Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že Evropané již podruhé za necelých pět let platí vysokou cenu za svou závislost na dovážených fosilních palivech. Od začátku konfliktu utratil blok za dovoz energie o 24 miliard eur více než v předchozím období, a to bez získání jediného dodatečného množství surovin. Strmý růst cen tak drasticky zatěžuje rozpočty členských států i firem.
Plánované kroky zahrnují vytvoření celoevropského orgánu, který má za úkol rychle identifikovat hrozící nedostatky leteckého paliva a motorové nafty. Tento orgán bude také koordinovat sdílení pohonných hmot mezi členskými zeměmi nebo uvolňování nouzových zásob v případě výpadků. Cílem je zajistit větší pružnost při reakci na narušení dodavatelských řetězců.
Mezinárodní agentura pro energii i sdružení letišť ACI Europe varovaly, že Evropa, která dováží přibližně 70 % své spotřeby leteckého paliva, může v následujících týdnech čelit jeho akutnímu nedostatku. Tato situace vyvolává obavy z omezování letecké dopravy, což by mělo negativní dopad na ekonomiku, zejména v zemích silně závislých na cestovním ruchu.
Průmyslové skupiny v reakci na návrhy Komise vyzvaly k urychlenému pozastavení leteckých daní, aby se zmírnil dopad vysokých cen na koncové zákazníky. Evropská unie se zároveň chystá zavést další podpůrná opatření, jako jsou příspěvky na bydlení, energetické poukázky pro domácnosti a snížení daní z elektřiny.
Situace zůstává napjatá bez ohledu na případné diplomatické snahy o uklidnění konfliktu. Evropská komise varovala, že i kdyby se podařilo okamžitě zastavit nepřátelské akce, narušení dodávek energie z oblasti Perského zálivu bude mít dopady ještě dlouhou dobu. Evropa se tak musí připravit na přetrvávající nestabilitu na energetickém trhu.
Seznam problémů, kterým čelí domácnosti i firmy, se neustále rozšiřuje. Kromě drahých pohonných hmot a potravin se lidé potýkají také s omezenou nabídkou letů, které jsou kvůli cenám paliva výrazně dražší. Například německá skupina Lufthansa již oznámila plány na zrušení 20 000 letů do října, aby ušetřila náklady na palivo.
Pro některé podniky je současná krize existenční hrozbou. Rybáři v mnoha evropských zemích museli zastavit své aktivity, protože jim vysoké ceny energie a surovin znemožnily dosahovat zisku. Evropská komise proto aktivovala krizový mechanismus, který umožňuje členským státům poskytnout přímou finanční pomoc rybářům i zpracovatelům ryb.
Zasažen je také chemický průmysl, což může vést k nedostatku plastů a čisticích prostředků. Německý gigant BASF již zvýšil ceny mnoha svých produktů, od přísad do krmiv až po prostředky pro domácnost, v některých případech o více než 30 %. Německý svaz chemického průmyslu varuje, že nedostatek zakázek povede k dalšímu omezování výroby a propouštění zaměstnanců.
Ekonomové podle CNN varují, že pokud konflikt přetrvá přes první polovinu roku, Evropa se pravděpodobně nevyhne recesi. Mezinárodní měnový fond již vzhledem k situaci snížil své prognózy hospodářského růstu pro eurozónu i pro Spojené království. Negativní výhledy odrážejí obavy z kombinace nižšího růstu a přetrvávající inflace.
Ve Velké Británii se již projevují první následky energetického šoku, když inflace v uplynulém měsíci vzrostla poprvé od prosince. Ceny potravin a letenek rostou rychleji a analytici upozorňují, že jde o první vlnu tlaku, která se brzy přelije i do cen dalších produktů, jako jsou plasty nebo hnojiva. Vláda proto rozšiřuje projekty v oblasti solární energie, aby snížila účty rodinám a podpořila vlastní zdroje čisté energie.
Bývalý princ Andrew klidně mohl zatáhnout staršího sourozence, tedy britského krále Karla III., do své vlastní kauzy, kterou vyšetřuje policie. Právě její příslušníci se před několika měsíci, když se chystali na domovní prohlídku u Andrewa, obávali scénáře, který by jim jen přidělal potíže.
Den vzniku samostatného československého státu, který letos připadá na středu 28. října, ovlivní tuzemské obchody, konkrétně například provoz prodejen BILLA. Většina z nich bude v souladu s platnou legislativou uzavřena, otevřené však zůstanou vybrané prodejny na nádražích, letišti a čerpacích stanicích.
