Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Hlavní zbraní v unijním arzenálu je takzvaný nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá „obchodní bazuka“. Tento mechanismus, přijatý v roce 2023 původně s ohledem na Čínu, umožňuje Evropské komisi zavést rychlá a tvrdá odvetná opatření, pokud se třetí země pokusí ekonomicky vydírat EU nebo některý z jejích členských států. Aktivace tohoto nástroje by mohla znamenat omezení přístupu USA na evropské trhy nebo zavedení přísných kontrol na vývoz strategických technologií.
Použití této „bazuky“ je však vnímáno jako krajní řešení. Celý proces je administrativně náročný a jeho implementace by mohla trvat několik měsíců. Navíc by se jednalo o historický okamžik – nástroj nebyl nikdy předtím použit proti spojenci v rámci NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron však v Davosu jasně naznačil, že pokud Trump k 1. únoru skutečně zavede desetiprocentní cla na evropské zboží, nebude mít Paříž jinou možnost než aktivaci tohoto mechanismu podpořit.
Další bezprostřední hrozbou pro Washington je osud obchodní dohody mezi USA a EU, která byla dojednána teprve loni v létě. Vlivné politické frakce v Evropském parlamentu již daly najevo, že za současných podmínek dohodu neschválí. Společně s tím Brusel zvažuje zavedení dříve odložených odvetných cel na americké zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur, která by zasáhla široké spektrum produktů od zemědělské výroby až po letecký průmysl.
Zatímco Brusel chystá ekonomické zbraně, zákulisní diplomacie jede na plné obrátky. Dokumenty, které prezident Trump nedávno nechal uniknout na veřejnost, ukazují, že se evropští představitelé snaží vsadit na osobní kontakt a lichotky. Například generální tajemník NATO Mark Rutte začal svou zprávu Trumpovi uznáním jeho úspěchů v Sýrii, než přešel k citlivému tématu Grónska. Tato strategie má za cíl udržet komunikační kanály otevřené a zabránit nekontrolované eskalaci.
Určitý úspěch této „měkké“ diplomacie se již dostavil. Podle britských vládních zdrojů Trump během telefonátu s premiérem Keirem Starmerem připustil, že mohl dostat „špatné informace“ ohledně rozsahu nasazení evropských vojáků v Grónsku v rámci operace Arctic Endurance. Přestože prezident od svých teritoriálních ambicí neustoupil, uznání chyby v informacích dává diplomatům naději na možný prostor k vyjednávání v Davosu.
Bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen však varuje, že čas na lichotky vypršel. Podle něj je současný přístup americké administrativy blízký „gangsterskému jazyku“, který jen rozbíjí jednotu Západu a hraje do karet Kremlu. Rasmussen v Davosu prohlásil, že Vladimir Putin doufá, že se Grónsko stane „ledovcem, který potopí NATO“. Pokud by USA skutečně přistoupily k vojenské akci v Arktidě, znamenalo by to podle něj okamžitý konec aliance v její dosavadní podobě.
Odborníci na mezinárodní vztahy, jako je Leslie Vinjamuriová z Chicago Council on Global Affairs, upozorňují, že Evropa musí hrát dlouhou hru. Doporučuje evropským lídrům, aby se nesoustředili pouze na osobu Donalda Trumpa, ale aby posilovali vazby s dalšími vlivnými politiky a institucemi v USA. Cílem by mělo být „přečkat“ současné funkční období a zachovat partnerství pro budoucí generace, i když je v tuto chvíli plná nezávislost Evropy na americké obraně nereálná.
Situaci v Grónsku bedlivě sleduje i zbytek světa. Zatímco Trump argumentuje národní bezpečností a ochranou před Čínou a Ruskem, dánská i grónská vláda striktně odmítají jakýkoliv prodej území. Pro Evropu je tento spor testem odolnosti – musí ukázat, že dokáže hájit právo na sebeurčení svých obyvatel i proti svému nejsilnějšímu spojenci, aniž by přitom vyvolala globální ekonomický kolaps.
Poslanci ve čtvrtek našli definitivní shodu na tom, koho navrhnou prezidentu Petru Pavlovi na státní vyznamenání. Kromě exprezidenta Miloše Zemana jsou na seznamu z dolní parlamentní komory známí herci či režiséři.
Případy 1. oddělení měly jako televizní seriál velký úspěch a klidně by v budoucnu mohly pokračovat. Pražští detektivové z oddělení vražd totiž mají na kontě další zářez. Blíží se k objasnění středeční vraždy cizince v hlavním městě.
Plánovaný masivní rozvoj amerického uhelného průmyslu pod taktovkou administrativy Donalda Trumpa sice zvýší nabídku této komodity na světových trzích, koncové ceny energií v Evropské unii však zásadně nesníží. Hlavní překážkou pro zlevnění elektřiny v Evropě zůstává přísná unijní klimatická regulace, zejména systém emisních povolenek.
