Ruská diplomacie znovu rozvířila mezinárodní napětí kvůli odstraněné soše maršála Ivana Koněva. Moskva zaslala Praze oficiální diplomatickou nótu, ve které žádá o přesné informace o jejím uložení a stavu. Reakce českého ministra zahraničí Jana Lipavského na sebe nenechala dlouho čekat – a rozhodně nebyla diplomaticky vřelá.
Osud bronzové sochy sovětského generála Ivana Koněva, která byla v roce 2020 odstraněna z Prahy 6, se znovu dostal do popředí česko-ruských vztahů. Tentokrát však ne z iniciativy Česka, ale přímo z Moskvy. Ruský velvyslanec v Praze Alexander Zmejevskij potvrdil, že Rusko nedávno odeslalo do Česka diplomatickou nótu.
„Neobdrželi jsme jedinou kladnou odpověď na naše předchozí požadavky,“ uvedl Zmejevskij v rozhovoru pro deník Izvestija. Moskva žádá, aby jí byla sdělena přesná lokalizace sochy a aby mohla inspektovat její aktuální stav. „Jedná se o symbol vítězství Rudé armády a jeho důstojné zacházení je pro nás důležité,“ dodal diplomat.
Na ruskou nótu zareagoval ministr zahraničí Jan Lipavský s ostrým komentářem. „Klasická sovětská taktika. Na rozdíl od Rusů, kteří na návrh příměří nereagovali po celá desetiletí, my na jejich nótu odpovíme. A to na základě veřejně dostupných informací, které by si ruská strana byla schopna zjistit sama,“ uvedl pro Novinky.cz.
Lipavský zároveň připomněl historický kontext. „Generál byl vztyčen na náměstí v Praze 6 českými bolševiky 9. května 1980. Byl to jejich odkaz na normalizaci a moskevské vedení. Čeští demokraté se rozhodli jej v roce 2020 odstranit. Poukázali jsme tak na temnou minulost Ivana Koněva v zotročování evropských národů,“ dodal ministr.
Ruské ministerstvo zahraničí označilo českou reakci za nepřijatelnou. Mluvčí Maria Zacharovová v emotivním vystoupení pro agenturu TASS uvedla: „Tohle je dokonalý příklad servility vůči podlosti. Zradil všechny, včetně svých vlastních spoluobčanů.“ Reagovala tak přímo na slova ministra Lipavského.
V současnosti je socha Ivana Koněva umístěna v depozitáři Muzea paměti XX. století. Tam má zůstat jako historický artefakt, nikoli jako symbol oslavovaný na veřejnosti. Její přesný stav podle českých úřadů nevyžaduje mezinárodní inspekci.
Ajatolláh Alí Chameneí, který po téměř čtyřicet let stojí v čele Íránu, se během své vlády musel vypořádat s válkou, ekonomickými krizemi i vnitřním odporem. Ale současná situace, kdy Spojené státy a Izrael uskutečnily přímé a ničivé útoky na íránské území, znamená bezprecedentní výzvu – a možná nejvážnější krizi jeho vlády.
Devatenáctiletý Oleh si myslel, že má jednoduchou brigádu. Na Telegramu našel inzerát nabízející tisíc dolarů za pouhé posprejování policejní stanice. Místo barvy ale v únoru u policejního velitelství v Rivném otevřel tašku s dráty, mobilním telefonem a podomácku vyrobenou výbušninou. Bez svého vědomí se stal součástí nové ruské sabotážní kampaně, jejímž cílem je destabilizovat Ukrajinu a využít místních mladistvých jako pěšáky v „hybridní válce“.
Téměř tři a půl roku po invazi na Ukrajinu se stále neobjevila na bojišti ruská chlouba – tank T-14 Armata. Nejnovější a údajně nejpokročilejší hlavní bojový tank ruské armády se na frontě objevil jen výjimečně a krátkodobě, což podle analytiků svědčí o tom, že jeho výkon v praxi nedosahuje očekávání.
Navzdory současnému klidu zbraní mezi Izraelem a Íránem zůstává otázka: bylo celé riziko ozbrojené eskalace ospravedlnitelné? A co když se Írán v budoucnu rozhodne znovu intenzivně usilovat o jadernou zbraň? Odpověď na základní otázku – můžeme žít s jaderně vyzbrojeným Íránem? – podle odborníků zní: ano, i když s nelibostí.
Střední a jižní Evropa čelí mimořádně silné vlně veder, která trvá už několik dní a způsobuje vážné dopady v Itálii, Francii i Španělsku. Teploty se pohybují nad hranicí 40 stupňů Celsia, což přináší nárůst pacientů v nemocnicích, vypuknutí požárů a celou řadu nouzových opatření ze strany státních i regionálních úřadů.
Nový výzkum odhalil znepokojivý trend: planeta Země zadržuje stále více tepla, a to tempem, které výrazně překonává předpovědi klimatických modelů. Míra tzv. energetické nerovnováhy – rozdílu mezi teplem přicházejícím od Slunce a teplem odcházejícím zpět do vesmíru – se za posledních 20 let více než zdvojnásobila. Vědci tak varují, že oteplování Země by mohlo v příštích letech výrazně zrychlit.
Velká část Evropy je dnes opět sevřena silnou vlnou veder, která sužuje zejména jižní státy. Teploty se pohybují mezi 35 a 42 °C a úřady v několika zemích vydaly zdravotní i ekologická varování. V Itálii bylo v neděli na nejvyšší stupeň pohotovosti kvůli vedru uvedeno 27 měst, ve Francii je na druhý nejvyšší „oranžový“ stupeň výstrahy více než 80 ze 96 departementů.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un osobně přestřihl pásku u nového luxusního letoviska na pobřeží, které státní média označují za „turistické město národní hodnoty“. Tento rozsáhlý komplex v oblasti Wonsan-Kalma, postavený na východním pobřeží země, nabízí vodní parky, výškové hotely a kapacitu pro téměř 20 tisíc hostů.
Předpovídaná ruská letní ofenziva, která měla zásadně změnit situaci na východní frontě, zatím působí spíše rozpačitě. Přestože ruské síly zaznamenaly určitý postup a výrazně navýšily počet vojáků na vybraných úsecích fronty, zdaleka nejde o bleskový průlom, jaký se možná v Moskvě očekával.
Rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa bombardovat íránská jaderná zařízení bylo tvrdým vojenským zásahem proti Teheránu — a zároveň potupou pro evropskou diplomacii. Zatímco klíčové evropské státy vyzývaly k umírněnosti, Washington jednal bez ohledu na své tradiční spojence. Evropa se tak probudila do reality své rostoucí mezinárodní bezvýznamnosti.
Vlna veder, která zasáhla velkou část Evropy, nepolevuje. Nejhůře postiženým regionem je jih Španělska, kde byly zaznamenány teploty přesahující 45 stupňů Celsia. Ve městě El Granado padl v sobotu nový červnový teplotní rekord – 46 °C. Podle španělské meteorologické služby je velmi pravděpodobné, že letošní červen bude nejteplejším v historii měření.
Již příští týden začne letošní MFF Karlovy Vary. 59. ročník festivalu bude po mnoha letech prvním bez dlouholetého prezidenta Jiřího Bartošky, který na začátku května zemřel ve věku 78 let. Prakticky od té chvíle se řešilo, jak si ho organizátoři filmové přehlídky připomenou. Nyní už jsou detaily festivalové pocty známé.
