EU chce kvůli nestabilní globální situaci těžit na Měsíci

Komise se ve své šesté výroční zprávě o strategickém výhledu obává, že už se nelze spoléhat na dodávky materiálů, které jsou klíčové pro technologie s nízkými emisemi uhlíku. Tyto materiály dodávají zejména země mimo EU.

Komise se obává, že by se země s bohatými zásobami kovů mohly spojit a manipulovat s dodávkami podobně, jako to dělá organizace OPEC. To by mohlo vést ke zvyšování cen a omezování přístupu k základním surovinám.

Mezi tyto kovy patří například lithium, měď, nikl a vzácné zeminy, které jsou nepostradatelné pro výrobu elektromobilů a obnovitelnou energii. Jen velmi malé množství těchto kovů se těží v rámci EU. Komise tento trend považuje za vážnou hrozbu pro strategickou nezávislost Evropy a její přechod k čisté energii.

Myšlenka vesmírné těžby není nic nového. Hovoří o ní mnoho vládních agentur, jako je například americká NASA nebo japonská JAXA. V EU se Lucembursko staví do role vesmírného těžebního centra. Doufá, že se mu podaří těžit na Měsíci a asteroidech pomocí robotů. Tyto nebeské objekty jsou bohaté na vzácné kovy a drahé kovy, jako je hliník, titan, mangan, zlato nebo platina.

V červnu Komise vydala dokument s názvem „Vize pro vesmírnou ekonomiku“, ve kterém odhadla, že hodnota vesmírných surovin by se v letech 2018 až 2045 mohla pohybovat až kolem 170 miliard eur. I přes tyto slibné vyhlídky je vesmírná těžba stále jen vzdáleným snem, protože technologie pro těžbu a dopravu na Zemi jsou teprve v plenkách.

Přechod na čistou energii vyvolal obrovskou poptávku po kritických minerálech. Podle odhadů je potřeba v příštích pětadvaceti letech vytěžit tolik mědi jako za celou lidskou historii. Podobná situace platí i u lithia. Evropská komise předpokládá, že v roce 2030 bude poptávka po lithiu dvanáctkrát vyšší než v roce 2020 a v roce 2050 dokonce jednadvacetkrát vyšší. V současné době se však v EU netěží žádné lithium.

Těžbu v Evropě ztěžuje malá hustě osídlená rozloha, přísné ekologické normy a aktivní občanská společnost. Důkazem může být pokus těžební společnosti Rio Tinto otevřít lithiový důl v Srbsku, sousední zemi EU, kde se lidem tento nápad nelíbil. Evropská unie rovněž zaostává v budování dodavatelských řetězců a rafinérských kapacit pro suroviny.

Mezitím se Číně podařilo vybudovat si silné postavení v dodavatelských řetězcích, když rafinuje 40 % mědi, 60 % lithia, 70 % kobaltu a téměř 100 % grafitu, které se vytěží na světě. Podle zprávy Delors Centre z minulého roku Čína dodává do EU téměř 100 % vzácných zemin. To ohrožuje Evropu možnými výpadky dodávek a nestabilními cenami.

Evropští lídři se nicméně snaží situaci řešit. Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že vystupňování napětí s klíčovým spojencem kvůli clům by v době, kdy je východní hranice Evropy pod hrozbou, bylo „nepředloženým rizikem“. Závěrem, podle bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho se EU musí z transformovat z pozorovatele, nebo herce ve vedlejší roli, do role protagonisty.