Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Nejvíce zasaženými oblastmi zůstávají lokality ležící v blízkosti frontové linie a státních hranic s Ruskem. Města jako Charkov, Kramatorsk či Záporoží čelí pravidelným náletům útočných dronů s prodlouženým doletem. Jen ve zmíněném Záporoží zaznamenala místní samospráva během dvaceti čtyř dnů celkem padesát čtyři úderů směřovaných přímo na instalace čerpacích stanic. Tyto útoky si přímo na místě vyžádaly lidské životy i desítky těžce zraněných z řad civilistů a záchranářů.
Intenzita úderů se však nezaměřuje výhradně na pohraničí, ale zasahuje i širší zázemí včetně okolí hlavního města Kyjeva. Nálety bezpilotních letounů navíc doprovázejí masivní vlny balistických raket. Ty v posledních dnech způsobily rozsáhlé škody v obytných čtvrtích metropole, kde zničily obytné domy a vyžádaly si oběti na životech, což z června učinilo nejtragičtější měsíc pro civilní obyvatelstvo od roku 2022.
Systematickým ničením čerpacích stanic se ruské síly snaží zasáhnout klíčovou infrastrukturu, která na Ukrajině plní zásadní roli. Vzhledem k plně přerušené civilní letecké dopravě je celá země závislá na rozsáhlé silniční síti. Benzínky představují nevyhnutelné záchytné body pro evakuované obyvatele, logistické řetězce, zásobení i pro přesuny záchranných složek napříč celým územím.
Kromě poskytování pohonných hmot plní čerpací stanice na Ukrajině ještě druhou, neméně významnou funkci. Během opakovaných plošných výpadků elektrické energie se díky nepřetržitě běžícím záložním generátorům staly pro občany bezpečnými útočišti. Lidé se na nich v zimních měsících ohřívali, nabíjeli mobilní telefony, získávali teplou vodu nebo připravovali stravu pro děti.
Podle zástupců ukrajinského naftového a plynárenského svazu je hlavním cílem této kampaně vyvolání plošné paniky a zastrašení obyvatelstva. Právě ztráta kontroly a vznik chaosu mezi lidmi při běžných denních činnostech bývá nejnebezpečnějším průvodním jevem podobných útoků na infrastrukturu, která z vojenského hlediska nedisponuje žádným přímým strategickým významem.
Ukrajinští představitelé i bezpečnostní analytici zároveň podle BBC upozorňují, že současné ruské operace představují přímou odvetu za ukrajinské dálkové údery. Kyjev v minulých měsících úspěšně zasáhl řadu ruských rafinérií, což v některých částech Ruské federace vedlo ke vzniku front u benzínek a lokálním výpadkům v zásobování. Moskva se tak snaží vlastní veřejnosti demonstrativně ukázat zkázu na ukrajinské straně.
Přestože ruské jednotky záběry ze zničených čerpacích stanic s oblibou zveřejňují na sociálních sítích, reakce obyvatelstva na Ukrajině se liší. Řada řidičů a kurýrů na místě potvrzuje přetrvávající riziko, zároveň však dál pokračuje v práci i každodenním provozu s tím, že paralyzovat život v zemi neustálým strachem odmítá.
Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Americký státní dluh překročil hranici 40 bilionů dolarů, což začíná výrazně zasahovat do globální ekonomiky i evropských financí. Náklady na vypůjčení peněz pro vlády po celém světě v posledních dnech vzrostly na nejvyšší úroveň za několik let. Tento vývoj odráží obavy investorů z války, stárnutí populace i dopadů technologických změn, které vyčerpávají americké veřejné finance.
Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Německé bezpečnostní orgány odhalily v lese nedaleko Berlína tajný sklad se střelnými zbraněmi a municí, který byl podle vyšetřovatelů připraven pro nájemné vraždy plánované ruskou rozvědkou. O nálezu informoval deník Süddeutsche Zeitung ve spolupráci s veřejnoprávními stanicemi NDR a WDR.
Vedení amerického námořnictva diskutuje o možnosti přejmenovat rozestavěnou letadlovou loď USS Doris Miller po prezidentu Donaldu Trumpovi. Plavidlo mělo původně nést jméno černošského námořníka, který se proslavil hrdinským činem během japonského útoku na Pearl Harbor za druhé světové války.
Mírová jednání týkající se Pásma Gazy se opakovaně hroutí kvůli zásadním nedostatkům v nastavení kontrolních a vynucovacích mechanismů. Jednotlivé dohody uzavřené od ledna 2025 sice řeší výměnu rukojmích či stahování vojsk, žádná z nich však předem nedefinuje, kdo bude dohlížet na dodržování podmínek a jak se bude postupovat při jejich porušení.
Německo posiluje svou vojenskou přítomnost na východním křídle Severoatlantické aliance a vysílá do Litvy plně vybavenou brigádu. Tento krok představuje zásadní posun v německé obranné politice, neboť jde o vůbec první trvalé rozmístění německých vojáků v zahraničí od konce druhé světové války. Němečtí představitelé tímto rozhodnutím reagují na zhoršenou bezpečnostní situaci v Evropě a na potřebu efektivně odstrašit případnou agresi.
Pět let od návratu Tálibánu k moci v Afghánistánu zůstává režim hnutí extrémně radikální. Skupina podle očekávání nenaplnila své původní sliby o umírněnější vládě, respektování práv žen či udílení amnestií a v zemi nadále uplatňuje tvrdou represi. Zahraniční experti i OSN navíc opakovaně varují před tím, že Afghánistán opět slouží jako zázemí pro mezinárodní teroristické organizace.
Ruská agrese vůči Ukrajině se zdaleka neodehrává pouze na bojišti, ale má za cíl také úplné vymazání ukrajinské identity a kultury. Už od roku 2013 Vladimir Putin prosazuje narativ, že Ukrajinci a Rusové představují jeden národ. Tento dlouhodobý tlak vyvrcholil po plnohodnotné invazi v roce 2022, odkdy ruské síly systematicky útočí na ukrajinské kulturní instituce a tamní nakladatelský sektor.
První dáma Spojených států Melania Trumpová spojila svou dlouholetou vášeň pro automobilový sport s novou veřejnou iniciativou zaměřenou na mladé lidi opouštějící pěstounskou péči. V Růžové zahradě Bílého domu oznámila spuštění nového stipendijního programu v hodnotě dvou milionů dolarů. Tento projekt vznikl ve spolupráci se sérií IndyCar a společností Fox Corporation a jeho cílem je pomoci mladým dospělým při přechodu z pěstounského systému k samostatnému životu.
Koalice západních zemí podporujících Ukrajinu čelí po více než čtyřech a půl letech trvání konfliktu rostoucí únavě z války. Data výzkumné agentury YouGov podle The Conversation ukázala, že ve Francii, Německu či Španělsku již podpora mírových jednání převážila nad preferencí setrvat u vojenského řešení až do úplného stažení ruských vojsk. Téma pomoci Kyjevu se navíc stává klíčovým bodem politických debat například v Italii před nadcházejícími volbami.
Kreml odmítl možnost, že by se ruský prezident Vladimir Putin setkal s americkým rapperem Kanyem Westem, vystupujícím pod jménem Ye, během jeho plánovaného podzimního turné v Rusku. Informaci potvrdil mluvčí prezidentské kanceláře Dmitrij Peskov na čtvrteční tiskové konferenci, kde možnost případné schůzky rázně vyloučil.