Na otázku, proč Čína neustupuje Donaldu Trumpovi v otázce cel, existuje podle analýzy serveru BBC jednoduchá odpověď: protože nemusí.
Pekingské vedení dlouhodobě označuje Trumpovu administrativu za šikanující a rozhodně nemá zájem vypadat, že se podvoluje nátlaku. Zároveň má Čína ekonomické možnosti, jak takovému tlaku čelit – možnosti, jaké jiné země zkrátka nemají.
Je pravda, že před začátkem celní války měla Čína obrovský export do Spojených států, ale ten ve skutečnosti tvořil jen asi 2 % jejího HDP. Přesto by Komunistická strana dala přednost tomu, nebýt zatažena do obchodního konfliktu právě ve chvíli, kdy se potýká s řadou vnitřních ekonomických problémů – od realitní krize přes nadměrné zadlužení regionálních vlád až po rekordní nezaměstnanost mladých.
Navzdory tomu však čínská vláda tvrdí, že je silná a odhodlaná odolat americkému tlaku. Zároveň si je vědoma, že její odvetná cla zasáhnou i americké exportéry.
Trump opakovaně tvrdil svým podporovatelům, že přinutit Čínu ke kapitulaci bude jednoduché – stačí uvalit cla. Realita ale ukazuje, že šlo o značně zkreslený obraz. Peking se totiž rozhodně nechystá kapitulovat.
Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek při setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem prohlásil, že Čína a Evropská unie by měly „společně vzdorovat jednostranné šikaně“ ze strany Trumpovy administrativy. Sánchez na to reagoval slovy, že napětí mezi USA a Čínou by nemělo bránit vzájemné spolupráci Evropy s Pekingem.
Krátce po jejich schůzce Čína opět zvýšila cla na americké zboží – ačkoli současně deklarovala, že na další americké zvyšování už nebude reagovat.
Prezident Si se příští týden chystá navštívit Malajsii, Vietnam a Kambodžu – tedy země, které byly americkými cly výrazně zasaženy. Jeho ministři mezitím jednají o posílení obchodní spolupráce se zástupci Jižní Afriky, Saúdské Arábie a Indie.
Současně se Čína údajně s EU baví o zrušení evropských cel na čínská auta, která by nahradilo stanovení minimální ceny – jako ochrana proti tzv. dumpingovým cenám.
Jinými slovy: Čína má možnosti. A rozhodně je využívá.
Podle analytiků už se navíc souboje o cla mezi oběma velmocemi stávají spíše symbolickým gestem. Vzájemný obchod byl těmito opatřeními už natolik omezen, že další cla mají spíše politický než praktický dopad.
To potvrzuje i vývoj z posledních týdnů, kdy Čína zprvu vyčkávala s odvetou, ale po dubnové eskalaci přistoupila k dalším krokům.
A že Peking bere situaci vážně, dokazuje i to, že čínská diplomacie začala na sociálních sítích zveřejňovat historické snímky předsedy Maa, včetně záběrů z korejské války, kde čelil Spojeným státům se slovy: „Bez ohledu na to, jak dlouho válka potrvá, nikdy neustoupíme.“
S těmito záběry doprovodila čínská mluvčí Mao Ning vlastní komentář: „Jsme Číňané. Nebojíme se provokací. Neustoupíme.“
Když čínská vláda vytahuje předsedu Maa, víte, že to myslí vážně.
První měsíc meteorologického jara je v polovině. Odborníci už tuší, jak v Česku bude až téměř do poloviny dubna. Teploty mají růst nahoru a dostanou se až nad 15 °C. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Předseda slovenské vlády Robert Fico (Smer-SD) pokračuje v boji za obnovení dodávek ruské ropy na Slovensko. V dnešním rozhovoru s předsedou Evropské rady Antóniem Costou řekl, že Evropská unie nesmí upřednostňovat zájmy Ukrajiny před zájmy členských zemí.
