Snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa o anexi Grónska, doprovázená výhrůžkami drakonickými cly pro každého, kdo se mu postaví do cesty, donutila evropské lídry k hledání způsobů, jak ochránit svou suverenitu i společný trh. Možnosti, které mají na stole, sahají od opatrné diplomacie až po nasazení „obchodní bazuky“, která by mohla definitivně změnit podobu transatlantických vztahů.
Hlavní zbraní v unijním arzenálu je takzvaný nástroj proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá „obchodní bazuka“. Tento mechanismus, přijatý v roce 2023 původně s ohledem na Čínu, umožňuje Evropské komisi zavést rychlá a tvrdá odvetná opatření, pokud se třetí země pokusí ekonomicky vydírat EU nebo některý z jejích členských států. Aktivace tohoto nástroje by mohla znamenat omezení přístupu USA na evropské trhy nebo zavedení přísných kontrol na vývoz strategických technologií.
Použití této „bazuky“ je však vnímáno jako krajní řešení. Celý proces je administrativně náročný a jeho implementace by mohla trvat několik měsíců. Navíc by se jednalo o historický okamžik – nástroj nebyl nikdy předtím použit proti spojenci v rámci NATO. Francouzský prezident Emmanuel Macron však v Davosu jasně naznačil, že pokud Trump k 1. únoru skutečně zavede desetiprocentní cla na evropské zboží, nebude mít Paříž jinou možnost než aktivaci tohoto mechanismu podpořit.
Další bezprostřední hrozbou pro Washington je osud obchodní dohody mezi USA a EU, která byla dojednána teprve loni v létě. Vlivné politické frakce v Evropském parlamentu již daly najevo, že za současných podmínek dohodu neschválí. Společně s tím Brusel zvažuje zavedení dříve odložených odvetných cel na americké zboží v celkové hodnotě 93 miliard eur, která by zasáhla široké spektrum produktů od zemědělské výroby až po letecký průmysl.
Zatímco Brusel chystá ekonomické zbraně, zákulisní diplomacie jede na plné obrátky. Dokumenty, které prezident Trump nedávno nechal uniknout na veřejnost, ukazují, že se evropští představitelé snaží vsadit na osobní kontakt a lichotky. Například generální tajemník NATO Mark Rutte začal svou zprávu Trumpovi uznáním jeho úspěchů v Sýrii, než přešel k citlivému tématu Grónska. Tato strategie má za cíl udržet komunikační kanály otevřené a zabránit nekontrolované eskalaci.
Určitý úspěch této „měkké“ diplomacie se již dostavil. Podle britských vládních zdrojů Trump během telefonátu s premiérem Keirem Starmerem připustil, že mohl dostat „špatné informace“ ohledně rozsahu nasazení evropských vojáků v Grónsku v rámci operace Arctic Endurance. Přestože prezident od svých teritoriálních ambicí neustoupil, uznání chyby v informacích dává diplomatům naději na možný prostor k vyjednávání v Davosu.
Bývalý šéf NATO Anders Fogh Rasmussen však varuje, že čas na lichotky vypršel. Podle něj je současný přístup americké administrativy blízký „gangsterskému jazyku“, který jen rozbíjí jednotu Západu a hraje do karet Kremlu. Rasmussen v Davosu prohlásil, že Vladimir Putin doufá, že se Grónsko stane „ledovcem, který potopí NATO“. Pokud by USA skutečně přistoupily k vojenské akci v Arktidě, znamenalo by to podle něj okamžitý konec aliance v její dosavadní podobě.
Odborníci na mezinárodní vztahy, jako je Leslie Vinjamuriová z Chicago Council on Global Affairs, upozorňují, že Evropa musí hrát dlouhou hru. Doporučuje evropským lídrům, aby se nesoustředili pouze na osobu Donalda Trumpa, ale aby posilovali vazby s dalšími vlivnými politiky a institucemi v USA. Cílem by mělo být „přečkat“ současné funkční období a zachovat partnerství pro budoucí generace, i když je v tuto chvíli plná nezávislost Evropy na americké obraně nereálná.
Situaci v Grónsku bedlivě sleduje i zbytek světa. Zatímco Trump argumentuje národní bezpečností a ochranou před Čínou a Ruskem, dánská i grónská vláda striktně odmítají jakýkoliv prodej území. Pro Evropu je tento spor testem odolnosti – musí ukázat, že dokáže hájit právo na sebeurčení svých obyvatel i proti svému nejsilnějšímu spojenci, aniž by přitom vyvolala globální ekonomický kolaps.
