Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Konference COP30, která se do Brazílie vrací po summitech v Riu v letech 1992 a 2012, hostí největší domorodou delegaci v historii summitu, s více než 3 000 zástupci z celého světa. Uvnitř i vně jednacích místností předkládají domorodé organizace a koalice bezprecedentní agendu: tlak na klimatickou spravedlnost soustředěnou na uznání pozemkových práv a spravedlivé mechanismy financování.
V současnosti se objevuje nová forma klimatické diplomacie, která vytváří prostor pro účast domorodých delegátů ve formálních diskusích, jež byly dříve vyhrazeny pouze vládním úředníkům. Od roku 2019 se platforma OSN pro místní komunity a domorodé národy zasazuje o rozšíření jejich role v oficiálních jednáních. Na letošním summitu se oficiálních debat účastní rekordních více než 900 domorodých delegátů.
Předsednictví COP30, vedené brazilskou ministryní pro domorodé národy, Sônií Guajajara, aktivně podporuje domorodé vedení v rozhodování. To zahrnuje zajištění míst pro domorodé delegáty v jednacích sálech a začlenění jejich požadavků do klimatických závazků a finančních mechanismů. Guajajara prohlásila, že domorodé národy se chtějí podílet, ne jen ukazovat. Chtějí vést a být součástí řešení, a dodala, že investice plynoucí z rozhodnutí COP zatím nepřinesly výsledky, a cíl udržet oteplení pod 1,5 °C se vytrácí z dosahu.
Přeměna komunitní účasti v politický vliv vyžaduje více než jen samotnou účast. Iniciativy jako brazilská Kuntari Katu pomáhají domorodým lídrům propojit jejich priority se širší klimatickou politikou, přičemž je školí v tématech jako mechanismy trhu s uhlíkem a poskytují jim nástroje pro komunikaci jejich priorit v klimatických debatách. Vliv domorodých národů na COP30 se neomezuje pouze na formální diplomacii. Protesty uvnitř i vně místa konání konference zesílily dlouho opomíjené požadavky. Pod heslem „Naše země není na prodej“ jedna z demonstrací obsadila prostory COP30 a vyústila v přímou konfrontaci s ochrankou. Tisíce aktivistů se také připojily ke čtyřkilometrovému pochodu v Belému, který vyzýval lídry k zastavení ničení životního prostředí. Tyto protesty poukazují na nevyřešené konflikty o vlastnictví půdy a rostoucí násilí, jemuž domorodé komunity čelí v první linii dopadů klimatických změn.
Domorodá území představují jedny z nejefektivnějších reakcí na klimatickou krizi, a to od omezení odlesňování až po ukládání obrovského množství uhlíku. Přesto velká část domorodé půdy zůstává bez formálního uznání, což ji vystavuje invazím nelegální těžby, rozšiřování zemědělských podniků a zabírání půdy, včetně projektů obnovitelné energie.
COP30 přinesla závazky k uznání domorodých území jako klíčových pro řešení klimatu. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva během zahajovacího ceremoniálu zdůraznil ústřední význam domorodých území pro podporu účinné klimatické akce. Světoví lídři se zavázali zajistit 160 milionů hektarů domorodých a komunitních pozemků do roku 2030.
Domorodé organizace ale uvádějí, že tyto sliby zdaleka nejsou dostatečné vzhledem k hrozbám pro jejich půdu. Komunita Munduruku jasně vyjádřila svou frustraci velkou blokádou u vstupu na summit, která zdržela tisíce delegátů. Blokáda donutila předsednictví COP k setkání s lídry Munduruku, kteří požadovali vymezení hranic jejich území a právo být konzultováni ohledně rozvojových projektů na jejich území.
Jednou z hlavních vyjednávacích výzev COP30 je dokončení Plánu Baku-Belém, jehož cílem je uvolnit 1,5 bilionu australských dolarů na financování klimatu. Mechanismy klimatického financování však dlouhodobě podceňují domorodé znalosti a správu. Domorodé organizace požadují, aby spravedlnost byla ústředním bodem těchto závazků.
Na summitu lídrů byla multilaterální koalicí spuštěna iniciativa Fond Tropické Lesy Navždy, která se zavazuje poskytnout 7,6 miliardy australských dolarů na ochranu více než miliardy hektarů lesů. Fond, podporovaný 53 státy a 19 suverénními investory, vyčleňuje 20 % financí na domorodé projekty. Skupina dárců pro fondy pozemkových práv rovněž obnovila svůj závazek s příslibem 2,7 miliardy australských dolarů na zajištění domorodých pozemkových práv.
Domorodí zastánci však varují, že klimatické financování musí jít za pouhé dolarové částky. Žádají změnu v tom, kdo kontroluje financování a jak se řídí projekty. Umístění domorodého vedení do centra financování znamená zajistit, aby domorodé komunity mohly přijímat finanční prostředky přímo a měly spravedlivé dohody, které je chrání před finančními riziky.
Konference OSN o změně klimatu byly dlouho kritizovány za to, že přinášely pouze postupné zlepšení, ale jen malou systémovou změnu. Nyní se ale objevují známky politické transformace. Domorodé vedení získává významný vliv i v dalších mezinárodních politikách životního prostředí. V roce 2024 bylo na zasedání OSN pro boj proti dezertifikaci formálně založeno nové domorodé fórum a Úmluva o biologické rozmanitosti zřídila stálý domorodý podřízený orgán. Tyto rostoucí politické posuny odhalují, že účinné environmentální kroky závisí na odstranění mocenských nerovností v rozhodování. I když inkluzivní vedení nemusí zcela vyřešit environmentální krizi, představuje bod obratu, kdy historicky umlčované hlasy začínají vést z centra dění.
