Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Konference COP30, která se do Brazílie vrací po summitech v Riu v letech 1992 a 2012, hostí největší domorodou delegaci v historii summitu, s více než 3 000 zástupci z celého světa. Uvnitř i vně jednacích místností předkládají domorodé organizace a koalice bezprecedentní agendu: tlak na klimatickou spravedlnost soustředěnou na uznání pozemkových práv a spravedlivé mechanismy financování.
V současnosti se objevuje nová forma klimatické diplomacie, která vytváří prostor pro účast domorodých delegátů ve formálních diskusích, jež byly dříve vyhrazeny pouze vládním úředníkům. Od roku 2019 se platforma OSN pro místní komunity a domorodé národy zasazuje o rozšíření jejich role v oficiálních jednáních. Na letošním summitu se oficiálních debat účastní rekordních více než 900 domorodých delegátů.
Předsednictví COP30, vedené brazilskou ministryní pro domorodé národy, Sônií Guajajara, aktivně podporuje domorodé vedení v rozhodování. To zahrnuje zajištění míst pro domorodé delegáty v jednacích sálech a začlenění jejich požadavků do klimatických závazků a finančních mechanismů. Guajajara prohlásila, že domorodé národy se chtějí podílet, ne jen ukazovat. Chtějí vést a být součástí řešení, a dodala, že investice plynoucí z rozhodnutí COP zatím nepřinesly výsledky, a cíl udržet oteplení pod 1,5 °C se vytrácí z dosahu.
Přeměna komunitní účasti v politický vliv vyžaduje více než jen samotnou účast. Iniciativy jako brazilská Kuntari Katu pomáhají domorodým lídrům propojit jejich priority se širší klimatickou politikou, přičemž je školí v tématech jako mechanismy trhu s uhlíkem a poskytují jim nástroje pro komunikaci jejich priorit v klimatických debatách. Vliv domorodých národů na COP30 se neomezuje pouze na formální diplomacii. Protesty uvnitř i vně místa konání konference zesílily dlouho opomíjené požadavky. Pod heslem „Naše země není na prodej“ jedna z demonstrací obsadila prostory COP30 a vyústila v přímou konfrontaci s ochrankou. Tisíce aktivistů se také připojily ke čtyřkilometrovému pochodu v Belému, který vyzýval lídry k zastavení ničení životního prostředí. Tyto protesty poukazují na nevyřešené konflikty o vlastnictví půdy a rostoucí násilí, jemuž domorodé komunity čelí v první linii dopadů klimatických změn.
Domorodá území představují jedny z nejefektivnějších reakcí na klimatickou krizi, a to od omezení odlesňování až po ukládání obrovského množství uhlíku. Přesto velká část domorodé půdy zůstává bez formálního uznání, což ji vystavuje invazím nelegální těžby, rozšiřování zemědělských podniků a zabírání půdy, včetně projektů obnovitelné energie.
COP30 přinesla závazky k uznání domorodých území jako klíčových pro řešení klimatu. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva během zahajovacího ceremoniálu zdůraznil ústřední význam domorodých území pro podporu účinné klimatické akce. Světoví lídři se zavázali zajistit 160 milionů hektarů domorodých a komunitních pozemků do roku 2030.
Domorodé organizace ale uvádějí, že tyto sliby zdaleka nejsou dostatečné vzhledem k hrozbám pro jejich půdu. Komunita Munduruku jasně vyjádřila svou frustraci velkou blokádou u vstupu na summit, která zdržela tisíce delegátů. Blokáda donutila předsednictví COP k setkání s lídry Munduruku, kteří požadovali vymezení hranic jejich území a právo být konzultováni ohledně rozvojových projektů na jejich území.
Jednou z hlavních vyjednávacích výzev COP30 je dokončení Plánu Baku-Belém, jehož cílem je uvolnit 1,5 bilionu australských dolarů na financování klimatu. Mechanismy klimatického financování však dlouhodobě podceňují domorodé znalosti a správu. Domorodé organizace požadují, aby spravedlnost byla ústředním bodem těchto závazků.
Na summitu lídrů byla multilaterální koalicí spuštěna iniciativa Fond Tropické Lesy Navždy, která se zavazuje poskytnout 7,6 miliardy australských dolarů na ochranu více než miliardy hektarů lesů. Fond, podporovaný 53 státy a 19 suverénními investory, vyčleňuje 20 % financí na domorodé projekty. Skupina dárců pro fondy pozemkových práv rovněž obnovila svůj závazek s příslibem 2,7 miliardy australských dolarů na zajištění domorodých pozemkových práv.
Domorodí zastánci však varují, že klimatické financování musí jít za pouhé dolarové částky. Žádají změnu v tom, kdo kontroluje financování a jak se řídí projekty. Umístění domorodého vedení do centra financování znamená zajistit, aby domorodé komunity mohly přijímat finanční prostředky přímo a měly spravedlivé dohody, které je chrání před finančními riziky.
