Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Indický trh s rychlým doručováním ovládají giganti jako Swiggy a Zomato, jejichž hodnota se pohybuje v miliardách dolarů. Právě rychlost se stala jejich hlavní zbraní v boji o zákazníka z rostoucí střední třídy. Kurýři jsou však klasifikováni jako samostatní partneři, nikoli zaměstnanci, což firmy zbavuje povinnosti platit jim nemocenskou, pojištění nebo příspěvky na důchod.
Pracovní realita doručovatelů je přitom drsná. Jednačtyřicetiletý kurýr z Hajdarábádu popsal, že za jednu objednávku dostává v základu méně než deset centů. Z měsíčního výdělku kolem pěti tisíc korun musí zaplatit nájem, palivo i školné pro svých pět dětí. Po odečtení nákladů na údržbu motorky a jídlo mu zbývá jen minimum prostředků na přežití.
Tlak na rychlost nutí jezdce k nebezpečnému chování v dopravě. Aby stihli doručit nákup do deseti minut, běžně projíždějí křižovatky na červenou a riskují nehody. Pokud je zastaví policie, musí pokuty platit z vlastní kapsy. Automatizované systémy aplikací navíc kurýry neúprosně penalizují za každé zpoždění snížením ratingu, což jim omezuje přístup k dalším zakázkám.
Zakladatel společnosti Zomato Deepender Goyal stávku bagatelizoval a na sociálních sítích uvedl, že systém doručoval v rekordním tempu. Podle něj je model férový, protože stále přitahuje nové pracovníky. Odbory však oponují, že lidé pro aplikace nepracují z dobré vůle, ale proto, že v zemi s obrovským přebytkem pracovní síly prostě nemají jinou možnost obživy.
Analytici upozorňují, že indická gig ekonomika pouze formalizuje nejistotu neformální práce. Kurýři sice pracují pod hlavičkou velkých korporací, ale nesou veškerá rizika podnikání. Mnoho z nich tráví v sedle motorky až 16 hodin denně, aby splnili denní limity objednávek a vydělali si alespoň na základní potřeby své rodiny.
Indická vláda sice v roce 2020 představila reformu slibující sociální jistoty pro pracovníky digitálních platforem, její zavádění do praxe je však velmi pomalé. Některé státy, jako Rádžasthán nebo Karnátaka, již přijaly vlastní zákony na ochranu kurýrů, ale celostátní standardy, které by zajistily transparentnost a bezpečí, stále chybí.
Protestující kurýři v Dillí i Bombaji vzkazují, že už nechtějí pracovat v neustálém strachu ze zablokování účtu nebo dopravní nehody. Jejich boj za „férový plat a důstojnost“ se stal symbolem napětí mezi moderním komfortem digitální éry a vykořisťováním těch, kteří tento komfort fyzicky zajišťují. Rok 2026 tak pro Indii začíná hlasitým voláním po lidštějším přístupu k technologiím.
Americké zpravodajské služby varují, že ruský prezident Vladimir Putin by mohl v období mezi letošním podzimem a rokem 2029 vyzkoušet odhodlání aliance prostřednictvím omezeného útoku. Cílem takových kroků by nebylo zabrání území, ale snaha otestovat, zda členské státy dodrží své závazky o kolektivní obraně. Tyto znepokojivé scénáře přicházejí v době, kdy Moskva čelí rostoucímu tlaku kvůli situaci na ukrajinské frontě. Masivní škody, které ukrajinské drony způsobují ruskému zázemí, totiž Kreml zahnaly do kouta.
Saudská Arábie, Turecko a Pákistán uzavřely významnou bezpečnostní dohodu, která představuje kolektivní obranný pakt ve stylu NATO. Podle podepsané smlouvy bude případný útok na některou z těchto tří zemí považován za útok na všechny členy aliance, což má posílit odstrašující sílu v regionu.