Izraelská armáda zahájila novou vlnu vzdušných úderů po celém Libanonu, k čemuž došlo bezprostředně po oznámení premiéra Benjamina Netanjahua, že jeho země zintenzivní své útoky proti hnutí Hizballáh. Izraelské obranné síly (IDF) upřesnily, že jejich údery směřovaly mimo jiné do údolí Bikáa na východě Libanonu a do dalších částí země. Šíitské ozbrojené hnutí Hizballáh, které těší podpoře Íránu, na tyto kroky reagovalo prohlášením, že v rámci odvetných opatření provedlo dvacet dva dronových a raketových útoků, přičemž jeho cíli se stali izraelští vojáci, tanky, kasárna a budovy.
Španělské ministerstvo zdravotnictví v pondělí oznámilo, že občan Španělska, který byl evakuován z výletní lodi MV Hondius a nachází se v izolaci v madridské nemocnici, měl pozitivní test na hantavirus. Tento pacient patří do skupiny čtrnácti Španělů, kteří pobývali na palubě plavidla a od desátého května jsou umístěni v karanténě v Ústřední vojenské nemocnici Gómez Ulla v Madridu. Podle vyjádření úřadů se jedná o osobu, která byla vyhodnocena jako blízký kontakt v rámci epidemiologického sledování spuštěného ihned po prvním odhalení nákazy na lodi.
Extrémní vlna veder zasáhla západní Evropu a přinesla rekordní květnové teploty do stovek francouzských měst. Francie spolu se Spojeným královstvím zaznamenaly nové národní teplotní rekordy pro tento měsíc, přičemž meteorologové předpovídají, že ve Španělsku by rtuť teploměru mohla do konce týdny vyšplhat až ke čtyřiceti stupňům Celsia. Podle britského meteorologického úřadu Met Office byl dosavadní historický rekord překonán v londýnských Kew Gardens, kde přístroje naměřily 34,8 stupně Celsia.
Příští týden v Česku začne meteorologické léto a meteorologové už vidí až do prvního dne astronomického léta. Z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) tak vyplývá, jak bude v následujících dnech a týdnech.
Kyjev by se měl připravit na další ruský útok, jehož přípravy Moskva nijak netají. Naopak. Rusové vyzvali obyvatele ukrajinské metropole, včetně těch ze zahraničí, aby město opustili, případně se vyhýbali nebezpečným místům.
Policistům se občas dostanou na stůl případy, kterým se snad nechce ani věřit. Jihočeská policie momentálně pátrá po podvodníkovi, který se úspěšně vydával za slavného hollywoodského herce Johnnyho Deppa. Nebohou ženu tak připravil o desítky tisíc korun.
Slunečné dny jasně naznačují příchod sezóny letních brigád, avšak tuzemský trh práce už dávno nevypadá jako dřív. Brigáda dnes není jen vítaným přilepšením pro studenty, ale stále častěji slouží jako způsob dorovnání příjmů domácností.
Americký prezident Donald Trump čelí ve svém druhém funkčním období potížím spojeným s vedením války v Íránu, které ještě více umocnil jeho nedávný přešlap týkající se ekonomické situace obyvatel Spojených států. Trump se dlouhodobě chová, jako by disponoval neomezenou mocí, avšak tento přístup v poslední době naráží na realitu. Příkladem je jeho vyjádření z tohoto týdne, kdy prohlásil, že při snaze o vyřešení konfliktu s Íránem vůbec nebere v úvahu finanční situaci běžných Američanů.
Návštěvu amerického ministra zahraničí Marca Rubia v Indii zastínil incident na tiskové konferenci v Novém Dillí, kde byl šéf diplomacie dotázán na rasistické urážky vůči Indům ze strany některých kruhů ve Spojených státech. Indický novinář v dotazu nepřímo narážel na krok amerického prezidenta Donalda Trumpa, který na své sociální síti Truth Social sdílel příspěvek amerického podcastera označujícího Indii za „díru“ (hellhole). Tento krok již dříve indická vláda oficiálně odsoudila jako nevhodný a nevkusný.
Vzestup pravicového populismu a krajní pravice v Evropě, který se nedávno projevil i posílením pozic stran Reform UK v Británii nebo One Nation v Austrálii, vyvolává stále vážnější otázky ohledně budoucí podpory bránící se Ukrajiny. Poté, co se tito politici již prosadili v Itálii a nejnověji také v Rakousku, čekají klíčové volební testy dvě nejvlivnější země Evropské unie, tedy Německo a Francii. Právě tamní radikální formace přitom v minulosti projevovaly silné sympatie k autoritářskému režimu Vladimira Putina.
Plánovaná výstavba mrakodrapu Trump Tower v gruzínském hlavním městě Tbilisi vzbudila nové obavy z možného střetu zájmů. Budova má totiž vyrůst na pozemku, který v současnosti spoluvlastní syn miliardáře a neoficiálního lídra země Bidziny Ivanišviliho, na nějž Spojené státy v roce 2024 uvalily sankce. Samotný projekt mrakodrapu je společným podnikem místního konsorcia a americké společnosti Trump Organization, kterou v současnosti řídí prezidentovi synové Donald Trump Jr. a Eric Trump.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem zásadně proměnila rovnováhu sil na Blízkém východě, aniž by však přinesla strategické rozuzlení pro kteréhokoli z aktérů. Podle odhadů Rozvojového programu OSN z dubna 2026 hrozí, že tento konflikt uvrhne do chudoby více než třicet milionů lidí ve 162 zemích světa. Globální ztráty tak daleko přesahují jakékoli politické zisky, které by mohla kterákoli z bojujících stran v tomto střetu získat.