Optimistická hodnocení amerických představitelů posouvají nejnovější snahu prezidenta Donalda Trumpa o ukončení války na Ukrajině k nevyhnutelné a známé zkoušce kyseliny. Tou je otázka, zda Rusko přistoupí na jakoukoli dohodu, kterou Ukrajina a její evropští partneři upraví s cílem zajistit si suverenitu a bezpečnost.
Trump touží po dohodě, protože miluje uzavírání obchodů a snaží se budovat svou pozici jako globální mírotvorce. Zdá se, že ho příliš netrápí, zda konečný pakt odmění agresora Rusko, nebo zda zanechá evropské státy NATO v obavách z dalšího expanzionismu Kremlu. Po dni plném nadějné rétoriky z Washingtonu Trump potvrdil obavy svých kritiků, když naznačil, že se od Ruska nebude v mírových jednáních vyžadovat žádný velký ústupek, ačkoliv válku zahájilo ilegální invazí. V úterý večer řekl novinářům, že „jejich velký ústupek je, že přestanou bojovat a už nebudou zabírat žádnou další půdu“.
Jelikož Trump opět vynucuje situaci s návrhem plánu, který zpočátku vypadal jako práce Ruska, Ukrajina nemá jinou možnost než se zapojit. Kyjev se však snaží zrušit podmínky, které by po válce ohrožovaly jeho existenci a schopnost se bránit. Ani evropské státy nechtějí Trumpa odcizit, protože na něm závisí jejich obrana a prodej zbraní pro Ukrajinu. Proto se řídí obvyklým vzorcem: chválí prezidenta a zároveň se snaží zjemnit proruské myšlenky, které by mohly ohrozit jejich vlastní bezpečnost. Podezření z Moskvy je vysoké, neboť ji viní z řady hybridních válečných aktivit, jako jsou narušení dronů, kybernetické útoky, sabotáže a napjaté letecké a námořní incidenty.
Ačkoliv v souvislosti s očekávanou návštěvou ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského u Trumpa vládne v Washingtonu jisté očekávání, na povrch znovu vyvstávají překážky, které zmařily již minulé snahy. Podaří se Trumpovi prodat dohodu, se kterou může Zelenskyj žít, prezidentu Putinovi, vzhledem k ruským požadavkům na předání strategického území, které Moskva ani neovládá? Má Kreml vůbec zájem na vyjednávání o příměří či dlouhodobé mírové dohodě, která by omezila jeho snahy udusit nezávislou Ukrajinu? Byl by jakýkoli ruský posun v postoji upřímný, nebo by šlo jen o způsob, jak protáhnout jednání a získat čas pro postup ruských sil na frontě? Poslední otázka je důvodem, proč evropské státy požadují příměří před zahájením úplného mírového procesu – podmínku, které se Rusko v minulosti bránilo.
Trumpova nejnovější mírová iniciativa se v konečném důsledku opírá o to, zda Putin chce mír. Od invaze před více než třemi lety nebylo zaznamenáno žádné znamení, že by tomu tak bylo. Pokud se to nezmění, stane se ještě naléhavější další otázka: Jak dlouho je Trump ochoten tolerovat tento cyklus marnosti, než od jednání zcela odstoupí, což by pro Moskvu znamenalo vítězství?
Bílý dům vyjádřil v úterý velký optimismus, že dohoda je na dosah po několika dnech rozhovorů v Evropě a Perském zálivu, kterých se zúčastnili ministr zahraničí Marco Rubio, tajemník americké armády Daniel Driscoll a další vysocí představitelé. Trump oslavil „obrovský pokrok“ v doladění svého původního 28bodového mírového plánu, který byl široce odsouzen jako „seznam ruských přání“. Oznámil, že nařídil svému vyslanci Stevu Witkoffovi, aby odjel do Moskvy na setkání s Putinem. Expert na nemovitosti, který se stal vyslancem, může být vřele přijat, soudě dle přepisu říjnového hovoru s Putinovým hlavním poradcem, ve kterém Witkoff radil Rusům, jakým způsobem zalichotit Trumpovi, aby si získali jeho souhlas s plánem. Podle přepisu zveřejněného agenturou Bloomberg News působil spíše jako poradce ruské vlády než Bílého domu.
