Evropská unie se chystá posílit svou bezpečnost, zatímco Washington tlačí na rychlé příměří a dohodu o nerostných surovinách. Zvláštní prezidentský vyslanec USA Steven Witkoff nastínil klíčové požadavky pro nadcházející jednání s Kyjevem, která se mají konat v Rijádu.
Donald Trump mezitím zdůraznil, že Ukrajina musí být připravena na kompromis. Politický pozorovatel Kommersant Dmitrij Drize se domnívá, že Evropa mohla ovlivnit americký postoj.
Evropská unie řeší existenční otázky – jak dál podporovat Ukrajinu a jak se připravit na možnost, že americká podpora Evropy v budoucnu zeslábne. V Bruselu se sešli lídři EU, aby odpověděli na Macronův tvrdý apel, v němž označil Rusko za hlavní hrozbu a naznačil možnost rozšíření francouzského jaderného „deštníku“ nad Evropu. Výsledkem summitu jsou silná slova o akceschopnosti a síle Evropy, ale konkrétní kroky stále chybí.
Macron vyzývá k odvážné politice: „Evropa musí ukázat sílu, jsme početnější a máme větší ekonomickou sílu než Rusko či USA, pokud spojíme síly.“ To se ale lehko řekne – praktické kroky, například vytvoření evropského vzdušného štítu s 120 stíhačkami nad Ukrajinou, jsou zatím jen na papíře. Klíčový problém? Nejprve musí přijít příměří, aby byl štít zárukou a ne jen dalším bodem eskalace.
Jednota EU není samozřejmostí. Viktor Orbán a Robert Fico se postavili proti dalšímu prohlubování podpory Ukrajině, což znamená, že dohoda nebude snadná. Není to jen otázka politických postojů, ale i financí – je třeba najít prostředky na obnovu evropské ekonomiky i na zbrojení.
Dalším faktorem je Německo, tradiční tahoun EU, které stále skládá novou vládu. Bez něj půjde jakýkoli evropský obranný projekt jen obtížně prosadit. Summit tak ukázal dvě věci: Evropa má ambice stát se strategicky nezávislejší, ale cesta k tomu je dlouhá a plná překážek.
Politický komentátor Dmitrij Drize dál upozorňuje, že Evropa se ocitá v situaci, kdy musí doufat v dohodu s Donaldem Trumpem, ale zároveň si být vědoma, že žádná jistota neexistuje. Ostrá rétorika vůči Trumpovi tak podle něj není jen exhibicí síly, ale především snahou přivést ho k rozumu a přimět k jasnějšímu postoji vůči Ukrajině.
V tomto kontextu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj významné setkání s americkými představiteli v Saúdské Arábii. Washington požaduje, aby Kyjev přistoupil na rychlé příměří, údajně na šest měsíců, výměnou za dohodu o nerostných surovinách. „Zní to jednoduše, ale otázka zní: co znamená ‚rychlé příměří‘ v praxi?“ klade Drize zásadní otázku. Reakce z Moskvy je podle něj nejednoznačná – Kreml dává najevo, že o svůj vliv přijít nehodlá, ale zároveň nevysílá signály, že by měl situaci pod kontrolou.
Drize také upozorňuje, že v evropských metropolích sílí uvědomění, že žádná jiná alternativa než vlastní iniciativa neexistuje. „Nic nespojuje víc než společná hrozba,“ poznamenává k atmosféře na mimořádném summitu EU. Pokud jednání v Saúdské Arábii selžou, což se podle něj zdá pravděpodobné, bude Evropa muset jednat na vlastní pěst – politicky, vojensky i finančně.
Celá situace se točí kolem Trumpa, který podle komentátora rozehrál riskantní partii s nejasným výsledkem. „Je docela možné, že tuto hru prohraje,“ varuje. Pro Evropu to znamená jediné – nečekat na rozhodnutí Washingtonu, ale připravit si plán B.
Dvě silná zemětřesení, která zasáhla Venezuelu, si podle vyjádření místních médií a fotbalisty Héctora Bella vyžádala život mladé matky, jež obětovala vlastní život pro záchranu své dcery. Fotbalista známý pod přezdívkou Kike na svém instagramovém účtu uvedl, že jeho partnerka Andrea zachránila jejich batole během dvou ničivých otřesů, které zemi postihly.
