Ukrajina nemusí konflikt s Ruskem ustát, ani kdyby měla podporu Spojených států, prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro Fox News. Jeho slova zazněla v době, kdy USA nejprve pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu a následně mu přestaly poskytovat i zpravodajské informace a satelitní snímky.
Donald Trump v rozhovoru pro Fox News překvapil, když připustil, že Ukrajina by nemusela konflikt s Ruskem přežít ani s podporou USA. Na otázku moderátorky, zda mu to nevadí, odpověděl: „No, možná to stejně nepřežije.“ Tato slova zazněla v kontextu pokračující ruské invaze, která trvá už více než tři roky.
Trump dále vysvětlil svou pozici: „Ve vztahu k Rusku máme určité slabiny. Je potřeba dvou. Podívejte se, nemělo k tomu dojít, k té válce a došlo k ní. Takže teď jsme uvízli v téhle šlamastyce.“ Přestože se kriticky vyjádřil o současné situaci, prezident USA přidal i poznámku o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském: „Nemyslím si, že je dostatečně vděčný.“
Americký prezident Trump opakovaně potírá skutečnost, že Ukrajina si nepřála válku, ale byla ruským agresorem napadena. K válce vydal rozkaz ruský diktátor Vladimir Putin.
Spojené státy americké minulý týden pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, CIA přerušila sdílení zpravodajských informací a podle portálu Politico Ukrajina přišla i o přístup k satelitním snímkům. Tato opatření přišla v okamžiku, kdy Rusko začalo využívat změny v americké politice a zintenzivnilo útoky na Ukrajinu.
V reakci na situaci Donald Trump na sociální síti Truth Social pohrozil Rusku rozsáhlými sankcemi a cly, pokud nedojde k zastavení palby a uzavření mírové dohody. O několik hodin později však svou rétoriku zmírnil. Trumpovy výhrady vůči Ukrajině a jeho zpochybnění její schopnosti přežít konflikt, pokud americká podpora ustane, vzbudily velkou pozornost.
Americký prezident Donald Trump dále ve víkendovém rozhovoru pro Fox News varoval před hrozbou jaderných zbraní a označil ji za největší nebezpečí pro svět. "Monstrózní atomovky vám dnes ustřelí hlavu míle a míle a míle daleko," řekl. Podle Trumpa je konec světa reálný a může nastat "klidně zítra."
Trump také kritizoval svého předchůdce Joea Bidena, který se podle něj nesprávně zaměřil na klimatickou krizi místo na hrozbu jaderné apokalypsy. "Roky jsem poslouchal Bidena, který tvrdil, že největší existenční hrozbou jsou pro nás klimatické změny. Vždycky jsem s tím nesouhlasil," uvedl. Dodal, že mnohem větší problém je, že jaderné zbraně má v různých zemích stále více států.
Trumpova varování přicházejí krátce po prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Trump přitom již dříve vyjádřil názor, že by bylo "skvělé", kdyby se svět dokázal jaderných zbraní zbavit.
Uplynuly čtyři měsíce od chvíle, kdy americké síly zajaly venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a zbavily ho moci. Do čela země se rychle postavila dosavadní viceprezidentka Delcy Rodríguezová, která pod dohledem Spojených států zahájila proces demontáže socialistického experimentu. Venezuela se tak pokouší o zásadní obrat, který však zatím probíhá podle velmi specifického scénáře.
Nová studie provedená v osmnácti evropských zemích odhalila, že proruské postoje v souvislosti s konfliktem na Ukrajině nejsou v Evropě ojedinělým jevem. Ačkoliv veřejné mínění zůstává převážně na straně Kyjeva, vědci analyzující data od 30 000 respondentů z konce roku 2023 identifikovali klíčové faktory, které formují sympatie k agresorovi. Podle výsledků hraje zásadní roli stranická příslušnost a dezinformace, zatímco ekonomické zájmy mají na postoj lidí překvapivě malý vliv.
Britský ministerský předseda Keir Starmer během ranního zasedání vlády jasně vzkázal, že i přes volební debakl a vnitrostranické nepokoje nehodlá opustit svůj úřad. Ministrům sdělil, že sice bere neúspěch u uren na sebe, ale cítí závazek vůči voličům pokračovat v práci a plnit dané sliby. Podle jeho slov země potřebuje akceschopnou vládu, nikoliv chaos, který by mohl mít nepříznivý vliv na národní ekonomiku a životy běžných rodin.
