Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Evropská komise podnikla neobvyklý krok, když zveřejnila krátký projev, který pronesl klimatický šéf Wopke Hoekstra na uzavřené schůzi. Hoekstra návrh tvrdě kritizoval a uvedl, že neobsahuje „žádnou vědu, žádný přechod od fosilních paliv, ale místo toho slabost“. Dodal, že EU to za žádných okolností nepřijme. Na koordinační schůzi byli ministři EU dokonce požádáni, aby zajistili podporu vlád pro blokování finální dohody, pokud nedojde ke změnám.
Jeden z diplomatů uvedl, že i když si EU říkala, že musí mít „koule“ odejít, pokud text nebude dostatečně silný, nyní poprvé slyší, že je to součástí skutečné strategie. Tato nejednotnost vyvolává obavy, že jednání by mohla skončit bez konečného výsledku.
Brazilský prezident summitu COP30, André Aranha Corrêa do Lago, vyzval ve svém úvodním projevu k jednotě a podpoře Pařížské dohody z roku 2015. Zmínil i Spojené státy, které od dohody odstoupily a odmítly vyslat delegáty na konferenci v Brazílii. Corrêa do Lago apeloval, že agenda nesmí země rozdělovat.
Podle jiného evropského diplomata ale v nepřítomnosti USA převzala iniciativu skupina rozvíjejících se ekonomik známá jako BRICS, která zahrnuje Čínu, Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Tato skupina se snaží potlačit snahy o snižování emisí. Diplomat to nazval „COP BRICS“ s tím, že skupina „krouží kolem textu, který je navržen pro ně, a nyní říkají, že je to text ber, nebo nech“.
Z textu vypadla navrhovaná cestovní mapa pro sledování pokroku v přechodu od fosilních paliv, kterou podporovalo více než 80 zemí včetně většiny Evropy. Tento bod se stal klíčovým požadavkem pro vlády usilující o zvýšení globálního pokroku v omezování fosilních paliv. Skupina zemí produkujících ropu, plyn a uhlí však tomuto úsilí odolává, což je nejsložitější téma jednání.
Podle Li Shuoa, ředitele China Climate Hub v Asia Society, návrh textu odráží spíše současnou geopolitickou situaci a nedostatek ambicí v mnoha zemích. Pro EU a zranitelné země je však nezbytné odjet z Belému se strategií, která by řešila obrovskou propast mezi současným kolektivním úsilím o snížení emisí a cíli Pařížské dohody.
Juan Carlos Monterrey Gómez, hlavní vyjednavač Panamy, označil text za „tak slabý, že je urážlivý“. Evropské země se také připravují překročit své původní červené linie v otázkách financování pomoci rozvojovým zemím. Návrh textu zahrnuje závazek ztrojnásobit financování pomoci chudším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám do roku 2030. Ačkoli jde o nepřijatelný termín, Hoekstra naznačil, že pokud EU dosáhne většího pokroku v oblasti klimatické akce, bude ochotna posunout své limity ohledně financování adaptací.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.