Ukrajina nemusí konflikt s Ruskem ustát, ani kdyby měla podporu Spojených států, prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro Fox News. Jeho slova zazněla v době, kdy USA nejprve pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu a následně mu přestaly poskytovat i zpravodajské informace a satelitní snímky.
Donald Trump v rozhovoru pro Fox News překvapil, když připustil, že Ukrajina by nemusela konflikt s Ruskem přežít ani s podporou USA. Na otázku moderátorky, zda mu to nevadí, odpověděl: „No, možná to stejně nepřežije.“ Tato slova zazněla v kontextu pokračující ruské invaze, která trvá už více než tři roky.
Trump dále vysvětlil svou pozici: „Ve vztahu k Rusku máme určité slabiny. Je potřeba dvou. Podívejte se, nemělo k tomu dojít, k té válce a došlo k ní. Takže teď jsme uvízli v téhle šlamastyce.“ Přestože se kriticky vyjádřil o současné situaci, prezident USA přidal i poznámku o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském: „Nemyslím si, že je dostatečně vděčný.“
Americký prezident Trump opakovaně potírá skutečnost, že Ukrajina si nepřála válku, ale byla ruským agresorem napadena. K válce vydal rozkaz ruský diktátor Vladimir Putin.
Spojené státy americké minulý týden pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, CIA přerušila sdílení zpravodajských informací a podle portálu Politico Ukrajina přišla i o přístup k satelitním snímkům. Tato opatření přišla v okamžiku, kdy Rusko začalo využívat změny v americké politice a zintenzivnilo útoky na Ukrajinu.
V reakci na situaci Donald Trump na sociální síti Truth Social pohrozil Rusku rozsáhlými sankcemi a cly, pokud nedojde k zastavení palby a uzavření mírové dohody. O několik hodin později však svou rétoriku zmírnil. Trumpovy výhrady vůči Ukrajině a jeho zpochybnění její schopnosti přežít konflikt, pokud americká podpora ustane, vzbudily velkou pozornost.
Americký prezident Donald Trump dále ve víkendovém rozhovoru pro Fox News varoval před hrozbou jaderných zbraní a označil ji za největší nebezpečí pro svět. "Monstrózní atomovky vám dnes ustřelí hlavu míle a míle a míle daleko," řekl. Podle Trumpa je konec světa reálný a může nastat "klidně zítra."
Trump také kritizoval svého předchůdce Joea Bidena, který se podle něj nesprávně zaměřil na klimatickou krizi místo na hrozbu jaderné apokalypsy. "Roky jsem poslouchal Bidena, který tvrdil, že největší existenční hrozbou jsou pro nás klimatické změny. Vždycky jsem s tím nesouhlasil," uvedl. Dodal, že mnohem větší problém je, že jaderné zbraně má v různých zemích stále více států.
Trumpova varování přicházejí krátce po prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Trump přitom již dříve vyjádřil názor, že by bylo "skvělé", kdyby se svět dokázal jaderných zbraní zbavit.
Demoliční práce v Bílém domě, které mají uvolnit místo pro masivní reprezentační sál (ballroom), pokračují a prezident Donald Trump zdůrazňuje, že tyto dramatické změny nebudou „za nulové náklady pro americké daňové poplatníky.“ Financování projektu, jehož náklady se nyní odhadují na 300 milionů dolarů, je místo toho hrazeno ze soukromých, daňově odečitatelných darů. Ty jsou směřovány přes neziskovou organizaci Trust for the National Mall.
Prezident Spojených států Donald Trump oznámil okamžité ukončení všech obchodních jednání s Kanadou. Důvodem je reklama, která kritizuje cla, která jeho administrativa uvalila na tuto sousední zemi. Reklamu sponzorovala vláda kanadské provincie Ontario.
Prezident Petr Pavel v úterý potřetí ve funkci předá státní vyznamenání. Z publika však bude oceněným tleskat jen jeden ze dvou žijících exprezidentů. Na Pražský hrad dorazí pouze Václav Klaus. Pavlův předchůdce v úřadu Miloš Zeman totiž pokračuje v rekonvalescenci po nedávné operaci zad.
Felix Slováček už je sice dávno v důchodovém věku, přesto i po osmdesátce neustále pracuje. Momentálně na novém projektu, který je velmi osobní. Známý saxofonista totiž předem odhalil, v čem spočívá.
Simona Stašová zasvětila lidi do tajů vlastní rodiny, jejíž nejvýraznější postavou je samozřejmě její maminka Jiřina Bohdalová. Málo se ale ví o švédské rodinné větvi. Stašová už se pomalu těší na nevlastní dceru.
Počasí v Evropě má už dnes ovlivnit výrazná tlaková níže, jejíž projevy se nevyhnou ani České republice. Podle meteorologů je nutné počítat se silnějším větrem, jehož rychlost ale nebude úplně extrémní. Vyplývá to z příspěvku Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X.
Zítra budou do Vánoc zbývat přesně dva měsíce. Česká televize si tak řekla, že je nejvyšší čas odhalit stěžejní okamžiky vánočního programu. Diváci se mohou těšit na nové pohádky, Karla Šípa s Všechnopárty či speciální vydání StarDance.
Malá skupina poslanců britského parlamentu požaduje, aby vláda formálně odebrala tituly princi Andrewovi. Lídři SNP (Skotská národní strana) ve Westminsteru, Stephen Flynn, podali návrh, který by vládu vyzval k legislativnímu kroku, jenž by Andrewovi odebral vévodský titul. I když se k návrhu připojilo pouze 14 poslanců a vláda není povinna jednat, dává to politikům příležitost vyjádřit svou vůli jednat. Zároveň to poukazuje na možné cesty, jakými by mohl Andrew o zbylé tituly přijít.
Moskva rychle zareagovala na koordinované sankce USA namířené proti jejím dvěma největším ropným společnostem, Rosněfťu a Lukoilu. Ruské ministerstvo zahraničí označilo opatření za „kontraproduktivní“ a varovalo Trumpovu administrativu, že selžou. Zároveň obvinilo Evropskou unii, že se nedokáže smířit s neúčinností vlastních sankcí.
Po letech izolace od následků války Vladimira Putina začíná ruská ekonomika konečně pociťovat dopady. Rychlá proměna politických nálad to jen podtrhuje. Zatímco v srpnu si prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin potřásli rukama na červeném koberci na Aljašce, o měsíc později už Trump nazval Rusko „papírovým tygrem“. Ještě významnější než tato urážka bylo to, co následovalo: poté co prezident Trump upozornil na nedostatek paliva a výpadky dodávek, začala o problémech psát i Moskvou přísně kontrolovaná média. „Už nelze popírat známky nedostatku benzinu v regionech,“ psala tamní média, která se obvykle snaží neúspěchy skrývat.
Vysocí představitelé NATO a španělské vlády se s relativním klidem staví k nejnovějším hrozbám amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten pohrozil, že Španělsko potrestá za jeho nedostatečné výdaje na obranu. Jeden z vysokých důstojníků NATO v Bruselu uvedl, že „hrozba není brána na vojenské úrovni vážně“ a Španělé reagují pokojně.
Evropští lídři se na summitu v Bruselu pustili do diskuse o Ukrajině, nyní už bez přítomnosti prezidenta Volodymyra Zelenského. Klíčovým a nejproblematičtějším bodem jednání je otázka, co s ruskými zmrazenými aktivy, z nichž většina je uložena ve finančním depozitáři Euroclear se sídlem v Belgii.