Ukrajina nemusí konflikt s Ruskem ustát, ani kdyby měla podporu Spojených států, prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro Fox News. Jeho slova zazněla v době, kdy USA nejprve pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu a následně mu přestaly poskytovat i zpravodajské informace a satelitní snímky.
Donald Trump v rozhovoru pro Fox News překvapil, když připustil, že Ukrajina by nemusela konflikt s Ruskem přežít ani s podporou USA. Na otázku moderátorky, zda mu to nevadí, odpověděl: „No, možná to stejně nepřežije.“ Tato slova zazněla v kontextu pokračující ruské invaze, která trvá už více než tři roky.
Trump dále vysvětlil svou pozici: „Ve vztahu k Rusku máme určité slabiny. Je potřeba dvou. Podívejte se, nemělo k tomu dojít, k té válce a došlo k ní. Takže teď jsme uvízli v téhle šlamastyce.“ Přestože se kriticky vyjádřil o současné situaci, prezident USA přidal i poznámku o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském: „Nemyslím si, že je dostatečně vděčný.“
Americký prezident Trump opakovaně potírá skutečnost, že Ukrajina si nepřála válku, ale byla ruským agresorem napadena. K válce vydal rozkaz ruský diktátor Vladimir Putin.
Spojené státy americké minulý týden pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, CIA přerušila sdílení zpravodajských informací a podle portálu Politico Ukrajina přišla i o přístup k satelitním snímkům. Tato opatření přišla v okamžiku, kdy Rusko začalo využívat změny v americké politice a zintenzivnilo útoky na Ukrajinu.
V reakci na situaci Donald Trump na sociální síti Truth Social pohrozil Rusku rozsáhlými sankcemi a cly, pokud nedojde k zastavení palby a uzavření mírové dohody. O několik hodin později však svou rétoriku zmírnil. Trumpovy výhrady vůči Ukrajině a jeho zpochybnění její schopnosti přežít konflikt, pokud americká podpora ustane, vzbudily velkou pozornost.
Americký prezident Donald Trump dále ve víkendovém rozhovoru pro Fox News varoval před hrozbou jaderných zbraní a označil ji za největší nebezpečí pro svět. "Monstrózní atomovky vám dnes ustřelí hlavu míle a míle a míle daleko," řekl. Podle Trumpa je konec světa reálný a může nastat "klidně zítra."
Trump také kritizoval svého předchůdce Joea Bidena, který se podle něj nesprávně zaměřil na klimatickou krizi místo na hrozbu jaderné apokalypsy. "Roky jsem poslouchal Bidena, který tvrdil, že největší existenční hrozbou jsou pro nás klimatické změny. Vždycky jsem s tím nesouhlasil," uvedl. Dodal, že mnohem větší problém je, že jaderné zbraně má v různých zemích stále více států.
Trumpova varování přicházejí krátce po prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Trump přitom již dříve vyjádřil názor, že by bylo "skvělé", kdyby se svět dokázal jaderných zbraní zbavit.
Nedávný incident ve španělské enklávě Ceuta na severu Afriky opět rozvířil celoevropskou debatu o migraci a ukázal, jak snadno mohou být lidské osudy využity jako nástroj politického tlaku. Ačkoliv celkové statistiky nelegálních přechodů do Evropy v posledních letech spíše klesají, ojedinělé masivní události vyvolávají okamžité napětí a rozkoly mezi členskými státy Evropské unie.
Rozpad nejsilnější polské opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) vyvolává na tamní politické scéně značný rozruch. Ačkoliv současný premiér Donald Tusk a jeho vládnoucí Občanská koalice sledují vnitřní boje v pravicovém táboře s uspokojením, podle politologů zdaleka nemá vyhráno. Blížící se parlamentní volby mohou přinést nečekané komplikace, které usnadnění cesty k obhajobě mandátu rozhodně nezaručují.
Španělské úřady bijí na poplach před hrozbou ničivých lesních požárů v souvislosti s nadcházejícím úplným zatměním Slunce. Do země totiž míří stovky tisíc pozorovatelů z celého světa, kteří plánují zaplnit venkovské oblasti, horské hřebeny i pláže, aby tento vzácný vesmírný úkaz sledovali z co nejlepších pozic.
