Na otázku, proč Čína neustupuje Donaldu Trumpovi v otázce cel, existuje podle analýzy serveru BBC jednoduchá odpověď: protože nemusí.
Pekingské vedení dlouhodobě označuje Trumpovu administrativu za šikanující a rozhodně nemá zájem vypadat, že se podvoluje nátlaku. Zároveň má Čína ekonomické možnosti, jak takovému tlaku čelit – možnosti, jaké jiné země zkrátka nemají.
Je pravda, že před začátkem celní války měla Čína obrovský export do Spojených států, ale ten ve skutečnosti tvořil jen asi 2 % jejího HDP. Přesto by Komunistická strana dala přednost tomu, nebýt zatažena do obchodního konfliktu právě ve chvíli, kdy se potýká s řadou vnitřních ekonomických problémů – od realitní krize přes nadměrné zadlužení regionálních vlád až po rekordní nezaměstnanost mladých.
Navzdory tomu však čínská vláda tvrdí, že je silná a odhodlaná odolat americkému tlaku. Zároveň si je vědoma, že její odvetná cla zasáhnou i americké exportéry.
Trump opakovaně tvrdil svým podporovatelům, že přinutit Čínu ke kapitulaci bude jednoduché – stačí uvalit cla. Realita ale ukazuje, že šlo o značně zkreslený obraz. Peking se totiž rozhodně nechystá kapitulovat.
Čínský prezident Si Ťin-pching v pátek při setkání se španělským premiérem Pedrem Sánchezem prohlásil, že Čína a Evropská unie by měly „společně vzdorovat jednostranné šikaně“ ze strany Trumpovy administrativy. Sánchez na to reagoval slovy, že napětí mezi USA a Čínou by nemělo bránit vzájemné spolupráci Evropy s Pekingem.
Krátce po jejich schůzce Čína opět zvýšila cla na americké zboží – ačkoli současně deklarovala, že na další americké zvyšování už nebude reagovat.
Prezident Si se příští týden chystá navštívit Malajsii, Vietnam a Kambodžu – tedy země, které byly americkými cly výrazně zasaženy. Jeho ministři mezitím jednají o posílení obchodní spolupráce se zástupci Jižní Afriky, Saúdské Arábie a Indie.
Současně se Čína údajně s EU baví o zrušení evropských cel na čínská auta, která by nahradilo stanovení minimální ceny – jako ochrana proti tzv. dumpingovým cenám.
Jinými slovy: Čína má možnosti. A rozhodně je využívá.
Podle analytiků už se navíc souboje o cla mezi oběma velmocemi stávají spíše symbolickým gestem. Vzájemný obchod byl těmito opatřeními už natolik omezen, že další cla mají spíše politický než praktický dopad.
To potvrzuje i vývoj z posledních týdnů, kdy Čína zprvu vyčkávala s odvetou, ale po dubnové eskalaci přistoupila k dalším krokům.
A že Peking bere situaci vážně, dokazuje i to, že čínská diplomacie začala na sociálních sítích zveřejňovat historické snímky předsedy Maa, včetně záběrů z korejské války, kde čelil Spojeným státům se slovy: „Bez ohledu na to, jak dlouho válka potrvá, nikdy neustoupíme.“
S těmito záběry doprovodila čínská mluvčí Mao Ning vlastní komentář: „Jsme Číňané. Nebojíme se provokací. Neustoupíme.“
Když čínská vláda vytahuje předsedu Maa, víte, že to myslí vážně.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.