Ukrajina nemusí konflikt s Ruskem ustát, ani kdyby měla podporu Spojených států, prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro Fox News. Jeho slova zazněla v době, kdy USA nejprve pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu a následně mu přestaly poskytovat i zpravodajské informace a satelitní snímky.
Donald Trump v rozhovoru pro Fox News překvapil, když připustil, že Ukrajina by nemusela konflikt s Ruskem přežít ani s podporou USA. Na otázku moderátorky, zda mu to nevadí, odpověděl: „No, možná to stejně nepřežije.“ Tato slova zazněla v kontextu pokračující ruské invaze, která trvá už více než tři roky.
Trump dále vysvětlil svou pozici: „Ve vztahu k Rusku máme určité slabiny. Je potřeba dvou. Podívejte se, nemělo k tomu dojít, k té válce a došlo k ní. Takže teď jsme uvízli v téhle šlamastyce.“ Přestože se kriticky vyjádřil o současné situaci, prezident USA přidal i poznámku o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském: „Nemyslím si, že je dostatečně vděčný.“
Americký prezident Trump opakovaně potírá skutečnost, že Ukrajina si nepřála válku, ale byla ruským agresorem napadena. K válce vydal rozkaz ruský diktátor Vladimir Putin.
Spojené státy americké minulý týden pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, CIA přerušila sdílení zpravodajských informací a podle portálu Politico Ukrajina přišla i o přístup k satelitním snímkům. Tato opatření přišla v okamžiku, kdy Rusko začalo využívat změny v americké politice a zintenzivnilo útoky na Ukrajinu.
V reakci na situaci Donald Trump na sociální síti Truth Social pohrozil Rusku rozsáhlými sankcemi a cly, pokud nedojde k zastavení palby a uzavření mírové dohody. O několik hodin později však svou rétoriku zmírnil. Trumpovy výhrady vůči Ukrajině a jeho zpochybnění její schopnosti přežít konflikt, pokud americká podpora ustane, vzbudily velkou pozornost.
Americký prezident Donald Trump dále ve víkendovém rozhovoru pro Fox News varoval před hrozbou jaderných zbraní a označil ji za největší nebezpečí pro svět. "Monstrózní atomovky vám dnes ustřelí hlavu míle a míle a míle daleko," řekl. Podle Trumpa je konec světa reálný a může nastat "klidně zítra."
Trump také kritizoval svého předchůdce Joea Bidena, který se podle něj nesprávně zaměřil na klimatickou krizi místo na hrozbu jaderné apokalypsy. "Roky jsem poslouchal Bidena, který tvrdil, že největší existenční hrozbou jsou pro nás klimatické změny. Vždycky jsem s tím nesouhlasil," uvedl. Dodal, že mnohem větší problém je, že jaderné zbraně má v různých zemích stále více států.
Trumpova varování přicházejí krátce po prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Trump přitom již dříve vyjádřil názor, že by bylo "skvělé", kdyby se svět dokázal jaderných zbraní zbavit.
Německý kancléř Friedrich Merz v pondělí naznačil, že plán Evropské unie na využití zmrazených ruských aktiv pro financování Ukrajiny je pravděpodobně jedinou možností, která má šanci projít hlasováním členských států. Merz na dotaz ohledně odporu některých zemí uvedl, že alternativní návrhy, včetně nového společného zadlužování, by vyžadovaly jednomyslnost. Takové návrhy by mohly být účinně zablokovány nesouhlasnými státy, jako je Slovensko nebo Maďarsko.
Snahy o ukončení války na Ukrajině, živené debatami nad plánem prezidenta Trumpa a evropskými protinávrhy, čelí zásadnímu problému: nedostatečnému propojení míru a spravedlnosti. Valerie Morkevicius, profesorka politologie a odbornice na tradici spravedlivé války, tvrdí, že trvalý mír není možný bez řešení příčin konfliktu, což je chyba, kterou trpěly i předchozí dohody, včetně Minských protokolů.
Vědci poprvé zdokumentovali nečekanou kooperaci u pobřeží Britské Kolumbie, kde byla pozorována skupina kosatek (Orcinus orca) lovících bok po boku s delfíny pacifickými (Lagenorhynchus obliquidens). Kosatky, tradičně známé jako vrcholoví predátoři, kteří si dokážou poradit i s velkými bílými žraloky, se s místní populací delfínů spojily při lovu jejich hlavní potravy – lososů.
Australský premiér Anthony Albanese odmítl obvinění ze strany izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, že by dřívější uznání palestinského státu Austrálií přispělo k nedělnímu teroristickému útoku na pláži Bondi v Sydney, který byl motivován antisemitismem.
Starosta Barcelony Jaume Collboni označil prudce rostoucí náklady na bydlení za "novou pandemii" šířící se Evropou. Společně se 16 dalšími lídry evropských měst vyzval Evropskou unii, aby na tuto krizi zareagovala uvolněním miliardových fondů pro nejvíce zasažené oblasti.
Íránské imigrantce Sanam, která žije v USA už více než deset let, zbýval jediný krok k získání amerického občanství: naturalizační obřad. Dva dny před plánovanou přísahou, 3. prosince, však americká vláda její ceremoniál náhle a bez vysvětlení zrušila.
Nejvyšší diplomatka Evropské unie Kaja Kallasová v pondělí prohlásila, že financování Ukrajiny prostřednictvím půjčky založené na zmrazených ruských aktivech se jeví jako "stále obtížnější". Toto varování přichází před klíčovým summitem Evropské rady, který začíná ve čtvrtek.
Hrdinský čin jednoho z přihlížejících, Ahmeda al Ahmeda, který při útoku na pláži Bondi v Sydney odzbrojil jednoho ze střelců, je podle jeho rodiny projevem "čistého svědomí a lidskosti". Jeho otec, Mohamed Fateh al Ahmed, pro BBC News Arabic uvedl, že syn neváhal, když viděl napadené lidi. Ahmed se díky svému činu stal přes noc hrdinou, kterého ocenil i americký prezident Donald Trump nebo izraelský premiér Benjamin Netanjahu.
Kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského potvrdila, že jednání mezi Ukrajinou a Spojenými státy v Berlíně již skončila. Prezident Zelenskyj má však v Berlíně velmi nabitý program bilaterálních setkání, který pokračuje.
Nová šéfka britské rozvědky MI6, Blaise Metreweli, se v pondělí chystá varovat před rostoucí hrozbou ze strany Ruska a dalších nepřátelských států. Ve svém prvním projevu ve funkci by měla prohlásit, že "frontová linie je všude" kvůli spiknutím s cílem atentátů, sabotážím, kybernetickým útokům a manipulaci s informacemi.
Krátce po slavnostním uvedení do funkce prezidentem Petrem Pavlem se na Úřadu vlády uskutečnilo první zasedání čerstvě jmenovaného kabinetu Andreje Babiše. Ministři za koalici ANO, SPD a Motoristů sobě dorazili společně autobusem. Po jednání předseda vlády Babiš prohlásil, že se jeho tým hodlá stát vládou sloužící všem občanům, a zdůraznil, že nepotřebuje tradiční "sto dnů klidu".
Bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová sdělila veřejnosti, že mezi patnácti oběťmi teroristického útoku na pláži Bondi v australském Sydney byla i slovenská občanka. Jednalo se o ženu jménem Marika, která byla její blízkou přítelkyní a byla dokonce hostem na její prezidentské inauguraci.