Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Donald Trump – vítěz
Pro prezidenta USA Donalda Trumpa je tato dohoda obrovským úspěchem, kterým splnil svůj slib o dosažení nových obchodních dohod s desítkami zemí. Podle některých komentátorů EU v této dohodě ustoupila více, což by mohlo negativně ovlivnit její hospodářství, jak ukazují analýzy například od Capital Economics, které predikují pokles HDP o 0,5 %. Pro Trumpa však jde o výrazné vítězství, přičemž dohoda přinese desítky miliard dolarů z dovozních daní.
Ale nejen pozitivní titulky mu mohou přinést politické body. Pokud tento týden vyjdou nepříznivé ekonomické údaje o inflaci, nezaměstnanosti nebo růstu, mohlo by se ukázat, že jeho agresivní ekonomická politika nefunguje tak, jak si představoval.
Američtí spotřebitelé – poražení
Občané USA se již nyní potýkají se zvýšenými životními náklady a nová obchodní dohoda by mohla ještě více zvednout ceny evropských výrobků. I když nová 15% celní sazba není tak vysoká, jak by mohla být, představuje pro americké spotřebitele zátěž, protože náklady na dovoz z EU se přenesou na koncové ceny.
Trhy – vítězové
Akciové trhy v Asii a Evropě reagovaly na tuto zprávu růstem. Dohoda poskytuje investičnímu světu jistotu, protože tarifní sazby se sice zvýší, ale jsou nižší, než se původně očekávalo. Investoři mohou doufat v pokračující růst hodnoty eura, což je pozitivní signál pro evropské trhy.
Evropská solidarita – poražení
I když bylo k dohodě přistoupeno dobrovolně, ne všechny členské státy EU jsou s výsledkem spokojeny. Některé země vyjadřují obavy z vlivu dohody na jejich ekonomiky, protože mají různou závislost na exportech do USA. Rozdílné názory uvnitř EU naznačují možné rozdělení mezi členskými státy, což by mohlo oslabit jednotu bloku.
Němečtí výrobci automobilů – poražení
Německo, díky automobilkám jako VW, Mercedes a BMW, je jedním z hlavních exportérů aut do USA. Snížení cla na dovoz evropských automobilů z 27,5 % na 15 % je vítanou změnou, ale i tak bude mít na německý automobilový průmysl negativní dopad, neboť to stále znamená miliardové ztráty.
Američtí výrobci automobilů – vítězové
Pro americké výrobce automobilů přináší dohoda určité výhody. EU se rozhodla snížit cla na americké automobily z 10 % na 2,5 %, což by mohlo zvýšit prodeje amerických automobilů v Evropě. Nicméně, složitý systém, kdy jsou některé americké automobily montovány v Kanadě a Mexiku, znamená, že Trumpovo 25% clo na tyto vozy může poškodit americké výrobce.
Evropský farmaceutický průmysl – poražený
Existují nejasnosti ohledně celní sazby, která bude uplatněna na evropské léky dovážené do USA. Evropská unie doufala v úplné zrušení cel na farmaceutické výrobky, ale místo toho se očekává, že tyto produkty budou zahrnuty do rámce dohody a podléhat novému 15% clu. To představuje zklamání pro evropský farmaceutický sektor, který má v USA silnou přítomnost, například díky populárnímu léku na cukrovku, Ozempic.
Americká energetika – vítěz
Jedním z hlavních bodů dohody je, že EU se zaváže nakoupit z USA energetické suroviny v hodnotě 750 miliard dolarů. EU také souhlasila se zvýšením investic do amerického hospodářství o 600 miliard dolarů. Tato dohoda posílí energetickou bezpečnost Evropy, která se od invaze Ruska na Ukrajinu soustředí na náhradu ruských energetických zdrojů.
Letecký průmysl – vítěz
Dohoda zahrnuje také oblasti, které se netýkají cel, například letecký průmysl. Továrny vyrábějící součástky pro letadla tak mohou těžit z bezproblémového obchodu mezi USA a EU. Vzhledem k tomu, že letecký průmysl je pro obě ekonomiky klíčový, toto opatření je vítané.
Tato obchodní dohoda tedy přináší vítězství pro některé sektory, ale pro jiné je to především zklamání. Očekává se, že v průběhu implementace se mohou objevit nové výzvy, které budou muset obě strany řešit.
Švédsko, jako stát ležící v bezprostřední blízkosti Ruska, uznává Moskvu jako reálnou hrozbu, před kterou je nutné se bránit. Švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard komentovala nejnovější prohlášení kremelského vůdce Vladimira Putina o jeho připravenosti na válku s Evropou během ministerské schůzky NATO.
