Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Donald Trump – vítěz
Pro prezidenta USA Donalda Trumpa je tato dohoda obrovským úspěchem, kterým splnil svůj slib o dosažení nových obchodních dohod s desítkami zemí. Podle některých komentátorů EU v této dohodě ustoupila více, což by mohlo negativně ovlivnit její hospodářství, jak ukazují analýzy například od Capital Economics, které predikují pokles HDP o 0,5 %. Pro Trumpa však jde o výrazné vítězství, přičemž dohoda přinese desítky miliard dolarů z dovozních daní.
Ale nejen pozitivní titulky mu mohou přinést politické body. Pokud tento týden vyjdou nepříznivé ekonomické údaje o inflaci, nezaměstnanosti nebo růstu, mohlo by se ukázat, že jeho agresivní ekonomická politika nefunguje tak, jak si představoval.
Američtí spotřebitelé – poražení
Občané USA se již nyní potýkají se zvýšenými životními náklady a nová obchodní dohoda by mohla ještě více zvednout ceny evropských výrobků. I když nová 15% celní sazba není tak vysoká, jak by mohla být, představuje pro americké spotřebitele zátěž, protože náklady na dovoz z EU se přenesou na koncové ceny.
Trhy – vítězové
Akciové trhy v Asii a Evropě reagovaly na tuto zprávu růstem. Dohoda poskytuje investičnímu světu jistotu, protože tarifní sazby se sice zvýší, ale jsou nižší, než se původně očekávalo. Investoři mohou doufat v pokračující růst hodnoty eura, což je pozitivní signál pro evropské trhy.
Evropská solidarita – poražení
I když bylo k dohodě přistoupeno dobrovolně, ne všechny členské státy EU jsou s výsledkem spokojeny. Některé země vyjadřují obavy z vlivu dohody na jejich ekonomiky, protože mají různou závislost na exportech do USA. Rozdílné názory uvnitř EU naznačují možné rozdělení mezi členskými státy, což by mohlo oslabit jednotu bloku.
Němečtí výrobci automobilů – poražení
Německo, díky automobilkám jako VW, Mercedes a BMW, je jedním z hlavních exportérů aut do USA. Snížení cla na dovoz evropských automobilů z 27,5 % na 15 % je vítanou změnou, ale i tak bude mít na německý automobilový průmysl negativní dopad, neboť to stále znamená miliardové ztráty.
Američtí výrobci automobilů – vítězové
Pro americké výrobce automobilů přináší dohoda určité výhody. EU se rozhodla snížit cla na americké automobily z 10 % na 2,5 %, což by mohlo zvýšit prodeje amerických automobilů v Evropě. Nicméně, složitý systém, kdy jsou některé americké automobily montovány v Kanadě a Mexiku, znamená, že Trumpovo 25% clo na tyto vozy může poškodit americké výrobce.
Evropský farmaceutický průmysl – poražený
Existují nejasnosti ohledně celní sazby, která bude uplatněna na evropské léky dovážené do USA. Evropská unie doufala v úplné zrušení cel na farmaceutické výrobky, ale místo toho se očekává, že tyto produkty budou zahrnuty do rámce dohody a podléhat novému 15% clu. To představuje zklamání pro evropský farmaceutický sektor, který má v USA silnou přítomnost, například díky populárnímu léku na cukrovku, Ozempic.
Americká energetika – vítěz
Jedním z hlavních bodů dohody je, že EU se zaváže nakoupit z USA energetické suroviny v hodnotě 750 miliard dolarů. EU také souhlasila se zvýšením investic do amerického hospodářství o 600 miliard dolarů. Tato dohoda posílí energetickou bezpečnost Evropy, která se od invaze Ruska na Ukrajinu soustředí na náhradu ruských energetických zdrojů.
Letecký průmysl – vítěz
Dohoda zahrnuje také oblasti, které se netýkají cel, například letecký průmysl. Továrny vyrábějící součástky pro letadla tak mohou těžit z bezproblémového obchodu mezi USA a EU. Vzhledem k tomu, že letecký průmysl je pro obě ekonomiky klíčový, toto opatření je vítané.
