Evropská unie (EU) dala jasně najevo, že v obchodních válkách nebude jednat impulzivně, zejména ne v reakci na twitterové příspěvky amerického prezidenta Donalda Trumpa. V reakci na jeho kontroverzní cla na ocel a hliník se EU rozhodla pozastavit své odvetné kroky, alespoň prozatím. Tento krok přišel poté, co Trump oznámil 90denní příměří týkající se vzájemných cel, která byla zavedena týden předtím. Nyní mají obě strany 90 dní na to, aby dosáhly dohody.
EU je známá svou pečlivou a promyšlenou reakcí na obchodní spory, kdy vždy preferuje budování vnitřního konsenzu před tím, než přijme jakákoli opatření. Na rozdíl od Trumpa, který často jedná na základě tweetů a výzev k okamžitým krokům, unijní představitelé dávají přednost důkladnému zvažování a vyjednávání s členskými státy. Podle webu Politico tak EU nehodlá skákat, jak Trump tweetuje, ale odvetu si důkladně připraví. Tento přístup je součástí širší strategie, která se zaměřuje na dlouhodobý dopad a politickou podporu uvnitř EU.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že EU pozastaví odvetná cla na zboží z USA v hodnotě 20,9 miliardy eur, než vůbec začnou platit. Jak uvedla na sociálních sítích, EU chce nejprve dát šanci jednání: „Chceme dát vyjednávání šanci,“ napsala. „Pokud však budou vyjednávání neuspokojivá, naše protiopatření se aktivují. Příprava na další protiopatření pokračuje. Jak jsem již dříve řekla, všechny možnosti zůstávají na stole.“
Tento krok EU byl reakcí na Trumpovo rozhodnutí snížit cla na polovinu, což původně činilo 20 procent na veškerý dovoz do USA. I když je současná situace pro Trumpa výhodná vzhledem k poklesu finančních trhů, EU se rozhodla nejednat okamžitě, ale dát šanci vyjednávání.
EU reaguje pomalu a pečlivě, což je součástí jejího obchodního přístupu. Představitelé EU se rozhodli uplatnit dlouhodobou strategii, kdy je každé rozhodnutí pečlivě zváženo a konzultováno se členskými státy, což je v souladu s unijními pravidly. Příprava na odvetná opatření v rámci EU vyžaduje souhlas většiny států, což zahrnuje podporu alespoň 15 z 27 členských zemí.
Navzdory uvolnění napětí a 90dennímu příměří zůstávají Trumpova cla na ocel a hliník, stejně jako na automobilový průmysl, v platnosti. EU zdůrazňuje, že pokud bude nutné, má připravený plán na eskalaci situace. Jedním z nejzávažnějších opatření je Anti-Coercion Instrument (ACI), což je obchodní „bazooka“, která by mohla zasáhnout proti ekonomickému nátlaku, jaký Donald Trump v současnosti praktikuje. Aktivace tohoto nástroje by však trvala minimálně šest měsíců a vyžadovala by souhlas dvou třetin členských států EU.
Prozatím se EU rozhodla čekat a doufá, že tím umožní uklidnění situace, jak uvedl jeden diplomat: „Počkejme a uvidíme, jestli tentokrát opravdu začneme jednat vážně. Jinak odvetné kroky stále platí.“
Strategie EU je přitom zaměřena na co největší tlak na Trumpovy republikánské podporovatele, ale zároveň se snaží minimalizovat škody na evropských zájmech. Proto se ve finální fázi odvetných kroků objeví 25procentní clo na sóju, což je nejhodnotnější položka na seznamu EU. Tento produkt, který je klíčový pro evropské zemědělce, je většinou dovážen ze státu Louisiana, kde má silnou politickou základnu republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
I když některé položky, jako bourbon z Kentucky, byly z původního seznamu výjimečně vynechány, EU zdůrazňuje, že je připravena pokračovat v obraně svých zájmů, pokud USA nebudou ochotny jednat na základě pravidel mezinárodního obchodu.
I když Trump zkouší poškodit multilateralismus, který Washington podporoval po druhé světové válce, EU se drží pravidelného a pravidly řízeného obchodování. Zatímco USA paralyzovaly Světovou obchodní organizaci (WTO), EU stále hledá cesty, jak chránit své ekonomické zájmy v rámci stanovených pravidel.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.
1. prosince došlo k explozi na úseku ropovodu Družba poblíž obce Kazinskie Vyselki v Tambovské oblasti Ruské federace. Informaci o incidentu potvrdily zdroje z Hlavního ředitelství rozvědky Ministerstva obrany Ukrajiny (GUR).
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
