EU platí za válku v Íránu desítky miliard eur. Řítí se do recese

Evropská komise ve svém prohlášení uvedla, že Evropané již podruhé za necelých pět let platí vysokou cenu za svou závislost na dovážených fosilních palivech. Od začátku konfliktu utratil blok za dovoz energie o 24 miliard eur více než v předchozím období, a to bez získání jediného dodatečného množství surovin. Strmý růst cen tak drasticky zatěžuje rozpočty členských států i firem.

Plánované kroky zahrnují vytvoření celoevropského orgánu, který má za úkol rychle identifikovat hrozící nedostatky leteckého paliva a motorové nafty. Tento orgán bude také koordinovat sdílení pohonných hmot mezi členskými zeměmi nebo uvolňování nouzových zásob v případě výpadků. Cílem je zajistit větší pružnost při reakci na narušení dodavatelských řetězců.

Mezinárodní agentura pro energii i sdružení letišť ACI Europe varovaly, že Evropa, která dováží přibližně 70 % své spotřeby leteckého paliva, může v následujících týdnech čelit jeho akutnímu nedostatku. Tato situace vyvolává obavy z omezování letecké dopravy, což by mělo negativní dopad na ekonomiku, zejména v zemích silně závislých na cestovním ruchu.

Průmyslové skupiny v reakci na návrhy Komise vyzvaly k urychlenému pozastavení leteckých daní, aby se zmírnil dopad vysokých cen na koncové zákazníky. Evropská unie se zároveň chystá zavést další podpůrná opatření, jako jsou příspěvky na bydlení, energetické poukázky pro domácnosti a snížení daní z elektřiny.

Situace zůstává napjatá bez ohledu na případné diplomatické snahy o uklidnění konfliktu. Evropská komise varovala, že i kdyby se podařilo okamžitě zastavit nepřátelské akce, narušení dodávek energie z oblasti Perského zálivu bude mít dopady ještě dlouhou dobu. Evropa se tak musí připravit na přetrvávající nestabilitu na energetickém trhu.

Seznam problémů, kterým čelí domácnosti i firmy, se neustále rozšiřuje. Kromě drahých pohonných hmot a potravin se lidé potýkají také s omezenou nabídkou letů, které jsou kvůli cenám paliva výrazně dražší. Například německá skupina Lufthansa již oznámila plány na zrušení 20 000 letů do října, aby ušetřila náklady na palivo.

Pro některé podniky je současná krize existenční hrozbou. Rybáři v mnoha evropských zemích museli zastavit své aktivity, protože jim vysoké ceny energie a surovin znemožnily dosahovat zisku. Evropská komise proto aktivovala krizový mechanismus, který umožňuje členským státům poskytnout přímou finanční pomoc rybářům i zpracovatelům ryb.

Zasažen je také chemický průmysl, což může vést k nedostatku plastů a čisticích prostředků. Německý gigant BASF již zvýšil ceny mnoha svých produktů, od přísad do krmiv až po prostředky pro domácnost, v některých případech o více než 30 %. Německý svaz chemického průmyslu varuje, že nedostatek zakázek povede k dalšímu omezování výroby a propouštění zaměstnanců.

Ekonomové podle CNN varují, že pokud konflikt přetrvá přes první polovinu roku, Evropa se pravděpodobně nevyhne recesi. Mezinárodní měnový fond již vzhledem k situaci snížil své prognózy hospodářského růstu pro eurozónu i pro Spojené království. Negativní výhledy odrážejí obavy z kombinace nižšího růstu a přetrvávající inflace.

Ve Velké Británii se již projevují první následky energetického šoku, když inflace v uplynulém měsíci vzrostla poprvé od prosince. Ceny potravin a letenek rostou rychleji a analytici upozorňují, že jde o první vlnu tlaku, která se brzy přelije i do cen dalších produktů, jako jsou plasty nebo hnojiva. Vláda proto rozšiřuje projekty v oblasti solární energie, aby snížila účty rodinám a podpořila vlastní zdroje čisté energie.