Spojené státy a Evropská unie uzavřely obchodní dohodu, která je označována za největší v historii. I když se stále jedná spíše o rámec dohody než o plně vyjednanou smlouvu, detaily tohoto obchodního uspořádání naznačují, které sektory a skupiny mohou být nejvíce ovlivněny – jak pozitivně, tak negativně. Podívejte se, kdo je podle BBC v této otázce vítěz a kdo poražený.
Donald Trump – vítěz
Pro prezidenta USA Donalda Trumpa je tato dohoda obrovským úspěchem, kterým splnil svůj slib o dosažení nových obchodních dohod s desítkami zemí. Podle některých komentátorů EU v této dohodě ustoupila více, což by mohlo negativně ovlivnit její hospodářství, jak ukazují analýzy například od Capital Economics, které predikují pokles HDP o 0,5 %. Pro Trumpa však jde o výrazné vítězství, přičemž dohoda přinese desítky miliard dolarů z dovozních daní.
Ale nejen pozitivní titulky mu mohou přinést politické body. Pokud tento týden vyjdou nepříznivé ekonomické údaje o inflaci, nezaměstnanosti nebo růstu, mohlo by se ukázat, že jeho agresivní ekonomická politika nefunguje tak, jak si představoval.
Američtí spotřebitelé – poražení
Občané USA se již nyní potýkají se zvýšenými životními náklady a nová obchodní dohoda by mohla ještě více zvednout ceny evropských výrobků. I když nová 15% celní sazba není tak vysoká, jak by mohla být, představuje pro americké spotřebitele zátěž, protože náklady na dovoz z EU se přenesou na koncové ceny.
Trhy – vítězové
Akciové trhy v Asii a Evropě reagovaly na tuto zprávu růstem. Dohoda poskytuje investičnímu světu jistotu, protože tarifní sazby se sice zvýší, ale jsou nižší, než se původně očekávalo. Investoři mohou doufat v pokračující růst hodnoty eura, což je pozitivní signál pro evropské trhy.
Evropská solidarita – poražení
I když bylo k dohodě přistoupeno dobrovolně, ne všechny členské státy EU jsou s výsledkem spokojeny. Některé země vyjadřují obavy z vlivu dohody na jejich ekonomiky, protože mají různou závislost na exportech do USA. Rozdílné názory uvnitř EU naznačují možné rozdělení mezi členskými státy, což by mohlo oslabit jednotu bloku.
Němečtí výrobci automobilů – poražení
Německo, díky automobilkám jako VW, Mercedes a BMW, je jedním z hlavních exportérů aut do USA. Snížení cla na dovoz evropských automobilů z 27,5 % na 15 % je vítanou změnou, ale i tak bude mít na německý automobilový průmysl negativní dopad, neboť to stále znamená miliardové ztráty.
Američtí výrobci automobilů – vítězové
Pro americké výrobce automobilů přináší dohoda určité výhody. EU se rozhodla snížit cla na americké automobily z 10 % na 2,5 %, což by mohlo zvýšit prodeje amerických automobilů v Evropě. Nicméně, složitý systém, kdy jsou některé americké automobily montovány v Kanadě a Mexiku, znamená, že Trumpovo 25% clo na tyto vozy může poškodit americké výrobce.
Evropský farmaceutický průmysl – poražený
Existují nejasnosti ohledně celní sazby, která bude uplatněna na evropské léky dovážené do USA. Evropská unie doufala v úplné zrušení cel na farmaceutické výrobky, ale místo toho se očekává, že tyto produkty budou zahrnuty do rámce dohody a podléhat novému 15% clu. To představuje zklamání pro evropský farmaceutický sektor, který má v USA silnou přítomnost, například díky populárnímu léku na cukrovku, Ozempic.
Americká energetika – vítěz
Jedním z hlavních bodů dohody je, že EU se zaváže nakoupit z USA energetické suroviny v hodnotě 750 miliard dolarů. EU také souhlasila se zvýšením investic do amerického hospodářství o 600 miliard dolarů. Tato dohoda posílí energetickou bezpečnost Evropy, která se od invaze Ruska na Ukrajinu soustředí na náhradu ruských energetických zdrojů.
Letecký průmysl – vítěz
Dohoda zahrnuje také oblasti, které se netýkají cel, například letecký průmysl. Továrny vyrábějící součástky pro letadla tak mohou těžit z bezproblémového obchodu mezi USA a EU. Vzhledem k tomu, že letecký průmysl je pro obě ekonomiky klíčový, toto opatření je vítané.
Tato obchodní dohoda tedy přináší vítězství pro některé sektory, ale pro jiné je to především zklamání. Očekává se, že v průběhu implementace se mohou objevit nové výzvy, které budou muset obě strany řešit.
