Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Studii vedla doktorka Sarah Mahdavi z Torontské univerzity. Vědci analyzovali data více než 47 tisíc žen zapojených do dlouhodobé Nurses’ Health Study, kde byly sledovány po dobu třiceti let. Výsledky ukazují, že pravidelná a střídmá konzumace kofeinové kávy ve středním věku je spojena s vyšší pravděpodobností tzv. zdravého stárnutí.
„Zaznamenali jsme, že ženy, které ve svých padesátých letech pily denně jednu až tři šálky kávy, měly o desítky let později vyšší šanci na dobrý zdravotní stav bez vážných onemocnění,“ uvedla Mahdavi. Studie zároveň neukázala stejný přínos u čaje, bezkofeinové kávy nebo slazených kofeinových nápojů, jako je kola. Právě tyto nápoje byly naopak spojeny s nižší pravděpodobností zdravého stárnutí.
To podle odborníků naznačuje, že právě káva jako nápoj – a nikoliv pouze kofein – může mít specifické zdravotní přínosy. „Studie naznačuje, že káva má ochranné nebo přímo prospěšné účinky, které se neprojevují u jiných kofeinových nápojů,“ potvrdil doktor David Kao z lékařské fakulty University of Colorado.
Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že se jedná o observační studii. To znamená, že není možné s jistotou určit, zda káva sama o sobě způsobuje lepší zdravotní výsledky, nebo zda je součástí širšího životního stylu, který k těmto výsledkům přispívá.
Vědci se pokusili upravit data s ohledem na různé faktory jako životní styl, stravu nebo demografické rozdíly, nicméně nelze vyloučit, že do výsledků zasáhly i jiné vlivy. Přesto výsledky odpovídají předchozím výzkumům, které kávu spojují se sníženým rizikem nemocí jako cukrovka 2. typu nebo srdeční choroby.
Znamená to ale, že by si každý měl okamžitě začít vařit kávu, pokud ji běžně nepije? Ne nutně. Mahdavi upozorňuje, že káva není univerzální recept na zdraví, zejména u žen. Hormonální změny totiž ovlivňují, jak tělo kofein zpracovává. Například v období menopauzy, těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce může kofein v těle působit déle a odlišně.
„Střední věk je životní etapa spojená s hormonálními i metabolickými změnami, a právě v tomto období může mít káva pozitivní vliv – u některých žen více, u jiných méně,“ vysvětluje Mahdavi.
Odborníci se shodují, že střídmá konzumace kofeinové kávy – tedy přibližně jeden až tři šálky denně – může být součástí zdravého životního stylu. Není to však záminka, proč by měl někdo pít více kávy než dosud, pokud mu nevyhovuje nebo mu způsobuje zdravotní komplikace.
„Studie neprokazuje, že zvýšení spotřeby kávy u lidí, kteří ji běžně nepijí, by vedlo k lepším zdravotním výsledkům. Zaznamenali jsme pouze, že ženy, které již tři šálky denně pily, byly v dlouhodobém horizontu zdravější,“ uvedl doktor Kao.
Zároveň připomněl, že káva rozhodně nenahrazuje další zdravé návyky – zdravou stravu, pravidelný pohyb a kvalitní spánek. U některých lidí navíc může být konzumace kávy riziková – zejména u osob s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, úzkostmi či poruchami spánku.
Přesto může být pro miliony lidí po celém světě zpráva z nové studie uklidňující. Každodenní šálek kávy – nebo i tři – se podle vědy nemusí být důvodem ke znepokojení. Ba právě naopak – může jít o příjemnou součást zdravého životního stylu.
Vypočítat přesnou cenu případné americké invaze do Venezuely je nesmírně složité, ale pokud se budeme držet historických paralel a aktuálních vojenských dat z roku 2025, konzervativní odhady začínají na stovkách miliard dolarů. Prezident USA Donald Trump v Karibiku postupně buduje nejsilnější vojenskou přítomnost za poslední desetiletí. Aktuálně operuje u venezuelských břehů přibližně 16 000 příslušníků námořní pěchoty a rozsáhlá flotila, což vyvolává otázky, zda jde pouze o boj proti drogám, nebo o přípravu na svržení režimu Nicoláse Madura.