Ředitel komunikace Bílého domu Steven Cheung však uvedl, že „tento příběh dokazuje jednu věc: zvláštní vyslanec Witkoff mluví s úředníky v Rusku i na Ukrajině téměř každý den, aby dosáhl míru, což je přesně to, k čemu ho prezident Trump jmenoval“. Zelenskyj naznačil, že evropští lídři – kteří v minulosti fungovali jako jeho diplomatická „tělesná stráž“ – by mohli být nápomocní při jakémkoli setkání s Trumpem v USA. Britský premiér Keir Starmer naznačil, že Ukrajina by mohla přijmout velkou část návrhu USA v jeho současné podobě. Avšak ukrajinský zdroj s přímou znalostí jednání sdělil CNN, že některé z nejostřejších sporů přetrvávají, včetně otázek územních ústupků, omezení velikosti poválečné armády Ukrajiny a vzdání se ambicí na členství v NATO. Starmer to naznačil slovy, že: „Ukrajina neohroženě drží svou linii suverenity a obrany.“
Francouzský prezident Emmanuel Macron mezitím uvedl, že navrhované evropské bezpečnostní záruky pro Ukrajinu po mírové dohodě budou mít americkou složku. Rusko však takové návrhy vždy odmítalo, takže není jasné, zda Západ nevyjednává sám se sebou.
Zda jde o skutečný pokrok, nebo jen o jeho iluzi, se může vyjasnit během nadcházejících svátků. Tento Bílý dům má tendenci oslavovat i dílčí pokrok jako velký Trumpův triumf. V úterý jeden americký úředník dokonce řekl, že Ukrajina s dohodou souhlasila, což Kyjev okamžitě korigoval. Proto je lepší nehodnotit vyhlídky na jednání na základě optimismu prezidenta, který kdysi slíbil ukončit válku do 24 hodin. Na druhou stranu, Washington uplatňuje osvědčenou taktiku nezbytnou pro všechna mírová jednání – vykouzlit dojem hybnosti, i když neexistuje, aby udržel naději a zvýšil diplomatické náklady pro jakoukoli stranu, která by odešla od stolu.
Prezident Trump vyvolal napříč Atlantikem šok svým původním 28bodovým návrhem. Ten zahrnoval ruské požadavky, aby se Ukrajina vzdala území, které stále drží ve východních regionech Doněck a Luhansk, a ustanovení, že se nikdy nepřipojí k NATO. Načasování se zdálo jako cynický oportunismus ve chvíli ukrajinské slabosti, kdy je Zelenskyj zapleten do korupčního skandálu a ruské jednotky postupují na bojišti, což mělo Ukrajině vnutit nespravedlivý konec války. Nicméně, pokud by Trump dosáhl průlomu, nebylo by to poprvé, co prolomil jednání tím, že stanovil maximalistickou pozici a pohrozil odchodem. Jako lídr Západu a Putinův přítel by americký prezident mohl být jedinou silou, která by dokázala pohnout s politickými kalkulacemi.
Američtí představitelé se zřejmě snaží implementovat podobnou šablonu, která vedla k příměří v Gaze, jež také začalo dlouhým seznamem návrhů, které byly později upraveny. Oba scénáře však nejsou stejné. Trump byl schopen a ochoten vyvinout tlak na Izrael, aby se připojil k jeho plánu. Arabské státy udělaly totéž pro Hamas. Zdá se ale, že Trump postrádá páku nebo touhu podobně tlačit na Rusko, navzdory nedávno zavedeným americkým sekundárním sankcím na ruský vývoz ropy, který udržuje jeho válečnou mašinérii v chodu. Přesto příměří mezi Izraelem a Hamasem, byť křehké, stále drží, a američtí úředníci usilovně pracují na iniciaci skutečného mírového procesu na Ukrajině.
V Evropě, USA a dokonce i v Kyjevě se již dlouho akceptuje, že Ukrajina nebude schopna získat zpět většinu území ztraceného ve válce u vyjednávacího stolu. Avšak ruské požadavky na celý Luhansk a Doněck by mohly být pro Kyjev nepřijatelné, protože by to Rusku otevřelo cestu pro budoucí další útok. Návrhy USA, které viděla CNN, naznačují, že by se nejspornější část Luhanska a Doněcka mohla stát demilitarizovanou zónou. To by ale Ukrajinu ochudilo o její nejlepší prostředky obrany proti útoku z východu.
