Evropská unie se chystá posílit svou bezpečnost, zatímco Washington tlačí na rychlé příměří a dohodu o nerostných surovinách. Zvláštní prezidentský vyslanec USA Steven Witkoff nastínil klíčové požadavky pro nadcházející jednání s Kyjevem, která se mají konat v Rijádu.
Donald Trump mezitím zdůraznil, že Ukrajina musí být připravena na kompromis. Politický pozorovatel Kommersant Dmitrij Drize se domnívá, že Evropa mohla ovlivnit americký postoj.
Evropská unie řeší existenční otázky – jak dál podporovat Ukrajinu a jak se připravit na možnost, že americká podpora Evropy v budoucnu zeslábne. V Bruselu se sešli lídři EU, aby odpověděli na Macronův tvrdý apel, v němž označil Rusko za hlavní hrozbu a naznačil možnost rozšíření francouzského jaderného „deštníku“ nad Evropu. Výsledkem summitu jsou silná slova o akceschopnosti a síle Evropy, ale konkrétní kroky stále chybí.
Macron vyzývá k odvážné politice: „Evropa musí ukázat sílu, jsme početnější a máme větší ekonomickou sílu než Rusko či USA, pokud spojíme síly.“ To se ale lehko řekne – praktické kroky, například vytvoření evropského vzdušného štítu s 120 stíhačkami nad Ukrajinou, jsou zatím jen na papíře. Klíčový problém? Nejprve musí přijít příměří, aby byl štít zárukou a ne jen dalším bodem eskalace.
Jednota EU není samozřejmostí. Viktor Orbán a Robert Fico se postavili proti dalšímu prohlubování podpory Ukrajině, což znamená, že dohoda nebude snadná. Není to jen otázka politických postojů, ale i financí – je třeba najít prostředky na obnovu evropské ekonomiky i na zbrojení.
Dalším faktorem je Německo, tradiční tahoun EU, které stále skládá novou vládu. Bez něj půjde jakýkoli evropský obranný projekt jen obtížně prosadit. Summit tak ukázal dvě věci: Evropa má ambice stát se strategicky nezávislejší, ale cesta k tomu je dlouhá a plná překážek.
Politický komentátor Dmitrij Drize dál upozorňuje, že Evropa se ocitá v situaci, kdy musí doufat v dohodu s Donaldem Trumpem, ale zároveň si být vědoma, že žádná jistota neexistuje. Ostrá rétorika vůči Trumpovi tak podle něj není jen exhibicí síly, ale především snahou přivést ho k rozumu a přimět k jasnějšímu postoji vůči Ukrajině.
V tomto kontextu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj významné setkání s americkými představiteli v Saúdské Arábii. Washington požaduje, aby Kyjev přistoupil na rychlé příměří, údajně na šest měsíců, výměnou za dohodu o nerostných surovinách. „Zní to jednoduše, ale otázka zní: co znamená ‚rychlé příměří‘ v praxi?“ klade Drize zásadní otázku. Reakce z Moskvy je podle něj nejednoznačná – Kreml dává najevo, že o svůj vliv přijít nehodlá, ale zároveň nevysílá signály, že by měl situaci pod kontrolou.
Drize také upozorňuje, že v evropských metropolích sílí uvědomění, že žádná jiná alternativa než vlastní iniciativa neexistuje. „Nic nespojuje víc než společná hrozba,“ poznamenává k atmosféře na mimořádném summitu EU. Pokud jednání v Saúdské Arábii selžou, což se podle něj zdá pravděpodobné, bude Evropa muset jednat na vlastní pěst – politicky, vojensky i finančně.
Celá situace se točí kolem Trumpa, který podle komentátora rozehrál riskantní partii s nejasným výsledkem. „Je docela možné, že tuto hru prohraje,“ varuje. Pro Evropu to znamená jediné – nečekat na rozhodnutí Washingtonu, ale připravit si plán B.
Ukrajinská tajná služba SBU v pátek podnikla bezprecedentní operaci, při níž drony zasáhly tanker ruské „stínové flotily“ přímo ve Středozemním moři. Útok se odehrál v mezinárodních vodách nedaleko Kréty, více než 2 000 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle představitelů SBU utrpělo plavidlo s názvem Qendil kritické poškození a je nyní neschopné dalšího provozu.
