Let Turkish Airlines z Istanbulu do Prahy se proměnil v dramatickou situaci, když letoun při přistání narazil ocasem do ranveje. Airbus A321 se musel vrátit do vzduchu, zatímco pilot v zoufalé situaci vyzval cestující: „Zkusíme to znovu – modlete se.“ Po dramatickém kroužení nad Prahou se podařilo přistát až napodruhé.
V sobotu odpoledne zažili cestující letu Turkish Airlines TK1771 dramatické chvíle, které jim zůstanou v paměti ještě dlouho. Airbus A321, který směřoval z Istanbulu na Letiště Václava Havla, narazil při prvním pokusu o přistání ocasem do přistávací dráhy. Manévr známý jako tailstrike letadlo donutil okamžitě znovu vzlétnout. Na palubě propukla panika a napětí rostlo s každou minutou, kterou stroj kroužil nad Prahou.
Podle svědectví cestujících nebylo od začátku vše v pořádku. „Start byl velmi pomalý. Normálně letadlo nabírá rychlost, ale tentokrát jsem si říkala, jestli je všechno v pořádku. Pak na to během letu zapomenete... až do chvíle, kdy vám zamrzne krev v žilách,“ popsala své obavy jedna z cestujících pro CNN Prima News.
Když se letadlo přiblížilo k přistávací dráze, ozvala se silná rána a stroj se náhle prudce odlepil zpět do vzduchu. „Ozvala se velká rána a letadlo náhle prudce stoupalo. Bylo to, jako by nás něco zachytilo dnem a vyhodilo zpět do vzduchu,“ popsal další cestující dramatickou vteřinu, kdy došlo k nárazu.
Situace v kabině byla napjatá, nikdo netušil, co přesně se stalo. Pilot neinformoval o rozsahu poškození a letoun dlouhé minuty kroužil nad Prahou. Na zemi mezitím čekali hasiči a záchranné složky, připravené na možný nouzový scénář. „Řízení letového provozu údajně zastavilo veškerý letecký provoz. Vypadalo to, jako by se připravovali na nejhorší možný scénář,“ uvedl očitý svědek.
Napětí vyvrcholilo ve chvíli, kdy pilot promluvil k cestujícím: „Zkusíme to znovu – a modlete se,“ pronesl v turečtině i angličtině. V kabině zavládlo hrobové ticho, zatímco se letadlo pomalu přibližovalo k dráze.
Na druhý pokus přistání proběhlo úspěšně a letoun bezpečně dosedl na pražském letišti. Cestující si konečně mohli oddechnout, trauma však zůstává. „Nejhorší byly minuty, kdy letadlo jen kroužilo a nikdo nic nevěděl. Dole jsou vidět blikající majáky, ale v kabině je ticho, jen napětí a obavy. To je moment, kdy si uvědomíte, jak je všechno křehké,“ uzavřel jeden z cestujících.
Let Turkish Airlines se měl po přistání vrátit zpět do Istanbulu, poškození však tento plán znemožnilo. Incident je nyní předmětem šetření a společnost se k události zatím oficiálně nevyjádřila.
Ve Spojených státech se opět rozhořela debata o tom, kdo byl nejhorším prezidentem v historii země. V nově zveřejněném přehledu pěti nejhorších hlav státu, který zveřejnil portál The National Interest, překvapivě nefigurují žádní současní nebo nedávní prezidenti, jako Donald Trump nebo Joe Biden. Místo toho odborníci varují, že skutečné historické selhání lze najít u jiných mužů, jejichž rozhodnutí přispěla k občanské válce, úpadku ekonomiky nebo rozkladu ústavních principů.
Zatímco svět dál předstírá normalitu a diplomaté pečlivě váží slova, realita je možná mnohem temnější. Konflikty dnes zuří na všech kontinentech kromě Antarktidy, starý řád se rozpadá a nové mocnosti si bez ostychu nárokují svůj prostor. Mluvíme o tom, co přijde, ale možná už jsme uprostřed toho, čeho se nejvíc obáváme. Třetí světová válka se možná už dávno vede, jen v roztříštěné, nepřiznané a hybridní podobě.
