Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Studii vedla doktorka Sarah Mahdavi z Torontské univerzity. Vědci analyzovali data více než 47 tisíc žen zapojených do dlouhodobé Nurses’ Health Study, kde byly sledovány po dobu třiceti let. Výsledky ukazují, že pravidelná a střídmá konzumace kofeinové kávy ve středním věku je spojena s vyšší pravděpodobností tzv. zdravého stárnutí.
„Zaznamenali jsme, že ženy, které ve svých padesátých letech pily denně jednu až tři šálky kávy, měly o desítky let později vyšší šanci na dobrý zdravotní stav bez vážných onemocnění,“ uvedla Mahdavi. Studie zároveň neukázala stejný přínos u čaje, bezkofeinové kávy nebo slazených kofeinových nápojů, jako je kola. Právě tyto nápoje byly naopak spojeny s nižší pravděpodobností zdravého stárnutí.
To podle odborníků naznačuje, že právě káva jako nápoj – a nikoliv pouze kofein – může mít specifické zdravotní přínosy. „Studie naznačuje, že káva má ochranné nebo přímo prospěšné účinky, které se neprojevují u jiných kofeinových nápojů,“ potvrdil doktor David Kao z lékařské fakulty University of Colorado.
Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že se jedná o observační studii. To znamená, že není možné s jistotou určit, zda káva sama o sobě způsobuje lepší zdravotní výsledky, nebo zda je součástí širšího životního stylu, který k těmto výsledkům přispívá.
Vědci se pokusili upravit data s ohledem na různé faktory jako životní styl, stravu nebo demografické rozdíly, nicméně nelze vyloučit, že do výsledků zasáhly i jiné vlivy. Přesto výsledky odpovídají předchozím výzkumům, které kávu spojují se sníženým rizikem nemocí jako cukrovka 2. typu nebo srdeční choroby.
Znamená to ale, že by si každý měl okamžitě začít vařit kávu, pokud ji běžně nepije? Ne nutně. Mahdavi upozorňuje, že káva není univerzální recept na zdraví, zejména u žen. Hormonální změny totiž ovlivňují, jak tělo kofein zpracovává. Například v období menopauzy, těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce může kofein v těle působit déle a odlišně.
„Střední věk je životní etapa spojená s hormonálními i metabolickými změnami, a právě v tomto období může mít káva pozitivní vliv – u některých žen více, u jiných méně,“ vysvětluje Mahdavi.
Odborníci se shodují, že střídmá konzumace kofeinové kávy – tedy přibližně jeden až tři šálky denně – může být součástí zdravého životního stylu. Není to však záminka, proč by měl někdo pít více kávy než dosud, pokud mu nevyhovuje nebo mu způsobuje zdravotní komplikace.
„Studie neprokazuje, že zvýšení spotřeby kávy u lidí, kteří ji běžně nepijí, by vedlo k lepším zdravotním výsledkům. Zaznamenali jsme pouze, že ženy, které již tři šálky denně pily, byly v dlouhodobém horizontu zdravější,“ uvedl doktor Kao.
Zároveň připomněl, že káva rozhodně nenahrazuje další zdravé návyky – zdravou stravu, pravidelný pohyb a kvalitní spánek. U některých lidí navíc může být konzumace kávy riziková – zejména u osob s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, úzkostmi či poruchami spánku.
Přesto může být pro miliony lidí po celém světě zpráva z nové studie uklidňující. Každodenní šálek kávy – nebo i tři – se podle vědy nemusí být důvodem ke znepokojení. Ba právě naopak – může jít o příjemnou součást zdravého životního stylu.
Bývalý princ Andrew loni přišel o několik titulů a letos z rozhodnutí krále Karla III. definitivně přijde i o střechu nad hlavou. Podle nejnovějších informací britských médií odpočítává poslední dny v jednom ze sídel britské královské rodiny. Ještě v lednu by se totiž mladší bratr panovníka měl přestěhovat do vlastního.
Agáta Hanychová a Jaromír Soukup ukončili spory ohledně péče o společnou dceru Rozárku, které se táhly poměrně dlouhou dobu. Dohodu bývalých partnerů posvětil soud, který tak nerozhodl o pomyslném vítězi ostře sledovaného souboje. Jeden vítěz by ale byl.
Česko v loňském roce zasáhly zprávy o úmrtí několika slavných osobností. V prosinci to byl Patrik Hezucký, který podlehl vážné nemoci. Fanoušci přitom až do jeho odchodu netušili, co přesně oblíbenému moderátorovi Evropy 2 je. Vdova Nikola nyní vysvětlila, proč tomu tak bylo.
