Evropská unie (EU) dala jasně najevo, že v obchodních válkách nebude jednat impulzivně, zejména ne v reakci na twitterové příspěvky amerického prezidenta Donalda Trumpa. V reakci na jeho kontroverzní cla na ocel a hliník se EU rozhodla pozastavit své odvetné kroky, alespoň prozatím. Tento krok přišel poté, co Trump oznámil 90denní příměří týkající se vzájemných cel, která byla zavedena týden předtím. Nyní mají obě strany 90 dní na to, aby dosáhly dohody.
EU je známá svou pečlivou a promyšlenou reakcí na obchodní spory, kdy vždy preferuje budování vnitřního konsenzu před tím, než přijme jakákoli opatření. Na rozdíl od Trumpa, který často jedná na základě tweetů a výzev k okamžitým krokům, unijní představitelé dávají přednost důkladnému zvažování a vyjednávání s členskými státy. Podle webu Politico tak EU nehodlá skákat, jak Trump tweetuje, ale odvetu si důkladně připraví. Tento přístup je součástí širší strategie, která se zaměřuje na dlouhodobý dopad a politickou podporu uvnitř EU.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že EU pozastaví odvetná cla na zboží z USA v hodnotě 20,9 miliardy eur, než vůbec začnou platit. Jak uvedla na sociálních sítích, EU chce nejprve dát šanci jednání: „Chceme dát vyjednávání šanci,“ napsala. „Pokud však budou vyjednávání neuspokojivá, naše protiopatření se aktivují. Příprava na další protiopatření pokračuje. Jak jsem již dříve řekla, všechny možnosti zůstávají na stole.“
Tento krok EU byl reakcí na Trumpovo rozhodnutí snížit cla na polovinu, což původně činilo 20 procent na veškerý dovoz do USA. I když je současná situace pro Trumpa výhodná vzhledem k poklesu finančních trhů, EU se rozhodla nejednat okamžitě, ale dát šanci vyjednávání.
EU reaguje pomalu a pečlivě, což je součástí jejího obchodního přístupu. Představitelé EU se rozhodli uplatnit dlouhodobou strategii, kdy je každé rozhodnutí pečlivě zváženo a konzultováno se členskými státy, což je v souladu s unijními pravidly. Příprava na odvetná opatření v rámci EU vyžaduje souhlas většiny států, což zahrnuje podporu alespoň 15 z 27 členských zemí.
Navzdory uvolnění napětí a 90dennímu příměří zůstávají Trumpova cla na ocel a hliník, stejně jako na automobilový průmysl, v platnosti. EU zdůrazňuje, že pokud bude nutné, má připravený plán na eskalaci situace. Jedním z nejzávažnějších opatření je Anti-Coercion Instrument (ACI), což je obchodní „bazooka“, která by mohla zasáhnout proti ekonomickému nátlaku, jaký Donald Trump v současnosti praktikuje. Aktivace tohoto nástroje by však trvala minimálně šest měsíců a vyžadovala by souhlas dvou třetin členských států EU.
Prozatím se EU rozhodla čekat a doufá, že tím umožní uklidnění situace, jak uvedl jeden diplomat: „Počkejme a uvidíme, jestli tentokrát opravdu začneme jednat vážně. Jinak odvetné kroky stále platí.“
Strategie EU je přitom zaměřena na co největší tlak na Trumpovy republikánské podporovatele, ale zároveň se snaží minimalizovat škody na evropských zájmech. Proto se ve finální fázi odvetných kroků objeví 25procentní clo na sóju, což je nejhodnotnější položka na seznamu EU. Tento produkt, který je klíčový pro evropské zemědělce, je většinou dovážen ze státu Louisiana, kde má silnou politickou základnu republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
I když některé položky, jako bourbon z Kentucky, byly z původního seznamu výjimečně vynechány, EU zdůrazňuje, že je připravena pokračovat v obraně svých zájmů, pokud USA nebudou ochotny jednat na základě pravidel mezinárodního obchodu.