Západní Kolumbii zasáhlo silné zemětřesení o síle 7,4 stupně, které si podle dosavadních zpráv úřadů vyžádalo nejméně dvě desítky lidských životů. Otřesy byly natolik intenzivní, že přiměly obyvatele k překotné evakuaci a způsobily škody i v sousedním Ekvádoru. Sérii destrukcí doprovází zprávy o mnoha zraněných a zřícených budovách v několika městech.
Přítomnost významných finančních trhů zásadním způsobem utváří podobu a ekonomiku světových metropolí, zároveň však představuje jednoho z hlavních hybatelů příjmové nerovnosti. Vyplývá to z rozsáhlého výzkumu zaměřeného na příjmy nejbohatšího jednoho procenta obyvatel ve městech napříč Evropou, Severní Amerikou a Asií. Vědci v rámci studie srovnávali vždy dvě významná města v dané zemi – hlavní finanční centrum a druhé největší hospodářské středisko podobné velikosti.
Lesní požáry v Evropě v posledních letech odhalují a aktivují nebezpečnou hrozbu z minulosti v podobě nevybuchlé munice z obou světových i studené války. Když v červenci propukl požár v národním parku Müritz v severovýchodním Německu, pyrotechnici museli postupovat po boku hasičů, kteří se do některých částí hořícího lesa vůbec nemohli přiblížit kvůli riziku explozí. Obdobná situace nastala ve francouzském regionu Gironde, kde plameny odkryly zapomenutý sklad munice z druhé světové války a několik střel přímo v žáru explodovalo.
Rivalita mezi Indií a Pákistánem se po osmasedmdesáti letech posouvá na novou úroveň, když se klíčovým bojištěm jejich dlouholetého sporu stává oběžná dráha Země. Během krátkého, ale intenzivního čtyřdenního vojenského střetu v květnu 2025 sice pozornost veřejnosti poutaly letecké souboje, dronové nálety a raketové údery, však nejzásadnější úlohu v pozadí sehrály satelitní technologie. Šlo o vůbec první konflikt mezi dvěma jadernými mocnostmi, jehož průběh zásadním způsobem určily vesmírné systémy.
Zatímco pozemní fronta války na Ukrajině v posledních měsících převážně stagnuje, ve vzduchu se konflikt dramaticky vyhrocuje. Útočné kapacity obou soupeřících stran v současnosti převyšují jejich možnosti protivzdušné obrany. To vede ke čím dál častějšímu zasahování cílů, rozsáhlému ničení klíčové i hospodářské infrastruktury a především ke strmému nárůstu obětí mezi civilním obyvatelstvem.
Moskva striktně odmítá jakékoliv zmrazení válečného konfliktu na Ukrajině, pokud nebudou v plném rozsahu splněny její politické a územní požadavky. Náměstek ruského ministra zahraničí Michail Galuzin zdůraznil, že klid zbraní nepřichází v úvahu bez odstranění takzvaných „kořenových příčin“ celé krize, čímž zopakoval dlouhodobý postoj prezidenta Vladimira Putina.
Italská premiérka Giorgia Meloni se před nadcházejícími parlamentními volbami vrací k tvrdé krajně pravicové rétorice. Důvodem je vzestup nového politického rivala, bývalého generála a europoslance Roberta Vannacciho, jehož krajně pravicová strana Národní budoucnost výrazně posiluje v průzkumech veřejného mínění.
Evropská fotbalová unie (UEFA), Konfederace severoamerické, středoamerické a karibské fotbalové oblasti (CONCACAF) a Asijská fotbalová konfederace (AFC) vydaly ostré společné prohlášení, v němž obvinily šéfa FIFA Gianniho Infantina z „fundamentalního porušení důvěry“. Spor vyvolal kontroverzní a již zrušený plán na odprodej podílu na komerčních právech mistrovství světa soukromým investorům.
Světová zdravotnická organizace (WHO) čelí obrovské ztrátě poté, co ruský vzdušný úder zcela srovnal se zemí její klíčový humanitární sklad v ukrajinském městě Dnipro. Podle vyjádření generálního ředitele této organizace se pracovníci OSN sice pokoušeli včas evakuovat uložené vybavení, ale nálet je předčasně zastavil, přičemž uvnitř zůstalo zhruba 170 palet nezbytného zdravotnického materiálu.