Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Indický trh s rychlým doručováním ovládají giganti jako Swiggy a Zomato, jejichž hodnota se pohybuje v miliardách dolarů. Právě rychlost se stala jejich hlavní zbraní v boji o zákazníka z rostoucí střední třídy. Kurýři jsou však klasifikováni jako samostatní partneři, nikoli zaměstnanci, což firmy zbavuje povinnosti platit jim nemocenskou, pojištění nebo příspěvky na důchod.
Pracovní realita doručovatelů je přitom drsná. Jednačtyřicetiletý kurýr z Hajdarábádu popsal, že za jednu objednávku dostává v základu méně než deset centů. Z měsíčního výdělku kolem pěti tisíc korun musí zaplatit nájem, palivo i školné pro svých pět dětí. Po odečtení nákladů na údržbu motorky a jídlo mu zbývá jen minimum prostředků na přežití.
Tlak na rychlost nutí jezdce k nebezpečnému chování v dopravě. Aby stihli doručit nákup do deseti minut, běžně projíždějí křižovatky na červenou a riskují nehody. Pokud je zastaví policie, musí pokuty platit z vlastní kapsy. Automatizované systémy aplikací navíc kurýry neúprosně penalizují za každé zpoždění snížením ratingu, což jim omezuje přístup k dalším zakázkám.
Zakladatel společnosti Zomato Deepender Goyal stávku bagatelizoval a na sociálních sítích uvedl, že systém doručoval v rekordním tempu. Podle něj je model férový, protože stále přitahuje nové pracovníky. Odbory však oponují, že lidé pro aplikace nepracují z dobré vůle, ale proto, že v zemi s obrovským přebytkem pracovní síly prostě nemají jinou možnost obživy.
Analytici upozorňují, že indická gig ekonomika pouze formalizuje nejistotu neformální práce. Kurýři sice pracují pod hlavičkou velkých korporací, ale nesou veškerá rizika podnikání. Mnoho z nich tráví v sedle motorky až 16 hodin denně, aby splnili denní limity objednávek a vydělali si alespoň na základní potřeby své rodiny.
Indická vláda sice v roce 2020 představila reformu slibující sociální jistoty pro pracovníky digitálních platforem, její zavádění do praxe je však velmi pomalé. Některé státy, jako Rádžasthán nebo Karnátaka, již přijaly vlastní zákony na ochranu kurýrů, ale celostátní standardy, které by zajistily transparentnost a bezpečí, stále chybí.
Protestující kurýři v Dillí i Bombaji vzkazují, že už nechtějí pracovat v neustálém strachu ze zablokování účtu nebo dopravní nehody. Jejich boj za „férový plat a důstojnost“ se stal symbolem napětí mezi moderním komfortem digitální éry a vykořisťováním těch, kteří tento komfort fyzicky zajišťují. Rok 2026 tak pro Indii začíná hlasitým voláním po lidštějším přístupu k technologiím.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.