Evropská unie začíná stále zřetelněji vnímat jako bezpečnostní hrozbu dlouho přehlíženou skutečnost: čínské firmy mají podíl ve více než 30 přístavech po celé Evropě. Zatímco dříve byly tyto investice vítány jako prostředek k rozvoji infrastruktury, dnes se ukazuje, že by mohly znamenat strategické ohrožení bezpečnosti EU.
Evropský komisař pro dopravu Apostolos Tzitzikostas ve čtvrtek vyzval průmyslové lídry, aby „přehodnotili bezpečnost přístavů a důkladněji prověřovali zahraniční účast“. Šlo o jedno z dosud nejjasnějších varování z Bruselu, že to, co bývalo považováno za hospodářský přínos, se mění v geopolitický problém.
Obavy Bruselu reflektuje i nedávná obranná bílá kniha Evropské komise, která navrhuje přísnější pravidla pro zahraniční vlastnictví „kritické dopravní infrastruktury“. Podobné volání po důslednějším dohledu obsahuje i návrh dokumentu frakce Socialistů a demokratů v Evropském parlamentu, který požaduje zpřísnění pravidel při revizi nařízení o prověřování zahraničních investic.
Ačkoli se v těchto prohlášeních Čína výslovně nezmiňuje, kontext je jasný. Výzkumník Simon Van Hoeymissen z belgického Královského vyššího institutu obrany upozorňuje, že jde o reakci na rostoucí čínský vliv ve strategických přístavech jako jsou Antverpy, Rotterdam nebo řecký Pireus.
Klíčovými hráči jsou čínské firmy COSCO, China Merchants a hongkongská společnost Hutchison. Tyto korporace nyní ovládají podíly v desítkách evropských terminálů. Podle portugalské europoslankyně Any Miguel Pedro (Evropská lidová strana) nejde o běžné tržní chování. COSCO podle ní plní pokyny Komunistické strany Číny a její expanze do přístavní infrastruktury není pouze ekonomickým, ale hlavně bezpečnostním rizikem.
V podobném duchu varuje i zpráva varšavského Centra pro východní studia, podle níž ruská invaze na Ukrajinu a nepřímá podpora ze strany Číny zvýšily citlivost EU vůči otázkám vlastnictví přístavní infrastruktury.
Příkladem toho, jak hluboké a zároveň problematické tyto vazby mohou být, je situace v polském přístavu Gdyně, kde společnost Hutchison drží podíl již přes 20 let. Jenže hned vedle se nachází vojenská základna, loděnice a sídlo elitních polských námořních sil NATO. Kdo ovládá terminál, má tedy přímý přístup ke klíčovým vojenským operacím aliance.
Polská vláda proto přístav Gdyně zařadila mezi strategickou infrastrukturu, což znamená, že jeho provozovatel musí spolupracovat s vládou na zajištění bezpečnosti.
Podle informací deníku Politico nyní firma Hutchison zvažuje, že pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa — který chce čínské firmy vytlačit i z Panamského průplavu — prodá část svého majetku. Vyjednává údajně o prodeji 14 evropských přístavů, a to konsorciu vedenému BlackRockem, do nějž patří i Mediterranean Shipping Company. Tento obchod však v březnu ztroskotal kvůli zásahu Pekingu.
Tyto události ještě více posilují naléhavost výzvy europoslankyně Pedro: „Pokud protivník zneužije slabinu v jednom přístavu, ohrožuje tím celou Evropu. Nemůžeme si dovolit strategickou slepotu, zatímco jiní jednají s jasným cílem.“
Změna přístupu Bruselu tak přichází v době, kdy se Evropa snaží zpevnit své obranné linie nejen proti vojenským, ale i ekonomickým hrozbám. Kdo ovládá přístavy, ovládá brány do Evropy — a Evropa si to konečně začíná uvědomovat.
Severní Korea provedla popravu manželského páru, který byl obviněn z arogance a protirepublikového chování po úspěchu jejich soukromého podnikání. Stovky lidí, včetně dětí, byly podle médií údajně donuceny sledovat, jak popravčí četa pár zastřelila na otevřeném prostranství v Pchjongjangu.
Papež Lev XIV. v pondělí varoval, že změna klimatu se zrychluje rychleji než politická vůle a naléhal na světové lídry na konferenci COP30 v brazilském Belému, aby podnikli „konkrétní kroky“. Upozornil, že se rychle uzavírá okno pro udržení oteplování pod hranicí 1,5 °C. Zároveň vyzval k neochvějné globální solidaritě za Pařížskou dohodou.
Klíčoví představitelé ukrajinské vlády, kteří jsou blízcí prezidentovi Volodymyru Zelenskému, mu po rezonující vyšetřovací kauze NABU „Midas“ radí, aby odvolal vedoucího Kanceláře prezidenta Andrije Jermaka. Tato informace pochází z materiálu listu Ukrajinska Pravda (UP) s názvem „Mindichgate. Co se děje ve vládě týden po protikorupčním ‚zemětřesení‘“.
Podle premiéra Bhútánu, prvního uhlíkově negativního národa na světě, by bohaté západní země, které nesou hlavní odpovědnost za klimatickou krizi, zlepšily zdraví a štěstí svých občanů, kdyby upřednostnily ochranu životního prostředí a udržitelný hospodářský růst. Bhútán, buddhistická demokratická monarchie v Himálaji a hotspot biodiverzity, patří díky sepětí svých lidí s přírodou a politickému zaměření na hrubé národní štěstí (místo pouhého HDP) mezi nejambicióznější lídry v oblasti klimatu. Řekl to Tshering Tobgay v exkluzivním rozhovoru pro deník The Guardian.
Španělské ministerstvo zemědělství, rybolovu a výživy zavedlo 13. listopadu izolaci všech volně chovaných drůbežích farem s cílem zpomalit šíření ptačí chřipky, kterou způsobuje virus H5N1. Toto drastické, i když ne bezprecedentní opatření, bylo odůvodněno narůstajícím počtem ohnisek v Evropě a zvýšeným rizikem plynoucím z migrace volně žijících ptáků směrem na jih Evropy. Takové zprávy pochopitelně vyvolávají u veřejnosti obavy. Je ale riziko, že virus H5N1 spustí pandemii mezi lidmi, skutečně zvýšené? A proč způsobuje stále větší spoušť nejen mezi ptáky, ale i mezi mnoha druhy savců?
Spojené státy americké prodají Saúdské Arábii stíhací letouny F-35. Oznámil to prezident Donald Trump novinářům před setkáním s korunním princem Saúdské Arábie Mohammadem bin Salmánem v Bílém domě. „Uděláme to. Budeme prodávat letouny F-35,“ řekl Trump a dodal, že Saúdové jsou „skvělým spojencem“.
Britští zákonodárci jsou aktivně cíleni agenty čínského státu, kteří je lákají na lukrativní pracovní nabídky na profesní sociální síti LinkedIn. Bezpečnostní služba MI5 v úterý vydala špionážní varování, které nechal předseda Dolní sněmovny Lindsay Hoyle rozeslat poslancům. Podobné varování obdržela i Sněmovna lordů.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Sundar Pichai, výkonný ředitel společnosti Alphabet, mateřské firmy Google, vyzval veřejnost, aby „slepě nevěřila“ všemu, co jim nástroje umělé inteligence (AI) říkají. V rozhovoru pro BBC uvedl, že modely AI jsou „náchylné k chybám“ a doporučil lidem, aby je používali v kombinaci s dalšími nástroji.
Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.