Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Konference COP30, která se do Brazílie vrací po summitech v Riu v letech 1992 a 2012, hostí největší domorodou delegaci v historii summitu, s více než 3 000 zástupci z celého světa. Uvnitř i vně jednacích místností předkládají domorodé organizace a koalice bezprecedentní agendu: tlak na klimatickou spravedlnost soustředěnou na uznání pozemkových práv a spravedlivé mechanismy financování.
V současnosti se objevuje nová forma klimatické diplomacie, která vytváří prostor pro účast domorodých delegátů ve formálních diskusích, jež byly dříve vyhrazeny pouze vládním úředníkům. Od roku 2019 se platforma OSN pro místní komunity a domorodé národy zasazuje o rozšíření jejich role v oficiálních jednáních. Na letošním summitu se oficiálních debat účastní rekordních více než 900 domorodých delegátů.
Předsednictví COP30, vedené brazilskou ministryní pro domorodé národy, Sônií Guajajara, aktivně podporuje domorodé vedení v rozhodování. To zahrnuje zajištění míst pro domorodé delegáty v jednacích sálech a začlenění jejich požadavků do klimatických závazků a finančních mechanismů. Guajajara prohlásila, že domorodé národy se chtějí podílet, ne jen ukazovat. Chtějí vést a být součástí řešení, a dodala, že investice plynoucí z rozhodnutí COP zatím nepřinesly výsledky, a cíl udržet oteplení pod 1,5 °C se vytrácí z dosahu.
Přeměna komunitní účasti v politický vliv vyžaduje více než jen samotnou účast. Iniciativy jako brazilská Kuntari Katu pomáhají domorodým lídrům propojit jejich priority se širší klimatickou politikou, přičemž je školí v tématech jako mechanismy trhu s uhlíkem a poskytují jim nástroje pro komunikaci jejich priorit v klimatických debatách. Vliv domorodých národů na COP30 se neomezuje pouze na formální diplomacii. Protesty uvnitř i vně místa konání konference zesílily dlouho opomíjené požadavky. Pod heslem „Naše země není na prodej“ jedna z demonstrací obsadila prostory COP30 a vyústila v přímou konfrontaci s ochrankou. Tisíce aktivistů se také připojily ke čtyřkilometrovému pochodu v Belému, který vyzýval lídry k zastavení ničení životního prostředí. Tyto protesty poukazují na nevyřešené konflikty o vlastnictví půdy a rostoucí násilí, jemuž domorodé komunity čelí v první linii dopadů klimatických změn.
Domorodá území představují jedny z nejefektivnějších reakcí na klimatickou krizi, a to od omezení odlesňování až po ukládání obrovského množství uhlíku. Přesto velká část domorodé půdy zůstává bez formálního uznání, což ji vystavuje invazím nelegální těžby, rozšiřování zemědělských podniků a zabírání půdy, včetně projektů obnovitelné energie.
COP30 přinesla závazky k uznání domorodých území jako klíčových pro řešení klimatu. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva během zahajovacího ceremoniálu zdůraznil ústřední význam domorodých území pro podporu účinné klimatické akce. Světoví lídři se zavázali zajistit 160 milionů hektarů domorodých a komunitních pozemků do roku 2030.
Domorodé organizace ale uvádějí, že tyto sliby zdaleka nejsou dostatečné vzhledem k hrozbám pro jejich půdu. Komunita Munduruku jasně vyjádřila svou frustraci velkou blokádou u vstupu na summit, která zdržela tisíce delegátů. Blokáda donutila předsednictví COP k setkání s lídry Munduruku, kteří požadovali vymezení hranic jejich území a právo být konzultováni ohledně rozvojových projektů na jejich území.
Jednou z hlavních vyjednávacích výzev COP30 je dokončení Plánu Baku-Belém, jehož cílem je uvolnit 1,5 bilionu australských dolarů na financování klimatu. Mechanismy klimatického financování však dlouhodobě podceňují domorodé znalosti a správu. Domorodé organizace požadují, aby spravedlnost byla ústředním bodem těchto závazků.
Na summitu lídrů byla multilaterální koalicí spuštěna iniciativa Fond Tropické Lesy Navždy, která se zavazuje poskytnout 7,6 miliardy australských dolarů na ochranu více než miliardy hektarů lesů. Fond, podporovaný 53 státy a 19 suverénními investory, vyčleňuje 20 % financí na domorodé projekty. Skupina dárců pro fondy pozemkových práv rovněž obnovila svůj závazek s příslibem 2,7 miliardy australských dolarů na zajištění domorodých pozemkových práv.
Domorodí zastánci však varují, že klimatické financování musí jít za pouhé dolarové částky. Žádají změnu v tom, kdo kontroluje financování a jak se řídí projekty. Umístění domorodého vedení do centra financování znamená zajistit, aby domorodé komunity mohly přijímat finanční prostředky přímo a měly spravedlivé dohody, které je chrání před finančními riziky.
Konference OSN o změně klimatu byly dlouho kritizovány za to, že přinášely pouze postupné zlepšení, ale jen malou systémovou změnu. Nyní se ale objevují známky politické transformace. Domorodé vedení získává významný vliv i v dalších mezinárodních politikách životního prostředí. V roce 2024 bylo na zasedání OSN pro boj proti dezertifikaci formálně založeno nové domorodé fórum a Úmluva o biologické rozmanitosti zřídila stálý domorodý podřízený orgán. Tyto rostoucí politické posuny odhalují, že účinné environmentální kroky závisí na odstranění mocenských nerovností v rozhodování. I když inkluzivní vedení nemusí zcela vyřešit environmentální krizi, představuje bod obratu, kdy historicky umlčované hlasy začínají vést z centra dění.
