Evropská unie se v současné době nachází na křižovatce, kde je zpochybňována samotná podstata její demokratické suverenity. Absence ráznější reakce Bruselu na ekonomické výhružky Donalda Trumpa a amerických technologických gigantů, jako jsou Google a Meta, představuje nejen právní či ekonomické selhání, ale i morální problém. V sázce je základní princip, že Evropa má právo spravovat svůj vlastní digitální prostor podle svých zákonů. Nečinnost by mohla vést k tomu, že se Unie stane vazalem Washingtonu a Silicon Valley.
Současné napětí eskalovalo po červencové dohodě s Trumpem, kterou Evropská komise přijala a jež fakticky zafixovala 15% cla na vývoz z EU do USA, aniž by za to Evropa získala adekvátní protihodnotu. K tomuto ponížení se přidalo i přislíbení investic a nákupů energetických a vojenských materiálů v hodnotě přesahující bilion dolarů. O necelý měsíc později Trump navíc začal hrozit zavedením nových drtivých cel v případě, že by Evropa uplatnila své digitální zákony vůči americkým technologickým firmám na svém území.
Evropa se dlouhodobě pyšní svým trhem s 450 miliony bohatých spotřebitelů, který jí údajně dává nepřekonatelnou sílu v obchodních jednáních. Avšak od Trumpovy poslední hrozby nebylo ze strany Unie podniknuto téměř nic. Nebylo aktivováno ani jedno odvetné opatření a nebyl uplatněn ani protinátlakový nástroj, přezdívaný „obchodní bazuka“, který měl sloužit jako nejúčinnější štít proti zahraničnímu ekonomickému tlaku. Místo toho se Brusel zmohl jen na zdvořilá prohlášení a symbolickou pokutu pro společnost Google.
Trumpovo vedení dalo jasně najevo, že cílem USA již není posílit evropskou demokracii, ale spíše ji oslabit. Nedávný text zveřejněný na Substacku amerického ministerstva zahraničí dokonce obvinil Evropu z „agresivní kampaně proti samotné západní civilizaci“ a odsoudil údajná omezení namířená proti autoritářským stranám v EU. Takové jednání podtrhuje nutnost rázného kroku ze strany Unie.
Protinátlakový nástroj podle expertů umožňuje Unii vypočítat míru nátlaku a následně uvalit odpovídající protiopatření. Pokud s tím bude souhlasit většina evropských vlád, Komise by mohla z evropského trhu vyloučit americké zboží a služby nebo na ně uvalit cla. Je možné také omezit jejich práva duševního vlastnictví, blokovat investice nebo požadovat reparace jako podmínku pro opětovný vstup na evropský trh.
Tento nástroj není pouhou ekonomickou odvetou, ale především prohlášením politické vůle a signálem, že Evropa nehodlá tolerovat nátlak zvenčí. V tuto chvíli však zůstává nepoužit, čímž ztrácí svůj odstrašující potenciál. Mnoho evropských vlád sice veřejně projevuje odhodlání, ale za zavřenými dveřmi se vyhýbají aktivaci nástroje.
Evropa by měla být neústupná. Kromě použití „bazuky“ by měla bezodkladně vypnout algoritmy sociálních sítí, které doporučují obsah, o který uživatelé nepožádali, dokud nebude prokázána jejich bezpečnost pro demokracii. Evropa by měla nadále tvrdě postihovat americké firmy za narušování hospodářské soutěže, špehování občanů a využívání dětí, a také vyvinout tlak na státy, jako je Irsko, aby evropská digitální pravidla důsledně vynucovaly.
Kromě vymáhání práva je nezbytné, aby Evropa v příští dekádě postupně nahradila všechny platformy a cloudové služby, které nepochází ze zemí EU, domácími alternativami. Pokud Evropa nezasáhne ihned, její sebedůvěra se bude postupně vytrácet a odpor se stane marným. Čím déle bude váhat, tím více se v ní upevní přesvědčení, že její zákony nejsou závazné a její instituce nejsou suverénní.
V takovém případě se cesta k autoritářství, skrze manipulaci na sociálních sítích a normalizaci lží, stane nevyhnutelnou. Evropa se musí postavit na odpor, aby odrazila Trumpův tlak a zároveň vytvořila prostor pro svou svobodnou a suverénní existenci. Ostatní demokratické země, včetně Japonska a Kanady, sledují, zda poslední bašta liberálního multilateralismu obstojí, nebo se vzdá.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.