Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Komise se ve své šesté výroční zprávě o strategickém výhledu obává, že už se nelze spoléhat na dodávky materiálů, které jsou klíčové pro technologie s nízkými emisemi uhlíku. Tyto materiály dodávají zejména země mimo EU.
Komise se obává, že by se země s bohatými zásobami kovů mohly spojit a manipulovat s dodávkami podobně, jako to dělá organizace OPEC. To by mohlo vést ke zvyšování cen a omezování přístupu k základním surovinám.
Mezi tyto kovy patří například lithium, měď, nikl a vzácné zeminy, které jsou nepostradatelné pro výrobu elektromobilů a obnovitelnou energii. Jen velmi malé množství těchto kovů se těží v rámci EU. Komise tento trend považuje za vážnou hrozbu pro strategickou nezávislost Evropy a její přechod k čisté energii.
Myšlenka vesmírné těžby není nic nového. Hovoří o ní mnoho vládních agentur, jako je například americká NASA nebo japonská JAXA. V EU se Lucembursko staví do role vesmírného těžebního centra. Doufá, že se mu podaří těžit na Měsíci a asteroidech pomocí robotů. Tyto nebeské objekty jsou bohaté na vzácné kovy a drahé kovy, jako je hliník, titan, mangan, zlato nebo platina.
V červnu Komise vydala dokument s názvem „Vize pro vesmírnou ekonomiku“, ve kterém odhadla, že hodnota vesmírných surovin by se v letech 2018 až 2045 mohla pohybovat až kolem 170 miliard eur. I přes tyto slibné vyhlídky je vesmírná těžba stále jen vzdáleným snem, protože technologie pro těžbu a dopravu na Zemi jsou teprve v plenkách.
Přechod na čistou energii vyvolal obrovskou poptávku po kritických minerálech. Podle odhadů je potřeba v příštích pětadvaceti letech vytěžit tolik mědi jako za celou lidskou historii. Podobná situace platí i u lithia. Evropská komise předpokládá, že v roce 2030 bude poptávka po lithiu dvanáctkrát vyšší než v roce 2020 a v roce 2050 dokonce jednadvacetkrát vyšší. V současné době se však v EU netěží žádné lithium.
Těžbu v Evropě ztěžuje malá hustě osídlená rozloha, přísné ekologické normy a aktivní občanská společnost. Důkazem může být pokus těžební společnosti Rio Tinto otevřít lithiový důl v Srbsku, sousední zemi EU, kde se lidem tento nápad nelíbil. Evropská unie rovněž zaostává v budování dodavatelských řetězců a rafinérských kapacit pro suroviny.
Mezitím se Číně podařilo vybudovat si silné postavení v dodavatelských řetězcích, když rafinuje 40 % mědi, 60 % lithia, 70 % kobaltu a téměř 100 % grafitu, které se vytěží na světě. Podle zprávy Delors Centre z minulého roku Čína dodává do EU téměř 100 % vzácných zemin. To ohrožuje Evropu možnými výpadky dodávek a nestabilními cenami.
Evropští lídři se nicméně snaží situaci řešit. Předseda Evropské rady António Costa prohlásil, že vystupňování napětí s klíčovým spojencem kvůli clům by v době, kdy je východní hranice Evropy pod hrozbou, bylo „nepředloženým rizikem“. Závěrem, podle bývalého šéfa Evropské centrální banky Maria Draghiho se EU musí z transformovat z pozorovatele, nebo herce ve vedlejší roli, do role protagonisty.
Evropská unie se v reakci na nestabilní globální situaci obrací ke vesmírné těžbě. V nové zprávě, kterou zveřejnila Evropská komise, se uvádí, že EU by měla začít těžit suroviny na Měsíci kvůli své energetické bezpečnosti, uvedl server Politico.
Fosilní paliva a cement, které produkují velké společnosti, přispívají k nárůstu počtu i intenzity vln veder způsobených klimatickou změnou. Vyplývá to ze studie, kterou ve středu zveřejnil časopis Nature. Mezinárodní tým vědců analyzoval více než 200 vln veder po celém světě v letech 2000 až 2023.
Elon Musk ztratil titul nejbohatšího člověka světa. Na první místo se posunul spoluzakladatel společnosti Oracle, Larry Ellison. Hodnota jeho majetku vzrostla o 101 miliard dolarů na 393 miliard. Elon Musk má podle agentury Bloomberg majetek v hodnotě 385 miliard dolarů.
Americký prezident Donald Trump o sobě prohlašuje, že je de facto prezidentem Evropské unie, a argumentuje tím, že ho tak někteří evropští lídři sami oslovují. I když se v Bruselu tomuto tvrzení zpočátku vysmívali, postupem času se podle webu Politico ukázalo, že Trump má pravdu. Od jeho znovuzvolení má americký prezident na evropské dění větší vliv než kdy dříve, a to dokonce i na vnitřní konflikty v EU.
V reakci na události s ruskými drony v polském vzdušném prostoru bude polský premiér Donald Tusk v brzké době hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou a britským premiérem Keirem Starmerem. Americký prezident Donald Trump už dříve vyjádřil úmysl promluvit si s polským prezidentem Karolem Nawrockim.
Britský ministr obrany John Healey na setkání E5 (Francie, Německo, Velká Británie, Itálie a Polsko) v Londýně reagoval na noční vpád ruských dronů do polského vzdušného prostoru. Prohlásil, že Evropa čelí „nové éře hrozeb“, protože válka se vrátila na kontinent a Putin „dosáhl nové úrovně nepřátelství vůči Evropě“. Podle něj došlo k vážnému porušení vzdušného prostoru NATO, což si vyžádalo uzavření varšavského letiště a sestřelení ruských dronů spojeneckými letouny.
Ruská armáda ve středu oznámila, že neměla v úmyslu mířit na polské cíle během nočního útoku drony na Ukrajinu. Polsko přitom dříve informovalo, že sestřelilo několik ruských dronů, které vnikly do jeho vzdušného prostoru.
Na žádost Polska, jehož vzdušný prostor v noci narušilo téměř dvacet dronů, aktivovalo NATO článek 4. Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna ve středu odpoledne na sociální síti X napsal, že tento krok jasně ukazuje, že jakákoli hrozba pro členskou zemi povede ke kolektivním konzultacím a následné akci. Podle něj je aliance jednotná a připravená se bránit.
Felixe Slováčka a Dádu Patrasovou osud pořádně zkouší. Po úmrtí milované dcery Aničky potkaly zdravotní potíže i jejich syna Felixe juniora. Známý hudebník, který se vydal v otcových šlépějích, se musel podrobit náhlé operaci.
V Česku začne ve středu odpoledne pršet. Meteorologové dokonce vydali výstrahu na vydatný déšť, která se týká značné části území republiky. Spadnout může místy i více než 60 milimetrů srážek.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie, Kaja Kallasová, ve středu prohlásila, že existují počáteční náznaky, které nasvědčují tomu, že vniknutí ruských dronů do evropského vzdušného prostoru bylo úmyslné, nikoli náhodné. Na sociální síti X Kallasová napsala, že válka na Ukrajině se stupňuje a nekončí. Proto je podle ní nutné zvýšit tlak na Moskvu, posílit podporu Ukrajině a investovat do obrany Evropy.
Americký prezident Donald Trump apeluje na Evropskou unii, aby uvalila cla ve výši až sto procent na zboží z Číny a Indie. Tímto krokem chce přimět ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Trump, který slíbil, že konflikt ukončí hned v první den svého prezidentského mandátu, se podle zdrojů z jednání snaží vyvinout ekonomický tlak na Rusko.