Na otázku, proč Čína neustupuje Donaldu Trumpovi v otázce cel, existuje podle analýzy serveru BBC jednoduchá odpověď: protože nemusí.
Pekingské vedení dlouhodobě označuje Trumpovu administrativu za šikanující a rozhodně nemá zájem vypadat, že se podvoluje nátlaku. Zároveň má Čína ekonomické možnosti, jak takovému tlaku čelit – možnosti, jaké jiné země zkrátka nemají.
Je pravda, že před začátkem celní války měla Čína obrovský export do Spojených států, ale ten ve skutečnosti tvořil jen asi 2 % jejího HDP. Přesto by Komunistická strana dala přednost tomu, nebýt zatažena do obchodního konfliktu právě ve chvíli, kdy se potýká s řadou vnitřních ekonomických problémů – od realitní krize přes nadměrné zadlužení regionálních vlád až po rekordní nezaměstnanost mladých.
Navzdory tomu však čínská vláda tvrdí, že je silná a odhodlaná odolat americkému tlaku. Zároveň si je vědoma, že její odvetná cla zasáhnou i americké exportéry.
Trump opakovaně tvrdil svým podporovatelům, že přinutit Čínu ke kapitulaci bude jednoduché – stačí uvalit cla. Realita ale ukazuje, že šlo o značně zkreslený obraz. Peking se totiž rozhodně nechystá kapitulovat.
Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek při setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem prohlásil, že Čína a Evropská unie by měly „společně vzdorovat jednostranné šikaně“ ze strany Trumpovy administrativy. Sánchez na to reagoval slovy, že napětí mezi USA a Čínou by nemělo bránit vzájemné spolupráci Evropy s Pekingem.
Krátce po jejich schůzce Čína opět zvýšila cla na americké zboží – ačkoli současně deklarovala, že na další americké zvyšování už nebude reagovat.
Prezident Si se příští týden chystá navštívit Malajsii, Vietnam a Kambodžu – tedy země, které byly americkými cly výrazně zasaženy. Jeho ministři mezitím jednají o posílení obchodní spolupráce se zástupci Jižní Afriky, Saúdské Arábie a Indie.
Současně se Čína údajně s EU baví o zrušení evropských cel na čínská auta, která by nahradilo stanovení minimální ceny – jako ochrana proti tzv. dumpingovým cenám.
Jinými slovy: Čína má možnosti. A rozhodně je využívá.
Podle analytiků už se navíc souboje o cla mezi oběma velmocemi stávají spíše symbolickým gestem. Vzájemný obchod byl těmito opatřeními už natolik omezen, že další cla mají spíše politický než praktický dopad.
To potvrzuje i vývoj z posledních týdnů, kdy Čína zprvu vyčkávala s odvetou, ale po dubnové eskalaci přistoupila k dalším krokům.
A že Peking bere situaci vážně, dokazuje i to, že čínská diplomacie začala na sociálních sítích zveřejňovat historické snímky předsedy Maa, včetně záběrů z korejské války, kde čelil Spojeným státům se slovy: „Bez ohledu na to, jak dlouho válka potrvá, nikdy neustoupíme.“
S těmito záběry doprovodila čínská mluvčí Mao Ning vlastní komentář: „Jsme Číňané. Nebojíme se provokací. Neustoupíme.“
Když čínská vláda vytahuje předsedu Maa, víte, že to myslí vážně.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se vyjádřil, že Moskva se ve věci přijatelných bezpečnostních záruk pro Ukrajinu nehodlá posunout ze své pozice. Jeho slova popřela naděje, že by jednání mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v pátek na Aljašce přinesla nějaké pokroky.
Ve chvíli, kdy se mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou ocitají na mrtvém bodě, Donald Trump posiluje svou rétoriku, když naznačuje, že by Ukrajina měla přejít do ofenzivy. Ve svém příspěvku na sociální síti Truth Social napsal, že je „velmi těžké, ne-li nemožné, vyhrát válku, aniž byste nezaútočili na zemi útočníka“. Dodal také, že bývalý prezident Joe Biden „nenechal Ukrajinu útočit, jen se bránit“, a zeptal se, jak to dopadlo.
I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Policie obvinila zadrženého cizince z pondělní vraždy seniorky v Ratenicích na Kolínsku. Podle dosavadních závěrů vyšetřování šlo o plánovaný čin, kdy se muž chtěl obohatit na úkor zavražděné ženy.
Tři roky už v září uplynou od smrti legendární britské královny Alžběty II., jejíž místo na trůnu zaujal její syn Karel III. Přesto se v těchto dnech dostanou do oběhu mince s podobiznou zesnulé panovnice. Podle královské mincovny je to naposledy.
Česko si ve čtvrtek připomíná události 21. srpna 1968, kdy do tehdejšího Československa vtrhla vojska zemí Varšavské smlouvy v čele se sovětskou armádou. Tradiční pietní akt se uskutečnil u budovy Českého rozhlasu. Zúčastnili se ho prezident Petr Pavel či premiér Petr Fiala (ODS).
Na pátek připadají nedožité 30. narozeniny Aničky Slováčkové, která si před dubnovou smrtí jistě přála, aby se z problémů dostala alespoň její maminka Dáda Patrasová. Podle nejnovějšího vyjádření Felixe Slováčka se to ale vůbec nedaří.
Ukrajina dává v reakci na poslední ruská vyjádření jasně najevo, že v rámci jednání s Kremlem stojí jedině o přímé rozhovory mezi prezidenty, tedy Volodymyrem Zelenským a Vladimirem Putinem. Schůzku v tomto formátu nadále připravuje i Bílý dům.
V případu předloňské smrti populárního herce Matthewa Perryho nastává další zvrat. Žena, která je jednou z pětice obviněných, souhlasila s přiznáním viny. Informoval o tom web DW. Perry, jehož celosvětově proslavil sitcom Přátelé, zemřel předloni na podzim.
Izrael naznačil, že poslední návrh příměří, s nímž souhlasí palestinské hnutí Hamás, nepřijme. Aby souhlasil s klidem zbraní, požaduje propuštění všech 50 zbývajících rukojmích, ať už jsou naživu nebo po smrti.
Veronika Khek Kubařová dnes odtajnila, že se v srpnu po deseti letech manželství konečně stala maminkou. Na svět přivedla chlapečka, jehož jméno zatím není veřejnosti známé. Bezpečně naopak víme, jak se známá herečka dala dohromady se svým mužem, uznávaným režisérem.
Příští ročník celosvětově oblíbené soutěže Eurovision Song Contest, známé jako Eurovize, má stanovené místo konání. Potřetí v historii jej bude hostit rakouské hlavní město Vídeň, informoval web DW.