Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Donald Trump – vítěz
Pro prezidenta USA Donalda Trumpa je tato dohoda obrovským úspěchem, kterým splnil svůj slib o dosažení nových obchodních dohod s desítkami zemí. Podle některých komentátorů EU v této dohodě ustoupila více, což by mohlo negativně ovlivnit její hospodářství, jak ukazují analýzy například od Capital Economics, které predikují pokles HDP o 0,5 %. Pro Trumpa však jde o výrazné vítězství, přičemž dohoda přinese desítky miliard dolarů z dovozních daní.
Ale nejen pozitivní titulky mu mohou přinést politické body. Pokud tento týden vyjdou nepříznivé ekonomické údaje o inflaci, nezaměstnanosti nebo růstu, mohlo by se ukázat, že jeho agresivní ekonomická politika nefunguje tak, jak si představoval.
Američtí spotřebitelé – poražení
Občané USA se již nyní potýkají se zvýšenými životními náklady a nová obchodní dohoda by mohla ještě více zvednout ceny evropských výrobků. I když nová 15% celní sazba není tak vysoká, jak by mohla být, představuje pro americké spotřebitele zátěž, protože náklady na dovoz z EU se přenesou na koncové ceny.
Trhy – vítězové
Akciové trhy v Asii a Evropě reagovaly na tuto zprávu růstem. Dohoda poskytuje investičnímu světu jistotu, protože tarifní sazby se sice zvýší, ale jsou nižší, než se původně očekávalo. Investoři mohou doufat v pokračující růst hodnoty eura, což je pozitivní signál pro evropské trhy.
Evropská solidarita – poražení
I když bylo k dohodě přistoupeno dobrovolně, ne všechny členské státy EU jsou s výsledkem spokojeny. Některé země vyjadřují obavy z vlivu dohody na jejich ekonomiky, protože mají různou závislost na exportech do USA. Rozdílné názory uvnitř EU naznačují možné rozdělení mezi členskými státy, což by mohlo oslabit jednotu bloku.
Němečtí výrobci automobilů – poražení
Německo, díky automobilkám jako VW, Mercedes a BMW, je jedním z hlavních exportérů aut do USA. Snížení cla na dovoz evropských automobilů z 27,5 % na 15 % je vítanou změnou, ale i tak bude mít na německý automobilový průmysl negativní dopad, neboť to stále znamená miliardové ztráty.
Američtí výrobci automobilů – vítězové
Pro americké výrobce automobilů přináší dohoda určité výhody. EU se rozhodla snížit cla na americké automobily z 10 % na 2,5 %, což by mohlo zvýšit prodeje amerických automobilů v Evropě. Nicméně, složitý systém, kdy jsou některé americké automobily montovány v Kanadě a Mexiku, znamená, že Trumpovo 25% clo na tyto vozy může poškodit americké výrobce.
Evropský farmaceutický průmysl – poražený
Existují nejasnosti ohledně celní sazby, která bude uplatněna na evropské léky dovážené do USA. Evropská unie doufala v úplné zrušení cel na farmaceutické výrobky, ale místo toho se očekává, že tyto produkty budou zahrnuty do rámce dohody a podléhat novému 15% clu. To představuje zklamání pro evropský farmaceutický sektor, který má v USA silnou přítomnost, například díky populárnímu léku na cukrovku, Ozempic.
Americká energetika – vítěz
Jedním z hlavních bodů dohody je, že EU se zaváže nakoupit z USA energetické suroviny v hodnotě 750 miliard dolarů. EU také souhlasila se zvýšením investic do amerického hospodářství o 600 miliard dolarů. Tato dohoda posílí energetickou bezpečnost Evropy, která se od invaze Ruska na Ukrajinu soustředí na náhradu ruských energetických zdrojů.
Letecký průmysl – vítěz
Dohoda zahrnuje také oblasti, které se netýkají cel, například letecký průmysl. Továrny vyrábějící součástky pro letadla tak mohou těžit z bezproblémového obchodu mezi USA a EU. Vzhledem k tomu, že letecký průmysl je pro obě ekonomiky klíčový, toto opatření je vítané.
Tato obchodní dohoda tedy přináší vítězství pro některé sektory, ale pro jiné je to především zklamání. Očekává se, že v průběhu implementace se mohou objevit nové výzvy, které budou muset obě strany řešit.
Tragická střelba otřásla v úvodu nového týdne Chřibskou na Děčínsku. Při útoku na městském úřadě přišel o život jeden člověk, mezi šesticí zraněných má být místní starosta. Útočník si zřejmě vzal život sám, předtím se dostal do přestřelky s přivolanými policisty. I v řadách policie došlo ke zraněním.