Země na východním křídle NATO v čele s Polskem a Rumunskem aktuálně bojují o přízeň Washingtonu. Poté, co americký prezident Donald Trump oznámil stažení nejméně 5 000 vojáků z Německa, se Polsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko a Rumunsko snaží přesvědčit USA, aby tyto jednotky přesunuly právě na jejich území. Tato diplomatická ofenziva probíhá jak formou veřejných prohlášení, tak prostřednictvím soukromého lobbingu u amerických představitelů.
Strategie Kyjeva v posledních měsících staví Moskvu před nelehké dilema: zda věnovat omezené prostředky protivzdušné obrany k ochraně samotného ruského vnitrozemí, nebo k obraně okupovaného Krymu. Poloostrov, který Rusko anektovalo již v roce 2014, slouží od začátku plnospektrální invaze v roce 2022 jako kritická základna pro operace na jihu Ukrajiny. Pro Ukrajinu se proto systematická degradace ruských pozic na Krymu stala ústředním strategickým cílem.
Mnoho vegetariánů řeší otázku, jak zajistit tělu dostatek železa, aniž by museli konzumovat maso. Podle odborníků však často nejde ani tak o samotné množství přijatého minerálu, jako spíše o schopnost organismu jej efektivně vstřebat. Nedávné studie naznačují, že například v ženské populaci trpí nedostatkem železa až každá třetí žena, což činí z tohoto tématu zásadní zdravotní otázku.
Náklady na americké vojenské operace v Íránu dosáhly za přibližně dva měsíce bojů výše 29 miliard dolarů. Vyplývá to z aktuálních údajů, které zveřejnil Pentagon. Původní odhad z konce dubna přitom počítal s částkou o čtyři miliardy nižší, tedy s 25 miliardami dolarů.
Americký prezident Donald Trump vyjadřuje rostoucí frustraci nad přístupem Íránu k vyjednávání o ukončení válečného konfliktu. Podle zdrojů webu CNN z blízkého okolí Bílého domu začíná Trump v posledních týdnech stále vážněji zvažovat obnovení rozsáhlých bojových operací. Dosavadní příměří označil sám prezident za stav, který vyžaduje „masivní podporu životních funkcí“, aby se zcela nezhroutilo.
Po čtrnácti letech mezinárodních konzultací a spolupráce odborníků ze šesti kontinentů dochází k historickému přejmenování jedné z nejčastějších ženských diagnóz. Syndrom polycystických ovárií (PCOS), který postihuje zhruba každou osmou ženu, se nově bude jmenovat syndrom polyendokrinního metabolického ovaria (PMOS). Změna byla oficiálně oznámena tento úterý na Evropském endokrinologickém kongresu v Praze a publikována v prestižním vědeckém časopise Lancet.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v současné době neeviduje žádné známky toho, že by v souvislosti s nákazou na výletní lodi MV Hondius hrozilo vypuknutí rozsáhlé epidemie hantaviru. Šéf organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však během tiskové konference v Madridu varoval, že situace se může změnit. Vzhledem k dlouhé inkubační době viru je podle něj pravděpodobné, že se v nadcházejících týdnech objeví další potvrzené případy.
Blížící se summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga má být podle Bílého domu historickým okamžikem, který potvrdí Trumpův nezaměnitelný vliv na světové dění. Navzdory velkolepým přípravám se však nad setkáním vznáší stín vleklé války s Íránem, která podle řady analytiků webu CNN prezidentovu autoritu spíše oslabuje. Místo triumfálního gesta silného muže může návštěva Pekingu ukázat limity americké moci v době, kdy Washington sám přispívá ke globální nestabilitě.
Britský premiér Keir Starmer se ocitl v hluboké krizi a čelí reálné hrozbě, že po necelých dvou letech ve funkci přijde o svůj úřad. Po drtivé porážce Labouristické strany v nedávných místních volbách v Anglii, Skotsku a Walesu se uvnitř strany zvedla vlna odporu, která nyní zasahuje i nejvyšší vládní patra. Pondělní projev, který měl jeho pozici stabilizovat, situaci spíše zhoršil a počet poslanců veřejně volajících po jeho rezignaci přesáhl sedmdesátku.