Uprostřed řečí o skutečném pokroku v Evropě, přetrvává na Ukrajině hluboká skepse po dnech nových ruských vzdušných útoků. Ukrajinská poslankyně Inna Sovsun uvedla, že ačkoliv „nikdo nechce mír víc než my všichni“, dodala: „Upřímně řečeno, na Rusko není vyvíjen velký tlak. Jedinými ústupky, o kterých se debatuje, jsou, ‘Jaké ústupky udělá Ukrajina?’ Jaké jsou ústupky, které udělá Rusko?“
Jistou šanci na úspěch by mohlo mít příměří, které by zahrnovalo zamrznutí bojiště na současných frontových liniích, plus bezpečnostní záruky – včetně evropské stabilizační síly a podpůrné role USA. Rusko však nedalo najevo, že by upustilo od námitek proti takovým podmínkám. A nikdo na evropské straně Atlantiku Putinovi nevěří.
Některé rozdíly mohou být nepřeklenutelné. Zelenskyj v úterý řekl, že „principy“ dokumentu USA lze dále rozvíjet v hlubší dohody. Ale čím více je návrh upřesňován, aby se zalíbil Zelenskému a Evropě, tím dále se vzdaluje od maximalistické pozice Moskvy. Demokratický senátor Chris Van Hollen situaci vysvětlil: „Byl to proruský plán. A tak se mu samozřejmě Ukrajinci a naši evropští spojenci bránili. A teď... (byly) tyto diskuse v Ženevě, kde jsou zřejmě Ukrajinci a Američané nyní jaksi na stejné vlně. Přešlo se z 28 bodů na 19 bodů. Ale pokud jste Rusko, říkáte si: 'Hej, já si vezmu ten původní Trumpův plán, ne?'“
To je zásadní překážka. A nic nenasvědčuje tomu, že by se to změnilo. Pokud Putin nečelí politickým a ekonomickým tlakům, které nejsou zvenčí patrné, Rusko se může nacházet v situaci „hlava, vyhrávám já; orel, prohráváš ty“. Pokud dokáže diplomatické snahy vrátit ke svým cílům, případně s Trumpovou pomocí, může uvažovat o ukončení války – prozatím – za svých podmínek. Pokud jeho nepoddajnost zmaří tuto nejnovější iniciativu, může pokračovat v boji, což možná chce tak jako tak. Jakékoli následné výčitky mezi USA a Evropou by navíc podpořily jeden z jeho hlavních cílů: odtrhnout Trumpa dále od západní aliance. Ke změně tohoto začarovaného kruhu je zapotřebí něco zásadního.
Prezident Petr Pavel přiznal svou chybu, když se v pátek odpoledne nakonec vrátil do Česka, aby se zúčastnil komunálních voleb. Následně se opět vydal na dovolenou do Maroka. Celá dnešní odyssea hlavy státu vyvolává mnoho otázek. Na některé už známe odpovědi.
Vývoj hypotečních sazeb v Česku a Chorvatsku letos zpochybňuje rozšířenou představu, že za zdražováním českých hypoték stojí především růst výnosů tuzemských státních dluhopisů, způsobený údajným zhoršováním českých veřejných financí. Podle údajů Evropské centrální banky totiž v Chorvatsku hypotéky letos zlevňují, zatímco v Česku zdražují. Přitom výnosy desetiletých chorvatských státních dluhopisů rostou podle dat agentury Bloomberg výrazně rychleji než výnosy srovnatelných českých dluhopisů.
Přestože byl klíčový Hormuzský průliv po předchozím zablokování opět zprůchodněn pro námořní dopravu, ceny benzínu a motorové nafty po celém světě zůstávají na rekordních hodnotách. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech dosahuje 4,36 dolaru za galon, což představuje historické maximum pro toto roční období, a nafta se pohybuje těsně pod svými dřívějšími rekordy. Původní výpadek v dodávkách ropy způsobený konfliktem s Íránem se tak proměnil v rozsáhlejší energetickou krizi. Ta v současnosti tvrdě dopadá na řidiče, autodopravce i zemědělce v globálním měřítku.
Turecký ministr pro životní prostředí a nastávající předseda klimatického summitu COP31 Murat Kurum vyzval bohaté státy, aby na boj s klimatickou krizí vynakládaly výrazně více prostředků než na svou obranu. Na přípravné konferenci v souostroví Fidži zdůraznil, že změna klimatu představuje přímou bezpečnostní hrozbu pro celý svět. Setkání zástupců přibližně devíti desítek zemí v pacifickém regionu předchází hlavnímu globálnímu klimasummitu, který se uskuteční v listopadu v turecké Antalyi.