Nejnovější vědecký výzkum přináší znepokojivé zprávy o budoucnosti ikonických obyvatel Antarktidy – císařských tučňáků. Tito majestátní ptáci, kteří si své životy už milion let přizpůsobovali extrémním podmínkám nejchladnějšího kontinentu světa, se nyní kvůli změně klimatu ocitají na pokraji existenční krize.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu ostře obvinil některé západní firmy, že i přes platný sankční režim nadále dodávají Rusku zařízení a technologie, které Kreml využívá při výrobě vojenské techniky. Podle jeho slov má Ukrajina k dispozici konkrétní důkazy o těchto dodávkách a již je předala partnerským státům. Vyzval rovněž k přijetí tvrdých sankcí vůči firmám, které se na těchto aktivitách podílejí.
Ruská armáda úmyslně manipuluje s těly padlých vojáků, aby skryla skutečný rozsah svých ztrát. Tvrdí to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během tiskové konference v Kyjevě obvinil Moskvu z toho, že některá těla vrací Ukrajině s tím, že jde o padlé Ukrajince – přestože jde ve skutečnosti o ruské vojáky.
Ruský prezident Vladimir Putin opět vyvolal mezinárodní rozruch, když během vystoupení na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru pronesl zatím nejválečnější komentáře za dlouhou dobu. Navzdory tomu, že šlo o ekonomické fórum, Putin se věnoval hlavně válce na Ukrajině – a jeho slova byla jednoznačná.
Pákistán oznámil, že plánuje nominovat amerického prezidenta Donalda Trumpa na Nobelovu cenu za mír za jeho roli při urovnání nedávného ozbrojeného střetu s Indií. Podle oficiálního prohlášení Trump sehrál klíčovou roli při deeskalaci situace, která hrozila přerůst v otevřený válečný konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi.
Americký prezident Donald Trump se rozhodl odložit rozhodnutí o případném útoku na Írán o dva týdny a doufá, že se v tomto časovém okně otevře prostor pro diplomatické řešení. Jeho zdrženlivost přichází v době, kdy Izrael pokračuje v leteckých úderech proti íránským cílům, včetně údajného útoku na jaderné zařízení Fordo, a kdy se napětí v regionu vyhrocuje.
Nová data z NASA ukazují dramatické zhoršení extrémních klimatických jevů, jako jsou záplavy a sucha, za posledních pět let. Tyto události jsou nejen častější, ale také trvají déle a mají výrazně ničivější dopad. Loňské hodnoty byly podle výzkumníků dokonce dvojnásobné oproti průměru z let 2003 až 2020.
Herečka Jiřina Bohdalová (94) dokazuje, že věk pro ni není překážkou. Navzdory tomu, že se mnozí lidé i o desítky let mladší takovým zákrokům vyhýbají, ona se s odvahou rozhodla pro operaci srdeční chlopně metodou katetrizace. Zákrok byl úspěšný a podle lékařů se známá herečka zotavuje velmi dobře.
V roce 2026 má začít fungovat nový mezinárodní zvláštní tribunál, jehož cílem bude vyšetřování a případné potrestání ruské agrese vůči Ukrajině z roku 2022. Jeho zřízení letos potvrdily Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a další státy tvořící mezinárodní koalici. Vznik tohoto orgánu je vnímán jako historický krok směrem k mezinárodní spravedlnosti, otázkou však zůstává, zda bude skutečně účinný.
Italský ministr obrany Guido Crosetto vzbudil pozornost mezinárodního společenství svými ostrými výroky na adresu Severoatlantické aliance (NATO), kterou označil za organizaci, jež „v současné podobě nemá důvod k existenci“. Jeho komentáře přicházejí jen několik dní před očekávaným summitem NATO v Haagu, který se uskuteční příští týden.
