Evropská unie představila soubor nouzových opatření, kterými se snaží ochránit své hospodářství před prudce rostoucími náklady na energie. Tyto kroky zdůrazňují vážné ekonomické škody, které evropskému bloku způsobuje válečný konflikt s Íránem. Evropa se přitom jen nedávno začala zotavovat z předchozí energetické krize vyvolané ruskou invazí na Ukrajinu, což novou situaci činí pro mnohá odvětví kritickou.
Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že Evropané již podruhé za necelých pět let platí vysokou cenu za svou závislost na dovážených fosilních palivech. Od začátku konfliktu utratil blok za dovoz energie o 24 miliard eur více než v předchozím období, a to bez získání jediného dodatečného množství surovin. Strmý růst cen tak drasticky zatěžuje rozpočty členských států i firem.
Plánované kroky zahrnují vytvoření celoevropského orgánu, který má za úkol rychle identifikovat hrozící nedostatky leteckého paliva a motorové nafty. Tento orgán bude také koordinovat sdílení pohonných hmot mezi členskými zeměmi nebo uvolňování nouzových zásob v případě výpadků. Cílem je zajistit větší pružnost při reakci na narušení dodavatelských řetězců.
Mezinárodní agentura pro energii i sdružení letišť ACI Europe varovaly, že Evropa, která dováží přibližně 70 % své spotřeby leteckého paliva, může v následujících týdnech čelit jeho akutnímu nedostatku. Tato situace vyvolává obavy z omezování letecké dopravy, což by mělo negativní dopad na ekonomiku, zejména v zemích silně závislých na cestovním ruchu.
Průmyslové skupiny v reakci na návrhy Komise vyzvaly k urychlenému pozastavení leteckých daní, aby se zmírnil dopad vysokých cen na koncové zákazníky. Evropská unie se zároveň chystá zavést další podpůrná opatření, jako jsou příspěvky na bydlení, energetické poukázky pro domácnosti a snížení daní z elektřiny.
Situace zůstává napjatá bez ohledu na případné diplomatické snahy o uklidnění konfliktu. Evropská komise varovala, že i kdyby se podařilo okamžitě zastavit nepřátelské akce, narušení dodávek energie z oblasti Perského zálivu bude mít dopady ještě dlouhou dobu. Evropa se tak musí připravit na přetrvávající nestabilitu na energetickém trhu.
Seznam problémů, kterým čelí domácnosti i firmy, se neustále rozšiřuje. Kromě drahých pohonných hmot a potravin se lidé potýkají také s omezenou nabídkou letů, které jsou kvůli cenám paliva výrazně dražší. Například německá skupina Lufthansa již oznámila plány na zrušení 20 000 letů do října, aby ušetřila náklady na palivo.
Pro některé podniky je současná krize existenční hrozbou. Rybáři v mnoha evropských zemích museli zastavit své aktivity, protože jim vysoké ceny energie a surovin znemožnily dosahovat zisku. Evropská komise proto aktivovala krizový mechanismus, který umožňuje členským státům poskytnout přímou finanční pomoc rybářům i zpracovatelům ryb.
Zasažen je také chemický průmysl, což může vést k nedostatku plastů a čisticích prostředků. Německý gigant BASF již zvýšil ceny mnoha svých produktů, od přísad do krmiv až po prostředky pro domácnost, v některých případech o více než 30 %. Německý svaz chemického průmyslu varuje, že nedostatek zakázek povede k dalšímu omezování výroby a propouštění zaměstnanců.
Ekonomové podle CNN varují, že pokud konflikt přetrvá přes první polovinu roku, Evropa se pravděpodobně nevyhne recesi. Mezinárodní měnový fond již vzhledem k situaci snížil své prognózy hospodářského růstu pro eurozónu i pro Spojené království. Negativní výhledy odrážejí obavy z kombinace nižšího růstu a přetrvávající inflace.
Ve Velké Británii se již projevují první následky energetického šoku, když inflace v uplynulém měsíci vzrostla poprvé od prosince. Ceny potravin a letenek rostou rychleji a analytici upozorňují, že jde o první vlnu tlaku, která se brzy přelije i do cen dalších produktů, jako jsou plasty nebo hnojiva. Vláda proto rozšiřuje projekty v oblasti solární energie, aby snížila účty rodinám a podpořila vlastní zdroje čisté energie.
Americký ministr obrany Pete Hegseth během svého projevu ve Francii varoval, že Evropa v současnosti čelí invazi nebezpečných ideologií přicházejících po moři. Šéf Pentagonu tato slova pronesl na Americkém hřbitově v Normandii při příležitosti oslav 82. výročí vylodění spojeneckých vojsk ze dne 6. června 1944. Ve svém vystoupení explicitně propojil historické dědictví osvobození západní Evropy od nacistické okupace se současnou situací na jihoevropských a východoevropských plážích.