Ukrajina si připomíná třicet pět let od obnovení své nezávislosti, z nichž téměř pět let čelí plnohodnotné ruské vojenské agresi. I přes trvající válečný konflikt, rozsáhlé ztráty a každodenní útoky na civilní infrastrukturu si ukrajinská společnost udržuje vysokou míru odhodlání a víry v budoucí rozvoj země.
Turismus zaměřený na místa spojená se smrtí, tragédiemi a zločinem čelí diskusím ohledně své etičnosti a dopadů na společnost. Fenomén takzvaného temného turismu získává na popularitě napříč světem, což dokládá i nedávná iniciativa významného překupníka drog Laureana Oubiñy. Ten nabízel projížďky lodí po místech spojených s pašováním drog v Galicii, dokud místní úřady tuto aktivitu kvůli porušení turistických zákonů nezakázaly.
Čínské úřady zahájily rozsáhlé vyšetřování a plošné kontroly trhu poté, co se potvrdilo použití karcinogenního formaldehydu k udržení čerstvosti zelí. Případ se odehrál v okrese Kchang-pao v severočínské provincii Che-pej, kde kontroly potvrdily nelegální praktiky obchodníků při nakládání zeleniny k přepravě.
Novozélandský premiér Christopher Luxon oznámil, že jeho strana předloží parlamentu návrh zákona, jehož cílem je zakázat dětem mladším 16 let používání sociálních sítí. V případě nedodržení tohoto nařízení by platformám hrozila pokuta až do výše deseti procent jejich globálních příjmů.
Americká Ústřední správa mořských minerálů (MMA), která spadá pod ministerstvo vnitra, zveřejnila plán na vydražení práv k průzkumu těžby na 28 milionech hektarů mořského dna v blízkosti Mariánského příkopu u pobřeží Severních Marian a Guamu.
Uplynulo pět let od chvíle, kdy se hnutí Tálibán opět chopilo moci v Afghánistánu. Ačkoliv představitelé režimu po svém návratu tvrdili, že se změnili, realita všedního dne ukazuje pokračování tvrdé linie založené na radikálním výkladu islámského práva šaría. Zkušenosti reportérů BBC, kteří získali přístup k vysoce postaveným činitelům, odhalují hluboké restrikce zasahující zejména každodenní život žen, svobodu slova i celkovou kontrolu společnosti.
Téma duševního zdraví matek se v poslední době dostává do popředí veřejného zájmu. Odborníci i samotné ženy podle CNN upozorňují, že diskuse o psychických problémech spojených s těhotenstvím a obdobím po porodu je dlouho opomíjená. Téma vyvolalo zvýšenou pozornost zejména v souvislosti s probíhajícím soudním procesem se zdravotní sestrou Lindsay Clancyovou, která čelí obvinění z uškrcení svých tří dětí během prožívané poporodní psychózy, a také po úmrtí známé herečky Hayden Panettiereové.
V ruském novinářském prostředí se v průběhu uplynulých desetiletí vžil termín „Černý srpen“. Tento pojem označuje sérii dramatických krizí, které zemi pravidelně zasahují právě v závěrečných týdnech léta. Zatímco v západních zemích bývá konec prázdnin obdobím okurkové sezóny, v ruské lidové slovesnosti je spojen s pesimismem a očekáváním nečekaných pohrom. Pohled do nedávné historie dává podle webu CNN těmto obavám za pravdu, neboť koncem srpna v Rusku opakovaně docházelo k událostem zásadního významu.
Americký prezident Donald Trump si nedá říct. Na sociálních sítích opět prohlásil Hormuzský průliv, který je jedním ze zásadních předmětů stále probíhajícího konfliktu mezi USA a Íránem, za americké území.
Vévodkyně Meghan všechny zaskočila už tím, že souhlasila s návratem rodiny, kterou založila s princem Harrym, do Velké Británie. Nyní se spekuluje o dalším překvapivém kroku. Podle nejnovějších informací by se americká herečka měla opět postavit před kameru.