Ukrajinská vláda schválila částečné obnovení vývozu zemního plynu a zrušila tak zákaz, který platil od počátku plnohodnotné ruské invaze. Soukromí těžaři budou moci prodávat zahraničním odběratelům část své produkce z předchozího měsíce prostřednictvím specializovaných burzovních aukcí.
Spojené státy čelí sérii zásadních politických a právních událostí, které formují tamní domácí i zahraniční scénu. Federální soud ve Washingtonu zahájil klíčové jednání ve věci snahy prezidenta Donalda Trumpa odebrat tiskové akreditace redakcím stanic CNN, MS Now a serveru Politico. Současně se vyostřuje souboj o křesla v americkém Senátu, zatímco šéf americké diplomacie Marco Rubio během své cesty po Evropě varoval před nekontrolovanou eskalací konfliktu na Ukrajině a předzvěstí hluboké hospodářské krize v Íránu.
Britská policie v hrabství Thames Valley před soudem v Londýně přiznala, že domovní prohlídky v sídlech Andrewa Mountbatten-Windsora byly nezákonné. Vyšetřovatelé uznali, že soudu Old Bailey poskytli nesprávné podklady, na jejichž základě soudce prohlídky nemovitostí v Sandringhamu a sídla Royal Lodge ve Windsoru povolil. Právní zástupci bývalého prince napadli postup policejního ředitelství i ústředního trestního soudu prostřednictvím soudního přezkumu.
Indonéská vláda čelí hromadné žalobě za hrubou nedbalost při zvládání rozsáhlých lesních požárů, které zahalily velkou část jihovýchodní Asie do toxického dýmu. Žaloba, kterou podaly organizace domorodých obyvatel a občanské spolky v indonéské části ostrova Borneo, míří na deset vysoce postavených představitelů státu včetně prezidenta Prabowa Subianta a guvernéra provincie Západní Kalimantan. Obyvatelé regionu se potýkají s prudkým nárůstem dýchacích potíží, uzavíráním škol i výrazným omezením běžného života.
Ve věku sedmaosmdesáti let zemřela v nemocnici Španělka María del Carmen Abascalová, známa pod lidovým jménem Maricarmen, jejíž nedávné nedobrovolné vystěhování z madridského bytu vyvolalo masové protesty a hlubokou politickou krizi po celé zemi. Seniorka skonala v hospitalizaci jen několik týdnů poté, co ji policie na nosítkách vynosila z domova, v němž prožila více než sedmdesát let. Zpráva o jejím úmrtí okamžitě vyhrotila již tak napjatou atmosféru na španělské politické scéně i v ulicích hlavního města.
Hurikán Isaias, který se stal prvním hurikánem letošní atlantické sezóny, rychle zesílil v Mexickém zálivu a postupuje směrem k severnímu pobřeží Spojených států. Meteorologové varují před nebezpečnými příbojovými vlnami, ničivým větrem a přívalovými dešti. Zásah pevniny se očekává v pásu od pobřeží státu Mississippi až po západní část Floridy.
Jihokorejská vláda oznámila, že podnikne právní kroky, pokud se potvrdí, že zásilky paliva směřující z tamních přístavů do Ruska porušily vnitrostátní zákony. Reagovala tak na investigativní zjištění britského deníku The Guardian, podle něhož bylo během letních měsíců do ruských přístavů přepraveno přes 176 tisíc tun ropných produktů, zejména nafty. Soul v oficiálním prohlášení potvrdil, že případ prověřuje a v případě zjištění protiprávního jednání bude postupovat striktně podle platné legislativy.
Předvolební shromáždění amerického prezidenta Donalda Trumpa v texaském San Antoniu narušila série protestů a incidentů v hledišti. Prezident přicestoval do státu, aby podpořil republikánského kandidáta do Senátu Kena Paxtona v době, kdy se republikáni potýkají s nečekaně silným tlakem ze strany demokratů před nadcházejícími volbami v polovině prezidentského mandátu. Nejméně půltucet demonstrantů přerušil prezidentův projev, přičemž některé z nich musela z arény vyvést policie a v jednom případě došlo přímo mezi diváky k fyzickému napadení.
Obyvatelé Pásma Gazy čelí téměř každodenním izraelským úderům, přestože v enklávě platí příměří. Ačkoli dohoda přinesla zastavení masivního bombardování a umožnila zvýšení dodávek humanitární i zdravotnické pomoci, od jejího počátku zahynulo podle místního ministerstva zdravotnictví více než čtrnáct set lidí. Celkový počet obětí od vypuknutí konfliktu před třemi lety tak podle stejného zdroje přesáhl hranici sedmdesáti čtyř tisíc.
Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.
Americká armáda ztratila nebo zaznamenala poškození u 81 vojenských letadel, vrtulníků a bezpilotních letounů v rámci války s Íránem. Celková hodnota poškozené či zničené letecké techniky dosahuje až 3,3 miliardy dolarů. Vyplývá to z nově zveřejněné zprávy Výzkumné služby Kongresu (CRS), která vychází z údajů Ministerstva obrany USA, zpráv Ústředního velení armády i inspekčních nálezů.
Česko si v pondělí připomnělo osobnost Václava Havla, který by se toho dne dožil kulatých 90. narozenin. Veřejně se vyjádřil i Miloš Zeman, jenž s Havlem patřil k trojici nejvýraznějších osobností 90. let minulého století.