Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Současné napětí eskalovalo po červencové dohodě s Trumpem, kterou Evropská komise přijala a jež fakticky zafixovala 15% cla na vývoz z EU do USA, aniž by za to Evropa získala adekvátní protihodnotu. K tomuto ponížení se přidalo i přislíbení investic a nákupů energetických a vojenských materiálů v hodnotě přesahující bilion dolarů. O necelý měsíc později Trump navíc začal hrozit zavedením nových drtivých cel v případě, že by Evropa uplatnila své digitální zákony vůči americkým technologickým firmám na svém území.
Evropa se dlouhodobě pyšní svým trhem s 450 miliony bohatých spotřebitelů, který jí údajně dává nepřekonatelnou sílu v obchodních jednáních. Avšak od Trumpovy poslední hrozby nebylo ze strany Unie podniknuto téměř nic. Nebylo aktivováno ani jedno odvetné opatření a nebyl uplatněn ani protinátlakový nástroj, přezdívaný „obchodní bazuka“, který měl sloužit jako nejúčinnější štít proti zahraničnímu ekonomickému tlaku. Místo toho se Brusel zmohl jen na zdvořilá prohlášení a symbolickou pokutu pro společnost Google.
Trumpovo vedení dalo jasně najevo, že cílem USA již není posílit evropskou demokracii, ale spíše ji oslabit. Nedávný text zveřejněný na Substacku amerického ministerstva zahraničí dokonce obvinil Evropu z „agresivní kampaně proti samotné západní civilizaci“ a odsoudil údajná omezení namířená proti autoritářským stranám v EU. Takové jednání podtrhuje nutnost rázného kroku ze strany Unie.
Protinátlakový nástroj podle expertů umožňuje Unii vypočítat míru nátlaku a následně uvalit odpovídající protiopatření. Pokud s tím bude souhlasit většina evropských vlád, Komise by mohla z evropského trhu vyloučit americké zboží a služby nebo na ně uvalit cla. Je možné také omezit jejich práva duševního vlastnictví, blokovat investice nebo požadovat reparace jako podmínku pro opětovný vstup na evropský trh.
Tento nástroj není pouhou ekonomickou odvetou, ale především prohlášením politické vůle a signálem, že Evropa nehodlá tolerovat nátlak zvenčí. V tuto chvíli však zůstává nepoužit, čímž ztrácí svůj odstrašující potenciál. Mnoho evropských vlád sice veřejně projevuje odhodlání, ale za zavřenými dveřmi se vyhýbají aktivaci nástroje.
Evropa by měla být neústupná. Kromě použití „bazuky“ by měla bezodkladně vypnout algoritmy sociálních sítí, které doporučují obsah, o který uživatelé nepožádali, dokud nebude prokázána jejich bezpečnost pro demokracii. Evropa by měla nadále tvrdě postihovat americké firmy za narušování hospodářské soutěže, špehování občanů a využívání dětí, a také vyvinout tlak na státy, jako je Irsko, aby evropská digitální pravidla důsledně vynucovaly.
Kromě vymáhání práva je nezbytné, aby Evropa v příští dekádě postupně nahradila všechny platformy a cloudové služby, které nepochází ze zemí EU, domácími alternativami. Pokud Evropa nezasáhne ihned, její sebedůvěra se bude postupně vytrácet a odpor se stane marným. Čím déle bude váhat, tím více se v ní upevní přesvědčení, že její zákony nejsou závazné a její instituce nejsou suverénní.
V takovém případě se cesta k autoritářství, skrze manipulaci na sociálních sítích a normalizaci lží, stane nevyhnutelnou. Evropa se musí postavit na odpor, aby odrazila Trumpův tlak a zároveň vytvořila prostor pro svou svobodnou a suverénní existenci. Ostatní demokratické země, včetně Japonska a Kanady, sledují, zda poslední bašta liberálního multilateralismu obstojí, nebo se vzdá.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová strávila dopoledne ve stejný den, kdy se v Evropském parlamentu hlasovalo o její budoucnosti, pronášením triumfálního projevu plného zástupců států a diplomatů ze zemí mimo Evropu.
Dva roky násilí, během nichž zemřelo přes 68 000 Palestinců a více než 1 200 Izraelců, většinou civilistů, zřejmě směřují k dočasnému konci. Bylo totiž oznámeno, že Hamás a vláda premiéra Netanjahua podepíšou dohodu o první fázi příměří. Jde o počáteční část dvacetibodového plánu, který prosadil americký prezident Donald Trump s podporou klíčových arabských mocností v regionu.
