Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Současné napětí eskalovalo po červencové dohodě s Trumpem, kterou Evropská komise přijala a jež fakticky zafixovala 15% cla na vývoz z EU do USA, aniž by za to Evropa získala adekvátní protihodnotu. K tomuto ponížení se přidalo i přislíbení investic a nákupů energetických a vojenských materiálů v hodnotě přesahující bilion dolarů. O necelý měsíc později Trump navíc začal hrozit zavedením nových drtivých cel v případě, že by Evropa uplatnila své digitální zákony vůči americkým technologickým firmám na svém území.
Evropa se dlouhodobě pyšní svým trhem s 450 miliony bohatých spotřebitelů, který jí údajně dává nepřekonatelnou sílu v obchodních jednáních. Avšak od Trumpovy poslední hrozby nebylo ze strany Unie podniknuto téměř nic. Nebylo aktivováno ani jedno odvetné opatření a nebyl uplatněn ani protinátlakový nástroj, přezdívaný „obchodní bazuka“, který měl sloužit jako nejúčinnější štít proti zahraničnímu ekonomickému tlaku. Místo toho se Brusel zmohl jen na zdvořilá prohlášení a symbolickou pokutu pro společnost Google.
Trumpovo vedení dalo jasně najevo, že cílem USA již není posílit evropskou demokracii, ale spíše ji oslabit. Nedávný text zveřejněný na Substacku amerického ministerstva zahraničí dokonce obvinil Evropu z „agresivní kampaně proti samotné západní civilizaci“ a odsoudil údajná omezení namířená proti autoritářským stranám v EU. Takové jednání podtrhuje nutnost rázného kroku ze strany Unie.
Protinátlakový nástroj podle expertů umožňuje Unii vypočítat míru nátlaku a následně uvalit odpovídající protiopatření. Pokud s tím bude souhlasit většina evropských vlád, Komise by mohla z evropského trhu vyloučit americké zboží a služby nebo na ně uvalit cla. Je možné také omezit jejich práva duševního vlastnictví, blokovat investice nebo požadovat reparace jako podmínku pro opětovný vstup na evropský trh.
Tento nástroj není pouhou ekonomickou odvetou, ale především prohlášením politické vůle a signálem, že Evropa nehodlá tolerovat nátlak zvenčí. V tuto chvíli však zůstává nepoužit, čímž ztrácí svůj odstrašující potenciál. Mnoho evropských vlád sice veřejně projevuje odhodlání, ale za zavřenými dveřmi se vyhýbají aktivaci nástroje.
Evropa by měla být neústupná. Kromě použití „bazuky“ by měla bezodkladně vypnout algoritmy sociálních sítí, které doporučují obsah, o který uživatelé nepožádali, dokud nebude prokázána jejich bezpečnost pro demokracii. Evropa by měla nadále tvrdě postihovat americké firmy za narušování hospodářské soutěže, špehování občanů a využívání dětí, a také vyvinout tlak na státy, jako je Irsko, aby evropská digitální pravidla důsledně vynucovaly.
Kromě vymáhání práva je nezbytné, aby Evropa v příští dekádě postupně nahradila všechny platformy a cloudové služby, které nepochází ze zemí EU, domácími alternativami. Pokud Evropa nezasáhne ihned, její sebedůvěra se bude postupně vytrácet a odpor se stane marným. Čím déle bude váhat, tím více se v ní upevní přesvědčení, že její zákony nejsou závazné a její instituce nejsou suverénní.
V takovém případě se cesta k autoritářství, skrze manipulaci na sociálních sítích a normalizaci lží, stane nevyhnutelnou. Evropa se musí postavit na odpor, aby odrazila Trumpův tlak a zároveň vytvořila prostor pro svou svobodnou a suverénní existenci. Ostatní demokratické země, včetně Japonska a Kanady, sledují, zda poslední bašta liberálního multilateralismu obstojí, nebo se vzdá.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.