Domorodé národy stojí v čele klimatické akce. Jejich dlouholetý vztah k půdě znamená, že přímo snášejí důsledky klimatických změn a zároveň nabízejí jedinečné znalosti pro efektivní řešení klimatických problémů. Přesto mezinárodní klimatické politiky dlouhodobě zanedbávaly podporu domorodého vedení. Nynější klimatický summit OSN, COP30, který se poprvé koná v Amazonii, v brazilském Belému, představuje bezprecedentní snahu o posílení hlasů domorodých obyvatel.
Konference COP30, která se do Brazílie vrací po summitech v Riu v letech 1992 a 2012, hostí největší domorodou delegaci v historii summitu, s více než 3 000 zástupci z celého světa. Uvnitř i vně jednacích místností předkládají domorodé organizace a koalice bezprecedentní agendu: tlak na klimatickou spravedlnost soustředěnou na uznání pozemkových práv a spravedlivé mechanismy financování.
V současnosti se objevuje nová forma klimatické diplomacie, která vytváří prostor pro účast domorodých delegátů ve formálních diskusích, jež byly dříve vyhrazeny pouze vládním úředníkům. Od roku 2019 se platforma OSN pro místní komunity a domorodé národy zasazuje o rozšíření jejich role v oficiálních jednáních. Na letošním summitu se oficiálních debat účastní rekordních více než 900 domorodých delegátů.
Předsednictví COP30, vedené brazilskou ministryní pro domorodé národy, Sônií Guajajara, aktivně podporuje domorodé vedení v rozhodování. To zahrnuje zajištění míst pro domorodé delegáty v jednacích sálech a začlenění jejich požadavků do klimatických závazků a finančních mechanismů. Guajajara prohlásila, že domorodé národy se chtějí podílet, ne jen ukazovat. Chtějí vést a být součástí řešení, a dodala, že investice plynoucí z rozhodnutí COP zatím nepřinesly výsledky, a cíl udržet oteplení pod 1,5 °C se vytrácí z dosahu.
Přeměna komunitní účasti v politický vliv vyžaduje více než jen samotnou účast. Iniciativy jako brazilská Kuntari Katu pomáhají domorodým lídrům propojit jejich priority se širší klimatickou politikou, přičemž je školí v tématech jako mechanismy trhu s uhlíkem a poskytují jim nástroje pro komunikaci jejich priorit v klimatických debatách. Vliv domorodých národů na COP30 se neomezuje pouze na formální diplomacii. Protesty uvnitř i vně místa konání konference zesílily dlouho opomíjené požadavky. Pod heslem „Naše země není na prodej“ jedna z demonstrací obsadila prostory COP30 a vyústila v přímou konfrontaci s ochrankou. Tisíce aktivistů se také připojily ke čtyřkilometrovému pochodu v Belému, který vyzýval lídry k zastavení ničení životního prostředí. Tyto protesty poukazují na nevyřešené konflikty o vlastnictví půdy a rostoucí násilí, jemuž domorodé komunity čelí v první linii dopadů klimatických změn.
Domorodá území představují jedny z nejefektivnějších reakcí na klimatickou krizi, a to od omezení odlesňování až po ukládání obrovského množství uhlíku. Přesto velká část domorodé půdy zůstává bez formálního uznání, což ji vystavuje invazím nelegální těžby, rozšiřování zemědělských podniků a zabírání půdy, včetně projektů obnovitelné energie.
COP30 přinesla závazky k uznání domorodých území jako klíčových pro řešení klimatu. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva během zahajovacího ceremoniálu zdůraznil ústřední význam domorodých území pro podporu účinné klimatické akce. Světoví lídři se zavázali zajistit 160 milionů hektarů domorodých a komunitních pozemků do roku 2030.
Domorodé organizace ale uvádějí, že tyto sliby zdaleka nejsou dostatečné vzhledem k hrozbám pro jejich půdu. Komunita Munduruku jasně vyjádřila svou frustraci velkou blokádou u vstupu na summit, která zdržela tisíce delegátů. Blokáda donutila předsednictví COP k setkání s lídry Munduruku, kteří požadovali vymezení hranic jejich území a právo být konzultováni ohledně rozvojových projektů na jejich území.
