Evropská unie se chystá posílit svou bezpečnost, zatímco Washington tlačí na rychlé příměří a dohodu o nerostných surovinách. Zvláštní prezidentský vyslanec USA Steven Witkoff nastínil klíčové požadavky pro nadcházející jednání s Kyjevem, která se mají konat v Rijádu.
Donald Trump mezitím zdůraznil, že Ukrajina musí být připravena na kompromis. Politický pozorovatel Kommersant Dmitrij Drize se domnívá, že Evropa mohla ovlivnit americký postoj.
Evropská unie řeší existenční otázky – jak dál podporovat Ukrajinu a jak se připravit na možnost, že americká podpora Evropy v budoucnu zeslábne. V Bruselu se sešli lídři EU, aby odpověděli na Macronův tvrdý apel, v němž označil Rusko za hlavní hrozbu a naznačil možnost rozšíření francouzského jaderného „deštníku“ nad Evropu. Výsledkem summitu jsou silná slova o akceschopnosti a síle Evropy, ale konkrétní kroky stále chybí.
Macron vyzývá k odvážné politice: „Evropa musí ukázat sílu, jsme početnější a máme větší ekonomickou sílu než Rusko či USA, pokud spojíme síly.“ To se ale lehko řekne – praktické kroky, například vytvoření evropského vzdušného štítu s 120 stíhačkami nad Ukrajinou, jsou zatím jen na papíře. Klíčový problém? Nejprve musí přijít příměří, aby byl štít zárukou a ne jen dalším bodem eskalace.
Jednota EU není samozřejmostí. Viktor Orbán a Robert Fico se postavili proti dalšímu prohlubování podpory Ukrajině, což znamená, že dohoda nebude snadná. Není to jen otázka politických postojů, ale i financí – je třeba najít prostředky na obnovu evropské ekonomiky i na zbrojení.
Dalším faktorem je Německo, tradiční tahoun EU, které stále skládá novou vládu. Bez něj půjde jakýkoli evropský obranný projekt jen obtížně prosadit. Summit tak ukázal dvě věci: Evropa má ambice stát se strategicky nezávislejší, ale cesta k tomu je dlouhá a plná překážek.
Politický komentátor Dmitrij Drize dál upozorňuje, že Evropa se ocitá v situaci, kdy musí doufat v dohodu s Donaldem Trumpem, ale zároveň si být vědoma, že žádná jistota neexistuje. Ostrá rétorika vůči Trumpovi tak podle něj není jen exhibicí síly, ale především snahou přivést ho k rozumu a přimět k jasnějšímu postoji vůči Ukrajině.
V tomto kontextu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj významné setkání s americkými představiteli v Saúdské Arábii. Washington požaduje, aby Kyjev přistoupil na rychlé příměří, údajně na šest měsíců, výměnou za dohodu o nerostných surovinách. „Zní to jednoduše, ale otázka zní: co znamená ‚rychlé příměří‘ v praxi?“ klade Drize zásadní otázku. Reakce z Moskvy je podle něj nejednoznačná – Kreml dává najevo, že o svůj vliv přijít nehodlá, ale zároveň nevysílá signály, že by měl situaci pod kontrolou.
Drize také upozorňuje, že v evropských metropolích sílí uvědomění, že žádná jiná alternativa než vlastní iniciativa neexistuje. „Nic nespojuje víc než společná hrozba,“ poznamenává k atmosféře na mimořádném summitu EU. Pokud jednání v Saúdské Arábii selžou, což se podle něj zdá pravděpodobné, bude Evropa muset jednat na vlastní pěst – politicky, vojensky i finančně.
Celá situace se točí kolem Trumpa, který podle komentátora rozehrál riskantní partii s nejasným výsledkem. „Je docela možné, že tuto hru prohraje,“ varuje. Pro Evropu to znamená jediné – nečekat na rozhodnutí Washingtonu, ale připravit si plán B.
Singapur, nízko položený městský stát v jihovýchodní Asii, čelí stále rostoucímu problému s „nepříjemnými záplavami“, které jsou důsledkem změny klimatu a zvyšujících se hladin moří. Tyto záplavy, které postihují parky, tunely a ulice, se zatím nejeví jako vážné ohrožení majetku nebo lidí, ale odborníci varují, že představují pouze předzvěst mnohem horších podmínek v budoucnosti.
Mezinárodní organizace, včetně Světového potravinového programu (WFP), varují, že humanitární pomoc, která doráží do Gazy, stále nedostačuje k pokrytí rozsáhlých potřeb tamních obyvatel. Ross Smith z WFP uvedl na tiskové konferenci, že "od začátku humanitárních přestávek v neděli dostáváme do Gazy přibližně 50 % toho, co žádáme."
