Let Turkish Airlines z Istanbulu do Prahy se proměnil v dramatickou situaci, když letoun při přistání narazil ocasem do ranveje. Airbus A321 se musel vrátit do vzduchu, zatímco pilot v zoufalé situaci vyzval cestující: „Zkusíme to znovu – modlete se.“ Po dramatickém kroužení nad Prahou se podařilo přistát až napodruhé.
V sobotu odpoledne zažili cestující letu Turkish Airlines TK1771 dramatické chvíle, které jim zůstanou v paměti ještě dlouho. Airbus A321, který směřoval z Istanbulu na Letiště Václava Havla, narazil při prvním pokusu o přistání ocasem do přistávací dráhy. Manévr známý jako tailstrike letadlo donutil okamžitě znovu vzlétnout. Na palubě propukla panika a napětí rostlo s každou minutou, kterou stroj kroužil nad Prahou.
Podle svědectví cestujících nebylo od začátku vše v pořádku. „Start byl velmi pomalý. Normálně letadlo nabírá rychlost, ale tentokrát jsem si říkala, jestli je všechno v pořádku. Pak na to během letu zapomenete... až do chvíle, kdy vám zamrzne krev v žilách,“ popsala své obavy jedna z cestujících pro CNN Prima News.
Když se letadlo přiblížilo k přistávací dráze, ozvala se silná rána a stroj se náhle prudce odlepil zpět do vzduchu. „Ozvala se velká rána a letadlo náhle prudce stoupalo. Bylo to, jako by nás něco zachytilo dnem a vyhodilo zpět do vzduchu,“ popsal další cestující dramatickou vteřinu, kdy došlo k nárazu.
Situace v kabině byla napjatá, nikdo netušil, co přesně se stalo. Pilot neinformoval o rozsahu poškození a letoun dlouhé minuty kroužil nad Prahou. Na zemi mezitím čekali hasiči a záchranné složky, připravené na možný nouzový scénář. „Řízení letového provozu údajně zastavilo veškerý letecký provoz. Vypadalo to, jako by se připravovali na nejhorší možný scénář,“ uvedl očitý svědek.
Napětí vyvrcholilo ve chvíli, kdy pilot promluvil k cestujícím: „Zkusíme to znovu – a modlete se,“ pronesl v turečtině i angličtině. V kabině zavládlo hrobové ticho, zatímco se letadlo pomalu přibližovalo k dráze.
Na druhý pokus přistání proběhlo úspěšně a letoun bezpečně dosedl na pražském letišti. Cestující si konečně mohli oddechnout, trauma však zůstává. „Nejhorší byly minuty, kdy letadlo jen kroužilo a nikdo nic nevěděl. Dole jsou vidět blikající majáky, ale v kabině je ticho, jen napětí a obavy. To je moment, kdy si uvědomíte, jak je všechno křehké,“ uzavřel jeden z cestujících.
Let Turkish Airlines se měl po přistání vrátit zpět do Istanbulu, poškození však tento plán znemožnilo. Incident je nyní předmětem šetření a společnost se k události zatím oficiálně nevyjádřila.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
