Ukrajina nemusí konflikt s Ruskem ustát, ani kdyby měla podporu Spojených států, prohlásil Donald Trump v rozhovoru pro Fox News. Jeho slova zazněla v době, kdy USA nejprve pozastavily vojenskou pomoc Kyjevu a následně mu přestaly poskytovat i zpravodajské informace a satelitní snímky.
Donald Trump v rozhovoru pro Fox News překvapil, když připustil, že Ukrajina by nemusela konflikt s Ruskem přežít ani s podporou USA. Na otázku moderátorky, zda mu to nevadí, odpověděl: „No, možná to stejně nepřežije.“ Tato slova zazněla v kontextu pokračující ruské invaze, která trvá už více než tři roky.
Trump dále vysvětlil svou pozici: „Ve vztahu k Rusku máme určité slabiny. Je potřeba dvou. Podívejte se, nemělo k tomu dojít, k té válce a došlo k ní. Takže teď jsme uvízli v téhle šlamastyce.“ Přestože se kriticky vyjádřil o současné situaci, prezident USA přidal i poznámku o ukrajinském prezidentovi Volodymyru Zelenském: „Nemyslím si, že je dostatečně vděčný.“
Americký prezident Trump opakovaně potírá skutečnost, že Ukrajina si nepřála válku, ale byla ruským agresorem napadena. K válce vydal rozkaz ruský diktátor Vladimir Putin.
Spojené státy americké minulý týden pozastavily vojenskou pomoc Ukrajině, CIA přerušila sdílení zpravodajských informací a podle portálu Politico Ukrajina přišla i o přístup k satelitním snímkům. Tato opatření přišla v okamžiku, kdy Rusko začalo využívat změny v americké politice a zintenzivnilo útoky na Ukrajinu.
V reakci na situaci Donald Trump na sociální síti Truth Social pohrozil Rusku rozsáhlými sankcemi a cly, pokud nedojde k zastavení palby a uzavření mírové dohody. O několik hodin později však svou rétoriku zmírnil. Trumpovy výhrady vůči Ukrajině a jeho zpochybnění její schopnosti přežít konflikt, pokud americká podpora ustane, vzbudily velkou pozornost.
Americký prezident Donald Trump dále ve víkendovém rozhovoru pro Fox News varoval před hrozbou jaderných zbraní a označil ji za největší nebezpečí pro svět. "Monstrózní atomovky vám dnes ustřelí hlavu míle a míle a míle daleko," řekl. Podle Trumpa je konec světa reálný a může nastat "klidně zítra."
Trump také kritizoval svého předchůdce Joea Bidena, který se podle něj nesprávně zaměřil na klimatickou krizi místo na hrozbu jaderné apokalypsy. "Roky jsem poslouchal Bidena, který tvrdil, že největší existenční hrozbou jsou pro nás klimatické změny. Vždycky jsem s tím nesouhlasil," uvedl. Dodal, že mnohem větší problém je, že jaderné zbraně má v různých zemích stále více států.
Trumpova varování přicházejí krátce po prohlášení francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o možnosti vytvoření evropského jaderného deštníku. Trump přitom již dříve vyjádřil názor, že by bylo "skvělé", kdyby se svět dokázal jaderných zbraní zbavit.
Až bude ve čtvrtek na programu v rámci Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo pětikilometrový rychlobruslařský závod žen, čeští fanoušci v něm budou moct fandit loučící se legendě Martině Sáblíkové. Ta totiž dostala svolení od lékařů, že se může závodu zúčastnit poté, co nemohla kvůli nemoci závodit na tříkilometrové trati.
Česko v uplynulém týdnu zasáhla smutná zpráva. Zemřela legendární herečka Jana Brejchová, bylo jí 86 let. Lidé se s ní budou moci rozloučit během příštího týdne. Rodina už totiž rozhodla o podobě posledního rozloučení.
Prezident Petr Pavel pokračuje v setkávání se sportovními osobnostmi i po návratu z olympiády do České republiky. Pavel posnídal s jednou z legend světového motorsportu a tak trochu si rýpl do českých Motoristů s velkým M.
Dvě děti má Eva Burešová, ale někteří lidé v posledních dnech pojali podezření, že je na cestě třetí potomek. Oblíbenou herečku a zpěvačku to zvedlo ze židle, protože lidé by o tak citlivé věci, jakou je těhotenství, rozhodně neměli podobně spekulovat.
Čeští fanoušci čekali od Ester Ledecké další zlato v paralelním obřím slalomu na snowboardu, která nakonec doručila jiná reprezentantka Zuzana Maděrová. Dceru známého hitmakera při televizním rozhovoru po nehodě přemohly emoce. Ester se k tomu vrátila v pondělním příspěvku na sociální síti.
Prezident Petr Pavel si trvá na svém a nadále odmítá jmenovat poslance Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. V posledních dnech se vyrojily spekulace, že by vládní strana mohla do funkce nominovat kontroverzního podnikatele Richarda Chlada. Po pondělním jednání vlády se ke spekulacím vyjádřil předseda Motoristů Petr Macinka.
Česko se s Janou Brejchovou rozloučilo již bezprostředně poté, co v pátek večer vyšlo najevo, že ve věku 86 let zemřela. Veřejnost ale očekává, že se ještě uskuteční smuteční obřad. Ve věci se dokonce chopila iniciativy vláda.
Meteorologická zima se chýlí ke svému závěru, v březnu už totiž pro meteorology začíná jaro. Teploty také mají pozvolna stoupat, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Meteorologové ale nevyloučili pokles teplot pod průměr v závěru února.
Pondělí 9. února 2026 se stalo zlomovým dnem v dlouholeté kauze Jeffreyho Epsteina. Američtí zákonodárci totiž poprvé získali přístup k nezkráceným verzím spisů ministerstva spravedlnosti, což vyvolalo vlnu kritiky ohledně způsobu, jakým úřady v uplynulých měsících informace veřejnosti dávkovaly. Hlavním tématem dne se stalo „podezřelé začerňování“, které podle kritiků neslouží k ochraně obětí, ale k maskování vlivných osobností.
Britský premiér sir Keir Starmer prochází nejtěžší krizí své dosavadní kariéry. Během pouhých 48 hodin přišel o dva své nejbližší spolupracovníky a čelí otevřené výzvě k rezignaci z vlastních řad. Politický Londýn se otřásá v základech a chodby parlamentu podle Sky News zaplavily spekulace o tom, kdo by mohl premiéra v čele vlády nahradit.
Vláda německého kancléře Friedricha Merze rázně odmítla návrh francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na zavedení společných evropských dluhopisů. Macron v úterním rozhovoru pro evropská média vyzval k vytvoření systému společných půjček, takzvaných eurobondů, které by měly financovat masivní investice do strategických odvětví. Podle něj je tento krok nezbytný, pokud má Evropa ekonomicky konkurovat Spojeným státům a Číně.
Indonésie oznámila, že připravuje vyslání až 8 000 vojáků do Pásma Gazy. Tato jednotka se má stát součástí mezinárodních mírových sil (ISF) v rámci blízkovýchodního mírového plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa. Pokud by se mise uskutečnila, šlo by o první přítomnost cizích vojsk na tomto území od roku 1967.