Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Konference COP30, která se do Brazílie vrací po summitech v Riu v letech 1992 a 2012, hostí největší domorodou delegaci v historii summitu, s více než 3 000 zástupci z celého světa. Uvnitř i vně jednacích místností předkládají domorodé organizace a koalice bezprecedentní agendu: tlak na klimatickou spravedlnost soustředěnou na uznání pozemkových práv a spravedlivé mechanismy financování.
V současnosti se objevuje nová forma klimatické diplomacie, která vytváří prostor pro účast domorodých delegátů ve formálních diskusích, jež byly dříve vyhrazeny pouze vládním úředníkům. Od roku 2019 se platforma OSN pro místní komunity a domorodé národy zasazuje o rozšíření jejich role v oficiálních jednáních. Na letošním summitu se oficiálních debat účastní rekordních více než 900 domorodých delegátů.
Předsednictví COP30, vedené brazilskou ministryní pro domorodé národy, Sônií Guajajara, aktivně podporuje domorodé vedení v rozhodování. To zahrnuje zajištění míst pro domorodé delegáty v jednacích sálech a začlenění jejich požadavků do klimatických závazků a finančních mechanismů. Guajajara prohlásila, že domorodé národy se chtějí podílet, ne jen ukazovat. Chtějí vést a být součástí řešení, a dodala, že investice plynoucí z rozhodnutí COP zatím nepřinesly výsledky, a cíl udržet oteplení pod 1,5 °C se vytrácí z dosahu.
Přeměna komunitní účasti v politický vliv vyžaduje více než jen samotnou účast. Iniciativy jako brazilská Kuntari Katu pomáhají domorodým lídrům propojit jejich priority se širší klimatickou politikou, přičemž je školí v tématech jako mechanismy trhu s uhlíkem a poskytují jim nástroje pro komunikaci jejich priorit v klimatických debatách. Vliv domorodých národů na COP30 se neomezuje pouze na formální diplomacii. Protesty uvnitř i vně místa konání konference zesílily dlouho opomíjené požadavky. Pod heslem „Naše země není na prodej“ jedna z demonstrací obsadila prostory COP30 a vyústila v přímou konfrontaci s ochrankou. Tisíce aktivistů se také připojily ke čtyřkilometrovému pochodu v Belému, který vyzýval lídry k zastavení ničení životního prostředí. Tyto protesty poukazují na nevyřešené konflikty o vlastnictví půdy a rostoucí násilí, jemuž domorodé komunity čelí v první linii dopadů klimatických změn.
Domorodá území představují jedny z nejefektivnějších reakcí na klimatickou krizi, a to od omezení odlesňování až po ukládání obrovského množství uhlíku. Přesto velká část domorodé půdy zůstává bez formálního uznání, což ji vystavuje invazím nelegální těžby, rozšiřování zemědělských podniků a zabírání půdy, včetně projektů obnovitelné energie.
COP30 přinesla závazky k uznání domorodých území jako klíčových pro řešení klimatu. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva během zahajovacího ceremoniálu zdůraznil ústřední význam domorodých území pro podporu účinné klimatické akce. Světoví lídři se zavázali zajistit 160 milionů hektarů domorodých a komunitních pozemků do roku 2030.
Domorodé organizace ale uvádějí, že tyto sliby zdaleka nejsou dostatečné vzhledem k hrozbám pro jejich půdu. Komunita Munduruku jasně vyjádřila svou frustraci velkou blokádou u vstupu na summit, která zdržela tisíce delegátů. Blokáda donutila předsednictví COP k setkání s lídry Munduruku, kteří požadovali vymezení hranic jejich území a právo být konzultováni ohledně rozvojových projektů na jejich území.
Jednou z hlavních vyjednávacích výzev COP30 je dokončení Plánu Baku-Belém, jehož cílem je uvolnit 1,5 bilionu australských dolarů na financování klimatu. Mechanismy klimatického financování však dlouhodobě podceňují domorodé znalosti a správu. Domorodé organizace požadují, aby spravedlnost byla ústředním bodem těchto závazků.
Na summitu lídrů byla multilaterální koalicí spuštěna iniciativa Fond Tropické Lesy Navždy, která se zavazuje poskytnout 7,6 miliardy australských dolarů na ochranu více než miliardy hektarů lesů. Fond, podporovaný 53 státy a 19 suverénními investory, vyčleňuje 20 % financí na domorodé projekty. Skupina dárců pro fondy pozemkových práv rovněž obnovila svůj závazek s příslibem 2,7 miliardy australských dolarů na zajištění domorodých pozemkových práv.
