Nástup Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta přinesl nejistotu ohledně budoucí bezpečnostní politiky Evropy. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová proto vyzvala členské státy k větší samostatnosti v obraně a oznámila ambiciózní plán na miliardové investice do posílení evropské bezpečnosti. Detaily představila během projevu v Evropském parlamentu.
Evropa stojí na křižovatce bezpečnostní politiky. Ursula von der Leyenová jasně naznačila, že starý model spoléhání na Spojené státy už nemusí fungovat. „Otázkou již není, zda je bezpečnost Evropy reálně ohrožena. Nebo zda by Evropa měla nést větší odpovědnost za svou vlastní bezpečnost,“ prohlásila.
Předsedkyně Evropské komise proto apelovala na rychlé kroky. „Skutečnou otázkou před námi je, zda je Evropa připravena jednat tak rozhodně, jak to situace vyžaduje,“ zdůraznila během svého projevu. Její slova naznačují, že nejde jen o teorii, ale o konkrétní závazky.
Dále potvrdila, že Evropská unie je připravena masivně zvýšit své obranné výdaje. „Jsme v éře přezbrojování,“ uvedla s tím, že cílem je nejen posílení Ukrajiny, ale také větší nezávislost Evropy v otázkách bezpečnosti.
EU tak vysílá jasný signál – bezpečnost kontinentu už nesmí záviset jen na rozhodnutích Washingtonu. Ursula von der Leyenová představila plán ReArm Europe, který by mohl zásadně změnit obrannou strategii Evropy. „Evropa je připravena převzít svou odpovědnost,“ prohlásila šéfka Evropské komise.
V rámci tohoto plánu by mohlo být mobilizováno až 800 miliard eur, což by posílilo jak evropskou obranu, tak spolupráci v rámci NATO. „Budeme nadále úzce spolupracovat s našimi partnery v NATO,“ ujistila von der Leyenová, čímž dala podle serveru Politico najevo, že evropská iniciativa není v rozporu s aliančními závazky.
Podle ní nadešel moment, kdy Evropa musí prokázat svou sílu a odhodlání. „Toto je okamžik pro Evropu. A jsme připraveni vykročit,“ uzavřela. Očekává se, že její návrh vyvolá rozsáhlou debatu na čtvrtečním zasedání Evropské rady.
Britská královská rodina se musí vypořádat s překvapivým návratem prince Harryho a jeho manželky Meghan do Spojeného království. Král Karel III. v dopise ujistil například politiky či úředníky, že jeho mladší syn se ženou jsou i nadále soukromými osobami, které nemají být spojovány s monarchií.
Vzájemné kontakty představitelů USA a Ruska v posledních dnech opět nabírají na obrátkách. Po víkendové návštěvě dvou amerických diplomatů v Moskvě došlo na telefonický rozhovor prezidentů Vladimira Putina a Donalda Trumpa. Co se řešilo?
Ministerstvo zdravotnictví upozorňuje cestovatele mířící v závěru léta a během podzimu do jižní a jihovýchodní Evropy a do Asie na riziko infekcí přenášených komáry. Patří mezi ně zejména západonilská horečka, dengue a chikungunya. Riziko nákazy lze přitom výrazně snížit jednoduchými preventivními opatřeními, především používáním vhodných repelentů a důslednou ochranou před poštípáním, uvedlo ministerstvo.
Zhruba každý pátý Čech ve věku 16 let a více je obézní. V roce 2025 se obezita týkala 21,8 procenta mužů a 18,9 procenta žen. Problém není výlučně český. V celé Evropské unii bylo obézních 16,3 procenta dospělých a dalších 35,4 procenta mělo nadváhu. Nadměrnou hmotnost tak měla více než polovina dospělých Evropanů.
Astronomům ještě pokračuje léto, ale pro meteorology už podzim začal v minulém týdnu. Jaké počasí nabídnou jeho následující dny a týdny? Odpověď máme díky novému měsíčnímu výhledu, který včera zveřejnil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.
Francie se připojuje k Velké Británii a deseti dalším zemím v rozhodnutí zakázat dovoz zboží z izraelských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot oznámil, že Paříž chystá zastavení obchodních styků s těmito osadami z důvodu eskalujícího násilí ze strany osadníků. Situace na místě podle něj ohrožuje jakékoliv vyhlídky na dvoustátní řešení konfliktu s Palestinci. Zákaz obchodu se kromě zboží má týkat i vybraných služeb spojených s osadami.
Princ Harry a jeho manželka Meghan vyjádřili překvapení nad dopisem, který jménem krále Karla III. upřesňuje jejich status v rámci britské královské rodiny. Oficiální dokument potvrzuje, že pár i po návratu do Velké Británie zůstává mimo okruh pracujících členů monarchie. Mluvčí dvojice pro BBC uvedl, že byli zaskočeni tím, že o vydání prohlášení nebyli informováni s větším předstihem. Palácové zdroje BBC však tvrdí, že Harry a Meghan byli o odeslání dopisu vyrozuměni ještě před jeho zveřejněním.
Guvernér britské centrální banky Andrew Bailey varoval před globálními riziky, která představuje nejvyspělejší technologie umělé inteligence. Z pozice předsedy mezinárodního Výboru pro finanční stabilitu adresoval varovný dopis ministrům financí a guvernérům centrálních bank zemí skupiny G20.
Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.
Švédsko v průběhu jednoho desetiletí prošlo zásadní proměnou z jedné z nejotevřenějších evropských zemí vůči uprchlíkům ve stát s jedním z nejpřísnějších migračních režimů. Po celá desetiletí se skandinávská země pyšnila štědrou azylovou politikou a stavěla se do role humanitárního vzoru. Zásadní obrat nastal během uprchlické krize, kdy Švédsko přijalo více než 160 tisíc žádostí o azyl. Tento objem představoval více než dvanáct procent všech žádostí v Evropské unii, přičemž více než třetinu nezletilých bez doprovodu tvořily děti směřující právě do Švédska.
Společenský vizuální narativ o klimatické změně v Evropě se postupně proměňuje. Tradiční snímky usměvavých lidí odpočívajících na plážích nahrazují znepokojivé záběry hořících lesů, vyschlých koryt řek a přímých dopadů extrémních veder. Krize se tak zprostředkovaně přesouvá z vzdálených koutů světa přímo do evropského prostředí, což otevírá otázku účinnosti vizuální komunikace založené na pocitech ohrožení.