Jednou z hlavních vyjednávacích výzev COP30 je dokončení Plánu Baku-Belém, jehož cílem je uvolnit 1,5 bilionu australských dolarů na financování klimatu. Mechanismy klimatického financování však dlouhodobě podceňují domorodé znalosti a správu. Domorodé organizace požadují, aby spravedlnost byla ústředním bodem těchto závazků.
Na summitu lídrů byla multilaterální koalicí spuštěna iniciativa Fond Tropické Lesy Navždy, která se zavazuje poskytnout 7,6 miliardy australských dolarů na ochranu více než miliardy hektarů lesů. Fond, podporovaný 53 státy a 19 suverénními investory, vyčleňuje 20 % financí na domorodé projekty. Skupina dárců pro fondy pozemkových práv rovněž obnovila svůj závazek s příslibem 2,7 miliardy australských dolarů na zajištění domorodých pozemkových práv.
Domorodí zastánci však varují, že klimatické financování musí jít za pouhé dolarové částky. Žádají změnu v tom, kdo kontroluje financování a jak se řídí projekty. Umístění domorodého vedení do centra financování znamená zajistit, aby domorodé komunity mohly přijímat finanční prostředky přímo a měly spravedlivé dohody, které je chrání před finančními riziky.
Konference OSN o změně klimatu byly dlouho kritizovány za to, že přinášely pouze postupné zlepšení, ale jen malou systémovou změnu. Nyní se ale objevují známky politické transformace. Domorodé vedení získává významný vliv i v dalších mezinárodních politikách životního prostředí. V roce 2024 bylo na zasedání OSN pro boj proti dezertifikaci formálně založeno nové domorodé fórum a Úmluva o biologické rozmanitosti zřídila stálý domorodý podřízený orgán. Tyto rostoucí politické posuny odhalují, že účinné environmentální kroky závisí na odstranění mocenských nerovností v rozhodování. I když inkluzivní vedení nemusí zcela vyřešit environmentální krizi, představuje bod obratu, kdy historicky umlčované hlasy začínají vést z centra dění.
Vztahy mezi Ruskem a Ukrajinou vstoupily do roku 2026 v atmosféře hluboké nedůvěry, kterou ještě umocnil incident z konce prosince. Ruský prezident Vladimir Putin v šokujícím telefonátu s Donaldem Trumpem tvrdil, že se ho Ukrajina pokusila zlikvidovat pomocí masivního dronového útoku na jeho rezidenci ve Valdajských vrších. Andrew C. Kuchins, uznávaný expert na Rusko, se v této souvislosti ptá: „Komu to prospěje?“ a dochází k závěru, že stopy vedou spíše do Kremlu než do Kyjeva.
V nákupním centru Futurum v Hradci Králové zavládl dnes v podvečer chaos. Krátce po páté hodině odpoledne tam došlo k násilnému incidentu, při kterém útočník ozbrojený sečnou zbraní napadl návštěvníky. Policie okamžitě zareagovala evakuací celého objektu a rozsáhlým zásahem, do kterého se zapojilo i několik jednotek hasičů.
Venezuelský prezident Nicolás Maduro v nejnovějším televizním vystoupení vyzval svého amerického protějška Donalda Trumpa, aby ukončil „nelegální válečné štvaní“ a zahájil seriózní diplomatický dialog. Tato výzva přichází v době extrémního napětí, kdy Spojené státy poprvé od zahájení srpnové vojenské kampaně udeřily přímo na venezuelské pevnině. Maduro varoval, že agresivní politika Washingtonu by mohla vést k nekonečnému konfliktu podobnému válce v Iráku.