Válka s Íránem trvá necelý týden a administrativa prezidenta Donalda Trumpa už nyní čelí ostré kritice za způsob, jakým komunikuje o úmrtích amerických vojáků. Od začátku operace „Epic Fury“ zahynulo již šest příslušníků ozbrojených sil, což představuje vážnou zkoušku pro americkou veřejnost, jejíž tolerance vůči novému válečnému konfliktu je podle průzkumů značně omezená. Pro samotného Trumpa se však téma padlých vojáků stává politickým minovým polem, které odhaluje jeho dlouhodobý deficit v projevování empatie.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu kontroverze svým prohlášením pro server Axios, ve kterém otevřeně uvedl, že se musí osobně podílet na výběru příštího vůdce Íránu. Trump tento přístup přirovnal k situaci ve Venezuele, kde se po lednovém zajetí prezidenta Nicoláse Madura americkými silami ujala moci Delcy Rodríguezová. Podle Trumpa je nezbytné, aby Washington měl přímý vliv na to, kdo stane v čele Teheránu po zabitém ajatolláhu Alím Chameneím.
Íránci se ve čtvrtek probudili do mrazivého rána doprovázeného dalšími explozemi. Teherán, desetimilionová (s okolními oblastmi až šestnáctimilionová) metropole obklopená pohořím Alborz, hoří již šestým dnem od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily masivní útoky. Ty si dosud vyžádaly přes 1 200 obětí, a to včetně nejvyššího duchovního vůdce země Alího Chameneího. Mezi mrtvými je hlášeno také 168 dětí, které zahynuly při zásahu školy v jižní provincii Hormozgán.
I přes eskalující nálety Spojených států a Izraele na íránské cíle zůstává scénář takzvané balkanizace, tedy územního rozpadu Íránu na menší etnické státy, nepravděpodobný. Analytička Sammar Khader upozorňuje, že ačkoliv je cílem vojenských operací změna režimu, samotná vzdušná síla na svržení hluboce zakořeněného bezpečnostního aparátu, v jehož čele stojí Islámské revoluční gardy (IRGC) a milice Basídž, pravděpodobně stačit nebude.
Válka mezi Íránem, Izraelem a Spojenými státy nezasahuje pouze vojenské cíle, ale stává se rozbuškou pro totální ekonomickou válku, která ohrožuje samotné základy globalizace. Britský ekonom James Meadway varuje, že odvetné kroky Teheránu vyvolají vlnu, která pohltí globální trhy s energiemi i potravinami. Pokud bude konflikt pokračovat, svět pocítí třetí velký cenový šok od dob pandemie, přičemž Británie se nachází v pozici unikátní zranitelnosti.
Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová před jednáním se zástupci zemí Perského zálivu ostře kritizovala kroky Teheránu. Podle jejích slov se Írán snaží exportovat válku do co největšího počtu zemí a záměrně zasévat chaos v celém regionu. Kallasová hostí virtuální setkání ministrů zahraničí EU a Rady pro spolupráci v Perském zálivu, od kterého očekává společné prohlášení volající po stabilitě a dodržování mezinárodního práva.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem, která se rozhořela vedle stále probíhajícího konfliktu na Ukrajině, nečekaně změnila rozložení diplomatických sil. Zatímco před rokem americký prezident Donald Trump vzkázal Volodymyru Zelenskému, že Ukrajina nemá v rukou žádné karty, dnes je situace opačná. Američtí představitelé nyní v Kyjevě vedou zdvořilá jednání a žádají o přístup k ukrajinskému know-how v oblasti boje proti dronům, ve které je Ukrajina světovou špičkou.
Mezi Íránem a Ázerbájdžánem vypukl ostrý diplomatický spor poté, co na území ázerbájdžánské exklávy Nachičevan dopadly dva drony. Podle oficiálních zpráv z Baku jeden stroj zasáhl terminál tamního letiště a druhý dopadl do blízkosti školy v obci Šakarabad. Útok si vyžádal nejméně čtyři zraněné a způsobil značné materiální škody. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany připsalo veškerou zodpovědnost za tento incident Íránu a varovalo, že agrese nezůstane bez odpovědi.
V nejnovější analýze vývoje na mezinárodní scéně se ukazuje, že Vladimir Putin zaujal roli pouhého pozorovatele aktuálních dramatických událostí na Blízkém východě. Přestože probíhající společné americko-izraelské nálety fakticky zlikvidovaly špičky íránského islamistického režimu, včetně nejvyššího vůdce Alího Chameneího, reakce Kremlu zůstává překvapivě tlumená. Ruská státní média sice údery označují za zrádný útok na spojence, ale Vladimir Putin se zatím zdržel jakékoli přímé kritiky na adresu prezidenta Donalda Trumpa.
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.