Prodej nemovitostí v Dubaji zaznamenal dramatický propad, který odborníci z trhu označují za pád z útesu. Důvodem je válečný konflikt na Blízkém východě, který přinesl výrazné ochlazení do jednoho z nejdražších realitních trhů světa. Podle údajů výzkumné společnosti ValuStrat klesl objem prodejů v květnu oproti předchozímu měsíci o 19 %, což znamená zrychlení sestupného trendu po dubnovém poklesu o 4 %.
Počet transakcí se momentálně nachází na méně než polovině hodnoty ve srovnání se stejným obdobím loňského roku. Vedoucí realitního výzkumu ve společnosti ValuStrat Haider Tuaima upozornil, že trh s dokončenými domy nezaznamenal takto hluboký meziroční propad od dob pandemie koronaviru. Podle samostatné studie dubajské firmy Reidin se v květnu prodaly nemovitosti v hodnotě 22.5 miliardy dirhamů, což je o 42 % méně než v dubnu a zhruba polovina oproti částce 46.6 miliardy dirhamů z měsíce před vypuknutím konfliktu.
Dubaj zažívala v posledních letech realitní horečku, kterou poháněl masivní příliv bohatých cizinců přitahovaných nulovou daní z příjmu. Situace se však radikálně změnila po únorovém vypuknutí války, přičemž zásadním zlomem byl březnový zásah íránské rakety, která zasáhla pětihvězdičkový hotel v luxusní oblasti Palm Jumeirah. Zda trhu pomůže aktuálně podepsaná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem, zůstává v tuto chvíli nejasné.
Majitelé luxusních vil a apartmánů byli kvůli nezájmu nuceni snížit požadované částky o desítky milionů liber. Realitní makléř Yasin Valimulla, který se specializuje na objekty v hodnotě nad 10 milionů dolarů, uvedl, že ojedinělé obchody, které se daří dokončit, se realizují se slevou 20 až 25 % oproti předválečnému stavu. Všichni velmi bohatí klienti, kterým v uplynulém roce a půl nemovitosti prodal, podle něj město opustili.
Březnové události vyvolaly na trhu paniku a kupci ze západní Evropy jsou nyní při investicích v této oblasti extrémně opatrní. Podle odhadů budou chtít vyčkat minimálně rok nebo dva, než se geopolitická situace vyjasní. Pro Dubaj to znamená tvrdou korekci, jelikož ještě na konci loňského roku byla nejaktivnějším světovým trhem s luxusními realitami a v prodejích drahých domů porážela Londýn, New York, Los Angeles i Hongkong.
V kategorii nemovitostí nad 10 milionů dolarů se v Dubaji registrovalo 9050 prodejů, zatímco v New Yorku to bylo 6577 a v Londýně 3089. Podle odborníků však byla tehdejší úroveň cen dlouhodobě neudržitelná a současný propad trh koriguje. Bohatá klientela nyní přesouvá svůj zájem do jiných světových center, jako jsou Milán, Londýn nebo Singapur.
Richard Waind z realitní skupiny Cencorp doplnil, že válečný konflikt představoval pro Dubaj nečekaný a rychlý zásah v podobě takzvané černé labutě. Odliv kupců podle něj vytvoří silný tlak na menší realitní kanceláře, které vznikly v době největšího rozmachu. Zatímco před deseti lety působilo na tamním trhu kolem 1000 makléřů, v poslední době jich bylo přibližně 10000, přičemž tento počet nyní prořídne.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle webu The Guardian oznámil, že jeho země zastaví útoky na ruské energetické cíle pouze v případě, že stejný krok učiní i Ruská federace a Spojené státy zaručí dodržování dohod. Reagoval tak na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, který tvrdil, že se obě strany na příměří v energetické sféře již dohodly. Kyjev ani Moskva však existenci takového ujednání v době vydání prohlášení nepotvrdily. Podle ukrajinské hlavy státu Rusko zatím neprojevilo žádnou skutečnou ochotu válku ukončit.
Evropští hasiči požadují po národních vládách i orgánech Evropské unie navýšení finančních prostředků, zlepšení pracovních podmínek a zajištění dostatečného množství techniky i personálu. Reagují tak na náročné léto, během něhož rozsáhlé lesní požáry v Evropě zničily plochu dvakrát větší, než je rozloha Lucemburska. Zástupci záchranářů pro web Politico zdůrazňují, že slovní uznání a potlesk ze strany politiků již k řešení zhoršující se situace nestačí. Podle nich je nutné přistoupit k reálným investicím do požární ochrany a prevence.
Tisíce ukrajinských dětí ze sociálních ústavů, které byly po začátku ruské invaze evakuovány do zemí Evropské unie, se odmítají vrátit do své vlasti. Mnohé z nich se v nových domovech rychle integrovaly, začaly chodit do škol a našly si přátele v prostředí mimo dosah válečného konfliktu. Ukrajinské úřady požadují jejich návrat domů, avšak neochota mladých lidí vrátit se představuje pro zemi vážnou demografickou a společenskou krizi.
