Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Hlavní zbraní v unijním arzenálu je takzvaný nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá „obchodní bazuka“. Tento mechanismus, přijatý v roce 2023 původně s ohledem na Čínu, umožňuje Evropské komisi zavést rychlá a tvrdá odvetná opatření, pokud se třetí země pokusí ekonomicky vydírat EU nebo některý z jejích členských států. Aktivace tohoto nástroje by mohla znamenat omezení přístupu USA na evropské trhy nebo zavedení přísných kontrol na vývoz strategických technologií.
Použití této „bazuky“ je však vnímáno jako krajní řešení. Celý proces je administrativně náročný a jeho implementace by mohla trvat několik měsíců. Navíc by se jednalo o historický okamžik – nástroj nebyl nikdy předtím použit proti spojenci v rámci NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron však v Davosu jasně naznačil, že pokud Trump k 1. únoru skutečně zavede desetiprocentní cla na evropské zboží, nebude mít Paříž jinou možnost než aktivaci tohoto mechanismu podpořit.
Další bezprostřední hrozbou pro Washington je osud obchodní dohody mezi USA a EU, která byla dojednána teprve loni v létě. Vlivné politické frakce v Evropském parlamentu již daly najevo, že za současných podmínek dohodu neschválí. Společně s tím Brusel zvažuje zavedení dříve odložených odvetných cel na americké zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur, která by zasáhla široké spektrum produktů od zemědělské výroby až po letecký průmysl.
Zatímco Brusel chystá ekonomické zbraně, zákulisní diplomacie jede na plné obrátky. Dokumenty, které prezident Trump nedávno nechal uniknout na veřejnost, ukazují, že se evropští představitelé snaží vsadit na osobní kontakt a lichotky. Například generální tajemník NATO Mark Rutte začal svou zprávu Trumpovi uznáním jeho úspěchů v Sýrii, než přešel k citlivému tématu Grónska. Tato strategie má za cíl udržet komunikační kanály otevřené a zabránit nekontrolované eskalaci.
Určitý úspěch této „měkké“ diplomacie se již dostavil. Podle britských vládních zdrojů Trump během telefonátu s premiérem Keirem Starmerem připustil, že mohl dostat „špatné informace“ ohledně rozsahu nasazení evropských vojáků v Grónsku v rámci operace Arctic Endurance. Přestože prezident od svých teritoriálních ambicí neustoupil, uznání chyby v informacích dává diplomatům naději na možný prostor k vyjednávání v Davosu.
Bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen však varuje, že čas na lichotky vypršel. Podle něj je současný přístup americké administrativy blízký „gangsterskému jazyku“, který jen rozbíjí jednotu Západu a hraje do karet Kremlu. Rasmussen v Davosu prohlásil, že Vladimir Putin doufá, že se Grónsko stane „ledovcem, který potopí NATO“. Pokud by USA skutečně přistoupily k vojenské akci v Arktidě, znamenalo by to podle něj okamžitý konec aliance v její dosavadní podobě.
Odborníci na mezinárodní vztahy, jako je Leslie Vinjamuriová z Chicago Council on Global Affairs, upozorňují, že Evropa musí hrát dlouhou hru. Doporučuje evropským lídrům, aby se nesoustředili pouze na osobu Donalda Trumpa, ale aby posilovali vazby s dalšími vlivnými politiky a institucemi v USA. Cílem by mělo být „přečkat“ současné funkční období a zachovat partnerství pro budoucí generace, i když je v tuto chvíli plná nezávislost Evropy na americké obraně nereálná.
Situaci v Grónsku bedlivě sleduje i zbytek světa. Zatímco Trump argumentuje národní bezpečností a ochranou před Čínou a Ruskem, dánská i grónská vláda striktně odmítají jakýkoliv prodej území. Pro Evropu je tento spor testem odolnosti – musí ukázat, že dokáže hájit právo na sebeurčení svých obyvatel i proti svému nejsilnějšímu spojenci, aniž by přitom vyvolala globální ekonomický kolaps.
Česko má před sebou nejteplejší den týdne, který nastane v pátek. První zářijový víkend však přinese výraznou změnu. Už v sobotu přejde přes naše území studená fronta s deštěm a mírným ochlazením. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Od 1. září přináší IKEA v České republice nové nižší ceny u 815 výrobků. Průměrná výše snížení cen činí 21,7 % a změna se týká celých výrobních řad i nejprodávanějších produktů. Jde o jednu z největších investic IKEA do cenové dostupnosti v historii společnosti a o dlouhodobý krok, který má lidem uvolnit více prostředků v rodinném rozpočtu. Firma o zlevnění informovala na webu.
