Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Současné napětí eskalovalo po červencové dohodě s Trumpem, kterou Evropská komise přijala a jež fakticky zafixovala 15% cla na vývoz z EU do USA, aniž by za to Evropa získala adekvátní protihodnotu. K tomuto ponížení se přidalo i přislíbení investic a nákupů energetických a vojenských materiálů v hodnotě přesahující bilion dolarů. O necelý měsíc později Trump navíc začal hrozit zavedením nových drtivých cel v případě, že by Evropa uplatnila své digitální zákony vůči americkým technologickým firmám na svém území.
Evropa se dlouhodobě pyšní svým trhem s 450 miliony bohatých spotřebitelů, který jí údajně dává nepřekonatelnou sílu v obchodních jednáních. Avšak od Trumpovy poslední hrozby nebylo ze strany Unie podniknuto téměř nic. Nebylo aktivováno ani jedno odvetné opatření a nebyl uplatněn ani protinátlakový nástroj, přezdívaný „obchodní bazuka“, který měl sloužit jako nejúčinnější štít proti zahraničnímu ekonomickému tlaku. Místo toho se Brusel zmohl jen na zdvořilá prohlášení a symbolickou pokutu pro společnost Google.
Trumpovo vedení dalo jasně najevo, že cílem USA již není posílit evropskou demokracii, ale spíše ji oslabit. Nedávný text zveřejněný na Substacku amerického ministerstva zahraničí dokonce obvinil Evropu z „agresivní kampaně proti samotné západní civilizaci“ a odsoudil údajná omezení namířená proti autoritářským stranám v EU. Takové jednání podtrhuje nutnost rázného kroku ze strany Unie.
Protinátlakový nástroj podle expertů umožňuje Unii vypočítat míru nátlaku a následně uvalit odpovídající protiopatření. Pokud s tím bude souhlasit většina evropských vlád, Komise by mohla z evropského trhu vyloučit americké zboží a služby nebo na ně uvalit cla. Je možné také omezit jejich práva duševního vlastnictví, blokovat investice nebo požadovat reparace jako podmínku pro opětovný vstup na evropský trh.
Tento nástroj není pouhou ekonomickou odvetou, ale především prohlášením politické vůle a signálem, že Evropa nehodlá tolerovat nátlak zvenčí. V tuto chvíli však zůstává nepoužit, čímž ztrácí svůj odstrašující potenciál. Mnoho evropských vlád sice veřejně projevuje odhodlání, ale za zavřenými dveřmi se vyhýbají aktivaci nástroje.
Evropa by měla být neústupná. Kromě použití „bazuky“ by měla bezodkladně vypnout algoritmy sociálních sítí, které doporučují obsah, o který uživatelé nepožádali, dokud nebude prokázána jejich bezpečnost pro demokracii. Evropa by měla nadále tvrdě postihovat americké firmy za narušování hospodářské soutěže, špehování občanů a využívání dětí, a také vyvinout tlak na státy, jako je Irsko, aby evropská digitální pravidla důsledně vynucovaly.
Kromě vymáhání práva je nezbytné, aby Evropa v příští dekádě postupně nahradila všechny platformy a cloudové služby, které nepochází ze zemí EU, domácími alternativami. Pokud Evropa nezasáhne ihned, její sebedůvěra se bude postupně vytrácet a odpor se stane marným. Čím déle bude váhat, tím více se v ní upevní přesvědčení, že její zákony nejsou závazné a její instituce nejsou suverénní.
V takovém případě se cesta k autoritářství, skrze manipulaci na sociálních sítích a normalizaci lží, stane nevyhnutelnou. Evropa se musí postavit na odpor, aby odrazila Trumpův tlak a zároveň vytvořila prostor pro svou svobodnou a suverénní existenci. Ostatní demokratické země, včetně Japonska a Kanady, sledují, zda poslední bašta liberálního multilateralismu obstojí, nebo se vzdá.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.