Islamistické násilí v africkém regionu Sahel směřuje k dosažení historických maxim v důsledku rozsáhlých ofenzív skupin napojených na Al-Káidu a Islámský stát. Podle nových údajů monitorovací organizace Acled se tato oblast stala novým centrem teroristických aktivit. Zatímco celosvětový počet obětí terorismu klesl na nejnižší úroveň za dlouhá léta, v oblastech západní Afriky naopak prudce vzrostl. Pokud bude současný trend pokračovat, roční bilance bezpečnostních incidentů výrazně překročí dosavadní rekordy.
Ukrajina musí přijmout řadu těžkých a potenciálně nepopulárních opatření, aby dokázala překlenout vysoký schodek státního rozpočtu a zajistila si miliardy dolarů z mezinárodního financování. Ve svém večerním projevu k národu to prohlásil prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle ukrajinské hlavy státu je schválení nových zákonů nezbytné pro udržení obranyschopnosti a celkové odolnosti země v probíhajícím válečném konfliktu. Zelenskyj zdůraznil, že zemi chybí značné finanční prostředky, které je nutné co nejrychleji zajistit.
Válka s Íránem stála Spojené státy během prvních pěti měsíců celkem 38 miliard dolarů. Vyplývá to z nejnovější zprávy Nestranického rozpočtového úřadu Kongresu, která nabízí dosud nejkomplexnější pohled na finanční dopady tohoto konfliktu. Podle odhadů analytiků si pokračující vojenská kampaň vyžádá měsíčně další dvě až tři miliardy dolarů, píše web Politico. Dlouhotrvající boje navíc výrazně vyčerpávají americké zásoby klíčových zbraní.
Na indonéském ostrově Borneo působí první výhradně ženský hasičský tým nazvaný Power of Mama, který chrání místní komunity před ničením pralesů a rašelinišť. Tým dobrovolnic vznikl v provincii Západní Kalimantan s cílem bojovat proti nebezpečným požárům a toxickému dýmu. Jedna z členek, devětatřicetiletá Irma, vysvětlila, že jako ženy v domácnosti pociťují dopady znečištění nejsilněji, což je motivovalo k přímé akci. Ženy v plné ochranné výbavě vyjíždějí na motocyklech přímo do zasažených oblastí.
Americký prezident Donald Trump se ostrým způsobem vymezuje vůči varováním před riziky umělé inteligence a apokalyptické scény označuje za podvod. Technologičtí lídři přitom upozorňují na hrozbu nekontrolovatelného vývoje a volají po zavedení bezpečnostních mantinelů. Použití slova podvod v prezidentově rétorice obvykle signalizuje, že čelí kontroverzi ohrožující jeho politické či osobní priority. Tímto způsobem se snaží zpochybnit realitu a zbavit se povinnosti v dané věci legislativně jednat, míní analýza webu CNN.
Skupina třinácti palestinských studentů a výzkumníků z Pásma Gazy čelí hlubokému zklamání poté, co se belgická vláda nedokázala dohodnout na plánu jejich evakuace. Akademici získali stipendia na belgických univerzitách, kvůli pokračujícímu konfliktu a politickým sporům v Bruselu však nemohou opustit válečnou zónu. Přestože všichni prošli přísným výběrovým řízením a splnili stanovené podmínky, zůstávají zablokováni v Pásmu Gazy bez možnosti osobního vyzvednutí víz.
Americký prezident Donald Trump čelí rekordním cenám nafty necelé dva měsíce před nadcházejícími doplňovacími volbami do Kongresu. V reakci na růst cen pohonných hmot vyzval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, aby ukrajinské síly přestaly útočit na ruské rafinérie a zásoby nafty. Podle Trumpa tyto údery poškozují celý svět a způsobují globální nedostatek paliva. Postoj amerického prezidenta přichází v době, kdy je Ukrajina vystavena tlaku a kdy může být reakce Washingtonu výhodná pro Moskvu.
Americký Nejvyšší soud zablokoval plán prezidenta Donalda Trumpa na omezení korespondenčního hlasování před nadcházejícími podzimními volbami. Soudci potvrdili rozhodnutí nižší instance, které dočasně zakázalo Poštovní službě Spojených států zavádět nová pravidla pro doručování volebních lístků. Bílý dům tím utrpěl další právní porážku v oblasti volební administrativy.
Společnost OpenAI oznámila vyřešení devadesát let starého matematického problému s využitím nového modelu umělé inteligence a tisíců autonomních botů. Tým výzkumníků nasadil přibližně deset tisíc AI agentů, kteří dokázali tuto složitou úlohu zpracovat za pouhých 88 hodin.