V údolí řeky Jordán se odehrává každodenní boj o půdu, který má podobu bizarní, ale nebezpečné „hry v šachy s dobytkem“. Skupiny mladých izraelských osadníků zde pravidelně vyhánějí svá stáda koz a velbloudů přímo do palestinské vesnice Ras Ein al-Auja. Jejich cílem, který se ani nepokoušejí tajit, je znepříjemnit místním rodinám život natolik, aby oblast definitivně opustily a uvolnily ji pro další rozšiřování židovských osad.
V horách řeckého Peloponésu dochází k tiché ekologické katastrofě, která mění tamní hluboce zelené svahy v rezavě hnědé plochy mrtvých lesů. Jedle řecká, která byla po generace považována za jeden z nejodolnějších druhů schopných přežít sucho i požáry, nyní hromadně hyne. Vědci, kteří vyrazili do terénu zdokumentovat následky jarních požárů, s hrůzou zjistili, že stromy umírají i tam, kam plameny vůbec nedosáhly.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zahájila v prosinci novou globální strategii, která má za cíl integrovat staleté léčitelské postupy do moderní medicíny.
Maďarský premiér Viktor Orbán na tiskové konferenci po prosincovém summitu EU v Bruselu vyvolal značné kontroverze svými výroky o původu konfliktu na Ukrajině. Orbán zpochybnil obecně přijímaný fakt o ruské agresi, když prohlásil, že není zcela jasné, kdo vlastně válku začal.
Prezident Donald Trump představil plány na uspořádání „Patriot Games“, atletické soutěže pro mládež, která se stane součástí velkolepých oslav 250. výročí vzniku Spojených států. Tato čtyřdenní akce se uskuteční příští podzim a zúčastní se jí nejlepší středoškolští sportovci z každého státu i amerického teritoria.
Američané po návratu z cest po Evropě stále častěji pociťují takzvaný „reverzní kulturní šok“. Zatímco v italských piazzách, španělských plazách či německých tržištích zažívají pocit sounáležitosti a přirozeného setkávání, doma je čeká izolace v autech a na dálnicích. Elizabeth Ruaneová z Washingtonu vzpomíná na život v německém Lüneburgu, kde se vše točilo kolem centrálního náměstí. Pro ni i pro mnohé další je návrat k nakupování potravin bez sociálního kontaktu skličující zkušeností.
Napětí mezi Washingtonem a Caracasem v posledních dnech prudce vzrostlo poté, co americký prezident Donald Trump nařídil úplnou blokádu ropných tankerů směřujících do Venezuely i z ní.
Ruská ekonomika se v letošním roce potýká s čím dál silnějšími nepříznivými vlivy. Mezi hlavní problémy patří neovladatelná inflace, bobtnající rozpočtový deficit způsobený masivními výdaji na armádu a klesající příjmy z prodeje ropy a zemního plynu. Hospodářský růst sice prudce zpomalil, ale podle analytiků tato situace v dohledné době nepřiměje prezidenta Vladimira Putina k zasednutí k jednacímu stolu. Kreml je totiž schopen čelit ekonomickému tlaku ještě několik let, aniž by musel zásadně měnit své válečné plány.
OSN v pátek oznámila, že hladomor v Pásmu Gazy skončil díky zvýšenému objemu humanitární pomoci, která do oblasti proudí. Přestože oficiální klasifikace hladomoru byla zrušena, varovné signály přetrvávají a situace zůstává kritická. Téměř každý osmý obyvatel se stále potýká s nedostatkem potravin, což v zimních měsících komplikují i záplavy a mrazy. Většina lidí přebývá v provizorních stanech, protože infrastruktura byla během dvouletého konfliktu zničena.
Blížící se Vánoce umí být i tíhou. Vyprávět o tom může Veronika Arichteva, která si krátce před svátky opět uvědomila, o co letos přišla. Sympatické herečce v letošním roce zemřel tatínek, následně s manželem Biserem přišli o miminko.
Vánoční či novoroční projevy k politice patří. Výjimkou nebude ani letošní rok, ačkoliv nový premiér Andrej Babiš (ANO) neplánuje televizní vystoupení v následujících dnech. Z obrazovky ale promluví k národu exprezident Miloš Zeman.