Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Indický trh s rychlým doručováním ovládají giganti jako Swiggy a Zomato, jejichž hodnota se pohybuje v miliardách dolarů. Právě rychlost se stala jejich hlavní zbraní v boji o zákazníka z rostoucí střední třídy. Kurýři jsou však klasifikováni jako samostatní partneři, nikoli zaměstnanci, což firmy zbavuje povinnosti platit jim nemocenskou, pojištění nebo příspěvky na důchod.
Pracovní realita doručovatelů je přitom drsná. Jednačtyřicetiletý kurýr z Hajdarábádu popsal, že za jednu objednávku dostává v základu méně než deset centů. Z měsíčního výdělku kolem pěti tisíc korun musí zaplatit nájem, palivo i školné pro svých pět dětí. Po odečtení nákladů na údržbu motorky a jídlo mu zbývá jen minimum prostředků na přežití.
Tlak na rychlost nutí jezdce k nebezpečnému chování v dopravě. Aby stihli doručit nákup do deseti minut, běžně projíždějí křižovatky na červenou a riskují nehody. Pokud je zastaví policie, musí pokuty platit z vlastní kapsy. Automatizované systémy aplikací navíc kurýry neúprosně penalizují za každé zpoždění snížením ratingu, což jim omezuje přístup k dalším zakázkám.
Zakladatel společnosti Zomato Deepender Goyal stávku bagatelizoval a na sociálních sítích uvedl, že systém doručoval v rekordním tempu. Podle něj je model férový, protože stále přitahuje nové pracovníky. Odbory však oponují, že lidé pro aplikace nepracují z dobré vůle, ale proto, že v zemi s obrovským přebytkem pracovní síly prostě nemají jinou možnost obživy.
Analytici upozorňují, že indická gig ekonomika pouze formalizuje nejistotu neformální práce. Kurýři sice pracují pod hlavičkou velkých korporací, ale nesou veškerá rizika podnikání. Mnoho z nich tráví v sedle motorky až 16 hodin denně, aby splnili denní limity objednávek a vydělali si alespoň na základní potřeby své rodiny.
Indická vláda sice v roce 2020 představila reformu slibující sociální jistoty pro pracovníky digitálních platforem, její zavádění do praxe je však velmi pomalé. Některé státy, jako Rádžasthán nebo Karnátaka, již přijaly vlastní zákony na ochranu kurýrů, ale celostátní standardy, které by zajistily transparentnost a bezpečí, stále chybí.
Protestující kurýři v Dillí i Bombaji vzkazují, že už nechtějí pracovat v neustálém strachu ze zablokování účtu nebo dopravní nehody. Jejich boj za „férový plat a důstojnost“ se stal symbolem napětí mezi moderním komfortem digitální éry a vykořisťováním těch, kteří tento komfort fyzicky zajišťují. Rok 2026 tak pro Indii začíná hlasitým voláním po lidštějším přístupu k technologiím.
Herecká legenda Jiřina Bohdalová oslaví 3. května 95. narozeniny. Česká televize při této příležitosti vzdává hold její výjimečné kariéře, která zásadně ovlivnila podobu české televizní i filmové tvorby a stále oslovuje diváky napříč generacemi. Na svých programech a v iVysílání nabídne více než dvě desítky pořadů, které mapují jedinečnou kariéru této herečky.
Nepříjemně nás dnes překvapilo počasí, vždyť i v Praze se objevily sněhové vločky. Dobrou zprávou je, že o víkendu už by zase mělo být lépe. Dočkáme se i sluníčka a nejvyšších teplot přes 15 stupňů, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Donald Trump dlouhodobě neváhá jít do křížku s americkými celebritami. Jednou takovou, se kterou se pravidelně střetává, je George Clooney. Slavný herec v uplynulých dnech označil konkrétní slova prezidenta za válečný zločin. Bílý dům si to každopádně nenechal líbit a ostře reagoval.