Dara Rolins pořádně překvapila české i slovenské příznivce, protože zničehonic oznámila uměleckou pauzu. Důvodem je především stavba pražské rezidence, ale není to jediný důvod. Popová hvězda prozradila,
Česká kinematografie má na kontě další oscarový počin. Tuzemští producenti se totiž podíleli na vzniku dokumentárního filmu Pan Nikdo proti Putinovi, který obdržel Oscara. Na snímek se mohou těšit televizní diváci, v květnu jej odvysílá Česká televize.
Americký prezident Donald Trump vyvolal vlnu kritiky a rozpaků poté, co během nedělního letu prezidentským speciálem Air Force One zpochybnil smysl americké vojenské přítomnosti v Hormuzském průlivu. Přestože v posledních dnech stupňuje tlak na spojence, aby USA pomohli tuto klíčovou cestu zabezpečit, novinářům sdělil, že Spojené státy by v oblasti „možná vůbec neměly být“.
Německá vláda v pondělí odmítla požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa a vzkázala do Washingtonu, že konflikt na Blízkém východě nepovažuje za záležitost Severoatlantické aliance. Berlín oficiálně nevyhoví žádosti o poskytnutí vojenské podpory pro zajištění bezpečnosti v Hormuzském průlivu. Podle německého stanoviska nemá NATO v této válce své místo.
Irák se v posledních týdnech stal novou a velmi nebezpečnou frontou probíhající války s Íránem. Teherán se cíleně snaží do konfliktu zatáhnout i svého souseda a využít k tomu síť jím podporovaných milic. Od americko-izraelských náletů na Írán z konce února se Irák potýká s lavinou útoků, které mají za cíl vyčerpat americké síly v regionu a destabilizovat iráckou vládu.
Prezident Donald Trump v nedávném rozhovoru pro stanici Fox News rezolutně odmítl spekulace o tom, že by Spojené státy využívaly ukrajinskou pomoc při obraně proti dronům na Blízkém východě. Podle šéfa Bílého domu disponuje Amerika nejvyspělejšími technologiemi na světě a v otázkách bezpilotních letounů má větší přehled než kdokoli jiný. Trump tak přímo popřel tvrzení Kyjeva, že by o takovou podporu Washington sám žádal.
Současné válečné tažení na Blízkém východě, do kterého Spojené státy investují závratných 890 milionů dolarů každý den, tvrdě dopadá na nejzranitelnější regiony Asie. Zatímco mocnosti financují nákladné vojenské operace, miliony obyvatel v tisíce kilometrů vzdálených zemích bojují s kritickým nedostatkem základních životních potřeb.
Sliby administrativy Donalda Trumpa o bleskovém ukončení konfliktu s Íránem narážejí na tvrdou realitu energetického trhu. Zatímco Bílý dům se snaží mírnit paniku tvrzením, že drastické zdražování pohonných hmot je pouze krátkodobým výkyvem v řádu týdnů, experti citovaní serverem Politico vykreslují mnohem temnější scénář. Podle nich existuje pět zásadních bariér, které udrží ceny benzínu na rekordních úrovních po velmi dlouhou dobu.
Podle informací stanice CNN čelí administrativa Donalda Trumpa ostré kritice za to, že při plánování úderů na Írán hrubě podcenila riziko uzavření Hormuzského průlivu. Ukazuje se, že Pentagon i Rada pro národní bezpečnost odsunuly varovné analýzy ekonomických expertů na druhou kolej. Rozhodování v úzkém kruhu prezidentových poradců vedlo k tomu, že Washington nebyl připraven na scénář, který nyní diplomaté i námořní dopravci označují za katastrofální.
Válka v Íránu a s ní spojený drastický nárůst cen ropy a plynu rozpoutaly v Bruselu ostrou debatu o budoucnosti klimatické politiky. Energetický šok, který následoval po útocích USA a Izraele na Teherán z konce února, rozdělil Evropskou unii na dva nesmiřitelné tábory. Zatímco jedna strana volá po oslabení zelených ambicí v zájmu přežití ekonomiky, druhá v krizi vidí pádný důvod pro urychlení odklodu od fosilních paliv.