Grónský premiér Mute B. Egede ostře reagoval na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko kvůli národní bezpečnosti a že ho „dostanou, tak či onak“. „Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej,“ vzkázal Egede.
Grónský premiér Mute B. Egede reagoval na Trumpovo prohlášení o možném záboru Grónska slovy: „Nechceme být Američané nebo Dánové. Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej, ani nás nemohou ovládnout, protože o své budoucnosti rozhodujeme sami, v Grónsku.“ Uvedl to server Polsatnews.
Tento výrok přišel po Trumpově výroků, ve kterých tvrdil, že Grónsko je pro Spojené státy důležité pro národní bezpečnost. Grónské politické prostředí se v tuto dobu nachází v předvolební kampani, která vyvrcholí parlamentními volbami 11. března. Vedení Grónska navíc přijalo zákon o zákazu financování politických stran ze zahraničí, aby se vyhnulo možnému americkému vlivu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy potřebují Grónsko z důvodů národní a mezinárodní bezpečnosti. Trump uvedl, že Grónsko musí být součástí USA, a vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy „dostanou“ tuto oblast „tak či onak“. Vyzval obyvatele Grónska, aby hlasovali pro připojení k USA, slibující bezpečnost a prosperitu pro jejich zemi.
Grónsko, které je závislé na Dánsku, má značný strategický význam, zejména díky rozsáhlým ložiskům ropy, zemního plynu a kritických surovin, jako jsou neodym a dysprosium. Podle grónské vlády se na ostrově nachází 25 z 34 surovin, o které usiluje Evropská unie, což zvyšuje regionální geopolitický význam Grónska. S těmito zdroji jsou spojeny technologické a energetické sektory, včetně bateriových článků pro automobily, větrných turbín, vesmírného výzkumu a obrany.
Změna klimatu zároveň zvyšuje dostupnost těchto ložisek, která se nacházejí v oblastech dříve pokrytých ledem. Zatímco v minulosti měla Čína monopol na těžbu mnoha z těchto minerálů, evropské a americké zájmy se nyní zaměřují na tuto oblast. Grónská vláda na začátku roku otevřela kancelář v hlavním městě Nuuk, což ukazuje na rostoucí zájem o regionální suroviny a jejich těžbu.
Příběh posledních let princezny Kate je dobře známý. Budoucí britská královna překonala vážnou nemoc a už nějaký čas se vrací k pracovním povinnostem. Dobrý trend se potvrdí i příští týden, kdy vyrazí na první oficiální zahraniční cestu po více než třech letech. Uvedla to BBC.
Povrchová voda v českých nádržích se za posledních 30 let výrazně oteplila – ohřívá se tempem v průměru o více než půl stupně Celsia za dekádu. Nejrychlejší změny jsou přitom patrné v dubnu, kdy se teplota vody každých deset let zvyšuje dokonce o 1 stupeň. Unikátní studie hydrobiologů z Biologického centra Akademie věd ČR, kteří spolupracovali s podniky Povodí Labe, Moravy a Vltavy, potvrzuje silnou vazbu mezi teplotou vody a oteplováním klimatu a upozorňuje na možné dopady na kvalitu vody, výskyt sinic i hospodaření v nádržích.
Spojené státy americké oplakávají úmrtí jedinečného muže, který jednou provždy změnil televizní trh. Ted Turner stál u zrodu zpravodajských stanic, když v 80. letech založil CNN, která dnes oznámila jeho úmrtí. Turnerovi bylo 87 let.
Britská monarchie si na úvod května schovala jednu radostnou novinku pro poddané. Lidé si mohou těšit na dalšího člena královské rodiny. Těhotenství na začátku týdne oznámila princezna Eugenie, jedna z dcer bývalého prince Andrewa. Mladší z dvojice sester bude mít již třetího potomka.
Nebezpečí bouřek je větší, než se původně předpokládalo. Meteorologové ve středu odpoledne varovali před bouřkami, které až do půlnoci hrozí v Čechách.
Americké ministerstvo zahraničí zrušilo turistická víza více než polovině členů správní rady předního kostarického deníku La Nación. Tento krok přichází v době, kdy list čelí dlouhodobé kritice ze strany kostarického prezidenta Rodriga Chavese, který je blízkým spojencem Donalda Trumpa. Redakce deníku označila postup Washingtonu za nepřímý útok na svobodu tisku a bezprecedentní zásah do nezávislých médií.
Luxusní výletní loď MV Hondius, která měla svým pasažérům zprostředkovat životní zážitek při plavbě Atlantikem, se proměnila v izolované vězení na otevřeném moři. Na palubě plavidla, které je v současnosti zakotveno nedaleko Kapverdských ostrovů, propukla nákaza hantavirem. Tato vzácná, ale velmi závažná choroba, kterou obvykle přenášejí hlodavci, si mezi cestujícími vyžádala již tři oběti a u dalších osob existuje podezření na infekci.
Spojené státy v současnosti produkují takové množství ropy, že denně vyvážejí miliony barelů do zahraničí. Tato surovina získala na globálním trhu mimořádnou hodnotu poté, co konflikt na Blízkém východě zablokoval v Perském zálivu téměř miliardu barelů. Asijské a evropské země se nyní snaží nahradit výpadky způsobené uzavřením Hormuzského průlivu, což prudce zvýšilo poptávku po americkém exportu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil přesvědčení, že válka s Íránem skončí a Hormuzský průliv se zcela otevře všem stranám. Podmínkou je ovšem to, aby Teherán přistoupil na navrženou dohodu o příměří. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social uvedl, že v případě souhlasu Íránu skončí operace Epic Fury i dosavadní blokáda strategické vodní cesty.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ostře odsoudil Rusko za vlnu nočních útoků, které zasáhly energetickou infrastrukturu země jen den poté, co Moskva oznámila jednostranný plán na krátkodobé příměří. Zelenskyj v této souvislosti obvinil Vladimira Putina z „naprostého cynismu“, jelikož k úderům došlo ve chvíli, kdy Kreml navrhoval klid zbraní u příležitosti výročí konce druhé světové války.
Plánované připlutí výletního plavidla MV Hondius vyvolalo na Kanárských ostrovech vlnu odporu, která rychle přerostla v diplomatickou roztržku. Loď, na jejíž palubě se rozšířil nebezpečný hantavirus, se stala středobodem sporu mezi regionálními lídry a madridskou vládou. Místní kabinet pod vedením Fernanda Clavija striktně odmítá, aby loď v nejbližší době v jejich přístavech zakotvila.
Mexiko City se potýká s dramatickým poklesem půdy, který je nyní tak rychlý, že jej lze zřetelně pozorovat z vesmíru. Data z výkonného radarového systému NASA odhalují, že se tato metropole propadá rychlostí přesahující 1,2 centimetru za měsíc. To z mexického hlavního města činí jedno z nejrychleji klesajících sídel na planetě.
