Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Studii vedla doktorka Sarah Mahdavi z Torontské univerzity. Vědci analyzovali data více než 47 tisíc žen zapojených do dlouhodobé Nurses’ Health Study, kde byly sledovány po dobu třiceti let. Výsledky ukazují, že pravidelná a střídmá konzumace kofeinové kávy ve středním věku je spojena s vyšší pravděpodobností tzv. zdravého stárnutí.
„Zaznamenali jsme, že ženy, které ve svých padesátých letech pily denně jednu až tři šálky kávy, měly o desítky let později vyšší šanci na dobrý zdravotní stav bez vážných onemocnění,“ uvedla Mahdavi. Studie zároveň neukázala stejný přínos u čaje, bezkofeinové kávy nebo slazených kofeinových nápojů, jako je kola. Právě tyto nápoje byly naopak spojeny s nižší pravděpodobností zdravého stárnutí.
To podle odborníků naznačuje, že právě káva jako nápoj – a nikoliv pouze kofein – může mít specifické zdravotní přínosy. „Studie naznačuje, že káva má ochranné nebo přímo prospěšné účinky, které se neprojevují u jiných kofeinových nápojů,“ potvrdil doktor David Kao z lékařské fakulty University of Colorado.
Autoři výzkumu zároveň upozorňují, že se jedná o observační studii. To znamená, že není možné s jistotou určit, zda káva sama o sobě způsobuje lepší zdravotní výsledky, nebo zda je součástí širšího životního stylu, který k těmto výsledkům přispívá.
Vědci se pokusili upravit data s ohledem na různé faktory jako životní styl, stravu nebo demografické rozdíly, nicméně nelze vyloučit, že do výsledků zasáhly i jiné vlivy. Přesto výsledky odpovídají předchozím výzkumům, které kávu spojují se sníženým rizikem nemocí jako cukrovka 2. typu nebo srdeční choroby.
Znamená to ale, že by si každý měl okamžitě začít vařit kávu, pokud ji běžně nepije? Ne nutně. Mahdavi upozorňuje, že káva není univerzální recept na zdraví, zejména u žen. Hormonální změny totiž ovlivňují, jak tělo kofein zpracovává. Například v období menopauzy, těhotenství nebo při užívání hormonální antikoncepce může kofein v těle působit déle a odlišně.
„Střední věk je životní etapa spojená s hormonálními i metabolickými změnami, a právě v tomto období může mít káva pozitivní vliv – u některých žen více, u jiných méně,“ vysvětluje Mahdavi.
Odborníci se shodují, že střídmá konzumace kofeinové kávy – tedy přibližně jeden až tři šálky denně – může být součástí zdravého životního stylu. Není to však záminka, proč by měl někdo pít více kávy než dosud, pokud mu nevyhovuje nebo mu způsobuje zdravotní komplikace.
„Studie neprokazuje, že zvýšení spotřeby kávy u lidí, kteří ji běžně nepijí, by vedlo k lepším zdravotním výsledkům. Zaznamenali jsme pouze, že ženy, které již tři šálky denně pily, byly v dlouhodobém horizontu zdravější,“ uvedl doktor Kao.
Zároveň připomněl, že káva rozhodně nenahrazuje další zdravé návyky – zdravou stravu, pravidelný pohyb a kvalitní spánek. U některých lidí navíc může být konzumace kávy riziková – zejména u osob s vysokým krevním tlakem, srdečními chorobami, úzkostmi či poruchami spánku.
Přesto může být pro miliony lidí po celém světě zpráva z nové studie uklidňující. Každodenní šálek kávy – nebo i tři – se podle vědy nemusí být důvodem ke znepokojení. Ba právě naopak – může jít o příjemnou součást zdravého životního stylu.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.
Podle Michaila Chodorkovského, exilového ruského miliardáře a někdejšího ropného magnáta, hrozí Velké Británii další útok podobný otravě v Salisbury z roku 2018. V rozhovoru pro deník Guardian uvedl, že ruský prezident Vladimir Putin se pravděpodobně pokusí vyvolat na Západě „pocit zranitelnosti“, pokud britská vláda nezvolí vůči Kremlu agresivnější taktiku.
Nejnovější zpráva o stavu globálního klimatu za rok 2025, kterou zveřejnila Světová meteorologická organizace (WMO), přináší varovné čtení. Data potvrzují, že naše planeta se nadále otepluje znepokojivým tempem, přičemž uplynulý rok se zařadil na druhou až třetí příčku nejteplejších let v historii měření. Posledních 11 let bylo navíc celkově nejteplejších, jaké lidstvo kdy zaznamenalo, což jasně ukazuje na setrvávající závislost na fosilních palivech.
Příjezd amerických invazních pozemních sil na Blízký východ během uplynulého víkendu dává prezidentu Donaldu Trumpovi do rukou vojenskou sílu pro velmi riskantní pokus o násilné otevření Hormuzského průlivu. Tato klíčová vodní cesta, kterou momentálně blokuje Írán, představuje největší citlivý bod probíhajícího válečného konfliktu, neboť tudy běžně proudí pětina světového obchodu s ropou.