Konference OSN o změně klimatu byly dlouho kritizovány za to, že přinášely pouze postupné zlepšení, ale jen malou systémovou změnu. Nyní se ale objevují známky politické transformace. Domorodé vedení získává významný vliv i v dalších mezinárodních politikách životního prostředí. V roce 2024 bylo na zasedání OSN pro boj proti dezertifikaci formálně založeno nové domorodé fórum a Úmluva o biologické rozmanitosti zřídila stálý domorodý podřízený orgán. Tyto rostoucí politické posuny odhalují, že účinné environmentální kroky závisí na odstranění mocenských nerovností v rozhodování. I když inkluzivní vedení nemusí zcela vyřešit environmentální krizi, představuje bod obratu, kdy historicky umlčované hlasy začínají vést z centra dění.
Americký prezident Donald Trump udělal během cesty domů ze summitu NATO v turecké Ankaře něco zvláštního. Na jedné z britských vojenských základen totiž absolvoval mezipřistání, během kterého přesedl do jiného letadla. Jak to vysvětluje?
Akcie Volkswagenu zatím nereagují nijak výrazně na včera večer oznámený plán největší evropské automobilky dramaticky omezit svoji rozsáhlou modelovou řadu. Po dnešním otevření frankfurtské burzy stouply o 1,5 procenta, za letošek však i tak stále odepisují zhruba 30 procent, když přitom index DAX čtyřiceti největších německých firem za stejnou dobu stoupl, o přibližně 2,5 procenta.
Hormuzský průliv je už několik měsíců jedním z nejsledovanějších míst na planetě Zemi. Poté, co se situace na klíčové lodní cestě v poslední době zlepšovala, nastal další zvrat. Pro celý svět to nejsou dobré zprávy.
Víkend už klepe na dveře a nepochybně ho vyhlíží spousta lidí. Počasí je k tomu opravňuje, protože se ponese ve znamení pokračujícího oteplení. Víkendová maxima dosáhnou až 30 stupňů, vyplývá z nejnovější předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Bude se Ukrajina řídit slovy českého prezidenta? Kyjev má podle prezidenta Petra Pavla dva měsíce na to, aby se pokusil o mírové ukončení konfliktu se sousedním Ruskem. Následně hrozí eskalace, domnívá se hlava státu.
Několik žen, které přežily zneužívání ze strany usvědčeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina, obvinilo jeho dlouholetou asistentku Lesley Groffovou ze lži před Kongresem. Groffová minulý měsíc během několikahodinového slyšení před Výborem pro dohled Sněmovny reprezentantů vypovídala o svém osmnáctiletém působení u Epsteina.
Rusko zcela zakázalo vývoz motorové nafty poté, ukrajinské útoky bezpilotních letounů na tamní rafinérie vyvolaly v zemi rozsáhlý nedostatek pohonných hmot. Rozhodnutí oznámil v televizním setkání s prezidentem Vladimirem Putinem vicepremiér Alexandr Novak s odůvodněním, že krok má zvýšit dodávky na domácí trh. Rusko přitom již dříve zavedlo částečné omezení, které export zakazovalo obchodníkům s palivy, aktuální středeční nařízení se však nově vztahuje i na samotné producenty a zahrnuje tak kompletně celý trh.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan překvapil lídry zemí NATO, když jim po skončení dvoudenního summitu v Ankaře daroval ryté revolvery typu Magnum včetně šesti ostrých nábojů. Zbraně byly uloženy v červených krabičkách s černým polstrováním a obsahovaly také průvodní list, který je osvobozoval od exportních kontrol. Tento netradiční dar vyvolal u bezpečnostních týmů jednotlivých delegací značné logistické i protokolární komplikace a vzbudil otázky ohledně motivu takového gesta.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se extrémně těšil na summit NATO, protože očekával, že si opět popovídá s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Jednu z jejich interakcí zachytili přítomní fotografové. Fotka ukázala, jak moc se Babiš těšil na Trumpa.
Europoslanci dnes během hlasování o návratu tzv. Chat Control 1.0 schválili pozměňovací návrh, který výslovně chrání šifrovanou komunikaci. Přestože Parlament dočasnou výjimku jako celek neodmítl, přijetím pozměňovacího návrhu se legislativní proces znovu otevírá a návrh se vrací Radě k dalšímu projednání. Podle pirátské europoslankyně Markéty Gregorové jde o malý úspěch v těžkém boji proti podporovatelům šmírování.
Červnová nezaměstnanost v Česku klesla na 4,79 procenta. Po zaokrouhlení tedy zůstala na 4,8 procenta, stejně jako v květnu. Na první pohled jde o dobrý výsledek: český pracovní trh se dál drží v evropském srovnání mezi nejodolnějšími. Z hlediska domácího vývoje je však podstatnější, že červen nepřinesl výraznější sezónní zlepšení. V měsíci, kdy obvykle nastupují práce ve stavebnictví, zemědělství, cestovním ruchu, gastronomii či službách, by za normálních okolností měla evidence úřadů práce citelněji řídnout. Část analytiků proto počítala s poklesem na 4,7 procenta.
Princ Harry si návrat do Velké Británie představoval jinak. Narazil totiž u královské rodiny i u britské justice. Soud totiž ve sporu ohledně údajně nezákonného shromažďování informací rozhodl ve prospěch jednoho z britských vydavatelů. Informovala o tom BBC.