Snaha Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska proti vůli jeho obyvatel uvrhla NATO do nejhlubší krize v jeho téměř osmasedmdesátileté historii. Prezidentův plán uvalit cla na spojence, kteří se staví proti jeho územním ambicím, vyvolává na obou stranách Atlantiku otázku: Kdo může alianci zachránit před rozpadem? Hlavní tíha odpovědnosti nyní podle CNN leží na bedrech republikánů v Kongresu a na schopnosti evropských lídrů zachovat jednotu tváří v tvář ekonomickému vydírání.
Situace kolem Grónska se vyostřila do té míry, že evropští diplomaté začínají otevřeně mluvit o krizi nevídaných rozměrů. Donald Trump totiž podle informací z Washingtonu neblafuje. Zatímco mnozí považovali jeho snahu o odkup ostrova za další z jeho vyjednávacích taktik typu „Umění dohody“, dánská vláda po posledních schůzkách s americkým týmem dospěla k závěru, že prezident to myslí naprosto smrtelně vážně.
Britský premiér Keir Starmer se ostře ohradil proti plánu Donalda Trumpa uvalit cla na Velkou Británii a další evropské země. Reagoval tak na stupňující se nátlak Washingtonu, který se snaží vynutit si prodej Grónska. Starmer označil Trumpův postup za „naprosto chybný“ a zdůraznil, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodovat výhradně obyvatelé Grónska a Dánské království.
Vztahy mezi globálními mocnostmi a boj o omezené zdroje oceánů dnes vyžadují více než jen klasickou diplomacii. Oceány, které pokrývají 70 % naší planety a zajišťují 90 % světového obchodu, se stávají novou frontovou linií geopolitiky 21. století. To, jak se politici postaví k výzvám v Arktidě nebo na mořském dně, podle expertů přímo ovlivní ceny zboží i globální bezpečnost.
Východní křídlo Bílého domu, které od roku 1942 ukrývalo jedno z nejstřeženějších tajemství americké bezpečnosti, přestalo v říjnu 2025 existovat. Demoliční čety srovnaly historickou budovu se zemí, aby uvolnily místo pro nový projekt prezidenta Donalda Trumpa – monumentální taneční sál. Spolu s nadzemní částí však z mapy zmizely i legendární podzemní prostory, včetně bunkru známého jako Prezidentské operační středisko (PEOC).
Kremel v pondělí oznámil, že ruský prezident Vladimir Putin obdržel pozvání do nově vznikající Rady pro mír (Board of Peace), kterou minulý týden založil Donald Trump. Tento mezinárodní orgán má v první fázi dohlížet na příměří v Pásmu Gazy a jeho následnou obnovu. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že Moskva nabídku aktuálně studuje a plánuje s Washingtonem vyjasnit veškeré „technické detaily“.
Policie zasahuje v pondělí dopoledne na městském úřadě ve Chřibské na Děčínsku. Došlo tam ke střelbě. Na místě už momentálně nehrozí další nebezpečí, pachatel byl zneškodněn. Kromě útočníka zemřela nejméně jedna další osoba. Šest lidí pak utrpělo zranění.
Japonská premiérka Sanae Takaiči oznámila, že tento pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby na 8. února. První žena v čele japonské vlády se tak rozhodla vsadit svou politickou budoucnost na získání silnějšího mandátu od voličů. Hlavním tématem kampaně bude její ambiciózní ekonomický plán, který zahrnuje masivní výdaje a výrazné snížení daní.
Protivládní protesty v Íránu dosáhly tragických rozměrů. Tamní úřady v neděli poprvé oficiálně potvrdily, že během celonárodních nepokojů přišlo o život nejméně 5 000 lidí. Mezi oběťmi je podle oficiálního vyjádření také přibližně 500 příslušníků bezpečnostních složek. Tato bilance podtrhuje brutalitu střetů, které vyvolaly vlnu solidarity po celém světě; v sobotu pochodovaly tisíce lidí v evropských metropolích na podporu íránských demonstrantů.
Čínská populace se v roce 2025 zmenšila již čtvrtým rokem v řadě, přičemž porodnost se propadla na historické minimum. Podle nejnovějších údajů tamního statistického úřadu klesl počet obyvatel o téměř 3,4 milionu na celkových 1,405 miliardy. Odborníci varují, že tento trend nabývá na rychlosti a může mít vážné dopady na budoucí ekonomickou stabilitu země.
Irácká vláda v neděli oznámila historický milník: americké síly definitivně dokončily „úplné stažení“ ze všech vojenských základen a zařízení na federálním území Iráku. Podle prohlášení iráckého ministerstva obrany opustil poslední kontingent poradců USA strategickou základnu Ajn al-Asad v provincii Anbar, která sloužila jako hlavní opěrný bod amerických vojsk po více než dvě desetiletí.