Evropská unie se chystá posílit svou bezpečnost, zatímco Washington tlačí na rychlé příměří a dohodu o nerostných surovinách. Zvláštní prezidentský vyslanec USA Steven Witkoff nastínil klíčové požadavky pro nadcházející jednání s Kyjevem, která se mají konat v Rijádu.
Donald Trump mezitím zdůraznil, že Ukrajina musí být připravena na kompromis. Politický pozorovatel Kommersant Dmitrij Drize se domnívá, že Evropa mohla ovlivnit americký postoj.
Evropská unie řeší existenční otázky – jak dál podporovat Ukrajinu a jak se připravit na možnost, že americká podpora Evropy v budoucnu zeslábne. V Bruselu se sešli lídři EU, aby odpověděli na Macronův tvrdý apel, v němž označil Rusko za hlavní hrozbu a naznačil možnost rozšíření francouzského jaderného „deštníku“ nad Evropu. Výsledkem summitu jsou silná slova o akceschopnosti a síle Evropy, ale konkrétní kroky stále chybí.
Macron vyzývá k odvážné politice: „Evropa musí ukázat sílu, jsme početnější a máme větší ekonomickou sílu než Rusko či USA, pokud spojíme síly.“ To se ale lehko řekne – praktické kroky, například vytvoření evropského vzdušného štítu s 120 stíhačkami nad Ukrajinou, jsou zatím jen na papíře. Klíčový problém? Nejprve musí přijít příměří, aby byl štít zárukou a ne jen dalším bodem eskalace.
Jednota EU není samozřejmostí. Viktor Orbán a Robert Fico se postavili proti dalšímu prohlubování podpory Ukrajině, což znamená, že dohoda nebude snadná. Není to jen otázka politických postojů, ale i financí – je třeba najít prostředky na obnovu evropské ekonomiky i na zbrojení.
Dalším faktorem je Německo, tradiční tahoun EU, které stále skládá novou vládu. Bez něj půjde jakýkoli evropský obranný projekt jen obtížně prosadit. Summit tak ukázal dvě věci: Evropa má ambice stát se strategicky nezávislejší, ale cesta k tomu je dlouhá a plná překážek.
Politický komentátor Dmitrij Drize dál upozorňuje, že Evropa se ocitá v situaci, kdy musí doufat v dohodu s Donaldem Trumpem, ale zároveň si být vědoma, že žádná jistota neexistuje. Ostrá rétorika vůči Trumpovi tak podle něj není jen exhibicí síly, ale především snahou přivést ho k rozumu a přimět k jasnějšímu postoji vůči Ukrajině.
V tomto kontextu oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj významné setkání s americkými představiteli v Saúdské Arábii. Washington požaduje, aby Kyjev přistoupil na rychlé příměří, údajně na šest měsíců, výměnou za dohodu o nerostných surovinách. „Zní to jednoduše, ale otázka zní: co znamená ‚rychlé příměří‘ v praxi?“ klade Drize zásadní otázku. Reakce z Moskvy je podle něj nejednoznačná – Kreml dává najevo, že o svůj vliv přijít nehodlá, ale zároveň nevysílá signály, že by měl situaci pod kontrolou.
Drize také upozorňuje, že v evropských metropolích sílí uvědomění, že žádná jiná alternativa než vlastní iniciativa neexistuje. „Nic nespojuje víc než společná hrozba,“ poznamenává k atmosféře na mimořádném summitu EU. Pokud jednání v Saúdské Arábii selžou, což se podle něj zdá pravděpodobné, bude Evropa muset jednat na vlastní pěst – politicky, vojensky i finančně.
Celá situace se točí kolem Trumpa, který podle komentátora rozehrál riskantní partii s nejasným výsledkem. „Je docela možné, že tuto hru prohraje,“ varuje. Pro Evropu to znamená jediné – nečekat na rozhodnutí Washingtonu, ale připravit si plán B.
