Grónský premiér Mute B. Egede ostře reagoval na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko kvůli národní bezpečnosti a že ho „dostanou, tak či onak“. „Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej,“ vzkázal Egede.
Grónský premiér Mute B. Egede reagoval na Trumpovo prohlášení o možném záboru Grónska slovy: „Nechceme být Američané nebo Dánové. Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej, ani nás nemohou ovládnout, protože o své budoucnosti rozhodujeme sami, v Grónsku.“ Uvedl to server Polsatnews.
Tento výrok přišel po Trumpově výroků, ve kterých tvrdil, že Grónsko je pro Spojené státy důležité pro národní bezpečnost. Grónské politické prostředí se v tuto dobu nachází v předvolební kampani, která vyvrcholí parlamentními volbami 11. března. Vedení Grónska navíc přijalo zákon o zákazu financování politických stran ze zahraničí, aby se vyhnulo možnému americkému vlivu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy potřebují Grónsko z důvodů národní a mezinárodní bezpečnosti. Trump uvedl, že Grónsko musí být součástí USA, a vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy „dostanou“ tuto oblast „tak či onak“. Vyzval obyvatele Grónska, aby hlasovali pro připojení k USA, slibující bezpečnost a prosperitu pro jejich zemi.
Grónsko, které je závislé na Dánsku, má značný strategický význam, zejména díky rozsáhlým ložiskům ropy, zemního plynu a kritických surovin, jako jsou neodym a dysprosium. Podle grónské vlády se na ostrově nachází 25 z 34 surovin, o které usiluje Evropská unie, což zvyšuje regionální geopolitický význam Grónska. S těmito zdroji jsou spojeny technologické a energetické sektory, včetně bateriových článků pro automobily, větrných turbín, vesmírného výzkumu a obrany.
Změna klimatu zároveň zvyšuje dostupnost těchto ložisek, která se nacházejí v oblastech dříve pokrytých ledem. Zatímco v minulosti měla Čína monopol na těžbu mnoha z těchto minerálů, evropské a americké zájmy se nyní zaměřují na tuto oblast. Grónská vláda na začátku roku otevřela kancelář v hlavním městě Nuuk, což ukazuje na rostoucí zájem o regionální suroviny a jejich těžbu.
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
