Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.
Nejvíce zasaženými oblastmi zůstávají lokality ležící v blízkosti frontové linie a státních hranic s Ruskem. Města jako Charkov, Kramatorsk či Záporoží čelí pravidelným náletům útočných dronů s prodlouženým doletem. Jen ve zmíněném Záporoží zaznamenala místní samospráva během dvaceti čtyř dnů celkem padesát čtyři úderů směřovaných přímo na instalace čerpacích stanic. Tyto útoky si přímo na místě vyžádaly lidské životy i desítky těžce zraněných z řad civilistů a záchranářů.
Intenzita úderů se však nezaměřuje výhradně na pohraničí, ale zasahuje i širší zázemí včetně okolí hlavního města Kyjeva. Nálety bezpilotních letounů navíc doprovázejí masivní vlny balistických raket. Ty v posledních dnech způsobily rozsáhlé škody v obytných čtvrtích metropole, kde zničily obytné domy a vyžádaly si oběti na životech, což z června učinilo nejtragičtější měsíc pro civilní obyvatelstvo od roku 2022.
Systematickým ničením čerpacích stanic se ruské síly snaží zasáhnout klíčovou infrastrukturu, která na Ukrajině plní zásadní roli. Vzhledem k plně přerušené civilní letecké dopravě je celá země závislá na rozsáhlé silniční síti. Benzínky představují nevyhnutelné záchytné body pro evakuované obyvatele, logistické řetězce, zásobení i pro přesuny záchranných složek napříč celým územím.
Kromě poskytování pohonných hmot plní čerpací stanice na Ukrajině ještě druhou, neméně významnou funkci. Během opakovaných plošných výpadků elektrické energie se díky nepřetržitě běžícím záložním generátorům staly pro občany bezpečnými útočišti. Lidé se na nich v zimních měsících ohřívali, nabíjeli mobilní telefony, získávali teplou vodu nebo připravovali stravu pro děti.
Podle zástupců ukrajinského naftového a plynárenského svazu je hlavním cílem této kampaně vyvolání plošné paniky a zastrašení obyvatelstva. Právě ztráta kontroly a vznik chaosu mezi lidmi při běžných denních činnostech bývá nejnebezpečnějším průvodním jevem podobných útoků na infrastrukturu, která z vojenského hlediska nedisponuje žádným přímým strategickým významem.
Ukrajinští představitelé i bezpečnostní analytici zároveň podle BBC upozorňují, že současné ruské operace představují přímou odvetu za ukrajinské dálkové údery. Kyjev v minulých měsících úspěšně zasáhl řadu ruských rafinérií, což v některých částech Ruské federace vedlo ke vzniku front u benzínek a lokálním výpadkům v zásobování. Moskva se tak snaží vlastní veřejnosti demonstrativně ukázat zkázu na ukrajinské straně.
Přestože ruské jednotky záběry ze zničených čerpacích stanic s oblibou zveřejňují na sociálních sítích, reakce obyvatelstva na Ukrajině se liší. Řada řidičů a kurýrů na místě potvrzuje přetrvávající riziko, zároveň však dál pokračuje v práci i každodenním provozu s tím, že paralyzovat život v zemi neustálým strachem odmítá.
Evropská komise ve čtvrtek potvrdila, že se stala terčem kybernetického útoku. Informoval o tom web DW, podle kterého Evropská unie historicky poprvé čelila kyberútoku, při němž útočníkům asistovala umělá inteligence.
Umělá inteligence se vyvíjí rychleji, než naše schopnost ji kontrolovat. Rizika sahají od masivního zneužití přes destabilizaci společnosti až po možnost vzniku superinteligence, kterou lidstvo nebude schopné ovládat. Extrémní rizika AI nejsou bohužel vzdálená desítky let, ale mohou ohrozit lidstvo již během velmi krátké doby.
