Evropská unie (EU) dala jasně najevo, že v obchodních válkách nebude jednat impulzivně, zejména ne v reakci na twitterové příspěvky amerického prezidenta Donalda Trumpa. V reakci na jeho kontroverzní cla na ocel a hliník se EU rozhodla pozastavit své odvetné kroky, alespoň prozatím. Tento krok přišel poté, co Trump oznámil 90denní příměří týkající se vzájemných cel, která byla zavedena týden předtím. Nyní mají obě strany 90 dní na to, aby dosáhly dohody.
EU je známá svou pečlivou a promyšlenou reakcí na obchodní spory, kdy vždy preferuje budování vnitřního konsenzu před tím, než přijme jakákoli opatření. Na rozdíl od Trumpa, který často jedná na základě tweetů a výzev k okamžitým krokům, unijní představitelé dávají přednost důkladnému zvažování a vyjednávání s členskými státy. Podle webu Politico tak EU nehodlá skákat, jak Trump tweetuje, ale odvetu si důkladně připraví. Tento přístup je součástí širší strategie, která se zaměřuje na dlouhodobý dopad a politickou podporu uvnitř EU.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že EU pozastaví odvetná cla na zboží z USA v hodnotě 20,9 miliardy eur, než vůbec začnou platit. Jak uvedla na sociálních sítích, EU chce nejprve dát šanci jednání: „Chceme dát vyjednávání šanci,“ napsala. „Pokud však budou vyjednávání neuspokojivá, naše protiopatření se aktivují. Příprava na další protiopatření pokračuje. Jak jsem již dříve řekla, všechny možnosti zůstávají na stole.“
Tento krok EU byl reakcí na Trumpovo rozhodnutí snížit cla na polovinu, což původně činilo 20 procent na veškerý dovoz do USA. I když je současná situace pro Trumpa výhodná vzhledem k poklesu finančních trhů, EU se rozhodla nejednat okamžitě, ale dát šanci vyjednávání.
EU reaguje pomalu a pečlivě, což je součástí jejího obchodního přístupu. Představitelé EU se rozhodli uplatnit dlouhodobou strategii, kdy je každé rozhodnutí pečlivě zváženo a konzultováno se členskými státy, což je v souladu s unijními pravidly. Příprava na odvetná opatření v rámci EU vyžaduje souhlas většiny států, což zahrnuje podporu alespoň 15 z 27 členských zemí.
Navzdory uvolnění napětí a 90dennímu příměří zůstávají Trumpova cla na ocel a hliník, stejně jako na automobilový průmysl, v platnosti. EU zdůrazňuje, že pokud bude nutné, má připravený plán na eskalaci situace. Jedním z nejzávažnějších opatření je Anti-Coercion Instrument (ACI), což je obchodní „bazooka“, která by mohla zasáhnout proti ekonomickému nátlaku, jaký Donald Trump v současnosti praktikuje. Aktivace tohoto nástroje by však trvala minimálně šest měsíců a vyžadovala by souhlas dvou třetin členských států EU.
Prozatím se EU rozhodla čekat a doufá, že tím umožní uklidnění situace, jak uvedl jeden diplomat: „Počkejme a uvidíme, jestli tentokrát opravdu začneme jednat vážně. Jinak odvetné kroky stále platí.“
Strategie EU je přitom zaměřena na co největší tlak na Trumpovy republikánské podporovatele, ale zároveň se snaží minimalizovat škody na evropských zájmech. Proto se ve finální fázi odvetných kroků objeví 25procentní clo na sóju, což je nejhodnotnější položka na seznamu EU. Tento produkt, který je klíčový pro evropské zemědělce, je většinou dovážen ze státu Louisiana, kde má silnou politickou základnu republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
I když některé položky, jako bourbon z Kentucky, byly z původního seznamu výjimečně vynechány, EU zdůrazňuje, že je připravena pokračovat v obraně svých zájmů, pokud USA nebudou ochotny jednat na základě pravidel mezinárodního obchodu.
I když Trump zkouší poškodit multilateralismus, který Washington podporoval po druhé světové válce, EU se drží pravidelného a pravidly řízeného obchodování. Zatímco USA paralyzovaly Světovou obchodní organizaci (WTO), EU stále hledá cesty, jak chránit své ekonomické zájmy v rámci stanovených pravidel.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.