Bývalý labouristický premiér Keir Starmer, jenž stál v čele vlády ještě v červenci, úplně končí v britské parlamentní politice. Informovala o tom stanice BBC, která označila dnešní Starmerovo oznámení za překvapivé.
V Česku o půlnoci z pondělí na úterý skončilo meteorologické léto. Meteorologové už ho tak mohli zhodnotit, co se týká množství srážek. Momentálně podle nich platí, že rok 2026 patří ke třem srážkově nejchudším rokům od začátku 60. let minulého století.
Evropa získává přes Hormuzský průliv přímo jen velmi malou část plynu, který spotřebuje. Katarský zkapalněný plyn (LNG) představoval během poslední zimy pouze sedm procent veškerého LNG dováženého do Evropské unie a zhruba 3,5 až čtyři procenta celkového dovozu zemního plynu Unie. V poměru k celkové spotřebě, kterou částečně kryje také vlastní evropská těžba, jde řádově jen asi o tři procenta.
Ruský prezident Vladimir Putin opětovně odmítl zprávy o přípravě nové vojenské mobilizace v Ruské federaci. Spekulace o dalším nuceném povolávání do zbraně označil za plánovanou informační operaci, jejímž cílem je narušit nadcházející volby do Státní dumy. Podle jeho slov v současnosti neexistuje žádný scénář, který by vyžadoval vyhlášení mobilizačních opatření. Ruská hlava státu zároveň označila předchozí zprávy o chystaných odvodech po volbách za pouhé nesmysly.
Jev El Niño přináší do Indie výrazně nerovnoměrné rozložení srážek a vytváří nebezpečné výkyvy počasí. Ačkoli je tento fenomén tradičně spojován se slabším průběhem letních monzunů, nová zjištění podle The Guardian ukazují na současný nárůst extremity jednotlivých dešťů. Indické území tak sice čelí celkovému srážkovému deficitu, současně ho však zasahují prudké lokální průtrže mračen. Tento rozporuplný vývoj vyvolává v mnoha oblastech země vážné obavy.
Napětí na Blízkém východě opět prudce vzrostlo po nové vlně vojenských konfrontací mezi Spojenými státy a Íránem. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že je připraven k dalším úderům na íránské cíle v podstatě kdykoliv. Reagoval tak na íránské raketové a dronové útoky zaměřené na americké základny v oblasti Perského zálivu. Íránské vojenské akce přišly jako odpověď na předchozí americké nálety na íránském území.
Východním Německem se šíří výrazné politické napětí před klíčovými zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku. Hlavní kandidát pravicově populistické až krajně pravicové Alternativy pro Německo (AfD) Ulrich Siegmund na předvolebním shromáždění v Naumburgu vyhlásil takzvané nové probuzení východní části země. Volební preference naznačují, že by se tato strana mohla stát nejsilnějším politickým uskupením v regionu. Pokud by AfD zvítězila, byl by to pro německou politickou scénu od konce druhé světové války zcela přelomový okamžik.
Plánovaná redukce amerických vojenských sil v Evropě a přechod na novou strategii Severoatlantické aliance naráží na praktické překážky. Dvě nedávné mise amerických představitelů v zahraničí ukázaly na možné trhliny v celém záměru Pentagonu. Zatímco šéf CIA John Ratcliffe odcestoval do Moskvy, podtajemník ministerstva obrany Elbridge Colby jednáním v Evropě připravoval spojence na novou roli. Evropští členové aliance by podle této koncepce měli převzít hlavní odpovědnost za odstrašení Ruska.
Vztah Evropy k americkým technologiím stále více připomíná závislost, ze které se nedokáže sama vymotat. Desetiletí diskusí o takzvané digitální suverenitě nepřinesla jasnou odpověď na otázku, jak tuto situaci řešit. Evropská unie přitom neztrácí pouze pozici na digitálních trzích, ale přichází i o kontrolu nad daty řídícími klíčová odvětví. Tento vývoj postupně oslabuje vedoucí postavení celého evropského hospodářství od automobilového průmyslu až po farmacii.
Americké ministerstvo obrany plánuje prodloužit nasazení svých vojenských jednotek na Blízkém východě až do následujícího roku. Tento krok představuje jasný signál, že ozbrojený konflikt s Íránem bude pokračovat delší dobu, než se původně očekávalo. Region v nedávné době zaznamenal nejintenzivnější vzájemnou střelbu mezi oběma stranami od léta. Místní obyvatelé i zahraniční pozorovatelé se proto obávají plného návratu rozsáhlých bojových operací.