Na otázku, proč Čína neustupuje Donaldu Trumpovi v otázce cel, existuje podle analýzy serveru BBC jednoduchá odpověď: protože nemusí.
Pekingské vedení dlouhodobě označuje Trumpovu administrativu za šikanující a rozhodně nemá zájem vypadat, že se podvoluje nátlaku. Zároveň má Čína ekonomické možnosti, jak takovému tlaku čelit – možnosti, jaké jiné země zkrátka nemají.
Je pravda, že před začátkem celní války měla Čína obrovský export do Spojených států, ale ten ve skutečnosti tvořil jen asi 2 % jejího HDP. Přesto by Komunistická strana dala přednost tomu, nebýt zatažena do obchodního konfliktu právě ve chvíli, kdy se potýká s řadou vnitřních ekonomických problémů – od realitní krize přes nadměrné zadlužení regionálních vlád až po rekordní nezaměstnanost mladých.
Navzdory tomu však čínská vláda tvrdí, že je silná a odhodlaná odolat americkému tlaku. Zároveň si je vědoma, že její odvetná cla zasáhnou i americké exportéry.
Trump opakovaně tvrdil svým podporovatelům, že přinutit Čínu ke kapitulaci bude jednoduché – stačí uvalit cla. Realita ale ukazuje, že šlo o značně zkreslený obraz. Peking se totiž rozhodně nechystá kapitulovat.
Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek při setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem prohlásil, že Čína a Evropská unie by měly „společně vzdorovat jednostranné šikaně“ ze strany Trumpovy administrativy. Sánchez na to reagoval slovy, že napětí mezi USA a Čínou by nemělo bránit vzájemné spolupráci Evropy s Pekingem.
Krátce po jejich schůzce Čína opět zvýšila cla na americké zboží – ačkoli současně deklarovala, že na další americké zvyšování už nebude reagovat.
Prezident Si se příští týden chystá navštívit Malajsii, Vietnam a Kambodžu – tedy země, které byly americkými cly výrazně zasaženy. Jeho ministři mezitím jednají o posílení obchodní spolupráce se zástupci Jižní Afriky, Saúdské Arábie a Indie.
Současně se Čína údajně s EU baví o zrušení evropských cel na čínská auta, která by nahradilo stanovení minimální ceny – jako ochrana proti tzv. dumpingovým cenám.
Jinými slovy: Čína má možnosti. A rozhodně je využívá.
Podle analytiků už se navíc souboje o cla mezi oběma velmocemi stávají spíše symbolickým gestem. Vzájemný obchod byl těmito opatřeními už natolik omezen, že další cla mají spíše politický než praktický dopad.
To potvrzuje i vývoj z posledních týdnů, kdy Čína zprvu vyčkávala s odvetou, ale po dubnové eskalaci přistoupila k dalším krokům.
A že Peking bere situaci vážně, dokazuje i to, že čínská diplomacie začala na sociálních sítích zveřejňovat historické snímky předsedy Maa, včetně záběrů z korejské války, kde čelil Spojeným státům se slovy: „Bez ohledu na to, jak dlouho válka potrvá, nikdy neustoupíme.“
S těmito záběry doprovodila čínská mluvčí Mao Ning vlastní komentář: „Jsme Číňané. Nebojíme se provokací. Neustoupíme.“
Když čínská vláda vytahuje předsedu Maa, víte, že to myslí vážně.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.