Velmi smutná zpráva dnes dorazila do Česka. Na Špicberkách tragicky zahynul uznávaný dobrodruh a polárník Miroslav Jakeš. Bylo mu 75 let. Naposledy o sobě dal vědět již v minulém týdnu, přesto probíhala rozsáhlá pátrací akce. Ta má bohužel smutný konec.
Evropská unie by měla na hlubokou krizi v transatlantických vztazích reagovat vybudováním vlastních vojenských kapacit. V rozhovoru pro server Politico to uvedl evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. Podle něj je vytvoření společné evropské armády cestou, jak posílit bezpečnost kontinentu a zároveň paradoxně pomoci stabilizovat samotné NATO, které v posledních měsících čelí bezprecedentním útokům ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa.
První dáma Melania Trumpová vystoupila ve čtvrtek v Bílém domě s nečekaným a velmi rázným prohlášením. Kategoricky v něm odmítla jakékoli své vazby na usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina a vyzvala americký Kongres, aby uspořádal slyšení pro oběti jeho sítě obchodující s lidmi. Podle jejích slov musí lživá tvrzení spojující její osobu s Epsteinem „skončit ještě dnes“.
Prezident Donald Trump již podruhé v průběhu roku 2026 hrozí rozbitím Severoatlantické aliance, tentokrát kvůli neochotě evropských spojenců zapojit se do války v Íránu. Tento postoj vyvolává hluboký rozpor mezi Bílým domem a americkou veřejností. Zatímco Trump označuje NATO za „papírového tygra“ a stěžuje si na nedostatek podpory, většina Američanů alianci nadále vnímá jako klíčový pilíř bezpečnosti USA.
V České republice byla dopadena německá pravicová extremistka Marla-Svenja Liebich, která se několik měsíců úspěšně vyhýbala nástupu do vězení. Na základě evropského zatykače ji policisté zadrželi v obci Krásná na východě země, přibližně 100 kilometrů od Prahy. Liebich, dříve známá jako Sven Liebich, má být v nejbližší době vydána do Německa.
Singapur, město proslulé svou závislostí na klimatizaci, čelí kvůli energetické krizi vyvolané válkou v Íránu nelehké zkoušce. Tamní vláda nařídila státním zaměstnancům zvýšit teplotu v kancelářích na minimálně 25 °C. Toto opatření přichází v době, kdy ceny energií prudce rostou v důsledku faktického uzavření Hormuzského průlivu, přes který do regionu proudí klíčové dodávky ropy a plynu.
V rámci vyjednávání o ukončení války s USA a Izraelem přišel Teherán s kontroverzním požadavkem, který šokoval námořní dopravce i světové trhy. Írán navrhuje, aby mu byla oficiálně přiznána kontrola nad Hormuzským průlivem, za jehož proplutí hodlá vybírat mýtné ve výši až 2 miliony dolarů (přibližně 47 milionů korun) za každou nákladní loď. Tyto prostředky chce země využít na obnovu své infrastruktury, kterou zdevastovalo americké a izraelské bombardování.
Evropská unie spustila nový digitální systém hraničních kontrol, který zásadně mění pravidla pro cestující ze zemí mimo EU, včetně turistů z Velké Británie. Takzvaný Systém vstupu/výstupu (EES) vyžaduje při překročení hranic schengenského prostoru registraci otisků prstů a pořízení fotografie obličeje. Tento systém by měl být od pátku plně funkční na všech hraničních přechodech ve 29 zúčastněných zemích, ačkoliv jeho zavádění doprovázejí technické potíže.
Nedávná ostrá slovní přestřelka mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem měla hlubší příčiny, než se na první pohled zdálo. Jádrem sporu byla frustrace Bílého domu z toho, že evropští spojenci odmítli poskytnout Spojeným státům přístup na své vojenské základny pro útoky proti Íránu. Trump během několikahodinového jednání za zavřenými dveřmi opakovaně zdůrazňoval pocit zrady ze strany zemí jako Francie nebo Španělsko, které navíc zakázaly americkým letounům využívat svůj vzdušný prostor.