Po zveřejnění nové Národní bezpečnostní strategie (NSS) USA se v diplomatických kruzích často hovoří o určitém odcizení mezi oběma břehy Atlantiku, realita je podle expertů ale opačná. Strategie sice volí nekonvenční a občas až přímočarý tón, ale v jádru potvrzuje, že silná Evropa je pro prosperitu a bezpečnost Spojených států naprosto nezbytná. Tato nová kapitola vztahů se snaží nahradit dřívější diplomatické fráze pragmatickým jazykem založeným na vzájemnosti a tvrdých zájmech.
V roce 2025 se americké soudní síně staly hlavním bojištěm v zápase o klimatickou odpovědnost. Zatímco administrativa Donalda Trumpa výrazně podpořila sektor fosilních paliv, řada amerických států, měst i jednotlivců se rozhodla volat ropné giganty k odpovědnosti za klamání veřejnosti ohledně dopadů klimatických změn. Uplynulý rok přinesl přelomové žaloby i významná vítězství, ale také tvrdé protiúdery ze strany průmyslu.
Severní Korea vstupuje do roku s dalším silným náznakem, kdo by mohl v budoucnu stanout v čele této uzavřené diktatury. Dcera Kim Čong-una, Kim Ču-e, doprovodila své rodiče na novoroční návštěvu mauzolea Kumsusan, kde společně uctili památku bývalých vůdců země. Podle analytiků jde o přelomový moment, neboť jde o její vůbec první veřejnou návštěvu tohoto pietního místa, které je pro severokorejský režim nejposvátnější.
Ukrajina prožívá začátek roku 2026 v temnotě a mrazu, ale její obyvatelé odmítají rezignovat. Rusko v posledních týdnech vystupňovalo útoky drony a raketami na energetickou síť, což v mnoha městech vede k výpadkům elektřiny trvajícím až 16 hodin denně. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského je cílem Moskvy vyvolat chaos a zlomit psychiku obyvatel, realita v ukrajinských ulicích však ukazuje spíše na neuvěřitelnou vynalézavost a odolnost.
Pro většinu z nás je rodný list jen kusem papíru, který leží zapomenutý v šuplíku. Pro miliony lidí po celém světě je však jeho absence rozsudkem k životu v ústraní. Bez oficiálních dokladů se člověk stává „neviditelným“ – neexistuje pro úřady, nemůže si založit účet v bance, legálně pracovat ani dokončit vzdělání. Pětadvacetiletý Arnold Ncube z Jihoafrické republiky je jedním z nich.
Vstupujeme do roku 2026 a svět se nachází v bodě zlomu. Po bouřlivém začátku druhého funkčního období Donalda Trumpa v Bílém domě se globální politika i ekonomika potýkají s nepředvídatelností. Magazín Politico se letos rozhodl analyzovat šance na uskutečnění šesti klíčových scénářů, které mohou v nadcházejících dvanácti měsících zásadně překreslit mapu světa.
Desítky tisíc indických kurýrů pracujících pro doručovací aplikace zahájily na přelomu roku masivní stávku. Protestují proti systému, který je nutí doručovat zboží do deseti minut, což v ucpaných indických metropolích považují za hazard se životem. Do akce se podle odborů zapojilo přes 200 000 pracovníků, kteří žádají důstojné mzdy, sociální zabezpečení a zrušení nerealistických časových limitů.
Rok 2026 představuje naprostý zlom v moderní americké historii, který definitivně určí odkaz druhého funkčního období Donalda Trumpa. Pro některé představuje tento rok vrchol "bouře", kterou prezident rozpoutal hned po svém návratu do Bílého domu, pro jiné je to období rostoucího odporu a testování limitů ústavního systému. Klíčovým milníkem budou listopadové volby do Kongresu, v nichž se demokraté pokusí zastavit to, co kritici nazývají „imperiálním prezidentstvím“.
Nový rok je okamžikem, kdy si lidé většinou něco přejí. V rodině moderátora Patrika Hezuckého je ale nadále složité vytěsnit nedávné události, kdy dlouholetý parťák Leoše Mareše podlehl vážným zdravotním problémům. Přesto vdova Nikola neztrácí naději.