Běloruský vůdce Alexandr Lukašenko čelí čím dál silnějšímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina na hlubší integraci své země do válečného konfliktu na Ukrajině. Podle aktuálního hodnocení Institutu pro studium války se Kreml pokouší donutit Minsk k poskytnutí běloruského území pro rozsáhlejší vojenské operace.
Evropský kontinent v současné době čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Přestože od katastrofálního léta roku 2003, které poprvé výrazně varovalo evropské vlády před riziky extrémního horka, uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává v Evropě nadále alarmující. Kompletní bilance nynějších veder sice bude k dispozici až za několik týdnů, avšak španělští výzkumníci již nyní připisují horku více než 210 úmrtí zaznamenaných pouze mezi nedělí a středou.
CNN se ve své analýze zaměřila na bilanci prvního týdne od chvíle, kdy americký prezident Donald Trump podepsal ve Francii memorandum o porozumění s Íránem, které zastavilo otevřený vojenský konflikt. Samotný fakt, že Spojené státy a Írán již nejsou ve válečném stavu, představuje úspěch, který zachránil lidské životy, přičemž čtrnáctibodový rámec pro jednání o trvalém míru prozatím ustál i domácí politickou kritiku v USA.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že po konzultaci s šéfem ukrajinské tajné služby schválil čtyřicetidenní ofenzivní operaci, jejímž cílem je přimět Rusko k ukončení války. Podle prohlášení hlavy státu na platformě Telegram má tato kampaň posloužit jako přímý tlak na agresorský stát.
Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, přičemž v západních oblastech země rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia.
Papež Lev XIV. svolal na pátek mimořádnou konzistoř, na které budou kardinálové za zavřenými dveřmi jednat o nových pravidlech církve pro posuzování toho, kdy je válka ospravedlnitelná. Tento krok pravděpodobně dál zvýší napětí mezi Vatikánem a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa, se kterou má Svatý stolec spory v kontextu probíhajícího konfliktu v Íránu.
Letní měsíce přinášejí stále častěji vlny extrémních veder, která dokážou proměnit interiéry bytů a domů v nesnesitelnou výheň. Pokud nemáte k dispozici klimatizaci, udržení snesitelné teploty v domácnosti vyžaduje strategický přístup. Klíčem k úspěchu je zabránit slunečním paprskům v proniknutí dovnitř a efektivně pracovat s prouděním vzduchu během chladnějších částí dne.
Podle bývalého britského premiéra Johna Majora by se měla Velká Británie do pěti let vrátit na jednotný trh Evropské unie. V exkluzivním rozhovoru pro deník The Independent, který vznikl u příležitosti desátého výročí referenda o brexitu, podrobil tehdejší rozhodnutí o odchodu z unijních struktur zdrcující kritice.
Dvě země na východním křídle NATO varují před možnou vojenskou provokací ze strany Ruska, která by mohla v nejbližší době směřovat proti Polsku nebo pobaltským státům.
Rekordní červnová vlna veder, která tento týden zasáhla Evropu, by byla ještě před několika desetiletími prakticky nemožná. Podle nové analýzy vědecké sítě World Weather Attribution (WWA) nese lidskou činností poháněná klimatická krize za tyto extrémy jednoznačnou vinu. Současná vlna veder je označována za vůbec nejhorší zaznamenanou v historii tohoto regionu. Velká část kontinentu se ocitla pod vlivem stabilního tepelného dómu, který v oblasti zadržuje horký a vlhký vzduch. Samotný meteorologický jev sice není neobvyklý, extrémní jsou však teploty, které ho doprovázejí.
Britský král Karel III. se stal prvním moderním panovníkem, který zveřejnil výši svých daní, když za období 2024–2025 odvedl do státní pokladny 12,9 milionu liber. Tato částka ho řadí mezi sto největších plátců daní ve Velké Británii. Ve stejném období zaplatil jeho syn, princ z Walesu, na daních z příjmu a kapitálových výnosů 7,76 milionu liber.
