení. Ve čtvrtek se Česko dozvědělo pravdu, protože došlo k první veřejné konfrontaci mezi oběma podcasterkami z očí do očí.