Údajné tajemství Freddieho Mercuryho, že měl mít utajovanou dceru, prasklo teprve nedávno. Na začátku letošního roku ale přišla z Velké Británii smutná zpráva. Žena, která má být dcerou zpěváka, což mnozí lidé stejně zpochybňují, je po smrti. Podlehla vážné nemoci.
Snaha Donalda Trumpa získat Grónsko pod americkou kontrolu naráží na zásadní překážku: samotné Američany. Podle nových průzkumů veřejného mínění většina obyvatel Spojených států o ovládnutí největšího ostrova světa nestojí. To však prezidenta nijak nebrzdí v jeho odhodlání přepsat mapu Arktidy. Trump je podle magazínu Time pevně přesvědčen, že díky svému „obchodnímu instinktu“ dokáže národ i spojence nakonec přesvědčit, že nákup Grónska je pro bezpečnost USA nevyhnutelný.
Donald Trump má jako bývalý realitní magnát cit pro lukrativní nemovitosti, ale v případě Grónska jde o mnohem víc než jen o obchod. Podle analýzy zveřejněné na Fox News prezident velmi dobře chápe, že tento arktický ostrov je naprosto klíčový pro národní bezpečnost USA a vybudování takzvaného „Zlatého dómu“ – ambiciózního protiraketového štítu. Trump svými prohlášeními na síti Truth Social cíleně vyvíjí tlak na Dánsko i celé NATO, aby je přiměl k rychlejší a efektivnější akci proti rostoucímu vlivu Ruska a Číny.
Vztahy mezi Spojenými státy a jejich evropskými partnery procházejí v oblasti Arktidy zatěžkávací zkouškou. Zatímco Washington znepokojeně sleduje rostoucí vliv Ruska a Číny na dálném severu, způsob, jakým prezident Donald Trump o ochraně regionu mluví, vyvolává v Evropě spíše napětí než pocit bezpečí. Podle analýzy ukrajinského stratéga Pavla Žovnirenka může jakýkoli náznak rozkolu mezi spojenci Moskva okamžitě a nemilosrdně využít ve svůj prospěch.
Současná vlna nepokojů v Íránu, která zemi svírá od konce prosince, představuje podle odborníků bezprecedentní hrozbu pro stabilitu teokratického režimu. Politolog Francesco Cavatorta z Université Laval upozorňuje, že situace je vysoce výbušná a liší se od předchozích revolt z let 2019 či 2022 především svým sociálním složením. Do ulic nyní vyrážejí i dříve privilegované vrstvy, jako je obchodní buržoazie a odborníci, které k zoufalému kroku dohnala drastická devalvace měny a nekontrolovaná inflace.
V hlubokém sněhu norských hor, kde teploty klesají pod minus 20 stupňů Celsia, podstupují elitní britští námořní pěšáci jeden z nejtvrdších vojenských výcviků na světě. Základna Camp Viking v severonorském Skjoldu se stala centrem britských operací v Arktidě, kde se vojáci připravují na možný střet s Ruskem. Jejich trénink vrcholí drastickou zkouškou – skokem do vysekané díry v ledu, po kterém následuje rituální přípitek rumem na zdraví krále Karla III.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se ohradil proti tvrzení Donalda Trumpa, že Kyjev brzdí ukončení válečného konfliktu. Ve svém večerním projevu zdůraznil, že Ukrajina nikdy nebyla a nebude překážkou pro mír. Reagoval tak na slova amerického prezidenta, který na otázku, proč diplomatická jednání dosud neuspěla, odpověděl stroze jménem ukrajinského lídra. Trump navíc dodal, že zatímco Vladimir Putin je prý připraven k dohodě, Kyjev se k ní staví váhavě.
Bílý dům dal jasně najevo, že přítomnost evropských vojáků v Grónsku nijak neovlivní záměr Donalda Trumpa získat tento strategický arktický ostrov pod americkou kontrolu. Mluvčí Karoline Leavittová prohlásila, že nasazení jednotek z Evropy nemá na prezidentovo rozhodování žádný dopad a nijak nemění jeho cíl ostrov ovládnout. Podle Washingtonu jde o nutný krok k ochraně území, kterému údajně hrozí pád do rukou Ruska nebo Číny.
Íránský režim se po brutálním zásahu proti celostátním protestům, které si podle lidskoprávních organizací vyžádaly tisíce obětí, ocitl pod extrémním mezinárodním tlakem. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) sice vlna nepokojů v posledních dnech mírně opadla, ale situace zůstává výbušná. Masivní nasazení bezpečnostních složek je pro Teherán dlouhodobě neudržitelné, a jakmile se vojáci stáhnou z ulic, hrozí okamžité obnovení demonstrací.