Let Turkish Airlines z Istanbulu do Prahy se proměnil v dramatickou situaci, když letoun při přistání narazil ocasem do ranveje. Airbus A321 se musel vrátit do vzduchu, zatímco pilot v zoufalé situaci vyzval cestující: „Zkusíme to znovu – modlete se.“ Po dramatickém kroužení nad Prahou se podařilo přistát až napodruhé.
V sobotu odpoledne zažili cestující letu Turkish Airlines TK1771 dramatické chvíle, které jim zůstanou v paměti ještě dlouho. Airbus A321, který směřoval z Istanbulu na Letiště Václava Havla, narazil při prvním pokusu o přistání ocasem do přistávací dráhy. Manévr známý jako tailstrike letadlo donutil okamžitě znovu vzlétnout. Na palubě propukla panika a napětí rostlo s každou minutou, kterou stroj kroužil nad Prahou.
Podle svědectví cestujících nebylo od začátku vše v pořádku. „Start byl velmi pomalý. Normálně letadlo nabírá rychlost, ale tentokrát jsem si říkala, jestli je všechno v pořádku. Pak na to během letu zapomenete... až do chvíle, kdy vám zamrzne krev v žilách,“ popsala své obavy jedna z cestujících pro CNN Prima News.
Když se letadlo přiblížilo k přistávací dráze, ozvala se silná rána a stroj se náhle prudce odlepil zpět do vzduchu. „Ozvala se velká rána a letadlo náhle prudce stoupalo. Bylo to, jako by nás něco zachytilo dnem a vyhodilo zpět do vzduchu,“ popsal další cestující dramatickou vteřinu, kdy došlo k nárazu.
Situace v kabině byla napjatá, nikdo netušil, co přesně se stalo. Pilot neinformoval o rozsahu poškození a letoun dlouhé minuty kroužil nad Prahou. Na zemi mezitím čekali hasiči a záchranné složky, připravené na možný nouzový scénář. „Řízení letového provozu údajně zastavilo veškerý letecký provoz. Vypadalo to, jako by se připravovali na nejhorší možný scénář,“ uvedl očitý svědek.
Napětí vyvrcholilo ve chvíli, kdy pilot promluvil k cestujícím: „Zkusíme to znovu – a modlete se,“ pronesl v turečtině i angličtině. V kabině zavládlo hrobové ticho, zatímco se letadlo pomalu přibližovalo k dráze.
Na druhý pokus přistání proběhlo úspěšně a letoun bezpečně dosedl na pražském letišti. Cestující si konečně mohli oddechnout, trauma však zůstává. „Nejhorší byly minuty, kdy letadlo jen kroužilo a nikdo nic nevěděl. Dole jsou vidět blikající majáky, ale v kabině je ticho, jen napětí a obavy. To je moment, kdy si uvědomíte, jak je všechno křehké,“ uzavřel jeden z cestujících.
Let Turkish Airlines se měl po přistání vrátit zpět do Istanbulu, poškození však tento plán znemožnilo. Incident je nyní předmětem šetření a společnost se k události zatím oficiálně nevyjádřila.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