Francouzský prezident Emmanuel Macron vystoupil s mimořádným projevem k národu, v němž prohlásil, že pro nespoutané násilí provázející víkendové protivládní demonstrace neexistuje žádné ospravedlnění. Reagoval tak na rozsáhlé nepokoje, které po celé zemi vypukly v reakci na rostoucí životní náklady a špatný stav školství. O víkendu se do ulic vydaly stovky tisíc lidí, přičemž protesty ve velkých městech přerostly v nejhorší městské násilí za poslední roky.
Blížící se listopadové doplňovací volby do Kongresu ve Spojených státech přinášejí pro prezidenta Donalda Trumpa a vládní Republikánskou stranu řadu varovných signálů a hlubokou politickou nejistotu.
Dva ruští muži tajně spolupracující s ukrajinskými zpravodajskými službami poskytli v rámci nového dokumentu britské stanice BBC vzácné svědectví o svých operacích uvnitř Ruska. Tyto tajné aktivity zahrnují sledování klíčových vojenských cílů, logistickou podporu i přímou pomoc při přípravě úderů na ruském území. Dokument nezávislého polského novináře Marcina Mamona poodkrývá fungování skryté sítě lidí, kteří se rozhodli bojovat proti Kremlu zevnitř.
Britský Institut pro výzkum veřejné politiky vydal novou zprávu, která varuje před rostoucími hrozbami ze strany Ruské federace a administrativy Donalda Trumpa. Dokument doporučuje premiéru Andymu Burnhamovi, aby usiloval o návrat k plnému členství v Evropské unii. Podle autorského týmu je tato účast nezbytná pro zajištění dlouhodobé prosperity, bezpečnosti a ochrany demokracie v celé zemi.
Obyvatelé odlehlého arktického městečka Longyearbyen v norském souostroví Špicberky dostali zákaz pít vodu z kohoutku kvůli kontaminaci těžkými kovy. Vědci tuto krizi přičítají probíhajícím změnám klimatu, konkrétně rychlému tání permafrostu v jedné z nejrychleji se oteplujících oblastí planety. Město získává hlavní zásoby pitné vody z přehrazeného jezera zvaného Isdammen, které bylo tímto geologickým jevem vážně zasaženo.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v nedělním rozhovoru pro americkou stanici NBC ostře odmítl srovnávání své osoby s ruským prezidentem Vladimirem Putinem ze strany Donalda Trumpa. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem se v posledních týdnech výrazně zhoršily kvůli sílící kritice ze strany americké administrativy. Zelenskyj varoval před jakýmikoliv ústupky Moskvě a důrazně obhajoval legitimitu ukrajinského válečného úsilí.
Americký prezident Donald Trump pozastavil platnost několika protiruských sankcí s cílem udržet Moskvu u jednacího stolu a pokračovat v mírových rozhovorech. Tento krok oznámil na své sociální síti Truth Social pouhé dva dny předtím, než měly sankce schválené Kongresem vstoupit v platnost. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se výrazně prohloubilo napětí ve vzájemných vztazích mezi Washingtonem a ukrajinským vedením.
Válka mezi Spojenými státy a Íránem zásadně otřásla globálním ropným trhem a vážně narušila námořní dopravu. Konflikt, který trvá již osm měsíců, ochromil tok suroviny přes dvě klíčové vodní cesty. Jedná se o Hormuzský průliv a v posledních týdnech také o úžinu Bab al-Mandeb. Tyto výpadky udržují světové ceny ropy nad hranicí sta dolarů za barel.
Tragické úmrtí osmadvacetileté laborantky Darji Šipilovové z Protimorového výzkumného ústavu v Irkutsku vyvolalo v sibiřském městě Šelechov i širším okolí značné znepokojení a obavy z možné nákazy moru, píše CNN.
Další říjnový víkend se pomalu chýlí ke konci. V nadcházejícím týdnu se očekává proměnlivé podzimní počasí. Na Moravě a ve Slezsku se ještě mohou dočkat dne, kdy odpoledne bude alespoň 20 stupňů. Hodit se však bude i deštník. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Dalo by se říct, že jsou to volby druhého řádu, přesto se letošní senátní volby staly tématem i pro zahraniční média. Katastrofálního výsledku hnutí ANO a dalších dvou vládních stran si všiml například web DW. Žádná zásadní otočka kormidlem se však v cizině neočekává.
Česká republika slaví další úspěch v prestižní soutěži REGIOSTARS. Projekt Společně ve Žďáru, který proměnil Knihovnu Matěje Josefa Sychry ve Žďáře nad Sázavou v moderní komunitní centrum, zvítězil v kategorii Evropa blíže občanům a uspěl tak v konkurenci projektů z celé Evropské unie. Ocenění každoročně uděluje Evropská komise projektům financovaným z evropských fondů, které přispívají k rozvoji regionů a zlepšují každodenní život jejich obyvatel.
