Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Současné napětí eskalovalo po červencové dohodě s Trumpem, kterou Evropská komise přijala a jež fakticky zafixovala 15% cla na vývoz z EU do USA, aniž by za to Evropa získala adekvátní protihodnotu. K tomuto ponížení se přidalo i přislíbení investic a nákupů energetických a vojenských materiálů v hodnotě přesahující bilion dolarů. O necelý měsíc později Trump navíc začal hrozit zavedením nových drtivých cel v případě, že by Evropa uplatnila své digitální zákony vůči americkým technologickým firmám na svém území.
Evropa se dlouhodobě pyšní svým trhem s 450 miliony bohatých spotřebitelů, který jí údajně dává nepřekonatelnou sílu v obchodních jednáních. Avšak od Trumpovy poslední hrozby nebylo ze strany Unie podniknuto téměř nic. Nebylo aktivováno ani jedno odvetné opatření a nebyl uplatněn ani protinátlakový nástroj, přezdívaný „obchodní bazuka“, který měl sloužit jako nejúčinnější štít proti zahraničnímu ekonomickému tlaku. Místo toho se Brusel zmohl jen na zdvořilá prohlášení a symbolickou pokutu pro společnost Google.
Trumpovo vedení dalo jasně najevo, že cílem USA již není posílit evropskou demokracii, ale spíše ji oslabit. Nedávný text zveřejněný na Substacku amerického ministerstva zahraničí dokonce obvinil Evropu z „agresivní kampaně proti samotné západní civilizaci“ a odsoudil údajná omezení namířená proti autoritářským stranám v EU. Takové jednání podtrhuje nutnost rázného kroku ze strany Unie.
Protinátlakový nástroj podle expertů umožňuje Unii vypočítat míru nátlaku a následně uvalit odpovídající protiopatření. Pokud s tím bude souhlasit většina evropských vlád, Komise by mohla z evropského trhu vyloučit americké zboží a služby nebo na ně uvalit cla. Je možné také omezit jejich práva duševního vlastnictví, blokovat investice nebo požadovat reparace jako podmínku pro opětovný vstup na evropský trh.
Tento nástroj není pouhou ekonomickou odvetou, ale především prohlášením politické vůle a signálem, že Evropa nehodlá tolerovat nátlak zvenčí. V tuto chvíli však zůstává nepoužit, čímž ztrácí svůj odstrašující potenciál. Mnoho evropských vlád sice veřejně projevuje odhodlání, ale za zavřenými dveřmi se vyhýbají aktivaci nástroje.
Evropa by měla být neústupná. Kromě použití „bazuky“ by měla bezodkladně vypnout algoritmy sociálních sítí, které doporučují obsah, o který uživatelé nepožádali, dokud nebude prokázána jejich bezpečnost pro demokracii. Evropa by měla nadále tvrdě postihovat americké firmy za narušování hospodářské soutěže, špehování občanů a využívání dětí, a také vyvinout tlak na státy, jako je Irsko, aby evropská digitální pravidla důsledně vynucovaly.
Kromě vymáhání práva je nezbytné, aby Evropa v příští dekádě postupně nahradila všechny platformy a cloudové služby, které nepochází ze zemí EU, domácími alternativami. Pokud Evropa nezasáhne ihned, její sebedůvěra se bude postupně vytrácet a odpor se stane marným. Čím déle bude váhat, tím více se v ní upevní přesvědčení, že její zákony nejsou závazné a její instituce nejsou suverénní.
V takovém případě se cesta k autoritářství, skrze manipulaci na sociálních sítích a normalizaci lží, stane nevyhnutelnou. Evropa se musí postavit na odpor, aby odrazila Trumpův tlak a zároveň vytvořila prostor pro svou svobodnou a suverénní existenci. Ostatní demokratické země, včetně Japonska a Kanady, sledují, zda poslední bašta liberálního multilateralismu obstojí, nebo se vzdá.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
Vzájemné vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou čelí nejhlubší krizi od loňského incidentu v Bílém domě kvůli sporu o to, kdo nařídil omezení ukrajinského vojenského systému fungujícího na internetové síti Starlink Elona Muska.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.