Papež Lev zahájil svou oficiální návštěvu Španělska, která je jeho vůbec první cestou do členské země Evropské unie s výjimkou Itálie. Ve svém úvodním projevu v královském paláci v Madridu, kterého se zúčastnil i král Filip VI., vyzval politické lídry k odmítnutí polarizace a k hledání společné jednoty. Pontifik upozornil, že snaha získávat popularitu podněcováním společenských rozporů roste, a apeloval na politiky, aby namísto rozdělování obyvatelstva bojovali za světový mír.
Írán se v současné době připravuje na složitý přechod od válečné jednoty k neklidnému míru, který provází hyperinflace, desetiprocentní propad ekonomiky, výpadky dodávek elektrické energie a výzvy k ukončení tvrdých zásahů proti disentu. Přestože definitivní mír ještě nebyl zajištěn, uvnitř režimu již začínají propukat diskuse o budoucím směřování země. Představitelé státu se nyní intenzivně zabývají otázkou, jak po přežití samotného válečného konfliktu dokážou ustát následné mírové období.
Debata o tom, zda by se Evropa měla v oblasti bezpečnosti spoléhat na Spojené státy, nebo se vydat vlastní cestou, staví kontinent před falešnou volbu. Snaha vnímat Ameriku a Evropu jako konkurenty namísto pilířů jedné aliance oslabuje obě strany. Během aktuální konference NATO o doplňování sil navíc vyšlo najevo, že Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa plánují urychlit stahování svých vojáků z Evropy, což posouvá teoretické diskuse o evropské soběstačnosti do naléhavé reality.
Zprostředkovatelé válečných konfliktů v Íránu i na Ukrajině dlouhodobě čelí velkým potížím při snaze dosáhnout trvalého klidu zbraní. Ačkoliv Spojené státy a Írán uzavřely 7. dubna počáteční dvoutýdenní příměří, které pomohl dojednat Pákistán, tato dohoda byla od samého začátku velmi křehká. Už 11. května americký prezident Donald Trump prohlásil, že příměří je v kritickém stavu, a opakovaně pohrozil obnovením vojenských akcí.
Zatímco zdravotníci v Demokratické republice Kongo (DRK) nadále bojují s probíhající epidemií eboly, vědci po celém světě závodí s časem, aby vyvinuli očkovací látku proti konkrétnímu kmeni viru, který tuto nákazu způsobuje. Proti ebole sice v současnosti existují dvě schválené vakcíny, obě jsou však zaměřeny výhradně na kmen Zaire.
Výroční zasedání Americké společnosti klinické onkologie (ASCO) v Chicagu, které je největší onkologickou konferencí na světě, přineslo řadu zásadních objevů v boji proti rakovině. Letošního ročníku se zúčastnilo na 40 tisíc zdravotnických odborníků, kteří diskutovali o nových metodách léčby zaměřených na zlepšení výsledků pacientů po celém světě. Mezi hlavní témata patřily inteligentní léky schopné odhalit skryté nádorové buňky, průlomová pilulka proti rakovině slinivky břišní, ale také možnosti, jak u vybraných pacientů bezpečně vynechat chemoterapii nebo chirurgické zákroky.
Země Severoatlantické aliance v současné době jednají o novém závazku vojenské pomoci pro Ukrajinu ve výši 70 miliard eur. Tento finanční cíl, který minulý měsíc předložilo Německo, by měl být oficiálně oznámen na nadcházejícím summitu NATO v Ankaře.
Epidemie eboly ve střední Africe by mohla svým rozsahem dosáhnout podobných rozměrů jako historicky nejhorší nákaza z let 2014 až 2016 v západní Africe, která si vyžádala přes 11 tisíc lidských životů. Americký Úřad pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnil několik počítačových modelů a scénářů, podle nichž by počet nakažených mohl v závislosti na rychlosti izolace nemocných vzrůst na 10 až 20 tisíc případů.
Evropská unie musí prokázat vůli i schopnost přijímat nové členy a výrazně urychlit celý proces rozšiřování. Na summitu v černohorském pobřežním městě Tivat se na tom shodli nejvyšší představitelé sedmadvacítky a šesti států západního Balkánu, které o vstup usilují.
V arménském Abovjanu jede stáčírna tamní koňakové továrny na plný plyn a dělnice v bílých pláštích s velkým úsilím plní palety lahvemi. Cílovou stanicí tohoto slavného alkoholu je tradičně Rusko, kam podnik ročně vyveze na sedm milionů lahví, avšak zboží tam s největší pravděpodobností nedorazí. Moskva totiž minulý měsíc vyhlásila zákaz dovozu ze tří hlavních arménských palíren s oficiálním odůvodněním, že má hygienické obavy. Tento krok je ovšem v zemi široce vnímán jako otevřený politický tlak Kremlu, který se snaží odradit třímilionový kavkazský národ od jeho viditelného příklonu k Západu těsně před nadcházejícími nedělními parlamentními volbami.
Helena Vondráčková pořádně zaskočila fanoušky svým úterním imnstagramovým příspěvkem. Na sociální síti totiž vyvěsila inzerát, jehož prostřednictvím nabízí dopravní prostředek. Je ale hodně specifický, takže se moc zájemců očekávat nedá.