Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Současné napětí eskalovalo po červencové dohodě s Trumpem, kterou Evropská komise přijala a jež fakticky zafixovala 15% cla na vývoz z EU do USA, aniž by za to Evropa získala adekvátní protihodnotu. K tomuto ponížení se přidalo i přislíbení investic a nákupů energetických a vojenských materiálů v hodnotě přesahující bilion dolarů. O necelý měsíc později Trump navíc začal hrozit zavedením nových drtivých cel v případě, že by Evropa uplatnila své digitální zákony vůči americkým technologickým firmám na svém území.
Evropa se dlouhodobě pyšní svým trhem s 450 miliony bohatých spotřebitelů, který jí údajně dává nepřekonatelnou sílu v obchodních jednáních. Avšak od Trumpovy poslední hrozby nebylo ze strany Unie podniknuto téměř nic. Nebylo aktivováno ani jedno odvetné opatření a nebyl uplatněn ani protinátlakový nástroj, přezdívaný „obchodní bazuka“, který měl sloužit jako nejúčinnější štít proti zahraničnímu ekonomickému tlaku. Místo toho se Brusel zmohl jen na zdvořilá prohlášení a symbolickou pokutu pro společnost Google.
Trumpovo vedení dalo jasně najevo, že cílem USA již není posílit evropskou demokracii, ale spíše ji oslabit. Nedávný text zveřejněný na Substacku amerického ministerstva zahraničí dokonce obvinil Evropu z „agresivní kampaně proti samotné západní civilizaci“ a odsoudil údajná omezení namířená proti autoritářským stranám v EU. Takové jednání podtrhuje nutnost rázného kroku ze strany Unie.
Protinátlakový nástroj podle expertů umožňuje Unii vypočítat míru nátlaku a následně uvalit odpovídající protiopatření. Pokud s tím bude souhlasit většina evropských vlád, Komise by mohla z evropského trhu vyloučit americké zboží a služby nebo na ně uvalit cla. Je možné také omezit jejich práva duševního vlastnictví, blokovat investice nebo požadovat reparace jako podmínku pro opětovný vstup na evropský trh.
Tento nástroj není pouhou ekonomickou odvetou, ale především prohlášením politické vůle a signálem, že Evropa nehodlá tolerovat nátlak zvenčí. V tuto chvíli však zůstává nepoužit, čímž ztrácí svůj odstrašující potenciál. Mnoho evropských vlád sice veřejně projevuje odhodlání, ale za zavřenými dveřmi se vyhýbají aktivaci nástroje.
Evropa by měla být neústupná. Kromě použití „bazuky“ by měla bezodkladně vypnout algoritmy sociálních sítí, které doporučují obsah, o který uživatelé nepožádali, dokud nebude prokázána jejich bezpečnost pro demokracii. Evropa by měla nadále tvrdě postihovat americké firmy za narušování hospodářské soutěže, špehování občanů a využívání dětí, a také vyvinout tlak na státy, jako je Irsko, aby evropská digitální pravidla důsledně vynucovaly.
Kromě vymáhání práva je nezbytné, aby Evropa v příští dekádě postupně nahradila všechny platformy a cloudové služby, které nepochází ze zemí EU, domácími alternativami. Pokud Evropa nezasáhne ihned, její sebedůvěra se bude postupně vytrácet a odpor se stane marným. Čím déle bude váhat, tím více se v ní upevní přesvědčení, že její zákony nejsou závazné a její instituce nejsou suverénní.
V takovém případě se cesta k autoritářství, skrze manipulaci na sociálních sítích a normalizaci lží, stane nevyhnutelnou. Evropa se musí postavit na odpor, aby odrazila Trumpův tlak a zároveň vytvořila prostor pro svou svobodnou a suverénní existenci. Ostatní demokratické země, včetně Japonska a Kanady, sledují, zda poslední bašta liberálního multilateralismu obstojí, nebo se vzdá.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov prohlásil, že není správné tvrdit, že by ruský prezident Vladimir Putin odmítl americký "mírový plán" pro ukončení války Ruska proti Ukrajině. Tuto informaci uvedly ruské tiskové agentury RIA Novosti a Interfax s odkazem na zvukový komentář Peskova.
Extrémní horko, špatné počasí a nekvalitní ovzduší představují významná rizika pro Mistrovství světa ve fotbale 2026, které se bude konat v USA, Kanadě a Mexiku v červnu a červenci. Odborníci varují, že nečekané meteorologické jevy by mohly mít závažné finanční dopady na fanoušky, organizátory a místní podniky. Nedávná zpráva Pitches in Peril zjistila, že deset ze šestnácti hostitelských měst čelí "velmi vysokému riziku extrémního tepelného stresu".
Německý magazín Der Spiegel přinesl zprávu o tom, že francouzský prezident Emmanuel Macron soukromě varoval vedoucí představitele evropských zemí před hrozbou, že by Spojené státy mohly Ukrajinu "zradit" v otázce území, aniž by jí byly poskytnuty jasné bezpečnostní záruky. Zpráva se opírá o uniklou anglickou poznámku zachycující nedávný telefonický rozhovor mezi evropskými lídry.
Barmský vojenský režim oznámil, že volby proběhnou ve třech fázích, začnou 28. prosince a skončí v lednu. Dva výsledky jsou podle expertů jisté: za prvé, strana spojená s armádou bude prohlášena za vítěze, a za druhé, exilová vláda národní jednoty (NUG) se ještě více vytratí do pozadí. Téměř pět let od vojenského převratu v únoru 2021 se země nachází v občanské válce. Armáda bojuje proti Lidovým obranným silám a četným etnickým ozbrojeným organizacím. Tisíce protestujících, bojovníků a politiků, včetně prezidenta Win Myinta a oblíbené vůdkyně Aung San Su Ťij, zůstávají ve vězení.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.