Zpráva o dosažení dohody o příměří mezi Izraelem a Hamásem vyvolala ve čtvrtek na obou stranách zdevastovaného válečného konfliktu vlnu radosti a oslav. Obyvatelé však zároveň vyjadřovali značnou obezřetnost a znepokojení, jelikož panují obavy z možného selhání celého plánu. Oznámení o tom, že se vyjednavači dohodli na první fázi rámce příměří, přinesl ve středu večer americký prezident Donald Trump z egyptského letoviska Šarm aš-Šajch.
Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un připravuje tento týden velkolepé oslavy 80. výročí založení Korejské strany práce (KSP). Vše nasvědčuje tomu, že se chystá okázalá vojenská přehlídka s demonstrací nejnovější vojenské techniky. I když Severní Korea, jak je u této izolované země zvykem, drží detaily oslav v tajnosti, jihokorejská armáda zaznamenala známky mnohaměsíčních příprav na velkou přehlídku. Podle informací by se akce mohla konat v noci v hlavním městě Pchjongjangu a mohly by se jí zúčastnit desítky tisíc lidí.
Evropská unie se potýká s novým problémem ve snaze dohnat Spojené státy v oblasti umělé inteligence (AI): Evropské firmy tuto technologii dostatečně nevyužívají. Evropská komise proto představí strategii zaměřenou na rychlejší zavádění AI do praxe, což má Evropě pomoci zvrátit nepříznivý ekonomický trend.
Působivý design letounů, jako je Suchoj Su-57 Felon, sice dokazuje, že Rusko má stále talentované inženýry, ale přetrvávající potíže s masovou výrobou ukazují na zastaralé výrobní procesy a řadu dalších problémů. Zatímco Sovětský svaz dokázal sériově vyrábět spolehlivé stroje, jako byl stíhací letoun Su-27 nebo transportní Il-76, moderní ruské programy se potýkají s nízkým tempem dodávek – ročně je to pouze hrstka letadel. Příčiny tohoto stavu spočívají v kombinaci historických, ekonomických a technologických faktorů.
V rakouském Laxenburgu se nedávno sešlo přibližně 180 vědců, výzkumníků a právních expertů na první mezinárodní konferenci, která se věnovala kontroverznímu scénáři klimatického „překročení“ (overshoot). Tento předpokládaný scénář počítá s tím, že globální teploty nejprve překročí ambiciózní pařížský limit 1,5 °C, ale později budou sníženy pomocí technik odstraňování oxidu uhličitého z atmosféry. Experti na okraj konference identifikovali řadu klíčových neznámých, které představují zásadní rizika pro tento plán.
Prezident Donald Trump ve středu dopoledne na sociální síti Truth Social vyzval k uvěznění starosty Chicaga Brandona Johnsona a guvernéra Illinois JB Pritzkera. Oba demokratičtí představitelé podle něj selhali v ochraně příslušníků Úřadu pro imigraci a cla (ICE). „Starosta Chicaga by měl být ve vězení za to, že nechránil důstojníky ICE!“ napsal Trump. Dodal, že totéž platí i pro guvernéra Pritzkera.
Hamás oznámil, že přijal několik bodů mírového plánu předloženého americkým prezidentem Donaldem Trumpem a izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem, jehož cílem je ukončit válku v Gaze. Hamás souhlasí s propuštěním zbývajících izraelských zajatců a je ochoten předat správu Gazy technokratickému výboru. Nicméně Hamás neřekl, že se odzbrojí, ani nesouhlasil s úplným stažením z palestinské politiky. Místo toho uvedl, že o budoucnosti Pásma Gazy a právech Palestinců by se mělo rozhodovat na základě „kolektivní národní pozice“.
Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyenová, varovala ve středu, že Rusko vede kampaň s cílem „znepokojit“ evropské občany pomocí přeletů dronů do vzdušného prostoru Evropy. Během svého projevu v Evropském parlamentu ve Štrasburku prohlásila, že „na naší obloze se děje něco nového a nebezpečného“.
Donald Trump, zdá se, pohlíží na federální finance jako na své osobní prezidentské „prasátko“. Jeho nedávné varování, že někteří federální zaměstnanci, kteří museli nastoupit na nucenou dovolenou v důsledku zastavení vlády (shutdown), nemusí obdržet obvyklou zpětnou výplatu, je jen posledním signálem jeho přístupu. Trump podle CNN vnímá veřejné peníze jako osobní fond, se kterým může nakládat podle svého uvážení.