Zatímco se v Pásmu Gazy šíří hlad a mezinárodní organizace varují před kolapsem humanitární situace, v historii existují případy, kdy byl hlad využit jako nástroj moci. Ukrajina za Josifa Stalina, Čína za Mao Ce-tunga, Severní Korea i části Afriky zažily hladomory, které nebyly důsledkem přírodních katastrof, ale lidského rozhodnutí. Lidstvo v dějinách přetvořilo hlad ve zbraň, na níž svět často neměl žádnou šanci reagovat.
Asteroid 2024 YR4, který se na začátku svého sledování zdál být na kolizní dráze s naší planetou, už není pro vědce novinkou, ale stále vyvolává otázky. I když v současnosti se tento objekt pohybuje mimo dosah našich teleskopů na své dráze kolem Slunce, jeho nově vypočítaná trajektorie nyní podle CNN ukazuje na jiný možný cíl: Měsíc.
Zpravodajové CNN navštívili východní Afghánistán a přinesli dojemnou reportáž z nemocnice v provincii Nangarhár. Srdcervoucí příběh začíná pláčem matky, jejíž roční syn, Muhammad Umar, zemřel na podvýživu a meningitidu. Chlapec trpěl zdravotními problémy už od narození, ale podle lékařů jeho stav se zhoršil kvůli drastickému snížení humanitární pomoci USA, která letos zasáhla i tento region.
Podle odborníka Michaela Barrona by oficiální uznání Palestiny jako samostatného státu jednoznačně potvrdilo právo Palestinské samosprávy (PA) na těžbu zemního plynu z ložiska Gaza Marine. Tato ložiska by podle něj mohla generovat příjmy až 4 miliardy dolarů při současných cenách a Palestincům přinést roční zisk až 100 milionů dolarů po dobu 15 let, což by jim pomohlo snížit závislost na zahraniční pomoci.
Turecko zažívá mimořádně horké dny, kdy teploty dosahují rekordních hodnot. V pátek byla na jihovýchodě země, konkrétně ve městě Silopi, naměřena teplota 50,5 °C, což je nový národní rekord. Město se nachází jen 10 kilometrů od hranic s Irákem a Sýrií. Dosavadní rekord 49,5 °C byl zaznamenán v srpnu 2023, uvedl server Deutsche Welle.
Ruský letecký gigant Aeroflot čelil v pondělí 28. července rozsáhlým výpadkům svých IT systémů, které měly za následek zrušení nebo zpoždění více než 100 letů. Podle prohlášení aerolinky byly „provedeny nouzové úpravy letového řádu, včetně částečných zrušení“, a to kvůli poruše systému. Aeroflot požádal pasažéry, aby sledovali aktuální informace na webových stránkách letišť, informačních displejích a prostřednictvím hlasových oznámení v terminálech.
Konflikt na Ukrajině se protahuje již čtvrtým rokem a Rusko v něm drží většinu území, o které usiluje. Přestože Putinovy proklamované cíle, jako je demilitarizace a denacifikace Ukrajiny, nezajištění jejího členství v NATO a uznání ruských anexí, nebyly naplněny, prodlužování války oslabuje globální postavení Ruska. Z strategického hlediska by pro Rusko bylo výhodné vyhlásit vítězství nyní, aby si zachovalo svou sílu v nově vznikajícím multipolárním světě, uvedl server National Interest.
Nový výzkum ukazuje, že starší lidé, kteří se stravují zdravě, mají menší riziko chronických onemocnění než ti, kteří konzumují více "zánětlivých" potravin, jako jsou zpracované maso, rafinované obiloviny a slazené nápoje. Výzkum, který sledoval více než 2 400 švédských seniorů po dobu 15 let, ukazuje, jak důležitý je jídelníček pro zpomalení celkového procesu biologického stárnutí.
Donald Trump, prezident Spojených států, má před sebou dva zásadní testy, které rozhodnou, zda jeho politické manévry z něj udělají skutečného lídra nebo pouhého "tyrana". Jeho přístup k situacím v Gaze a na Ukrajině ukáže, zda je schopný ukázat se jako vůdce světového řádu, nebo zda jen manipuluje s ostatními státy, aby dosáhl osobních výhod, varuje CNN.
Válečná fronta na východě Ukrajiny, kde ukrajinští vojáci čelí stále sofistikovanějším ruským útokům dronů, se stává místem, kde se staré technologie, jako je rybářská síť, používají v boji proti high-tech hrozbám. Rybářské sítě, natažené na sloupech podél silnic, poskytují ukrajinským vojákům alespoň nějakou ochranu před ruskými drony, které stále častěji krouží nad jejich územím. Drony se zachytávají do pevných vláken sítí, což snižuje počet úspěšných zásahů.
