Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Evropská komise podnikla neobvyklý krok, když zveřejnila krátký projev, který pronesl klimatický šéf Wopke Hoekstra na uzavřené schůzi. Hoekstra návrh tvrdě kritizoval a uvedl, že neobsahuje „žádnou vědu, žádný přechod od fosilních paliv, ale místo toho slabost“. Dodal, že EU to za žádných okolností nepřijme. Na koordinační schůzi byli ministři EU dokonce požádáni, aby zajistili podporu vlád pro blokování finální dohody, pokud nedojde ke změnám.
Jeden z diplomatů uvedl, že i když si EU říkala, že musí mít „koule“ odejít, pokud text nebude dostatečně silný, nyní poprvé slyší, že je to součástí skutečné strategie. Tato nejednotnost vyvolává obavy, že jednání by mohla skončit bez konečného výsledku.
Brazilský prezident summitu COP30, André Aranha Corrêa do Lago, vyzval ve svém úvodním projevu k jednotě a podpoře Pařížské dohody z roku 2015. Zmínil i Spojené státy, které od dohody odstoupily a odmítly vyslat delegáty na konferenci v Brazílii. Corrêa do Lago apeloval, že agenda nesmí země rozdělovat.
Podle jiného evropského diplomata ale v nepřítomnosti USA převzala iniciativu skupina rozvíjejících se ekonomik známá jako BRICS, která zahrnuje Čínu, Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Tato skupina se snaží potlačit snahy o snižování emisí. Diplomat to nazval „COP BRICS“ s tím, že skupina „krouží kolem textu, který je navržen pro ně, a nyní říkají, že je to text ber, nebo nech“.
Z textu vypadla navrhovaná cestovní mapa pro sledování pokroku v přechodu od fosilních paliv, kterou podporovalo více než 80 zemí včetně většiny Evropy. Tento bod se stal klíčovým požadavkem pro vlády usilující o zvýšení globálního pokroku v omezování fosilních paliv. Skupina zemí produkujících ropu, plyn a uhlí však tomuto úsilí odolává, což je nejsložitější téma jednání.
Podle Li Shuoa, ředitele China Climate Hub v Asia Society, návrh textu odráží spíše současnou geopolitickou situaci a nedostatek ambicí v mnoha zemích. Pro EU a zranitelné země je však nezbytné odjet z Belému se strategií, která by řešila obrovskou propast mezi současným kolektivním úsilím o snížení emisí a cíli Pařížské dohody.
Juan Carlos Monterrey Gómez, hlavní vyjednavač Panamy, označil text za „tak slabý, že je urážlivý“. Evropské země se také připravují překročit své původní červené linie v otázkách financování pomoci rozvojovým zemím. Návrh textu zahrnuje závazek ztrojnásobit financování pomoci chudším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám do roku 2030. Ačkoli jde o nepřijatelný termín, Hoekstra naznačil, že pokud EU dosáhne většího pokroku v oblasti klimatické akce, bude ochotna posunout své limity ohledně financování adaptací.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.
Íránský prezident Masúd Pezeškján se vyslovil pro co nejrychlejší ukončení války s USA. Teherán by se podle jeho slov měl pokusit konflikt uzavřít, dokud vystupuje z pozice síly. Washingtonu dal zároveň najevo, že kapitulace Íránu je nemyslitelná.