Let Turkish Airlines z Istanbulu do Prahy se proměnil v dramatickou situaci, když letoun při přistání narazil ocasem do ranveje. Airbus A321 se musel vrátit do vzduchu, zatímco pilot v zoufalé situaci vyzval cestující: „Zkusíme to znovu – modlete se.“ Po dramatickém kroužení nad Prahou se podařilo přistát až napodruhé.
V sobotu odpoledne zažili cestující letu Turkish Airlines TK1771 dramatické chvíle, které jim zůstanou v paměti ještě dlouho. Airbus A321, který směřoval z Istanbulu na Letiště Václava Havla, narazil při prvním pokusu o přistání ocasem do přistávací dráhy. Manévr známý jako tailstrike letadlo donutil okamžitě znovu vzlétnout. Na palubě propukla panika a napětí rostlo s každou minutou, kterou stroj kroužil nad Prahou.
Podle svědectví cestujících nebylo od začátku vše v pořádku. „Start byl velmi pomalý. Normálně letadlo nabírá rychlost, ale tentokrát jsem si říkala, jestli je všechno v pořádku. Pak na to během letu zapomenete... až do chvíle, kdy vám zamrzne krev v žilách,“ popsala své obavy jedna z cestujících pro CNN Prima News.
Když se letadlo přiblížilo k přistávací dráze, ozvala se silná rána a stroj se náhle prudce odlepil zpět do vzduchu. „Ozvala se velká rána a letadlo náhle prudce stoupalo. Bylo to, jako by nás něco zachytilo dnem a vyhodilo zpět do vzduchu,“ popsal další cestující dramatickou vteřinu, kdy došlo k nárazu.
Situace v kabině byla napjatá, nikdo netušil, co přesně se stalo. Pilot neinformoval o rozsahu poškození a letoun dlouhé minuty kroužil nad Prahou. Na zemi mezitím čekali hasiči a záchranné složky, připravené na možný nouzový scénář. „Řízení letového provozu údajně zastavilo veškerý letecký provoz. Vypadalo to, jako by se připravovali na nejhorší možný scénář,“ uvedl očitý svědek.
Napětí vyvrcholilo ve chvíli, kdy pilot promluvil k cestujícím: „Zkusíme to znovu – a modlete se,“ pronesl v turečtině i angličtině. V kabině zavládlo hrobové ticho, zatímco se letadlo pomalu přibližovalo k dráze.
Na druhý pokus přistání proběhlo úspěšně a letoun bezpečně dosedl na pražském letišti. Cestující si konečně mohli oddechnout, trauma však zůstává. „Nejhorší byly minuty, kdy letadlo jen kroužilo a nikdo nic nevěděl. Dole jsou vidět blikající majáky, ale v kabině je ticho, jen napětí a obavy. To je moment, kdy si uvědomíte, jak je všechno křehké,“ uzavřel jeden z cestujících.
Let Turkish Airlines se měl po přistání vrátit zpět do Istanbulu, poškození však tento plán znemožnilo. Incident je nyní předmětem šetření a společnost se k události zatím oficiálně nevyjádřila.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