Domorodí zastánci však varují, že klimatické financování musí jít za pouhé dolarové částky. Žádají změnu v tom, kdo kontroluje financování a jak se řídí projekty. Umístění domorodého vedení do centra financování znamená zajistit, aby domorodé komunity mohly přijímat finanční prostředky přímo a měly spravedlivé dohody, které je chrání před finančními riziky.
Konference OSN o změně klimatu byly dlouho kritizovány za to, že přinášely pouze postupné zlepšení, ale jen malou systémovou změnu. Nyní se ale objevují známky politické transformace. Domorodé vedení získává významný vliv i v dalších mezinárodních politikách životního prostředí. V roce 2024 bylo na zasedání OSN pro boj proti dezertifikaci formálně založeno nové domorodé fórum a Úmluva o biologické rozmanitosti zřídila stálý domorodý podřízený orgán. Tyto rostoucí politické posuny odhalují, že účinné environmentální kroky závisí na odstranění mocenských nerovností v rozhodování. I když inkluzivní vedení nemusí zcela vyřešit environmentální krizi, představuje bod obratu, kdy historicky umlčované hlasy začínají vést z centra dění.
Britští zákonodárci jsou aktivně cíleni agenty čínského státu, kteří je lákají na lukrativní pracovní nabídky na profesní sociální síti LinkedIn. Bezpečnostní služba MI5 v úterý vydala špionážní varování, které nechal předseda Dolní sněmovny Lindsay Hoyle rozeslat poslancům. Podobné varování obdržela i Sněmovna lordů.
Německý kancléř Friedrich Merz čelí rostoucímu odporu, tentokrát však z řad své vlastní konzervativní frakce. Skupina 18 mladých poslanců v Merzově konzervativním bloku (CDU/CSU) hrozí zablokováním vládního návrhu penzijní reformy. Tvrdí, že slibované dávky nejsou udržitelné a nelze je „ospravedlnit mladší generaci“.
Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Evropská unie zůstává paralyzována v otázce, zda použít přibližně 140 miliard eur ze zmrazených ruských aktiv na podporu Kyjeva, zatímco Rusko pokračuje ve své ofenzivě a Ukrajinu čeká další válečná zima. Oficiálně je zpoždění vysvětlováno jako projev právní opatrnosti a obav z finanční odpovědnosti.
Sundar Pichai, výkonný ředitel společnosti Alphabet, mateřské firmy Google, vyzval veřejnost, aby „slepě nevěřila“ všemu, co jim nástroje umělé inteligence (AI) říkají. V rozhovoru pro BBC uvedl, že modely AI jsou „náchylné k chybám“ a doporučil lidem, aby je používali v kombinaci s dalšími nástroji.
Čínští cestovatelé podle odhadů zrušili statisíce letů do Japonska. K tomuto kroku došlo uprostřed diplomatického sporu ohledně postoje Japonska k Tchaj-wanu, který eskaloval hlášením o pozastavení vízových procesů a kulturních výměnách.
Administrativa Donalda Trumpa v pondělí představila nový zrychlený vízový systém pro miliony návštěvníků, kteří se očekávají ve Spojených státech na Mistrovství světa ve fotbale 2026. Přestože systém urychlí proces, úřady upozornily, že fanouškům s platnou vstupenkou může být vstup do země stále odepřen.
Humanitární organizace opětovně vyzývají Izrael k okamžitému povolení vstupu většího množství stanů a dalších nezbytných zásob do Pásma Gazy. Po prvních silných zimních deštích, které začaly v pátek, potřebuje nouzovou pomoc s přístřeším více než čtvrt milionu rodin. Generální tajemník Norské rady pro uprchlíky (NRC) Jan Egeland varuje, že bez pomoci si zima vyžádá další oběti, protože „děti a rodiny zahynou“.
Předseda ANO Andrej Babiš je nadále jediným kandidátem hnutí na premiéra, řekl místopředseda zmíněného subjektu Karel Havlíček. Reagoval tak na dnešní vyjádření prezidenta Petra Pavla. Hlava státu trvá na tom, aby Babiš vysvětlil veřejnosti, jak vyřeší svůj střet zájmů.
Česko se o uplynulém víkendu rozloučilo s kardinálem Dominikem Dukou. Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě v sobotu nechyběla ani herečka Jiřina Bohdalová. Jak bude legenda kinematografie na duchovního vzpomínat?
V Česku se předávají ocenění i u příležitosti listopadového státního svátku. Šest osobností obdrželo od ministra zahraničních věcí Jana Lipavského (za Spolu) Medaili Za zásluhy o diplomacii. Ministerstvo o tom informovalo na webu.
Ještě loni platilo, že Oto Klempíř je součástí kapely J.A.R., která je se 17. listopadem 1989 svým způsobem nedílně spjatá. Letos už je z Klempíře politik, jenž se má stát ministrem kultury v nové vládě. Co u příležitosti dnešního státního svátku pronesl?