Americký velvyslanec při Evropské unii Andrew Puzder prohlásil, že hrozby prezidenta Donalda Trumpa ohledně invaze do Grónska z počátku tohoto roku byly nesprávně pochopeny.
Americký prezident Donald Trump utrpěl na domácí politické scéně citelnou porážku, když Sněmovna reprezentantů poměrem hlasů 215 ku 208 schválila rezoluci, která mu zakazuje podniknout nové vojenské údery proti Íránu. Proti prezidentovu záměru se postavili i čtyři republikánští poslanci, což ukazuje na rodící se rozkol uvnitř jeho vlastní strany.
Průměrný člověk dnes spotřebuje přibližně šestkrát více kuřecího a dvakrát více vepřového masa než generace jeho prarodičů. Vyplývá to z nové zprávy Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), která spadá pod OSN. Podle jejích údajů se globální nabídka masa za posledních 60 let zvýšila čtyřnásobně a očekává se, že tento trend bude nadále pokračovat. Zatímco v roce 1961 činila nabídka drůbeže na osobu méně než 3 kilogramy, v roce 2022 to bylo již 17 kilogramů. Nabídka vepřového masa se ve stejném období zdvojnásobila na 15 kilogramů na osobu, zatímco u hovězího masa, které představuje největší ekologickou zátěž, zůstala stabilní na 9 kilogramech.
Deset let poté, co se britští voliči v referendu vyslovili pro odchod z Evropské unie, vystřídaly tehdejší naděje pocity rozčarování, hořkosti a zrady. Kampaň tábora za odchod, vedená Nigelem Faragem a Borisem Johnsonem pod heslem „Vezměme si zpět kontrolu“, slibovala obnovení národní suverenity, omezení migrace a hospodářský rozkvět. S blížícím se desátým výročím hlasování z 23. června 2016 se však Spojené království nachází v pozici rozdělené, oslabené a zklamané země, přičemž většinu společnosti ovládá fenomén, který sami Britové překřtili na „Bregret“ tedy litování brexitu.
Palestinci v Pásmu Gazy, kteří se již dlouho potýkají s kritickým nedostatkem potravin a léků, čelí nové hrozbě v podobě vyčerpaných zásob motorového oleje, náhradních dílů a plynu. Tento výpadek ochromuje základní infrastrukturu od pekáren přes dodávky vody až po záchranné složky.
Americký Senát po dramatickém osmnáctihodinovém hlasovacím maratonu schválil rozsáhlý balíček na posílení bezpečnosti hranic a imigračního aparátu v hodnotě 70 miliard dolarů. Republikáni, kteří mají v komoře většinu, dokázali překonat hluboké vnitřní rozpory a poměrem hlasů 52 ku 47 schválili legislativu, která zajistí stabilní financování imigračního úřadu ICE a pohraniční stráže po zbytek funkčního období prezidenta Donalda Trumpa. Klíčové agentury tak budou napříště chráněny před případným zablokováním vládních financí, přičemž norma nyní míří ke konečnému schválení do Sněmovny reprezentantů.
Bývalý princ Andrew Mountbatten-Windsor využíval více než dvacet let pronájem tří chat v areálu Royal Lodge k posílení svých soukromých příjmů, přestože sám platil pouze symbolické nájemné. Zjištění přinesla nová zpráva britského Národního kontrolního úřadu (NAO). Na základě leasingové smlouvy se správou královského majetku The Crown Estate měl někdejší vévoda z Yorku právo pronajímat tři z osmi přidružených objektů, zatímco sám obýval hlavní sídlo s třiceti pokoji. Zpráva však neuvádí, kolik peněz takto získal, ani kdo v chatách bydlel, přičemž všichni nájemníci prostory vyklidili do letošního dubna.
Lídři Evropské unie se v pátek sejdou v černohorském pobřežním letovisku Tivat, aby dali šesti zemím západního Balkánu jasný signál, že mají reálnou šanci na budoucí vstup do sedmadvacítky. Summitu se zúčastní více než třicet vrcholných politiků včetně Emmanuela Macrona, Friedricha Merze, Giorgii Meloniové a Ursuly von der Leyenové.
Plán amerického prezidenta Donalda Trumpa na výstavbu nového společenského sálu v Bílém domě se během uplynulého roku zásadně proměnil. Původní záměr se rozrostl o řadu dalších prvků, mezi které patří střešní prostor pro přistávání dronů, podzemní nemocnice či vojenská zařízení v režimu přísného utajení. Spolu s rozsahem projektu vzrostly také odhadované náklady na realizaci, které se za pouhých dvanáct měsíců zdvojnásobily na současných 400 milionů dolarů.