Česká ekonomika ztrácí dech. Česko má sice stále před Polskem hospodářský náskok, ten se však rychle zmenšuje. Podle zářijové analýzy Oxford Economics by Polsko mohlo kolem roku 2035 Česko předstihnout v HDP na obyvatele v přepočtu na kupní sílu. Ještě v roce 2019 přitom dosahovalo pouze 80 procent české úrovně.
Chcete vědět, jak se bude vyvíjet počasí v následujících dnech a týdnech? Tak to jste na správném místě. Podívali jsme se totiž do aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Asi každému je jasné, že před zimou se bude nadále ochlazovat.
Následující rok 2027 by se mohl stát v globálním průměru vůbec nejteplejším rokem v historii měření. V rozhovoru pro slovenskou tiskovou agenturu TASR na to upozornil klimatolog Slovenského hydrometeorologického ústavu Pavol Faško. Očekávaný rekordní nárůst teplot by podle něj měl sloužit jako zásadní impuls k aktivnějšímu přístupu společnosti i úřadů k řešení probíhající klimatické krize.
Evropská bezpečnost prochází po řadě hybridních útoků a sabotáží zásadním posunem. Ačkoli armády, zbraňové systémy a ochrana hranic zůstávají pro národní obranu nezastupitelné, charakter hrozeb cílících na evropské státy se výrazně změnil. Vedle konvenční války na Ukrajině čelí evropská společnost kybernetickým útokům, sabotážím kritické infrastruktury, nepovoleným přeletům dronů, špionáži a dezinformačním kampaním, které cílí přímo na každodenní chod civilního života.
Masové protesty ve Francii přerostly v rozsáhlé nepokoje a násilné střety, do kterých se po celé zemi zapojilo půl milionu až osm set tisíc lidí. Většinu demonstrantů tvoří studenti, přičemž při potyčkách s policií byly zraněny stovky osob a úřady dosud zadržely přibližně dva tisíce lidí. Násilnosti si vyžádaly zničení významných veřejných budov, jako je radnice v Limoges či historické turistické centrum v Lyonu, a stovky obchodů byly vyrabovány skupinami maskovaných mladíků.
Úmrtí osmadvacetileté pracovnice protimorového ústavu v ruském Irkutsku vyvolalo mezinárodní obavy a odhalilo vážné trhliny v mezinárodních zdravotnických pravidlech. Případ z počátku října získal celosvětovou pozornost poté, co místní ruský představitel veřejně spojil úmrtí mladé vědkyně s nákazou morem. Světová zdravotnická organizace se však o incidentu dozvěděla výhradně z médií, nikoli od oficiálních ruských úřadů, což vyvolalo pochybnosti o transparentnosti předávání informací.
Ukrajinská města čelila závažným důsledkům po pozastavení dodávek včasných varování před ruskými balistickými raketami ze strany Spojených států. Podle webu Kyiv Post zabilo ruské ostřelování během jednoho týdne od přerušení sdílení amerických satelitních dat nejméně šest civilistů a více než dvacet dalších zranilo. Ukrajinští představitelé, vojenské zdroje i civilní sítě protivzdušné obrany se shodují na tom, že ruské balistické střely zasahují cíle ještě předtím, než systém stihne vyhlásit poplach, což obyvatelům nedává prakticky žádný čas na přesun do krytů.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo provedení masivního úderu na vojensko-průmyslové objekty, skladovací prostory pro střely s plochou dráhou letu a bezpilotní prostředky i datová centra v Kyjevě a jeho okolí. K tomuto rozsáhlému vzdušnému útoku dochází v době sílících diplomatických jednání ohledně možného ukončení konfliktu. Zároveň se však prohlubují zřetelné rozpory mezi Washingtonem a ukrajinským vedením ohledně dalekosáhlé vojenské i zpravodajské podpory.
Ukrajinská armáda uskutečnila unikátní vojenskou operaci, při které úspěšně zachránila zraněného průzkumníka z frontové linie za pomoci těžkého bezpilotního vzdušného prostředku. Příslušníci roty bezpilotních pozemních systémů ukrajinské 92. samostatné útočné brigády, kteří na záchraně spolupracovali s dalšími vojenskými jednotkami, označili tuto akci za vůbec první leteckou evakuaci zraněného vojáka dronem v historii válečnictví.
Japonská vesmírná agentura JAXA v úterý brzy ráno místního času úspěšně odstartovala dlouho očekávanou vědeckou misi MMX z kosmodromu Tanegašima. Cílem této mezinárodní výpravy je prozkoumat dva malé a velmi záhadné měsíce planety Mars, kterými jsou Phobos a Deimos. Sonda nesoucí sérii pokročilých přístrojů má za úkol objasnit původ těchto těles a do roku 2031 dopravit vzorky z Phobosu zpět na Zemi.