Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Studii vedla doktorka Sarah Mahdavi z Torontské univerzity. Vědci analyzovali data více než 47 tisíc žen zapojených do dlouhodobé Nurses’ Health Study, kde byly sledovány po dobu třiceti let. Výsledky ukazují, že pravidelná a střídmá konzumace kofeinové kávy ve středním věku je spojena s vyšší pravděpodobností tzv. zdravého stárnutí.
„Zaznamenali jsme, že ženy, které ve svých padesátých letech pily denně jednu až tři šálky kávy, měly o desítky let později vyšší šanci na dobrý zdravotní stav bez vážných onemocnění,“ uvedla Mahdavi. Studie zároveň neukázala stejný přínos u čaje, bezkofeinové kávy nebo slazených kofeinových nápojů, jako je kola. Právě tyto nápoje byly naopak spojeny s nižší pravděpodobností zdravého stárnutí.
To podle odborníků naznačuje, že právě káva jako nápoj – a nikoliv pouze kofein – může mít specifické zdravotní přínosy. „Studie naznačuje, že káva má ochranné nebo přímo prospěšné účinky, které se neprojevují u jiných kofeinových nápojů,“ potvrdil doktor David Kao z lékařské fakulty University of Colorado.
Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že se jedná o observační studii. To znamená, že není možné s jistotou určit, zda káva sama o sobě způsobuje lepší zdravotní výsledky, nebo zda je součástí širšího životního stylu, který k těmto výsledkům přispívá.
Vědci se pokusili upravit data s ohledem na různé faktory jako životní styl, stravu nebo demografické rozdíly, nicméně nelze vyloučit, že do výsledků zasáhly i jiné vlivy. Přesto výsledky odpovídají předchozím výzkumům, které kávu spojují se sníženým rizikem nemocí jako cukrovka 2. typu nebo srdeční choroby.
Znamená to ale, že by si každý měl okamžitě začít vařit kávu, pokud ji běžně nepije? Ne nutně. Mahdavi upozorňuje, že káva není univerzální recept na zdraví, zejména u žen. Hormonální změny totiž ovlivňují, jak tělo kofein zpracovává. Například v období menopauzy, těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce může kofein v těle působit déle a odlišně.
„Střední věk je životní etapa spojená s hormonálními i metabolickými změnami, a právě v tomto období může mít káva pozitivní vliv – u některých žen více, u jiných méně,“ vysvětluje Mahdavi.
Odborníci se shodují, že střídmá konzumace kofeinové kávy – tedy přibližně jeden až tři šálky denně – může být součástí zdravého životního stylu. Není to však záminka, proč by měl někdo pít více kávy než dosud, pokud mu nevyhovuje nebo mu způsobuje zdravotní komplikace.
„Studie neprokazuje, že zvýšení spotřeby kávy u lidí, kteří ji běžně nepijí, by vedlo k lepším zdravotním výsledkům. Zaznamenali jsme pouze, že ženy, které již tři šálky denně pily, byly v dlouhodobém horizontu zdravější,“ uvedl doktor Kao.
Zároveň připomněl, že káva rozhodně nenahrazuje další zdravé návyky – zdravou stravu, pravidelný pohyb a kvalitní spánek. U některých lidí navíc může být konzumace kávy riziková – zejména u osob s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, úzkostmi či poruchami spánku.
Přesto může být pro miliony lidí po celém světě zpráva z nové studie uklidňující. Každodenní šálek kávy – nebo i tři – se podle vědy nemusí být důvodem ke znepokojení. Ba právě naopak – může jít o příjemnou součást zdravého životního stylu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.