I když Trump zkouší poškodit multilateralismus, který Washington podporoval po druhé světové válce, EU se drží pravidelného a pravidly řízeného obchodování. Zatímco USA paralyzovaly Světovou obchodní organizaci (WTO), EU stále hledá cesty, jak chránit své ekonomické zájmy v rámci stanovených pravidel.
Reportéři webu Politico navštívili Finsko, Polsko a Litvu, aby zhodnotili připravenost tří exponovaných úseků východní hranice NATO na případný ruský útok. Tyto čelní alianční státy urychleně posilují vlastní obranu, neboť kvůli postojům amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně zpochybňuje bezpečnostní záruky článku 5, již nemohou automaticky spoléhat na pomoc Washingtonu.
S přibývajícími tropickými dny roste v Evropě tlak na zajištění chlazení, přičemž chybějící klimatizace v domácnostech se stávají novým tématem politických sporů. Zatímco u instalace chladicích systémů v nemocnicích, školách či domovech pro seniory panuje mezi politiky a zdravotnickými experty shoda, debata o soukromých bytech vyvolává silné kontroverze. Krajně pravicové strany v Německu a Francii začaly toto téma politicky využívat a obviňují mainstreamové vládní představitele z toho, že kvůli ideologii energetické účinnosti a zelené politice obětují komfort a zdraví běžných občanů.
Válečné konflikty podle historických zkušeností končí pěti základními způsoby: úplným podmaněním, formální nebo de facto kapitulací, stažením jedné ze stran, případně vyjednaným mírem. Otázka budoucího vývoje ruské agrese na Ukrajině získává na aktuálnosti i v souvislosti s tím, že se mezinárodní pozornost po předchozích diplomatických dohodách na Blízkém východě vrací zpět k evropskému bojišti.
Ukrajina v posledních týdnech převzala iniciativu v oslabování ruské válečné ekonomiky a spustila kampaň, kterou prezident Volodymyr Zelenskyj označil za „sankce dlouhého doletu“.
Dým ze stovek kanadských lesních požárů nadále zahaluje rozsáhlé oblasti Severní Ameriky a přináší nebezpečné znečištění ovzduší pro desítky milionů lidí. Výstrahy před špatnou kvalitou vzduchu byly vydány ve více než dvaceti státech USA, kam se kouř z požárů v jižní a střední Kanadě, severním Ontariu a Minnesotě přesunul.
Španělský premiér Pedro Sánchez v neděli odcestuje do Spojených států, aby na stadionu MetLife v New Jersey osobně zhlédl finálový zápas mistrovství světa ve fotbale mezi Španělskem a Argentinou. Vládní mluvčí potvrdil jeho přítomnost krátce poté, co svou účast oznámila také španělská královská rodina. Na stadionu bude zápas sledovat rovněž americký prezident Donald Trump, což může vést k poměrně napjatému setkání, neboť Sánchez patří k nejhlasitějším Trumpovým kritikům v Evropě.
Rozporuplné hlasování ve Sněmovně reprezentantů naplno odhalilo prohlubující se rozkol uvnitř Demokratické strany ohledně vojenské pomoci Izraeli. Návrh na zastavení této podpory, který předložil konzervativní republikánský kongresman Thomas Massie z Kentucky, byl sice díky drtivému odporu většiny republikánů a 98 demokratů zamítnut, v řadách demokratických poslanců však vyvolal téměř stoprocentní shodu v rozdělení sil. Pro utnutí vojenské pomoci totiž zvedlo ruku 103 demokratů a dalších deset se zdrželo, což představuje v novodobé historii americko-izraelských vztahů dříve nemyslitelný posun.
Velkolepý pohřeb nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, který zahynul na konci února při koordinovaných americko-izraelských náletech, naplno odkryl hluboké vnitřní rozepře v íránském režimu. Během smutečního průvodu v Teheránu čelil prezident Masúd Pezeškijan výkřikům „smrt kompromisníkovi“. Šéf íránské diplomacie Abbás Araghčí, který s Trumpovou administrativou vyjednal příměří a dosáhl částečného zrušení sankcí, musel z pohřbu dokonce utéct poté, co na něj dav začal házet kameny a označovat ho za zrádce.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
