Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Komise se ve své šesté výroční zprávě o strategickém výhledu obává, že už se nelze spoléhat na dodávky materiálů, které jsou klíčové pro technologie s nízkými emisemi uhlíku. Tyto materiály dodávají zejména země mimo EU.
Komise se obává, že by se země s bohatými zásobami kovů mohly spojit a manipulovat s dodávkami podobně, jako to dělá organizace OPEC. To by mohlo vést ke zvyšování cen a omezování přístupu k základním surovinám.
Mezi tyto kovy patří například lithium, měď, nikl a vzácné zeminy, které jsou nepostradatelné pro výrobu elektromobilů a obnovitelnou energii. Jen velmi malé množství těchto kovů se těží v rámci EU. Komise tento trend považuje za vážnou hrozbu pro strategickou nezávislost Evropy a její přechod k čisté energii.
Myšlenka vesmírné těžby není nic nového. Hovoří o ní mnoho vládních agentur, jako je například americká NASA nebo japonská JAXA. V EU se Lucembursko staví do role vesmírného těžebního centra. Doufá, že se mu podaří těžit na Měsíci a asteroidech pomocí robotů. Tyto nebeské objekty jsou bohaté na vzácné kovy a drahé kovy, jako je hliník, titan, mangan, zlato nebo platina.
V červnu Komise vydala dokument s názvem „Vize pro vesmírnou ekonomiku“, ve kterém odhadla, že hodnota vesmírných surovin by se v letech 2018 až 2045 mohla pohybovat až kolem 170 miliard eur. I přes tyto slibné vyhlídky je vesmírná těžba stále jen vzdáleným snem, protože technologie pro těžbu a dopravu na Zemi jsou teprve v plenkách.
Přechod na čistou energii vyvolal obrovskou poptávku po kritických minerálech. Podle odhadů je potřeba v příštích pětadvaceti letech vytěžit tolik mědi jako za celou lidskou historii. Podobná situace platí i u lithia. Evropská komise předpokládá, že v roce 2030 bude poptávka po lithiu dvanáctkrát vyšší než v roce 2020 a v roce 2050 dokonce jednadvacetkrát vyšší. V současné době se však v EU netěží žádné lithium.
Těžbu v Evropě ztěžuje malá hustě osídlená rozloha, přísné ekologické normy a aktivní občanská společnost. Důkazem může být pokus těžební společnosti Rio Tinto otevřít lithiový důl v Srbsku, sousední zemi EU, kde se lidem tento nápad nelíbil. Evropská unie rovněž zaostává v budování dodavatelských řetězců a rafinérských kapacit pro suroviny.
Mezitím se Číně podařilo vybudovat si silné postavení v dodavatelských řetězcích, když rafinuje 40 % mědi, 60 % lithia, 70 % kobaltu a téměř 100 % grafitu, které se vytěží na světě. Podle zprávy Delors Centre z minulého roku Čína dodává do EU téměř 100 % vzácných zemin. To ohrožuje Evropu možnými výpadky dodávek a nestabilními cenami.
Evropští lídři se nicméně snaží situaci řešit. Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že vystupňování napětí s klíčovým spojencem kvůli clům by v době, kdy je východní hranice Evropy pod hrozbou, bylo „nepředloženým rizikem“. Závěrem, podle bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho se EU musí z transformovat z pozorovatele, nebo herce ve vedlejší roli, do role protagonisty.
Polský premiér Donald Tusk během summitu v Bruselu vyslal velmi naléhavý vzkaz, ve kterém varoval před možnými důsledky evropské nečinnosti. Podle jeho slov je v sázce samotná nezávislost Polska, pokud by Ukrajina byla kvůli špatným rozhodnutím unijních lídrů donucena ke kapitulaci.
Ruská „stínová flotila“, kterou Moskva využívá k obcházení ropných sankcí, plní v evropských vodách mnohem nebezpečnější roli, než se dosud předpokládalo. Podle exkluzivního zjištění CNN, které se opírá o zdroje ze západních a ukrajinských tajných služeb, slouží tyto stovky tankerů jako platformy pro špionáž a hybridní válku.
Tragický teroristický útok na pláži Bondi otřásl celou Austrálií a vyvolal bouřlivou debatu o tamních zbraňových zákonech. Veřejnost se ptá, jak je možné, že padesátiletý Sajid Akram a jeho syn mohli legálně vlastnit hned šest střelných zbraní. Přestože se Austrálie dlouhodobě pyšní jednou z nejpřísnějších regulací na světě, tento případ ukázal na trhliny v systému, které se nyní vláda snaží narychlo zaplatit novou legislativou. Mezi hlavními návrhy figuruje zavedení národního registru zbraní a stanovení horního limitu na počet kusů, které smí jeden člověk vlastnit.
Turecko intenzivně hledá cestu, jak urovnat své napjaté vztahy se Spojenými státy a získat zpět přístup k programu nejmodernějších stíhaček F-35. Podle informací agentury Bloomberg Ankara vážně zvažuje, že se zbaví ruských systémů protivzdušné obrany S-400, jejichž nákup v roce 2019 vedl k jejímu vyloučení z tohoto prestižního amerického zbrojního projektu.
Peking ve čtvrtek ostře vyzval Spojené státy, aby „okamžitě přestaly“ s vyzbrojováním Tchaj-wanu. Reakce čínské diplomacie přišla poté, co Washington schválil rekordní prodej zbraní na ostrov v hodnotě 11 miliard dolarů (přes 250 miliard korun).
V Bruselu vrcholí dramatický summit Evropské unie, na kterém se rozhoduje o finančním přežití Ukrajiny v příštích dvou letech. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příjezdu varoval, že pokud lídři neschválí využití zmrazených ruských aktiv k financování obrany jeho země, bude to pro Kyjev znamenat „obrovský problém“. Zelenskyj hodlá osobně přesvědčovat unijní lídry, že bez těchto prostředků nebude Ukrajina schopna čelit ruské agresi v letech 2026 a 2027.
Marka Ebena si podle průzkumů umí někteří lidé představit jako prezidenta, i když on sám o to nestojí. Raději si zaperlí na účet současné hlavy státu, jak to udělal během sobotního adventního koncertu. Lidé se náramně bavili.
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
Americké soudy vynesly verdikt nad druhým z lékařů v případu tragické smrti slavného herce Matthewa Perryho. Mark Chavez nebude muset přímo za mříže, déle než půl roku ale stráví v domácím vězení. Informovala o tom britská stanice BBC.
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
Belgičtí politici a vysoce postavení finančníci se stali terčem zastrašovací kampaně, za kterou podle evropských tajných služeb stojí ruská vojenská rozvědka GRU. Cílem této operace je donutit Belgii, aby zablokovala využití zmrazených ruských aktiv v hodnotě 185 miliard eur, která mají posloužit jako finanční pomoc pro Ukrajinu., uvedl server The Guardian.
Evropská unie se ocitla v dramatické časové tísni necelých 24 hodin před klíčovým summitem v Bruselu, kde mají lídři rozhodnout o financování ukrajinské obrany. Belgie, v jejímž finančním depozitáři Euroclear leží naprostá většina ze zmrazených ruských aktiv v hodnotě přibližně 210 miliard eur, vyjádřila prostřednictvím svého velvyslance Petera Moorese značnou skepsi.