Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Komise se ve své šesté výroční zprávě o strategickém výhledu obává, že už se nelze spoléhat na dodávky materiálů, které jsou klíčové pro technologie s nízkými emisemi uhlíku. Tyto materiály dodávají zejména země mimo EU.
Komise se obává, že by se země s bohatými zásobami kovů mohly spojit a manipulovat s dodávkami podobně, jako to dělá organizace OPEC. To by mohlo vést ke zvyšování cen a omezování přístupu k základním surovinám.
Mezi tyto kovy patří například lithium, měď, nikl a vzácné zeminy, které jsou nepostradatelné pro výrobu elektromobilů a obnovitelnou energii. Jen velmi malé množství těchto kovů se těží v rámci EU. Komise tento trend považuje za vážnou hrozbu pro strategickou nezávislost Evropy a její přechod k čisté energii.
Myšlenka vesmírné těžby není nic nového. Hovoří o ní mnoho vládních agentur, jako je například americká NASA nebo japonská JAXA. V EU se Lucembursko staví do role vesmírného těžebního centra. Doufá, že se mu podaří těžit na Měsíci a asteroidech pomocí robotů. Tyto nebeské objekty jsou bohaté na vzácné kovy a drahé kovy, jako je hliník, titan, mangan, zlato nebo platina.
V červnu Komise vydala dokument s názvem „Vize pro vesmírnou ekonomiku“, ve kterém odhadla, že hodnota vesmírných surovin by se v letech 2018 až 2045 mohla pohybovat až kolem 170 miliard eur. I přes tyto slibné vyhlídky je vesmírná těžba stále jen vzdáleným snem, protože technologie pro těžbu a dopravu na Zemi jsou teprve v plenkách.
Přechod na čistou energii vyvolal obrovskou poptávku po kritických minerálech. Podle odhadů je potřeba v příštích pětadvaceti letech vytěžit tolik mědi jako za celou lidskou historii. Podobná situace platí i u lithia. Evropská komise předpokládá, že v roce 2030 bude poptávka po lithiu dvanáctkrát vyšší než v roce 2020 a v roce 2050 dokonce jednadvacetkrát vyšší. V současné době se však v EU netěží žádné lithium.
Těžbu v Evropě ztěžuje malá hustě osídlená rozloha, přísné ekologické normy a aktivní občanská společnost. Důkazem může být pokus těžební společnosti Rio Tinto otevřít lithiový důl v Srbsku, sousední zemi EU, kde se lidem tento nápad nelíbil. Evropská unie rovněž zaostává v budování dodavatelských řetězců a rafinérských kapacit pro suroviny.
Mezitím se Číně podařilo vybudovat si silné postavení v dodavatelských řetězcích, když rafinuje 40 % mědi, 60 % lithia, 70 % kobaltu a téměř 100 % grafitu, které se vytěží na světě. Podle zprávy Delors Centre z minulého roku Čína dodává do EU téměř 100 % vzácných zemin. To ohrožuje Evropu možnými výpadky dodávek a nestabilními cenami.
Evropští lídři se nicméně snaží situaci řešit. Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že vystupňování napětí s klíčovým spojencem kvůli clům by v době, kdy je východní hranice Evropy pod hrozbou, bylo „nepředloženým rizikem“. Závěrem, podle bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho se EU musí z transformovat z pozorovatele, nebo herce ve vedlejší roli, do role protagonisty.
V Ruské federaci odstartovaly parlamentní volby do Státní dumy, které jsou prvními od začátku plnoformátové invaze na Ukrajinu. Ruský prezident Vladimir Putin prezentuje toto hlasování jako jednoznačnou demonstraci národní jednoty a bezvýhradné podpory válečnému úsilí. Jediná oficiálně registrovaná politická strana, která otevřeně vystupovala proti konfliktu, byla z celostátní kandidátky vyškrtnuta. Hlasování se navíc odehrává v době, kdy ukrajinské útoky bezpilotními prostředky citelně zasahují ruskou energetickou infrastrukturu a vyvolávají nedostatek pohonných hmot.
Globální koloběh vody se v důsledku znečištění z fosilních paliv dostává mimo rovnováhu a stává se stále více nepředvídatelným. Zpráva Světové meteorologické organizace varuje před vážnými dopady v podobě vysychajících řek, mizících ledovců a prudkých výkyvů mezi ničivými záplavami a suchy. Celkové množství sladké vody uložené v řekách, jezerech, podzemních zásobnících, ledu a půdě globálně klesá. Tento nepříznivý trend zasahuje obyvatele po celé planetě a destabilizuje ekosystémy.
Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.
Bratr zesnulé princezny Diany Charles Spencer ve svých nadcházejících pamětech vznesl závažná obvinění na adresu britského krále Karla III. V ukázkách z knihy tvrdí, že mu tehdejší princ z Walesu v dnech po tragické nehodě řekl, že na Dianu svět brzy zapomene. Královský palác na tato tvrzení reagoval neobvykle ostrým prohlášením, v němž naznačil, že Spencerův úsudek zastřel zármutek. Texty z chystané autobiografie zveřejnil britský deník Daily Mail.
Trumpova administrativa se podle webu Politico v tichosti snaží vytvořit koalici západních spojenců, která by společně čelila masivní čínské nadprodukci oceli. Spojené státy vedou úsilí o dosažení dohody o třídílném plánu pro ocelářský průmysl na okraji jednání ministrů obchodu skupiny G20 v Milwaukee. Washington požaduje, aby jeho partneři zavedli vysokou ochrannou bariéru proti čínskému dovozu a zároveň mezi sebou obchodovali volněji. Celou iniciativu však komplikuje současné obchodní napětí s blízce spřízněnými zeměmi.
Při izraelském vzdušném úderu v severní části Pásma Gazy zahynul patnáctiletý chlapec Mohammad Abdul Zinati, který spěchal na pomoc zraněnému muži. Tragédie se odehrála během takzvaného dvojitého úderu, kdy po prvním výbuchu následuje druhý nálet naváděný na místo, kde se shromažďují zachránci. Teenager neměl čas reagovat a zemřel jen několik sekund po přiblížení k ležícímu muži. Izraelská armáda potvrdila, že incident v současnosti přezkoumává.
Polský premiér Donald Tusk varoval v parlamentu před možnými ruskými útoky na země podporující Ukrajinu. Podle jeho slov mohou nadcházející měsíce přinést zvýšené riziko incidentů, které bude Moskva vydávat za pouhé nehody. Polsko společně se svými východními sousedy očekává v podzimním a zimním období intenzivnější tlak ze strany Ruské federace. Hlavním cílem těchto operací má být podle varování zpochybnění jednoty Severoatlantické aliance.
Asijské země čelí obrovské výzvě a pod tlakem sílícího klimatického jevu El Niño intenzivně připravují své infrastrukturní i sociální systémy na extrémní výkyvy počasí. Předpovědi ukazují, že tento přirozený fenomén v kombinaci s globálním oteplováním způsobí v nadcházejícím období rekordní vlny horka, bezprecedentní sucha i extrémní srážky. Světový potravinový program již varoval, že výkyvy počasí spojené s tímto jevem mohou uvrhnout až 50 milionů lidí do akutního hladu. Generální tajemník OSN António Guterres v této souvislosti upozornil, že se celý fenomén mění v nekontrolovatelnou hrozbu přímo před očima veřejnosti.
Americký desetiletý výnos se dnes dostal až na zhruba 5,02 %, takže je nejvýše od roku 2007. Není podstatné jen samotné číslo 5 %. Důležité je, proč se tak vysoko výnos dostal: současně působí drahá ropa, obnovené inflační obavy, očekávání dalšího utažení americké centrální banky – Fedu – či obava z mohutného zadlužování USA.
Slovensko zažilo v nejnovějších datech Eurostatu, zveřejněných dnes, mimořádný příjmový skok. Medián ekvivalizovaného disponibilního příjmu vyskočil z 11 433 na 15 333 PPS (standard kupní síly) na osobu, tedy zhruba o 34 %. Ještě před rokem bylo Slovensko v tomto ukazateli úplně na chvostu EU. Teď se dramaticky přibližuje Česku
Exprezident Miloš Zeman znovu promluvil o další prezidentské kandidatuře, kterou podle dřívějšího vyjádření zvažuje. Jasno ale stále nemá. Zeman se podle svých slov definitivně rozhodne až ve chvíli, kdy to bude vyžadovat termín.
Američané poprvé přiznali, že na oběžné dráze mají zbraně, které mohou Vesmírné síly použít proti nepřátelům. Upozornil na to web Air and Space. Zástupci Pentagonu si veškeré detaily nechávají pro sebe, přesto se domnívají, že vyjádření pomůže s odstrašeným nepřátel.