Evropská unie se chystá posílit svou bezpečnost, zatímco Washington tlačí na rychlé příměří a dohodu o nerostných surovinách. Zvláštní prezidentský vyslanec USA Steven Witkoff nastínil klíčové požadavky pro nadcházející jednání s Kyjevem, která se mají konat v Rijádu.
Donald Trump mezitím zdůraznil, že Ukrajina musí být připravena na kompromis. Politický pozorovatel Kommersant Dmitrij Drize se domnívá, že Evropa mohla ovlivnit americký postoj.
Evropská unie řeší existenční otázky – jak dál podporovat Ukrajinu a jak se připravit na možnost, že americká podpora Evropy v budoucnu zeslábne. V Bruselu se sešli lídři EU, aby odpověděli na Macronův tvrdý apel, v němž označil Rusko za hlavní hrozbu a naznačil možnost rozšíření francouzského jaderného „deštníku“ nad Evropu. Výsledkem summitu jsou silná slova o akceschopnosti a síle Evropy, ale konkrétní kroky stále chybí.
Macron vyzývá k odvážné politice: „Evropa musí ukázat sílu, jsme početnější a máme větší ekonomickou sílu než Rusko či USA, pokud spojíme síly.“ To se ale lehko řekne – praktické kroky, například vytvoření evropského vzdušného štítu s 120 stíhačkami nad Ukrajinou, jsou zatím jen na papíře. Klíčový problém? Nejprve musí přijít příměří, aby byl štít zárukou a ne jen dalším bodem eskalace.
Jednota EU není samozřejmostí. Viktor Orbán a Robert Fico se postavili proti dalšímu prohlubování podpory Ukrajině, což znamená, že dohoda nebude snadná. Není to jen otázka politických postojů, ale i financí – je třeba najít prostředky na obnovu evropské ekonomiky i na zbrojení.
Dalším faktorem je Německo, tradiční tahoun EU, které stále skládá novou vládu. Bez něj půjde jakýkoli evropský obranný projekt jen obtížně prosadit. Summit tak ukázal dvě věci: Evropa má ambice stát se strategicky nezávislejší, ale cesta k tomu je dlouhá a plná překážek.
Politický komentátor Dmitrij Drize dál upozorňuje, že Evropa se ocitá v situaci, kdy musí doufat v dohodu s Donaldem Trumpem, ale zároveň si být vědoma, že žádná jistota neexistuje. Ostrá rétorika vůči Trumpovi tak podle něj není jen exhibicí síly, ale především snahou přivést ho k rozumu a přimět k jasnějšímu postoji vůči Ukrajině.
V tomto kontextu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj významné setkání s americkými představiteli v Saúdské Arábii. Washington požaduje, aby Kyjev přistoupil na rychlé příměří, údajně na šest měsíců, výměnou za dohodu o nerostných surovinách. „Zní to jednoduše, ale otázka zní: co znamená ‚rychlé příměří‘ v praxi?“ klade Drize zásadní otázku. Reakce z Moskvy je podle něj nejednoznačná – Kreml dává najevo, že o svůj vliv přijít nehodlá, ale zároveň nevysílá signály, že by měl situaci pod kontrolou.
Drize také upozorňuje, že v evropských metropolích sílí uvědomění, že žádná jiná alternativa než vlastní iniciativa neexistuje. „Nic nespojuje víc než společná hrozba,“ poznamenává k atmosféře na mimořádném summitu EU. Pokud jednání v Saúdské Arábii selžou, což se podle něj zdá pravděpodobné, bude Evropa muset jednat na vlastní pěst – politicky, vojensky i finančně.
Celá situace se točí kolem Trumpa, který podle komentátora rozehrál riskantní partii s nejasným výsledkem. „Je docela možné, že tuto hru prohraje,“ varuje. Pro Evropu to znamená jediné – nečekat na rozhodnutí Washingtonu, ale připravit si plán B.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.
Prezident Petr Pavel pokračuje v setkávání se sportovními osobnostmi i po návratu z olympiády do České republiky. Pavel posnídal s jednou z legend světového motorsportu a tak trochu si rýpl do českých Motoristů s velkým M.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.