            Emeritní pražský arcibiskup a kardinál Dominik Duka zemřel v úterý nad ránem ve věku 82 let. Úmrtí potvrdilo pražské arcibiskupství, které uvedlo, že duchovní zemřel 4. listopadu ve tři hodiny ráno. „Byl povolán na věčnost,“ stojí v oznámení.
            Jakékoli zdání příměří v Gaze zaniklo 28. října, kdy Izrael nakrátko obnovil totální válku proti Hamásu. Přestože izraelský premiér Benjamin Netanjahu jednostranně o den později vyhlásil obnovení klidu zbraní, realita je zřejmá. Dohoda, která jedné straně umožňuje systematicky a libovolně porušovat její podmínky, představuje jen nicotná slova na papíře. Tato dynamika se bude bez neustálého tlaku ze strany Spojených států amerických pouze zhoršovat.
            Nová studie odhaluje, že extrémní vedra ve Španělsku přímo ovlivňují trh s nemovitostmi a mění hodnotu bydlení. Srpen 2025 přinesl zemi nejhorší zaznamenanou vlnu veder, což potvrdilo, že klimatická změna již není vzdálenou hrozbou. Je přítomná a má přímý dopad na města, zdraví a nově i na ceny domů.
            Donald Trump se během rozhovoru pro pořad 60 Minutes na televizní stanici CBS News vyjádřil ke zvýšenému napětí v Karibiku a zpochybnil možnost války Spojených států s Venezuelou. Současný prezident sice uvedl: „Pochybuji o tom. Nemyslím si to,“ ale zároveň naznačil, že dny Nicoláse Madura v čele země jsou sečteny. Nicméně dodal, že se k nim Venezuela chová velmi špatně.
            Během neděle Donald Trump prohlásil, že „opravdu nezvažuje“ dodání střel s plochou dráhou letu Tomahawk dlouhého doletu Ukrajině. Na dotaz novináře na palubě prezidentského speciálu Air Force One odpověděl stručným záporným stanoviskem. Nicméně dodal, že by mohl svůj názor změnit. V posledních dnech se objevily zprávy, že Pentagon sdělil Bílému domu, že americké zásoby střel Tomahawk jsou dostatečné pro to, aby mohly být dodány Kyjevu.
            V novém složení se v pondělí odpoledne poprvé sešla Poslanecká sněmovna. Zákonodárci na ustavující schůzi složili slib a zřídili mandátový a imunitní výbor. K volbě nového vedení dolní komory parlamentu zatím nedošlo.
            Zdravotní problémy bývalého prezidenta Miloše Zemana neberou konce. V pondělí byl někdejší politik opět hospitalizován, přijala ho motolská nemocnice v Praze. Rodina se v týdnu chystá vyjádřit ke zdravotnímu stavu exprezidenta.
            ANO, SPD a Motoristé podepsali koaliční smlouvu, která má vést ke vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl jako premiér stanout Andrej Babiš. Ten byl v uplynulých dnech prezidentem pověřen sestavením vlády. Do funkce jejího předsedy ale ještě nebyl jmenován.
            Dobré zprávy mají meteorologové na začátku nového, prvního ryze listopadového týdne. Slibují totiž malé babí léto, odpolední maxima vylezou až na 15 stupňů. V druhé polovině týdne už se má ochladit, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
            Exministryně Jana Maláčová (SOCDEM) oznámila odchod z vrcholné politiky. Definitivně ji opustí, až si sociální demokraté zvolí nového předsedu či předsedkyni. Maláčová se bude věnovat rodině.
            Unikly detaily koaliční smlouvy, kterou dnes podepíší zástupci hnutí ANO, SPD a Motoristů. Dokument je výsledkem jednání o vzniku příští vlády, v jejímž čele by měl stanout předseda ANO Andrej Babiš.
            Baby boom v českém šoubyznyse pokračuje i hned na začátku listopadu. Kamila Nývltová prozradila, že je těhotná. Do mateřských povinností se bude muset vrhnout po hlavě. Nečeká totiž jenom jednoho potomka, ale rovnou dva.