Pětihodinové rozhovory Vladimira Putina s americkými diplomatickými akrobaty nepřinesly nic, co by stálo za řeč, spíše jen odkryly míru, s jakou se americká diplomacie nechává vést ruským rámováním. Washington zcela vědomě přenechává iniciativu Kremlu a dobrovolně oslabuje vlastní autoritu v otázce Ukrajiny. Pokud Spojené státy nezačnou prosazovat jasné principy a realistickou strategii, jejich vliv bude dál erodovat.
Široká většina Američanů si přeje vítězství Ukrajiny nad Ruskem a podporuje posílání amerických zbraní Kyjevu pro dosažení tohoto cíle. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu Reagan National Defense Survey, jehož výsledky byly zveřejněny ve čtvrtek. Tato zjištění přichází v době, kdy administrativa prezidenta Trumpa tlačí na Ukrajinu, aby učinila závažné územní ústupky výměnou za mír.
Mírová jednání ohledně Ukrajiny podle expertů naznačují, že mezinárodní vztahy sklouzávají zpět k pouhé surové státní síle, kde principy mezinárodního práva ztrácejí na významu. Autor článku upozorňuje, že ať už se Ukrajina dohodne, nebo ne, nevyhnutelný kompromis pravděpodobně potvrdí možnost překreslování evropských hranic vojenskou silou i ve 21. století. Jakákoli mírová dohoda, kterou by Rusko přijalo, by téměř jistě vyžadovala vzdání se části ukrajinského území.
Více než 60 000 tučňáků v koloniích u pobřeží Jihoafrické republiky uhynulo hlady v důsledku kolapsu počtu sardinek. Tato zjištění přinesla nová studie publikovaná v odborném časopise Ostrich: Journal of African Ornithology. Výzkum odhalil, že klimatická krize a nadměrný rybolov přispěly k úbytku více než 95 % afrických tučňáků ve dvou nejdůležitějších hnízdních koloniích – na Dassen Island a Robben Island – mezi lety 2004 a 2012.
Kreml v pátek oznámil, že Rusko je připraveno pokračovat v mírových rozhovorech se současným americkým týmem. Toto prohlášení učinil kremelský poradce Jurij Ušakov, i přesto, že schůzka mezi ruskými a americkými zástupci, která proběhla na začátku týdne v Moskvě, nepřinesla výraznější pokrok. Donald Trump po jednáních dokonce uvedl, že neví, jaký je aktuální postoj Kremlu, protože rozhovory se zdály být bez valného výsledku.
Nebezpečné projevy zimního počasí se vrací do Česka. Od pátečního večera do sobotního rána hrozí náledí. Tvořit se bude zejména v Čechách, vyplývá z nové výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dosud o zdravotním stavu Patrika Hezuckého mluvili zejména jeho kamarádi a kolegové, například Leoš Mareš či Miloš Pokorný. Až ve čtvrtek se rozhodla promluvit i moderátorova manželka Nikola, která prozradila, jak na tom její muž je.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva nesouhlasí se všemi body amerického plánu na ukončení války na Ukrajině. Uvedl to v rozhovoru pro India Today po nedávných jednáních v Kremlu s americkými vyjednavači. "Někdy jsme řekli, že ano, o tom můžeme diskutovat, ale s tím souhlasit nemůžeme," řekl Putin, aniž by upřesnil konkrétní sporné body.
Americká armáda provádí rozsáhlá tanková cvičení poblíž polských hranic s Ruskem, kde zkouší nasazení svých ikonických hlavních bojových tanků M1A2 Abrams. Cílem je zjistit, jak se tato korunní klenot západní obrněné techniky chová v jednom z nejtěžších evropských terénů – polském podzimním blátě. Probíhající cvičení jsou reakcí na obavy, že by se válka na Ukrajině mohla rozšířit i za její hranice.
Výhrůžku ruského vládce Vladimira Putina, že je Rusko připraveno „prát se s Evropou hned teď“, je nutné brát jakou reálnou. Kreml totiž schválil největší vojenský rozpočet od dob SSSR, kdy až 40 procent státních výdajů míří na armádu a bezpečnostní aparát, což fakticky znamená plnohodnotný přechod na válečnou ekonomiku a dlouhodobou přípravu na střet s NATO. Zatímco ruské síly rostou na více než 1,3 milionu vojáků, v Evropě se opožděně vrací debata o mobilizaci, povinné službě a nutnosti zásadně přehodnotit vlastní obranné strategie.
Belgie se stala klíčovým faktorem, který blokuje obří půjčku pro Ukrajinu ve výši přibližně 140 miliard eur. Tato půjčka, zajištěná zmrazenými ruskými státními aktivy, která jsou z velké části uložena v bruselském depozitáři Euroclear, by měla zajistit financování válkou zasažené Ukrajiny na nadcházející dva roky. Hlavní překážkou je belgický premiér Bart De Wever, který se obává enormního finančního a právního rizika, které by postihlo jeho zemi.