Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Indický trh s rychlým doručováním ovládají giganti jako Swiggy a Zomato, jejichž hodnota se pohybuje v miliardách dolarů. Právě rychlost se stala jejich hlavní zbraní v boji o zákazníka z rostoucí střední třídy. Kurýři jsou však klasifikováni jako samostatní partneři, nikoli zaměstnanci, což firmy zbavuje povinnosti platit jim nemocenskou, pojištění nebo příspěvky na důchod.
Pracovní realita doručovatelů je přitom drsná. Jednačtyřicetiletý kurýr z Hajdarábádu popsal, že za jednu objednávku dostává v základu méně než deset centů. Z měsíčního výdělku kolem pěti tisíc korun musí zaplatit nájem, palivo i školné pro svých pět dětí. Po odečtení nákladů na údržbu motorky a jídlo mu zbývá jen minimum prostředků na přežití.
Tlak na rychlost nutí jezdce k nebezpečnému chování v dopravě. Aby stihli doručit nákup do deseti minut, běžně projíždějí křižovatky na červenou a riskují nehody. Pokud je zastaví policie, musí pokuty platit z vlastní kapsy. Automatizované systémy aplikací navíc kurýry neúprosně penalizují za každé zpoždění snížením ratingu, což jim omezuje přístup k dalším zakázkám.
Zakladatel společnosti Zomato Deepender Goyal stávku bagatelizoval a na sociálních sítích uvedl, že systém doručoval v rekordním tempu. Podle něj je model férový, protože stále přitahuje nové pracovníky. Odbory však oponují, že lidé pro aplikace nepracují z dobré vůle, ale proto, že v zemi s obrovským přebytkem pracovní síly prostě nemají jinou možnost obživy.
Analytici upozorňují, že indická gig ekonomika pouze formalizuje nejistotu neformální práce. Kurýři sice pracují pod hlavičkou velkých korporací, ale nesou veškerá rizika podnikání. Mnoho z nich tráví v sedle motorky až 16 hodin denně, aby splnili denní limity objednávek a vydělali si alespoň na základní potřeby své rodiny.
Indická vláda sice v roce 2020 představila reformu slibující sociální jistoty pro pracovníky digitálních platforem, její zavádění do praxe je však velmi pomalé. Některé státy, jako Rádžasthán nebo Karnátaka, již přijaly vlastní zákony na ochranu kurýrů, ale celostátní standardy, které by zajistily transparentnost a bezpečí, stále chybí.
Protestující kurýři v Dillí i Bombaji vzkazují, že už nechtějí pracovat v neustálém strachu ze zablokování účtu nebo dopravní nehody. Jejich boj za „férový plat a důstojnost“ se stal symbolem napětí mezi moderním komfortem digitální éry a vykořisťováním těch, kteří tento komfort fyzicky zajišťují. Rok 2026 tak pro Indii začíná hlasitým voláním po lidštějším přístupu k technologiím.
V australském letovisku Gold Coast se plánuje výstavba nejvyšší budovy v zemi, která má nést jméno Trump. Projekt s názvem Trump International Hotel & Tower Gold Coast, za nímž stojí australská skupina Altus Property Group, počítá s devadesátijednapatrovým mrakodrapem. Součástí ambiciózního záměru je luxusní šestihvězdičkový hotel s 285 pokoji, nákupní zóna s prestižními značkami, restaurace oceněné michelinskou hvězdou a luxusní rezidenční apartmány postavené podle standardů organizace Trump.
Východoukrajinskou Doněckou oblast halí mrazivá noc a obrněné vozy s redaktory BBC projíždějí surrealistickými tunely z rybářských sítí. Tyto sítě, upevněné na vysokých kůlech, se táhnou kilometry podél cest jako ochrana před útočnými drony. Jsou levnou, ale překvapivě účinnou bariérou; zachytí vrtule bezpilotních letounů dříve, než stačí zasáhnout svůj cíl. Mnoho z nich pochází od skotských rybářů, kteří je darovali k recyklaci – nyní však na frontě pomáhají chránit životy.
