Grónský premiér Mute B. Egede ostře reagoval na projev amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ve svém projevu v Kongresu prohlásil, že Spojené státy potřebují Grónsko kvůli národní bezpečnosti a že ho „dostanou, tak či onak“. „Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej,“ vzkázal Egede.
Grónský premiér Mute B. Egede reagoval na Trumpovo prohlášení o možném záboru Grónska slovy: „Nechceme být Američané nebo Dánové. Jsme Gróňané, Američané a jejich vůdce to musí pochopit. Nejsme na prodej, ani nás nemohou ovládnout, protože o své budoucnosti rozhodujeme sami, v Grónsku.“ Uvedl to server Polsatnews.
Tento výrok přišel po Trumpově výroků, ve kterých tvrdil, že Grónsko je pro Spojené státy důležité pro národní bezpečnost. Grónské politické prostředí se v tuto dobu nachází v předvolební kampani, která vyvrcholí parlamentními volbami 11. března. Vedení Grónska navíc přijalo zákon o zákazu financování politických stran ze zahraničí, aby se vyhnulo možnému americkému vlivu.
Americký prezident Donald Trump v úterý v projevu ke společným komorám Kongresu oznámil, že Spojené státy potřebují Grónsko z důvodů národní a mezinárodní bezpečnosti. Trump uvedl, že Grónsko musí být součástí USA, a vyjádřil přesvědčení, že Spojené státy „dostanou“ tuto oblast „tak či onak“. Vyzval obyvatele Grónska, aby hlasovali pro připojení k USA, slibující bezpečnost a prosperitu pro jejich zemi.
Grónsko, které je závislé na Dánsku, má značný strategický význam, zejména díky rozsáhlým ložiskům ropy, zemního plynu a kritických surovin, jako jsou neodym a dysprosium. Podle grónské vlády se na ostrově nachází 25 z 34 surovin, o které usiluje Evropská unie, což zvyšuje regionální geopolitický význam Grónska. S těmito zdroji jsou spojeny technologické a energetické sektory, včetně bateriových článků pro automobily, větrných turbín, vesmírného výzkumu a obrany.
Změna klimatu zároveň zvyšuje dostupnost těchto ložisek, která se nacházejí v oblastech dříve pokrytých ledem. Zatímco v minulosti měla Čína monopol na těžbu mnoha z těchto minerálů, evropské a americké zájmy se nyní zaměřují na tuto oblast. Grónská vláda na začátku roku otevřela kancelář v hlavním městě Nuuk, což ukazuje na rostoucí zájem o regionální suroviny a jejich těžbu.
Ruské bezpilotní útoky zasáhly v posledních týdnech minimálně tucet obchodních lodí v Černém moři, čímž podle CNN proměnily tuto vodní cestu v nejnebezpečnější námořní trasu světa. Při útocích přišlo o život či se pohřešuje nejméně třicet námořníků, což představuje vyšší počet obětí než během probíhajícího konfliktu v Íránu. Hlavním cílem Moskvy je ochromit obchodní lodní dopravu přes ukrajinské přístavy, odkud proudí většina ukrajinského exportu obilí.
Dánská vláda usiluje o zavedení národního zákazu chovu takzvaných turbo kuřat a zároveň vyzývá k tomu, aby bylo toto rychle rostoucí plemeno drůbeže zakázáno v celé Evropské unii. Tento krok přichází v době, kdy veřejnost reaguje vlnou pobouření na odhalení údajného porušování zákonů ze strany jednoho z největších dánských producentů drůbeže.
Podle deníku The Guardian by britští vojenští příslušníci a jejich evropští spojenci by v případě nasazení v roli mírových sil na Ukrajině po uzavření případného příměří měli plné právo opětovat palbu v případě ruského útoku. Tato stabilizační mise, v jejímž čele stojí Velká Británie a Francie, by měla fungovat zcela nezávisle na Severoatlantické alianci a spoléhat se výhradně na evropské personální kapacity.
Americká armáda provedla v noci na úterý omezené útoky na íránský ostrov Kešm, přičemž představitelé Spojených států tuto vojenskou akci označili za ryze obranné opatření. Operace se odehrála na pozadí probíhajících voleb a v době, kdy obě strany současně vedou nepřímá jednání o možném urovnání konfliktu.
Američtí voliči míří k volebním urnám v klíčových kongresových volbách v polovině mandátu, které mohou zásadně ovlivnit zbývající dva roky vlády prezidenta Donalda Trumpa a ukázat, zda tato výrazná politická figura zůstává pro Republikánskou stranu silným volebním aktivem.
Strach Washingtonu z případného zhroucení Ruské federace vede k příliš opatrné politice, která zbytečně prodlužuje válku na Ukrajině a ohrožuje civilní obyvatelstvo. V komentáři publikovaném listem Kyiv Post to uvedl ukrajinský vědec a fyzik Alex Pokropivny, podle něhož je obava ze stability moskevského režimu pouhým mýtem, který zcela ignoruje reálný stav věcí na místě.
Americký imigrační a celní úřad čelí ostré kritice kvůli tomu, že opakovaně a velmi rychle zatýká přistěhovalce, kteří byli propuštěni z detence na základě úspěšných soudních peticí habeas corpus. Podle právních záznamů, advokátů a mediálních zpráv bylo v posledním roce identifikováno nejméně dvacet takových případů napříč celými Spojenými státy, přičemž tyto kroky podle webu The Guardian představují porušení platných příkazů federálních soudů.
Francouzští středoškoláci po dvou týdnech prázdnin opět zahájili blokády desítek středních škol po celé zemi a ignorovali výzvu prezidenta Emmanuela Macrona k ukončení protestů. Studenti protestují proti špatným podmínkám ve školách, nedostatku finančních prostředků a rostoucím životním nákladům, čímž čelí vládě v jedné z největších sociálních krizí posledních let.
Generální ředitel nízkonákladové letecké společnosti Ryanair Michael O'Leary v pondělí veřejně prohlásil, že nemá v nejmenším úmyslu se usmířit s technologickým magnátem Elonem Muskem. Reagoval tak na vyhrocený a dlouhotrvající spor, který mezi oběma vlivnými osobnostmi propukl už na začátku ledna. Toto napětí provází obě strany už od chvíle, kdy zkrachovala vzájemná obchodní jednání.
Umělá inteligence a obří datová centra se staly jedním z hlavních témat amerických kongresových voleb v roce 2026, přičemž odpor místních obyvatel sjednocuje voliče napříč politickým speklem proti ekologickým hrozbám, rostoucím účtům za energie a upřednostňování zájmů velkých firem před občany. Americký stát Georgie, který je největším trhem pro výstavbu datových center v zemi, se v této souvislosti ocitl v samém ohnisku ostrých lokálních střetů, píše France24.
Tlak na omezení konzumace vysoce průmyslově zpracovaných potravin, za nímž stojí americké hnutí za zdravější životní styl a ministr zdravotnictví USA Robert F. Kennedy mladší, se šíří z Washingtonu také do Evropy. Záměr bojovat proti masově vyráběným baleným potravinám a obezitě totiž v Bruselu našel nečekaného zastánce v Evropské komisi, což naznačuje, že globální debata o regulaci potravinářského průmyslu nabírá na síle i na starém kontinentu.
Izraelské parlamentní volby skončily dalším patovým výsledkem a rozděleným Knesetem, přičemž odborníci webu National Interest upozorňují, že bez ohledu na to, zda sestaví novou vládu dosavadní premiér Benjamin Netanjahu, nebo jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot, postoj země vůči palestinské otázce a suverenitě se zásadně nezmění.