V Česku utíkají poslední dny meteorologického podzimu, ale během nadcházejícího víkendu není vyloučena další sněhová nadílka, kterou většinou očekáváme až v zimě. Sněžit by tentokrát nemuselo jen v nejvyšších horských polohách.
Skupina GasNet, největší distributor plynu v České republice, od pondělí 23. listopadu do pátku 27. listopadu 2026 dočasně zdvojnásobí dávku látky, která dodává zemnímu plynu charakteristický zápach. Proč se tak stane?
Kauza, která v posledních letech dopadla i na britskou královskou rodinu, může dostat novou zápletku. Forenzní expert pro britskou BBC uvedl, že se domnívá, že se finančník a sexuální delikvent Jeffrey Epstein stal ve vězení obětí vraždy. Podle uznávané oficiální verze spáchal Epstein sebevraždu.
Američtí zákonodárci zpochybnili úspěch čtvrtečního setkání prezidenta Donalda Trumpa s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v čínském Šen-čenu, přičemž se objevila i ostrá kritika ze strany bývalého britského ministra zahraničí. Zatímco Trump v Šen-čenu vystupoval vstřícně a vřele vůči oběma státníkům, řada politiků doma i v Evropě vyjádřila obavy z průběhu a dopadů jednání.
Americký prezident Donald Trump, ruský prezident Vladimir Putin a čínský vůdce Si Ťin-pching se ve čtvrtek sešli na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v čínském technologickém centru Šen-čen na historickém jednání, během něhož Trump vyzval ke kontrole jaderných zbraní.
Americký prezident Donald Trump, čínský vůdce Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek sešli ve vile Kylin na okraji čínského města Šen-čen na bezprecedentním trojstranném jednání na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC). Představitelé předem otevřeně uváděli, že od schůzky nelze čekat zásadní dohody, přičemž samotné setkání představovalo hlavní výsledek jednání.
Ruský prezident Vladimir Putin po svém trojstranném jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a čínským prezidentem Si Ťin-pchingem prohlásil, že Rusko potřebuje pochopit, co by Evropa přinesla k jednacímu stolu o Ukrajině, a zároveň vyzval evropské představitele do Moskvy k ujasnění jejich postojů. Putin uvedl, že Moskva poslala diplomatickými kanály pozvánky do evropských hlavních měst, aby si vysvětlila stanoviska Evropy ke konfliktu.
Německo od příštího roku výrazně sníží daň z elektřiny a zavede cenový strop na pohonné hmoty. Na opatřeních se dohodla vládní koalice kancléře Friedricha Merze. Německé domácnosti a podniky si tak mají polepšit, a to za cenu miliardových výpadků daňových příjmů. Berlín tudíž současně riskuje další prohloubení svých rozpočtových problémů. Změny mohou citelně zasáhnout také českou ekonomiku, zejména její průmysl a exportéry.
Švédsko a Velká Británie vybaví ukrajinské stíhací letectvo pokročilými protiletadlovými střelami typu Meteor, které mají dorazit společně s bojovými letouny Saab Gripen na začátku roku 2027. Podle úterního prohlášení ukrajinského ministerstva obrany podepsali ministr Evgeniy Khmara, švédský protějšek Pål Jonson a britský ministr obrany Wes Streeting v Bruselu příslušné memorandum o pokračující spolupráci. Dodávka se týká letounů verze C v jednomístném provedení a verze D ve dvoumístném uspořádání, s jejichž předáním ukrajinskému letectvu se počítá v lednu a únoru 2027.
Americký prezident Donald Trump, čínský prezident Si Ťin-pching a ruský prezident Vladimir Putin zahájili ve čtvrtek v čínském městě Šen-čen vůbec první společná trojstranná jednání lídrů tří největších jaderných mocností světa. Schůzka se koná na okraj summitu Rady pro ekonomickou spolupráci Asie a Tichomoří (APEC) v prostředí světových konfliktů a obchodního napětí a patří k nejsledovanějším událostem týdne.