Tato obchodní dohoda tedy přináší vítězství pro některé sektory, ale pro jiné je to především zklamání. Očekává se, že v průběhu implementace se mohou objevit nové výzvy, které budou muset obě strany řešit.
Jordánsko, Spojené arabské emiráty a Izrael uskutečnily první letecké výsadky humanitární pomoci do Gazy po několika měsících, kdy se situace na území stále zhoršuje. Ačkoli tento krok měl za cíl zmírnit humanitární krizi, vyvolal také obavy o jeho efektivitu a bezpečnost.
Klimatické změny a extrémní povětrnostní jevy jako vlny veder, sucha, povodně a tropické cyklóny se stávají jedním z největších ohrožení lidského zdraví 21. století. Tyto události nejenže způsobují fyzické problémy, ale také mají vážný dopad na duševní pohodu, zejména u zranitelných skupin obyvatel, jako jsou ženy žijící ve chudých a venkovských oblastech.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že již nemá zájem o další rozhovory s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. V pondělí během rozhovoru pro média Trump uvedl, že i když měli s Putinem „velmi příjemné a respektující konverzace“, situace na Ukrajině se nezlepšila, což ho vede k rozhodnutí o ukončení dialogu.
Donald Trump s jistotou sobě vlastní prohlásil, že Spojené státy přeruší obchodní jednání s Thajskem a Kambodžou, dokud neskončí boje. Mluvil o nich, jako by šlo o státy, jejichž situaci dlouhodobě sleduje, a ne jako o země, o nichž patrně slyšel poprvé. Arogance, s níž dlouhodobě mentoruje regiony, jejichž základní geografii zjevně neovládá, je víc než ostudná.
Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Prezident USA Donald Trump oznámil, že zkracuje původní 50denní termín, který stanovil ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi pro uzavření dohody o Ukrajině. Na tiskové konferenci uvedl, že nový termín pro dosažení dohody je nyní stanoven na „10 nebo 12 dní“ od dneška.
Dvě přední izraelské lidskoprávní organizace, B’Tselem a Lékaři za lidská práva (Physicians for Human Rights), v pondělí obvinily Izrael z páchání genocidy v Gaze. Organizace uvádějí, že Izrael úmyslně cíleně likviduje Palestince v Gaze, přičemž poškozuje palestinskou společnost na základě její etnické identity.
Americký prezident Donald Trump v pondělí vyjádřil zklamání z ruského prezidenta Vladimira Putina a oznámil, že zkracuje padesátidenní lhůtu, kterou Rusku dal na ukončení války na Ukrajině.
V Pásmu Gazy se rozvíjí hluboká humanitární krize, která si žádá více než jen slovní odsouzení ze strany spojenců Izraele. Situace na místě je alarmující a podle expertů vyžaduje okamžité a rozhodné kroky.
Navzdory tomu, že po přijetí eura v Chorvatsku ceny vzrostly, výhody, které tento krok přinesl, převažují. A tak se Bulharsku, které se připravuje na přechod na společnou evropskou měnu v roce 2024, dostává rady od chorvatských odborníků, aby zůstalo klidné – přechod na euro může přinést problémy, ale není to konec světa.
Ruská armáda uplatňuje brutální tresty proti vojákům, kteří odmítají dál bojovat na Ukrajině. Tyto drsné metody, často zachycené na videích, vykreslují ponurý obraz života uvnitř Putinovy armády. Počet dezercí od začátku invaze v roce 2022 dosahuje podle odhadů televize CNN desítek tisíc.
Evropská unie a Spojené státy uzavřely obchodní dohodu, která však vyvolala smíšené reakce napříč Evropou. Francouzský premiér dohodu označil za "temný den" pro Evropu, zatímco německý kancléř ji přivítal jako prevenci "zbytečné eskalace" obchodních vztahů.