Evropská unie (EU) dala jasně najevo, že v obchodních válkách nebude jednat impulzivně, zejména ne v reakci na twitterové příspěvky amerického prezidenta Donalda Trumpa. V reakci na jeho kontroverzní cla na ocel a hliník se EU rozhodla pozastavit své odvetné kroky, alespoň prozatím. Tento krok přišel poté, co Trump oznámil 90denní příměří týkající se vzájemných cel, která byla zavedena týden předtím. Nyní mají obě strany 90 dní na to, aby dosáhly dohody.
EU je známá svou pečlivou a promyšlenou reakcí na obchodní spory, kdy vždy preferuje budování vnitřního konsenzu před tím, než přijme jakákoli opatření. Na rozdíl od Trumpa, který často jedná na základě tweetů a výzev k okamžitým krokům, unijní představitelé dávají přednost důkladnému zvažování a vyjednávání s členskými státy. Podle webu Politico tak EU nehodlá skákat, jak Trump tweetuje, ale odvetu si důkladně připraví. Tento přístup je součástí širší strategie, která se zaměřuje na dlouhodobý dopad a politickou podporu uvnitř EU.
Prezidentka Evropské komise Ursula von der Leyenová ve čtvrtek oznámila, že EU pozastaví odvetná cla na zboží z USA v hodnotě 20,9 miliardy eur, než vůbec začnou platit. Jak uvedla na sociálních sítích, EU chce nejprve dát šanci jednání: „Chceme dát vyjednávání šanci,“ napsala. „Pokud však budou vyjednávání neuspokojivá, naše protiopatření se aktivují. Příprava na další protiopatření pokračuje. Jak jsem již dříve řekla, všechny možnosti zůstávají na stole.“
Tento krok EU byl reakcí na Trumpovo rozhodnutí snížit cla na polovinu, což původně činilo 20 procent na veškerý dovoz do USA. I když je současná situace pro Trumpa výhodná vzhledem k poklesu finančních trhů, EU se rozhodla nejednat okamžitě, ale dát šanci vyjednávání.
EU reaguje pomalu a pečlivě, což je součástí jejího obchodního přístupu. Představitelé EU se rozhodli uplatnit dlouhodobou strategii, kdy je každé rozhodnutí pečlivě zváženo a konzultováno se členskými státy, což je v souladu s unijními pravidly. Příprava na odvetná opatření v rámci EU vyžaduje souhlas většiny států, což zahrnuje podporu alespoň 15 z 27 členských zemí.
Navzdory uvolnění napětí a 90dennímu příměří zůstávají Trumpova cla na ocel a hliník, stejně jako na automobilový průmysl, v platnosti. EU zdůrazňuje, že pokud bude nutné, má připravený plán na eskalaci situace. Jedním z nejzávažnějších opatření je Anti-Coercion Instrument (ACI), což je obchodní „bazooka“, která by mohla zasáhnout proti ekonomickému nátlaku, jaký Donald Trump v současnosti praktikuje. Aktivace tohoto nástroje by však trvala minimálně šest měsíců a vyžadovala by souhlas dvou třetin členských států EU.
Prozatím se EU rozhodla čekat a doufá, že tím umožní uklidnění situace, jak uvedl jeden diplomat: „Počkejme a uvidíme, jestli tentokrát opravdu začneme jednat vážně. Jinak odvetné kroky stále platí.“
Strategie EU je přitom zaměřena na co největší tlak na Trumpovy republikánské podporovatele, ale zároveň se snaží minimalizovat škody na evropských zájmech. Proto se ve finální fázi odvetných kroků objeví 25procentní clo na sóju, což je nejhodnotnější položka na seznamu EU. Tento produkt, který je klíčový pro evropské zemědělce, je většinou dovážen ze státu Louisiana, kde má silnou politickou základnu republikánský předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson.
I když některé položky, jako bourbon z Kentucky, byly z původního seznamu výjimečně vynechány, EU zdůrazňuje, že je připravena pokračovat v obraně svých zájmů, pokud USA nebudou ochotny jednat na základě pravidel mezinárodního obchodu.
I když Trump zkouší poškodit multilateralismus, který Washington podporoval po druhé světové válce, EU se drží pravidelného a pravidly řízeného obchodování. Zatímco USA paralyzovaly Světovou obchodní organizaci (WTO), EU stále hledá cesty, jak chránit své ekonomické zájmy v rámci stanovených pravidel.
V Evropě nyní dochází k zásadnímu obratu. Evropští lídři si už nemohou být jisti, že jim Spojené státy zajistí bezpečnost, a to bez ohledu na to, zda Donald Trump přesvědčí ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby přijal pro Rusko výhodnou mírovou dohodu, nebo od konfliktu úplně ustoupí. Hugh De Santis, člen plánovacího štábu ministra George Shultze zodpovědný za NATO, tvrdí, že možnosti jsou v zásadě dvě: buď budou dál Trumpovi pochlebovat a lobbovat u kongresmanů v naději, že bezpečnostní vztahy nebudou přerušeny, anebo se připraví na obranu proti bojovnému Rusku bez americké pomoci.
Izraelská armáda zničila další výškovou budovu v Gaze, což je už druhá velká věž, na kterou zaútočila během dvou dnů. Ministr obrany Izrael Katz zveřejnil na sociální síti X video, kde se budova hroutí, s popiskem „Pokračujeme“. Izraelské obranné síly (IDF) tvrdí, že věž Sussi používalo hnutí Hamás, což však palestinská skupina popírá. Zatím nejsou k dispozici žádné informace o případných obětech.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
