Evropská unie (EU) dala jasně najevo, že v obchodních válkách nebude jednat impulzivně, zejména ne v reakci na twitterové příspěvky amerického prezidenta Donalda Trumpa. V reakci na jeho kontroverzní cla na ocel a hliník se EU rozhodla pozastavit své odvetné kroky, alespoň prozatím. Tento krok přišel poté, co Trump oznámil 90denní příměří týkající se vzájemných cel, která byla zavedena týden předtím. Nyní mají obě strany 90 dní na to, aby dosáhly dohody.
EU je známá svou pečlivou a promyšlenou reakcí na obchodní spory, kdy vždy preferuje budování vnitřního konsenzu před tím, než přijme jakákoli opatření. Na rozdíl od Trumpa, který často jedná na základě tweetů a výzev k okamžitým krokům, unijní představitelé dávají přednost důkladnému zvažování a vyjednávání s členskými státy. Podle webu Politico tak EU nehodlá skákat, jak Trump tweetuje, ale odvetu si důkladně připraví. Tento přístup je součástí širší strategie, která se zaměřuje na dlouhodobý dopad a politickou podporu uvnitř EU.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že EU pozastaví odvetná cla na zboží z USA v hodnotě 20,9 miliardy eur, než vůbec začnou platit. Jak uvedla na sociálních sítích, EU chce nejprve dát šanci jednání: „Chceme dát vyjednávání šanci,“ napsala. „Pokud však budou vyjednávání neuspokojivá, naše protiopatření se aktivují. Příprava na další protiopatření pokračuje. Jak jsem již dříve řekla, všechny možnosti zůstávají na stole.“
Tento krok EU byl reakcí na Trumpovo rozhodnutí snížit cla na polovinu, což původně činilo 20 procent na veškerý dovoz do USA. I když je současná situace pro Trumpa výhodná vzhledem k poklesu finančních trhů, EU se rozhodla nejednat okamžitě, ale dát šanci vyjednávání.
EU reaguje pomalu a pečlivě, což je součástí jejího obchodního přístupu. Představitelé EU se rozhodli uplatnit dlouhodobou strategii, kdy je každé rozhodnutí pečlivě zváženo a konzultováno se členskými státy, což je v souladu s unijními pravidly. Příprava na odvetná opatření v rámci EU vyžaduje souhlas většiny států, což zahrnuje podporu alespoň 15 z 27 členských zemí.
Navzdory uvolnění napětí a 90dennímu příměří zůstávají Trumpova cla na ocel a hliník, stejně jako na automobilový průmysl, v platnosti. EU zdůrazňuje, že pokud bude nutné, má připravený plán na eskalaci situace. Jedním z nejzávažnějších opatření je Anti-Coercion Instrument (ACI), což je obchodní „bazooka“, která by mohla zasáhnout proti ekonomickému nátlaku, jaký Donald Trump v současnosti praktikuje. Aktivace tohoto nástroje by však trvala minimálně šest měsíců a vyžadovala by souhlas dvou třetin členských států EU.
Prozatím se EU rozhodla čekat a doufá, že tím umožní uklidnění situace, jak uvedl jeden diplomat: „Počkejme a uvidíme, jestli tentokrát opravdu začneme jednat vážně. Jinak odvetné kroky stále platí.“
Strategie EU je přitom zaměřena na co největší tlak na Trumpovy republikánské podporovatele, ale zároveň se snaží minimalizovat škody na evropských zájmech. Proto se ve finální fázi odvetných kroků objeví 25procentní clo na sóju, což je nejhodnotnější položka na seznamu EU. Tento produkt, který je klíčový pro evropské zemědělce, je většinou dovážen ze státu Louisiana, kde má silnou politickou základnu republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
I když některé položky, jako bourbon z Kentucky, byly z původního seznamu výjimečně vynechány, EU zdůrazňuje, že je připravena pokračovat v obraně svých zájmů, pokud USA nebudou ochotny jednat na základě pravidel mezinárodního obchodu.
I když Trump zkouší poškodit multilateralismus, který Washington podporoval po druhé světové válce, EU se drží pravidelného a pravidly řízeného obchodování. Zatímco USA paralyzovaly Světovou obchodní organizaci (WTO), EU stále hledá cesty, jak chránit své ekonomické zájmy v rámci stanovených pravidel.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
