Evropská unie se připravuje na vetování konečné dohody na letošním klimatickém summitu COP30, pokud se země nedohodnou na podstatně silnějším závazku ke snižování emisí. Podle čtyř evropských diplomatů je 27 členských států jednotných ve svém rozhořčení nad návrhem dohody, který v pátek ráno předložilo brazilské předsednictví. Evropané tvrdí, že návrh překročil jejich červené linie v otázkách financování a neodráží snahu o razantnější snížení znečištění.
Evropská komise podnikla neobvyklý krok, když zveřejnila krátký projev, který pronesl klimatický šéf Wopke Hoekstra na uzavřené schůzi. Hoekstra návrh tvrdě kritizoval a uvedl, že neobsahuje „žádnou vědu, žádný přechod od fosilních paliv, ale místo toho slabost“. Dodal, že EU to za žádných okolností nepřijme. Na koordinační schůzi byli ministři EU dokonce požádáni, aby zajistili podporu vlád pro blokování finální dohody, pokud nedojde ke změnám.
Jeden z diplomatů uvedl, že i když si EU říkala, že musí mít „koule“ odejít, pokud text nebude dostatečně silný, nyní poprvé slyší, že je to součástí skutečné strategie. Tato nejednotnost vyvolává obavy, že jednání by mohla skončit bez konečného výsledku.
Brazilský prezident summitu COP30, André Aranha Corrêa do Lago, vyzval ve svém úvodním projevu k jednotě a podpoře Pařížské dohody z roku 2015. Zmínil i Spojené státy, které od dohody odstoupily a odmítly vyslat delegáty na konferenci v Brazílii. Corrêa do Lago apeloval, že agenda nesmí země rozdělovat.
Podle jiného evropského diplomata ale v nepřítomnosti USA převzala iniciativu skupina rozvíjejících se ekonomik známá jako BRICS, která zahrnuje Čínu, Rusko, Indii, Brazílii a Jihoafrickou republiku. Tato skupina se snaží potlačit snahy o snižování emisí. Diplomat to nazval „COP BRICS“ s tím, že skupina „krouží kolem textu, který je navržen pro ně, a nyní říkají, že je to text ber, nebo nech“.
Z textu vypadla navrhovaná cestovní mapa pro sledování pokroku v přechodu od fosilních paliv, kterou podporovalo více než 80 zemí včetně většiny Evropy. Tento bod se stal klíčovým požadavkem pro vlády usilující o zvýšení globálního pokroku v omezování fosilních paliv. Skupina zemí produkujících ropu, plyn a uhlí však tomuto úsilí odolává, což je nejsložitější téma jednání.
Podle Li Shuoa, ředitele China Climate Hub v Asia Society, návrh textu odráží spíše současnou geopolitickou situaci a nedostatek ambicí v mnoha zemích. Pro EU a zranitelné země je však nezbytné odjet z Belému se strategií, která by řešila obrovskou propast mezi současným kolektivním úsilím o snížení emisí a cíli Pařížské dohody.
Juan Carlos Monterrey Gómez, hlavní vyjednavač Panamy, označil text za „tak slabý, že je urážlivý“. Evropské země se také připravují překročit své původní červené linie v otázkách financování pomoci rozvojovým zemím. Návrh textu zahrnuje závazek ztrojnásobit financování pomoci chudším zemím na přizpůsobení se klimatickým změnám do roku 2030. Ačkoli jde o nepřijatelný termín, Hoekstra naznačil, že pokud EU dosáhne většího pokroku v oblasti klimatické akce, bude ochotna posunout své limity ohledně financování adaptací.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.