Grónský premiér Mute B. Egede ostře reagoval na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko kvůli národní bezpečnosti a že ho „dostanou, tak či onak“. „Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej,“ vzkázal Egede.
Grónský premiér Mute B. Egede reagoval na Trumpovo prohlášení o možném záboru Grónska slovy: „Nechceme být Američané nebo Dánové. Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej, ani nás nemohou ovládnout, protože o své budoucnosti rozhodujeme sami, v Grónsku.“ Uvedl to server Polsatnews.
Tento výrok přišel po Trumpově výroků, ve kterých tvrdil, že Grónsko je pro Spojené státy důležité pro národní bezpečnost. Grónské politické prostředí se v tuto dobu nachází v předvolební kampani, která vyvrcholí parlamentními volbami 11. března. Vedení Grónska navíc přijalo zákon o zákazu financování politických stran ze zahraničí, aby se vyhnulo možnému americkému vlivu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy potřebují Grónsko z důvodů národní a mezinárodní bezpečnosti. Trump uvedl, že Grónsko musí být součástí USA, a vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy „dostanou“ tuto oblast „tak či onak“. Vyzval obyvatele Grónska, aby hlasovali pro připojení k USA, slibující bezpečnost a prosperitu pro jejich zemi.
Grónsko, které je závislé na Dánsku, má značný strategický význam, zejména díky rozsáhlým ložiskům ropy, zemního plynu a kritických surovin, jako jsou neodym a dysprosium. Podle grónské vlády se na ostrově nachází 25 z 34 surovin, o které usiluje Evropská unie, což zvyšuje regionální geopolitický význam Grónska. S těmito zdroji jsou spojeny technologické a energetické sektory, včetně bateriových článků pro automobily, větrných turbín, vesmírného výzkumu a obrany.
Změna klimatu zároveň zvyšuje dostupnost těchto ložisek, která se nacházejí v oblastech dříve pokrytých ledem. Zatímco v minulosti měla Čína monopol na těžbu mnoha z těchto minerálů, evropské a americké zájmy se nyní zaměřují na tuto oblast. Grónská vláda na začátku roku otevřela kancelář v hlavním městě Nuuk, což ukazuje na rostoucí zájem o regionální suroviny a jejich těžbu.
Slovensko eviduje další útok medvěda na člověka. K incidentu došlo v katastru obce Blatnica v okrese Martin. Zranění utrpěla seniorka, kterou museli lékaři ošetřit v nemocnici. V posledních dnech se potvrdil výskyt obávaného zvířete i v Česku.
Vláda schválila návrh Lex Kratom, který společně předložila ministerstva zdravotnictví a financí. Novela výrazně zpřísňuje regulaci kratomu s cílem omezit jeho dostupnost pro děti a mladé lidi a snížit zdravotní rizika spojená s jeho užíváním. Věková hranice pro nákup se zvýší z 18 na 21 let, skončí internetový prodej a přísnější pravidla budou platit také pro specializované prodejny i složení, kvalitu a kontrolu samotných výrobků. Součástí je také nové zdanění kratomu.
Nová dohoda Spojených států s Dánskem a Grónskem může představovat jeden z nejvýznamnějších posunů v bezpečnostním uspořádání Arktidy od konce studené války. Americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington získá trvalý přístup, základnová a přeletová práva v Grónsku a širší pravomoci týkající se jeho bezpečnosti.
Tři stovky korun měsíčně od ledna navíc měli mít důchodci jisté, ale podle nejnovějších informací to tak být nemusí. Valorizace by nakonec mohla být o několik desítek korun nižší. Může za to fakt, že růst mezd v českém hospodářství zcela nenaplnil původní očekávání.
Již 29 let uplynulo na konci srpna od tragické smrti všemi milované princezny Diany. I po tolika letech dokáže smutný závěr jejího života budit vášně. Tentokrát za to může Dianin bratr Charles Spencer, jenž se rozhodl napsat knihu, která je Buckinghamskému paláci trnem v oku.
V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.
Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.
V Rusku začaly parlamentní volby, které probíhají na pozadí pokračujícího vojenského konfliktu na Ukrajině. Přestože země čelí energetické krizi, neúspěchům na frontě a obavám z další mobilizace, o vítězi hlasování není pochyb. Vládnoucí strana Jednotné Rusko prezidentského lídra Vladimira Putina má jisté vítězství. Jakýkoliv slabší výsledek by totiž režim vnímal jako projev společenské neloajality a nesouhlasu s válkou.
Rostoucí nestabilita v Hormuzském průlivu narušuje námořní dopravu a zasahuje desítky tisíc pracovníků na lodích. Zatímco veřejná debata se většinou soustředí na ceny ropy a plynulost dodávek, podle Mezinárodní námořní organizace je krizí zasaženo více než dvacet tisíc námořníků. Mnoho z nich zůstává uvíznutých na plavidlech bez možnosti opustit nebezpečnou oblast. Celosvětová obchodní flotila přitom čítá téměř 1,9 milionu pracovníků a námořní doprava zajišťuje přibližně osmdesát procent mezinárodního obchodu se zbožím.
Ruská federace jako největší země světa čelí dlouhodobým problémům s řízením svého rozsáhlého území, které se rozkládá napříč jedenácti časovými pásmy. Více než čtyři a půl roku trvající válka proti Ukrajině, mezinárodní sankce a narušení zahraničních vazeb tuto výzvu ještě výrazně zkomplikovaly. Reakce státních orgánů na tyto rostoucí tlaky se projevuje v zásadní proměně národní prostorové politiky.
Americká společnost Meta se na základě právní dohody zavázala k zásadním změnám ve fungování sociálních sítí Instagram a Facebook pro dospívající uživatele. K tomuto kroku přistoupila po rozsáhlé žalobě podané téměř padesátkou generálních prokurátorů, školních obvodů a rodin, které firmu obviňovaly z ohrožování duševního zdraví mládeže. Soudní spor vyústil v urovnání ve výši osmnácti miliard dolarů a zavedení přímých strukturálních opatření. Podle generálního prokurátora Williama Tonga by se tyto úpravy mohly postupně rozšířit i na další sociální sítě. Zavedená pravidla se opírají o různé vědecké poznatky, avšak jejich reálná účinnost vyvolává mezi odborníky řadu otázek.
Debaty o vědomí umělé inteligence nabírají na síle napříč akademickou sférou, novinovými komentáři i mezi samotnými roboty. S rostoucími schopnostmi a polidšťováním těchto systémů se otázka jejich případného prožívání stává čím dál obtížněji vyhnutelnou. Tento problém má potenciál rozdělit společnost podobně hluboce jako témata potratů nebo klimatických změn. Kombinaca nejistoty, vysokých sázek a střetu zájmů vytváří pro společenské štěpení nebezpečné prostředí.
