Let Turkish Airlines z Istanbulu do Prahy se proměnil v dramatickou situaci, když letoun při přistání narazil ocasem do ranveje. Airbus A321 se musel vrátit do vzduchu, zatímco pilot v zoufalé situaci vyzval cestující: „Zkusíme to znovu – modlete se.“ Po dramatickém kroužení nad Prahou se podařilo přistát až napodruhé.
V sobotu odpoledne zažili cestující letu Turkish Airlines TK1771 dramatické chvíle, které jim zůstanou v paměti ještě dlouho. Airbus A321, který směřoval z Istanbulu na Letiště Václava Havla, narazil při prvním pokusu o přistání ocasem do přistávací dráhy. Manévr známý jako tailstrike letadlo donutil okamžitě znovu vzlétnout. Na palubě propukla panika a napětí rostlo s každou minutou, kterou stroj kroužil nad Prahou.
Podle svědectví cestujících nebylo od začátku vše v pořádku. „Start byl velmi pomalý. Normálně letadlo nabírá rychlost, ale tentokrát jsem si říkala, jestli je všechno v pořádku. Pak na to během letu zapomenete... až do chvíle, kdy vám zamrzne krev v žilách,“ popsala své obavy jedna z cestujících pro CNN Prima News.
Když se letadlo přiblížilo k přistávací dráze, ozvala se silná rána a stroj se náhle prudce odlepil zpět do vzduchu. „Ozvala se velká rána a letadlo náhle prudce stoupalo. Bylo to, jako by nás něco zachytilo dnem a vyhodilo zpět do vzduchu,“ popsal další cestující dramatickou vteřinu, kdy došlo k nárazu.
Situace v kabině byla napjatá, nikdo netušil, co přesně se stalo. Pilot neinformoval o rozsahu poškození a letoun dlouhé minuty kroužil nad Prahou. Na zemi mezitím čekali hasiči a záchranné složky, připravené na možný nouzový scénář. „Řízení letového provozu údajně zastavilo veškerý letecký provoz. Vypadalo to, jako by se připravovali na nejhorší možný scénář,“ uvedl očitý svědek.
Napětí vyvrcholilo ve chvíli, kdy pilot promluvil k cestujícím: „Zkusíme to znovu – a modlete se,“ pronesl v turečtině i angličtině. V kabině zavládlo hrobové ticho, zatímco se letadlo pomalu přibližovalo k dráze.
Na druhý pokus přistání proběhlo úspěšně a letoun bezpečně dosedl na pražském letišti. Cestující si konečně mohli oddechnout, trauma však zůstává. „Nejhorší byly minuty, kdy letadlo jen kroužilo a nikdo nic nevěděl. Dole jsou vidět blikající majáky, ale v kabině je ticho, jen napětí a obavy. To je moment, kdy si uvědomíte, jak je všechno křehké,“ uzavřel jeden z cestujících.
Let Turkish Airlines se měl po přistání vrátit zpět do Istanbulu, poškození však tento plán znemožnilo. Incident je nyní předmětem šetření a společnost se k události zatím oficiálně nevyjádřila.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
