Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Evropská komise podnikla neobvyklý krok, když zveřejnila krátký projev, který pronesl klimatický šéf Wopke Hoekstra na uzavřené schůzi. Hoekstra návrh tvrdě kritizoval a uvedl, že neobsahuje „žádnou vědu, žádný přechod od fosilních paliv, ale místo toho slabost“. Dodal, že EU to za žádných okolností nepřijme. Na koordinační schůzi byli ministři EU dokonce požádáni, aby zajistili podporu vlád pro blokování finální dohody, pokud nedojde ke změnám.
Jeden z diplomatů uvedl, že i když si EU říkala, že musí mít „koule“ odejít, pokud text nebude dostatečně silný, nyní poprvé slyší, že je to součástí skutečné strategie. Tato nejednotnost vyvolává obavy, že jednání by mohla skončit bez konečného výsledku.
Brazilský prezident summitu COP30, André Aranha Corrêa do Lago, vyzval ve svém úvodním projevu k jednotě a podpoře Pařížské dohody z roku 2015. Zmínil i Spojené státy, které od dohody odstoupily a odmítly vyslat delegáty na konferenci v Brazílii. Corrêa do Lago apeloval, že agenda nesmí země rozdělovat.
Podle jiného evropského diplomata ale v nepřítomnosti USA převzala iniciativu skupina rozvíjejících se ekonomik známá jako BRICS, která zahrnuje Čínu, Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Tato skupina se snaží potlačit snahy o snižování emisí. Diplomat to nazval „COP BRICS“ s tím, že skupina „krouží kolem textu, který je navržen pro ně, a nyní říkají, že je to text ber, nebo nech“.
Z textu vypadla navrhovaná cestovní mapa pro sledování pokroku v přechodu od fosilních paliv, kterou podporovalo více než 80 zemí včetně většiny Evropy. Tento bod se stal klíčovým požadavkem pro vlády usilující o zvýšení globálního pokroku v omezování fosilních paliv. Skupina zemí produkujících ropu, plyn a uhlí však tomuto úsilí odolává, což je nejsložitější téma jednání.
Podle Li Shuoa, ředitele China Climate Hub v Asia Society, návrh textu odráží spíše současnou geopolitickou situaci a nedostatek ambicí v mnoha zemích. Pro EU a zranitelné země je však nezbytné odjet z Belému se strategií, která by řešila obrovskou propast mezi současným kolektivním úsilím o snížení emisí a cíli Pařížské dohody.
Juan Carlos Monterrey Gómez, hlavní vyjednavač Panamy, označil text za „tak slabý, že je urážlivý“. Evropské země se také připravují překročit své původní červené linie v otázkách financování pomoci rozvojovým zemím. Návrh textu zahrnuje závazek ztrojnásobit financování pomoci chudším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám do roku 2030. Ačkoli jde o nepřijatelný termín, Hoekstra naznačil, že pokud EU dosáhne většího pokroku v oblasti klimatické akce, bude ochotna posunout své limity ohledně financování adaptací.
Mírový plán navržený Donaldem Trumpem není ve skutečnosti žádnou mírovou dohodou. Jedná se o prezentaci ruských požadavků jako mírových návrhů, což je pro Ukrajinu v podstatě ultimátum ke kapitulaci. Přijetí takové dohody by znamenalo odměnu za ozbrojenou agresi, píše SkyNews.
Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Administrativa Donalda Trumpa je přesvědčena, že nastala vhodná chvíle pro vyvíjení tlaku na Ukrajinu s cílem donutit ji k přijetí mírové dohody. Důvodem je výrazné oslabení pozice prezidenta Volodymyra Zelenského doma, kde čelí korupčnímu skandálu, který představuje největší hrozbu pro jeho vedení od začátku ruské invaze v roce 2022.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že americký plán na ukončení války na Ukrajině by „mohl tvořit základ konečného mírového urovnání“, čímž posílil obavy evropských a ukrajinských představitelů o nevyváženou povahu dohody zprostředkované Spojenými státy. Putin v reakci na 28bodový plán uvedl, že Ukrajina je nerealistická, pokud dohodu nepřijme.
