Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Komise se ve své šesté výroční zprávě o strategickém výhledu obává, že už se nelze spoléhat na dodávky materiálů, které jsou klíčové pro technologie s nízkými emisemi uhlíku. Tyto materiály dodávají zejména země mimo EU.
Komise se obává, že by se země s bohatými zásobami kovů mohly spojit a manipulovat s dodávkami podobně, jako to dělá organizace OPEC. To by mohlo vést ke zvyšování cen a omezování přístupu k základním surovinám.
Mezi tyto kovy patří například lithium, měď, nikl a vzácné zeminy, které jsou nepostradatelné pro výrobu elektromobilů a obnovitelnou energii. Jen velmi malé množství těchto kovů se těží v rámci EU. Komise tento trend považuje za vážnou hrozbu pro strategickou nezávislost Evropy a její přechod k čisté energii.
Myšlenka vesmírné těžby není nic nového. Hovoří o ní mnoho vládních agentur, jako je například americká NASA nebo japonská JAXA. V EU se Lucembursko staví do role vesmírného těžebního centra. Doufá, že se mu podaří těžit na Měsíci a asteroidech pomocí robotů. Tyto nebeské objekty jsou bohaté na vzácné kovy a drahé kovy, jako je hliník, titan, mangan, zlato nebo platina.
V červnu Komise vydala dokument s názvem „Vize pro vesmírnou ekonomiku“, ve kterém odhadla, že hodnota vesmírných surovin by se v letech 2018 až 2045 mohla pohybovat až kolem 170 miliard eur. I přes tyto slibné vyhlídky je vesmírná těžba stále jen vzdáleným snem, protože technologie pro těžbu a dopravu na Zemi jsou teprve v plenkách.
Přechod na čistou energii vyvolal obrovskou poptávku po kritických minerálech. Podle odhadů je potřeba v příštích pětadvaceti letech vytěžit tolik mědi jako za celou lidskou historii. Podobná situace platí i u lithia. Evropská komise předpokládá, že v roce 2030 bude poptávka po lithiu dvanáctkrát vyšší než v roce 2020 a v roce 2050 dokonce jednadvacetkrát vyšší. V současné době se však v EU netěží žádné lithium.
Těžbu v Evropě ztěžuje malá hustě osídlená rozloha, přísné ekologické normy a aktivní občanská společnost. Důkazem může být pokus těžební společnosti Rio Tinto otevřít lithiový důl v Srbsku, sousední zemi EU, kde se lidem tento nápad nelíbil. Evropská unie rovněž zaostává v budování dodavatelských řetězců a rafinérských kapacit pro suroviny.
Mezitím se Číně podařilo vybudovat si silné postavení v dodavatelských řetězcích, když rafinuje 40 % mědi, 60 % lithia, 70 % kobaltu a téměř 100 % grafitu, které se vytěží na světě. Podle zprávy Delors Centre z minulého roku Čína dodává do EU téměř 100 % vzácných zemin. To ohrožuje Evropu možnými výpadky dodávek a nestabilními cenami.
Evropští lídři se nicméně snaží situaci řešit. Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že vystupňování napětí s klíčovým spojencem kvůli clům by v době, kdy je východní hranice Evropy pod hrozbou, bylo „nepředloženým rizikem“. Závěrem, podle bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho se EU musí z transformovat z pozorovatele, nebo herce ve vedlejší roli, do role protagonisty.
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
Francie a Itálie společně pracují na dodávce protiletadlového systému SAMP/T a příslušných střel Aster pro Ukrajinu. Tento krok má pomoci posílit obranu ukrajinských měst před nadcházející zimou. Současně evropské země, které vlastní nebo vyrábějí systémy Patriot, hledají možnosti, jak Kijovu co nejrychleji poskytnout další tyto baterie. Informace vycházejí z vyjádření zástupců Elysejského paláce.
Okupovaná území na východě a jihu Ukrajiny byla organizací Freedom House již druhým rokem v řadě vyhlášena za vůbec nejméně svobodné místo na světě. V žebříčku potlačování lidských práv a občanských svobod předstihla i Severní Koreu, Jižní Súdán či Pásmo Gazy. Obyvatelé těchto oblastí čelí represivnímu ruskému zákonodárství, nucenému přijímání občanství, sledování a systematickým čistkám. Podle mezinárodních pozorovatelů jde o promyšlenou snahu Moskvy o trvalou změnu demografického a kulturního charakteru regionu.
Evropská úroveň spotřeby kukuřice se ocitla v krizi kvůli vlnám veder a suchu, které zasáhly úrodu ve střední a západní Evropě. Zatímco Evropská unie hledá miliony tun dodatečných dovozů, sousední Ukrajina disponuje potřebnými zásobami, ale naráží na logistické blokády. Rusko totiž svými útoky paralyzovalo ukrajinské černomořské přístavy a zablokovalo nejlevnější přepravní trasu. Z této situace tak neočekávaně profitují především američtí zemědělci, kteří mají k evropskému trhu snazší přístup.
Lídryně francouzské krajní pravice Marine Le Penová vstupuje do nadcházejícího souboje o prezidentský úřad z velmi silné pozice. Současné průzkumy veřejného mínění ji řadí na první místo pro první kolo volby se ziskem přibližně 35 procent hlasů. Její nejbližší soupeř, bývalý premiér Édouard Philippe, za ní výrazně zaostává se ziskem pod 21 procent. Současný prezident Emmanuel Macron se již o třetí mandát v řadě ucházet nemůže, což zásadně mění celkovou dynamiku celého klání.
V řadách americké armády a zpravodajských služeb probíhají neformální debaty o možném snížení počtu personálu i základen na Blízkém východě. Tyto diskuse se zaměřují na úpravu vojenské přítomnosti pro případ, že se administrativě prezidenta Donalda Trumpa podaří ukončit probíhající konflikt s Íránem. Boje totiž odhalily hluboké zranitelnosti americké infrastruktury v regionu, kde se řada objektů stala terčem opakovaných útoků.