Přípravy na historickou misi Artemis II, která má po více než padesáti letech dopravit lidskou posádku k Měsíci, narazily na další vážnou překážku. Inženýři NASA o víkendu odhalili problém s průtokem helia v horní části obří rakety Space Launch System (SLS). Tato komplikace definitivně znemožnila plánovaný start v průběhu března.
Čtyři roky trvající válečný konflikt na Ukrajině si na obou stranách vyžádal enormní množství obětí, ačkoli přesné ověřování čísel zůstává v podmínkách probíhajících bojů velmi obtížné.
Během projevu před vedením Federální bezpečnosti služby (FSB) se ruský prezident Vladimir Putin nečekaně vyhnul hodnocení dosavadního průběhu invaze na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti čtyř let od začátku masivní ruské agrese zveřejnil emotivní poselství, ve kterém adresoval výzvu Donaldu Trumpovi k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj v projevu deklaroval, že Vladimiru Putinovi se nepodařilo naplnit jeho válečné záměry ani zlomit odpor obyvatel. Zdůraznil také, že Ukrajina v budoucím mírovém procesu nehodlá obětovat zájmy svých občanů a bude usilovat o dosažení spravedlivých podmínek.
Evropa čelí nové zdravotní hrozbě v podobě tropického onemocnění chikungunya, které se díky klimatickým změnám začíná šířit i v mírném podnebném pásu. Nové vědecké poznatky potvrzují, že podmínky pro přenos tohoto viru nyní splňuje 29 evropských států. Zatímco v jižních oblastech, jako je Španělsko nebo Řecko, hrozí nákaza více než polovinu roku, riziko se posouvá stále dál na sever. V jihovýchodní Anglii jsou již nyní vhodné podmínky po dobu dvou měsíců v roce, přičemž v Belgii či Německu je to až pět měsíců.
Mezi Chorvatskem a maďarskou vládou Viktora Orbána se rozhořel ostrý spor o tranzit ropy, do kterého se postupně zapojilo i Slovensko. Konflikt eskaloval poté, co maďarský kabinet apeloval na Záhřeb, aby umožnil přepravu ruské ropy přes chorvatské území. Maďarsko se přitom paradoxně odvolává na unijní pravidla, ačkoliv se stejnou instituci, tedy Evropskou unii, dlouhodobě snaží marginalizovat v situacích, kdy mu to nevyhovuje. Populární chorvatský server index.hr v této souvislosti označil Orbána a Roberta Fica za „klasický příklad Putinových užitečných idiotů v samém srdci Evropy.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron se během svého vystoupení vyjádřil velmi skepticky k možnosti brzkého nastolení míru. Podle jeho slov neexistuje na ruské straně žádná skutečná vůle k ukončení konfliktu. Macron zdůraznil, že za této situace je nezbytné i nadále stupňovat podporu Ukrajině a zajistit, aby země měla prostředky k obraně.
Americká vláda dluží na náhradách přibližně 134 miliard dolarů, které vybrala na základě plošných cel prezidenta Donalda Trumpa. Tato cla byla minulý týden Nejvyšším soudem prohlášena za nezákonná, což otevřelo cestu k teoretickému vracení peněz. Pro běžné spotřebitele, kteří dopady těchto cel pocítili skrze vyšší ceny v obchodech, je však vyhlídka na získání jakékoliv finanční kompenzace prakticky nulová.
Při příležitosti čtyř let od začátku masivní invaze mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov potvrdil, že Rusko hodlá ve svých vojenských operacích na Ukrajině vytrvat. Situaci popsal jako rozsáhlý střet se západními mocnostmi, které se podle jeho slov snaží ruský stát zlikvidovat. Peskov nicméně zdůraznil, že tento vnější tlak měl opačný účinek a přispěl k bezprecedentnímu sjednocení ruských občanů.
V rozhovoru pro stanici BBC ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj varoval, že ruská agrese již přerostla v globální konflikt a Vladimir Putin fakticky rozpoutal třetí světovou válku. Podle něj Putin neusiluje pouze o podmanění Ukrajiny, ale o násilnou změnu světových hodnot a demokratických principů. Zelenskyj je přesvědčen, že jedinou funkční strategií proti Kremlu je kombinace neústupného vojenského odporu a drtivého ekonomického tlaku, který by Rusko přiměl k ukončení bojů.