Malý startup s 25 zaměstnanci vyvíjí technologii, která by mohla zastínit sluneční svit a snížit tak „termostat“ naší planety. Sázky jsou obrovské a společnost i její kritici volají po tom, aby legislativa dohnala technologický pokrok. Stardust Solutions, izraelsko-americký startup, tvrdí, že vyvinul speciální reflexní částice a technologii k vypuštění milionů tun těchto částic vysoko do atmosféry. Zamýšleným efektem je ztlumit světlo Slunce a zvrátit globální oteplování.
Každou zimu se zdá, že hledání tajemství, jak zůstat zdráv, zesiluje. Pulty supermarketů se plní nápoji pro „posílení imunity“, přibývá skupin otužilců a sociální média jsou zahlcena tipy, jak se bránit sezónním nemocem. Avšak s tolika prostředky slibujícími ochranu před nachlazením a chřipkou se nabízí otázka, kolik z toho skutečně funguje a zda je vůbec možné imunitní systém cíleně posílit.
Jednání o klimatické krizi v brazilském Belému se pravděpodobně protáhnou hluboko do víkendu, jelikož se zúčastněné země stále výrazně rozcházejí v klíčových otázkách týkajících se postupného ukončení využívání fosilních paliv a snižování emisí uhlíku. Předseda konference COP30, André Corrêa do Lago, vyzval ministry a vysoké úředníky z více než devatenácti desítek zemí k nalezení společné řeči. Prohlásil, že je nutné zachovat režim Pařížské klimatické dohody v duchu spolupráce, nikoliv soupeření o to, kdo vyhraje nebo prohraje, neboť pokud se režim neposílí, prohrají všichni.
Kontrast byl zřejmý. Ve čtvrtek probíhalo v Kyjevě jednání delegace amerického Pentagonu s prezidentem Zelenským o návrhu plánu na ukončení války na Ukrajině. Týž den se na ruské státní televizi objevil prezident Putin ve vojenském oblečení, jak hovoří se svými armádními šéfy o pokračování bojů. "Máme své úkoly, své cíle," prohlásil vládce Kremlu. "Tím hlavním je bezpodmínečné dosažení cílů speciální vojenské operace."
Evropská unie uvalila sankce na ruské vězeňské úředníky, které považuje za zodpovědné za smrt ukrajinské novinářky Viktorie Roščyny. Sedmadvacetiletá Roščyna informovala o systematické politice mimosoudního zadržování a mučení ze strany Ruska na okupovaných územích Ukrajiny, než se sama stala její obětí. Zemřela loni po více než roce stráveném v ruském zajetí.
Po velmi rušné noci, během níž byly petrostáty obviněny z blokování plánu pro harmonogram postupného utlumování fosilních paliv a velká skupina rozvinutých i rozvojových zemí označila zahrnutí takového harmonogramu za svou červenou linii, brazilský prezident konference COP30, André Corrêa do Lago, vystoupil s naléhavou výzvou ke spolupráci. Také občanská společnost obvinila bohaté státy, že neplní své závazky týkající se financování klimatických opatření v chudých zemích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek uvedl, že se jeho země nachází v "jednom z nejtěžších okamžiků" své historie. Důvodem je návrh na ukončení bojů, který vypracovaly Spojené státy a který vyvíjí tlak na Kyjev. Od Ukrajiny se v něm očekává, že postoupí část území, omezí velikost své armády a slíbí, že nevstoupí do NATO, a to výměnou za konec války.
Prezident Spojených států Donald Trump vyvolal rozhořčení a široké odsouzení poté, co skupinu demokratických zákonodárců obvinil z "POBUŘUJÍCÍHO JEDNÁNÍ, trestaného SMRTÍ," a požadoval jejich zatčení. Stalo se tak poté, co tito zákonodárci zveřejnili video, v němž aktivní vojáky nabádali k odmítnutí nezákonných rozkazů.