Někdejší britský princ Andrew Mountbatten-Windsor obdrží finanční kompenzaci ve výši 302 tisíc liber (v přepočtu přibližně devět milionů korun) za předčasné ukončení nájemní smlouvy k sídlu Royal Lodge ve Windsoru. Majetková správa britské koruny Crown Estate v pátek potvrdila, že bývalý vévoda z Yorku panskou rezidenci oficiálně vrátil o více než padesát let dříve, než původně plánoval. Podle platných smluvních podmínek mu tak vznikl nárok na navrácení části investovaných financí.
V České republice začaly úderem 14. hodiny dvoudenní volby do obecních zastupitelstev, které rozhodnou o složení místních radnic na příští čtyři roky. Souběžně s nimi se ve dvaceti sedmi obvodech koná také první kolo senátních voleb, jež napoví, jak výrazně se obmění třetina horní parlamentní komory. Volební místnosti po celé zemi zůstanou otevřené v pátek do 22. hodiny a v sobotu od 8. do 14. hodiny, kdy se hlasovací urny definitivně uzavřou.
Americké a ukrajinské delegace se v pátek scházejí v Miami na dvoudenním jednání o nových návrzích na ukončení konfliktu na Ukrajině. Klíčovým tématem rozhovorů má být možnost dojednání částečného příměří, které by se vztahovalo na ochranu energetické infrastruktury a bezpečnost námořních přeprav obilí. Jednání přichází v době, kdy se administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa snaží dosáhnout diplomatického posunu před nadcházejícími zimními měsíci a americkými kongresovými volbami.
Americký miliardář Elon Musk veřejně zpochybnil rovnocennost podmínek na indickém telekomunikačním trhu a položil otázku, zda je nejbohatší muž Asie Mukesh Ambani „skutečným šéfem Indie“. Reagoval tak na přetrvávající průtahy při schvalování vstupu jeho satelitní internetové sítě Starlink do země. Musk předtím obvinil nejmenované vlivné podnikatelské kruhy ze snahy zablokovat příchod jeho služby na tamní trh. Následně jmenovitě ukázal na Ambaniho, jehož konglomerát Reliance vlastní největšího indického mobilního operátora Jio.
Rozsáhlé lesní požáry v Indonésii vyvolaly v oblasti jihovýchodní Asie závažnou ekologickou a zdravotní krizi. Hustý toxický smog zasáhl sousední Singapur, Malajsii i Filipíny, přičemž v Singapuru dosáhlo znečištění ovzduší rekordních hodnot. Malajsijské úřady v reakci na zhoršující se situaci nařídily uzavření škol v několika státech. Smog se výrazně podepsal na viditelnosti v hlavních městech a zkomplikoval také přípravy na automobilové závody.
Společnost Anthropic zavedla ve svých pravidlech používání zásadní novinku, když uživatelům zakázala dlouhodobé a zbytečně hrubé či kruté chování vůči svým modelům umělé inteligence. Vývojářský tým stojící za populárním konverzačním systémem Claude tím reaguje na probíhající debaty o etice a možném vědomí pokročilých algoritmů. O změně podmínek informoval technologický server The Verge.
Evropská komise se rozhodla zavést nový poplatek za zpracování malých zásilek objednaných z internetových obchodů mimo Evropskou unii. Dodatečná částka ve výši dvou eur má zatížit především čínské obchodní platformy, jako jsou Shein, Temu nebo AliExpress. Povinnost hradit tento poplatek připadne přímo provozovatelům těchto e-shopů, přičemž vybrané finance poputují národním orgánům. Unijní představitelé si od nového opatření slibují lepší regulaci obrovského množství levného zboží proudícího na evropský trh.
Severní pobřeží Mexického zálivu se intenzivně připravuje na úder sílícího hurikánu Isaias, který nabral na síle nad neobvykle teplými vodami oceánu. Hurikán dosáhl druhé kategorie s rychlostí větru dosahující v přetrvalých nárazech přes sto šedesát kilometrů za hodinu. Podle meteorologů z Národního centra pro hurikány existuje vysoká pravděpodobnost, že před vstoupením na pevninu přechodně dosáhne síly třetí kategorie. Úřady již vyhlásily v několika amerických státech stav nouze a nařídily povinnou evakuaci nejvíce ohrožených pobřežních oblastí.