Dánská vláda otevřeně obvinila Rusko z přípravy a realizace dvou rozsáhlých kybernetických útoků, které zasáhly kritickou infrastrukturu a demokratické procesy v zemi. Podle dánské zpravodajské služby (DDIS) jde o nevyvratitelný důkaz probíhající hybridní války, kterou Moskva vede proti západním spojencům Ukrajiny. Útoky byly popsány jako destruktivní a jejich cílem bylo vyvolat nejistotu v dánské společnosti.
Nová vláda pod vedením Andreje Babiše zahájila radikální obrat v přístupu k ochraně klimatu. Petr Macinka, který byl dočasně pověřen řízením Ministerstva životního prostředí, ve čtvrtek oznámil zrušení celé sekce ochrany klimatu. Tento krok odůvodnil potřebou „deideologizace“ úřadu, čímž naplnil svá předvolební slova o tom, že po volbách „poteče zelená krev“.
Belgický premiér Bart De Wever na své noční tiskové konferenci neskrýval úlevu nad dosaženým kompromisem ohledně financování Ukrajiny. Podle něj není podpora Kyjeva žádnou charitou, ale nejdůležitější investicí, kterou může Evropa udělat pro svou vlastní bezpečnost. Zdůraznil, že v Bruselu se nikdy nedebatovalo o tom, zda pomoci, ale pouze o způsobu, jakým to provést, aby unie neohrozila sama sebe.
Vladimir Putin během svého bilančního vystoupení nešetřil kritikou na adresu Bruselu kvůli schválenému úvěru pro Ukrajinu. Jakékoli snahy o financování ukrajinské armády z prostředků zablokovaného ruského majetku označil za nehoráznou krádež. Domnívá se, že Evropská unie nakonec k přímé konfiskaci nepřistoupila jen kvůli obavám z odvetných opatření, která by pro evropské země byla velmi bolestivá.
Vedle oficiálních zpráv o hrdinství a obětech v boji se v ukrajinských stínech odehrává tichá tragédie, o které se téměř nemluví. Tisíce vojáků padly na frontě, ale stovky dalších ukončily svůj život vlastní rukou. Oficiální statistiky o sebevraždách v armádě neexistují a úřady tyto případy často popisují jen jako izolované incidenty. Pro pozůstalé rodiny však smrt jejich blízkého znamená začátek nového utrpení plného stigmat a nespravedlnosti.
Evropští lídři na summitu v Bruselu v brzkých ranních hodinách schválili zásadní finanční pomoc pro Ukrajinu ve výši 90 miliard eur. Půjčka má zajistit stabilitu země v kritických letech 2026 a 2027 a odvrátit hrozící bankrot, který by podle propočtů mohl nastat už v dubnu příštího roku. Rozhodnutí padlo po patnácti hodinách náročného vyjednávání, které skončilo kolem třetí hodiny ranní.
Evropští lídři na summitu v Bruselu dospěli po náročném jednání k dohodě o poskytnutí úvěru Ukrajině ve výši 90 miliard eur. Tato finanční injekce má zajistit stabilitu země v příštích dvou letech a pokrýt její vojenské i hospodářské potřeby. Půjčka je reakcí na blížící se platební neschopnost, která by bez vnějšího zásahu mohla Kyjev zasáhnout již v dubnu.
Do Štědrého dne zbývá necelý týden. Zatímco Veronika Žilková prozradila vánoční plány už dávno, její nejstarší dcera Agáta Hanychová je odhalila až v podcastu s kamarádkou Ornellou Koktovou. Při té příležitosti připustila, že roli sehrají napjaté vztahy v rodině.
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
Letošní babyboom v českém šoubyznyse ještě nekončí. Nejhezčí možný vánoční dárek dostala jedna slavná česká herecká rodina. Vladimír Polívka se jen pár dní před Štědrým dnem stal otcem. Potvrdila to jeho neméně slavná maminka.
Typicky zimní počasí v Česku poslední dobou nepanuje, ačkoliv Vánoce už téměř klepou na dveře. Předpověď ale momentálně naznačuje, že svátky přinesou jisté ochlazení. Dokonce může i sněžit.
