Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Evropská komise podnikla neobvyklý krok, když zveřejnila krátký projev, který pronesl klimatický šéf Wopke Hoekstra na uzavřené schůzi. Hoekstra návrh tvrdě kritizoval a uvedl, že neobsahuje „žádnou vědu, žádný přechod od fosilních paliv, ale místo toho slabost“. Dodal, že EU to za žádných okolností nepřijme. Na koordinační schůzi byli ministři EU dokonce požádáni, aby zajistili podporu vlád pro blokování finální dohody, pokud nedojde ke změnám.
Jeden z diplomatů uvedl, že i když si EU říkala, že musí mít „koule“ odejít, pokud text nebude dostatečně silný, nyní poprvé slyší, že je to součástí skutečné strategie. Tato nejednotnost vyvolává obavy, že jednání by mohla skončit bez konečného výsledku.
Brazilský prezident summitu COP30, André Aranha Corrêa do Lago, vyzval ve svém úvodním projevu k jednotě a podpoře Pařížské dohody z roku 2015. Zmínil i Spojené státy, které od dohody odstoupily a odmítly vyslat delegáty na konferenci v Brazílii. Corrêa do Lago apeloval, že agenda nesmí země rozdělovat.
Podle jiného evropského diplomata ale v nepřítomnosti USA převzala iniciativu skupina rozvíjejících se ekonomik známá jako BRICS, která zahrnuje Čínu, Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Tato skupina se snaží potlačit snahy o snižování emisí. Diplomat to nazval „COP BRICS“ s tím, že skupina „krouží kolem textu, který je navržen pro ně, a nyní říkají, že je to text ber, nebo nech“.
Z textu vypadla navrhovaná cestovní mapa pro sledování pokroku v přechodu od fosilních paliv, kterou podporovalo více než 80 zemí včetně většiny Evropy. Tento bod se stal klíčovým požadavkem pro vlády usilující o zvýšení globálního pokroku v omezování fosilních paliv. Skupina zemí produkujících ropu, plyn a uhlí však tomuto úsilí odolává, což je nejsložitější téma jednání.
Podle Li Shuoa, ředitele China Climate Hub v Asia Society, návrh textu odráží spíše současnou geopolitickou situaci a nedostatek ambicí v mnoha zemích. Pro EU a zranitelné země je však nezbytné odjet z Belému se strategií, která by řešila obrovskou propast mezi současným kolektivním úsilím o snížení emisí a cíli Pařížské dohody.
Juan Carlos Monterrey Gómez, hlavní vyjednavač Panamy, označil text za „tak slabý, že je urážlivý“. Evropské země se také připravují překročit své původní červené linie v otázkách financování pomoci rozvojovým zemím. Návrh textu zahrnuje závazek ztrojnásobit financování pomoci chudším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám do roku 2030. Ačkoli jde o nepřijatelný termín, Hoekstra naznačil, že pokud EU dosáhne většího pokroku v oblasti klimatické akce, bude ochotna posunout své limity ohledně financování adaptací.
Slovenský premiér Robert Fico vyzval k odstranění satirické sochy amerického prezidenta Donalda Trumpa z budovy Evropského parlamentu ve Štrasburku. Instalaci veřejně označil za jasný projev úpadku celé Evropské unie. Přestože slovenský předseda vlády podle svých slov nesouhlasí se všemi kroky amerického lídra, urážení partnerů na oficiální půdě považuje za hluboké selhání v chápání současné politické reality.
Pákistán oficiálně potvrdil přítomnost svých vojenských jednotek v Saúdské Arábii v reakci na stoupající napětí a sílící útoky jemenských povstalců Húthíů. Krok navazuje na nedávno uzavřenou obrannou pakt mezi Saúdskou Arábií, Tureckem a Pákistánem, jejímž cílem je společná obrana území před vnějšími hrozbami. Pákistánské síly již v saúdskoarabském království působí, ačkoliv přesné počty vojáků a jejich konkrétní kapacity zůstávají z bezpečnostních důvodů utajeny.
Ceny ropy na světových komoditních trzích zaznamenaly prudký skok, když se mezinárodní benchmark Brent během jediného dne vyšplhal o pět procent na hodnotu přesahující sto pět dolarů za barel. Za tímto dramatickým cenovým růstem stojí kombinace dvou závažných faktorů, kterými jsou eskalující geopolitické napětí na Blízkém východě a narušení těžebních kapacit v důsledku blížícího se hurikánu v Mexickém zálivu. Prudké zdražení energetických surovin okamžitě vyvolalo nervozitu mezi investory a spustilo vlnu výprodejů na globálních finančních trzích.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.